Myslím, že podle poslední nápovědy už prvek poznali všichni. Rychlost šíření zvuku v heliu je skoro třikrát vyšší než ve vzduchu, proto je zvuk, který vydávají hlasivky v heliové atmosféře, také třikrát vyšší.
...
Helium je druhý nejlehčí prvek, a na rozdíl od vodíku není hořlavý, proto vzducholodě.
...
Supratekutost helia je kapitola sama pro sebe. Kapalné helium má velmi malou viskozitu, tedy by se o něm dalo uvažovat jako o ideálním mazivu pro různá ložiska, kdyby ovšem jeho teplota nebyla pouhé čtyři kelviny. Na druhou stranu, s jeho pomocí lze zchladit řadu látek, které při této teplotě vykazují supravodivost. Takže studium helia v kapalném skupenství je velmi zajímavé - viz Pjotr Leonidovič Kapica a jeho kniha Vzpomínky na kapalné helium.
...
Výskyt helia na zemi není tak častý jako ve vesmíru, kde tvoří jádra řady hvězd. Tam také bylo objeveno Lockeyrem, který správně poznal, že je to nový prvek. Charakteristická pro něj byla čára D3 s vlnovou délkou 587,5618 nanometrů.
...
Tuto čáru naměřili i Rutherford s Roydsem, když se snažili zjistit, co jsou zač alfa částice. Správně, kladně ionizované atomy helia.
...
Jansen jako první pozoroval D3 čáru ve fotosféře Slunce při jeho zatmění. Vcelku logicky předpokládal, že když se nachází blízko čar sodíku D1 (589,592 nm) a D2 (588,995) - sodíkový dublet - že bude také patřit k sodíku, proto označení D3.
Uznávám, dneska to byla rychlá inspirace z Wikipedie, ale jestli téma dá, napíšu o heliové hledačce a jejím čichacím módu. Anebo o helium neonovém laseru.
