Od chvíle, kdy Edvin poprvé umřel, uběhlo dvě stě dvacet let, plus mínus pár týdnů. Odmyslíme-li si četné temporální anomálie, kdy například čtyřicet let pobýval v šestém století nebo v časové smyčce šlapal na hrábě, dělá to něco ke dvěma milionům hodin, z nichž velkou část využil k tréninku s ostatními obyvateli Valhaly. Den co den, s pochopitelnou výjimkou čtvrtka, se prostě konala cvičná bitva – s reálným sněhem, ledem, vodou, bahnem, hladem, střevy, ohněm a dalšími legracemi, to všechno až do poslední kapky krve.
Teď, když se snažil naráz sundat tři jezdce z Apokalypsy, se mu to všechno náramně hodilo.