Moje články

Gwen nesnášela kupčení s inteligentními bytostmi. Uznávala, že některé civilizace při své cestě vzhůru toto provozovaly, ale určité fázi vývoje je normální přestat. Hned po vynálezu kola.
Chodit na trhy tedy vyžadovalo sebezapření. Nebyly finance na vykoupení všech přítomných, nebyly prostory, kam je dočasně umístit, nebyl čas na totální demolici objektu a otrokářů. Trhy však nebyly náročné jen v tomto směru.
„Gwen! Podívej, to je původní vydání! Jako nový!“
Mossi na ni upřel pohled, který by zahanbil Kocoura v botách a smečku kokršpanělů.
„Můžu?“
Gwen vzdychla a kývla. Bude se muset zeptat Kala Skiraty, jestli nemá nějaké nové „výhodné investice“.

"Majore?"
Carterová si prohrábla vlasy.
"Přiznám se, pane... vůbec tomu nerozumím. Ty znaky nedávají smysl."
"Danieli!"
Doktor Jackson neochotně odtrhl zrak od nápisů na stěnách.
"Jo?"
O'Neill ukázal na zařízení sedící na zemi.
"Zprovozni to."
Daniel po chvíli usilovného studia a s pomocí Sam začal hýbat s různými kousky kamenů na povrchu zařízení. To se pomalu rozsvítilo a začalo bzučet. Pak se zvedlo a udělalo několik kroků k východu.
"Skvělé!" prohlásil Jack.
Ozvala se rána a zařízení padlo k zemi.
"Danieli?"
"Omlouvám se, asi jsem špatně nastavil..."
Zařízení se prakticky rozložilo.
"Tak to vezmem domů po kouskách."
Zařízení začalo hořet.

V hospůdkách v dolních patrech Coruscantu se dennodenně odehrávají různé situace. Bytosti se setkávají, kupují a prodávají, okrádají se navzájem a perou se. Spousta incidentů se pak vypráví v té které hospodě, ale málokdy překročí její zdi. Ale jsou výjimky. Jako třeba příběh o pěti přiopilých trandoshanech, co se rozhodli otravovat sephiho, klidně sedícího u baru.
Skončili střízliví a zoufale se držící stropních panelů, protože při strkání do mladíka vyrušili obsah pytle, co měl u sebe. Byl v něm chumel malých strillů, doteď klidně spící. Násilně probuzený strill se dá přirovnat jen k odjištěnému tříštivému granátu, který kouše a škrábe.

Bylo tu odborné rozdělení. Berek by si vzal osobně, kdyby mu sebrali roznětky a vrazili do ruky obvaz, ale to neznamenalo, že by to nezvlád. Základní bojové dovednosti, pokročilé bojové dovednosti, expertní bojové dovednosti, nemožné na počkání, zázraky do tří dnů!
Po Rozkazu 66 se každý den objevovaly vlohy pro zemědělství, stavitelství, klempířinu, malířství, pokrývačství, lov a sběr, mechaniku a strojírenství, robotiku (včetně bojové), stopování a kopání dostatečně hlubokých hrobů pro dostatečně mrtvé Inkvizitory.
Čas si vyžádal další vedlejší pracovní poměr kuchař, opravář a společník při uličnictvích.
Jako hlavní pracovní poměr, ze kterého vyplývaly ty vedlejší, tu byl ten otcovský.

V jídelně bylo zhasnuto, na stěně se promítal jeden obrázek za druhým a pak zamířil do řady u stropu.
Obrázků bylo zatím ke třicítce, převážně mužských.
"Sephi, zabrak, keshiri, kiffar, pochybné lidské existence, mandaloriané různých klanů, chiss, plutonian, togruta, twi'lek... zapomněl jsem na něco?"
"Myslím, že máme všechno."
"Na rok a půl činnosti je toho dost. Víc času trávíme v převleku než v armoru."
"Musíš si uvědomit, že naše činnost je převážně utajená. Čili maskování nejen fyzické."
Bennar se zálibně díval na tu řadu falešných identit a hodin práce s líčidly a různými pomůckami.
"Někdy bych si chtěl zkusit wookieho."

Technická skupina a ženisti dodělávali poslední úpravy a byli spokojeni. Tohle představení bude perfektní.
Velení stálo nahoře, v bezpečné oblasti, jako stávala velení kdysi dávno, když se na blízkém vršku u bojiště postavily stany a panovník blahosklonně sledoval dalekohledem, jak se tam dole ti kmáni masakrují.
Hlavní technik se objevil mezi kameny.
"Máme hotovo."
Velitel propojil poslední obvody a na taktické obrazovce se objevilo spoustu bodů. Velitel si dramaticky prokřupal prsty. Zábava mohla začít.
Droidi se ukázněně nahrnuli tam, kam měli a stejně ukázneně byli demolováni. V rytmu výbuchů a hudbě padajícího kamení a nástražných min. Koncert netrval ani hodinu.

"Humphrey, posaďte se."
"Děkuji, pane premiére."
"Ten váš návrh... zdá se mi nejasný."
"Je to jednoduché. Návrh je jako tento talíř sušenek. Zařídíme, že každý dostane jednu. Sušenky nevydrží věčně, musíme je rozdat hned."
"Ale peníze nejsou sušenky, nekazí se."
"Ale máme omezenou dobu na vyčerpání, pane. Vlastně máme kazící se sušenky a chladnoucí čaj."
"Jaký čaj?"
Premiér vypadal zmateně.
Humphrey přisunul talíř doprostřed stolu.
"Sušenky jsou peníze, pane. Jejich aktuální parabilita je podmíněna temporální sousledností, která bude terminována blízkým datem..."
O deset minut projevu později...
"Takže Bernard má dát vařit čaj?" zeptal se premiér.
"Jistě, pane premiére," rezignoval Humphrey.

Všichni upírali na postavu pohled říkající 'jste si opravdu jistá?'. Postava, které nebylo vidět do tváře, na ně stoprocentně vrhala pohled 'polibte mi šos'.
"Tak se teda držte," ukončila ticho Gwen.
Postava pozvedla palec nahoru a zmizela ve vedlejším sále. Bojovém.
"Nelíbí se mi to," zasyčel bezmocně Thon.
"Mně taky ne, ale jinak to nejde."
"Měli jsme tam jít my."
"Dělaj genetický testy, to víš!"
"Zkiffeně!"
"Měla jsem tam jít já."
"Dělaj genetický testy!"
Gwen zvrátila hlavu ke stropu a zaskučela.
"Můžem jen sedět a držet palce."
"A pak vybrat prachy."
Jistě, protože možnost, že by prohráli, si nikdo nepřipouštěl.

Galaxie nabízela všechny typy stravování. Na Okraji to většinou byla IV. cenová a tahle hospoda nevypadala jinak.
Vevnitř bylo obvyklé přítmí, zakouřeno a ticho, ale za chvíli se na pódiu v koutě usadili muzikanti. Do volného prostoru se vloudalo pět párů a začala tancovačka.
Gwen se málem udusila pitím, protože

"Jó, Na Marjánce, Na Marjánce
tam se tancuje a holka miluje a lásky užije"

rozhodně nečekala.
Zrovna tak nečekala

"Nepudem domů
až bude ráno
až bude na nebo
hvězdiček málo"

"Jdeme."
Republikové síly se zvedly, ale ze dveří je stejně vyprovázelo:

"My se nedáme, všechno pobouráme, zákony neznáme, pašeráci jsme!"

Člověk na obrazovce už nevypadal nervózně. K NASA se ostatně taky dáváte s nadějí na tohle!
Lidi z ostatních astronomických společností byli už taky v klidu.
Blízké setkání třetího druhu nebylo orwellovské, clarkovské ani spielbergovské. Byl to Lucas a navíc Jedi.
"Všichni budeme moc rádi, až vás uvítáme naživo tady dole," promluvil člověk z České astronomické společnosti, "tedy po důkladné karanténě."
"Ano?"
"Chápejte, my máme úplně cizí mikroby, vy máte úplně cizí mikroby... nechtěli bychom tu pandemii. Zase."
"Chápu."
Chlapče, jen kdybys věděl, kolik emzáků ti po tý Zemi pochoduje! A že už jsme si s kluky karanténu odbyli dávno!

Gwen seděla a dost dobře se bavila. Situace totiž nebyla tak závažná, jak vypadala zpočátku a kromě toho, Nameless byla v bezpečí, měla obranné systémy a k tomuhle by prostě nedošlo. Ani s Hvězdou Smrti (která ještě neexistuje, ale pššššt!) ne.
Kluci vzali nepřátelskou základnu šturmem. Berek držel pod krkem hlavního lumpa a křičel na něj. Bennar a Tyros se dostali dovnitř. Kolos se otřásl a zastavil. Za chvilku měli landspeeder pohromadě a zloději místo domova hromadu šrotu.
Gwen se přiloudala k Trinsovi.
"Takže?"
"Ano, Gwen. Už nikdy nebudeme nechávat věci bez dohledu."
"Zvlášť?"
"Zvlášť, když jsou v okolí jawové."

„Behq Litjo, afvz wioqfauc vfd?“
„Rokfvb qzo, jh qzfa whzovbv?“
„Buh, jfvcje sbdbzdihgbvuoje jdciojfd aoutd. Qkfaf.“
Hk ifsc pbaoioaf ub Rczfeibk. Hdrorba krfif z ubwozfa ‚Tzdbr zhjohvhmojscje zdtkoo Bsbkfaof rfk‘.
„Jh dh?“
„Rf zstdfjuhzdo dh qzht shtpfvuoji,“ zdisba Lbdubub khruodi, „whdifltqfaf hklhivosb.“
„Khlifq, Zhlosu,“ pkibroa rfkhtjoeh, „Lhiozvbr qf?“
„Atzoz whjsbd. Avtro z ibawhtjefa. P Ozvbukt. Vfsdrbihvhmfa.“
„B qfqf,“ hkzdhtwoa hk pbrifucje krfio, „dbs ac zf pbdoa wihqkfaf. Behq.“
„Skh Qf Ibawhtje?“ pfwdb zf rfust Litjf.
„Dh ufjejfz rfkfd,“ hdifzt zf.
Wihjebpoaf Wibeht.
„Qf dh dt koruc.“
„Jh? Itzbvsc, mhvfahrf b twoio?“
„Qh.“
„Vfwzo ufp Qhsfi, Debuhz uflh Vtdehi.“
„Bzo buh.“

Výměnný obchod mezi sousedy měl tento týden podobu nákladního landspeederu, nacpaného k prasknutí. Gwen utáhla poslední vázací lano, mávla na hospodáře a rozjela se domů. Čekalo ji mnoho práce, všechno to hezky zpracovat...

"DĚLALA JSEM SE S TÍM NA UVÍTANOU!!! TU POLÍVKU PŘECE ZBOŽŇUJEŠ!!! CO SIS MYSLEL??? PROČ SI SE NEZEPTAL??? COPAK SEŠ MALEJ???" řvala na nebohého Bereka.
Z rokle opodál se vzneslo hejno místních vran.
Poručík nešťastně mlčel.
"Tak existují vodopády, ledopády a vod'ika chtěl vidět padat držkopád," pokusil se to odlehčit Mossi.

Hromada dole v rokli byla veliká. Půl hodiny se z ní Berek s Mossim hrabali ven.

pop pop pop pop

Chvíle ticha. Slunce ohřívá vzduch, vyhání rostliny vzhůru, zabarvuje první jahody. Je pozdní jaro.
om nom nom nom
Prší, rostliny hltají vodu a bobtnají.
To je dobře. Chramst. Žvýk. Žvýk žvýk žvýk
Léto, vzduch se chvěje vedrem.
Hlt. Hlty hlty. Chramst. Žvýk. Uáááách.
Bouřka. Po ní nádherný vzduch, zahrada okřívá.
Jídlo došlo. Pohyby pohyby. Zíííív. Pohyby pohyby pohyby pohyby. Zíííííív. Chráááp.
Meruňky sčesány, dozrávají jablka. Salát. Po ránu už je chladno. Sezóna zavařování je v plném proudu, na zahradě se hledá přídavek do okurek.
"Jé, hele!"
Někdo mě volal? Trrrrh, cupity cupity. Máv. Máv máv máv.

Pustý svět kdesi na Okraji přitahoval různé existence, ale že se tu setkám s Dookuem, s tím jsem nepočítala. Ani že skončíme v situaci, kdy na sobě budeme vzájemně závislí a nakonec, že mu dvakrát zachráním život.
"Asi se ode mně nenecháte zatknout a odvést před Radu Jedi, co hrabě?" pokoušela jsem se aspoň zvednout na té nezlomené noze.
Hrabě pozvedl obočí.
"Tak zavázán se necítím. Ale... možná byste ocenila dobrou radu, mladý Rytíři Jedi."
Teď jsem pozvedla obočí já.
"Jakou, prosím vás?"
"Dávejte si pozor na politiky. Zvláště ty nejvyšší," řekl hrabě, vysekl mi poklonu a zmizel ve tmě.

Gwen zuřila. Dlužno přiznat, že pouze půl vteřiny, protože si uvědomila, že je MJaGVAR a že vztek je síla Temné Strany blá. Pak přišla lítost. Vždyť oni sou chudinky! Malinký! (dva metry a táákovýhle ramena!) Chúďátka ubohý! (cpou se v jídelně večeří o pěti chodech)
Gwen provedla rychlé jedijské meditační vyrovnávací cvičení. Prostě to zvládne. Co je vlastně, ve vesmírném měřítku, třicet lidí? Nic. Zrnko prachu. Okvětní plátek plující na hladině moře.
Ten okvětní plátek byl teď nakvartýrován na Nameless, protože někdo chtěl ušetřit a koupil ty nejlevnější lodě, co šlo. Že ten šrot nevydrží ani průlet atmosférou, očividně nevadilo.

Ráno se probudilo zatažené a naprosto nevhodné pro kar, ale co už. Jarl nastydnout nemůže a nový jarl bude tak navlečen do teplých svršků, že se spíš upeče než prochladne.
Pozůstalí se shromáždili dole v přístavu u plně naložené lodě, která jarla doveze do Síně Hrdinů.
"Dobrý?" naklonila se Gwen k novému jarlovi, dvanáctiletému klučinovi, který se tvářil strašně drsně. Jako šmirglpapír.
Njörld po ní hodil zamračený pohled.
"Jo."
Gwen zachytila pobavené pohledy kluků a skryla úsměv. Za chvíli bleskla pohledem po Njörldovi. Pevně stisknuté rty, čelo jak bouřkové mračno. A zrádné mrkání.
Gwen našpicovala uši. Tiché smrk jí neuniklo.

"Pánové, i přesto, že to vypadá na dlouho, nesmíme propadat depresi a hlavně panice. Pro posádku musíme být pevní a klidní."
Kapitán přistoupil ke kamínkům, otevřel je a vhodil do nich další nohu.
Hromada v koutě se zmenšila.
První důstojník si odkašlal.
"Chápu, kapitáne. Půjdu se podívat, jak to chlapci zvládají."
Druhý důstojník, studovaný muž, který i ve službě našel čas na četbu odborné literatury, zašťáral v kamínkách pohrabáčem a opět přiložil. Nohu. Tentokrát od židle.
"Udržujme paniku, než dorazí pomoc," zabručel do ohně.
"Říkal jste něco, pane Stubbsi?"
"Docházejí nám nohy, jak udržíme oheň?"
"Ještě máme vaši, ta vydrží."

Bren Streng byl tak nervózní, že se málem ani nedokázal obout. Okolo byl chaos, ale protože zbytek posádky už měl nějaké bojové zkušenosti, nepanikařil. Na rozdíl od Brena.
Loď se otřásla, jak narazila na povrch planety.
Posádka začala ukázněně vybíhat a zaujímat postavení v hromadě balvanů. V jiných hromadách byly posádky z ostatních lodí.
Pak začalo peklo, aspoň Brenovi to tak připadalo. Zmatek, křik, výbuchy, palba. V dýmu, prachu a úlomcích kamení se před ním najednou zjevil nepřítel. Bren se nestačil ani nadechnout, když mu vytrhl zbraň z ruky. Pak se k němu naklonil a zavrčel:
"Idiote! My jsme spojenci!"