Zeměplocha

Fiktivní svět knih Terryho Pratchetta. Více viz stránky fanklubu.

Nešťastník

Fandom: 
Drabble: 

Mýdlič Čajník nebyl nikdy moc hodný hoch, ale nedokázal si představit, čím se musel provinit, aby si zasloužil tohle. Visel za uši... ano, za uši na prádelní šňůře. Pod bosýma nohama cítil trávu, ale ať se snažil jak se snažil, jen mu nohy polechtaly konečky stébel a na zem nedosáhl. Mezi víčky měl zapřené sirky, takže nemohl zavřít oči a tím je uchránit před jasnými narudlými paprsky zapadajícího slunce.

Se zasténáním se pokusil alespoň trošku porozhlédnout okolo sebe, když v tom se najednou ozval odněkud zdola veselý hlas:

"Já ti dám, nadávat Nac mac Fíglům, že jsou malí a oškliví!"

A byli modří!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdo vás napadne, při popisu malí a oškliví?

Drabble: 

"Byli malí a oškliví. Hrozně oškliví. A jak kleli, oh, jak strašně oni kleli," zašeptal farmář Vrtinoška a sevřel hlavu do dlaní. Vypadal, že se brzy rozpláče.
V hospodě bylo ticho. Chlapi se dívali jeden na druhého, až se jejich pohledy neomylně zastavily na starostovi. Starosta se podíval na hospodského, nesoucího kalíšek mačkadlice, a mírně zavrtěl hlavou. Ten se bezradně podíval na alkohol pomalu rozpouštějící šálek, a pak jej vypil sám. Starosta se obrátil na farmáře. "Hele, Eriku... Erm... Chceš nám říct, že tě napadli malí mužíci a odnesli krávu?"
"A byli modří!" zlomil se Vrtinoškovi hlas a rozbrečel se.

Obrázek uživatele Ebženka

Měřítko krásy

Fandom: 
Drabble: 

"Víly? Vy že jste víly?" znejistěla Tonička. "Ale jste tak... malí a oškliví."
"No bať," pyšně odvětil Rob Kterýten. "Malý zrovna jako tý pazgřivci křídlatý, ale zadek nakopem i elfákům smradlavým! A že to sou mrchy zákeřný, jen co je pravda. Všicko seberou, zajatce mučej, a eště se tým chudákum hladovejm smějou do ksichtu. A my dokážem bejt taky tak oškliví! Ale máme svů česť, a tak sme milosrdcatý. Enem sem tam kuřacko, tu tam béhovado, co by stejnak scíplo, a slop člověkům beztak škoďá. My sme vznešenej národ Fíglů!"

Tonička tiše uznala, že její měřítko krásy bylo poněkud povrchní.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Jak najít toho pravého

Fandom: 
Drabble: 

"Malej a ošklivej!" naříkala paní Tekla Párková, počestná živnostnice cechu dohazovačů a kuplířek v Ankh-Morporku, nad dalším dotazníkem. Nedávno rozšířila pole své působnosti i na jiná etnika, a teď toho pomalu začínala litovat. Snad kromě Ighorů (jejichž požadavkům na ideální Ighorinu se dalo snadno vyhovět např. přišitím jiných uší) byla totiž její úspěšnost dát dohromady správný a šťastný pár velmi malá.
"Tahle chce taky "malého a ošklivého, se slezinou z pravého trpasličího chleba"! Mně přijdou jeden jako druhej! Navíc jich většina ani nevyplní kolonku "pohlaví"!"
Kdo se má v těch trpasličích metaforách a v jejich estetických a morálních kategoriích vyznat.

Závěrečná poznámka: 

Nevím, zda-li jsou správně reálie, fandom jsem už dlouho nečetla - kdyžtak mne upozorněte.

Návštěva

Fandom: 
Drabble: 

Madam Pinceová jen zářila.
„Ještě čaj? Nebo ovoce? Výborně, poslužte si.“
Návštěvník se spokojeně natáhnul k bohatě naplněné míse.
„Ano? Vždyť oba víme, že grimoáry prostě takové jsou. Připadalo mi to jako vhodné řešení, ale nebyla jsem si zcela jistá.“
Pokývala hlavou. „Samozřejmě, studenti jsou problém. Ale nic, co by se nedalo zvládnout, že?“
„Tedy – ne! To bych rozhodně nedovolila. Obdivuji vaši velkorysost, ale tady by to skončilo katastrofou.“
„Skutečně? Určitě se příští prázdniny zastavím.“
„Škoda, že už musíte jít. Vezměte si na cestu ještě banán, prosím.“

Knihovník ji vlídně pohladil po hlavě, pevně uchopil provázek a vyrazil do K-prostoru.

Závěrečná poznámka: 

Doznávám, že nápad jsem uzmula Gwen z této diskuse.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele vatoz

Špinavé práce

Drabble: 

Croup a Tulipán se ženou setmělou kanalizací. Proud stoky odnáší růžové granulky jedu na krysy, který pan Tulipán v běhu okusuje. Na rameni nese pytel, zmítající se pytel. Pytel přibližně lidské velikosti.

"Zastavte, to je ten -anej architráv," zastaví Tulipán Croupa.

V temném průchodu postávající ještě temnější postava se usměje, zablýsknou se jako jehly tenké, křivé zuby, klient smění pytel za kufřík s honorářem - prvotřídními diamanty.

Vandemar a Zichrhajc zatím v márnici zaměňují orgány. Zichrhajc si už chvíli zoufá, Vandemar totiž neustále ochutnává, ledviny budou okousané. Honorář, figurka T'ang, se potměšile tlemí z pitevního stolu.

Obě firmy se večer šábnou.

Závěrečná poznámka: 

T'ang počítám jako jedno slovo, shodně s počítadlem.

Faraoni

Fandom: 
Drabble: 

Koumy a ostatní knězi se začali obávat zástupu mrtvých. Obživlí faraonové měli spoustu času přemýšlet, když byli zavření v pyramidách.

„Zastaví je oheň, jsou hořlaví,“prohlásil Koumy.
„ Nebo voda. Rozpustí se,“ pokračoval.
„Kudla. Kudla v zádech,“ prohlásil jiný.
„Proč kudla? Ty si myslíš, že je zastaví? Nemají srdce, abys ho probodnul,“ oponoval Koumy.
„Rozřízneš plátno a oni se do něj zamotají,“ řekl mladík s nadějí v hlase.
„Jo a pak se rozpadnou na jednotlivé kostičky,“ ušklíbl se jiný.

„Kde je Dios?“ zeptal se Koumy.
„On ví, co je pro království nejlepší. Necháme ho s nimi vyjednávat o životě a smrti.“

Obrázek uživatele Galadion

Modrý Nutricius

Fandom: 
Drabble: 

Vlahoš von Rosret se procházel po poštovním úřadu a sledoval cvrkot. Vtom do něj někdo vrazil.
„Omlouvám se,“ řekl Slavoj svíraje hromádku dopisů.
„Nic se neděje. Copak to máš?“
„Nové známky. Několik s povozy, tři s ptáky a jednu s nutrií.“
„Nádhera.“
„Ovšem tahle, pane, ta je nejvzácnější,“ naparoval se Slavoj.
„Aha a odkud je?“ předstíral zájem Vlahoš.
„Nikdy jsem o té zemi neslyšel, ale taky tam mají známky. Na většině je jejich král Miloš, ale tady ne,“ vysvětloval zaníceně Slavoj.
„Co je to tam napsáno?“ zamžoural poštmistr na obálku.
„Je to cizí řečí, podle Grešleho to znamená ‚známka punku‘.“

Obrázek uživatele Sindual

Po bitvě

Úvodní poznámka: 

Uff, tohle byla tedy vážně výzva :) Nevím, jak moc se tohle bude zdát komu vtipné, ale já mám tyhle dva spolu prostě ráda a chlámu se u nich :)) Když nebude bodík, bude alespoň drabblík mně pro radost :-D

Drabble: 

Thorin se probral.
VODU?
"Ano," zachraplal trpaslík a přijal čutoru, "mám pocit, že jsem dostal přes hlavu snad celou horou."
VE SKUTEČNOSTI TO BYLO PÁR RAN MEČEM A NĚKOLIK ŠÍPŮ. OH, A TAKY TA KUDLA V ZÁDECH.
"Cože?!" Thorin se začal pokoušet dohlédnout na vlastní záda.
VÍTE, NEVYKLÁDEJTE SI TO ŠPATNĚ, ALE UŽ POTŘEBUJU JÍT, TAK POKUD BYSTE BYL TAK LASKAV A PODÍVAL SE KE SVÝM NOHÁM...
"Proč?" Thorin otočil nahněvaně hlavu směrem ke svému dobrodinci a chvíli bezvýrazně zíral na bílou lebku. "Aha," prohlásil pak a sklonil hlavu dolů, ke svému vlastnímu mrtvému tělu.
MŮŽEME?
"A vyhráli jsme alespoň?"

Balení do Genovy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Také tak nesnášíte balení? Míněno kufrů, samozřejmě (to druhé je celkem fajn ;)). Pro mě je to snad nejhorší věc, co může na světě být...
Znalci poznají fandom po prvním řádku. Můj první utajený. Chtěl jsem to vyzkoušet.

Drabble: 

"Co má být tohle!?" vykřikla Bábi Zlopočasná a vytáhla z Magrátina zavazadla plavky miniaturní velikosti.
"Mám je, abych mohla při úsvitu cvičit ve vlnách pět malých Omnijců s lehkou myslí podle učení mistra Prok-rinda-pana." podívala se na ni svýma nevinně vodovýma očima Magráta.
"To je pohoršující, Magráto" řekla Bábi přísně.
"Pohoršující by bylo, kdyby si to ve vlnách štrádovala úplně bez-…" Stařenka Oggová zaznamenala Bábin pohled, zmlkla a zatvářila se provinile.
"Jsou hrozně praktické a v Genově je teď teplo." řekla Magráta.
"Teplo dělá dobře na klouby." prohlásila Stařenka a potajmu přibalila do zavazadel dvoje plavky pro sebe a Bábi.

Závěrečná poznámka: 

Inspirováno knihou Ćarodějky na cestách.

Neviditelný fandom: 

Dovolená

Fandom: 
Drabble: 

Nebylo to fér. Sybila si vychutnávala společnost spolužaček z Quirmské koleje pro mladé dámy, Jeefes se utvrzoval v nadřazenosti nad větším počtem komorníků a Samík odhaloval děsivé lovecké pokoje.
Elánius neměl šanci. Jako vévoda byl zřejmě pro prostou chůzi příliš vznešený.
Ukazovali mu strážnice a pořádali přehlídky. Ale ujít aspoň kus trasy, natož si vychutnat celou obhlídku, nebo dokonce pokračovat se mu přes všechno úsilí nepovedlo v žádném městě. Ani ve vysoce kvalitních škorních pana Zafloka, natož v botách se speciální lepenkovou podrážkou, které si optimisticky přibalil.
Ačkoliv o této dovolené urazil mnoho mil, vlastně se na cesty vůbec nedostal.

Obrázek uživatele Clarakarao

Je Plocha vůbec plochá?

Fandom: 
Drabble: 

Pro mnoho lidí je dokonalým tvarem koule. Avšak na Zeměploše, která se již svou existencí vymyká všem zákonům fyziky, matematiky, logiky a mnoha jiným, došli mnozí věhlasní myslitelé a později i sám Leonardo da Quirm k názoru, že pro Zeměplochu nemůže platit jako dokonalý tvar koule, je-li Plocha plochá, což ale vyvolalo spíše otázky a vědecké spekulace na téma, je-li vůbec Zeměplocha plochou a je tedy plochá. V nastalém zmatku na výročním sjezdu zeměplošských učenců, kde právě Leonardo vyslovil tento názor, se dokonce několik myslitelů rozhodlo s touto myšlenkou ukončit svůj život, a proto zůstala ona otázka dokonalého tvaru nezodpovězená.

Obrázek uživatele Clarakarao

Nebezpečí cestování

Fandom: 
Drabble: 

Jeskyně. Člověk by tam neměl chodit, ovšem pokud chcete být sežráni medvědem nebo zabiti bandity, tak směle vpřed.
Mrakoplaš si dodal odvahy a se Zavazadlem v závěsu vyrazil kupředu. Conina natáhla ruku, aby ho zastavila. Síla úderu jej málem svalila na zem. On nikdy nebyl zrovna příkladem mužné síly.
„NE. Velení nech na mě. Ty se jenom snaž neumřít,“ řekla rázně.
„Vždyť ty jsi ženská!“
„To ty tady nosíš šaty…,“připomněla mu Conina.
„To nejsou šaty! To je róba a nosí ji všichni mágové!“ osočil se na ni Mrakoplaš.
„Když to říkáš…,“pravila a odkráčela s tasenou zbraní do tmy.

Obrázek uživatele Maladi

Taktický přesun

Fandom: 
Drabble: 

Generál Zásada padl. Jeho tělo leželo na bojišti a nikdo si jej nevšímal, neboť jeho armáda měla napilno s prcháním z bitvy. Ale generálu Zásadovi to nevadilo, tedy jeho přízračnému já, které se zvedlo do sedu na onom světě a zjistilo, že má společnost. "To vy tomu tady velíte?" otázal se postavy v černém.
"ANO."
"Vyhráli jsme aspoň?"
"S TÍM UŽ SI NEMUSÍTE DĚLAT STAROSTI, PANE ZÁSADO."
"Hmm." Generál se postavil na nohy. "Co bude dál?"
"ZAHÁJÍME TAKTICKÝ PŘESUN."
"Inu, tak zahajme."
Následovala pauza. "ONO JE K TOMU TŘEBA ZVLÁŠTNÍHO RITUÁLU?"
"Stačí, když zavelíte vpřed."
"TAK TEDY KUPŘEDU, PANE ZÁSADO!"

Sekáč

Fandom: 
Drabble: 

Nikdo nevěděl, odkud se vzal, jen on sám.

I ti nejstarší a nejmoudřejší věděli jen to, že tu byl odjakživa. To se vlastně psalo i v nejzaprášenějších knihách umístěných v knihovně Neviditelné univerzity.

Budil přirozený respekt. I jeho adoptované dceři z něj občas jektaly zuby. (JEMU zuby jektaly téměř neustále, což bylo samozřejmě způsobeno jeho... stavbou.)

Jeho život nikdy nebyl nikým popsán, hlavně proto, že technicky vzato nikdy nežil. Také většina děl velkých autorů vzniká za jejich života (s výjimkou zombie) a to lidé nemají moc šancí ho zahlédnout.

Nakonec se s ním setká každý. I vy. I já.

Smrť.

Obrázek uživatele Arengil

Stará ještěrka

Fandom: 
Drabble: 

Postel úzkostně zapraštěla a okno v podkroví rozrazil průvan. Nikdo ho nezavřel.

Nějak se dnes necítím ve své kůži... Moct ji tak vyměnit za novou... Jako ještěrka, co se hřeje tamhle na kameni. Svištět nad krajinou na volavčích křídlech, nebo si v prašné cestě valit kuličku. Zachřestím v trávě šupinatým ocáskem a drobotina se přede mnou rozprchne do podrostu. Pohoupám se v síti trav - šťastný luční koník - samé hop sem, hop tam, když se k ránu vracím souvratěmi.

Jen do své okoralé staré kůže se vracím nerada.

Opravdu mi není dobře, nevrle vraštím seschlé rty, ale pořád ještě nejsem mrtvá!

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Clarakarao

Neobyčejná kočka

Fandom: 
Drabble: 

Narodil jsem se své matce spolu se svými sourozenci. Za krátko jsem se už nalézal na jiném místě: u takové rozsáhlé ženy, která mi často říkává, jak jsem roztomiloučký kocourek. Mé okolí ví, že opak je pravdou. Vydobyl jsem si respekt širokého okolí, hlavně užitím drápů. To se samozřejmě podepsalo i na mně – mám jen jedno oko. Jsem otcem posledních 30 generací koček v okolí. Jím když chci a vše, co mi neuteče. Vím i jak chutná upír. A abych nezapomněl, díky čarodějkám se měním, ovšem ne vždy vlastní vůlí, na člověka. S nimi jsem se také i dost nacestoval.

Závěrečná poznámka: 

Co více říci, dnes mám prostě Silverovský den :D

Obrázek uživatele Clarakarao

Kočičí život

Fandom: 
Drabble: 

Už to tady bylo zase. Znovu uvízl v morfologickém poli, kdy se jeho tělo rozhodovalo, co z něj nakonec bude. Vyhrálo to druhé. Nelíbilo se mu to. Tohle tělo nebylo vybaveno hustou srstí a byla mu zima. V téhle cizí kůži se mu prostě nelíbilo. Potřeboval se dostat domů a tak začal bouchat tlapou – rukou do okna. Neuměl používat kliku. Když mu Stařenka otevřela, vklouzl nahý muž rychle dovnitř a rovnou pod postel.
„Ale, ale…kdopak nám to přišel? Nedá si Silver trochu mléka? Určitě ano, že?“ řekla a položila již připravenou misku mléka před postel. Ta okamžitě zmizela ve tmě.

Obrázek uživatele Gwendolína

Noční služba

Fandom: 
Drabble: 

Noční les kolem ní je plný zvuků.
Všechny je vnímá svým citlivým sluchem.
Pozoruje. Čeká.
Neslyšně letí.
Krouží.
Potom se usadí na nízké větvi a tiše zahouká.
Otočí hlavou.
Načechrá peří.
Její velké žluté oči spatří drobný pohyb na zemi.
Chtěla by lovit, ale má jiný úkol.
Hlídá.

Bábi Zlopočasná ve své posteli otevře oči a protáhne se. Pečlivě uloží cedulku s nápisem: JÁ NEJSEM MRTVÁ do šuplete pro pozdější použití.
S bolestivým křupnutím pochopí, že lidský krk není schopen otočení o 270 stupňů, potlačí chuť na čerstvou vypasenou myš a s povzdechem usoudí, že příště zkusí raději zase zajíce.

Obrázek uživatele Dee

Kravička

Fandom: 
Drabble: 

V Ankh-Morporku jako obvykle neuběhl ani den v klidu. Samuel Elánius navíc procházel krizí osobnosti. Doma mu vládla Sybila, ale na ulicích se očekávalo, že to bude on, kdo zpacifikuje ty neslušně demonstrující zmetky.
V zubech drtil nadávky a co chvíli pokukoval po věžních hodinách. Blížila se šestá...
Na čele mu naběhla žíla.
Karotka se dokázal dokonale vcítit do svého velitele. Skoro lítostivě musel zkonstatovat, že tenhle dozor ještě nějakou dobu potrvá... Demonstranti vypadali do posledního velmi odhodlaně.
"Kravička!" zaječel najednou Elánius s nepopsatelným opovržením do davu.
Karotka mu položil ruku na rameno.
"Veliteli, my to tu s Anguou zvládneme."

Otto

Fandom: 
Drabble: 

Od mládí ho světlo fascinovalo. Odrodil se a dveře rodinné krypty se při jeho návratu jednou neotevřely.
V Ankh-Morporku nebudil děs, jen mírné znepokojení a smích svou výslovností. A Černou stuhou s jejich kakaem. Pracoval na tom tvrdě.
Co se tady dělo se světlem! Propadl ikonografům.
V Kometě zažíval skvělé časy s barvou a temným světlem. Jako novinový ikonograf se stal známou neškodnou figurkou, co se občas rozpadne na prach. Přestože měl fyzickou sílu vojenské roty, nadpřirozené schopnosti a byl prakticky nesmrtelný. Nechápal lidi.
Nikdy se nepovažoval za laskavou osobu. A doufal, že aspoň lord ze Slova má stejný názor.

Závěrečná poznámka: 

Upír Otto von Schrecklich (z knížky Pravda).
Nemohla jsem jinak - pořád se mi zdá, že on se nezdá.
Pro nezasvěcené: Černá stuha je upíří krvoabstinenční hnutí na způsob Anonymních alkoholiků. Kometa jsou první ankhmorporské (a asi i zeměplošské) noviny.

Obrázek uživatele Voliéra

Některé smlouvy by se opravdu měly dodržovat...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chudák Zeměplocha mnou asi bude pošramocena...

Drabble: 

NĚKTERÉ SMLOUVY BY SE MĚLY DODRŽOVAT...
Snítek polekaně nadskočil. To, co se mu ozvalo u ucha rozhodně nebyl hlas, který by někdo chtěl slyšet, a už vůbec to nebyl hlas, který by se dal ignorovat. Bylo mu do breku. Zrovna teď? Když se mu začalo dařit. To prostě není fér! "A nemůže to ještě pár let počkat? Dal bych si do pořádku své starosti...
HELEĎ SE, JÁ NEJSEM NIJAK ZATÍŽENEJ NA PODNIKATELE, ALE TY JSI ÚPLNĚ NESCHOPNEJ.
"Mám ženu! Děti!"
PSA. MÁŠ PSA.
"Kdo se o Gumáka postará?! Prosím! Rok!"
TOS MINULE TAKY ŘÍKAL. NA TOHLE NEMÁM... MIMOCHODEM, BOLÍ TO.

Obrázek uživatele vatoz

Greebo

Fandom: 
Drabble: 

Když mi bylo pět dní, hodili mě v pytli i se sourozenci do řeky. Jen já jsem v sobě našel dost vytrvalosti a agresivity, abych se dostal ven a na břeh. Stařenka, která mě tam našla, je dodnes mojí služebnicí.

Agresivita se mi hodí pořád. Lovím nebezpečné tvory - medvědy a podobně. Tak jsem ztratil oko a mám pár šrámů. Ale dámy, ty si na mne nemůžou stěžovat, neodmítnu žádnou.

A ještě jedna věc. Když mě Stařenka hezky poprosí,tak se můžu změnit v muže a pak jí pomoct s něčím, co by ona nezvládla. Co by jeden neudělal pro mléko.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele angie77

Nehrdinský hrdina

Fandom: 
Drabble: 

Narodil se neznámého dne na neznámém místě neznámým rodičům. Vyrůstal na ulici, vše se musel naučit sám. Zvládl to ovšem na výbornou. Jeho vzhled je nevábný a převážnou většinu času zapáchá. Přesto si našel několik dobrých přátel. Dokáže být velmi užitečný – zejména sám sobě. Umí velice obratně využívat lidských slabostí a předsudků. Je si vědom pravidla, že každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Přesto se občas zaplete do záležitostí, jež ho převyšují – což, popravdě, není nijak obtížné.

Ehm… vím, že Gaspoda umí mluvit. Uvažuji, jestli umí i číst. A pokud ano, jestli mě za tohle nepřijde kousnout do zadku…

Obrázek uživatele Zanthia

První pohled

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na želanie.

Drabble: 

Všechny poplošské národy, aniž by si toho byly samozřejmě vědomy, přispěly svou troškou do takříkajíc vesmírného mlýna. Snad až na národ Ness’tih-niců, který se zformoval, usídlil a následně byl vyhlazen Morem. Nezbývá nám než doufat, že jejich odkaz, ať už by byl jakýkoliv, by neměl pro Zeměplochu zásadní význam.
Náš příběh ovšem začal národem, bez kterého by dnes Zeměplocha nebyla tím čím je. Byl to národ velice vyspělý, sídlící na předměstí tehdejšího Ankh-Morporku. Tam se hrdému otci Pumličovi (pán u místní latríny intenzivně čůrá) narodil jeho první a naštěstí poslední syn mourovatá roztomilá aristokratická kočička ostražitě pozoruje lahodného ankhského šneka.

Závěrečná poznámka: 

Je mi jasné, že to zďaleka nie je celý život v 100 slovách ale bolo to silnejšie než ja :)

Ook

Fandom: 
Drabble: 

"Můžeme s vámi udělat rozhovor o vašem životě pro Viditelného proroka, nový univerzitní časopis?"
"Ook."
Běžte pryč. Jste mimo váš strom. Tohle je můj strom.

"Bude to trvat jenom pár minut. První otázka: jak se jmenujete?"
"Ook."
Vypadněte, nebo vám zlomím obě ruce.

"Eh, dostanete velký trs banánů..."
"Ook!"
Banány!

"Jak jste se stal zaměstnancem této univerzity?"
"Ook."
Do období před banány vám nic není.

"Prý jste členem univerzitní rady...?"
"Ook."
Nikdo nenašel pravidlo, podle kterého by mě mohli vyloučit. Ale snažili se.

"Hm... Moře nebo hory?"
"Ook."
Banány!

"A poslední otázka: jak byste se popsal jedním slovem?"
"Ook."
Ook!

Autorka

Fandom: 
Drabble: 

„Nemusíš tam přece jezdit, když ti posílá tantiémy.“
„Posílá mi peníze,“ opravila ji Stařenka spokojeně. „A budu zpátky co by dup.“
„Souvisí to nějak s tím, že jsi prakticky stejné recepty nabídla tiskárnám ve Sto Lat a na Čtyřiksu?“
„Ne, souvisí to s kočkami. Nějaké pacinky se mu tam nudily tak, až se servaly. Vzpomněl si, jak jsem u něj byla se Silverem a chce knížku o výchově koček.“
Bábi hrábla po úředně vyhlížejícím dopise.
„...titul našeho klienta lze považovat pacta nuda, ale dle zásady pacta sunt servanda...“
Se zdrženlivým respektem pokývala hlavou. Na Stařenku si s cizozemštinou nikdo nepřijde.

Další problémy

Fandom: 
Drabble: 

Hostinský oslovil hosta s velmi zvláštním pocitem. Něco mu na něm nesedělo, i když nevěděl co.
"Budete si přát?"
"ANO."

V rohu hostince zíral jeden ze stálých hostů na pohár vína. Když tu se náhle ozvalo: "Už je tu zas."
Trhl sebou, a vyčítavě se zadíval na malého pejska nevině okusujícího kus masa. Potom se mu pohled stočil k baru.
Chvíli se tam upřeně díval.
Pak si povzdechl, vstal, a nasadil na hlavu klobouk s vyšitým nápisem MÁK.
"Tak pojď, vypadá to, že nás čekají další problémy," řekl pejskovi, a sám rozhodným krokem vyrazil ke dveřím hostince U Prokopnutého bubnu.

Obrázek uživatele Hippopotamie

V 2.B

Fandom: 
Drabble: 

Slíbil, že bude nenápadný a nevyleká je. Tak mu nezbývalo než nehybně stát, i když mu proletěla hrudním košem houba. Navíc si připadal trochu jako exhibicionista. Když do něj o přestávce vrazil nešika třídy, nevydržel a rozsypal se. Další mrňous navrhl popít z jeho lebky moštu a rozebrat jej na ostatky. Už chápal, proč jeho kolegyni, s níž si předtím v kabinetu vyměnil místo, trčí žebra na všechny strany a nemá ruku.
Zachránila ho až spiklenecky se tvářící Zuzanka s velkým pytlem na odpadky.
Normální dědečkové, když se chtějí jít podívat, jak se jejich vnouče učí, to mají prostě jednodušší.

Obrázek uživatele vatoz

Dobré úmysly

Obdarovaný: 
Keneu
Fandom: 

I.
Jsou věci, které můžete dělat v poděděných, vyspravovaných šatech. Můžete v nich uklízet, vařit, pást ovce, sekat dříví a plít záhony. Můžete se starat o včelí roje, krmit husy a pečlivě, přičinlivě pracovat. Takový je osud poděděných šatů.
Jsou věci, které můžete dělat v nových šatech. Můžete vyrazit do školy, k tanci, na modlitby. Můžete přijímat návštěvy, či s někým, ruku v ruce, vyrazit kamsi za sad na voňavé meze, samozřejmě když už překonáte tu mez mezi holčičkou a slečnou. Takový už je osud nových šatů.

Stránky

-A A +A