Sandman

Obrázek uživatele Amy

Krocení divé zvěře

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dopisuji témata, která jsem nestihla, a je mi jedno, že bodík nebude. :)

Další střípek do mé mozaiky John Constantine a Sen a opět zase jednou crack. :)

Drabble: 

"To byl fakt blbej nápad."

Sen se zamračil. Opravdu se nejspíš jinak tvářit neumí, pomyslel si John Constantine.

"Tak znovu. Z nějakého důvodu ses rozhodl, že je výborný nápad snažit se vycvičit jednorožce a kentaury, aby snílky vozili po tvé říši? Vůbec tě nenapadlo, že podobné omyly moderní drezúry mohou mít takovéto následky?" povytáhl John obočí, když pohlédl na potlučené lidi válející se po zemi.

Sen našpulil rty. "Constantine... pomůžeš mi ty kentaury a jednorožce pochytat anebo ne?"

"Co mi dáš, když ti pomůžu?"

"Co chceš?"

"Polibek."

"Jak si přeješ."

"Hyjá!" vrhl se na ně John.

Sen se jen ušklíbl.

Obrázek uživatele Amy

Z bláta do louže

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dopisuji témata, která jsem nestihla, a je mi jedno, že bodík nebude. :)

Další střípek do mé mozaiky John Constantine a Sen a opět zase jednou crack. :) Plus nezbytný odkaz na Star Trek (kdo ho pozná, dostane bludišťáka!)

Drabble: 

"Ha. Zajímavé."

John Constantine si zapálil cigaretu. Sen si povzdechl.

"Constantine..."

"Já vím. Tady se nekouří. Co potřebuješ tentokrát, lásko?"

Sen se zamračil. "Moje noční můry se rozmnožily. Chci, abys je pochytal."

John povytáhl obočí. "Nemůžeš jim prostě dát krabičku kondomů, aby se přestaly množit?"

"Constantine!"

"Fajn, fajn," protočil John oči. "Máš štěstí, že jsi sexy," zamumlal. "Tak hrrr na ně!"

Pronesl zaklínadlo a vzduchem se rozeznělo mňoukání, jak se objevilo dvacet koček a vrhly se na neposlušné noční můry.

"A co mám dělat s těmi kočkami?" pronesl později Sen.

John si odfrkl. "Co já vím? Jsem exorcista, ne zvěrolékař."

Obrázek uživatele Amy

Záhada ztracené ovce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dopisuji témata, která jsem nestihla, a je mi jedno, že bodík nebude. :)

Další střípek do mé série: vztah mezi sourozeneckou dvojicí Sen a Smrt.

Drabble: 

"Tohle se mi nelíbí."

"Tobě se pořád něco nelíbí."

Sen se zamračil. Stál společně se Smrtí u prázdného výběhu.

"Někdo mi ukradl mou černou ovci."

"Černou ovci? Bojím se zeptat... na co máš ovci, bratře?"

"Na vlnu, samozřejmě. Z čeho myslíš, že je můj kabát? Z mé kouzelné ovce."

"Ta ovce je kouzelná?"

"Všechno je tu kouzelné."

"Fajn, pomůžu ti. Pošlu svou bílou vránu, aby zjistila, kde tvá ovce je."

"Děkuji."

***

O něco později

"Tak vrána říká, že tvá ovce vzkazuje, že si můžeš trhnout nohou. Prý se nevrátí. Už má plné zuby toho, jak jí pořád stříháš vlnu."

"Cože?!"

Obrázek uživatele Danae

Sen pro Bast

Fandom: 
Drabble: 

Po dvou, třech krocích pozná, že je to sen, sen jen pro ni. Písek pod tlapkami je měkký, podvečerní paprsky jí prohřívájí srst. Ve vzduchu jsou cítit pomeranče, mořská sůl a závan čerstvé krve. Na pahorku, ke kterému kráčí, se proti slunci zvedá strom. Je obsypaný jejími dětmi, dosud jsou slepé a holé, bezpečně sevřené v poupatech.
Když usedne k teplému kmeni, sedí vedle ní i on, nádherný černý kocour s hvězdami v očích. Beze slova se o sebe opírají a čekají, až děti s tichým lupnutím dozrají a začnou se pomalu snášet k zemi. Chytají je do měkkých tlapek.

Obrázek uživatele Amy

Před dávnými časy...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma z 21.4. "Výlet do prázdna."

Pokračuji ve své včerejší linii o sourozeneckém duu Sen a Smrt. Tentokrát ve stylu 'jak to všechno začalo...'

Drabble: 

Když první živý tvor otevřel oči a nadechl se, Sen učinil to samé.

"Zdravím, bratře," prohodila bledá mladá žena.

"Co se to děje?" Sen svraštil obočí. "Kdo jsi ty?"

"Jsem Smrt, tvá starší sestra," představila se mu.

Sen to zvážil. "Nerozumím," přiznal se. "Kdo jsem já?"

"Ty jsi Sen. Když bytosti usnou, budeš jim přinášet fantastické a děsivé vize a představy. Vydají se na cestu do prázdna a ty jim navždy budeš neviditelným průvodcem."

Sen se zamračil. "To zní... osaměle."

Smrt ho vzala za ruku. "Ano... ale já tu budu pro tebe."

Sen přikývl. Zahleděli se na první východ slunce.

Obrázek uživatele Amy

Nejstarší dohazovačka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další variace na téma sourozenecké lásky v Sandmanovi. Aneb Smrt a Sen jsou dvojka, která by měla dostat vlastní sitcom, a za tím si stojím! :)

Drabble: 

"Bratře?"

"Hmm?" Sen neodtrhl pohled od řady rozpracovaných nočních můr.

Smrt k němu přistoupila blíž. "Co to děláš?"

"Přemýšlím."

"Nad čím?"

"Nedokážu se rozhodnout, na které noční můře mám začít pracovat dřív," zamračil se Sen. "Jsem... zcela paralyzovaný výběrem."

Zalapal po dechu, když ho Smrt popadla za ruku a začala táhnout pryč. "Co to děláš, sestro?" ohradil se Sen.

"Mám dost tvého fňukání. Jdeme do hostince."

***

Později nad korbelem piva si Smrt zahrála na dohazovačku a seznámila bratra s Hobem Gadlingem.

"To byl tvůj plán celou tu dobu, že?" obvinil ji Sen o šest století později.

Smrt se jen usmála.

Obrázek uživatele Amy

Recept na lásku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Takový malý roztomilý kýč... a pre-slash. :) Na rozdíl od jiných mých letošních stoslůvek s párem John Constantine/Morfeus stojí samostatně.

Shrnutí: Pouštět se do vaření lektvaru s Johnem Constantinem je jen na vlastní nebezpečí.

Drabble: 

"Tři slepičí pařáty."

"Hmm."

"Sedm očí mloka."

"Rozumím."

"Vejce baziliška. Hoď ho do hrnce."

"To si vymýšlíš."

"Ne, takhle ten recept vážně je! Podívej!" John Morfeovi ukázal knihu zaklínadel.

"Fascinující. Co to má dělat?"

"Je to elixír lásky."

"Dobrá, nechám se poddat. Na co potřebuješ elixír lásky?"

John si odkašlal.

Morfeus zúžil oči. "Constantine..."

"Fajn," John si povzdechl. "Je pro tebe, dobře? Viděl jsem, že jsi osamělý... a chtěl jsem pomoct."

"Constantine..." Morfeus uchopil jeho ruku. "Cením si toho, ale nepotřebuji elixír lásky. Mám své sny a..."

"A?" vybídl ho John.

Morfeus se pousmál. "Vážně to musím dodávat?"

Ne. Nemusel.

Obrázek uživatele Blanch

První rande

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dreamling (Hob/Morfeus).
Pozvat si Pána Snů k sobě domů hned na první rande. A ještě mu uvařit. Jaká očekávání může asi mít existence stará jako samotný život?

Drabble: 

Staletí žil Hob v rovnováze. Bez stresu. Myslel, že světské pocity se mu už vyhýbaly. Pletl se.
Sevřel prsty vařečku a zamíchal v hrnci. Předpokládal, že záhy přibude jako přísada jeho rozdivočelé srdce a proskáče mu hrtanem do omáčky.
Pozval Cizince na večeři. Tentokrát domů. Pitomec.
Věděl, čím je. Vůbec se Morfea nezeptal, zda potřebuje jíst. Co konzumují antropomorfní vtělení?
Hobova nesmrtelnost byla velkým zázrakem. V minulosti byl vědec, taky věřící. A neměl odpovědi. Věda byla jako diferenciální rovnice, víra její omezující podmínka. Nevysvětlovaly nic.
Ani proč se bytosti starší, než je Bůh, rozhodl nabídnout něco tak přízemního jako večeři.

Závěrečná poznámka: 

Jen svoje srdce hoď do toho hrnce, Hobe, stejně ho Sen jednou celé pozře ;)

Obrázek uživatele Amy

Jedna prohra, dva vítězové

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

I když občas prohrajete, stále můžete získat cennou výhru.

Pár: John Constantine/Morfeus

Převážně dialogové drabble. Navazuje na předchozí stoslůvky, především tuto: https://sosaci.net/node/54917 Ať se líbí. :)

Drabble: 

"Ach jo."

"Co se zase děje, Constantine?"

"Nudím se."

"Vždycky se nudíš."

"To není pravda. Když jsme měli sex, tak jsem se nenudil."

"Pamatuji si to jinak. Řekl jsi mi, že jsem jako zvadlá kytka."

"Ne. Řekl jsem, že se tváříš jako umučená mučenka. Což byla pravda."

"Prostě hraj dál."

"Nesnáším šachy. A nesnáším tebe."

"Buď potichu."

O pět minut později

"Šach mat."

"Konečně! Můžeme teď dělat něco zábavného?"

"Tys mě... nechal vyhrát?"

"A co když ano?"

Jeho šaty znenadání zmizely. John vyjekl. "To je podvádění!"

Přestal protestovat, když ho Morfeus povalil na postel. "Tuhle hru vyhraji doopravdy."

Políbili se.

Obrázek uživatele Amy

Jak domestikovat Pána snů (návod dle Johna Constantina, část první)

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další drabble s párem John Constantine/Morfeus, a tentokrát nehorázný crack. U psaní tohoto drabble jsem se pobavila, tak doufám, že vás bude bavit ho číst. :)

Drabble: 

"Ahoj, lásko," pronesl John, když se Sen za ním zhmotnil, zatímco si ohříval večeři.

"Jak jsi věděl, že jsem to já, Constantine?"

John se k Morfeovi otočil. "Jednoduše. Máš hned několik poznávacích znamení."

"Opravdu?" Morfeus povytáhl obočí. "Vysvětli."

Byl to příkaz, ale John ho hned neposlechl. "Nezapomínáš na něco?"

Morfeus si povzdechl. Přitáhl Johna k sobě a políbil ho.

"To je lepší," John se zakřenil, když od sebe odstoupili.

"Ta poznávací znamení, Constantine."

"Dupeš jako slon, páchneš jako opičák a funíš jako nosorožec."

"Constantine!"

"Jenom si z tebe střílím," John políbil Morfea na nos. "Viděl jsem tvůj odraz v mikrovlnce."

Obrázek uživatele Amy

Sen minulý a budoucí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A znovu se vracím k Sandmanovi. :)

Dělat si plány do budoucna, když je vaší tajnou láskou Pán snů, není jednoduché.

Drabble: 

"Kde se vidíš za pět let?"

"Hmm?" Morfeus k ní otočil hlavu.

"Hloupá otázka, promiň. Pro nesmrtelnou bytost je pět let beztak jenom mávnutím ruky."

"Ve skutečnosti vnímám plynutí času stejně jako lidé," překvapil ji Morfeus. V očích se mu zablýsklo. "Sedmdesát let, které jsem strávil v zajetí, mi neuteklo o nic rychleji."

"Kdyby tu Burgess byl, nakopala bych mu zadek," pronesla. Dobře věděla, že Morfeus o lítost nestojí.

Fungovalo to. Jeho bledé rty se zavlnily v úsměvu. "Opravdu chceš vědět, co bude za pět let?"

"Ano."

"Budeš stále snít a já ti tvé sny naplním."

Usmála se. "Slibuješ?"

"Vždycky."

Obrázek uživatele Amy

Co nejvíc zraňuje

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma z 10.4. "Neslučitelné ze životem."

Pomalu, ale jistě mi tu vzniká sandmanovská tragikomická minisérie. Drabble navazuje na tři předchozí stoslůvky.

Drabble: 

"Musíme se přestat takto potkávat."

"Proč? Chceš snad naši hru vzdát?" hladila rukou vlnky moře, z něhož ji přesně před rokem vylovil. Tak se poprvé setkali.

Sen nepůsobil nostalgicky. "Ne. Lidské bytosti se nemohou utápět ve snech a zapomenout žít. Je to neslučitelné se životem."

Pomalu se k němu otočila. Lítost v jeho očích byla horší, než kdyby se na ni zlobil. "Já před životem neutíkám!"

Neuhnul pohledem. "Jsi si jistá?"

Nic neřekla. Ne, nebyla.

Místo toho k němu natáhla ruce. Morfeus zprvu ztuhnul, ale dovolil jí, aby ho objala.

"Proč to tak bolí?" zašeptala.

"Protože jsi stále naživu," odpověděl.

Obrázek uživatele Amy

Od smutku ke smíchu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na toto: https://sosaci.net/node/55422 a toto drabble: https://sosaci.net/node/55525
Muži někdy mají dlouhé vedení, a to i ti nesmrtelní. :)

Drabble: 

"Jsem pán snů a ty mě nemůžeš porazit."

"Možná." Vztyčila hlavu. "Ale pokud mi nezakážeš přístup sem, budu se dál o to snažit."

Rozpoznal výzvu vepsanou v jejích očích. "Budiž. Nechť náš souboj začne."

***

Ze začátku volila útočný přístup. Když pochopila, že to k ničemu nevede, změnila strategii. Jala se vytvářet veselé věci.

Zábavní parky.

Divoké tance pod svitem Měsíce.

Řeky plné alkoholu místo vody.

Morfeus ji nakonec konfrontoval. "Co mají znamenat tyto bujaré strkanice?"

Usmála se. "Ukazuji ti, že naše zápolení nemusí být jen o bolesti."

Svraštil obočí. "Proč?"

"Není to jasné?"

"Ne."

Povzdechla si. "Líbíš se mi, Sne."

Obrázek uživatele Amy

Začátek hry

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokračování včerejšího drabble: https://sosaci.net/node/55422. Kam až člověka může dohnat touha, osamělost a zarputilost?

Drabble: 

Chtěla o něm snít.

Ale i když cítila jeho přítomnost, neukázal se jí.

Po čtvrt roce toho měla dost. Začala se sny manipulovat. Zprvu to šlo obtížně, ale čím odvážnější věci vytvářela, tím snazší to bylo.

Moře krve.

Oživlé mrtvé.

Padající hvězdy (připomínaly jí jeho oči).

Ale byl to až ježek v peci, který ho přivolal.

"Ubližuješ mým snům," obvinil ji. Ježek odcupital pryč, zatímco na sebe zírali.

"Ignoruješ mě."

"Co si myslíš, že děláš?" zavrčel.

"Hledám tě."

"Jsem přímo tady."

"Vážně?" v očích ji pálily slzy. "Tak proč mi neřekneš své jméno?"

Poprvé zaváhal... na nekonečně dlouhou chvíli.

"Morfeus."

Obrázek uživatele Amy

Tiché osamění

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Sny dokážou být kruté, ale to, co následuje po probuzení, někdy bývá ještě horší.

Drabble: 

Jeho oči byly jako dvě hvězdy.

Nedokázala od nich odtrhnout zrak. Topila se, lapala po dechu, ale kamkoliv pohlédla, viděla jen jeho.

A pak ji uchopil za ruku a vytáhl z moře ven.

"Kdo jsi?" vydechla, když se přestala dusit.

"Takto děkuješ tomu, kdo tě zachránil?"

Zachvěla se, když uslyšela jeho hluboký hlas.

"Děkuji. Ta voda vypadala tak tichá a klidná... chtěla jsem si zaplavat, ale potom..."

"Byla to jen noční můra. Brzy se probudíš."

"Počkej!"

Jeho oči zaplály. "Tento sen je u konce."

Když procitla, osamocená ve své ložnici, stále si pamatovala jeho dotek na své kůži.

Bolelo to.

Obrázek uživatele Danae

Komplementární k životu

Fandom: 
Drabble: 

“Představoval jsem si tě jinak.” V jeho hlase znělo nadšení, které rozpouštělo strach.
Stiskla mu ruku. Byla to její oblíbená věta, která dokazovala, že uspěla.
“Jak sis mě představoval?”
“Jako temnotu a zmar. Jako někoho, kdo k smrti nenávidí život.”
“Miluju život. Je to moje nejoblíbenější věc ve vesmíru.”
“Tak proč děláš… tohle?”
“Protože síla a moc života pramení z toho, že je sevřen v hranicích.”
Zadíval se jí do očí. “Bereš život z lásky k životu?”
“Paradoxy jsou moje druhá nejoblíbenější věc.”
Koutky úst jim cukaly jen chvíli, než se oba rozesmáli. Když odcházeli, pořád si ještě otíral slzy.

Obrázek uživatele Amy

Hrátky s ohněm

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma z 4.4.: Umučená mučenka.

Opět zase jednou pár Morfeus/John Constantine. Navazuje volně na toto https://sosaci.net/node/54599 a toto drabble https://sosaci.net/node/54755.

Pomalu, ale jistě se tento příběh změní ve smut. :-) Kdo ví, kam nakonec dojde?

Drabble: 

"Proč se tváříš jako zvadlá kytka?"

"Hmm?" Sen Johnovi věnoval výstražný pohled.

"Vážně," nedal se odradit John. "Připomínáš mi umučenou mučenku. Copak se ti to nelíbilo, květinko?"

Sen se zaškaredil. "Takto mi neříkej, Constantine."

John povytáhl obočí. "Co mi uděláš, když nepřestanu?"

Morfeovy oči zazářily jako dvě hvězdy. John zalapal po dechu, když se svět okolo propadl do temnoty. Když se znovu zhmotnil, Morfeus Johna tiskl k zemi a jejich těla se dotýkala.

"Zvrhlé..." John si olízl rty. "Ale stěžovat si nebudu, má mučenko."

"Hmm..." Sen se ušklíbl. "Zdá se, že existuje jediný způsob, jak tě umlčet, Constantine."

Políbil ho.

Obrázek uživatele Amy

Mágům se nezavděčíš

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokračování spanilé jízdy ze včerejška: https://sosaci.net/node/54599 Morfeus a John Constantine mají své rande. Nepřekvapivě to nejde úplně podle plánu.

Drabble: 

"Nevím, proč jsem si myslel, že budeš mít romantickou duši."

Sen se zamračil. John si začínal myslet, že jiný výraz neumí.

"Toto... není romantické?"

John se zahleděl na park před nimi. "Nic proti, ale když jsme si domluvili rande, nečekal jsem, že půjdeme krmit holuby. Jsi Pán všech snů, mohl bys namalovat nové světy, jaké nikdy nikdo neviděl... a my skončíme tady?"

Sen si povzdechl. "Jak si přeješ."

Ocitli se v rozkvetlé zahradě. Morfeus Johna uchopil za ruku a stáhl ho do trávy.

"Jsi drzý smrtelník," obvinil ho.

John se zazubil. "Ale tobě se to líbí... jen se nedělej."

"Možná."

Obrázek uživatele Amy

John Constantine vs. Morfeus, první kolo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po včerejší vážné stoslůvce zase jednou crack, ale u Sandmana ještě chvíli zůstanu. :)

Shrnutí: Sen má problém. John Constantine mu pomůže, ale nebude to zadarmo.

Náznak páru John Constantine/Morfeus. Aka John rád flirtuje se vším, co se hýbe (a je dostatečně atraktivní) a Sen to útrpně snáší. Já ty dva prostě miluji. :D

Pokud by se vám drabble líbilo a chtěli byste si přečíst pokračování, dejte vědět a pokusím se vyhovět. :)

Drabble: 

"Když jsi mi řekl, že máš svobodného ducha, nenapadlo mě, že to myslíš doslova."

John Constantine si zapálil cigaretu, zatímco zíral na ducha poletujícího v knihovně. Sen se zamračil.

"Tady se nekouří, Constantine."

John povytáhl obočí. "Jako kdybys mi dovolil, abych tu něco zapálil."

Odmlka. "Ne."

"Fajn, že jsi to ty," John cigaretu típl. "Co ode mě potřebuješ?"

"Dostaň toho ducha pryč."

"Jak se říká?"

"Constantine..." zaznělo výhružně.

"Dost blízko." John pronesl zaklínadlo. Duch zmizel.

"A máme to. Co teď ten drink?" uchopil Morfea za ruku.

"Když řeknu ano, již to vícekrát nezmíníš."

John se zazubil. "To nemůžu slíbit, lásko."

Obrázek uživatele Amy

Přines mi Sen

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Projednou vážně pojaté drabble. Až bych se nebála říct posmutnělé. Však si názor na něj nejlépe uděláte sami. :)

Drabble: 

Morfeus už netvořil nové sny.

Válka s Luciferem ho pohltila. Snění se propadlo do temnoty. Noční můry se rozutekly. Přinášely lidem bolest, zatímco Sen bojoval o mnohem víc než jen holý život.

Když boje konečně skončily a Morfeus stanul ve své říši zbrocené krví, zjistil, že nedokáže vdechnout život novým snům. Múzy mlčely ve válce a zůstávaly tiché i nyní.

"Co mám dělat?" zeptal se dívky, která se vedle něj posadila na lavičku v parku, zatímco krmil holuby.

Smutně se na něj usmála. "Když nemůžeš snít... najdi někoho, kdo ti s tím pomůže."

Jejich ruce se potkaly. Jen na okamžik.

Obrázek uživatele Blanch

Nikdy není pozdě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Sen/Hob Gadling.

Drabble: 

Po jejich rozepři uběhlo staletí a desítky let navrch. Promlčených s tiše bublajícím zklamáním a výčitkami pod kůží. I ve válce múzy mlčí, ale Hob se nehodlal nikdy vzdát.
Teď tady před ním stál s omluvou. Jeho tajemný Přítel. Usmíval se. Voněl jako sen, přestože byli vzhůru. Oči se mu leskly přísliby a hřejivé teplo se Hobovi usadilo ve středu hrudníku. Toužil natáhnout ruku a proplést prsty v neposedném černém saténu, jakým byly jeho vlasy. Přitisknout se. Políbit ho. A nikdy nepustit.
Měl celý dnešní večer na to, aby ho o tom přesvědčil. Nikdy není přece pozdě. Navíc byl nesmrtelný.

Obrázek uživatele Amy

Síla představivosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pošťuchování mezi sourozenci je klasika. Jenže co se stane, když mají nebývalé schopnosti? Aneb sourozenecká láska v sandmanovském podání. :)

Časově se drabble odehrává krátce poté, co Sen získal zpět své nástroje, vrátil se do své říše a začal pracovat na jejím obnovení.

A samozřejmě se stoslůvka nebere vážně, protože já si z Morfea ráda dělám legraci. (Však on mi to odpustí. A kdyby náhodou ne a už jste mě tu neviděli, víte, kde mě najdete - v Pekle.)

Drabble: 

"Musíš víc namáhat svůj mozek. Procvičovat... mentální gymnastiku, jak lidé říkají."

Sen si odfrkl. Začínal litovat svého rozhodnutí pozvat Smrt na exkurzi nově obnoveným Sněním.

"A co by sis představovala, sestro má?"

Smrt se nenechala rozhodit jeho uštěpačným tónem. "Překvap mě, bratře." Opáčila, na rtech široký úsměv.

Já ti dám překvapení, přislíbil jí Sen v duchu. Kdyby to slyšel jeho přítel Hob, prohlásil by cosi o malicherných nesmrtelných.

"To bylo velmi malicherné, bratře," sdělila mu Smrt poté, co museli utíkat před stovkami maličkých, kousavých a vražedných Snů a Smrtí. "Příště radši svůj mozek tolik nenamáhej."

Sen se nafoukl jako balón.

Obrázek uživatele neviathiel

Takové nenápadné pracovní odpoledne

Fandom: 
Drabble: 

Kosti jsou zvláštní věc. Zůstanou po vás, když odejde duše, maso a vzpomínky. Zůstane jen vybělený podivně povědomý lidi děsící tvar. Symbolizuje předky. V temných dobách smrt. Heh.
Kamenem ostřím jedno menší žebro a marně vzpomínám na jméno toho starého boha. Chvilku. Daleko zábavnější je pozorovat bráchu.
Moment... co blbne?
"Co hodláš dělat s tím pískem?"
"Žádná magie, já vím. Musím dobrousit vnitřek na jemno."
"Seš vůl."

Z lebky ještě visí obratle.
"Nechceš to odseknout?"
"Ne."
"Budeš vypadat jako idiot."
Zvedne lebku... a nasadí si ji jako přilbu.
"Vypadáš jako idiot."
Neodpoví.
Když si přilbu sundá, jeho úsměv je pryč.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Aveva

Je důležité vytrvat

Fandom: 
Drabble: 

Na lampě je nalepený plakát zvoucí na koncert. Je nalepený nakřivo a, ačkoli se datum ztrácí v grafickém balastu, koncert se koná dnes.
Pódium v rohu hospody je téměř zaplněno mohutným kytaristou. Jeho ryšavé vlasy v přítmí září. Rozhlédne se po publiku. Štamgasti na baru, milenci na schůzce, partička mládeže. Odkašle si. Hrábne do strun.
Zpívá. Sám napsal text i melodii, která odráží hloubku lidské duše. Zmlkne. Tóny se rozprchnou.
Potlesk nepřijde. Štamgasti pijí, milenci zaměstnaní sami sebou, mládež se zlomyslně chechtá. Neúspěch.
Zkáza smutně sklopí hlavu. Pak pokrčí rameny. Tentokrát to nevyšlo, příště to zkusí jinak. Třeba se saxofonem.

Obrázek uživatele Danae

Vlákna

Fandom: 
Drabble: 

“Ta třpytivá vlákna z malých dílků, co kolem nich občas problesknou…, ta jsou tvoje?” otázal se Zkáza, když hleděl z Campanily na rej karnevalových dvojic.
“Ne,” odtušila Touha a vyfoukla kouř z dlouhé špičky. “To je čas.”
“Přadeno osudu?”
Zavrtěla hlavou a v zlatých očích se jí odrazily benátské ohně. “Lidi k sobě nepoutá jen touha a osud. Ve hře jsou další proměnné.”
“Takže čím déle spolu jsou...”
“Tím je vlákno delší a pevnější. Nakonec je z něj buď záchranné lano, nebo ostrá struna.”
“Na čem to záleží?”
“Na tom, z jakých zážitků je spleteno,” řekla Touha a zavřela oči.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Ve tmě

Fandom: 
Drabble: 

"Sen je bezednou hlubinou dne." Morfeus ležel na pohovce. Měl zavřené oči.
"Chtěl bych, aby naše říše spícím pomáhala. Žití nese mnohá utrpení. U nás je lidé mohou odložit, proměnit třeba v něco absurdního; oprostit se na chvíli od danosti, ulevit duši. Mohou s trápením bojovat jako s noční můrou; mohou zde plně milovat, jak by se ve dne neodvážili; mohou hledat naději."
Vousatý muž mlčel. Zamyšleně přikyvoval.
"Ani nevíte, jak mne starost o říši snů zmáhá."
Obvykle návštěvník ráno nic neví, ale Lucien měl podivnou jistotu, že si tento rakouský lékař bude všechno pamatovat. Ostatně, dělal si i zápisky.

Obrázek uživatele Hippopotamie

7/8 života

Fandom: 
Drabble: 

1916
"- A princ šípkovou Růženku políbil, byla velká svatba a žili spolu šťastně až do smrti. - Tak dobrou noc, Unity. Máš vůbec hotové úlohy do školy?"
"Ano, mami. Dobrou noc."

1989
"Konečně je ráno ... maminko, ten sen byl tak temný a divný a byla jsem tam většinu času tak sama ... Ááá! Moje ruce! Někdo mi vyměnil ruce! Stala se ze mne příšera! Pomoc!"
"Slečno Kinkaidová, vy jste se probudila! To je zázrak!"
"Kde to jsem? Kde je maminka!"
"Slečno Unity, nevím, jak vám to mám říci ... Kdysi jste usnula a ... Teď se píše rok 1989. Spala jste přes sedmdesát let."

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení těm, co neznají fandom: Unity se propadla do snu poté, co pána snů zajal matlácký magik a říše snů byla mnoho let v rozkladu. Spící i otěhotněla a porodila. Jen je mi na originálu hodně divné, že se po probuzení chová jako psychicky dospělá ...

Obrázek uživatele Julie

Smrt a Mycroft

Úvodní poznámka: 

A věřili byste, že tohle mi leží v hlavě už od toho povídání o Smrti v Samaře?

Drabble: 

Zhmotnila se v hlavách Sherlockovy postele. Poznal ji okamžitě, i když neměla ani kosu ani lebku místo tváře. Jen černočernou buřinku a ankh.
Podíval se antropomorfní personofikaci přímo do očí.
Hodlal vyjednávat. Konec konců on byl pro změnu antropomorfní personifikace britské vlády.
Jenomže viděl jen hluboký nekonečný smutek.
„Měla jsem sestru, víš? Vím jaké to je, když se Radost změní v Delirium.”
Dlouhými bledými prsty zajela do Sherlockových vlasů promáčených potem.
„Neber si ho,” zaškemral Mycroft.
„Nevezmu,” přisvědčila.
„Dokážu ho zachránit?” odvážil se zeptat.
Sehnula se a políbila Sherlocka na spánek.
„Neboj, bude v pořádku. Jen ho nezachráníš zrovna ty.”

Závěrečná poznámka: 

Já vím, že jsou to jen taková velmi obrazná dvojčata. A dokonce ani nejsou až tak úplně zlá. Jenomže já si to chtěla fakt moc napsat.

Sen města (viz též spící město, snící město)

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rebelce ;-)

Drabble: 

Sen je esencí města. Chybně zaměňován za synekdochu (z přirozené obavy před skutečnostní), ovšem jde o vlastní aktivitu města, ne jeho obyvatel. Schopností snít disponují všechna města, nehledě na sociokulturní či geografické faktory. Sen každého města je jiný.
Do snu města lze propadat, nebo v něm uvíznout. Propadání, jev zcela běžný, nastává během probouzení. Jedinec nerozlišuje vlastní sny od snů města. Okamžik ve snu města si zpravidla nepamatuje. Uvíznutí je vzácné. Vzhledem k mentální kondici přeživších nebylo možné utvořit jeho hlubší analýzu.
Případ probuzeného města dosud nebyl v odborné literatuře popsán, přesto se stal předobrazem několika fantastických próz (viz odkaz).

Obrázek uživatele Hippopotamie

Knihovna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhrada za včerejší téma "dokonalý hostitel"

Drabble: 

Ten, komu se podaří prosnít do knihovny, pozná, že Lucien je opravdu vynikající hostitel. Provede vás, vysvětlí, kde jsou knihy nikdy nenapsané, kde příběhy, které se předávaly jen ústně, a kde ty, jejichž stopy zůstaly už jen v myslích dávno mrtvých snících. Je tu i nekonečný oddíl interpretací a dezinterpretací (některé příběhy mají tolik verzí, kolik je snících). Básníci si mohou přečíst své nikdy nenapsané básně, pragmatici knihy svých rad do života. Nechá vás volně bloumat mezi regály nebo usadí do pohodlného křesla a přinese čaj a sušenky (zde můžete do knih i drobit).

Po probuzení si však nic nepamatujete.

Stránky

-A A +A