Moje články

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Ti ganger

    Úvodní poznámka: 

    Drabble jsou v absolutně náhodném pořadí, jak se mi to zrovna hodilo, takže to prosím nikdo neberte osobně.

    Drabble: 

    I. Pověst o očistě národa od Liall. Protože jednoduše Deutschland, Deutschland über alles, über alles in der Welt.
    II. O osudu jednoho Anděla od Wendyses. Jelikož je tam Lea, Mary Sue, jedna pěkná smrt a spousta debat okolo. A to já ráda.
    III. Úmorné útrapy od Liall. Protože Россия – любимая наша страна.
    IV. Bletchley Park od Wendyses. Jelikož věřím síle člověk, vědě a absolutně zbožňuji ten film, že ano. A také ovládání světa, jen tak mimochodem.
    V. Osud dokonalé bolesti od Liall. Protože nenávidím sraby. A mám ráda vodku.
    VI. Předškolní výchova od Wendyses. Jelikož se tady opět objevuje Lea. A děti. A Ardeny.
    VII. Smetánka od Liall. Protože někdy je lepší nevědět. A za informace se platí.
    VIII. Počty od Wendyses. Jelikož je tam zrzek! A voják! A kulky!
    IX. Byl jsem v pekle od Liall. Protože to musím milovat. A nepotřebuji k tomu důvod.
    X. Opilá Smrt od Wendyses. Jelikož je to neuvěřitelně krásné. A to mi stačí.

    Závěrečná poznámka: 

    umíráš bez ní, bez víry,
    a fosfor už není ze síry.
    (Zadání: Inspirace - Kaisa)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Přítel nečistých

    Fandom: 
    Drabble: 

    Stával tam les plný půlelfů, nečistých bratří všeho dobrého i zlého v říši věčného světla. Nikomu neubližovali, chovali se nanejvýše důstojně, schovávali se ve stínech, pěstovali si své plodiny a vedli nuzné životy daleko od všech, které by snad jejich existence mohla zneklidňovat. Ale přeci jen někomu vadili. Král potřeboval to území. Možná z vlastní marnivosti, třeba z hamižnosti.
    Proto přišla pomoc. Mohutný přítel z východu se statisícovou armádou plnou polovičních zvířat. Žádný z těch vojáků neznal slitování, poháněni byli jen mocnou osobností jejich kaysruhi. A přesto získali vše.
    Prezentováno to ale bylo jako laskavá invaze – pomoc přátelům v nouzi.

    Závěrečná poznámka: 

    The years aged me remarkably,
    Though they have not made me wise;
    I do know I erred irrevocably -
    For that I apologize.
    (Apology - Tina K)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Akutní nedostatek

    Drabble: 

    Praskne to. Tím konkrétně zrovna nemyslím nějaké sto let staré potrubí u nás ve škole, které se u nás ve škole už tak nějak z recese rozhodlo porouchat. Dokonce ani ten fakt, že jsme neschopní se domluvit na tématu maturitního plesu a pravděpodobně to všechno skončí jednou velikou soutěží v přeřvávání jeden druhého. No co, alespoň něco nám půjde. Vážně, nechci vám ani vyprávět o tom, jak s děsem zjišťují, že nejsem heterocyklický génius. A ani ten fakt, že znám základní přísadu pasování na maturanty, které nás čeká v pátek.
    Dneska to praskne. A ptáte se co?
    Akutní nedostatek nápadů.

    Závěrečná poznámka: 

    A plague is not spread by a rat
    Nor by bat and not by cat
    But by technology - imagine that!
    The plague in Spain is carried mostly by a plane - Daniel Human
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Evoluční nedostatek

    Drabble: 

    Odepsali ho už ze začátku. Nebylo se co divit – uskakoval před něčím, co nikdo jiný neviděl, jančil, tančil, kopal a kousal. Každý se mu obloukem vyhýbal, kdo sebral odvahu, tak ho zavřel do nějakého malého prostoru, kde se mu o boky otíralo na kusy rozžvýkané dřevo. Vyháněli ho jako divokou zvěř, místo milující náruče ho obšťastňovali koženým bičíkem.

    Pak se objevila. Obyčejné děvče s popelavýma očima, kaštanovými vlasy a obrněná nekonečnou trpělivostí. Naslouchala mu. Chtěla pomoci. Zjistila, že tou hloupou příčinou nezkrotnosti se stal prostý strach ze stínu. Evoluční nedostatek. Drobnost.

    Ale nehrálo to žádnou roli - dostih se vyhrává srdcem.

    Závěrečná poznámka: 

    No path that can be seen
    There they travel, horse and rider
    Upon the endless blowing green
    (Horse and Rider - Ivy Schex)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Degustace

    Drabble: 

    Nemám děti, mám ráda dobré jídlo a jsem hrůzostrašný perfekcionista, proto se předem omlouvám všem, které by mé kratičké rozmítání uráželo. Neberte to vážně.

    Ráda chodím do kaváren, příjemná atmosféra plná tlumeného hovoru, dobrý nápoj, vášnivá diskuze… A občas také maminka ověšená několika caparty, co ji táhnou od dětského koutku k výloze s dezerty. U stolu se sejde s kamarádkou obtěžkanou stejnými… životními radostmi. Obě dvě vesele usadí své ratolesti, vytáhnou směs rozmixované brokolice, masa a květáku ve skleničce, olíznou plastovou lžičku a začnou - ham za babiččina pudlíka.

    Chápu, proč to ty děti nejedí. Z toho přejde chuť i mě.

    Závěrečná poznámka: 

    We all have a lease,
    And for him, rest in peace.
    (Rest in Peace - Jakob Walker)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Dobrovolná destrukce

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma z 23.4.2016 - Nad propastí.

    Drabble: 

    Odmítala to vzdát. Nechtěla se podřídit diktátu svého těla, toužila po absolutní kontrole nad vším ve svém životě, proto si jednoduše odmítala připustit, že to bolí. Že se zde vyskytl problém, kvůli kterému by celý dnešní večer mohl skončit fiaskem – a to si nikdo nemohl dovolit. Všichni dřeli od svých dětských let, mučili svá těla. Dnes večer mělo přijít rozuzlení. Měli rozplakat ty, kteří tomu rozumí, dojmout ty, kteří se zde vyskytly náhodou, ohromit ty, kteří stáli hodiny a hodiny ve frontách.

    Musela to zvládnout, ať to byl sebevětší risk. Dobrovolně skočit do té propasti.

    Odtančit své poslední Labutí jezero.

    Závěrečná poznámka: 

    Trained to be accurate
    Self destructing, but so well collected
    The most beautiful dancer the world has ever seen.
    (Ballerina - PaperclipPoems)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Ohrožený druh

    Drabble: 

    Potkat na ulici úsměv bylo zhola nemožné, ohrožený druh pozitivně naladěných lidí pomalu přes všechny snahy vymíral. Vlády všech zemí se shodly, že takhle to dále nepůjde, a po americkém vzoru s původními obyvateli začaly se zavíráním do rezervací… Nikdo se k nim nedostal, zajistil se přístup vody, potravy a občas nějaký ten jedinec opačného pohlaví, aby pokračovalo v rodu. Ale kupodivu žádný z potomků nepodědil ten nuzně recesivní gen svých rodičů. Optimismus.

    A jednou jim jeden tenhle exemplář utekl na výzvědy. Chytili ho brzy.

    Pohodlně se usadil do své klece a přemýšlel.

    Proč jen se všichni ti lidé mračí?

    Závěrečná poznámka: 

    Although inside his heart was broke,
    He'd treat life as just a joke.
    (Suicidal Smiles - Nigel Finn)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Utopení muži

    Drabble: 

    Sůl v očích pálí, v ranách štípe,
    plíce bublají, stará kostra skřípe,
    kostnaté ruce zdobené třískami,
    záda ohnutá – tunami a tunami.
    Nosí těžké náklady černého stříbra,
    pro některé konec, pro některé výhra,
    několikrát málem utopení muži,
    po palubách se asynchronně pluží.
    A večer s námořníky si sednou,
    zapijí svou práci velkou dřevěnou bednou,
    v ní zůstal naložený jakýsi nebožtík,
    opar rumu záhy halí malý pokojík,
    nehraje roli, čí smrt zapijí,
    kdo stane se vítězem dalších partií,
    pojdou všichni do jednoho,
    kapitán, pirát, otrok – i ty, mátoho,
    A pláčou rum, krev a slzy,
    do rána ještě věčnost – a přesto příliš brzy.

    Závěrečná poznámka: 

    The salt is on my tongue,
    The sea's song is sung,
    The sun is going down,
    And so my day at sea is done.
    (A Day At Sea - Melissa Roberson)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Loužička

    Drabble: 

    Určitě to všichni znáte, a pokud někdo tvrdíte opak, potom stoprocentně kecáte.
    Jak jistě víte, bez vody se špatně žije. Ono je to vcelku logické, takže se u této hluboké úvahy nezdržíme příliš dlouho. Pokračujeme směle v krasojízdě. Voda teče například z kohoutku. Ale nikdo z nás není americký superhrdina, který nastaví dlaně a má tam pomalu Titikaku. Ne, ne, my obyčejní lidé používáme skleničky.

    Máme tedy zdroj života v nádobě, štrádujeme si to někam do hlubin pekelných. Ejhle, stačí mrknout, klopýtnout a na zemi máme loužičku jak neposlušný pejsek. Jenže… kdo by se ohýbal.

    Vždyť to stejně uschne samo.

    Závěrečná poznámka: 

    Before that jealous grave
    Makes her temporary feast.
    (Mother is Dove - Amah Canny)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    To

    Úvodní poznámka: 

    (18+) Za předpokladu, že toho moc nesnesete, tak prosím toto drabble přeskočte. Nerada bych někomu zkazila chuť ke spánku či jídlu. Moc děkuji.

    A je pro Wendyses - za Leu.

    Drabble: 

    Jaké to bylo? Dokonalé. Jinak to vlastně ani nešlo, jednalo se totiž o perfektní exemplář teoreticky bezchybného genetického kódování rodičů. Smálo se to, plakalo to a pohybovalo se to s elegancí nevídanou, žvatlalo to hláskem rusalek a v těch růžových šatečkách vypadalo… k sežrání.

    Jakpak by ne, dalo se to připodobnit k nepopsanému plátnu předurčenému k velikému uměleckému dílu. Mohlo to vymyslet lék na rakovinu, zachránit svět, najít lásku či se stát duševně čistým obrazem Doriana Greye.

    Jenže by to muselo nejdříve vyrůst. Abych to upřesnila… to bylo novorozeně.

    Bylo. Než ho kdosi rozřezal a předhodil psům.

    Smutný to osud.

    Závěrečná poznámka: 

    Leave for her a red young rose,
    Go your way, and save your pity;
    She is happy, for she knows
    That her dust is very pretty.
    (Epitaph for a Darling Lady - Dorothy Parker)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    (S)vázaná

    Drabble: 

    Jednu jedinou hloupoučkou věc žádal,
    do ní tím pocit bezmoci vkládal,
    jak má zabránit té řetězové reakci,
    aby zajistila bezmeznou satisfakci?
    Copak lze zastavit srdce bušící?
    Zklidnit v cévách krev bouřící?
    Donutit dech volně ze rtů splývat?
    A bez zčervenání se do jeho očí dívat?
    Poslechnou ji nohy, než se v rosol promění?
    Převezme racionální myšlení zpět velení?
    „Víš, v tomhle mám krapet ruce svázané,
    a trochu se obávám, že snahy předem prohrané.“
    „Snad můžeš to alespoň zkusit?“
    „A proč mám vlastně tohle v sobě dusit?“
    „Protože jinak tě, maličká, začnu lovit,
    a nejen na paži lano tě bude zdobit…“

    Závěrečná poznámka: 

    I prefer keeping in mind even the possibility
    that existence has its own reason for being.
    (Possibilities - Wislawa Szymborska)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Šarm jiného světa

    Drabble: 

    Byl by býval dokonalým hostitelem – se svou modrou krví, úctyhodným sídlem, andělským vzhledem a francouzským šarmem vynikal nad všemi těmi upjatými churavými Brity. Dokonce ani neměl manželku, která by odrazovala případné mladé koketky od nějakého toho ukradeného polibku. Dokázal se bavit s kýmkoli a naprosto o čemkoli. Každý ho miloval, jinak to nešlo.

    Jenže potom se v jeho domě objevila ona, vlasy černé jako uhel, oči zelené jako had, rty rudé jako krev a pleť bílá jako nejčistší mramor. Okouzlila ho. Uhranula.
    Dostala vše, co si žádala.

    Víno z krve novorozence.

    Pečeni z nedotčené panny.

    Jeho srdce na stříbrném podnose.

    Závěrečná poznámka: 

    She lulls, as she looks from above,
    The discord whose bell for its victims is gaping,
    And blending awhile the forever escaping,
    Whispers hate to the image of love!
    (Honor To Woman - Friedrich Schiller)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Romantická komedie tak trochu jinak

    Drabble: 

    To víte, byla něco jako superwomanka – nádherná, milá, přátelská, inteligentní, nadaná, půvabná, elegantní. Nikdy neklopýtla na vysokých podpatcích, vždy pomohla v nouzi, oděvy pěkně sladěné, vlasy natočené… Ano, ano, mohla by být dokonalá.

    Jenže měla bratra. Takového malého zrzavého pihatého chlapečka. A ten se rád postaral o to, aby nezačala připomínat sošnou řeckou bohyni. Však to znáte – zmrzlina na kabátě, žvýkačka ve vlasech, čokoláda na tašce, samolepka Spidermana na eseji o Hamletovi…

    No jo, to jsou ti trapní příbuzní.

    Ale víte co?

    Nevyměnila by ho.

    Protože díky němu potkala někoho, kdo zbožňoval ty dokonalé nedokonalosti stejně jako ona toho lumpíka.

    Závěrečná poznámka: 

    ‘Oh, go away, I only know that
    You are a fool and it isn’t new, in whole.
    (The Curious - Alexandr Sergejevič Puškin)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Barevná dohoda

    Drabble: 

    Musím se přiznat, že se mnou a němčinou to nebyla láska na první pohled. A mám takový pocit, že ani na ten druhý. Trvalo to dlouho, než jsme si k sobě našly cestu – minimálně dobré tři roky úporných pokusů potopit jedna druhou. A řekněte sami, byla jsem na tom podstatně hůře, nemám za sebou tisíc let historie, stěží to táhnu na osmnáctku.

    Nakonec jsme uzavřeli Barevnou dohodu, která náš komplikovaný vztah vyřešila. Ona se přestane tvářit nepřístupně za podmínky, že ji pěkně vyzdobím.

    Neváhala jsem, popadla pastelky a jala se splnit svou část.

    A od té doby nám to klape.

    Závěrečná poznámka: 

    And know, whatever thou hast been,
    'Tis something better not to be.
    (Euthanasia - lord George Gordon Byron)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Snad

    Drabble: 

    Je to jako nutkání přírody,
    toužíte získat všechny výhody,
    vlastními představami ovce spoutat,
    sebrat panenství všech bílých poupat,
    po svém boku rozestavět rytíře,
    sledovat svůj podpis na zlatém papíře.

    Ale cesta tam vede opravdu trnitá,
    vaše tělo tu námahu odmítá,
    když prodíráte se ostnatým drátem,
    když obličej váš je pohřben blátem,
    když vaše vlasy z vůle lidu hoří,
    a když povrch vašeho těla jizvy tvoří.

    Ačkoli spoustu problémů naseká,
    tak stále věřím v sílu člověka,
    v mocnou touhu po nekonečné moci,
    kdy na kolena padnou vaši soci.

    Tím mocným hlasem veden,
    šli tři, šli dva, šel jeden.

    Ten nejlepší.

    Snad.

    Závěrečná poznámka: 

    Maybe thats why i couldn't admit i loved you
    Because for some reason i couldn't accept that maybe,
    just maybe,
    You might have loved me too.
    (Maybe - Igor Oro)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Stádia rozkladu

    Úvodní poznámka: 

    Tohle je pro Liall. :)

    Drabble: 

    Když jsem ji potkala poprvé, tak ji hlídal na dětském hřišti Bratr – obrovské stvoření s lahví ruské vodky v ruce, krví podlitýma prasečíma očima, jizvami neurčitého původu, hladce oholenou hlavou a Remingtonem zastrčeným za páskem kalhot.

    Podruhé to bylo v zapadlé páchnoucí uličce, okolo ní měl obmotané paže Potetovaný – jeho motorka dávala dost dobře najevo, že jede v něčem nelegálním, klouby mu někdo sedral až na kost, obličej zakrýval šátek, zpod trička mu vykukoval Sig Sauer.

    Naposledy stála na mostě a za zápěstí jí držel Nadějný – šeptal jí o novém začátku, příležitostech, snech, přáních, žadonil a prosil. Zbraň neměl.

    Skočila.

    Závěrečná poznámka: 

    in truth, when all is said and done
    you only have to raise your gun
    (Guns - enjolras)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Kubistické splynutí

    Drabble: 

    Zostřené smysly, ostré tesáky,
    nadělá z batolat krvavé mrzáky,
    mohutné tělo podobné vlkovi,
    a ty oči – zraky vrahovi.
    Klepání drápů po rozpáleném asfaltu,
    adrenalin v krvi – podobnost hazardu,
    temně si bručí, čichá pachy vzrušení,
    a ta nebohá slečinka nemá ani tušení.
    Sedí si tam rozverně v květovaném oděvu,
    začtená do hloupého romantického příběhu,
    představuje si opáleného statného muže,
    a ten kontrast jeho a její nahé kůže…
    Obrovská zrůda temně vrčí,
    dívence v krvi chtíč chrčí,
    a náhle je tu kubistické vyjádření,
    nic na svém místě již není,
    tam hlava,
    tu prsty,
    hrdlo,
    rozevřená stehna,
    byla to kořist – a hrozivě levná.

    Závěrečná poznámka: 

    But that's just my job
    To kill
    And to make others bleed
    (Blood - Rockie)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Nevěsta ve zlaté kleci

    Drabble: 

    Dlouho netušila, kde se vzal džin. Slýchávala to slovo, když zmateně klopýtala zaprášenými uličkami, občas proběhlo okolo ní jako nejnovější zpráva, někdy zakotvilo v novinovém článku, který se týkal jejího vztahu. Nechápala to. Neměla přeci jenom nic společného s těmi prapodivnými duchy uvězněnými v lahvích, co plní přání. Nebyla ani modrá! A přesto se jí ta přezdívka vžila, někdo ji přišil jako cejch a ani peníze jejího snoubence ji nemohli odpárat.
    Ptáte se proč? Zjevila se z ničeho nic, nechtěná, nečekávaná. Omámila bohatého muže nereálným příslibem. Zůstávala zavřená před zraky obyčejných lidí ve zlaté kleci. Ale hlavně – toužila po svobodě.

    Závěrečná poznámka: 

    age is no crime

    but the shame
    of a deliberately
    wasted
    life

    among so many
    deliberately
    wasted
    lives

    is.

    (Be Kind - Charles Bukowski)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Velmi nákladná nauzea

    Drabble: 

    Lidský žaludek si zvykne na ledasco, myslela si naivně, když klopýtala na deseticentimetrových podpatcích po mohutném schodišti starého rodového sídla jejího nového snoubence. Šaty od nejlepších návrhářů se jí nepohodlně sunuly směrem vzhůru, spodní prádlo se nepříjemně zařezávalo do všech ženských křivek. V ruce svírala sklenku s drahým šampaňským.
    Probudila se se strašlivým bolehlavem a žaludečními šťávami rozlezlými po celém horním patře. V krku jí pálilo a v hlavě tancoval nějaký hodně naštvaný trpaslík. Pohledem sklouzla na nevábnou hmotu zdobící hedvábnou látku toho, co bývalo jejím oděvem. Nedokázala to nikam zařadit, než našla jedno malé klepeto, následně ocásek… Proboha! Krevety!

    Závěrečná poznámka: 

    Memories are hunting horns alas
    whose note along the wind is dying
    (Hunting Horns - Guillaume Apollinaire)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Děti pouště

    Drabble: 

    Omamná vůně koření snáší se vzduchem,
    prašné ulice řinčí obchodním ruchem,
    vzácné koberce, nejdražší hedvábí,
    které pouze unesené dcery vyrábí,
    nádherné látky poseté diamanty,
    a maso pečené na všechny varianty,
    sladké koláčky z divokých citrusů,
    a to vše ve stínu vzrostlých fíkusů,
    vdané ženy v průsvitném oděvu,
    nejdou daleko k svůdnému úsměvu,
    obskakují statné bojovníky,
    prstíky ukazují na uvězněné slavíky,
    touží po kožešinách medvědů,
    pod bedlivým dohledem dědů,
    hrají si mladé princezny s ženichy,
    nevinnou hru s kuličkou a kalichy,
    polibky mění si ti starší potají,
    a uchvatitelé klisny si sedlají.
    S láskou pečuje o své barbary,
    vidoucí oko Sahary.

    Závěrečná poznámka: 

    These fragments I have shored against my ruins
    Why then Ile fit you. Hieronymo’s mad againe.
    Datta. Dayadhvam. Damyata.
    Shantih shantih shantih
    (The Waste Land - Thomas Stearns Eliot)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Na dostaveníčko s chemií

    Drabble: 

    Všechno to začalo poloacetalovou vazbou, která měnila Fisherovy vzorce na Haworthovy. Pravá strana dolů, levá nahoru a ze šestiuhlíkatého sacharidu se jako zázrakem stal pětiuhlíkatý cyklus propojený kyslíkem. Nic složitého.
    Ne všichni jsou si ale vědomi, že poloacetál už někde potkali, proto chvilku trvá, než sepnou ty správné synapse. Následně nejistě dodržují těch pár jednoduchých pravidel, co před chvilkou zasvištěla v podobě mechanického vlnění vzduchem. Celí šťastní dokreslí poslední dvojku a pohledem na tabuli se chtějí ujistit o své genialitě.
    A ejhle, tam se skví jakási pokažená patlanina pana magistra. A záblesk pochopení se rozplyne jako zlato v lučavce královské.

    Závěrečná poznámka: 

    Just stop trying to be
    what you're not
    meant to be
    Only carbons can
    be diamonds
    (Chemical Structure - Nabs)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Přenádherná zvěrstva

    Drabble: 

    Skutečně jistým půvabem vynikala,
    neuvěřitelně krásná na kanibala,
    okouzlila každého nebohého muže,
    než ho s nadšením stáhla z kůže.
    Hostila v čistém domě bankety,
    lidské plíce v sekané umlety,
    radila přítelkyním s milostnými trably,
    než dveře ocelové panny sklaply.
    Nakupovala všechno nejdražší,
    zbožňuje mučení, smrt jí nestačí.

    Nebyla žádná květinka.

    Měla povolání dámy v nesnázích,
    a přesto máloco ji rozhází,
    když se k ní žene statečný hrdina,
    má už v hlavě drobounká dívčina
    dávno vymyšleno, co s ním dále,
    jak zneužít ho ke své chvále,
    jak rozcupovat jeho existenci,
    jak udržet si místo mezi svými oblíbenci.

    Ani ona nebyla květinka.

    Závěrečná poznámka: 

    No odour makes his nostrils quiver;
    He sleeps in the sun, his hand on his breast
    At peace. There are two red holes in his right side.
    (The Sleeper in the Valley - Arthur Rimbaud)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Zhnusení vládcovy ženy

    Drabble: 

    Neexistoval jediný důvod, proč by tu trosku před ní měla milovat, nedokázala na něm ani při vší své snaze najít jedinou vlastnost, která by jí imponovala, která by zmírnila to nesmírné zhnusení, co se jí rozlézalo pažemi jako červi.
    Kým byl? Nechutnou břečkou splácanou ze slepého obdivování, prázdného tlachání a průměrného života, maskou nacpanou kaší ze zbytků. Neměl v sobě nic – jediný pevný bod, jediný mužný rys, stal se směsicí tupých nálad, narušených výroků a nesmyslného žvatlání.
    Sžíral ji pocit, že s ním jeho šarádu hraje, že předstírá nevědomost. Nevidí, jak si obléká svou lživou zbroj. Ocel vládce.
    Nenáviděla ho.

    Závěrečná poznámka: 

    Plough through my ruins! eat your merry way!
    And if there are yet further torments, say,
    For this old soulless corpse among the dead.
    (The Joyous Dead - Charles Baudelaire)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Vše, co z nás zbylo

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma Nejsme na to už moc staří? z 1.4.2016.

    A věnuji Liall. Tohle je jen a pouze tvoje, sestřičko. :)

    Drabble: 

    Z rozbitých věcí jsme stvořeni,
    k primitivním věcem zvoleni,
    ve městě andělů s ďáblem sezdáni,
    zubem času na tváři popsáni,
    ve velkém světě nadobro ztraceni,
    vším reálným doslova zmateni,
    oparem alkoholu něžně objati,
    hříšnými světci z nenávisti počati.

    Dočista zlomení již od narození,
    vidíme cestu tam, kde není,
    bloumáme světem, hledáme útěchu
    s lahví vodky, zbraní a bez dechu,
    na hraně střechy nohama houpeme,
    koktejl z kyselin slavnostně pijeme,
    na život připíjíme tělům v márnici,
    křtíme je zrcadel střepy tisíci.

    Víme, že nevíme nic,
    ale nechceme znát víc,
    vše zvrácené se v nás sváří,
    nejsme na smrt už moc staří?

    Závěrečná poznámka: 

    And of course there must be something wrong
    In wanting to silence any song.
    (A Minor Bird - R. Frost)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Nereální lidičkové

    Drabble: 

    Děvče hledalo vzdáleného přítele,
    (no netvařte se zase tak kysele)
    je jisté, že nebyl to nikdo blízký,
    nějaký vojáček z texaské vísky,
    ale jako zpestření života ideální,
    ti lidičkové přišli jí úplně nereální.
    Jenže pak jednou přišla chvíle,
    kdy do kytiček šla její píle,
    náhle chtěl jméno, adresu a věk,
    a pardon – asi každý by se trochu lek.
    Nejlépe přál by si její podobu,
    proto raději po pštrosím způsobu,
    do hroudy písku zastrčila hlavu,
    ujišťujíc se, že zajisté po právu,
    neodpovídá, nepíše, neslyší, nevidí,
    po dalších nápadnících se raději nepídí,
    Na závěr taková drobná poznámka,
    sice anonymní – ale pořád seznamka.

    Závěrečná poznámka: 

    Like those who’ll love Texas until they die,
    I fell for this land like a star from the sky.
    (Lone Star State of Mind - Hyster)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Kouzelná náhoda

    Drabble: 

    Nehrálo roli, kdo jste, jaké je vaše zázemí, kolik vyděláváte, jak vypadáte, nikoho to nedojímalo, nezajímalo a nikdo se vás na to nezeptal. Oni totiž moc dobře věděli, proč jste se toho prapodivného lesa za jejich strašidelným hotelem vydal. Nechtěli vaše jméno při zápisu, požadovali okamžitou platbu a neočekávalo se, že s někým navážete pevné přátelství. Tady vaše do smrti končilo.
    Jak zněl zápis v policejních složkách? Neštěstí pokud jste místní. Nehoda pokud Evropan. Neobjasněno pokud Američan. A vše to bylo pěkně úhledně seřazeno v obrovské krabici nadepsané Náhoda.
    A co že si máte pod tím kouzelným slovíčkem představit? Kulku.

    Závěrečná poznámka: 

    And Death to some more happy clime
    Shall give his undivided time.
    (The City Of Sin - Edgar Allan Poe)
  • Obrázek uživatele Kaisa

    Jak (ne)podlehnout lemře

    Drabble: 

    Žila jsem pro spoustu chlapců,
    od rebelů k té skupince laskavců,
    s některými se vodila za ručičky,
    jeden starší, další mladičký,
    ale pak jsem potkala tu lemru,
    takovou, co najdete jen jednu,
    která nevěnuje vám hezký úsměv,
    a máte pocit, že nemůžete uspět.
    Sice vypadá jako ztělesnění snů,
    jako noční můra osamělých dnů,
    ale neudělá pro vás zhola nic,
    a vy snažíte se doufat v trochu víc.
    Pak začali chodit zamilované dopisy,
    a s nimi ty nejkrásnější narcisy,
    jenže pohled kudrnatého blonďáka cíl neminul,
    jako by snad iniciativu vyvinul…
    Tak vyhrál ten, co nic nenapsal.

    Což máme vlastně krapet společné.

    Závěrečná poznámka: 

    Opět... tohle nemá se mnou co dělat. :o) Kromě zálibě v kudrnatých blonďácích, samozřejmě... :D
    Závěrem moc děkuji za každý komentář a věnuji toto drabble všem, kteří psali, kačenkovali a byli tu pro Kai. Obrovský dík a snad příští rok. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Choutky duše nekrofila

    Drabble: 

    Posednou vás občas zvrácené touhy a potřeby, které úplně nekorespondují s tím, co si lidé okolo vás představují? Nemyslím tím zajisté nic úchylného v tom smyslu, jak by to většinu lidí mohlo napadnout. Mám na mysli spíše něco… horšího.
    Občas si toužím hrát. Není na tom rozhodně nic divného, jako dítě jsem většinu své energie věnovala právě této činnosti, ale čím více stárnu, tím více jsou mé hry zvrácenější.
    Představte si, že dostanete mrtvolu (aby vás to nevyděsilo), se kterou si můžete dělat, co uznáte za vhodné. Operovat, rozdrásat, zničit, roztrhat a znovu sešít. Hlavu k srdci, nohy na ramena…

    Závěrečná poznámka: 

    Take away your broken misery, I can't always erase your memory. - Apocalyptica/End Of Me

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Poprvé a podvanácté

    Drabble: 

    Poprvé jí srdce bilo na poplach,
    podruhé odešla většina šlach,
    potřetí krev vytekla z bledého těla,
    počtvrté svalová tkáň divně čpěla.
    Popáté dech zarazil se v plicích,
    pošesté obličej rozdělil se v lících,
    posedmé přerazila se jí páteř,
    poosmé vzplála rusá kadeř.
    Podeváté sloupala se z masa kůže,
    podesáté vzdala to sama duše.
    Pojedenácté byl to nečistý tah,
    podvanácté nenasytný vrah.
    Třináctý život není.
    Poprvé a podvanácté se utopil,
    podruhé a pojedenácté se nevzchopil,
    potřetí a podesáté v plamenech uhořel,
    počtvrté a podeváté láskou ochořel.
    Popáté a poosmé na šibenici stál,
    pošesté a posedmé skočil ze skal.
    Třináctý život není.

    Závěrečná poznámka: 

    Tohle bylo moc moc kruté, tak se za to omlouvám. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Semínko matčiny zrůdnosti

    Drabble: 

    Dovolte mi upozornění na lehce zvrácený čin, který se nedopatřením stal a vyvodil tak spousty otázek v choré hlavě zubožené osoby. Nechci se nikterak obhajovat, ačkoli si zrůdnost svého činu neuvědomuji, jelikož jsem v tomto ohledu značně indisponována logikou nezahrnující dostatek empatie s vámi čtenáři.
    Vezmeme-li předpoklad, že pro první úrodu se nejprve něco musí zasít do země, zalévat a pečovat o to, tak jsem vlastně takovým špatným zahradníkem. Nejprve jsem pečovala o dobro svého dítěte, později zem zalila jeho krví a nakonec ho zasela do matičky země. Přešel rok a nevyrostlo nic. Ani stonek výčitek, ani kořínek černého svědomí.

    Závěrečná poznámka: 

    Obrovská omluva všem, ale jelikož se momentálně zaobírám naturalismem, tak jsem si zase potřebovala ukázat, že zvrácených není nikdy dost. Příště se (snad) polepším. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Princezna a žabáci

    Drabble: 

    Často hledala svou nadpozemskou spásu,
    já žena po takových příbězích pasu,
    proto mám přehled o každém úlovku,
    vzhled, detaily a závěrečnou číslovku.
    Většina z nich nestála za tu kocovinu,
    ani jejich výkon nikterak nepominu,
    proč nalévat se, abych je viděla pěkné,
    když potom po nich ani pes neštěkne.
    Užijí si svoje, sémě vesele rozsévají,
    líbají, slintají a iniciativy se ujímají,
    vypadají jako princové z pohádek,
    ale nyní si udělejme ve věcech pořádek.
    Ona každý večer doufá, že potká modela,
    ale model v levném pajzlu do dívky nedělá,
    takže v posteli žabák, co není mu dáno,
    každopádně naděje umírá až ráno…

    Závěrečná poznámka: 

    Model, modelka, rtěnky, řasenky... Jo, leze mi to na mozek. :o) Ale to je dobře... Mimochodem, jakpak si to užíváte? :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Právo, pomsta, smrt

    Drabble: 

    Každý z nich měl právo pomstít vraždu dle svého nejlepšího vědomí a svědomí – mučit, týrat, zabít či nechat být zničení a zmaření lidského života. Spousta z nich toho hojně využívala, spousta z nich jen mlčky trpěla hry těch nejmocnějších jako nebohá zvířátka. Nikdo z nich nevěděl.
    Ona toho chlapce znala, milovala, ctila a toužila spojit svůj život s tím jeho, tedy do dne, než zmizel a už se nikdy nevrátil. Ale jeho rodina to přešla mávnutím ruky, zapomněla na rebelského syna a investovala do těch poslušných. Ona škemrala, prosila, doufala, ale nepochopila.
    Vigilantibus iura. Právo bdělým. Pomstu bdělým. Smrt bdělým.

    Závěrečná poznámka: 

    Pěkný zbytek dne. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Jedna třpytivá dáma

    Drabble: 

    Jako malá si s tím nezbedou hrávala,
    přísliby věrné lásky mu stále dávala,
    ale sešel velice rychle rok s rokem,
    stala se z ní princezna takřka skokem.
    Vlasy zapletené do krásných účesů,
    a asi vámi trošičku jako autor otřesu,
    když řeknu, že na svého přítele zapomíná,
    a i přes to všechno je pro něj ta jedna jediná.
    Každý den vidím ho stávat u snědeného krámu,
    kde poprvé udělal z děvčátka kupec dámu,
    tam, kde o iluze přichází nejeden žebrák,
    kde chudým stává se i nejbohatší sedlák,
    tam padne na vás zlé z vašeho bytí,
    kde konec lidské populace se třpytí.

    Závěrečná poznámka: 

    Omlouvám se předem za ztracené myšlenky, ale pokuste si třeba vybavit Hudsonské šífy a... Třeba tam něco najdete. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Genialita zrůdy

    Drabble: 

    Zkrvavené tělíčko drobného děvčátka se ve stylu dadaistických obrazů rozvalovalo po bílé podlaze. Perfektně vypočítané úhly mezi odřezanými prstíčky, dokonale symetricky narafičený trup, ladně podtržené zlámanýma nohama a završené hlavou bez obličeje detektiva děsily. Pamatoval si naprosto přesně poslední podobné vraždy, inu pachatele stále nemohl nalézt.
    Svým způsobem začal netradičního umělce obdivovat, jeho díla dokázala chytit za srdce nejen sadistu, ale každého, kdo se na ně podíval. Tolik utrpení a svobody v jednom nelidském činu! Byl mu na stopě už rok, toužil ho dopadnout a dozvědět se více o pohnutkách, ale cosi mu chybělo. Něco tak bolestně viditelného… Genialita zrůdy.

    Závěrečná poznámka: 

    Jsem moc ráda, že se blížíme ke konci, ale vím, že mi to bude chybět... :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Umírající odstíny lásky

    Drabble: 

    Labutí děvče prázdným sálem krouží,
    její bytost po jiné neustále touží,
    ale hlavou zní jí ona děsivá varování,
    proč vyhnout se nástrahám milování.
    Plavé vlasy září jako luna půlnoční,
    jako duch vznáší se závistivci útoční.
    Drobné tělíčko vzlyky se třese,
    ačkoli jako princezna se nese,
    tak v očích bolest pěje svou baladu,
    kdo kdy přišel k tomu hloupému nápadu,
    uvěznit ji do klece vykládané zlatem,
    kdo stal se tím bezcitným katem?
    Náhle tichý hlásek se zdvíhá,
    chvilku rezonuje, slabě umírá,
    poté stupňuje se v odstínech lásky,
    vyzpívá nezodpovězené otázky,
    zůstane jen nápěvek smrtelný,
    ten zpěv kouzelný…
    Co všechno jí vzal.

    Závěrečná poznámka: 

    Měla jsem náladu na něco trochu něžnějšího. :o) Protože hudba si to zaslouží. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Moc sexy!

    Drabble: 

    Samozřejmě lidstvo má nějaké ty své iluze, které už tak nějak z principu odmítá ztratit, proto se ani nedivím, že se občas chytám za hlavu nad výplody módy, která rukou nikoho povolanějšího neprošla. Neříkám tím, že se musíme všichni oblékat jako ze žurnálu, ale občas stačí zapojit trochu kůry mozkové a hned to půjde lépe…
    Mám spolužačky, ostatně jako asi každý, ale ty mé se krapet liší od ostatních exemplářů. Jsou to totiž dámičky s kabelčičkami a snůškou hloupých řečí. Že to poznáváte? Ale co vás nemá! K těm „Pradám“ si totiž milé slečny oblékají tepláčky, potažmo legínky… Moc sexy!

    Závěrečná poznámka: 

    Mám strach, že se z Kai brzy stane módní bloggerka... :D Ne, že by to bylo něco špatného. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Americký makeupový sen

    Drabble: 

    Děsivá zjištění princezny,
    že dámy musí být líbezny,
    aby o ně někdo zavadil pohledem,
    ale berte to prosím s nadhledem.
    Nejprve to začne patláním pusy,
    potom na oči třpytivé kusy,
    trochu to zatáhneme řasenkou,
    později doladíme s pudřenkou.
    Sukýnka, šatičky, hedvábná šála,
    a krásná hříva, co ve větru vlála,
    ale realita maličko jinam směřuje,
    později dívka svého počinu lituje.
    Každé ráno nakreslit si obličej,
    trička, co všechno malé zveličej,
    vyžehlit bujnou kštici mučící,
    nic není horšího jak vlasy vlající.
    Čeká děvče marně, žádný bílý kůň,
    ani žádný americký večírkový trůn,
    před drakem nic ji nezachrání,
    má jen svá sladká očekávání…

    Závěrečná poznámka: 

    Přeji všem příjemný den. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Velbloudí tasemnička

    Drabble: 

    Znám spoustu lidí, kteří píší daleko lépe, než já kdy něco vytvořím (dobře, ono to zase tak složité asi nebude), ale svojí skvělou a oduševnělou tvorbu si schovávají do šuplíku na lepší časy. Vlastně tuhle potřebu chápu, protože dítě by nemělo vylézat do momentu, než se stane dokonalým. Asi důvod, proč nikdy žádnou malou tasemničku neporodím… U psaní, bohužel, tenhle blok nemám.
    Ale nezazlívám jim to, když někteří se na druhou stranu řídí radou – nesnaž se, ukaž se. A ono se to přeci nějak vyvrbí, že ano… Taky bych chtěla být, mimochodem, velbloud. Ale co... něco vycházet musí, že ano.

    Závěrečná poznámka: 

    Jde mi to čím dál méně. :o) Ale bod je bod, že ano. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Tak trochu lesklá příšera

    Drabble: 

    Budík vyzvání v danou hodinu,
    stále rozmrzele zírám na rodinu,
    šourám se z kuchyně do koupelny,
    na vlasy útočím s urputností šelmy.
    Trocha pudru, řasenky a lesku,
    nemohl by mi nikdo říci blesku,
    vlasy pečlivě narovnat,
    oblečením sestry odrovnat,
    vyvenčit psa a hurá na cestu,
    bez hádek a bez protestu.
    Škola, cvičení, učení a oběd,
    pak se musím umýt opět,
    zalehnout do postele,
    kterou pes mezitím rozedere,
    druhý den ráno budík zvoní dál,
    aniž by se kdokoli ptal,
    pokračuji ve svém stereotypu,
    ale zatím se z toho nerozsypu.
    Ona šeď je trochu příšera,
    ale můžu říci – zítřek jsem prožila včera.

    Závěrečná poznámka: 

    Nahrazuji téma z 18.4. - Zítřek jsem prožil včera. :o)

  • Obrázek uživatele Kaisa

    Řasenka, lesk, kabelka, oblečení...

    Drabble: 

    Znáte takový ten typicky ženský pocit? Ne? Ráda vám ho předvedu ze svého úhlu pohledu. Začíná to docela nevinně, máte si pokecat s kamarádem v kavárně, stanovíte čas na třetí a všechno si naplánujete jako správná americká vlogerka.
    Přijde jedenáctá, vrátíte se z fitka, letíte do sprchy a modlíte se, ať je oběd udělaný včas, každopádně jako nevěřící Tomáš nemáte šanci se nahoře dovolat, proto k jídlu zasedáte v půl jedné. Dojíte v jednu, ale přece nemůžete jít v tom, co máte na sobě. Takže oblečení. K němu kabelka. Řasenka s leskem, jinak to totiž nejde. Anarchie. Křik. A zpoždění.

    Závěrečná poznámka: 

    A ano, v tomhle se vidím. Světe děs se, ale prostě jsou momenty, kdy to prostě nejde stihnout, ať si pánové kamarádi myslí, co chtějí. :o) :oD

Stránky

-A A +A