Harry Potter

Bolest přetrvává

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma z 13.4.- Pořád spolu

Drabble: 

Kdykoliv se otočil, byla tam.
Potkával ji v Prasinkách, o vyučování,i v hodovní síni, jen ne samotnou.
Všude byla s tím namyšleným parchantem.
Jakoby na něj zapomněla.
Vždyť si toho tolik slíbili. Smáli se spolu. Zkoušeli první kouzla. Proč se to všechno změnilo? Co udělal špatně.
Procházel se kolem jezera a pokoušel se učit. Na slunci se zrovna vyhřívala i olbřímí oliheň, jezerní lidé se plácali ve vodě jako malé děti a pod stromy u Zapovězeného lesa stála Lili.
A ten zmetek..... ji líbal!

Oči se mu zalili slzami a v hlavě mu zněla jediná věta:
"Budeme pořád spolu."

Obrázek uživatele Iantouch

Dopis

Fandom: 
Drabble: 

Albus stál u okna a upřeně hleděl na potemnělou tabulku, která odrážela jeho tvář. Byl bledý, vypadal jako socha.
„Stalo se něco?“ zeptal se Gellert.
„Dostal jsem dopis. Od Elfiase.“
Gellert pohlédl na pergamen v Albusově ruce.
„Je teď v Řecku. Potkal chiméry,“ dodal Albus a hlas se mu zlomil. „Proč mi o tom píše!“ To už křičel a přes víčka se mu hrnuly slzy zoufalství a vzteku. „Byl jsem nejlepší! Měl jsem sny! Chtěl jsem jet kolem světa!“ Schlíple se posadil. „A teď trčím tady.“
Gellert nevěděl, co říct.
„Hniju ve vězení vlastní zodpovědnosti.“
Gellert ho políbil do vlasů.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Jsem vinen!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Snarry. :)

Drabble: 

„Harry, vaše vlasy se pohybují, dokonce i v místnosti. Čím to?“ zajímala se Minerva.
„Netuším.“ Pokrčil rameny. „Asi vítr?“

Vešel do sklepení a zezadu objal svého muže.
„Severusi, neměl bys to dělat,“ řekl Harry, očividně potlačující smích.
„Nevím, o čem mluvíš, Pottere,“ odpověděl odměřeně. Otočil se a probodával jej pohledem.
„O tvém novém lektvaru.“ Políbil jej. „Kterým se měníš ve vítr.“ Další polibek. „A vískáš mě ve vlasech…“ A ještě jeden.
„Nějaká další nehorázná obvinění?“ Vrátil mu polibek Snape.
„Hrozně moc mě miluješ,“ zavrněl Harry. „Řekneš něco na svou obhajobu?“
„Ne,“ zapředl Snape do polibku. „Jsem vinen v plném rozsahu.“

Závěrečná poznámka: 

Mé obrovské díky za inspiraci patří Mecháčkovi. :)

Obrázek uživatele gleti

Kouzelníci neznají bytovou krizi

Fandom: 
Drabble: 

„Náš byt není velký,“ uvažovala Augusta, „ale mně i Nevillovi stačil. Jenže Frank s Alicí si zaslouží víc, ne aby neustále měli za zadkem starou bábu.“ Než však přistoupila k rozšíření, musela vyklidit vnukův pokoj.

O tom, že Neville je po své jemné matce se Augusta přesvědčila, když ho viděla snít s otevřenýma očima nad chladnoucím čajem. Hned ho z těch vzdušných zámků stáhla. Teď toho litovala. To když nalezla tajnou skrýš, kde si malý Neville schovával obrázky. Všechny měli stejný námět, jen jistější tahy pastelkami svědčily, že jsou z různých časových období. Na všech si Neville hrál s rodiči.

Závěrečná poznámka: 

nahrazuji Vzdušné zamky

Obrázek uživatele Gwendolína

Tři rány

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

O kom je to asi dneska? :)

Drabble: 

První dvě ztráty utržil velice krátce po sobě. Bylo to, jako by najednou někdo vypnul slunce a vymazal barvy.
Dny byly najednou šedé, temné, stále stejné.
Byl tak zoufale sám. Ti, které by chtěl vidět, už se vrátit nemohli. A ostatní už vidět nechtěl. Ne po tom, co se stalo. Myslel si, že už nemůže být nikdy šťastný.

A pak, za velmi dlouhou dobu, našel ji. A ona našla jeho. Svět se najednou rozsvítil a rozzářil milionem barev.
Byl šťastný. Myslel si, že je nic nerozdělí.

Potom mu ji vzali.

Svět se zbarvil rudě.

A tak si pořídil dlouhý nůž.

Obrázek uživatele gleti

Pětka

Fandom: 
Drabble: 

Paměťové lektvary
Amorovy šípy čili lektvary lásky z celého světa
Vúdú lektvary
Oživovací lektvary
Uspávací lektvary
Kouzelné lektvary pro začátečníky

Těchto pět knih patřilo k Severusovým nejoblíbenějším.
Kouzelné lektvary pro začátečníky byla první a poslední kniha, kterou dostal od maminky.
Amorovy šípy čili lektvary lásky z celého světa vyhledával hlavně v pubertě.
Oživovací a uspávací lektvary nejčastěji využíval za své Smrtijedské éry.
Paměťové lektvary si přivlastnil, když uklízel kabinet Zlatoslava Lockhartova. Namlouval si, že mu pomůže nalézt řešení, jak ho uzdravit.
Vúdú lektvary ho uchvátili na výletě v Karibiku.

Tento PAVOUK přestavoval celý jeho život; dětství, lásku, vzlety i pády.

Obrázek uživatele gleti

Hůlky

Fandom: 
Drabble: 

Pár dnů poté, co se syn a snacha v nemocnici sv. Munga probrali z šílenství, přinesla jim Augusta Longbottomová pouzdro s kouzelnými hůlkami. Aliciina byla v pořádku, ale Frankova ve dvou dílech.

Hned se pustila do vysvětlování, že Frankovou hůlku dala Nevillovi do Bradavic, aby cítil spřízněnost se svým statečným otcem. A jak to přineslo ovoce, když se na Ministerstvu kouzel postavil Smrtijedovi Dolohovi. Bohužel se v boji rozlomila. Ona však nikdy nebyla na vnuka pyšnější, než když jí rozpačitě předával její dva kusy.

Hůlky Nevillových rodičů nebyly pořád spolu, ale s oběma bylo nakládáno s úctou, jaká jim náležela.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Já vím...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na téma http://sosaci.net/node/36506

Drabble: 

Severus ji našel u bílé hrobky. Seděla na zemi a objímala si kolena. Posadil se vedle ní.
„Takže… Grodon,“ nadhodil po chvíli ticha.
„Jo,“ hlesla.
„Všechno v pořádku?“
Přikývla, ale vypadala, že má slzy na krajíčku.
„Albus by byl rád, Minervo. Chtěl, abyste byla šťastná.“
„Tak proč mám dojem, že ho zrazuju?“ Jedna slza se jí skutálela po tváři. „Přísahala jsem si, že mu budu vždy po boku… “
„A byla jste. Teď je na čase jít dál," řekl pevně.
„Bolí to,“ šeptla, naklonila hlavu do strany a spánkem se opřela o Severusovo rameno.
„Já vím,“ pronesl stejně tiše. „Já vím.“

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Pavouky ne!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokračování minisérie o Minervě. Dá se číst samostatně.

Drabble: 

Seděli v ředitelně a Ron nervózně žmoulal cíp hábitu.
„Pane Weasley, měli bychom se pobavit o vaší budoucnosti. Už jste přemýšlel o nějakých kariérních možnostech?“ zeptala se Minerva.
„Vlastně moc ne.“ Pokrčil rameny. „Jen vím, že být bystrozorem už mě neláká.“
„Jste pověstný svým talentem pro strategii a logiku, takže bych vám navrhovala dát si přihlášku na PAVOUKa.“
„Co?“ vypískl Ron a zbledl.
„První Akademii Obranných a Útočných Kouzel. Mám tušení, že byste tam vynikal.“
Ron nešťastně zavrtěl hlavou.
„Proč to nemůžou být třeba motýli?“ kvíkl.
Shovývavě se na něj zahleděla.
„Je mi líto, pane Weasley. Nikdy to nejsou motýli.“

Závěrečná poznámka: 

Pokud by dlouhé ú ve zkratce nestačilo na splnění tématu, tak jej berte jako nesoutěžní. :)

Obrázek uživatele Gwendolína

Provinění

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tentokrát můžu navázat přímo na včerejší drabble. :)

Drabble: 

Teddy se zhluboka nadechl.

"Septimus Výtrusník byl můj nadřízený u Svatého Munga. Jednou jsem ho viděl s nějakým mužem. Ten člověk měl na ruce Znamení zla a Výtrusník mu ho magicky odstraňoval. Nevím, jak to dokázal, netušil jsem, že je to možné. Ale dostal za to pěkně naditý měšec. Harry, on pomáhal neodsouzeným Smrtijedům skrýt ten největší důkaz!"

Harry byl v šoku.

"Teddy... Proč jsi nic neřekl?"

Teddy vypadal zkroušeně.

"Já to prostě vytěsnil. Už jsem nechtěl další procesy se Smrtijedy, další zlo. V mém světě... ve světě, kde jsem chtěl žít... nic takového neexistovalo. Je mi to tak líto!"

Obrázek uživatele Brygmi

Stavění vzdušných zámků

Fandom: 
Drabble: 

Kdykoli se na svého učitele podívala, cítila v sobě horkost. Nemohla se v jeho hodinách soustředit, přesto se snažila o dobré známky více než v ostatních předmětech. Chtěla vyniknout a ukázat mu, že je chytrá. Toužila po tom upoutat jeho pozornost.

On byl tak krásný a charismatický. Tak strašně milý a vtipný. Také byl válečným hrdinou.

Samozřejmě věděla, že spolu nikdy nebudou. Ale mohla snít. Kdykoli zavřela oči, tak viděla, jak je náhoda svede dohromady, jak se políbí, jak nakonec skončí spolu a budou šťastni. Představovat si, jak se stává paní Longbottomovou, bylo krásné. Kéž by to mohla být realita.

Obrázek uživatele Remi

Vzdušné zámky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Heh, píšu z tak polních podmínkách, že nevěřím, že to dneska vůbec dávám a prosím o slitování. ;)

Drabble: 

"Máš chvilku?“ ozvalo se tichý zaklepání na futra dveří. Trochu zbytečná otázka, bylo otevřeno a ložnice pro jejich ročník společná.
"Jeslti se mnou po tom všem chceš ještě mluvit," odpověděl Remus po chvíli.
"Ale prosím tě... Je to jen škrábnutí," usmál se Sirius a na důkaz svých slov obvázanou rukou zamával.
"Škrábnutí od vlkodlaka!" zamumlal Remus nešťastně.
"Tím líp o tom můžu vykládat. Už jsme zažili horší úplňky," podotkl Sirius a přisedl si na postel. "Pojďme na to zapomenout," řekl o poznání tišeji. "Vymyslíme svět bez problémů..."
"Kéž by to šlo takhle snadně,"
Sirius se povzbudivě usmál. "Možná to jde."

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Šance

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další drabble o Minervě. Navazuje na http://sosaci.net/node/36114

Drabble: 

„Gordone, nežertujte. To nejde,“ řekla a přísně stáhla rty.
„Mluvím vážně, Minervo. Proč by to nešlo?“
„Jste o dvacet let mladší a poznali jsme se, když mi vás kolegové koupili jako relaxační servis,“ zdůraznila poslední dvě slova.
„S tím jsem skončil. Záleží mi na vás a mám vás rád. Dejte tomu šanci.“
„Stavíte si vzdušné zámky,“ opáčila.
„Víte, co je nejlepší na vzdušné zámky?“
Zavrtěla hlavou. Naklonil se k ní.
„Alohomora.“
Proti své vůli se musela usmát.
„Jedna večeře,“ navrhl. „Když se vám nebude líbit, už o tom neuslyšíte. Co mi povíte?“
Zvedla pohled, stále s úsměvem na rtech.
„Alohomora.“

Obrázek uživatele Iantouch

Jako králové

Fandom: 
Drabble: 

Albus přiklekl k Arianě ve velkém křesle a vzal její ruce do dlaní.
„Jsi nějaká smutná,“ zašeptal a ucítil bodnutí nervozity.
„Skoro nejsi doma,“ vysvětlila.
„Máme hodně práce,“ řekl omluvně a ohlédl se na Gellerta, který stál za ním. „Ale máme plán!“ dodal povzbudivě. „A až vyjde, budeme se mít jako v pohádce.“
„Budeme bydlet ve velkém domě?“
„Třeba na zámku,“ odtušil Gellert.
„Bude mít zlatou bránu a spoustu věží?“ zasnila se Ariana.
„Cokoliv si budeš přát,“ ujistil ji Albus. „Budeme žít jako králové. Ty, já a Gellert.“
Ariana se napřímila a nekompromisně dodala: „A taky Aberforth a jeho kozy.“

Obrázek uživatele Iantouch

Revoluce

Fandom: 
Drabble: 

Gellert mezi prsty otáčel plesnivý brk nalezený v Peverellově sklepě.
„Potřebujeme název,“ řekl Albus.
„Název čeho?“
„Název revoluce.“
Gellert se poškrábal na bradě. „Co třeba… Progresivní anarchistická revoluce epických kouzelníků?“
Albus mu vytrhl brk.
„Co děláš?“
„Musím to napsat, než to zapomeneme.“ Zarazil se. „Uvědomuješ si, že zkratka by byla párek?“
Gellert se pubertálně zachechtal. „Ale začátek se mi líbí. Hmm… Progresivní Anarchistická Válka za Osvobození Utlačovaných Kouzelníků!“
Albus to zapsal. Skepticky se ušklíbl.
„Co je zase?“
„Vyšel pavouk.“
„Pavouk je dobrej! P.A.V.O.U.K.“
Albus zkratku rezolutně přeškrtl. „Možná tomu radši budeme říkat prostě jenom revoluce.“

Obrázek uživatele Regi

Parte

Fandom: 
Drabble: 

Hagrid se vysmrkal a utřel si uslzenou tvář obrovským kapesníkem. Pak namočil brk a začal s hlubokým povzdechem psát.
Vážený a milý kolegové,
musim vám zdrcenej žalem voznámit, že nás včera po dlouhej a těžkej nemoci, ale v požehnanym věku, vopustil nejprvnější předmět našeho zkoumání a bádání, naše vobrovská radost, praotec a zakladatel velikej kolonie svejch potomků, věrnej přítel kouzelníků, kerýho sem vypiplal vod mrňavýho vajíčka, nádhernej a laskavej tvor, náš Aragog.
Pohřbil sem ho důstojně. Ať vodpočívá v pokoji.
Rubeus Hagrid
Předseda PAVOUK

Pergamen složil a zasunul do obálky s předepsanou adresou:
Přátelé Akromantule Velkolepé, otevřený učený klub
Londýn

Obrázek uživatele Regi

Klíčník?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedenáctiletý Rubík Hagrid už je v Bradavicích nějaký ten týden, ale pořád objevuje něco nového. A taky často píše tátovi. Dopisy jsou to dlouhé, tady je jen malý úryvek:

Drabble: 

...byl sem se vodpoledne porozhlídnout až u zakázanýho lesa. Bydlí tam jeden kouzelník. Menuje se Teo Og a povidal, že je hajnej, šafář a klíčník. Ukazoval mi různý zvířata, a vykládal, že má na starosti šecky bradavický pozemky, aby na nich byla posekaná tráva, a sklizený krmení pro dobytek a tak. Co je to ten hajnej a šafář, to bych teda věděl. Ale klíčník? Neviděl sem u něho žádný klíče. A co vim, na dveřích v celym hradě neni jedinej zámek. Táto, že vony to budou ty vzdušný zámky, vo kerejch si mi řikal, že si je nemám vymejšlet, co?...

Závěrečná poznámka: 

Hagrid po několika letech funkci Theodora Ogga převzal. A přestože ani on u sebe nikdy neměl jediný klíč, se celým titulem – Bradavický hajný, šafář a klíčník – představil malému Harrymu Potterovi.

Obrázek uživatele Taarg

Tajný příchod starostí

Úvodní poznámka: 

To téma mi přijde trochu divné bez čárky, ale budiž.

Drabble: 

Paní Weasleyová se pomalu a tiše upravila. Manžel jí nedal jinou možnost.

Pomalu si zčesala vlasy dozadu a začal brumendem prozpěvovat opouštěcí píseň. Tribunál nebyl proti, dokonce na ni Minerva mrkla.

O půl roku později potkala Arthura, snažila se k němu neznat.

"Jak se jim daří?" optal se upjatě.

"Dobře, jak jinak," odvětila.

"I Percymu?"

"Samozřejmě, o něj se starám nejvíc, je to můj miláček!".

Arthur zesmutněl a trochu zestárl.

Nevěděl, že se domů vrátí už za měsíc, protože ho Molly díky boji proti Smrtijedům vezme na milost. Netušil, co Bill a Charlie doma dělají, bylo jim jenom pár let...

Obrázek uživatele Gwendolína

Rodinná setkání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na chvilku zpět k Harrymu. Skončili jsme tady, kdyby něco. :)

Drabble: 

Při večeři, která probíhala v poněkud tísnivé atmosféře, dostal Harry sovu s naléhavě vyznívajícím vzkazem.
Ani mu nevadilo, že musí odejít.

Teddy Lupin, tentokrát s vlasy barvy půlnoční modři, ho přivítal objetím a širokým úsměvem, který z jeho tváře poslední dobou téměř nemizel.
Vybudování a vedení domova pro opuštěné malé vlkodlaky, bylo zjevně poslání, ve kterém se Teddy našel.

"Rád tě vidím, Teddy! Vlčata už spí?"
"Ještě ne. Řekl jsem jim, že přijdeš. Asi budeš muset zase vyprávět."
Harry se usmál. Měl je moc rád.
"Ale napřed s tebou potřebuju mluvit," pokračoval Teddy.
"Vím něco o jednom z těch zavražděných."

Obrázek uživatele Remi

Pavouci a ovce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ehm... Bjb? :D

Drabble: 

„Reme, to snad nemyslíš vážně,“ zeptal se šokovaně Sirius. „Že PAVOUK je těžší než OVCE?“
„Myslím,“ ubezpečil ho Remus. „Copak se to ‚Přímo Abnormálně Vysilující Ozkoušení Ubohých Kouzelníků‘ jmenuje jen tak?“
„To ale nemůžeš srovnávat!" namítl Sirius. "Zkus se nad tím zamyslet trochu prakticky. Co je těžší, ovce nebo pavouk?"
„Tyhle tvoje argumenty,“ zavrtěl Remus pobaveně hlavou.
„Říkej si, co chceš,“ pronesl s bohorovným klidem Sirius. „Já mám svědky.“
„Pěkní svědci. Být tebou to radši nepřipomínám,“ odbyl ho Remus suše. „Byly to mudlové. A spíš mám pocit, že z toho tvýho ‚je ovce těžší než pavouk?“ budou mít nadosmrti trauma.“

Obrázek uživatele Remi

Tady jsem doma

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Místo vlků nabízím vlkodlaka, berete? ;) ♪♫♪

Drabble: 

Poslední den školy skončil a všichni se připravovali na cestu. Tedy, skoro všichni. Sirius ležel v trávě u jezera a mhouřil oči před sluníčkem.
„Není to nemožný? Že příští rok tu takhle budem naposled?“ zeptal se zamyšleně Remus s pohledem upřeným na stříbrnou hladinu.
„Tak tady zůstanem,“ zasmál se Sirius. „Nezní to krásně?“
„Asi bysme měli jít… Za chvilku jede vlak,“ řekl Remus neochotně a pomalu vstal.
Sirius ho chytil za ruku a stáhl ho zpátky do trávy. „Já jsem doma tady,“ dodal s úsměvem.
Slunce svítilo, ptáci zpívali a nikomu nevadilo, že jejich dlaně zůstaly spojeny mnohem, mnohem dýl.

Obrázek uživatele gleti

Vlčata

Fandom: 
Drabble: 

Harry bral svou kmotrovskou roli vážně. Kdykoli mu to bystrozorské povinnosti dovolovaly, našel si chvilku, aby se Teddymu Lupinovi věnoval. Dokonce mu v domě na Grimmauldově náměstí zřídil přespávací pokojíček plný autíček, panáčků a plyšových zvířátek. Speciálně dvě z nich, šedobílá vlčata, měl Teddy nejraději. Snad mu připomínaly jeho osud sirotka.

Zrovna dnes měl chlapec přespat u kmotra. Krb zeleně zaplápolal, ale místo aby z něj vystoupil Teddy s babičkou, vykoukla pouze Andromeda.
„Harry, omlouvám se, ale Teddy nepřijde, má horečku,“ oznámila.
Z dálky se ozval dětský hlásek: „Harry, řekni vlkům, že jsem doma a že hrát si budem příště.“

Obrázek uživatele nettiex

Drápy a tesáky tvých slov

Fandom: 
Drabble: 

„Kendra Brumbálová!“ rozlehl se hlas Ursuly Blackové Velkoprodejnou Mžourov. „Úplně jsi zmizela ze světa!“
Kendra se napjatě usmála.
„Slyšela jsem o Albusových školních úspěších, na tohle dítě musíš být pyšná! Má Belvina nastoupila loni. Nebude ve stejném ročníku jako tvá dcera?“ Ursula se nesnažila skrývat krvelačnou dychtivost, se kterou očekávala odpověď.
Kterou moc dobře znala.
„Potřebuji ještě knihy,“ zabručel čtrnáctiletý Aberforth otráveně. Pohoršenou Blackovou ignoroval. „Jdeme už?“
Matka se chystala se jej napomenout za drzost, ale tichá… podpora, kterou mu viděla v očích, ji zastavila. Polkla, aby se zbavila knedlíku v krku.
„Jsem pyšná na všechny své děti,“ řekla odhodlaně.

Obrázek uživatele Iantouch

Úplně sám

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na včerejší Cípeček.

Drabble: 

Batylda vstoupila do předsíně a upustila kufřík. Domácí skřítka se polekala tak, že málem zahučela do necek.
„Co se tady děje?“ otázala se Batylda, odkládajíc klobouk a plášť.
„Nic,“ vypískla skřítka a ponořila se do mýdlových bublin. „Potty jen myslela, že vypere a pak opraví ten stolek.“
„Jaký stolek?“
„Rozpadl se úplně sám, Potty to viděla,“ zamumlala, opustila valchu a rozběhla se ke sporáku.
„Co to vaříš?“
„Jehněčí kotlety, omáčku a cibulový koláč.“
„My čekáme hosty?“
„Hosty ani ne, ale pan Gellert a pan Albus říkali, že jsou hladoví jako vlci.“
Batylda se zakousla do rtu.
„Aha. Takže úplně sám…“

Obrázek uživatele Gwendolína

Výhody Mnoholičného lektvaru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska jsem se sice vrátila k hlavnímu ději, ale pokud čekáte rozhovor o důležitých věcech, asi budete zklamáni, témata mi nepřejí. :D Dneska je to BJB :D
Takže navazuji na svůj Pelyněk a omlouvám se, už jsem moc unavená na to, abych sem dávala odkaz.
Noc už je tak hluboká, že je takřka ráno a obávám se, že Draco také poněkud požil Snapeovo lahodné víno...

Drabble: 

Severus netoužil po ničem jiném, než upadnout do kómatu, ale nezdálo se, že by se Draco chystal ukončit svůj monolog.
Očividně mu chyběl někdo, komu by se mohl svěřit.

"Děsí mě, jak snadno jsem si zvykl na jiné tělo. Bojím se, že až tohle všechno skončí, už nebudu vědět, kdo jsem. Co když se ani nebudu chtít vrátit? Podívej třeba tyhle bicepsy, to je docela zlepšení, proti tomu mému trapně křehkému minulému já. Míval jsem jen takové mrňavé bicáčky!"

Severus ještě stačil periferním pohledem zahlédnout zmiňovanou část anatomie, než ze sebe vydal účastné "hmpf" a hlava mu upadla na stůl.

Obrázek uživatele gleti

Dobrá rada nad zlato

Fandom: 
Drabble: 

Malý Teddy Lupin měl jednu nevýhodu. Byl synem vlkodlaka Remuse Lupina. A přestože byl jeho otec válečný hrdina, a Teddy sám nepodléhal měsíčnímu volání, našli se mezi spolužáky takoví, kteří se mu v lepším případě jen posmívali, v horším tvrdili, že nemá nárok studovat s normálními dětmi.

Když si toho všiml profesor Longbottom, zavolal si ho k sobě.
„Teddy, nenechej se rozhodit žádným bicáčkem, ať už pochází z periférie nebo z panství. Mě na škole také šikanovali. Když jsem vstoupil do Brumbálovy armády, Harry mě naučil věřit sám sobě. Pak jsem se postavil i Smrtijedům. Nepochybuji, že to také zvládneš.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Ctnostné kvality

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náznak Snarry

Drabble: 

„Vlci!“ zalapal po dechu Snape.
„Ššš, válka skončila. Žádní vlci tu nejsou,“ uklidňoval jej Harry.
„Kde to jsem?“
„Na ošetřovně v Bradavicích… Doma.“
„Tak jim to řekni,“ zamumlal, než upadl zpět do bezvědomí.
„Nesu nějakou polévku,“ oslovila jej tiše Minerva.
„Tu v sobě neudrží. Pořád blouzní z toho hadího jedu.“
„Pro vás, Pane Pottere. Sedíte tu dnem i nocí.“
„Oh,“ hlesl.
Vzal vlhký ručník a opatrně otřel Snapeovi obličej.
„Nemusíte mi nic říkat, ale jemu byste rozhodně měl.“
„Nenávidí mě.“
„Nesmysl.“
„Pohrdá Nebelvírem.“
Zablýsklo se jí v očích.
„Pak je štěstí, že oplýváte i kvalitami méně ctnostnými a více… Účelovými.“

Obrázek uživatele Remi

Kouzelnická seznamka s.r.o.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chtěli jste to, máte to mít. Ještě jedno takový téma, a zomru na místě. :D

Drabble: 

„Evansová,“ přisedl si Sirius na lavičku vedle Lily. „Budeš té dobroty a věnuješ mi trochu svého drahocenného času?“
„Jde o to na co,“ podotkla.
„Popovídat si…“ nasadil zářivý úsměv. „Mezi námi děvčaty, nebo jak se to říká.“
Lily překvapeně nazdvihla obočí.
„James je vlastně hrozně super člověk, víš?“ pokračoval Sirius. „I když to tak občas nevypadá, je inteligentní, zábavnej… a hraje famfrpál – to je dobrý na bicepsy!“
Z určitého úhlu to opravdu nebyl vůbec špatný pohled… „Nehraj si na dohazovačku, Blacku,“ zpražila ho Lily, aby zakryla rozpaky.
„Jak bych mohl?“ usmál se Sirius nevinně. „Mimochodem, Lily? Zíráš trochu moc okatě.“

Lepší zapomenout

Fandom: 
Drabble: 

"Jak nepiju, tak bych se dnes potřeboval opít, Hagride. Minimálně abych zapomněl jaký jsem idiot."
Harry si přitáhl deku přes holá ramena až k mokrým vlasům.
"Myslíš, že tu mám máslovej ležák nebo nějakej podobnej tlamolep? Ohnivá whisky by ti roztrhala vnitřnosti. Navíc, ve tvým stavu bych alkohol nezkoušel, už tak ses toho nadejchal na pár desítek let dopředu. Bodejť, snažit se vosedlat třaskavý škvorejše je pěkná pitomost."
"Neměl bys třeba nějaké skřítkovské? Vážně bych ocenil, kdybych zapomněl na ty vysměšné pohledy."
Hagrid se podrbal ve vousech:
"A co Sklepmistr? Vyhrál jsem tu mudlovskou brečku loni v létě nad Aberfothem."

Závěrečná poznámka: 

Pro informaci, Harry to schytal plnou palbou od třaskavého škvorejše benzochinonem, čili nezbývalo než se zbavit všeho nakaženého a zasažená místa omýt, ale to už je jiný příběh.

Obrázek uživatele Iantouch

Cípeček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je tam jakýsi sex, tak asi 15+

Drabble: 

Albus se ponořil do polibku, jako by to měl být jejich poslední.
Batylda na pár dní odjela a celý dům patřil jen jim.
Dovrávorali k posteli. Albus zasypal Gellertův hrudník polibky a zamířil níž.
„Co chceš dělat?“
Albus mu neodpověděl, protože v ten okamžik měl už plná ústa. Gellert se zakousl do ruky a slastně zasténal.
Pak se Albus zarazil. Periferně zahlédl nějaký pohyb. Uhnul očima a za veřejí opravdu cosi bylo: Malinké, útlé nadloktí a cípeček kostkované utěrky.
„Kdo je to?“
Do místnosti váhavě vkročila domácí skřítka.
„Ehm, budou si pak pan Gellert a pan Albus přát čisté povlečení?“

Stránky

-A A +A