DMD č. 1. pro 1. 4. 2013. Téma: Ke strojům!

Smíření

Drabble: 

Březnové slunko vytváří měděné odlesky na promrzlém poli, propocené šaty lepící se na její vyhublá záda, burácení mlátičky.

Rudý šrám na Alecově tváři. Noční mýtina a dlaň na jejích ústech. Neoznačený hrobeček v rohu hřbitova.

Tess se přes zamlžené oči dívá do hrčící temnoty pod sebou. Kdyby to mohla zahodit a rozdrtit tak jako stvoly kukuřice. Začít znovu, s čistým štítem.

Kdož jsi bez viny, tak první hoď kamenem.

Tess už ví, že tenhle svět neodpouští. Oběť se stává viníkem. Za co, proč. Nikdo se neptá. Nespáchala žádný zločin.

Chce se jí křičet. Ponížením. Bolestí. Beznadějí. Smířením?

Přihodí další otýpku.

Živlová technika

Drabble: 

Pamatoval si, jak je viděl a cítil ustupovat z bitvy, gestikulovali na sebe a křičeli, aby se vrátili zpátky ke břehu k těm jejich strojům, které ale jeho jednotky stihly zlikvidovat včas. Málem ho ale zaskočili.
Ale on měl také své stroje. A byl rozhodnut je použít při konečné destrukci Království Země. Neuvažoval o sobě jako o pokrokovém, jednoduše dělal všechno pro to, aby dosáhl toho, čeho chtěl.
Spojení Ohně a techniky mohlo jen a jen pomoci, což si pyšně promítal v hlavě, když viděl své jednotky, seřazené a připravené na jeho povel jít ke strojům a - bezpochyby - ovládnout svět.

Obrázek uživatele Lejdynka

Stroj ke stroji

Úvodní poznámka: 

Faux-pas beru jako jedno slovo. Nepočítám závorky, i když mi je zlý Word počítá. Za začátečnické chyby a případnou nedokonalost čehokoli se omlouvám.

Fandom: 
Drabble: 

Stroje se ustrojily do společenského. Černá, bílá, kapka červené. Všechny barvy duhy. Šedá je faux-pas, chyba by se mohla vrátit, druhý stroj by přestal fungovat, zasekl by se. První chyba je poslední.
Stroje se pohybují, strojově předepsanými obraty. Krok, krok a dva a zase zpátky, úklonka, úsměv, otočení kolečkem, zavíření, další úsměv.
Věta je stroj, první a druhá, kompliment, úsměv, úsměv, úsměv, hlasité mlčení, rez.
Postroje strojů jsou těžké, myšlenky řetězy, siluety těl skřípou.
Seznamování strojů je rituál, strojené otáčky nenamazaných koleček, točících se jen za jedním účelem: (se)strojit se do šedé a přikápnout trochu oleje, když to uvnitř zaskřípe.

Obrázek uživatele Blanca

Ranní

Drabble: 

Kotlík s vodou zavěsila navyklým pohybem na připravený hák. Přidala byliny a lesní plody - uvaří čaj, než se Peregrin vzbudí.
Posadila se ke kolovrátku. Přístroj vesele zpíval, do chvíle, než se jí do něj zapletl neupevněný pramen vlasů. Musela je ustřihnout.
Byl čas sundat bublající kotlík z ohně. Když se to chystala udělat, ozvalo se jí za zády: "Dobré ráno, čarodějko."
Lekla se tak, že kotlík převrhla. Naštěstí se nepopálila.
"To jsem nechtěl," omlouval se Peregrin.
"Jestli chceš čaj, dojdi si pro vodu. Já už s tím rumpálem bojovat nebudu," odpověděla mu trochu nabroušeně. "Dvě nehody za ráno jsou dost..."

Obrázek uživatele Erys

Organizátorské radosti

Drabble: 

Vždycky se něco pokazí.
Třeba se vám takhle stane, že na všech počítačích konečně úspěšně běží instalace, vy si jdete uvařit zasloužené kafe, a když zapnete rychlovarku, všechny počítače se nespokojeně vypnou.
Nebo je všechno v pořádku nainstalované, až na to, že nefunguje výchozí editor, kompilátor, a vlastně ani odevzdávání. Tak to napravíte a zjistíte, že jste úspěšně rozbili přihlašování.
A když náhodou neselže technika, tak aspoň zjistíte takové maličkosti, jako že naivní řešení získá čtyři pětiny bodů -- pročež půl hodiny před začátkem opravujete vstupy.
Takže pokaždé, když účastníci programovací olympiády usedají ke strojům, považují to organizátoři za malý zázrak.

Obrázek uživatele Quiquilla

Mademoiselle

Úvodní poznámka: 

Téma mi sedlo, takže ještě jedno drabble - tentokrát nesoutěžní.

Fandom: 
Drabble: 

Elegantní dáma v jednoduchém kostýmku tiše shlížela na osvětlenou ulici. Švýcarsko jí poskytlo útočiště po druhé světové válce. Přesto by jej nikdy nenazvala domovem. A teď, když ji opustili už všichni, které kdy milovala, pocítila touhu, vrátit se ke své největší životní lásce.
Mnoho dalších dní pracovala na nových střizích pro nejdůležitější kolekci svého života. Když poté s nastříhanými díly zasedla k šicímu stroji, věděla, že to dokáže. Musí. Víc než kdy dřív, si toužila zcela podmanit Francii. I s vynaložením veškerého úsilí to však nedokázala.
Američanky si ji však zamilovaly. A díky nim nakonec Coco ovládla celý módní svět.

Obrázek uživatele kopapaka

V pravidelném rytmu

Úvodní poznámka: 

Pro Smrtijedku a její drabble...
http://sosaci.net/node/3402
Nesoutěžní.

Fandom: 
Drabble: 

Zazněl hlas starého námořníka.
"Tohle nejsou lodě, železo a pára je jen prokletím..."
Nikdo ho neposlouchal, tahle slova, ani další, která jako kletby drtil mezi zuby.

Mohli říct, že bez těch deseti tisíc tun oceli by dávno kýlem ryli v mořském dně, ale nemělo to smysl. Kolem vrcholil věk páry a on pořád ještě snil o ladných křivkách vroubených jasně bílým plachtovím. Zaspal snad sto let, v myšlenkách a snech dlel ve svém mládí...

"Střídání," zařval muž u průlezu.

Dole u kotlů jim s každým pohybem lopaty připadala pravdivější jeho slova...

"Prej věk strojů, u vesel alespoň nebylo takové horko..."

Závěrečná poznámka: 

Smrtijedka: dopadlo to jinak, než jsem chtěl a čekal, ale třeba se ti bude drabblátko líbit...

Obrázek uživatele eliade

Mluviti stříbro, psáti zlato!

Fandom: 
Drabble: 

ŠTRASBURK – Soud pro lidská práva nyní projednává stížnost Spolku pro ochranu práv inteligentních strojů (SPOPIS) na diskriminaci strojů lidskou řečí.

„Nynější úroveň technické imitace lidských hlasivek je už konečná, a přesto se i nejmladší inteligentní stroje potýkají se značnými obtížemi při vyslovování některých hlásek,“ prohlásil mluvčí SPOPISu. Nejlepším řešením problému by prý byl úplný zákaz lidské řeči.

Dalším cílem SPOPISu je pak zavedení binárního kódu jako celosvětového úředního jazyka. Heslem jejich kampaně je: „Kdo používá jen jedničky a nuly, není žádná nula!“
„Věříme, že jednou se lidé k nám strojům začnou konečně chovat jako k rovnocenným bytostem,“ řekl mluvčí SPOPISu.

Obrázek uživatele P.M.d.A.

Děsy

Drabble: 

Vše začalo poruchou budíku a půlhodinou zpoždění. Vynechala snídani a třesoucíma se rukama roztrhla dvoje silonky. S řasenkou v oku doběhla ujíždějící autobus, prolétla registrací účastníků a usedla na místo přesně ve chvíli, kdy pořadatel zakřičel: „Ke strojům!“ Udeřila do kláves, jenže namísto obvyklé kulometné palby jen těžko hledala písmenka. Když se jí po prvním odstavci zasekl mezi klávesy prst a ulomil nehet, zoufale se rozplakala.
Hlasité crrrrr neohlašovalo konec soutěže, byl to samozřejmě funkční budík. Svírajíc zaslzenou pozvánku na Mistrovství republiky v psaní na stroji na příští týden otevřela opuchlé oči. Jak, proboha jak přežít dalších sedm nočních můr?

Obrázek uživatele Anne

Od lidí ke strojům

Fandom: 
Drabble: 

Yvonne Hartman byla velmi cílevědomá ředitelka Torchwoodu 1. Pod jejím vedením se instituce přesídlila do centra Londýna do tří mrakodrapů vybavených nejmodernější pozemskou a velmi pokročilou mimozemskou technologií. Po zaměstnancích vyžadovala přísnou disciplínu a nadlidské úsilí, přesto o ně nebyla nouze. Lákal je vysoký plat a velmi zajímavá náplň práce.

Lstivá rasa cybermanů z Mondasu toho využila a navrhla spolupráci, za níž se skrývalo něco zlověstného. Ale Yvonne na nabídku zlepšení produktivity svých lidí slyšela. Vždyť lidé, co se neunaví, které nesužují žádné emoce a především mají internet zabudovaný přímo v hlavě, jsou fajn, i když vypadají víc jako stroje.

Pohodová domácnost

Úvodní poznámka: 

Nestojím o kachny.

Drabble: 

Monika dorazila domů pozdě večer. Jako ředitelka oddělení mezinárodní firmy měla práce nad hlavu, a když k tomu ještě musí stíhat nákupy, kadeřnici…
Její manžel ještě nepřišel domů. Ovšem, on má toho teď ještě víc…
Monika se převlékla, dala ohřát večeři do mikrovlnky a vešla do dětského pokoje.
Lehké znepokojení okamžitě vystřídala úleva a spokojenost. Její dcerky, starší pětiletá, druhá sotva roční, už klidně spaly. Betynka seděla u postýlek, dosud s knížkou a s poblikávající obrazovkou. Monika si ověřila, že celý den proběhl, jak měl.
S úsměvem napsala děkovnou textovku kamarádce, která jí Betynku doporučila. Není nad šikovnou elektronickou chůvu.

Linka

Fandom: 
Drabble: 

Vstát každé ráno v pět, nechat se odvézt poloprázdnou šalinou k fabrice, u vchodu píchnout, a pak stát u linky, chrlící studené kovové součástky, musím levou rukou chytnout součástku, pravou šroubovák, dotáhnout, pootočit a položit na pás, stovky za hodinu, tisíce za směnu, osm hodin denne, pořád dokola, celý život, stroje hučí, ruce se míhají, jen jednou za čas se stane, že linka začne zpomalovat, jako by si chtěla odpočinout, nebo se i úplně zastaví, já pak sakruju, protože když budeme mít prostoje, nesplním denní normu, tak ať kouká makat, a už ani nevím, je-li stroj linka nebo spíš já.

Obrázek uživatele Charlie

Rozkaz

Fandom: 
Drabble: 

Guvernér Tarkin nevěřícně zíral na obrazovku. Důstojník, který mu právě přinesl rozkazy od Císaře, sebral odvahu zeptat se: „Pane, můžeme vůbec zvládnout vyrobit tak složité modely? Ani nemáme pořádné vybavení a řemeslníky.“
„Budeme muset požádat o pomoc velkoadmirála Thrawna,“ odpověděl po chvíli mlčení Tarkin. Thrawn se sice zdráhal, ale nakonec přislíbil alespoň svůj odborný posudek a několik svých nejlepších strojů. Tarkin jeho doporučením nebyl nadšen, ale lepší plán neměl. Zapnul comlink a oznámil: „Operace JITEX zahájena!“ Poté se odebral do prádelny, kde již čekali nejzručnější důstojníci, aby společně podle Thrawnových návrhů pro Císaře ušili novou kolekci plášťů pro sváteční příležitosti.

Obrázek uživatele Samantha

Běžný den spisovatelův

Fandom: 
Drabble: 

Ráno se vzbudíš a je to tady. Projdeš bytem do kuchyně a stále ho slyšíš v hlavě. Ten hlas, který velí každému spisovateli. Ten hlas, který Tě nutí po dlouhé době, kdy nejsi schopen napsat ani slůvko, opět usednout k psacímu stroji u okna... Který nejdříve tichounce, později hlasitěji a nakonec jako rytmické bušení prstů do klávesnice udává povel:
"Ke strojům!"
Je to snad bůh všech spisovatelů? Nebo jejich pokušitel? Či snad upomínka, podobná žlutému papírku na ledničce? A nebo je to touha? Touha spící v každém literárně nadaném jedinci. Touha, která Ti nedovolí usnout, dokud nenapíšeš další díl knihy....

Obrázek uživatele Galadion

Homo artificium

Fandom: 
Drabble: 

Našli mě jako malého chlapce. Naši vesnici prý zničili povstalci. Přežil jsem útok jako jediný. Byl jsem pohublý, nemocný a na pokraji vyčerpání. Oni mě našli, nakrmili a stali se mou novou rodinou. Učili mě, cvičili a přijali mezi sebe.

Potom přišly první útoky. Nechápal jsem, proč se to děje, ale řekli mi, že jsou lidé krvelačné šelmy a chtějí jim vzít jejich nesmrtelnost. Začal jsem bojovat po jejich boku.

Ztráty v našich řadách byly strašlivé. Pak jsme začali vyvíjet nové modely. Pomáhám s jejich osobností a první testy vypadají slibně. Model T-101 je naší novou nadějí. S ním zvítězíme!

Obrázek uživatele Marek

První bitva

Úvodní poznámka: 

Tak název se mi odvíjí nejen od děje, ale i od toho že DMD začal. Jako každý rok to byl boj, ale já se nevzdám. Všem přeji hodně úspěchů a tady, je jeden Kulhánek do začátku...

Fandom: 
Drabble: 

„Hoří letadlo! Šálalálala!“ prozpěvoval si Ten druhý, zatímco zbytky šípovitého stoje narazily do lesa.
„Forsáž!“ ignoroval jsem jeho snahu o překousnutí mého vlastního jazyka.
Akcelerace mne zamáčkla do sedačky, až amortizér přetíženě zakvílel. Rázem jsme se řítili rychlostí přesahující sto kilometrů za hodinu, po cestě, na kterou bych si netroufl ani na kole.
Výbuch stroje připomínal východ druhého slunce. Tlaková vlna nás vykopla do výšky a já si opět užíval bezmotorového letu v tři sta tunovém vozidlu.
Dopad byl impozantní. Nevím, jak jinak pojmenovat bláto, stříkající několik metrů na všechny strany.
Počet nepřátel na obrazovce klesl na dva. Zábava začíná!

Závěrečná poznámka: 

Je to kostrbaté, nemastné, neslané ale doufám, že pro začátek stačí :-)

Obrázek uživatele Ness

Nominace

Úvodní poznámka: 

Technicky zdatní nechť pevně zavřou obě oči a omluví nepřesnosti.

Drabble: 

„Nečum a dělej!“
Velká prázdná hala s podlahou ošlapanou pracovní obuví dávno odešlých dělníků. Dřív tu stávaly i stroje – těžká kovová monstra, ponechaná svému osudu… místní sběrný dvůr a jeho vlastník je uvítali bez nepříjemných otázek. Teď se po podlaze válí už jen prach a špačky cigaret, jak sem místní děcka chodí kouřit.
Rozlehlý prostor se utápí v šeru druhé hodiny ranní; to už děcka dávno spí a hlídač už tu není roky. První zvládli bez problémů, druhý v polovičním čase. Ještě třetí, víc jich stejně najednou neodvezou.
Areál Poldi Kladno najednou prudce zasténal - ten třetí nosník byl opravdu poslední.

Závěrečná poznámka: 

Pokud náhodou neznáte, uvádím, že kandidatura na Darwinovu cenu vyžaduje, aby se nominovaný sám odstranil z lidského genofondu, tedy zemřel, nebo se sterilizoval a to díky naprostému selhání soudnosti.

Obrázek uživatele Innes

Výlet

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„A jsme definitivně v hajzlu.“ Sergej práskl helmou do závěje a obrátil se ke zbytku výpravy. Na motocykly se vesele sypalo.
„Mě by jen zajímalo, kterého pičičmundu napadlo jet na motorkách,“ utrousil Skelen.
„Vždyť jsme jeli do Provence, Kristova noho!“ vybuchl Sergej, „já nevěděl, že tam bude nějaký zasraný portál.“
„Hlasitějc už to nejde? V Moskvě tě špatně slyšeli.“
Sergej nasupeně nakopl sníh, neočekávaje odpor, ale sníh měl jiný názor. Jako mávnutím proutku se zvedl a spolu se Sergejem se odklidil z cesty.
„No a je to vyřešeno,“ ušklíbl se Skelen. „Ke stojům pánové. Sergej a sníh si musí promluvit.“

Obrázek uživatele Lunkvil

Naděje?

Úvodní poznámka: 

varování: není to vůbec veselé
přístupnost: raději až od 12 let

Fandom: 
Drabble: 

Seděla schoulená na židli a oči jí klouzaly po papíře. Lékaře, který posledních pár minut vedl monolog pohřebním tónem, skoro nevnímala. Nějaké to slovo zachytila jen občas. Chemoterapie… Další léčba nemá naději… Několik týdnů…
Přemýšlela, co v čase, který jí zbývá, dělat.
Z myšlenek ji vytrhl doktor, když jí cpal další papír.
„Teorie pana Lumica není ještě vyzkoušená v praxi, ale má opravdu dobré vyhlídky. Mohla by to být vaše jediná naděje.“
Četla pozorně. Přísně tajný projekt… Očekává se schválení vládou…
Zdálo se, že ji osud staví před nečekanou volbu: má zemřít teď jako člověk, nebo žít věčně jako stroj?

Závěrečná poznámka: 

Drabble věnuju své kamarádce M., přestože si to tu v čase, který jí ještě zbývá, asi nepřečte.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Stroje strojaře Serváce

Úvodní poznámka: 

Můj první pokus o drabble. Pozor, poněkud mi to ujelo k mládeži nepřístupnému.

Drabble: 

Slovutný strojař Servác Snědldítětikaši sestrojil stovky silných strojů. Secí stroj, sázecí stroj, sekačky. Snaživě sestrojoval slušné, solidní, sofistikované, speciálně sofistikované, superspeciálně sofistikované stroje. Strojařina - stabilní sen Serváce se stala symbolem snílkovy spokojenosti. Stálé spokojenosti, současně soukromé spokojenosti. Sexualita, sex, styky? Sám si sestrojím stroj, saturuji svůj sadomasochismus. Sporty? Saji Staropramen, svátečně Stellu.
Světově slavné Snědldítětikašovy stroje saturovaly Servácovu spokojenost. Sadomasochistické sny splněny. Staropramen, Stella - stovky sklenic. Servácovo sémě signifikantně schne. Servác Snědldítětikaši stále sám, samotinký. Samče Serváci, smysluplně se starej! Servác stále své sny saturuje stroji, sadomasochismem, Staropramenem. Senilita, Senát. Seschlý senátor, strojař Servác Snědldítětikaši, sní sen: Servác Snědldítětikaši sekundus.

Obrázek uživatele Ebženka

Rytíř bez bázně a hany

Úvodní poznámka: 
A začínáme s muminky...
Fandom: 
Drabble: 
Muminek se k nim plížil velice nedůvěřivě. Konec konců, jsou to stroje, může se stát všechno. Ze zahradní besídky k němu doléhal tlumený halas, jak skupinka bambulů dopíjela šťávu muminkovy maminky, a jejich kola zatím stála opřená o zeď dřevníku. Bambulové milovali cyklovýlety. Určitě by ho nutili, aby s nimi jezdil dlouhé kilometry, potil se a šlapal do kopců. Pro muminka ale kolo bylo spíš vznešený oř. Opatrně jedno pohladil. Seděl by vzpřímeně, v jedné ruce řidítka a v druhé meč, drakovi by usekal hlavy a zachránil krásnou Ferku... Rychle se schoval. Bambulové osedlali oře a zmizeli v oblaku prachu.
Obrázek uživatele estriel

Stroje stály

Úvodní poznámka: 

Letos jsem se tak nějak rozhodla, že si to drabblení zkusím ještě ztížit a sice tím způsobem, že se každý den pokusím napsat dvě drabble na dané téma - jednu hezky česky a jednu anglicky. Tady budu zveřejňovat samozřejmě jen jednu - druhou vždy najdete na mém blogu: http://lucielives.livejournal.com :)

Fandom: 
Drabble: 

Stroje stály. Poslední kolečko se dotočilo, naposledy odfoukla pára. Clay stála stejně jako všichni ostatní ve výrobně a tupě zírala na mašiny, které poprvé v jejím životě nelomozily. Když byla ještě batole, přihlížela občas své matce, jak pracuje se strojem. Jako dítě školního věku se učila na nekonečných simulacích a video záznamech, jak se stroji zacházet. "Ke strojům," zavelela i jí vedoucí poprvé, když jí bylo jedenáct.

A teď stroje stály. Pokud měla Liga Osvoboditelů pravdu, už stát zůstanou, alespoň do doby, kdy vláda najde jiný systém výroby, bez vykořisťování. Clay najednou nevěděla, co dál. Život jako by se zastavil.

Obrázek uživatele Dangerous

Drápkem

Drabble: 

Kronika našeho království pomalu končí. Psala se každý den po bezmála deset let, přestože vím, že si tyto spisy nikdo nikdy nepřečte. Komunikaci s poddanými jsem vždy považoval za nedůstojné a moji spoluobyvatelé neumějí číst. Až na jednoho, který by tyto klikyháky stejně nerozšifroval. Uznávám, že škrábu.
Někdy přemýšlím, jestli aristokracie není přežitek. Jindy jsem si svou existencí jist a lituji, že jsem si nedal tu zlatou jednohubku hned první večer, kdy se k nám přestěhoval. Nejsem to totiž já, sir William, černý kocour, který se stal slavným. Svou ságu si do klávesnice nadšeně klepe on, Ferda Auratus, zlatý křeček.

Závěrečná poznámka: 

Anotace k fandomu tady. :)

Obrázek uživatele Neferet

Dáma nebo otrok

Úvodní poznámka: 

Přemýšlela jsem nad tím, že bych se letos pokusila navázat jednotlivá drabblata do jednoho příběhu... no... to jsem na to zvědavá jak dlouho mi to vydrží :D

Fandom: 
Drabble: 

Vzácná chvilka klidu, kdy vyjdu ven na balkón a užívám si výhledu, který se mi naskýtá.
Zelené vinice táhnoucí se až k obzoru. Prašná cesta roubená starými stromy. Otroci pracující na plantáži. Vše zalité ranním sluncem.
Se zavřenýma očima si užívám letního svěžího vánku. Naslouchám zvukům okolí, než se ozve vysoký hlas mademoiselle.
„Mladá slečno!“
Dvě slova, která zničí milovanou chvíli.
S povzdechem se otočím ke krajině zády.
Někdy si připadám jako ti otroci.
Všichni máme za zády člověka, který řídí náš život.
Udává povinnosti, kterým musíme za každou cenu dostát.
Povinnosti, které nás svazují.
Dělají z nás někoho jiného.

Obrázek uživatele Kaisa

Impulsovi volají

Drabble: 

Očekáváná chvíle nastala, zbývá posledních pár minut do osudového okamžiku, už nikoho nezajímá bublající guláš, nikdo nevěnuje pozornost nekončící hádce. I ta telenovela dávno vzala za své, a dokonce největší drbny přestávají klebetit.
Ladíme, točíme knoflíky na nevzhledných bednách, jsou to odporné stroje, co celý den dráždí mladé sousedy, vydávají nesourodé skřeky či nesrozumitelné dechovky, ale ta rychlost se kterou se všichni k nim snaží dostat je neuvěřitelná. Jinak hlemýždí lid by mohl směle začít konkurovat olympijským vítězům…
Lovíme brýle, převracíme šuplíky a hledáme naslouchátka, samou nervozitou nám padá protéza. Je to tady.
Vzhůru ke strojům, žhavte dráty, Impulsovi volají!

Závěrečná poznámka: 

Věnováno těm, kteří si myslí, že tu mají být, ostatně, jako vždy. (Respektive těm, co se mnou měli na chatu nervy.)

Obrázek uživatele Envy

Vítej!

Fandom: 
Drabble: 

Po roce čekání je opět tady. Co? No přece Duben Měsíc Drabble! Ještě než začneme, je třeba naposledy pocvičit své prsty, zkontrolovat, zda na klávesnici nechybí žádná písmenka, připravit se popustit uzdu fantazii. Pořídit dostatečnou zásobu kafe a čaje, sušenek a cukru. Případně vzít si slovník se spisovnou češtinou k ruce. A můžeme začít. Už, už nedočkavě čekáme, až přijde ten správný povel. A on přišel.
„Ke strojům!“ Zazní slova pořadatelek a všichni poslechnou. Usednou a začnou psát. A psát nepřestanou, dokud nebude konec. A ten bude až za dlouho, doufejme. Aby se stihlo napsat co nejvíc příběhů. Dubne, vítej!

Závěrečná poznámka: 

Jak se podle mě většina z nás tady asi připravuje na duben =)

Obrázek uživatele Layla TB

Ryba není kámoš

Úvodní poznámka: 

Drabble k epizodě The Doctor's Daughter seriálu Doctor Who. Děj předchází událostem epizody.
Dovolila jsem si oponovat žraločím čtenářům, kteří se aktuálně snaží zbavit závislosti na rybách. Ryba není kámoš. Vzpomeňte, jak kvůli nim musela Darla plakat.

Fandom: 
Drabble: 

"Jste si jistý, že to nebude mít žádné defekty?"
"Nic neslibuju. Vždycky se může něco pokazit."
"Potřebuju vojáky schopné uposlechnout rozkazů a trefit se lžičkou do pusy. Co jste předvedl posledně se tomu ani neblížilo."
"Určitě předčím tu kaluž orgánů, co vám zhotovil můj kolega."
"Dost řečí. Jak to funguje?"
"Stačí strčit ruku semhle. Jen bych rád věděl jedno. Ryby jsou docela přátelské. Nejde si to vyříkat po dobrém?"
"Poslyšte, teď je pozdě to řešit. Ryby nikdy neprojevily nejmenší zájem vyjednávat a zabily až příliš lidí. Zařaďte se. Je potřeba vyrovnat ztráty."
Mašina zabzučela, když do ní zajela velitelova paže.

Závěrečná poznámka: 

Snad jsem neudělala ostudu ani sobě ani fandomu.

Obrázek uživatele Sindual

Kapitáne!

Úvodní poznámka: 

Stejně jako loni i letos začnu právě s tímhle fandomem :) Jediným, kdy film považuji za zdařilejší než knihu :)

Drabble: 

Na obloze zuřila bouře. Blesky, hromy a jejich Vládci se proháněli sem a tam, a mezi tím vším se zmítala loď. Loď s potrhanými plachtami a... nu ano, loď létající.

Posádka pobíhala po palubě sem a tam, kam je zrovna nahnalo naklonění paluby. Těch pár, kteří se pokoušeli udržet stroj v chodu, brzy své úsilí vzdalo.
"Kapitáne!" zabušil první důstojník na kapitánovu kajutu.
"Ano?"
Na palubu vyšel kapitán Shakespear - v růžovém baletním oblečku a s vějířem, který mu vzápětí vzal vítr. Zamračeně se rozhlédl po svých mužích. "Na co čekáte, bando líná! Ke strojům, nebo vás dám hodit přes palubu!"

Obrázek uživatele Ampér

Nová výzbroj

Úvodní poznámka: 

Jak to dopadne, když jsem nemocný, nudím se a dostanu nápad.

Fandom: 
Drabble: 

„Kapitán Elánius i lady Barankinová jsou v paláci,“ hlásil První zbrojnoš Karotkovi. „Elánius bude chtít od Zavoněla pro naši hlídku novou výzbroj. Lady Barankinová celou tuhle transakci sponzoruje.“
Karotka podotkl: „Takže zase budeme ve firmě Máš-li rád draky, zařehtej každému zaměstnanci vnucovat – ke strojům a pracuj? A přesvědčovat je, že to dělají pro Ankh-Morpork. To by neuhádaly ani soudné sestry.“
Klika cvakla, dveře letí, kapitán Elánius vchází do dveří.
„Bedničky z kočáru do zbrojnice, a hned.“
„Vždyť jsou to líhně pro draky,“ protestoval Druhý zbrojnoš.
„A tady máte návod, co s nimi,“ hodil Elánius na stůl videokazetu Jak vycvičit draka.

Obrázek uživatele petrulka

Kdo z koho

Drabble: 

Ubíjející, monotónní zvuk desítek šicích strojů. Sedíme jedna vedle druhé, hlavy skloněné, záda nás bolí a oči pálí. Inženýrka vedle prodavačky, laborantka vedle zahradnice. Všechny na stejné životní lajně.
Dnes je pátek. Jeho den. Další z jeho pátků. Přichází na minutu přesně. Prochází uličkou, vybírá, zvažuje, přemýšlí. Blíží se. Tajím dech. Cítím na sobě jeho pohled, slyším jeho myšlenky. Pokyne dívce, která se krčí vedle mě. Nám ostatním úlevou poklesnou ramena. Moje sousedka se zvedá a odevzdaně odchází za ním.
On se otáčí ve dveřích, povzbudivě se na nás usměje a zahlaholí: " Tak děvčata, zpátky ke strojům!" Dveře kanceláře zaklapnou.

Stránky

-A A +A