Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha

Obrázek uživatele Zayl

Svítání na západě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak když to tu je - zkouška sirén. :) Zdravím.

Drabble: 

Byl jsem slepý, uvědomil si náhle tak jasně, jako že slunce zapadá na východě. Jak jsem mohl takto žít, zavřený ve světě svého domu, lhostejný a nevědomý k bídě všech kolem? Uvažoval, jak vůbec ospravedlnit vlastní existenci. Co vnesl do světa nového, jaký z něj měl svět užitek? Žádný, žádný, ach, já hlupák! skládal hlavu do dlaní a něco se v něm bolestivě lámalo.
Když vstal, byl už pevně rozhodnut. Je načase splatit dluh. Pomoci těm, jež trpěli pro mé pohodlí, ochránit ty, kdo byli bez ochrany pro mou lenost.
Být blázen v očích světa, ano, ale aspoň trochu žít.

Závěrečná poznámka: 

Těším se na vaše drabbly. :)

Obrázek uživatele Azereth

Jako vejce vejci

Úvodní poznámka: 

Nerada se někomu cpu do vesmíru. Respektive do fandomu.
Jenže Bonus Je Bonus. :D

Drabble: 

Časoprostor vytvořil kličku a zakulatil se do hrany.
Zrovna jsem se vracela z tréninku šermu, samozřejmě v plášti a s železným mečem.
Po cestě jsem ještě vzala takový kámen, který by se skvěle vyjímal na zahrádce.
Když tu najednou vidím nějakého chlápka na vychrtlém koni ve zbroji. Říkám si, bezva, další magor...
Jenže on prudce zastavil, namířil na mě kopí a prý: "Stůj, proradný pacholku!"
Nemělo smysl mu vysvětlovat, že jsem holka...
Když pokračoval v podobném duchu "... A tímto ďábelským vejcem čaroděje jsi na mě lest bídně připravoval..." rozhodla jsem se probudit.
Na kámen do zahrádky mi nikdo šahat nebude!

Závěrečná poznámka: 

Tady se mi to zkracování hodně nehodilo...

Voříšek rytířem

Drabble: 

Malý voříšek běhal kolem stromu a bouchal do něj klackem. Šel kolem velký vlčák.
“Co to děláš, mládě?” zeptal se.
“Já si tady hraju na rytíře.”
“Pro zrovna na něj?”
“Slyšel jsem o rytíři Donu Quijotovi. Chci být jako on. Nebál se dokonce ani obrovských ramenatých zrůd.”
“Ty jsi ten příběh neslyšel celý? Ty zrůdy byly větrné mlýny a on jen předstíral, že je něčím, co není. Ty toho raději nech a buď sám sebou.”
Psík přikývnul a odešel. Ale poučení si z toho nevzal. Cestou si plánoval, jak bude nesmrtelným a neohroženým strýčkem dobra a bude trestat všechno zlo.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Ten nejtěžší úkol

Drabble: 

Odpočívala na mezi s krajícem chleba, když přišel Sancho.
"Krásná paní, nesu vám psaní od mého pána!"
"Pro mne? Od pana Quijana? Co mi může chtít? Přečti mi to, neumím číst."
"Má zbožňovaná Dulcineo (to jsi ty, on ti tak říká) vydám se na moře, zkrotím pro Vás piráty a najdu smrt v hlubinách; budu bojovat s proradným čarodějem ... "
Po čtvrt hodině jej zastavila. "Vyřiď pánovi," usmála se, "že po něm nechci nic z tohoto dlouhého seznamu. Mám pro něj však jeden velký, takřka nesplnitelný úkol, v němž se může osvědčit jako ten nejlepší a nejchrabřejší. Ať si mne vezme."

Obrázek uživatele Jacomo

Po boji

Poznámka: Srdečný dík Ebžence za inspiraci

Snad na světě jsem jen k tomu, abych všem okolo obyčejným a nezajímavým připadal. Ni cizí, ni bratři moji nerozumějí slovům mým, kteréžto po větru spolu se vzdechy a tužbami po dávno zaniklých časech posílám.
Až dnes poprvé cítil jsem se být skutečným hrdinou, ježto jsem konečně duchem sobě rovného nalezl. Ty však, jež jediný jsi vnímal smutný úděl můj a skutečnou moji velikost a vznešenost v mých činech jsi nalezl, ležíš tu poražený a zbitý. Zhola zbytečně padl jsi silou mojí.
Neb přišel poryv větru a rameny mým pohnuv, znovu mi připomenul, že mlýnem jsem a mlýnem navěky zůstanu.

Rok: 
2010
-A A +A