Aldorma

Obrázek uživatele Eillen

Aldorma

Aldorma.
Středověké království, ve kterém namísto bohů uctívá lid sedm dračích rodů. Nebývalo tomu však vždy. Dříve byla tato země ležící uprostřed kontinentu Novia součástí Tristenolského království. A v dobách ještě vzdálenějších jej obývali barbarské kmeny.

Je to svět plný příběhů o hrdinech i zbabělcích, ženách i mužích, lásce i nenávisti.
Je to svět, který se nachází na vzdálené planetě uprostřed hvězdných dálav, na místě o kterém si můžeme nechat pouze zdát.

Není to dokonalý svět. Je to však místo, kam můžete vstoupit a nechat se unášet vírem tamního života.

http://aldorma.cz - nové stránky, který by do budoucna měly sloužit jako taková wikipedie Aldormy (případně i dalších království na kontinentu Novia)

http://aldorma.hys.cz - původní povídkové stránky - postupně dojde k jejich zrušení a obsahu bude přesunut

Fandom: 

Druhá svatba

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji DMD č. 15. pro 15. 4. 2020. Téma: Detektor citů (nezískala jsem bod kvůli nedodržení tématu).

Tak tohle je opravdu poslední letošní drabble. Tak nějak jsem se nepokoušela obhájit předchozí téma a vlastně se mi to hodí do epilogu příběhu, jako žádné jiné letošní téma. Tak snad se vám bude líbit.

Drabble: 

První svatba byla tajná a rychlá. Druhá byla honosná a zdlouhavá. Ale obě byly s Brentem. Nepotřebovala žádný detektor citů, aby pochopila, že s tímto mužem chce strávit celý život. A přitom v první chvíli ho chtěla ignorovat, zesměšnit, prostě ho vymazat ze svého života.

Jenže s každou chvilkou, kterou s ním strávila, chápala víc a víc, jak jsou spříznění. Jeho pracovitost, smysl pro humor a hlavně tolerance a porozumění, to vše ji na něm přitahovalo.
Její první dojem se mýlil, ještě že mu dala šanci.

„Děkuji všem drakům, že jste mi ho přivedli,“ zašeptala a stírala slzy z tváře.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji všem letošním čtenářům jako i celému týmu kontrolorů a také zadavačkám tématů i jejich tvůrcům. Můj letošní jubilejní desátý ročník je za mnou. Přiznám se, že netuším, zda budu příští rok pokračovat, nějak už kromě dubnu moc nepíšu a času je méně a méně. Ale letos to opravdu stálo za to.

Korunovace

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak a je konec dubna a tohle je mé předposlední drabble... ještě sepíšu takový "epilog", neboť mi nebylo uznáno téma jednoho drabble a já si ho chci nahradit posledním bonusem. Asi mi bude po Rise a Brentovi smutno. Možná si na ně najdu čas a sepíšu o nich větší příběh. Ale to ještě budeme muset vymyslet spoustu reálií. Tady naštěstí nebylo moc potřeba a díky tomu příběh plynul sám. To je snad poprvé, kdy jsem psala sérii.

Drabble: 

Vzhledem k tomu, že se na druhou Risinu svatbu sjeli šlechtici z blízka i z daleka, rozhodl se král den před svatbou uspořádat korunovaci svého dědice. Ačkoliv byla Risa o rok starší než její bratr Sean, po jeho korunovaci bude v následnictví nejposlednější z posledních. Za její nepřítomnosti se totiž Seanovi narodila dcera Tia.

Ne že by o to stála. Raději chtěla být nezávislá a vdaná za Brenta než mít za manžela nějakého významného šlechtice a být po jeho boku loutkovou královnou. I její matka si musela vzít manžela podle přísného výběru svých rodičů, neboť byla jedinou dědičkou Aldormského trůnu.

Závěrečná poznámka: 

V Aldormě dědí trůn nejstarší syn, pokud není, tak nejstarší dcera. Pokud je nějaký potom lepší než ten starší, může být zvolen za nástupce on, ale v historii k tomu ještě nikdy nedošlo, většinou se dodržuje následnictví.

Obrázek uživatele Eillen

Spolu

Úvodní poznámka: 

Anje to tu. Letošní série končí a to tak, jak jsem si přála. Děkuji všem, kdo si našel chvilku cestovat po boku Sandrika, Robina a Bretta. Snad se sejdeme i příští rok.

Odkazy na předchozí část dodám během zítřka, až budu na počítači.

Drabble: 

Trojice stála na palubě a pozorovala vzdalující se břeh. Pro všechny to bylo poprvé, co opustili kontinent. A i když to bylo pouze na krátkou dobu, byl to zvláštní pocit. Brett měl najednou pochopení pro ty dva kluky. Poprvé poznal ten pocit nadšení z neznáma.

Trojice stála na palubě plné lidí a přesto jim přišlo, že jsou sami se svým snem. Pro posádku nebyli ničím. Jen přítěž, kterou jejich kapitán vzal na palubu.

Jim to nevadilo. Měli za sebou půlku z první části jejich cesty. Zažili mnohé a věděli, že mnohem víc je ještě čeká. A nemohli se toho dočkat.

Obrázek uživatele Eillen

Výsledky vyjednávání

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/44080

Drabble: 

Zdálo se, že se na trojici začalo usmívat štěstí. Zanedlouho měla přijet loď s nákladem zboží z Tristenolu, která se měla zdržet jen nezbytně nutnou dobu, aby vyložila část zboží a naložila potraviny a vodu pro zbytek cesty.

Brett se pokoušel je na tu loď dostat. Bylo to složité vyjednávání a stálo ho to nemálo času a hlavně peněz. Navíc se na cestu museli upsat jako členové posádky a čekala je tak dost nepříjemná práce.

„Až napíšu domů, že platím lidem za to, že mě zaměstnají,“ povzdechl si Robin. „Minimálně bratr se potrhá smíchy. Na poli pracovního trhu jsem pohořel.“

Závěrečná poznámka: 

A já se modlím, aby poslední téma bylo milostivo a mohla jsem tak napsat to, co bych si přála...

Obrázek uživatele Lomeril

O čem černí draci nemluví

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Nesoutěžní proto, že fandom Aldorma spolutvořím. Ale tento drabble je fanfikce, neb tohle se v Aldormě kanonicky nikdy nestalo. Alespoň pokud víme...

Drabble: 

V Aldormě všichni znali příběh Lenky, vyvolené, která vrátila na trůn pravého krále. Někteří také znali příběh Caointiorn, která se pokusila o totéž, ale nakonec se této cesty vzdala. Příběh Marie Zuzany neznal nikdo. Ono totiž nebylo moc o čem mluvit.
Marii Zuzanu přivedl černý rod, který si cenil její nezávislosti a odvahy.
„Cože? To si strčte někam,“ prohlásila, když jí vysvětlili, co se od ní čeká.
Pak se otočila na patě a vydala se do světa. Poslední zprávy tvrdily, že si založila hostinec u silnice do Tristenolu.
Černí draci od té doby nechávali přivádění vyvolených raději na povolanějších rodech.

Souhlas

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak téma pro mě bylo takové neutrální. Ale dalo se využít na uzavření příběhu. Ale co já tam dám v tom posledním tématu? No to se uvidí, podle toho, jaké bude.

Drabble: 

Když Brent s Risou nabízeli na trhu vzácné zboží z Tezárie a Brentovy domoviny, byli nadšeni vším tím zájmem. Díky králově vlídnosti a přímluvě královny dostali nejen souhlas s obchodováním, ale také se svatbou. S jednou podstatnou podmínkou. Budou mít novou svatbu. Jejich dřívější svatba je sice platná, ale královská dcera by měla mít veřejnou a důstojnou veselku.

„Brente, jsem moc ráda, že nám rodiče odpustili. Bála jsem se, že se s tím nesmíří.“
„Sice jsem je neznal tolik co ty, ale říkal jsem si, že si nejvíc přejí tvé štěstí. Doufám, že si všichni myslí, že jsem to já.“

Závěrečná poznámka: 

Ten duben i přes ty roušky a omezení utekl nějak moc rychle. Ale letos si to jaro neužívám tak jako obvykle. Tak snad bude aspoň hezké léto.

Obrázek uživatele Eillen

Rozhodnutí

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43918

Drabble: 

Sandrik odcházel od cikánky v hlubokém zamyšlení. Byť mu nechtěla nic říct, dokázal ji přesvědčit a odnášel si tak vědomost, o kterou nestál.

Na cestu tři vstoupili. Pokud na ni budeš setrvávat za každou cenu, může se stát, že jeden padne a jen dva se z ní vrátí, nesla se za ním ozvěna slov cikánky.

Sandrik uvažoval, zda se svého snu nevzdat. Na světě bylo množství knih, které by člověk za život nestihl přečíst. Proč psát další?

„Proč však vzdávat své sny?“ zašeptal. „Snad mohu jednou být sobcem. Vytrvám. Chci pokračovat. A pokud to bude třeba, budu tím padlým já!“

Závěrečná poznámka: 

Rozhovor s rodiči

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ještě dvě témata, která mi snad budou stačit, abych příběh uzavřela, když už bonus nemohu použít. Ale už jsem se stihla vrátit zpět na Wildaran, kde příběh začal. Tak budu doufat, že mi témata budou přát.

Drabble: 

Risa byla zpět na Wildaranu. Královský palác vypadal stejně jako před tím, než vyrazila, vypadal stejně i před padesáti lety, ale Risa měla pocit, jako by se změnil.

Ale nejvíc se změnila ona sama. Pochopila, kým je a s kým chce být. Byla sobecká ve své snaze být sama sebou. Nechtěla se Brenta vzdát, ale nyní musela brát ohledy na to, kde se narodila.

„Riso, je pravda, že ses v Tezárii vdala?“ zeptali se jí rodiče.
„Ano, je.“
„Mrzí nás, že jsi nás nepožádala o svolení.“
„Omlouvám se, že jsem byla ukvapená. Ale bála jsem se, že mi Brenta neschválíte.“

Vdovin úděl

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na začátku dubna jsem nečekala, že mě témata dovedou do jiné doby, než ve které žije Risa. Ale Amy se hlásila o slovo a tak jsem skočila o 50 let zpět. A teď s historkou z podsvětí jsem šla skoro o 200 let zpátky do dob Adamara Brangana, kterého můžete znát z předchozích DMD (Ve stínu klášterních zdí).

Drabble: 

První významnější místo, které po vstupu na Aldormskou půdu navštívili, byl klášter Vdovin úděl. Ač jménem klamal, sloužil jako útočiště mužů a nyní byl věhlasný tím, že v něm byly schraňovány ty nejvýznamnější knihy z celého království a vlastně z celého kontinentu.

A měl tajemnou historku.
Před dvěma sty lety zde byl obrovský požár, po kterém zůstaly jen trosky a kněz, který ho způsobil, se dodnes zjevoval lidem, kteří měli v úmyslu klášteru ublížit.
Nikdo netuší, co se s ním stalo poté, co odešel z církve, ale očití svědci ho slyšeli přísahat, že navždy bude bránit knihovnu a její poklady.

Obrázek uživatele Eillen

U staré cikánky

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43772

Drabble: 

Ve víru oslav se Sandrik dostal do části města, kam by se jindy neodvážil vstoupit.
Světla ubývalo. Zvuk muziky utichal. Ze zdí domů proudil nepříjemný chlad.

Sandrik se však nedokázal otočit a vrátit se zpět do bezpečí. Jako by ho něco táhlo dál. Pokračoval, dokud nedošel k domu, z jehož otevřených dveří se linulo příjemné měkké světlo.

„Vejdi s čistým srdcem a jménem přítele na rtu. A já ti povím, kam bude směřovat tvůj osud,“ ozval se hlas staré cikánky.

Sandrik vstoupil a vyslovil jména svých společníků.

„Jsou příběhy, které se neodvážím vyslovit ani ve zdejším podsvětí,“ zašeptala cikánka strachy.

Závěrečná poznámka: 

Projde mi, že ze Sandrikovi návštěvy vznikne právě taková historka v podsvětí o jeho budoucím osudu? Pokud ne, pochopím, že mi nebude bod uznán.

Další část: http://sosaci.net/node/44080

Obrázek uživatele Eillen

Tradiční oslavy

Úvodní poznámka: 

Dneska jsem neměla náladu psát, ale nakonec na chvíli přišla nálada na návštěvu... ,

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43622

Drabble: 

Putování pouští se nachýlilo ke konci. Brett, Robin a Sandrik spolu s karavanou dorazili do města v deltě řeky Uny, které se neřeklo jinak, než Jižní Harena. A navíc, jak brzy zjistili, přijeli právě včas na výroční oslavy.

Robin se Sandrikem byli nadšení. Těšili se, jak si oslavy užijí a jak je poté popíší ve svém deníku. Jen Brett se tvářil zoufale.

„No tak! Bude zábava! Víno, ženy, zpěv!“ smál se Robin.

„A tanec,“ povzdechl si Brett. „Sviňskej tanec. Harenští neumí tančit. Pusťte prasata na ulici a bude to lepší podívaná.“

Robin se Sandrikem museli večer uznat, že jim nelhal.

Závěrečná poznámka: 

Divocí psi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 21 Koncert zkázy.

Doufala jsem, že mi příběh dovolí použít zapomenuté téma tak, aby navazovalo. A minulé téma k tomu přímo vybízelo.

Drabble: 

Cestování s prasaty bylo strašné. Nechtěli jít, nechtěli se vozit, neustále s nimi byl nějaký problém. Koncert zkázy dokonala jedna smečka divokých psů, která je potkala, zrovna když se je snažili hnát dopředu kolem kočárů. Zanedlouho nebylo po žádném praseti ani památka. Nejspíš se stala chutnou večeří vyhladovělých psů a Brent musel uznat, že koupit prasata živá, byl jeden z nejhorších nápadů, které mohl mít.

„Stejně to bylo krásné dobrodružství, Brente.“
„S tebou to bylo jiné, ale mnohem, mnohem krásnější, Riso.“
„Ale už se mi moc stýská. Doufám, že se rodiče nebudou moc zlobit.“
„To už se brzo dozvíme, lásko.“

Zpáteční cesta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak nějak jsem ráda, že už je tu téma. Protože zítra budu mít spoustu práce na domácích hamburgrech a na dalších jiných, velmi důležitých věcech :D.

Drabble: 

Ačkoliv měla Risa Veillovy moc ráda, tentokrát byla šťastná, že se rozloučili s další jejich rodinou po delším putování Tezárií. Už jim zbývalo jen překročit hranice a byli zpátky v Aldormě. Rok a půl cestování, nových zážitků, ale taky smutku po domově.

Rozhodli se, že zpáteční cestu využijí k tomu, aby přivezli žádané zboží. A protože na trhu nabízeli velmi levně vepříky, rozhodli se je vzít taky. Jenže vepříci měli na změnu majitele a cestování jiný názor a tak předvedli tanec, za který by se nemuseli stydět ani profesionální tanečníci. Brent měl co dělat, aby je udržel pohromadě. Zatracená práce.

Princezna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ani se mi nechce věřit, že zbývá necelý týden. Tak moc se mi líbí, jak se příběh ubírá, že ho možná časem rozpracuju. Ale nejdřív je na řadě Amy.

Drabble: 

Jako královská princezna nikdy nemusela přemýšlet, čím se bude živit. Práce všeho druhu za ní vykonávaly její společnice, komorné a další lidé, kteří sloužili králi. Učila se jazyky, hudbu, tanec, společenské chování, ale nic z toho se nedalo rozumně využít, pokud by se musela živit sama.

Brent byl naštěstí schopný obchodník, ale musí doufat, že si svatbou nezavřeli dveře u bohatých šlechticů. Protože nikdo nechce být proti vůli krále. A pokud ten jednou rozhodne, že Brent u něj upadl v nemilost, nepochodí ani u jiných šlechticů. Najednou zalitovala svého ukvapeného jednání. Brenta milovala, ale někdy bylo lepší, chvíli si počkat.

Obrázek uživatele Eillen

Setkání snů s realitou

Úvodní poznámka: 

Normální lidi ve svatební den netráví čas u počítače a rozhodně nepíší drabble. No, že nejsem normální už tu asi tušíte. Ale to není ani Larim, který mě neustále popoháněl, že prý svatba není výmluva pro nesplnění tématu :D

Tak tedy, jeden střípek z cest našeho tria. Nezapadá časově do rozepsané série, ale to mi snad odpustíte :-)

Drabble: 

Před cestou měli Sandrik s Robinem doslova romantické představy o tom, jak bude jejich putování probíhat. Jeden už měl před očima obraz hotové mapy a cestovatelské deníky, které bude vydávat. Druhý snil o dobrodružstvích, ve kterých bude za neohroženého hrdinu. Oba dva tak čekalo tvrdé setkání s realitou.

Během prvního měsíce se naučili nejen škrábat zeleninu, ale i stáhnout a vyvrhnout zvěř, aby si vůbec mohli uvařit jídlo. Zašívání děravého oblečení a štupování ponožek by dokázali zvládnout už poslepu. Jak je dřív každá nová práce štvala, teď jí vítali s nadšením. Stačilo soutěžit o to, kdo se ji naučí první.

Boj o Dračí trůn

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Uff, stihla jsem to. Začala jsem psát drabble a po dvou větách řev, pláč a odjezd sanitkou na dětskou chirurgii. Topení versus hlava 1:O. Ale nakonec jen mašličky a příjezd do půlnoci, takže tu máte pokračování příběhu. Už se těším na klidný zítřek.

Drabble: 

Tezárie se Rise líbila. Sice ne tak moc, jako Aldorma, ale dovedla si představit, že zde bude žít. Chápala Amy, která se zde chtěla usadit a mít klid od všech intrik a válek. Doma o Amy nikdy neslyšela. Tušila, že zakopaný pes bude v tom, že její maminka byla vnučka Noemi, která mohla za vyhnání Amy, a tím pádem nemohla být v jejích očích ta špatná. Ale když slyšela příběh o velké válce, která vešla do dějin jako válka o Dračí trůn, i z druhé strany, uvědomila si, že není vždycky vše tak, jak se píše v kronikách. Povzdechla si.

Závěrečná poznámka: 

Už jsem se bála, že tento týden nezvládnu nahradit dva výpadky drabble.

Obrázek uživatele Eillen

Smrt v poušti

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43386

Drabble: 

Cestou jednoho ze strážných karavany bodl štír. Byl původem z kmene, kde muž nesmí dát najevo slabost a tak na jeho zranění přišli až ve chvíli, kdy se neudržel na nohou a padl do písku. Karavana se však nezastavila.

„Přeci ho tu nenechají chcípnout jak prašivého psa!“ vykřikl naštvaně Robin.

„Péče o něj by je stála mnoho sil,“ vysvětloval Brett. „Navíc, jemu už není pomoci. Můžeme mu maximálně podat jed a ukrátit mu trápení a bolestivou smrt.“

„A taky ho pohřbíme do písku,“ pronesl Sandrik, který by dříve byl proti. Nyní však sundal batoh a hledal bylinky na přípravu jedu.

Závěrečná poznámka: 

Kdyby to nebylo patrné, tak strážný zde byl myšlen jako hlídací pes karavany.

Další část: http://sosaci.net/node/43772

Karneval v přístavu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

DMD se pomalu schyluje ke konci a taky příběh zkusím pomalu přesunout tam, kde začal. Uvidíme, jak to dovolí témata. Kam Risa a Brent dospějí, to ještě nevím, ale mám s nima velké plány.

Drabble: 

Když konečně dorazili po dlouhé plavbě do Tezárie, první co uviděli, byl průvod masek. Každoroční průvod všemožných více či méně zdařilých postav končil v přístavu. Risa byla fascinovaná tím barevným rejem a přemýšlela, kdo všechno se za maskou skrývá.

Bylo tak jednoduché být skrytý. Člověk netušil, zda se tam skrývá muž nebo žena, mladý nebo starý. Přišlo ji, že možná sama, i když nemá na sobě kostým, nasazuje na svou tvář masku té, kterou chce být. Možná zbytečně bojuje proti ostatním, když by stačilo pokorně poslechnout radu a snažit se najít dohodu. Možná je čas přijmout to, co musí přijít.

Obrázek uživatele Eillen

Skryté nadšení

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43138

Po prožitých událostech se jeden z členů začíná pozvolna měnit. Nebo má alespoň tu snahu.

Drabble: 

Cesta pouští ubíhala pomalu a monotónně. Nasadil se šátek přes obličej, aby chránil před pískem a mohlo se vyrazit.

Robin si pomyslel, že je to příjemné. Skryl obličej a nemusel se tak namáhat nasazovat masku a předstírat emoce, které se od něj očekávali. Doposud byl v jejich výpravě za toho šaška, co nezkazil žádnou zábavu. Jenže už neměl sílu dál předstírat. Byla to role, kterou si vybral, protože co jiného mohl nabídnout? Sandrik měl své vědomosti. Brett životní zkušenosti.

„Sandriku, vadilo by, kdybych začal psát zápisky do deníku?“ zeptal se a byl rád, že může skrýt nadšení z kladné odpovědi.

Závěrečná poznámka: 

Pomoc léčitelů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Sakra, sakra, sakra. Už zase se mi to v DMD stalo. Nevím proč, ale pokaždé mi jedno téma uteče. Prostě na něj zapomenu nebo nestihnu. Až dneska mi došlo, že nevím, jestli jsem napsala a odevzdala včerejší drabble. Jasně že zapomněla. A protože píšu příběh na pokračování, použiju téma až v neděli v náhradní drabble, aby navazovalo na to nedělní nebo sobotní (dle potřeby a situace). Dnešní téma mi fakt nepasovalo, ale tak nějak se napsalo dobře, ale ten název, ten mi stále nejde.

Drabble: 

Čím víc se blížili domovu, tím víc Risa přemýšlela, jak vratká je jejich svatba, pokud nebude čekat potomka. Ale zatím nic neukazovalo na to, že by počala. Navíc nevolnosti na cestách nejsou rozhodně nic příjemného. Uvažovala, jaká opatření byla doporučována na podporu porodnosti, teda kromě sdílení lože s manželem. Možná nějaké byliny, ale sehnat je na lodi bylo zcela nemožné. Možná si prodlouží pobyt v Tezárii, kde už bude snazší sehnat léčitele. Nakonec Veillovi, u kterých bydleli, byli vyhlášení léčitelé. A možná také zjistí, co se stalo s Adrianou, dcerou Amy, kterou nechala jako malé dítě v Tezárii u Veillů.

Obrázek uživatele Eillen

Zvyky pouštních kmenů

Úvodní poznámka: 

Moc děkuji Lomeril za nápad!

Předchozí část: http://sosaci.net/node/43135

Drabble: 

Po pouštní bouři se karavana rozhodla pokračovat v cestě. Sandrik překvapeně sledoval, že se rozděluje na tři různé skupiny a každá hodlá vyrazit jinou cestou.

„Nejely tamty dívky s tou rodinou, co vyráží opačným směrem?“ zamyslel se nahlas.

„Lepší se ti pozorovací schopnosti,“ pochválil ho Brett.

„Ale pokulhává mé logické uvažování. Vůbec tomu nerozumím,“ zamračil se Sandrik.

„Jsou to pouštní kmeny. Nemohou si brát jen své členy. Musí k sobě přivést také novou krev. Jinak by zdegenerovali a nepřežili,“ pronesl klidně Brett.

Sandrik sice chápal, proč to dělají. Přesto se nemohl zbavit pocitu, že ty dívky jsou jen kusem dobytka.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Písečná bouře

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42991

Popisovat, jak trojice trpěla při střízlivění asi není třeba. Tak to rovnou přeskočíme :-)

Drabble: 

Karavana nadále zůstávala v oáze. Sandrik toho využil, a za pomoci rukou i nohou se dokázal domluvit a nechat si radit s úpravami mapy, kterou se cestou snažil zakreslovat.

Robin volný čas trávil s muži tvořící ochranu karavany a učil se od nich nové způsoby boje. Po celou dobu ale přemýšlel, proč karavana nehodlá pokračovat v cestě. Páté noci se mu dostalo odpovědi.

Už navečer se začal zvedat vítr a kolem půlnoci je dostihla pouštní bouře. Škrábavý zvuk písku narážejícího na stanové plátno, skučení vichru a praskot lámajících se palem tvořilo ničící symfonii.

Nad ránem bouře ustala.
Karavana mohla vyrazit.

Závěrečná poznámka: 

Debata

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Málo času, zoufale málo času, úpím. Děti musí jít spát a já s nimi a téma nenapsané. Možná bych satiru napsala lépe, ale mozek už taky spí. Takže, snad jsem splnila zadání.

Drabble: 

„Brente, vážně chceš žít v Aldormě, když tam bude vládnout můj bratr?“
„Riso, viděl jsem na tobě, jak ti domov chybí.“
Ale, on je neschopný, má kolem sebe jen samé patolízaly, kteří mu neustále říkají, jak jsem nebezpečná. Nebýt jich, tak mě s tebou nepustí, ale oni doufali, že se nevrátím.“
„Když se podíváš na Theos nebo Tezárii, není to nikde lepší. Kážou vodu a pijou víno. Mluví se o podpoře obchodování a každý ti hází klacky pod nohy.“
„Otec ho zatím nepouští k ničemu důležitému, ale už teď je vidět, jak tomu vůbec nerozumí. Baví ho lov a víno.“

Odjezd

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak jo, zatím to vypadá, že se příběh sám nějak odvíjí podle témat. Tak možná i doplují a rozuzlí se, jak její rodina přijme jejich svatbu.

Drabble: 

Konečně pro Risu nastal čas odjezdu. Do té doby než odjela s Brentem, nebyla nikdy odloučena od své rodiny a zjistila, že se ji moc stýská. Ale chápala, že pro změnu Brent bude ten, komu bude po odjezdu smutno. Ačkoliv byli jeho rodiče šokováni zjištěním, koho si Brent vzal, chovali se k ní moc hezky. Jak ji jednou řekla jeho máma, děti nemůžou za chování svých rodičů a ona doufá, že budou spolu spokojeni. Když dračí kněz přišel požehnat jejich odjezdu, najednou se nad nimi objevili magické proužky v sedmi dračích barvách, které dokazovaly, že oni dva jsou vyvolení draky.

Obrázek uživatele Eillen

Pohled skrz dno lahve

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42821

Drabble: 

Nejprve se připilo na počest mrtvého kamaráda. Po několika doušcích na lačný žaludek se zapíjel pláč a depresivních myšlenek. Jak tekutina ubývala, a dno se blížilo, začalo se pít jen proto, že to pití bylo tak skvělé. A nakonec skončila lahev prázdná.

Sandrik se díval skrz hrdlo do lahve, jako by doufal, že tam najde ještě trochu toho lahodného moku.

„Hele, tři čárky!“ vyprskl smíchy, zatímco ukazoval před sebe. „HA! Dračí kouzlo! Když lahví takhle točíte a koukáte dovnitř, ty tři čárky se zvětšují.“

Trojice blížících se žen byla ochotná vydržet jejich hlasité nářky. Na hlasitou zábavu ale náladu neměly.

Závěrečná poznámka: 

Poslední měsíc

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak jo, dneska se k tématu dostávám pozdě a tak nějak chci využít toho, že už znám zítřejší téma. Ano, tohle téma je vlastně přípravou na zítřek. Protože chvíle klidu vystřídají zase náročnější dny.

Drabble: 

Amy s Brentem se rozhodli, že se zdrží ještě měsíc než vyplují směr Tezárie a potom zpátky do Aldormy. Doufali, že svou svatbu obhájí, a že budou moct zůstat. A kdyby ne, tak pořád ještě připadal v úvahu Tristenol případě Tezárie.

Mezitím kapitán lodi dostal kvalitní materiál a úkol zvelebit loď. Rekonstrukce probíhala podle plánů a tak zanedlouho nastal čas rozloučení. Brentovi bylo trochu líto, že jeho rodiče nejsou z Risy tak nadšení jako on, ale chápal, že příkoří, která byla na jeho rodině vykonána Risiny předky, se jen tak nezapomínají. Možná se stane nějaký zázrak a oni je pochopí.

Obrázek uživatele Eillen

Přípitek

Úvodní poznámka: 

Předchozí část:

Drabble: 

Slunce pomalu zapadalo, když se vrátili ke svému stanu. Robin sáhl do vaku a vytáhl láhev fíkové pálenky.

„Na dvoře bych tím nikoho neuctil. Tam pokud nenabídneš o harrenské rudé, tolluskou whisky či adarskou medovinu, nikdo to nepovažuje za vhodný přípitek. Ale co je nám do šlechty, která neví nic o životě a své boje svádí o to, kdo si bude moci pochutnat na drolícím se pečivu bez valné chutě? Je to svět odtržený od světa, kde dceru prodáš nepříteli za příslib klidu zbraní, kterému nevěříš. Ne, ti jsou chudáci a netuší, co je to přátelství, na které teď připíjím.“

Závěrečná poznámka: 

Přiznám se, že tohle a kdysi dávno fejeton, bude asi to nejtěžší, co jsem se kdy pokusila sepsat. Satirický pohled má být zesměšňující, Robin tu zesměšňuje šlechtice (navíc sám syn nižšího šlechtice...).
I kdybych to nechávala na poslední chvíli, nic jiného asi nevymyslím.

Další část: http://sosaci.net/node/42991

Obrázek uživatele Eillen

Potřeba (ne)být sám

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42660

Drabble: 

Robin se Sandrikem a několika muži vyrazili Brettovi na pomoc. Na místě zjistili, že zbytečně.

Robin se díval na Brettova záda otřásající se tichým pláčem. Chtěl ho jít utěšit, ale Sandrik ho chytl za rameno.

„Nech ho. Potřebuje být sám,“ pronesl tiše. Robin ho však neposlouchal. Setřásl Sandrikovu dlaň, došel k Brettovi a jen se vedle něj posadil.

Brett se mu zadíval do očí, ale nic neřekl. Robin jen zavrtěl hlavou. Nechtěl nic slyšet. Nepotřeboval podrobný popis toho, co se událo. Jen tu byl pro svého přítele. Po chvíli se k nim přidal i Sandrik a mlčky hleděli na obzor.

Závěrečná poznámka: 

Téma by se mělo skrývat v "podrobném popisu" události. Něco jako rekonstrukce událostí na místě činu. (což mi asi neprojde, ale nevadí :-) )

Další část: http://sosaci.net/node/42821

Obrázek uživatele Lomeril

Všude dobře...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Začínám se smiřovat s tím, že Ryka a Ireny se prostě nezbavím...

Drabble: 

Irena se rozhlédla po vypáleném Maurentu a polkla slzy. Už rodinnou tvrz jednou celou opravovala, když ji správce nechal během pánovy nepřítomnosti zpustnout. Pak přišla válka a zničila, všechno, co pracně vybudovala. Nevěděla, jestli má sílu začít znovu.
„Přízemí vypadá dobře, nebude se muset bourat, bude stačit opravit patro,“ ozvalo se za ní. Po boku se jí objevil Ryko a vzal ji za ruku. „A Simeon slíbil, že pošle ty popínavé květiny, co se ti v Tristu tak líbily. Můžeme je vysadit u přístřešku za domem, jak jsi chtěla.“
Jistě, že to dokážu, pomyslela si. Tentokrát na to nejsem sama.

Stránky

-A A +A