Baron Gilles de Rais bojoval po boku Johanky z Arku, a dokonce se ji snažil vykoupit, když ji zajali. Po jejím upálení u něj došlo k rozpadu osobnosti a převládly temnější pudy.
Zážitky z boje chtěl promítnout do gigantické divadelní produkce líčící vítězství u Orleánsu. Aby měl diváky, tak představení spojil s opulentními hostinami. Byť byl jedním z nejbohatších lidí v Evropě, tak brzy zbankrotoval a byl nucen odprodávat svůj majetek.
I když se mučení dětí, hlavně chlapců, věnoval už dříve, tak celé vraždění nabralo na obrátkách ve chvíli, kdy mu jeho věrný kněz Eustache Blanchet přivedl do sídla duchovního Françoisa Prelatiho, který se věnoval černé magii a okultním vědám. Ten baronovy slabosti využil a žádal po několika neúspěšných pokusech dětské oběti a ingredience z jejich těl. De Rais se snažil vymanit z dluhů paktem s ďáblem, který mu měl vyčarovat zlato, jež by sloužilo na produkci divadla a základní výdaje.
Maršál se dále věnoval přepisu své výpravné hry a rozmlouval údajně s hlavičkami nejhezčích chlapců, které si nechával.
De Rais byl nakonec zatčen, souzen a oběšen. V dnešní době se historici přou, jestli zvěrstva nebyla vykonstruována kvůli jeho bohatství, podobně jako tomu snad bylo i u Alžběty Báthory na Slovensku. Důkazy o zvěrstvech se doposud totiž žádné nenašly - čerpá se pouze z dobových svědectví a soudních přepisů.
Sloužil jako námět pro drastickou pohádku o Modrovousovi.