Alternativní realita (AU)

Ve společenské místnosti zmoženě odpočívalo Tílko. Mrkváče popíjely lahvoně.
„Kdo chce kafčo?“ přišourala se Kombinéza k vařiči.
Kraťasy znechuceně přistrčily křesílko blíž k televizi.
„Jste prostě masochisti,“ utrousila Pohorka.
„Už to začalo!“ Klínek zesílil zvuk.

„…A máme tu letošní žhavé outfity! Perfektní look vám zařídí top s krátkou parkou, k němu rozhodně šortky! Nebojte se overalů! I k ohrnutým slim džínům i buisness sakům můžete nosit outdoorové boty, nebo páskové střevíce na platformě! Spíš než legíny oblékněte tepláky, skvěle vypadají s oversized svetrem - toto kombo vytváří dojem nedbalé elegance!“

Společnost užasle pokývala hlavami.
„Tak tepláky zase zdrhly! Kolik jim je??!“

Byl podzim, krásnej čas, kdy se tady běhají maratony. Šel jsem na trénink a bral to zkratkou přes park. Pak jsem je uviděl.
Ona v legínách s růžovým pruhem a stejně růžových botách, v uších sluchátka růžového iPhonu. Ohon zlatých vlasů se pravidelně pohupoval sem a tam. Vedle ní joggoval on, navlečený v šedých, bachratých teplákách. Na chlupaté hrudi se mu perlil pot.
„Proboha, není to Chris Hemsworth?“ vydechla náhodná kolemjdoucí a chystala se omdlít.
„Není, ty krávo,“ zavrčel jsem.
Proběhli okolo mě, ani si mě nejspíš nevšimli. Hodil jsem si na záda tašku.
Chtěl bych ho vidět boxovat, princeznu.

And here she goes again, thought Dís.
As if it was not enough of this… elf. The look at her face as she took athelas from Bofur’s hands… was almost ecstatic.
“I can save him!”
Alright, so she did save Kíli.
But she certainly didn’t have to drug him.
She didn’t have to try so hard to impress him.
She would’ve done a better job of that if she made sure no orc would get close.
Thankfully, Kíli still could count on his mother.
Dís didn’t try to impress anyone. Still she managed to make sure Tauriel knows her place.

Když v jediný den zemřeli všichni muži na planetě, vyhlížela situace v Praze podobně jako v ostatních metropolích. První tři dny naprostý chaos a zoufalství. K mrtvým tělům mužů a chlapců přibyla mrtvá těla žen, které jejich odchod neunesly. Čtvrtý den se začaly formovat malé svépomocné skupiny - v mateřských centrech a v kadeřnictvích.
Týden nato se organizační centrum celého města přesunulo z magistrátu do Řep. V jednom domě tam spolu po desetiletí žily dvě skupiny žen výjimečně kvalifikované pro život bez mužů. Srdce Prahy začalo znovu bít v Domovu svatého Karla Boromejského.
Osud města měly v rukou řeholnice a vězenkyně.

Drahá sestro,
očekávám tvou upřímnou nenávist. Slíbil jsem ti, že ti pomohu s revolucí, ale obávám se, že neoplývám dostatkem sil pro tak nadlidský úkol. Ohledně zítřejší schůzky týkající se našeho velkolepého plánu…
Zřejmě jsem zbabělec a veřejně se k tomu přiznávám. Vzdal jsem to, zítřek jsem prožil už včera a všechno, co jsem měl udělat, jsem s tou největší pečlivostí připravil a uložil na místo, kde jsme se měli setkat.
Nyní odjíždím pryč, abych si vyčistil hlavu a možná se i někde usídlil. Víš, jak dlouho jsem někoho na dlouhodobý vztah hledal.
S tou nejvřelejší láskou,
Tvůj milující bratr.

Měl se psát test, ale třída nic neuměla.
Tehdy se Žabák poprvé naklonil k Rejskovi: "Šikla by se totální anarchie."
Jedno kouzlo a písemka se rušila.

"Totální anarchie," poťouchle zašeptal Žabák Snílce do ucha při exkurzi pro veřejnost.
Snílka se proměnila v draka a rozpoutala chaos.

Vyhráli biologickou soutěž. Když v chatce oslavovali, Snílka šťouchla do Houby a zopakovala Žabákova slova.
Houba pustila naplno nejdrsnější beat, který našla.

Sedmnáctiletý Žabák hodil patnáctileté Snílce plechovku barvy. "Rebel, vole."
Slova za dva roky změnil - zpráva zůstává stejná.
Snílka s ním posprejovala celou zeď. Možná protože ho stále miluje, možná protože totální anarchie.

Dís disliked Bard from the first time she saw him. Unfortunately they needed him. And fortunately he needed their money.
So now they were stuck on this little boat, listening to stories of greatness of Laketown… before the dragon came.
Bard was certain of one thing. Everybody was.
The reason why the dragon came.
It was because of the dwarves.
It was their fault. Their crime was greed.
(And that coming from the man who took nearly all their money.)
Guilty without a process.
And if that was not enough…
He stuck them into barrels and buried them in fish.

Znovuotevření starého případu je jako otevření zahojených ran.
Sadistický detektiv pokládá nohy na stůl a otevírá složku.
„Proč se tehdy nezjistilo, kdo byl vrahem?“
„Protože ta vražda byla provedena tak precizně, že nebyl zanechán jediný důkaz.“
„Nebo jste si ho nevšiml.“
„Já si všiml všeho!“
„Opravdu?“
„Ano!“
„Dle mého uvážení jste se tam objevil až podezřele rychle. Nedávno jste se veřejně přiznal ke kanibalismu. Nechcete mi něco čistě náhodou říci, pane vrchní detektive?“
„Ale když ona ta dívka mě přímo vybízela k tomu, abych jí rozřezal. A těch deset deka salámu, co ze sebe nechala… Nic lepšího jste nikdy nejedl.“

Ale beze všeho, milión koček říkáte, ozvalo se ze sluchátka, Mach ho leknutím pustil, protože najednou kolem něj bylo milión koček, všechny s čerstvě olízanými kožichy a všechny se na Macha vyčítavě dívaly, co s náma teď budeš dělat, Šebestová mu poradila, ať je zkusí sluchátkem zase odvolat pryč, nicméně to se vzpečovalo, protože jedno přání a basta, Mach nadával a jeho rodiče ještě víc, chlapče nebohý, co si počneme s miliónem koček, a když pak přišel Horáčkův otec s plánem na výrobu kočičích kožichů, nikdo nebyl proti, vydělali tím majlant a dokonce pořídili starému pánovi kontaktní čočky místo brýlí.

When she thought it couldn’t possibly get worse, the spiders came. Before she knew, her kinsmen were disappearing in white cocoons. She avoided the capture, of course, and Bilbo helped her to free everybody – for a short while. Then more spiders came.
Dís swung her axes, everybody was fighting hard…
Then an arrow flew, and it was not one of Kíli's.
The elves…
They didn’t let them help Kíli! Instead of that, one of them had all the fun.
She was… way too pretty.
While the dwarves stank after days on the road, her clothes smelled fresh.
It meant trouble.

" Nevidím, nevidím, nevidím," hystericky som sa kývala z jednej strany na druhú a zakrývala som si uši rukami. Hoci som mala tuho zavreté oči, stále som pred sebou videla dôvod mojich zakrvavených dlaní.

Srdce mi bilo o závod, rýchlejšie, ako strely z pištolí všade naokolo. Chcela som ich nepočuť.

Opatrne som otvorila oči a snažila som sa nepodľahnúť šoku. Poloneznámy muž odetý v nepriateľských farbách ležal predo mnou, skrz naskrz prebodnuté pľúca. Dotkla som sa jeho krvácajúcej rany.

Splašene ním trhlo. " Prosím, nezabíjaj ma, život... milosrdenstvo!"

Mal hrozný strach.

" Nekonám zlo," povedala som, keď sa mi do chrbta zaryla guľka.

After the blast of light (turned out to be Gandalf’s doing) they ran. They ran way too fast and way too much, over fragile bridges, through way too many goblins.
They ran all the way out of the tunnels.
After just a short while to catch their breath – and let the hobbit to catch up to them – there was howling. They ran again.
Onto the trees and to a surprise.
Azog.
Dís gritted her teeth as she listened to his speech… and the implications.
So it was easy to follow Thorin... through the bonfires... to the great unknown.
To death.

The last days were not good.
Rivendell was nice, but their food was bland.
The trek to the mountains was long and tiring.
The mountain giants were absolutely the worst. Dís thought she might have lost Fíli… And atop of all that… the comfortable cave they've chosen for rest looked too good to be true.
It was.
Now they were dragged through tunnels full of gruesome skeletons…
It was so bad it was almost bizarre.
“We will eat you,” scowled one of the goblins at Dís.
She suppressed the urge to offer him ketchup.
Yes, she was way too tired.

All that – unnecessary – running made her feel even more angry. But Gandalf didn’t want to hear anything about fourteen dwarves being able to take down some twenty orcs on wargs, no.
So they had to run, and run some more. And then... run yet a bit more.
They were hunched below a huge rock now, keeping quiet. So the damned warg scout wouldn’t know…
Dís coughed.
And things... got more interesting!
Shooting and hacking, running and getting ready to fight…
But then… they had to hide again. In a hole. And keep quiet.
Dís coughed.
An elven horn sounded.
Darn.

NEKROMANCIA s. r. o,
(špecialisti na slávne osobnosti)