Přemýšlela jsem, kam tohle rozlučkové nesoutěžnéí double-drabble dát, takže asi sem, do bonusu.
Poděkování vám všem za nádherné chvíle a zejména organizátorkám!
---------------------------------------------------------------------------
Konec byl vlastně začátkem. „Kam se poděl hrdina?“ zvolala zoufale Slepice, „Vždyť taková to byla láska!“
Přestože vražda na tyranu není zločinem, nastalo velké běsnění, takže se nezvedení mladí svišti vydali až na konec světa poté, co se ujistili, že zprava dobrý. Rodinná podoba se ukázala být danajským darem a poté, co zahlédli zadek v mlze, je ani ledová voda nevzpamatovala.
„Co je psáno, to je dáno, i když je písmo červený a stránky černý,“ prohlásila rezolutně Gloria. „Hlavně že vím jak na pevné boky.“
Příbuzenská plemenitba jim zkazila krev a nepomohl ani poslední petrklíč.
„Nástup!“ ozvalo se skrz otevřené okno, avšak nikdo nereagoval. Ten povel se s ničím nerýmoval.
´Perpetuum mobile potřebuje kvalitní materiál.´ Tímto lakonickým konstatováním končila šedesátá stránka elaborátu.
„Sledují tě,“ varovala ho stará smutná Židle. „Pouštíš se na tenký led!“ Autor však na její varování nedbal a odešel tam, kam ho srdce táhlo. Tam, kde už na něj čekala jeho Múza.
„Zpívej,“ přikázali, což Červený Karafiát odmítl, a vytáhl svůj poslední trumf:
„Zapojil jsem se do DMD!“
Zdrávi buďte, mladí, staří,
ať se vaše dílo daří!
Až se s rokem sejde rok,
udělejte správný krok.
Drabble pište ve dne v noci,
Múza buď vám ku pomoci!