Skřivánek

Obrázek uživatele Terda

Nad sklenkou vína

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska to vážně nešlo. Hlava mě bolí od rána jak střep a jediné po čem toužím je dlouhý, nepřerušovaný spánek.

Drabble: 

Pan Keith si víno vychutnával jako znalec. Prázdná konverzace vplula do hlubších vod.
„Nepochopí, že jste mu zachránila kůži, madam.“
„Lepší Clifton v podpalubí, než posádka na nože, nemyslíte?“
Opatrné zamylšení. Pouštěl se na tenký led. Zpochybňování rozhodnutí nadřízeného se nevyplácelo. Víno však bylo silnější.
„V tuhle chvíli... Odpusťte, madam.“
Zarazil se v půli věty.
„Znáte ho?“
„Z doslechu.“
Vyhýbavá slova muže, který strávil na pevnině příliš času. Skrývala zkušenost s těmi, co moc směňují za peníze. Změnila téma.
„To zdržení bude mít následky.“
Nemluvila jen o zásobách. Nepotřebovala hospodáře. Mít přehled bylo podmínkou přežití. Avšak přežití nebylo zárukou úspěchu.

Závěrečná poznámka: 

Dle internetů je sklepmistr znalec vín. Víno na palubě mají. Sklep nikoliv. Ale mají podpalubí. A v tom je potřeba se mistrně vyznat. Tak snad mi to projde...

Obrázek uživatele Terda

Kdo nepracuje, ať nejí

Fandom: 
Drabble: 

„Ale já jsem...“ prostestoval pan Clifton.
„Na pevnině můžete být třeba císař pán, ale na téhle lodi jste akorát budižkničemu. Je na čase, abyste přiložil ruku k dílu. Počítat umíte. A od této chvíle budete spát s kadety.“
Nejraději by ho poslala před stěžeň. Ale lodníci by mu zpřeráželi žebra. V lepším případě.
„To nemůžete!“
„Pane Lynchi, vedu vám pomocníka. Pořádně ho zapřáhněte.“
Pan Clifton se tvářil jakoby spolkl odvar z pelyňku.

„Tohle se Vám může vymstít, madam“ prosnesl polohlasně pan Keith, když se vrátila na palubu.
„Možná.“
Odmlčela se. Něco ve vzduchu se změnilo.
„Přijměte mé pozvání k večeři.“

Závěrečná poznámka: 

Je zvláštní, kolik různých významů má pelyněk podle různých kěvtomluv. Např. výsměch, jenám souzeno se rozejít nebo staň se mi přítelem. Ten poslední se mi líbí nejvíc.

Obrázek uživatele Terda

Jonáš

Fandom: 
Drabble: 

Plachty mrtvě visely. Splihlé cáry nadějí. Apatií probublávalo napětí. Kvůli komu je moře trestá? Otázky o kterých se nemluví. A přece čpěly z tajícího dehtu.

Pan Clifton se už na palubě neukázal. Pan Keith se zmínil, že ani do důstojnické jídelny nechodí. Než by pozoroval realitu života, pohroužil se do knih.

Dny splývaly do jednoho. Ospalá nehybnost ho vylákala z nory. Zamířil k velitelské palubě. Hedvábným kapesníkem si zakrýval ústa.
„Kapitáne, kdy doplujeme...“
„Pokud jste si nevšiml, stále nemáme vítr. A mohu-li vám dobře radit. Neprovokujte ty muže.“
Nevyřčená hrozba. Námořník pro vítr udělá cokoliv.

Toho večera se plachty napnuly.

Závěrečná poznámka: 

Tak doufám, že jsem se vlezla do tématu. Beru ho jako něco, o čem se prostě nemluví.

Obrázek uživatele Terda

Naděje

Fandom: 
Drabble: 

Slunce nabíralo na síle. Ale ve stínu vratiplachty bylo i po poledni příjemnějí než v dusné kajutě. Frances seřízla špičku brku. Kolik dní už se v deníku opakoval stále stejný zápis. Jasno. Bezvětří. Muži drhnoucí palubu byli vysvlečení do půli těla. Po zádech stékal pot. Co chvíli se ozvalo hvízdání. Vábili vítr.

„Jestli to bezvětří brzy neskončí budeme muset snížit příděly.“

Pan Keith potřásl hlavou.
Nikdo neřekl, co nastane, pokud je bezvětří zdrží ještě déle. Frances zahvízdala. I ona vyrostla v podpalubí. Věděla, že život na moři není na zkoušku. Pověry dávaly naději. Že tentokrát se moře a obloha smilují.

Závěrečná poznámka: 

Slovo "naostro" beru ve významu opaku "na nečisto" nebo "na zkoušku". Případně něco naostřit.

Obrázek uživatele Terda

Antióda na námořnictvo aneb černé myšlenky prvního důstojníka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rýmy to snad má, oslavné to alespoň z části také je a rozhodně to je kapitální BJB.

Drabble: 

Ach ta naše slavná flota
tu nezastaví žádná slota.
Jsi-li muž a nebo chlapec
čeká tě jen slávy kopec.

Za vítězstvím po vlnách
z nepřítele žádný strach
hrdé lodě za svítání
vyplouvají znenadání.

Na palubách statní muži
všichni po zásluhách touží.
Ač se bijí jako lvové,
mnohé metály jsou snové.

Ať jsi muž a nebo chlapec
slíbili ti slávy kopec.
Nemáš-li však strýčka krále
dychti po zásluhách dále.

Závidíš těm, co štěstí měli,
že si páni rozpomněli.
Že jsi také věrně sloužil,
do vína jsi rty pohroužil.

Pak tě přepad břichabol,
a polil tě chladný stud,
žes záviděl jim osud.

Závěrečná poznámka: 

Slibuju, že už nikdy nebudu veršovat... Pokud se tu neobjeví, zase nějaký šílený bonus.

Obrázek uživatele Terda

Problém s identitou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Maličko odlehčíme.
To je tak, když vás nápad přepadne hned, ale psaní vám přeruší rodina, takže vám úplně přervou nit. Tak se na to rozhodnete vyspat. A pak zkracujete z téměř sto padesáti slov, dostanete se na sto jedna a za zlatý prase vás nenapadá, kde to poslední slovo ubrat.

Drabble: 

Bezvětří vylákalo z podpalubí pana Cliftona. Obličej měl nezdravě propadlý. Zamířil do stínu vratiplachty.
„Už se cítíte lépe?“ zeptal se první důstojník.
„Asi ano... Poslyšte, jste si jistý, že kapitán je dostatečně kompetentní?“
„Není v mé pravomoci, soudit své nadřízené.“
„Ale vždyť jsme se v té hrozné bouři málem potopili! A považte, že se vydává za někoho, kým není!“
Hlas přeskakoval rozčileným šepotem.
První důstojník odpovědět nestihl.
„Připomínám, že vaše slova by mohla být považována za podněcování vzpoury.“
Zbledl.
„Pokud nevíte, jakým způsobem se tento přečin trestá, ráda vás nechám nahlédnout do válečných řádů.“
Pichlavý úsměšek rozšklebil zjizvenou tvář kapitána.

Závěrečná poznámka: 

Vidíte ho tam? Vidíte?

Obrázek uživatele Terda

Koňské šířky

Fandom: 
Drabble: 

Skřivánek se s každou mílí vzdaloval chladu zimy. Šědí se prodralo slunce. Zprvu nesmělé jako mladá debutantka. Vlídnou tvář halilo do mraků. Muži odložili pršipláště.
Lodníci nastavovali křivé úsměvy váhavým paprskům.
Pan Keith se neusmíval.
„Zdá se, že jsme tu slotu nechali za zády.“
„Zdá se,“ přitakala Frances.

Stoupající rtuť barometru. Dobré znamení. Posel tišících se bouří. Stoupala příliš brzy. A příliš rychle. Svrchníky vystřídaly slamáky. Šmolka se táhla od obzoru k obzoru. Hladina oceánu zmrtvěla zlatem. Plachty zplihly.

Když vyplouvali vyzývali zimní vichry. Koňské šířky přinesly trest za troufalost. Trest, který nečekali.
A nehybnost bude tím nejmenším. Zaplatí všichni.

Závěrečná poznámka: 

Koňské šířky jsou oblasti mezi 30. a 35. rovnoběžkou. Typické je pro ně horké, suché počasí a velmi slabý vítr.
Snad mi to projde.

Obrázek uživatele Terda

Umění poznání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Letos to vážně vůbec nejde od ruky...

Drabble: 

Dny plynuly v ocelové šedi umírající zimy. Rozčepýřené ovzduší klimbalo v odbíjení lodního zvonu. Poridž. Hrách. Solené hovězí. Příděl rumu. Hartusení bocmana. Jistota řádu.

Poznej své muže. Takřka zapomenutá rada vrytá pod kůží. Pozorovala. Tváře byly zrcadlem zkušeností. Oči duší. Umět v nich číst bylo nejlepším přítelem na cestě k poznání.

Bocman Ludlow. Přibylo mu šedin i šrámů. Správný chlap. Věděla, že v ní pořád trochu vidí nedorostlé štěně.
První důstojník pan Keith. Spolehlivý námořník. Neměl štěstí na známosti. Vždy zdvořilý. Mistr nezávazné konverzace a přece zamčená truhlice.
Suchozemskou nabubřelost pana Cliftona zkřísla mořská nemoc. Nutné zlo z rozkazu admirála.

Závěrečná poznámka: 

Teprve třetí téma a už se takhle zapotím. Snad se vlezu do tématu...

Obrázek uživatele Terda

Do neznáma

Fandom: 
Drabble: 

Malá fregata se statečně prodírala chocholy vln. Frances rázovala po velitelské palubě zahalená do těžkého svrchníku. Šála hryzala do tváří. Vítr je barvil do červena. Ale nebylo to počasí, co jí dělalo starosti. To loď. Posádka.

Plachty se elegantně pnuly. Pískovec drhl palubu v neúprosném rytmu. A přece tu bylo něco... Kradmé pohledy. Nevyřčený šepot. Námořníci nemají rádi změny. Byli zvyklí na starého kapitána. Teď tu stál nový. Co mohou čekat?

Co čeká ji? Co byli zač? Mořští vlci ošlehaní solí. Nemotorní nováčci. Zloději. Rváči. Kdo byli doopravdy? Snad pasáty rozeženou ostraržitost. Slunce roztaví napětí. Až doplují k přívětivějším dnům.

Závěrečná poznámka: 

To mi řekněte, kde mám v zimě a na moři sehnat příjemné dny. K těm se teprve musí doplout.

Obrázek uživatele Terda

Návrat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vážně jsem zvědavá, kam letos doplují. Kéž jim je Glória příznivě nakloněna. Nějak nejsem ve formě a jde to ztuha.

Drabble: 

Kovový hlas zvonu se rozléhal tmou. První hlídka se přehoupla do druhé poloviny. Frances osaměla. Poprvé od chvíle, kdy vstoupila na palubu. Oči pálily únavou. Myšlenky se řítily po cestě bez cíle. Svlékla frak. Jako by mohla odložit i zběsilý kolotoč posledních dní. Vlněná pokrývka konejšila. Světlo lucerny malovalo na stěny kajuty stíny. Důvěrné a přece cizí.

Patřila otci. Kolik let uplynulo od doby, kdy tu stála poprvé? Uplakané, osiřelé děvčátko.
Patřila starému Harrisovi. A kolik od doby, kdy se za ni zaručil ten, od koho to nečekala?

Teď patřila jí. Vrátila se domů.
Věděla, že to nebude snadný návrat.

Závěrečná poznámka: 

První hlídka trvá od osmi večer do půlnoci.

Obrázek uživatele Terda

Zimní spánek

Úvodní poznámka: 

Zkouška sirén! Zkouška sirén!

Drabble: 

Skřivánek rozespale zamžoural dělovými otvory.
„Už je jaro?“
Betsy pokrčila ráhny.
„Ale letos nejspíš nikam nepoplujem.“
„Vždyť je jaro. Na jaře vždycky...“
„Spí.“
„Ale to nejde! Zkrátí se nám lana! Vyschnou spáry! Já to takhle nenechám!“

„Proč mě budíte?“ zavrčelo Zvíře a vystrčilo čumák z pelechu. „Nemůžete se dohadovat někde jinde?“
„Já jen chtěl, aby se probudila.“
„Tuhle povídala něco o mozku v Karibiku,“ brouklo Zvíře. „Asi to bude hodně daleko. Včera mi dala místo konzervy jogurt. Chápete to?“
„Karibik říkáš?“
„Jo,“ štěklo Zvíře nespokojeně.

Skřivánkovi se šibalsky zablesklo v lucernách. To by bylo, aby nedal svět zase do pořádku.

Závěrečná poznámka: 

Uzavírám sázky, jestli to do začátku dubna stihne.

Obrázek uživatele Terda

Ospalost

Úvodní poznámka: 

Nemyslím si, že by byl tenhle střípek nejpovedenější, ale psala jsem ho vestavu, kdy mi hlava padala na klávesnici a nervy se odstěhovaly kamsi do Humpolce nebo ještě dál. Psala jsem ho během své letošní největší krize, kdy jsem silně přemýšlela, že letošní DMD a tím pádem ani seriál nedopíšu. Nakonec jsem ho dopsala a možná i díky tomu, že jsem se dokopala napsat tenhle dílek.

Drabble: 

Dvojice lodí směřovala do přístavu. Vrtošivý vítr vtipálek jakoby jim návrat nepřál. Vanul líně. Bez nadšení. Těžký vzduch čpěl létem umírajícím v podzimu. Betsy namáhavě krájela míle k domovu, jen co jí zle pochroumaná Siréne dovolila. Přesto postupvala vpřed. Kabel za kabelem. Míli za mílí. Přídí pevně cílila k západu a její oblá záď seděla na zvlněné hladině s neochvějnou jistotou. Zdálo se, že ji nic nemůže vyvést z rovnováhy. Přesto Frances sledovala obzor se zachmuřenou vráskou na čele. Obloha jako vymetená, bez mráčku, se nenápadně kabonila. Barometr od rána pomalu ale vytrvale klesal. Ospalý vánek se chystal k nadechnutí.

Obrázek uživatele Terda

Na rozloučenou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zase to hrozně uteklo. Jako každý rok. Letos jsem vůbec nestíhala číst, natož komentovat a nevím, jestli se mi to podaří dohnat v květnu nebo v létě, ale i tak to bylo fajn. Díky všem, kteří za touhle dubnovou šíleností stojí.

Drabble: 

Nemusela říkat víc. Admirál četl mezi řádky hlášení.
„Dostanete čas na zotavenou. Pak se vrátíte na Betsy. Pokusíte se z pana Gillinghama vykřesat to nejlepší.“
Tichá důvěra tupila slova rozkazu.
„A když už jsme u těch známostí...“
Podal jí arch papíru.
„Nemůžu vám nic slíbit, Doyleová. Ale mohu se za vás přimluvit.“

Příslib odplul na palubě rychlé fregaty a s ním naděje. I obavy.
Odpovědi přilétly na křídlech zimních bouří. S nimi dopis od starého přítele. Když ji člun odvážel k přístavu, věděla, že se na Betsy nevrátí. Osud šalupy už nebyl v jejích rukou. Nezbývalo než jí popřát štěstí.

Závěrečná poznámka: 

Kapitán je na lodi zákonem. Když odchází, odchází zákon s ním. Dokud nepřijde nový kapitán se svými vlastními zákony.

Obrázek uživatele Terda

Jenom mezi námi

Fandom: 
Drabble: 

Déšť kreslil na hladině složité obrazce, když člun mířil k přístavu.
Admirál ji přijal neobvykle brzy.
„Doyleová. Zase jste měla z pekla štěstí!“ zvolal, sotva stačila pozdravit.
"Zde je mé hlášení, pane.“
Farrelův zrak sklouzl k ruce na pásce.
„Vidím, že jste nevyvázla bez zranění.“
„Dubová tříska, pane.“
Admirál potřál hlavou. Snad aby zahnal chmurné myšlenky. Kolik takových viděl. Pahýly paží. Smrt. Raději změnil téma.
„Pan Gillingham se osvědčil?“
Ztišil hlas, že ho sotva slyšela.
Vážila každé slovo. Říci pravdu znamenalo stigma. Lhát nechtěla.
„Já znám tyhle mládence. Spoléhají na strýčky na vlivných místech.“
„Je mladý. Ale učí se.“
Konečně.

Závěrečná poznámka: 

Podle jednoho z výkladů tety Wiki slovo tetování pochází ze samojského slova tautau neboli kreslit. Jiný výklad tvrdí, že pochází z malajského slova tatu, které znamená ránu nebo zraněného. Ve staré Číně pak údajně tetování sloužilo k označení zločinců podobně jako cejch. Tetovaní by tedy v celém drableti měli být celkem tři.

Obrázek uživatele Terda

Příměří

Fandom: 
Drabble: 

Fregatu dohnali odpoledne. Siréne se víc podobala zuboženému vraku než hrdé válečné lodi. Byl div, že se shledali. Sinalé obličeje. Ve tvářích vepsaná bezbřehá únava.

Večer Gillingham zaklepal na dveře Francesiny kajuty.
„Vstupte!“
Na prahu smekl. Za vzpřímeným postojem skrýval nervozitu.
„Přejete si, pane Gillinghame?“
Z večeře se kouřilo. Propadlé líce značily probdělou noc. Pátravý pohled spaloval nitro.
„Madam,“ hlas halil falešný klid. „nebral jsem si vaše rady k srdci. Lituji toho. Prosím, přijměte mou omluvu.“
Nekonečný nádeh. Nevyslovené otázky. Mysl spoutaná úvahami. Bude odmítnut?
„Pane Gillinghame, přijímám vaši omluvu.“
Bouře pročistila vzduch.
Nikdy nebudou přáteli. Ale možná dokáží spolupracovat.

Obrázek uživatele Terda

Osamělí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Opět týrám lodě.

Drabble: 

Muži u kormidelního kola se zoufale snažili udržet kurz. Nepoddat se. A doufat. Že se shledají.

Trup Siréne se zmítal v agonii. Zkrácené plachty hrozily utrhnutím. Pak by nebyli víc než ořechovou skořápkou vydanou napospas. Gillingham se halil do těžkého pršipláště. Zůstal sám. Poprvé v životě cítil opravdový strach.

Bouře se zdála nekonečnou. Betsy šplhala na vrcholky vln. Pak prudce klesala do údolí. Zas a znova. Temnota se otřásala hromobitím. Vrcholky stěžňů ovíjely bledé plameny. Světélka víry. Možná vyváznou.

Celý den a celou noc bojovali s bouří. Nad ránem se vítr utišil.
Výkřik hlídky z ráhnoví přinesl naději na shledání.

Závěrečná poznámka: 

Betsy a Siréne jsou díky bouři zcela určitě bez připojení, když jedna druhou nemá ve vleku.
Eliášův ohen údajně staří námořníci považovali za dobré znamení.

Obrázek uživatele Terda

Volba

Fandom: 
Drabble: 

Ospalost vystřídal chvat. Moře hrozilo rozšklebenou tlamou vlnobití. Až bouře udeří plnou silou, nebude čas na úvahy.
„Pane Gillinghame, ujmete se velení na Siréne!“

Vlny si s malým člunem hrály jako kočka s myší. Frances ho sledovala s kamennou tváří. Nebylo to lehké rozhodnutí. Vydávala fregatu na milost živlům. Riskovala nejen ztrátu kořisti. Pokud provizorní stěžně nevydrží, pokud moře dostojí své pověsti, pohřbí čtvrtinu posádky. Muže dobrovolně kráčející vstříc nebezpečí. I prvního důstojníka.

V duchu jim popřála štěstí. Sekery přeťaly provazy. Šeď se zbarvila inkoustem. Vichr zařičel k útoku. Bělavé hřebeny vln se zahryzly do boků. Clona deště zatáhla oponu.

Obrázek uživatele Terda

Ospalost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jsem utahaná jak pes, nervy si definitivně rozhodly sbalit kufry a odstěhovat se (za hliníkem do Humpolce... nebo na Riviéru) a vůbec mi to nešlo od ruky.

Drabble: 

Dvojice lodí směřovala do přístavu. Vrtošivý vítr vtipálek jakoby jim návrat nepřál. Vanul líně. Bez nadšení. Těžký vzduch čpěl létem umírajícím v podzimu. Betsy namáhavě krájela míle k domovu, jen co jí zle pochroumaná Siréne dovolila. Přesto postupvala vpřed. Kabel za kabelem. Míli za mílí. Přídí pevně cílila k západu a její oblá záď seděla na zvlněné hladině s neochvějnou jistotou. Zdálo se, že ji nic nemůže vyvést z rovnováhy. Přesto Frances sledovala obzor se zachmuřenou vráskou na čele. Obloha jako vymetená, bez mráčku, se nenápadně kabonila. Barometr od rána pomalu ale vytrvale klesal. Ospalý vánek se chystal k nadechnutí.

Závěrečná poznámka: 

Kabel je délkovou jednotkou označující jednu desetinu námořní míle - tedy 185,3 metru.

Obrázek uživatele Terda

Povinnosti

Fandom: 
Drabble: 

Frances sepisovala hlášení. Střapatý psík ležící pod stolem hravě dloubal čenichem do zmačkaného archu papíru. Prosakovaly jím kaňky. Písmena se vzpírala snaze levačky dát jim řád. Uctivá strohá slova se nehodila k pokřivenému rukopisu. Muří nohy číslovek připomínaly cenu vítězství. I daň kterou za něj zaplatili. Sedmnáct padlých. Dvakrát tolik raněných. Ty, kteří přežili, čekala řada nejistých dní.

Zaklepání ji vytrhlo z urputné snahy.
„Madam, poslala jste pro mne.“
Gillingham stál před Frances napjatý jako struna.
„Sepíšete dopisy rodinám padlých.“
Okamžik zaváhání.
„Je to nutné, madam? Většina z nich neumí číst.“
„Je to nezbytné.“
Pouhá odvaha v boji velitele nedělá.

Obrázek uživatele Terda

Námořníkova nevěsta

Fandom: 
Drabble: 

Dny po bitvě plynuly v pomalém rytmu. Tesař láskyplně laskal šíji příďové figuríny.
„Zase budeš fešanda,“ šeptal když zručně přitesával rukáv šatů. Jeho druzi pracující na opravě zábradlí mu souhlasně přizvukovali.
Dvojice námořníků na zádi dostala štětce a vědro s barvou. Hrubé ruce umně vymalovávaly písmena, která široko daleko hlásala jméno šalupy. Betsy. Krasavice mezi všemi. Žluť se zlatavě leskla ve slunci.
„Ták. Ještě tě tu trošilinku vyzdobím. Přece nebudeš jak nějaká šmudla,“ mumlal si pod vousy starší z lodníků, zatímco štětec kroužil kudrlinky.
V hrudi dřevěnné panny tlouklo srdce lodi. Ve jméně její duše. A tu je potřeba hýčkat.

Obrázek uživatele Terda

Co se stalo, stalo se

Fandom: 
Drabble: 

Vydali mrtvé moři. Foley se postaral o raněné. Zajatce zavřeli v podpalubí. Jen důstojníci si zachovali volnost. Dali své slovo. Chromou fregatu vzali do vleku. Nebyla schopná samostatné plavby. Čekala je zdlouhavá cesta k přístavu. Život na Betsy se zvolna vrátil do vyjetých kolejí. Do šedé rutiny běžných dní a nepřetržitých hlídek.

Gillingham se po bitvě do své kajuty nevrátil. Zaujal své místo zástupce kapitána. Ve vzduchu byla cítit změna. Jakoby minulé bylo zapomenuto. Nikdo nepřipomínal. Ze šumu podbalubí se vytratila nevraživost. V bitvě své muže nezklamal. Ukázal odvahu. Kuráž. Dostal šanci si je získat i v boji všedních dnů.

Závěrečná poznámka: 

Téma si vykládám jako něco, co se stalo, ale dělá se, že se to nestalo. Myšleny jsou samozřejmě Gillinghamovy přešlapy.

Obrázek uživatele Terda

Ani pes neštěkne

Fandom: 
Drabble: 

Verbíři je sebrali ze dna ulice. Z přístavních stok. Nebyli ničím. Krysy s děravou kapsou. Moře se jim stalo domovem. I vězením. Prolili krev pro krále, ale ani pes po nich neštěkne. Neocení službu, kterou si nevybrali.
Byli naši bratři. V době míru i ve válce. Střidali nás na hlídce. Sloužili jsme u jednoho děla. Jedli u jednoho stolu. Večer si krátili muzicírováním. Dobbs hrál na píšťalu. Tesařův pomocník laskal bubínek z kůzlečí kůže. V jeho rytmu ožívaly obrazy krásných dívek i líté stvůry. Už víc neudeří palička o kozlovinu. Píšťalu přeťali ve dví. Proto teď připijte na naše kamarády!

Závěrečná poznámka: 

A koukejte, vy holomci, něco přihodit do dražby!

Obrázek uživatele Terda

Cena za vítězství

Fandom: 
Drabble: 

Probojovali se na velitelskou palubu. Za zády spoušť. Paluba kluzká krví. Tělo kapitána halil cár plachtoviny. Odpor polevil. Vlajka zahanbeně klesla.
Betsy zajásala. Zvítězili. Siréne byla jejich. Zákonná kořist. Každý dostane svůj díl.

„Bojovali jste udatně.“
Frances vrátila meč poručíku Ménardovi.
„Kapitán by se nikdy nevzdal bez boje.“
Slova tmelená oddaností.
„Byl to statečný muž.“

Za odvahu zaplatil cenu nejvyšší. Nebyl jediný.
Frances vnímala prvotní radost své posádky v oparu vyčerpání.
Jásot uhasne. Pak si uvědomí, kolik stojí vítězství. Až budou zašívat hamaky. Až moře pohltí těla padlých kamarádů. I nepřátel.
Zatím se opíjeli nadějí. Na kořistné. Na lepší budoucnost.

Obrázek uživatele Terda

Mlha a dým

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Zpětné rázy otřásaly šalupou jako hlava beranidla. Mlha se přetavila v dým. Praštění stěžně. Pak náraz boku o bok. Ryk přívalu. Přehoupli se přes zábradlí. Přelezli po padlém stěžni. V rukou tesáky.
Frances vedla své muže na záď. Koutkem oka spatřila Gillingama. Nevedl si zle. Obrátila svou pozornost k velitelské palubě. To byl její cíl. Najít kapitána.

Postupvali pomalu. Posádka Siréne nedala zadarmo ani píď. Hájila svou loď s urputnou tvrdohlavostí. Tvrdě platili za každý krok vpřed. Přesto postupovali. Kryti palbu z ráhnoví. Pak kapitán Siréne zavrávoral. Náhodná kule ho srazila k zemi. Otřásla odhodláním. Neústupnost klesala. Níž a níž.

Závěrečná poznámka: 

Skopce beru jako symbol tvrdohlavosti. Shození z kopce je snad rozpoznatelné.

Obrázek uživatele Terda

Ve válce je povoleno vše

Fandom: 
Drabble: 

Mlha skrývala pod křídly poslední přípravy. Nabrousit tesáky. Připravit muškety. Bez bubnu. Bez píšťal. Pantomima pohybu za šeravou oponou.
Frances sešla do podpalubí.
„Pane Gillinghame.“
Potřebovala každou ruku.
„Madam?“
Ve tváři údiv.
„Až ji zahákujeme, povedete útok přes příď. Jones vám bude k ruce. Máte šanci získat zpět tvář. Druhou už nedostanete.“

Siréne dostihli hodinu po svítání. Děla zahřměla. Bez varování. Trupem fregaty projela křeč. Dřevo praštělo.
Nebyl to rovný útok. Avšak už otec Frances učil, že v boji se na pravidla nehledí. V bitvách nevítězí ti čestěnějí.
„Miřte na stěžně!“
Zchromit. Palubu vyčistit kartáči. Bez váhání podplatit štěstěnu překvapením.

Obrázek uživatele Terda

První malé vítězství

Fandom: 
Drabble: 

Víření bubnu. Dusot nohou. Nesčetněkrát trénovaná rutina. Pak nastalo ticho. Lucerny zhasly. Noc zahalila Betsy černým závojem. Světla fregaty mrkala do tmy. Vyzývala k nočnímu honu. Bludičky vábíci na rozcestí mezi prohrou a vítězstvím.

O půlnoci převzal hlídku mladý Brakley. Frances se paluba neopouštěla snadno. Zranění však volalo po odpočinku. Ochromená bolestí by svým mužům nebyla k užitku. Věřila, že s bocmanovou pomocí si kadet poradí.

Nad ránem vítr ubral na síle. Změna ji vytrhla ze spánku. Betsy hladce klouzla po klidné hladině. Mlha se již po druhé přiklonila na jejich stranu. Šedý rubáš nahrával překvapení. Dával šanci na úspěch.

Závěrečná poznámka: 

Když jde námořníkům počasí na ruku, je to zcela určitě terno. ;)

Obrázek uživatele Terda

Nazítří

Fandom: 
Drabble: 

Cesta, která je čekala, nebyla vysypána pískem. Spíš pořádně zarostlá bodláčím.
Den za dnem, stále ve střehu, pátrali po fregatě. Lodní zvon odměřoval vyčerpání. Marně Foley naléhal. Nabádal k odpočinku. Zarputile odmítala jeho rady. Už nevydá svou loď do rukou prvního důstojníka. Dokud nepochopí. Ne před bojem.

Osmého dne ji objevili. Líně se ploužila vztříc západnímu obzoru. S ní houf menších plachetnic. Hledaly ochranu. Frances si ji zkoumavě měřila. Napočítala dvacet čtyři děl. Šestiliberky. Přes převahu mužů i děl ji mohli porazit. Když se dostanou dost blízko.
„Chlapi! Zítra ji dostihneme!“
V zarostlých tvářích námořníků zasvítila dychtivost.
Nazítří se rozhodne.

Obrázek uživatele Terda

Uhasit plameny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: obsahuje alkohol

Drabble: 

Trest odbyla rychle. Dva tucty pro výstrahu. Krvavé krůpěje stékaly po zádech. Nechtěla protahovat agonii.
Dveře zapadly s uraženým klapnutím. I ve svém vězení stále uhlazený. V tmavém kabátci s bílou náprsenkou.
Vrátit řád. Najít směr. Navzdory ztrátám. Navzdory zranění.
Raněná ješitnost sžírala útroby. Pohár vína lákal k zapomění.
Vypátrat záludnou fregatu. Oplatit překvapivý úder.
Pohár první přiléval oleje od ohně. Tříštil střepy vzteku.
Tvrdá práce dávala zapomenout. Únava hasila uhlíky vzpoury.
Pohár druhý tupil hroty zášti. Znavená mysl mžourala do temnoty.
Kabátec chránil před večerním chladem. Ve tváři opatrné pousmání. Našli cíl.
Pohár třetí tepal ve spáncích. Probouzel pochopení.

Závěrečná poznámka: 

Ach ta vypečené témata. Tučňáky by Betsy potkat nemohla a s dobrou náladou je to taky bída. Nicméně důstojnické uniformy jsou tmavé s bílou náprsenkou (https://i.pinimg.com/736x/b7/be/e7/b7bee759617c8297f1c1691d30353736--mar...). Takže tučňáci ve fraku by se tam měli schovávat přesně dva.

Obrázek uživatele Terda

Do propasti

Fandom: 
Drabble: 

Pozdě Gillinghama varovala. Příliš dlouho dusil. Nádoba vzdoru přetekla. Vratké zbytky disciplíny se hroutily v bouřlivém tichu. Klesaly ke dnu. Vzpurné mlčení ji přinutilo vstát. Překonat bolest. Navzdory Foleyho protestům vystoupala na palubu. Do srdce chaosu.

Pomalu kráčela k zádi. Bez kabátu. Pravačku na pásce. Zběsilost vytvořila špalír. Ukazováky salutovaly.
„Co se tady děje?!“
V hlase mrazivý klid. V očích ohně pekelné.
„Lodník Dobbs odmítl splnit rozkaz, madam.“
Ticho se prohloubilo.
„Do želez!“
V očích námořníka se mihl děs.
„A teď všichni po své práci. Tohle není divadlo!“
Netroufli si odporovat.
„Pane Gillinghame! Vy půjdete do své kajuty. Do odvolání."

Závěrečná poznámka: 

Krácení z téměř dvojnásobné délky, to se mi tedy ještě nestalo.

Obrázek uživatele Terda

Rozhovor ve tmě

Fandom: 
Drabble: 

(skřípění lodního trupu, vrznutí dveří)
Gillingham: Madam, přála jste si se mnou mluvit?
Frances: Ano. (odmlčí se) Zhasněte tu lucernu.
Gillingham: (udiveně) Z jakého důvodu?
Frances: (tiše) Musíte se naučit naslouchat.
Gillingham: Co tím myslíte?
Frances: (rázně) Mlčte. Poslouchejte.
(skřípění lodního trupu, ozvěna kroků, tlumený hovor z paluby)
Frances: Co slyšíte?
Gillingham: Nic zvláštního, madam.
(vzdálené pobrukování přístavní odrhovačky)
Frances: Slyšíte všechno.
Gillingham: Ale...
Frances: Kolik dětí má tesař?
Gillingham: (zmateně) Jak to souvisí...
Frances: Kolik?
Gillingham: Nevím.
Frances: Nenasloucháte. Neznáte posádku. Tresty bez viny si ji nezískáte. Oni poznají nespravedlnost slabosti. Tady nejste na řadové lodi. Tady se neschováte.

Závěrečná poznámka: 

Myslela jsem, že nic záludnějšího než parodie a muzikál být nemůže. Inu, každý se může zmýlit. :)

Stránky

-A A +A