Zeměplocha

Fiktivní svět knih Terryho Pratchetta. Více viz stránky fanklubu.

Obrázek uživatele Alexka

Pozor na vílí kruhy

Fandom: 
Drabble: 

Příběh ze Zeměplochy, obsahující čarodějky, elfy, dlouhé putování, cestu tam a zase zpátky, propady beznaděje, sladkobolnou melancholii i naději v temnotách.
Epické hlášky "Nenechám se přeci zahanbit nějakou houbou!" a "Prostě si to hodně moc přej," included.

Pro ty, kteří by si příběh chtěli přečíst zde na stránkách, je tady prví díl https://sosaci.net/node/50816 a postupně se přes odkazy proklikáte až na konec.

Pro ty, kteří chtějí souvislý text, je zde: https://tinyurl.com/ejb28467

Obrázek uživatele Borch

Na rozloučenou

Drabble: 

"Už je konec?" zeptal se Elánius.
"Ano," odpověděl Severus, "těším se domů, tady je to počasí tak nemožně stálé..."
Petronel si nepřítomně oškubával křídlo.
"Mně to bude chybět. Letos jsem ani nebyl za blbce."
"Nebuď smutný, košiláči," těšil ho Uriáš, "třeba napřesrok zase budeš."
"Vy chcete pokračovat? Neříkal jsem už loni, že to nemůžeme trpět? Musíme to zarazit! A basta!"
Kapitánova pěst dopadla. A trefila. Klávesnici. Zajiskřilo to a vyvalilo se trochu dýmu.
Geralt mlčky vytáhl náhradní a obrátil se na Steina.
"Co vás pořád žere? Mohli jsme dopadnout hůř! Takže vychladněte a zakazuje se vám třískat do věcí. Kapišto?"

Závěrečná poznámka: 

téma tam je, šmyteč, smyčeš, šmitec! má Stein s tím třískáním. Ehm... nějak mi docházejí slova :)
Mějte se! XD

Obrázek uživatele Alexka

Jistá nejistota budoucnosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Návrat ke každodennosti

Drabble: 

Podvečer se u Stařenky objevila i Magráta.
„Nesu čerstvý čaj a mazání,“ volala už od vedlejší chalupy.
„Dušičko, vždyť víš, že nemusíš nic nosit a můžeš kdykoliv zaskočit jen tak,“ opáčila Stařenka.
„Je slušné něco donést a mám toho spoustu,“ lhala Magráta nepřesvědčivě.
„Každopádně je to od tebe milé. Dáš si?“ nabídla jí misku kompotu, který k obědu uvařila jedna z jejích snach.
„Ne, děkuji, už jsem jedla.“
„Co pro tebe můžu udělat?“
Magráta se chvíli ošívala, pak šeptla: „Je už konec?“
„Tahle parta sem už nezaskočí, na to vem jed.“
„Tak to můžeme klidně spát.“
„Dnes v noci určitě.“

Závěrečná poznámka: 

Děkuji všem čtenářům za přízeň, snad jsem vás moc nenapínala a příběh se vám líbil. :)

Obrázek uživatele Alexka

Návrat ke každodennosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma č.7 "Mravenčí práce"

Předchozí díl: Práce, pořád samá práce

Drabble: 

Ráno Bábi vyrazila časně.
Nejdřív ostříhat nehty starému panu Dolejšovi a poslechnout si jeho trápení.
Posléze k vdově po mlynáři, donést jí bylinky a kozí mléko. Nenápadně jí navrhla, aby občas zašla za panem Dolejšem na kus řeči.
Dopoledne zakončila v dřevařské osadě, kde prohlédla namožená záda, rozseklou nohu i podebraný palec.
K obědu se stavila ze Stařenkou.
„Jak se má Žuchlík?“
„Dobře, Esme, jen se teď kluci budou lesa chvíli stranit.“
„Jen jim to prospěje, když je doma zapřáhnou. Nu, já už musím, práce čeká.“
„Nemáš toho trochu moc?“
„Někdo se o to postarat musí.“
Jen toho nějak neubývá.

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Jistá nejistota budoucnosti

Obrázek uživatele Alexka

Práce, pořád samá práce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Čarodějky ještě mnohokrát slyšely dětské „Už tam budem?“ než zahlédly bránu do světa lidí a prošly skrz ni domů, do hor Beraní hlavy. Pomalu kráčely zapomenutou stezkou, znaveny dlouhou cestou. Stařenka nesla na zádech Žuchlíka, Magráta Bobíse. Oba kluci spali.
Lesní ticho rušilo jen jemné šustění listí v ozvěně kroků, namáhavý dech obtěžkaných žen a kradmé poskoky divoké zvěře.
Náhle Bábi sešla z cesty a sehla se k hromádce listí. Stařenka s Magrátou zůstaly stát.
„Chudák Justus,“ pronesla Bábi a zatlačila mu oči.
„Elfové?“ zeptala se Stařenka.
„Nejspíš. Ale už jsou dávno pryč, nejsou tady moc cítit.“
„Odneseme kluky domů.“

Závěrečná poznámka: 

Čarodějky se vrací domů, k pramenům, po úspěšně vykonané práci, ale další na ně čeká tam. Práce nikdy nekončí.

Následující díl: Návrat ke každodennosti

Obrázek uživatele Carmen

Průvodní jevy řemesla

Fandom: 
Drabble: 

Velmi záhy zjistila, že se jejich otázky stále opakují.
Musím to vypít? (Musíš.) Nešlo by...? (Nešlo.) Víte jistě... (Zlověstné ticho.)
Myslela jsem... (Nemyslela.) Ale já chtěl... (Ale nepotřebuješ.)
Lidská mysl byla kolovrátek a příze jejich mysli se zadrhávala pořád na stejných uzlících, které si přičinlivě neustále pletli sami.
Vytrvale trpěli pocitem, že magická pomoc vyžaduje speciální efekty.
Nestačilo by, že odvar postavil na nohy chromou babičku, pozdější zakladatelku lancreského maratonu, kdyby podivně nebublal a vy byste nenaznačovali něco jako "může obsahovat stopy žab".
Jako kdekoli jinde, i v Lancre lidi byli trochu... nemožní. Ale byli její.
A Bábi byla jejich.

Obrázek uživatele Alexka

Dobrodružství ještě nekončí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Kniha

Drabble: 

„Můžem jít už domů?“
„Ale jistě, Žuchlíčku. Kdo ví kudy se máme vydat? Esme, Magráto?“
„Teď by se nám hodila ta vaše fanynka, Bábi,“ jen napůl v žertu pronesla Magráta.
„Já, na rozdíl od vás dvou, jsem si cestu poznačila,“ pronesla ledově Bábi a ukázala směr.
„Už tam budem?“ zeptal se po chvíli chůze lesem Žuchlík.
„Ještě ne,“ odpověděla Bábi.
„A teď?“
„Ještě ne.“
„Bolí mě nožičky, už tam budem?“
„Tady kolem pařezu k támhletomu suku a poté k sojčímu hnízdu.“
„Jsi si jistá?“
„A už tam budem?“
„Děti mají být vidět, ne slyšet. Támhle k tomu shluku oranžových květů.“

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Práce, pořád samá práce

Obrázek uživatele Alexka

Kniha

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Náprava

Drabble: 

„Ty, Esme, co budeme dělat s tady Hráškem, Houbičkou a Kytkou?“
„Co myslíš, Gyto?“
„No, jako, aby už za náma nelozili, víš jak.“
„Myslíš něco jako uvrhnout na ně kletbu?“
„To bychom asi mohly, co? Magráto, máš sebou tu knihu?“
Dřevomorka sice nevěděla o jako kletbu se mělo jednat, ale nehodlala čekat až na to dojde. Ne u těchhle čarodějek. Spolu s Nymphaeou popadly bezvědomého Hrachokvěta a odtáhly ho pryč.
„Proč jste vlastně chtěly můj grimoár? Vždyť v něm žádné kletby nejsou,“ podivovala se Magráta.
„To je pravda. Elfům však nemá smysl říkat pravdu, stejně jí nerozumí,“ pousmála se Bábi.

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Dobrodružství ještě nekončí

Obrázek uživatele Borch

A tak je to pořád

Fandom: 
Drabble: 

"Jedna a jedna jsou dvě. Ne čtyři, dvě a kousek, dvě a světelné kvantum. Dvě."
Prosté a neoddiskutovatelné... hmm... dvě nohy vklouzly do prostých sandálů.

"Jak bych ti to... hmm..."
Ruce se zastaví nad měkkými papučkami.
"Ale k čertu. Je to ošklivý!"
Obraz je odhozen do krbu.

Po podlaze klapou solidní dřeváky.

"Víš, někteří lidé se chovají hůř než fretka se vzteklinou nakažená morem."
Váhání mezi Uggsy a fialovými jehlami s nalepenými kamínky a peříčky.

"Nic není černobílé, vždycky, za každých okolností, si musíš poslechnout obě strany."
Procházení botníku. Váhání, rozmýšlení...
"Ty, tohle je vlastně tvoje, ségra."
"Jo, už běžím!"

Závěrečná poznámka: 

Protože 'Lež oběhne svět dřív, než si Pravda stačí nazout boty'.
Teorie, co a kdy Pravda nosí na nohou, byla rozvinuta v knize Pravda, pětadvacátém to příběhu ze Zeměplochy.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele L.P.Hans

Obchodní přiležitost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji DMD č. 23. pro 23. 4. 2022. Téma: Denní chléb

Drabble: 

Do ranní tmy se linula světla pekárny, kde skupina pekařů pilně připravovala denní dávku pečiva.
Normálně by se vůkol nesla lákavá vůně, ale dnes?
“Čím jsi to prosím tě zadělal ty nemehlo?!” plísnil hlavní pekař mladého učně. V ruce držel pecen který při poklepu vydával zvuk jako dobře vypálená cihla.
“No moukou, tamhle z pytle…” bránil se učeň.
Vedoucí zvedl pytel s nápisem CEMENT.
“Ty jsi korunovaný trouba. Já ti dám mouka…” Náhle se zarazil. “Třeba to ještě můžeme spravit. Rychle, papír a barvy!”
***
Rozložitý trpaslík okusoval kus cementového bochníku chleba a rozplýval se blahem: “Úplně jako od maminky! Neuvěřitelné!”

Obrázek uživatele Alexka

Náprava

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma č.22 "Jako fénix z popela"

Předchozí díl: Vysvobození

Drabble: 

Magráta podešla k Bobísovi a jala se zkoumat houbovitou strukturu na jeho pažích.
„Dobrá zpráva je, že je to jen na povrchu. Špatná zpráva je, že neznám jednoduchý způsob, jak to odstranit.“
„Nepovídej. Co kdybychom využili magie elfů?“ pronesla Bábi a popadla Dřevomorku za paži. Trochu nešetrně s ní smýkla k Bobísovi.
„Vem si ty houby zpátky,“ přikázala.
„Nemůžu,“ zaskučela Dřevomorka
„Ale můžeš. Prostě si to hodně moc přej.“
Dřevomorka přivřela oči a položila ruku Bobísovi na paži.
Chvíli se nic nedělo, ale pak se houba začala pomalu stahovat.
Bobísovo kňučení postupně sláblo. Za nedlouho nevěřícně zkoumal svoji hladkou kůži.

Závěrečná poznámka: 

Kdyby to nebylo jasné, tak ten Fénix je Bobís, který se z houby změnil zpátky v člověka.

Následující díl: Kniha

Obrázek uživatele Alexka

Vysvobození

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Vesmír prudce vydechl

Drabble: 

Dřevomorka zavyla jako šelma zahnaná do rohu a zatlačila, jenže Bábi měla na své straně tvrdost pazourku. Pevněji uchopila čepel a když se Dřevomorka položila do dalšího útoku, najednou povolila a ustoupila. Dřevomorka ztratila rovnováhu, upadala a upustila meč.
Zamrzly v obraze: ubohá poražená elfka na zemi a vítězná čarodějka stojící nad ní.
Šelma se stáhla do sebe. Bábi upustila meč a odkopla ho v dál. Stařenka odložila pohrabáč. Magráta zvedla meč a rázným pohybem přesekla liány držící Žuchlíka. Ten rychle vyskočil a utíkal do náruče své babičky, kde se úlevou rozplakal.
Magráta meč pečlivě očistila a vrátila do pochvy.

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Náprava

Obrázek uživatele Alexka

Vesmír prudce vydechl

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Nebezpečí číhá v lese

Drabble: 

Lady Nymphaea toužila po klidu. Ať si ta děcka vezmou a táhnou!
Lady Dřevomorka přešlapovala a co krok se sunula ke stromu.
Stařenka co chvíli s úsměvem mrkla na umdlévajícího lord Hrachokvěta, ale její oči se nesmály.
Magráta se s bolestným sykáním snažila vyprostit náhrdelníky z vlasů.
Bábi pozorovala Dřevomorku a čekala.
Dřevomorka se najednou vymrštila, strhla pochvu s mečem za popruh z větve, jediným plynulým pohybem tasila a ťala. Bábi byla rychlejší. Zadržela ostří holou rukou dřív než dopadlo na Bobíse. Dřevomorka ztuhla hrůzou. Hrachokvět se skácel k zemi.
„Je konec.“
Denní chleba čarodějky má občas pořádně tvrdou kůrku.

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Vysvobození

Jít s dobou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ve Smrťově domě je místnost plná šumotu. Plná přesýpacích hodin. Každý den (dny tu nejsou, ale rozumíte, co myslím) sem Smrť přijde, sebere všechny hodiny, kterým dochází čas, ergo lidský život, a vydává se do práce. V nedávné době začal chodit se servírovacím vozíkem. Hodin totiž přibylo.

Drabble: 

ZHORYNAHOR? BARBAR LUCIÁN ZHORYNAHOR?
"Ty seš... Smrť?"
ANO.
"Takže jsem mrtvý?"
EHM... NE.
"Tak co tu děláš?"
V RÁMCI TEORIE O PRINCIPU NEURČITOSTI A KALHOTÁCH ČASU NEMUSÍŠ BÝT MRTEV.
"Cože?"
ZAPOMEŇ NA TO.
Smrť zmizel.
Někomu to nevysvětlíte. Někdo to už ví dávno.

ZDRAVÍM, VELITELI.
Elánius kývl hlavou, zcela soustředěn na hledání dalšího úchytu ve skále.
NENECHTE SE VYRUŠOVAT.
"Nebojte, nenechám."

Ale není to vždy jen o práci.
Smrť zaklepal na dveře.
"Dále. Ah, to jsi ty."
DOBRÝ DEN, PANÍ ZLOPOČASNÁ. UŽ MĚ TO ZASE ZLOBÍ.
Smrť natáhl ruku.
„Tu kosu bys měl používat střídavě. Nebo aspoň nosit teplé prádlo!"

Univerzální řešení

Fandom: 
Drabble: 

"Vyprošuji si, aby na mě byly při výkonu mého povolání podnikány takové nestoudné útoky! Je to nehoráznost! Vydělávám si na živobytí jako každý počestný občan Ankh-Morporku!"
"Takže říkáte, že bych vás měl zatknout?"
"Cože?"
"Nic, to byl jen takový žertík."
"Vy se mi vysmíváte!"
Elánius si promnul kořen nosu a přeměřil si hromádku popela. Dost dobře nechápal, jak to dělá, ale tvářila se vyčítavě.
"Pane Krvesaji, s pracovními úrazy je potřeba počítat. A když už musíte pracovat v továrně na tužky, tak s sebou zrátka noste ampulku s krví. On vás někdo oživí a nemusíte kvůli tomu zbytečně volat hlídku."

Obrázek uživatele Alexka

Nebezpečí číhá v lese

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Spravedlivé rozhořčení

Drabble: 

V tu chvíli, někde v horách Beraní hlavy, přeci jen skupina elfů zavítala do světa smrtelníků.
Čtyři elfové vstoupili skrz zapomenutou bránu. Postupovali lesem tiše, jediný zvuk, který je provázel, bylo jemné cinkání rolniček, které se neslo tmou jako vábivá melodie.
Lord Pámelník, který je vedl, najednou vykřikl, uskočil a ťal mečem po postavě, která se tak nečekaně zvedla z listí.
Chudák Justus vůbec netušil, co se to stalo. Někdo mu šlápl na ruku a najednou stál na černém písku pod bezhvězdným nebem.
„DOBRÝ VEČER,“ řekl Smrť.
„Já jen usnul při pozorování veverek. On mi šlápl na ruku, víte?“
„VÍM.“

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Vesmír prudce vydechl

Rachota

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Nad ulicemi Ankh-Morporku se usmívalo jásavé letní jitro*, a Samuel Elánius vyšel z domu, v mysli ještě střípky příjemně stráveného včerejšího večera.

Na dvoře Yardu pozdravil hlídkujícího desátníka, přátelsky kývl na Pleskot, která nesla plnou náruč alchymistického nádobí (už dávno svou laboratoř neměla v bývalé latríně) a po schodech zamířil do kanceláře.

Pak už měly věci rychlý spád:

"Veliteli, v noci se porvali u Bubnu..."

"...došlo k vloupání do skladu cechu Šašků a kašparů..."

"...lord Flanelnoha vám posílá předpokládaný popis toho nelicencovaného zloděje..."

"...tady mám skřetobrázky všech včerejších překročení rychlosti na Mosazném mostě..."

Elánius se usmál.

Tohle byl taky domov.

Závěrečná poznámka: 

* Co si budeme povídat, takový eufemismus mi p.t. čtenáři neuvěří. Takže: slunce pálilo, bylo dusno k zbláznění, a smrad z řeky se táhnul přes polovinu města.

Obrázek uživatele Alexka

Spravedlivé rozhořčení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Dřevomorka se snažila potlačit vztek a přemýšlet. Všichni se zdejchli, nechali je v tom, ale pořád to nedává smysl. Elfové jsou tady doma, ve vlastní zemi, čarodějky si sem nemůžou jen tak nakráčet a určovat pravidla! Tak jak to, že teď jedna z nich drží Hrachokvěta v šachu pohrabáčem?
Na lorda Hrachokvěta víc a víc dopadala blízkost železa.
„Lady Dřevomorko, rozmyslel jsem si to. Žádná hranice, dejte jim to dítě. Lady Nymphaeo, vy taky.“
Co prosím?! Ten pohrabáč mu zatemnil mozek. Elfové smrtelníkům neustupují! Nejdřív Belladonna a teď i Hrachokvět. Jsou slabí! Smrtelníkům je potřeba ukázat kdo je tady pánem.

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Nebezpečí číhá v lese

Obrázek uživatele Alexka

Každý má svůj úhel pohledu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Nymphaea se chvěla. Ten pohrabáč ji děsil, chtěla pryč, ale nemohla se ani hnout. Mělo to dopadnout úplně jinak! Ten moula měl vykvést a ona měla sklidit obdiv dvora. Měla hrozný vztek na lidi. Ještě větší než na Dřevomorku, které se nějak povedlo pokrýt to děcko houbovitou strukturou. Kdo si myslí, že je?!
A teď jsou tady čarodějky a drží je v šachu.
Nemůžeme je přece nechat jen tak jít. Nebo ano? Jak bychom si pak zachovali tvář?
Byla tak ponořená ve svých myšlenkách, že sebou při zvuku toho hlasu trhla.
„Chci jít domů,“ ozvalo se plačtivě z hlubin šlahounů.

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Spravedlivé rozhořčení

Přípravy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Trochu doslovné... Odehrává se současně s Plesem cechu zahradníků.

Drabble: 

Sibyliny přípravy byly pochopitelně mnohem delší než jeho, to Elánius chápal. Mělo to co do činění s pečlivostí a přesností, jak mu kdysi vysvětlil Fred Tračník. Garderóba byla připravená, a zbývaly poslední úpravy líčení (při stejném umělém osvětlení, jaké bude na plese, což, jak Elániovi zdůraznila, bylo klíčové).

Sibyla seděla u stolku s rozloženými proprietami, a v zrcadle spatřila Samuelovu tvář. Nesouhlasně zamlaskala a upozornila ho na strniště. Jeho námitky ohledně dnešního ranního holení a mužské citlivé kůže rezolutně zamítla, a chtěla zavolat Jeefese. To zase rezolutně odmítl Samuel. Sibyla nakonec dospěla k manželskému kompromisu a zavolala Marii a Deirdru.

Temnota na tisíc způsobů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tentokrát scénka z Buch!

Drabble: 

Bylo to pokaždé stejné. Otázky, samé otázky, a odpovědi žádné. Nejdřív tu byl zavražděný ankh-morporský krak, a pak málem válka trpaslíků s trolly kvůli té zatracené bitvě v Koumském údolí. A to, co objevily v ankh-morporském podzemí Angua se Sally, všechny věci ještě víc zamotalo.

Elánius se rozhlédl po shromážděných.

"Takže si to shrneme. Podzemí bylo plné trpasličích značek. Většinou, 'následuje tma'."

"Trpaslíci mají pro tmu mnoho výrazů," řekl Karotka, "tma dlouhá, čekající, dýchající, ale 'následuje tma', nebo 'volající tma' jsou velmi nebezpečné.

"Volající tma?" zeptal se Elánius, "jako hlasy z hlubin?"

"Depro fungis, jak říkají znalci," pronesl suverénně Noby.

Obrázek uživatele Alexka

Ve stresu jede mozek na volnoběh

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Mezihra

Drabble: 

Lord Hrachokvět nevěřícně koukal, jak si Bábi s Magrátou povídají, a vůbec nechápal, která bije.
Jaké záblesky? Snaží se mi snad naznačit, že nějací elfové vyrazili do světa lidí? A proč?
Po očku sledoval Nymphaeu a Dřevomorku, které pořád stály opodál, tiše jako myšky.
Co máme teď dělat? Nechat je jen tak odejít s naší zábavou? Ty dvě stařeny vypadají jako čarodějky, ale co ta třetí? Ta by se spíš hodila mezi elfy, se všemi těmi cingrlátky. Jen by potřebovala trochu učesat. Možná i upravit délku sukně…
Tlak pohrabáče na krku ho vytrhl z neplodných myšlenek.
Stařenka na něj mrkla.

Závěrečná poznámka: 

Tak trochu spoof, ale nic lepšího jsem nevymyslela. Snad je tam téma vidět. Lord Hrachokvět jako módní expert zkoumá Magrátinu garderóbu. :)
Pro méně znalé: blízký kontakt se železem elfy mate, otupuje jim smysly.

Následující díl: Každý má svůj úhel pohledu

Triumf vědy nad bohy

Fandom: 
Drabble: 

Zapadlé dvorky Ankh-Morporku zajišťovaly dokonalé prostředí pro pokusy. Minimalizovaly totiž šanci, že vám nějaký kolemjdoucí nafackuje jen proto, že se soustředí víc na fakt, že jste ho podpálili, než na nové vědecké poznatky, které jste díky tomu získali.
Pokus, který se tu odehrával, byl prazvláštní; obrovská železná klec s dřevěnou stoličkou uvnitř, na níž neseděl tygr, nýbrž rozčepýřený trpaslík, a kolena tiskl k bradě. Vzrušeně při tom mrkal.
"Bohové neexistují!!!" zařval.
Z čistého nebe sjel blesk a s ohlušující ránou uhodil přímo do klece. Vynálezce Fárá Daj, vyloučený z cechu alchymistů teprve nedávno, chvíli mžikal, než pochopil, že žije.
"HEURÉKA!"

Obrázek uživatele Alexka

Mezihra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Odvaha elfů

Drabble: 

„Ehm. zdá se, že tady máme tak trochu, ehm, patovou situaci,“ opatrně se ozvala Magráta, která doteď němě sledovala Stařenčino počínání.
„Co bys navrhovala, Magráto,“ opáčila Bábi.
„No, nejjednodušší by bylo, kdyby nám tady dámy vydaly kluky, abychom je mohly odvést jejich matkám a Stařenka propustila lorda Hrachokvěta bez ublížení na zdraví.“
„To by bylo vskutku nejjednodušší, ale vidím tady jeden háček.“
„A jaký?“ zvědavě, ale trochu nechápavě se otázala Magráta.
„Vidíš támhlety záblesky? To jsou průchody portály.“
„Aha.“
„Kdo obvykle prochází portály?“
„Elfové?“
„Správně. A kam myslíš, že jdou?“
„Ehm. na projížďku?“
„Zase správně.“
„To není dobré znamení.“
„Vskutku.“

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Ve stresu jede mozek na volnoběh

Obrázek uživatele Alexka

Odvaha elfů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Pomoc z kůry

Drabble: 

Než Bábi stihla jakkoliv zareagovat, Stařenka zpod sukně bleskurychle vytáhla pohrabáč, přiskočila k lordu Hrachokvětovi a s pohrabáčem opřeným o jeho ohryzek ledovým hlasem pronesla: „Jen to zkus, Houbičko, a tady Hráškovi trochu upravím fasádu.“
Zbylí dosud přihlížející elfové se najednou rozprchli. Ne, že by je nějaké to mučení smrtelníků nebavilo, ale ocamcať pocamcať. Tady to začalo být až trochu moc kovové.
Lord Hrachokvět polkl. Obvykle měl u pasu meč, aby se mohl bránit, ale u nevinné zábavky ani elf nečeká nezvanou návštěvu.
Kde jsou všechny ty kytky, když je našinec potřebuje, ha? Všechno jsou to zbabělci, bublal Hrachokvět vzteky.

Závěrečná poznámka: 

Stařenka opravdu špatně nese ubližování dětem.

Následující díl: Mezihra

Obrázek uživatele Alexka

Pomoc z kůry

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Divili jste se, jak čarodějky našly kluky tak rychle? Tady je odpověď.

Předchozí díl: Nejlepší obrana je útok

Drabble: 

Bábi šla první, za ní Stařenka s Magrátou. Skrz studenou mlhu viděly siluety stromů.
„Kam teď?“
„Magráto, jsi čarodějka, použij hlavu,“ odsekla Stařenka.
Bábi přistoupila ke stromu a zaťukala. Chvíli se nic nedělo, ale pak něco zašustilo. Z kůry se odlepila maličká postava.
„Neviděl jste tudy projíždět dva kluky? Asi takhle vysoké a k smrti vyděšené.“
Stvoření na ni jen poulilo oči. Bábi vyčkávala, pak ustoupila.
„Ne!“ vykřiklo najednou. „Nechoďte pryč! Viděla jsem je projíždět, vím kde hledat družinu lorda Hrachokvěta. Jen… vy jste Bábi Zlopočasná, žejo? Jsem vaše největší fanynka!“
Ticho by se dalo krájet. „Gyto Oggová, ty mlč.“

Závěrečná poznámka: 

Ne všichni ve Faerii mají rádi elfy.

Následující díl: Odvaha elfů

Obrázek uživatele Alexka

Nejlepší obrana je útok

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí díl: Ticho před bouří

Drabble: 

Neklid se šířil jako vlna od Bábi k elfům. Ti odvážnější postávali opodál, ti méně odvážní se klidili z cesty či rovnou mizeli. Bábi stála nehybně jako socha. Stařenka vibrovala potlačeným hněvem a bezděčně přešlapovala z nohy na nohu. Magráta těkala očima ze starších čarodějek na elfy a zpátky, zatímco se nervózně tahala za vlasy. Napětí ve vzduchu houstlo.

Lord Hrachokvět si konečně všiml, že je okolo podezřelé ticho a zvedl hlavu. Jeho pohled se střetl s Bábiným a Hrachokvět sebou trhl. Čarodějky! Tady, v jeho světě. Co tady pohledávají?

„Lady Dřevomorko, na hranici s ním!“ ukázal na nebohého Bobíse.

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Pomoc z kůry

Obrázek uživatele Alexka

Ticho před bouří

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí Teď nebo nikdy

Drabble: 

Lady Nymphaea zuřila. Ten její moula prostě nerozkvetl, ale ten druhý byl už skoro celý pokrytý houbovitou strukturou. Dřevomorka se téměř vznášela pýchou. Spíš nadutostí, pomyslela si trpce Nymphaea.

„Dobrý den.“

V tom pozdravu byl cítit pach kovu.

Nymphaea sebou trhla a nevěřícně koukala před sebe. Kde se tady vzaly Čarodějky? Zmateně se otočila na lorda Hrachokvěta, ale ten si zrovna zaujatě prohlížel Bobísova záda a o něčem si špital s Dřevomorkou.

Bábi Zlopočasná si prohlédla Žuchlíka, pak se otočila ke druhé skupince a zúženýma očima si prohlížela toho zrzka.

Nymphaea byla najednou velice ráda, že ten její moula nevykvetl.

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Nejlepší obrana je útok

Nečekané setkání

Fandom: 
Drabble: 

Karotka byl zrovna na obhlídce trpasličí čtvrti, když zaslechl tu hádku. Rozhodl se ukončit ji v zárodku dřív, než někdo vezme úhony, jak se říkalo. Usmíření bylo otázkou okamžiku, ale když si měli soupeři podat ruce, poznal Karotka pana Žulodrtě. A vedle něj stála...

"Máto?"

***

Seděli nad skleničkou (v Karotkově případě mléka) a probírali minulost. Máta se ale musela zeptat.

"Nevadí ti, že... že to naše rodiny ukončily?"

"Popravdě mě to zklamalo. Čekal bych, že ve století Ovocného netopýra takové předsudky už nebudou."

"Já vím, ale jinak to nešlo... počkej, předsudky?"

"Ano. Nechápu, že tvému otci vadilo, že jsem zrzavý."

Obrázek uživatele Alexka

Teď nebo nikdy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nejsem si jistá, co vše spadá do přístupnosti, tak pro jistotu nastavuju přístupné od 15 (implikované násilí na dětech).

Předchozí díl: Každý tu zábavu vidí jinak

Drabble: 

Magráta pochybovačně koukala na "bránu" ze tří kamenů.
„Měly bychom si to pořádně rozmyslet. Nevíme, co nebo koho na druhé straně potkáme.“
„Dlouhé přemýšlení situaci nepomůže. Navíc čas tam, plyne jinak než tady.“
„Jenže stejně nevíme, kam přesně v říši víl je odvlekli.“
„To zjistíme, až tam budeme.“

Na druhé straně
„Rooozvíííjej se poupátkooo," pěla lady Nymphaea. "Neboj se, nebude to bolet. Moc."
Lady Dřevomorka už na Bobísově paži vykreslila krásnou hnědo-žlutou strukturu.
Žuchlík, ve spletenci zelených stonků, jen zasténal. Opravdu netušil, jak přesně by se měl snažit, aby vykvetl.
„Nenechám se přeci zahanbit nějakou houbou!“
Elfové nejsou moc trpěliví.

Závěrečná poznámka: 

Následující díl: Ticho před bouří

Stránky

-A A +A