Řecká mytologie

Obrázek uživatele Birute

Rozchod odplížením

Drabble: 

Byl to výsměšně krásný den.
Ariadna stála po kolena v něžně chladivém moři a roucho se jí lepilo na tělo.
Možná na obzoru ještě zahlédla odplouvající loď.
„Aspoň že mě nechal na ostrově, kde je pitná voda,“ řekla si a hořce se zasmála.
Večer pro ni Théseus osobně našel příjemné místo ke spánku a ráno tam našla přichystané jídlo. Zásoby.
Bál se, že když zradila svou rodinu, zradí i jeho?
A proto ji se zradou předběhl?
Jenže Minotaura musel někdo zastavit. Musela něco udělat, jinak by stále umírali další lidé.
Teď si musela přiznat, že ji její oslnivý hrdina zklamal.

Závěrečná poznámka: 

Potom, co Théseus s pomocí Ariadny zabil Mínotaura, odplul s Ariadnou z Kréty. Když se ale zastavili na ostrově Naxos, Théseus ji ráno opustil. Podle jedné verze to dostal nařízeno od boha Dionýsa, který se s Ariadnou chtěl oženit. Podle další verze tam Théseus Ariadnu prostě nechal a potají odplul.

Obrázek uživatele Remi

Patroklos

Úvodní poznámka: 

Vzpomněla jsem si na Achilleovu píseň od Madeline Miller (mimochodem doporučuju!).

Písničku? ♪♫♪ Písničku.

Drabble: 

O válce kolovaly jen ty nejlepší historky. O hrdinech, kteří v zářivé zbroji zachraňují čest a krásné ženy...
Na nic z toho Patroklos nemyslel, když si nasazoval Achilleovu zbroj. Prožil na bojišti deset let. Tolikrát viděl, jak oči pohasnou, když z nich uniká život. Nedokázal jen sedět a přihlížet, jak tábor pohltí plameny.
Rozloučili se. Slíbil, že se vrátí.

O Hádu kolovaly jen ty nejhorší historky. O trojhlavém Kerberovi a krásné Persefoně. O duších, které se nemohou vrátit zpět.
Na nic z toho Patroklos nemyslel, když mu na hruď mířil Hektorův meč. Myslel na Achillea. Zemřel s úsměvem na rtech.

Obrázek uživatele Tenny

Manželský rozhovor

Fandom: 
Drabble: 

"Já už za bráchama chodit nebudu."
"Copak, drahý, byli oškliví?"
"Jsou to pořád ty samý kecy. Jeden furt mluví o tom, kolik holek sbalil a zbouchnul a přitom jeho manželka sedí kousek vedle!"
"Já vím, ty bys mě nikdy nepodvedl..."
"Tvoje máti by mi usekla koule, kdyby mě to napadlo. No a druhej brácha, ten pořád jenom ty svý koně a ten jeden chlápek, co ho nasral. Ale nejhorší je, že jsem ji vyprávěl historky tady od nás, co děláme, kdo nám sem přišel nový a tak! A oni řekli, že je to nezajímá."
"Nesmíš si to tak brát, Háde."

Závěrečná poznámka: 

Mluví Hádes, bůh podsvětí a jeho manželka Persefona. Jeho bráchové jsou Zeus (ten co balí dívky, s žárlivou manželkou Herou) a Poseidon (chlap o kterém pořád mluví je Odysseus)
Hádova tchýně je Démétér.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Prométheus, Európa a prasata

Drabble: 

Slunce zapadlo a na louku padla tma. Osvětloval ji jen hořící táborák. Vůně jeho dýmu se mísila s vůní ibišku. Z táboráku občas vycházejí ohnivé erupce. Proto je i přes pozdní hodinu horko.
U táboráku sedí Európa. Z dálky se blíží Prométheus. Má svůj plán. Unese ji, vyfoukne ji Diovi. Přímo ji smete.
Tu se náhle na louce objeví stádo divokých prasat. Európa bere nohy na ramena a prchá. Prométheus jen zdáli pozoruje ten tanec.
Příčina je mu jasná. Kdyby ta prasata nebyla tak laciná, lovci by je určitě všechna odlovili. A nezjevila by se tu v ten nejnevhodnější okamžik.

Závěrečná poznámka: 

Ctěný čtenář se asi podiví, kde je ta věda ve sto slovech. Je to prosté:
Laciné ceny prasat nedovolily Prométheovi smésti Európu, gdtáboráky maly horoucí eruptickou tmou ybišku lučního.
Toto je mnemotechnická pomůcka pro lanthanoidy neboli prvky vzácných zemin, tedy: lanthan, cer, praseodym, neodym, promethium, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, thulium, ytterbium a lutecium.

Obrázek uživatele Remi

Všichni chlapi jsou prasata

Úvodní poznámka: 

Upřímně řečeno, na tenhle výmysl jsem patřičně hrdá. :D

Odehrává se na pláži na ostrově Aiaia (neboli Aeaea), kde si Odysseus a jeho muži chtěli dát cestou z trojské války malou pauzu. Pár chlapů šlo ostrov prozkoumat, teď se jeden z nich, Eurychlos, vrací k Odysseovi.

Drabble: 

„Všichni chlapi jsou prasata,“ vysoukal ze sebe Eurychlos udýchaně.
„Proč mě to nepřekvapuje,“ odtušil Odysseus suše. „Co je to tentokrát?“
„Vždyť říkám, všichni chlapi… Počkej,“ zarazil se. „Ne takhle. Ta čarodějnice Kirké je proměnila v prasata.“
Odysseus mu konečně věnoval plnou pozornost. „Oh. To mění situaci.“
„Musíme odsud vypadnout.“
„Já to s Kirké vyřídím.“
„Myslím to vážně, Odyssee, nechoď tam. Kirké je mocná čarodějka. Proti ní nejsi nikdo!“ Eurychlos si svou chybu uvědomil příliš pozdě.
Odysseus se ušklíbl.
Nikdo je moje druhé jméno.“ A s těmi slovy odešel. Eurychlos se za ním s povzdechem díval.
„To bude ještě tanec. Prasečí.“

Obrázek uživatele Remi

Po druhé ráno se nic dobrého nestane

Úvodní poznámka: 

Asi už to použil někdo přede mnou. Ale když jste jedno ucho, došlo přece ke splynutí, ne? ;)
P.S. kdo pozná, odkud pochází název drabblu, má plus :D

Drabble: 

Dávno padla noc, ale na Olympu to zřídkakdy znamenalo konec večírku.
„Persefona mě nikdy chtít nebude,“ stěžoval si Hádes každému, kdo byl ochoten poslouchat.
„Protože na to jdeš úplně špatně!"
„Jsem jedno ucho.“
Zeus – víc než jen lehce v náladě – se té představě zasmál. Pak se k bratrovi naklonil.
„Musíš ji unést.“
„Unést,“ zopakoval nepřesvědčeně Hádes a odtáhl se. „Proč se mi zdá, že je to blbej nápad?“
„Mně to fungovalo vždycky.“
„Démétér mě zabije.“
Zeus jim dolil sklenice. „Sme nesmrtelní,“ podotkl. „Musíš si pak Persefonu nějak to, udobřit. Pojmenuj po ní kontinent nebo tak.“
Hádes o tom začínal uvažovat.

Obrázek uživatele Kilián

Osudová píseň

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 10 z 10/4: Zpívá celá cela

Drabble: 

Ticho. Léta vládlo ticho. Umění mluvit bylo zapomenuto. Prohrály.
A pak se ozval hlas. Hlas čistější než skřivánek a mocnější než mořský příboj. A všechny oči se otevřely a probudily se z nečinného spánku. A hlas zněl dál.

Hlasitý příboj skrývající skalní útesy. Zpívající národ. Svobodný národ.

A pak se ozval druhý hlas. Sledoval první, ale přece žil sám. Hlasy pěly píseň svobody. A ta zněla čím dál silněji.

Vězení se otřásalo pod stovkami krásných silných hlasů, hlasů, jež už léta nikdo neslyšel. A mříže se rozpukly, zámky rozskočily a národ byl opět svobodný.

Sirény byly svobodné.

A království padlo.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Keneu

KOPR a mrtvola v depresi

Fandom: 
Drabble: 

Napřed jsem to zkoušel. Na tom přece nic není. Jednoduchá práce, trochu fyzicky náročnější, ale nějak si s tím poradím. Má chytrost už mě dostala z lecjakých potíží. No, a taky do nich.
Pak jsem nadával. Zatracený šutr! Asi bych si ho nemohl trochu přitesat, že? Hm, nemohl, chápu. To já jsem tady zatracený.
Potom jsem zkusil počítat. Jeden, dva, tři, tisíc, dva, tři, milion, dva, tři. Um ca ca, um ca ca. Válčím s tím v rytmu valčíku. Nuda. Vyhoření. Beznaděj.
A teď? Už jenom ležím. Depresivní mrtvola, co má kopr. Dělejte, co umíte nejhoršího, mně je to jedno.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Birute

Afrodita přibrala 10 kilo!

Drabble: 

Bohyně proslulá milostnými úlety si očividně neváhá dopřát i jiná sladká potěšení.
Často ji můžete potkat v její oblíbené kavárně, kde je schopná utratit půl Midasova paláce. Brzo jí nejspíš začneme říkat „Kypřanka“ z jiného důvodu.
S takovou slabostí pro zmrzlinu si nebude moc dovolit vystavovat své libové tělíčko v šortkách a bikinách.
Její známí navíc tvrdí, že není přírodní –

Je tady zas! Přímo před mým domem! Už potřetí tenhle měsíc! To nemůže být náhoda! Čtenáři, do háje s bohyněmi! Tohle je skutečná nadpozemská krása.
V příštím článku se těšte na mou ódu na ten nejúžasnější popelářský vůz na světě!

Obrázek uživatele Remi

Trable nymf

Úvodní poznámka: 

Včera byli satyrové, a dnes se podíváme, jakou verzi příběhu mají nymfy. ;)
Navazuje na Trable satyrů.
Ať žije mytologie! <3

Drabble: 

„Se satyrama jsem skončila,“ zamumlala nymfa, ruce vzdorně založené na prsou.
„Zas na tebe nějakej kozel zkoušel ten trik se stromem?“ zeptala se druhá chápavě.
„Mhm…“
„To je prostě náš úděl, snášet je.“
„Třeba nejsou všichni stejní,“ namítla nymfa nadějně. Druhá se ušklíbla.
„Myslíš někoho konkrétního?“
„Echo říkala, že se na mě ptal Apollón,“ řekla nevinně a namotala si na prst pramínek vlasů.
Druhá nymfa se zarazila. „Počkej, Dafne, to není dobrej nápad. Apollón-“
„A proč by ne? Je to přece bůh!“
„No to sice je, ale my jsme v Řecku, drahá,“ odvětil Thetis suše. „Tady je to samej idiot.“

Závěrečná poznámka: 

Dafne - nymfa, do níž se zamiloval Apollón, a aby mu unikla, musela se nakonec proměnit ve vavřín
Thetis - Achilleova matka, Zeus ji donutil vzít si smrtelníka, fthíjského krále Pélea (na jejich svatbě došlo ke sporu o zlaté jablko pro tu nejkrásnější bohyni)

Obrázek uživatele Remi

Trable satyrů

Úvodní poznámka: 

Letos asi vážně sázím na méně známé fandomy. Tak snad aspoň trochu pobaví. :)

Drabble: 

„Ta nymfa mě prostě nechala!“ vyprávěl překvapeně faun. „To je třetí jenom tenhle tejden!“
„Nymfy poslední dobou nemají žádnej vkus,“ přisvědčil satyr. „To je samý ‚Znáš se s Apollónem?‘, ‚Zahraješ mi na syrinx?‘, ‚Když jsi říkal, že jsi úplný zvíře, představovala jsem si to jinak…‘“
„Přesně.“
„Počkej,“ zarazil se satyr. „Nezkoušel jsi na ni zase ten starej trik s převtělením se do stromu, že ne?“
„No, je to přece klasika…“ uhnul faun pohledem.
„To je samý ‚mrk mrk‘, nenápadnost jak smrk v zahradě Hesperidek, a čekáš, že na to sbalíš nymfu?“ satyr složil hlavu do dlaní. „Ty seš ale kozel…“

Závěrečná poznámka: 

Následuje drabble Trable nymf.

Obrázek uživatele Smrtijedka

pohledu Mytologický vlnobití z rozhovor

Úvodní poznámka: 

Jsem za tento bonus ráda, protože když jsem ho psala před těmi x lety, netušila jsem, co to dada je, a podle toho mé drabble taky vypadalo. S tímto jsem mnohem spokojenější :).

Drabble: 

„neřek sem!“ v pohledu „Nemáš.“
„Obávám se.“
„Nevšímej si.“ smysl zaváhal zesnulý peníze
„Tak.“ Styx jen chtít „Prachy.“

posvátné odkudsi veslem už Charón
ho duše ozvalo se minci zasekl přikývl „chechtáky.“
„Chechtáky?“
pod nimi toho bodl „ty!“

že by se šikla a zaplatil zabrblal pokračovala
„chechtáky?“ jsi čerstvě tady života tolik do vod na cestu
metafyzicky nedbala řekl očividně „Nemáš?“
snad zesnulý duše do prázdna tě kamsi staletí duše

„Jau!“ zamyslet
„No.“ Cháron nějaký hlas „oškubat.“
žádnou tuhle mince jsem už mám bude
„Pst!“ na palubě minci z vody jednu a řeky hej

naklonil by se kamaráde
zvědavě znechucen leda

Závěrečná poznámka: 

1. napiš drabble
2. očísluj slova
3. nahoď generátor náhodných čísel

Božská hra

Drabble: 

Pohlédl mu do očí. Usmál se. Ten druhý úsměv opětoval. „Směje se jako idiot,“ pomyslil si Narcis, „ale je okouzlující.“

„Je to idiot. Je to přece idiot …,“ opakoval vyděšeně její vnitřní hlas, zatímco se sladce usmívala a vrhala Paridovi do náruče.

Vrátil se z lovu, unavený, plný sil.
„Ten Hippolytos je ale okouzlující,“ pomyslela si Faidra.
„Ze všech bohů sloužím jedině Artemidě.“
„Ten Hippolytos je ale okouzlující idiot.“

Zeus zvedl hlavu od karet. „Pygmalión – kus šutru, tuhle kombinaci jistě nedáš. Konečně budu na řadě.“
"Myslíš?" ...
„Afrodíté, s tebou nemá cenu to pexeso hrát. Ty si vždycky všechno spáruješ podle svého.“

Závěrečná poznámka: 

(oni to pexeso hrají trochu jinak než my, spojují karty do příběhů ...)

Obrázek uživatele Tyfónek

Jak se Kerbík naučil počítat

Drabble: 

„Kočičko“, zeptal se jednou pejsek, „nechceš se mnou jet za Kerberem, bratrancem z druhého kolene?“
„Ne pejsku, jedu za sfingou, bratrovou sestřenicí z třetího kolene,“ odpověděla mu kočička.
V Řecku:
„Tak co, Kerbíku, jak jde služba?“ zeptal se Pejsek.
„No, jde to, ale Hádés zavádí nový řády, chce po mně, abych se učil matiku, řečtinu a podobně,“ odpověděl ustaraně Kerbík.
„A co po vás chce?“
„Nejvíc matiku, jako třeba 6:2.“
„Tak dej hlavy dohromady, takhle, a kolik čumáků teď vidíš?“
„Tři, proč?“
„Vidíš Kerbíku, až se tě na něco podobného budou ptát, tak si vzpomeň na oči a čumák.“

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Noční návštěvníci

Drabble: 

Xanthippos se rozloučil s milující manželkou a políbil své děti. Jeho nejstarší syn se dlouze díval, jak otec mizí na obzoru, dokud je oba neoddělila tma. Zatímco ženská část domu klidně oddychovala, trápili mladého muže tři noční návštěvníci.
Ráno o nich vyprávěl Damónovi, svému učiteli. První přišel krásný mladý muž, měl lesklou zbroj a přilbici. Druhá připlula pentéra plná zlata a obilí. Ale poté přišel vlk, měl krvavou tlamu a hlavu plnou boláků.
"To byli Morfeus, Fantasos a Fobétór, bohové snů," pravil Démonos.
"Snad mi přinesli vizi?" otázal se mladý žák.
"Snad, ale kdo ví, co znamená, můj milý Perikle."

Závěrečná poznámka: 

*pentéra = loď s pěti řadami vesel
Jinak je snad všemu rozumět. :-)

Božské nároky

Úvodní poznámka: 

Neumím kreslit. Takže takhle.

Disclaimer: socha je v Louvru, fotografa neznám, ale nečiním si žádný nárok na nic...

Obrázek: 
Athena
Obrázek uživatele Katie

Dobrovolníci?

Úvodní poznámka: 

Malá místnost, kdesi na Olympu...

Drabble: 

"Athéno? Nechceš jít? Jako dcera?"
"Milá Héro, možná si zapomněla, já jsem bohyně moudrosti. Proč nejdeš ty? Jako manželka?"

"Artemis?"
"Tss, ani náhodou, byla jsem s ním včera a stačilo mi to."

"Já mám na dnešek naplánované tsunami, bohužel."
"Já..." začne Hádes.
Persefona mu skočí do řeči: "My budeme mít přece spoustu práce s tím Poseidonovým tsunami, miláčku."

Héra se zoufale rozhlíží po místnosti...

"Já bych možná šel... ale bohužel mi někdo," Hefaistos se významně podívá na Héru,"jako malému zlomil nohy."

Náhle se otevřou dveře a vejde dobře naladěný Zeus: "Tak co, kdo si se mnou dneska půjde zaběhat?"

Obrázek uživatele strigga

Puklina

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Konečně mě taky něco napadlo. Mně ty krásný romantický témata zoufale nejdou, všechno, co na ně vymyslím, mi přijde hrozně prvoplánový.. snad už budem pokračovat v tomhle kurzu :)

Drabble: 

Toho drobného kamínku si všiml už dávno. Ať zvolil jakoukoli cestu, byl tam, nevyhnutelný. První drobnou prasklinu vítal. Jenže pak...
Za ta léta splynuli v jedinou duši, nekonečným vláčením zbavenou všech sobeckých hrbolků i úskočných výmolů, čistou a hladkou jak broušené sklo. Sdíleli puchýře, žízeň, únavu i bolest; nenávist se koncentrovala do jediného místa a hrozila rozbíjet skály, jenže on neměl sílu bohů, a tak se časem obrušovala, až zbylo jen smíření a nakonec snad i láska. On a jeho společník.
Puklina rostla.
A kámen pukl.
Sisyfos, král korinthský, stál s prázdnýma rukama a cítil, jak v něm něco zemřelo.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Birute

Drasťák z dovolené

Úvodní poznámka: 

Zombie apokalypsa na utěšeném středomořském ostrově.

Drabble: 

Lidi v přístavní hale křičeli ve směsi jazyků. Vypukla rvačka. Athéna netušila, jak dlouho jí výmluvnost a logika bude ještě sloužit. Několik mužů, kteří nejspíš z filmů získali dost mylné představy o životě, vrhalo pohledy po jejích zbraních.
Zatím je používala jen na nemrtvé venku.
Bude to chtít těžší kalibr.
„Marku, Nikosi, to už stačilo,“ zašveholil melodický hlas a muži se přestali přetahovat. „Všichni se uklidníme,“ pokračovala Afrodita a Athéna viděla, jak se jí rána na čele otevřela.
Halou zavonělo uklidňující aroma obvykle spojované s relaxačními koupelemi.
Všichni se dlouze nadechli.
„Jsi nejzářivější hvězda,“ poznamenala Athéna.
„Planeta,“ opravila ji Afrodita.

Neviditelný fandom: 

Častý návštěvník

Úvodní poznámka: 

Tentokrát se povedlo navázat. Odehrává se nějaký čas po minulém příběhu.

A třeba až dodnes, kdo ví. Možná AU, možná ne...

Drabble: 

Často, když shlížel z vrcholku Olympu do říše smrtelných, vzpomněl si.

To se pak většinou rozhodl nabrat podobu orla či racka, a sletěl blíž, přímo do srdce Frýgie, k údolí, obklopující hluboké jezero, a v jeho středu ostrůvek, na kterém kdysi stával skvostný chrám.

Léta ubíhala, chrám se pomalu měnil ve zříceniny, až zbylo jen několik sloupů.

Sletěl níž a usadil se, jako pokaždé, na jeden z nich. A jako pokaždé znovu a znovu užasl, když je oba spatřil.

Lípu a dub, rostoucí těsně vedle sebe, větve láskyplně vztažené, koruny propletené v záplavě smaragdového listí, ševelícího v poryvech Zefyrových prstů.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Přadlena

Drabble: 

Idmonova dcera plakala při pohledu na své zničené dílo. Byla přesvědčená o tom, že bylo dokonalé. Dny i noci strávila nad barevnými nitkami, tkala vzory, její jemné ruce čarovaly obrazy a příběhy. Tapisérie však skončila roztrhaná na kousky, uražená bohyně pocítila zcela lidský vztek.
Idmonova dcera plakala při pohledu na smyčku, kterou si sama utkala. Na jejím konci si vzala dobrovolně život, bála se Athénina trestu.
Pozdě si bohyně proslulá moudrostí uvědomila chybu, jíž se dopustila. Duši mrtvé Arachné alespoň vetkala do bytosti věčně spřádající.
Dala jí jméno pavouk. Podle všeho na památku slov Pallas Athéna věčně odčiňuje unáhlené konání.

Obrázek uživatele Keneu

V jejím jméně

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na Toužím se ti vyrovnat.

Drabble: 

Na vývěsním štítě stálo Pavoučice Arachné – Vlákna, Obrazy, Učení, Kusadla.
Příchozí dáma si jej zaujatě prohlédla a vešla do krámu.
Ruch uvnitř rázem ustal. Tolik očí se na ni upřelo! Koupala se v jejich zájmu.
Jedna z přadlen se vytrhla z překvapení a rozeběhla se do zázemí obchodu.
Arachné dorazila tak rychle, jak jen jí osm nohou dovolilo. Tohle pokleknutí nacvičovala dlouho.
„Má paní.“
Athéna požádala o rozhovor v soukromí.
Bohyně se usadila v nabídnutém sofa, hostitelka se spustila na jeho opěrku.
Dlouho mluvily a naslouchaly jedna druhé. Téměř přítelkyně.
Nazítří vyvěsili nový štít.
Pokorná Athénina Velekněžka Obratně Utkané Krásy

Závěrečná poznámka: 

Ano, probíhá v době, kdy už je Arachné pavouk. A Palas Athéna možná maličko lituje, že nevyužila její nabídky milostné služby.

Otec a syn

Fandom: 
Drabble: 

Dva poutníci, otec a syn, se trmácejí krajinou. Hledají nocleh, prosí o jídlo.

Marně. Krajina je krásná, ale je plná lakoty, pýchy, a hněvu.

"Zmizte odsud."

"Žebráky neživíme!"

Syn tvrdí, že neuspějí. Mýlí se. Otec zatluče na poslední vrata.

Otevřou jim staří, poloslepá a polohluchý.

Jen oni jediní ctí pohostinství, jen oni jediní zrcadlí v svých duších nádheru kraje. Uvítají poutníky a pohostí je jako krále.

Otec se synem oběma odhalí svá jména, a jedinou myšlenkou z krajiny vykoření vše zlé.

Pak otec starcům dovolí vyslovit přání.

Nepochybuje, že budou chtít vrátit zrak a sluch.

Ale tentokrát se mýlí on.

Závěrečná poznámka: 

Téma je doufám v nevysloveném přání.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rya

Část třetí: Specifické subjektivní faktory a jejich vliv na estetický prožitek

Úvodní poznámka: 

Cokoliv v komentářích napíšete, může být použito, ať už proti postavám či v jejich prospěch.

Double. Když je tak hezky :-)

Obrázek uživatele Katie

Trojí odmítnutí

Drabble: 

"Co si o sobě myslí?! Unese mě a já se do něj mám zamilovat? A navíc se mám vzdát života venku a navždy ztvrdnout v podsvětí?"
(...)
"Devět měsíců s matkou a jen tři zimní měsíce s ním... To by možná šlo."

***

"Já se divím, že ho pořád baví zkoušet na mě ty jeho triky. Neřekla jsem mu snad jasně ne?"
(...)
"Jéé, ty jsi ale roztomilá kukačka. A co to máš s křídlem?"

***

"Díky, tati. Byli bychom opravdu výborný páreček. Já, nejkrásnější bohyně a ošklivý kulhavý kovář. Ani náhodou!"
(...)
"Ale vlastně nikdo netvrdí, že musím trávit celé dny s ním, že?"

Závěrečná poznámka: 

Dvojice popořadě - Hádes a Persefona, Zeus a Héra, Héfaistos a Afrodita.

Ani jedna z bohyň nebyla nejprve ze svého budoucího manžela nadšená, ale odmítnutí nefungovalo. Persefona nakonec přistoupila na to, že v podsvětí bude jen přes zimu, Héra se zamilovala do nemocné kukačky, ve kterou se Zeus proměnil a Afrodita? Ta to vyřešila po svém.

Obrázek uživatele Keneu

Toužím se ti vyrovnat

Drabble: 

Že se rouhám? Že pokorně se před ní neskláním? A co má být? Já nemohu se před ní sklonit, když celá se k ní tajně vzpínám. Já bláznivá, jež miluji bohyni! Soupeřit s ní? To ne. Ale mohu jí ukázat, co umím, mohu se pokusit ji okouzlit, není přec z kamene jak její sochy. Snad je v ní aspoň kousek z jejího otce a může vzplanout láskou k smrtelnici.
Ano, to zobrazím. Jejího otce vlečeného vášní, olympské mocné v jejich radovánkách, rozehřeji její srdce, složím hold jejímu původu, dokážu, jak umím tkát, já, její žačka, toužící stát jí po boku

Závěrečná poznámka: 

báje o Arachné
Dostala jsem chuť si tuhle variaci napsat celou...

Obrázek uživatele Katie

Krasavice

Drabble: 

Deméter má na jaře plné ruce práce.

Nemůžete se proto divit, že když přijde domů, jako první si sedne do své oblíbené lenošky. Dnes ale není tak pohodlná.
"Co to má být?!"

"Jé, ahoj mami," přiběhne na její zavolání Kóré následovaná svou kamarádkou Hébé.
"Můžete mi říct, co jste poslední dny dělaly?" ptá se Deméter s pohledem na bodláčí všude kolem.
"No, my jsme chtěly květinové věnce do vlasů. Takové, co nosí teta Afrodita, víš? Ale ty ses pořád nevracela, tak Hébé říkala, že je zkusí udělat ona."
Hébé s širokým úsměvem natáhne ruku: "Ale tenhle už má dokonce květ."

Závěrečná poznámka: 

Hébé je bohyně jara a Kóré je známá spíše pod jménem Persefona.

Obrázek uživatele Katie

Ach ty rána...

Úvodní poznámka: 

A znova na Olymp.

Drabble: 

[tlumený smích a šustot látky]
[rychlé kroky]
Zeus: [rozlobeně] Afrodito! Co to má znamenat? Snad jsme se domluvili, že aspoň ve dne nebudeš podvádět svého manžela!
Afrodita: [udiveně] Copak je den? Ve dne přece svítí slunce. Zatímco teď je všude tma.
Arés: [smích] Přesně tak, radši by ses měl jít zlobit k jinému loži, otče.
[otevíraní dveří]
[smích]
Arés: Copak Hélie, hledáš něco?
Afrodita: [potutelně] Nebo snad někoho?
[smích]
Hélios: [potichu] No... Já... Ehm... Ona... My...
Zeus: Já chápu, že jsme včera vypili hodně vína. A Nyx je samozřejmě okouzlující. [zvýší hlas] Ale nechat si od ní ukrást sluneční vůz?!

Závěrečná poznámka: 

Afrodita má za manžela kulhavého Héfaista, ale pravidelně ho podvádí právě s Arém.
Hélios je bůh Slunce a Nyx bohyně (temné) noci.
A všichni bohové jsou samozřejmě vševědoucí, takže moc dobře ví, co se stalo.

Obrázek uživatele Katie

Večírek

Drabble: 

Appolon byl mrzutý. Už skoro hodinu se snažili naladit všechny lyry, citery a flétny, ale pořád to nebylo ono.

BUM BUM

Lidem by to asi stačilo, ale copak s touhle hudbou mohou vystoupit na božské hostině? Navíc mu už podruhé praskla struna na lyře.

DUM BUM

Múzy to už také přestávalo bavit a místo přípravy se radši pošťuchovaly. Momentálně zkoušely, jestli jim víc sluší tragická nebo komická škraboška.

DUM BUCH

A navíc to otravné dunění, které se tu pořád odněkud ozývalo.

BUM DUCH

Náhle je všechny probral Poseidonův křik: "Dionýse, můžeš mi laskavě vysvětlit, co to děláš s mojí želvou?!"

Závěrečná poznámka: 

Asi tam bylo veselo...

Výstupní kontrola

Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma "Probuď se!"

Drabble: 

Démon u výstupní brány luštil křížovku a docela se nudil.
Něco zašustilo.
"Á, vy jdete zpátky! Počkejte, ještě vyplnit dotazník. Pýthagorejec? Dobře. Píšu si: kategorie - duše, nové vtělení."
...
"Proč tu duši táhnete ven? Legitimujte se!... Asklépios ... dobrá, ale dejte si pozor, aby se vám to nevymstilo."
...
"Paní, nespěchejte tolik, musíte vyplnit dotazník."
"Eurydiké, kde sakra vězíš?" ... "Aha, už nemusíte."
...
"A co vy sem lezete?" "LAZARE, POJĎ VEN!" "Aha."
...
"Pane, počkejte! Ještě musíte něco vyřídit manželce - dobře, ale aby se moc nepolekala, a brzo se vraťte - píšu si: kategorie: revenant."
...
"Haló, kam jdete? Aha, vy mne nevnímáte. Tak jo, kategorie: zombie."

Stránky

-A A +A