Ze života

Obrázek uživatele Hippopotamie

Paní H.

Fandom: 
Drabble: 

Jela k moři sama. Přidala se k nám na výletě.
„Nebaví mne bavit se s ostatními důchodci. Mluví jen o nemocech, pořád si stěžují.“
Na archeologické naleziště vlezla dírou v plotě, bodlák nebodlák.
Řidič tam jí prodal dražší lístek. Zatímco se to kamarádka marně pokoušela vysvětlit řidiči busu zpět, oslovila ho česky a jemně poklepala po ruce. Okouzlen, dovezl by ji zdarma kamkoli.
Místní ji pozval na ouzo. Zdráhala se („Jsem a zůstanu ženou jednoho muže“), nakonec se sešli. „Trochu se divil, když jsem prozradila svůj věk.“

Také bych chtěla zestárnout, aniž bych v duši nesla bodlák podezřívavosti a strachu.

Obrázek uživatele mamut

Starý zahradník

Fandom: 
Drabble: 

Důvěrně znám jeho vůni.
Voní jako starý skleník, kde zahradník polévá vodou nejen uličky, ale i zídky u postranních stolů, aby zvýšil rostlinkám vzdušnou vlhkost.
Přichází pozvolna po krásných dnech zalitých sluncem.
Není hravý jako májový deštík, který dychtivému mladíku odhalí, co skrývá jeho milá pod blůzkou.
Není ani dravý jako bouře, která ve své divokosti bere vše okolo sebe.
Vydatně nasytí půdu, opláchne listy stromům, dá napít květinám i bodláčí.
Vytváří malinké tůňky v dolíčcích záhonů, kam chodí ptáci pro vodu.
Déšť. Tichý a vytrvalý.
Starý zahradník.
Zbudou po něm drobné kapičky na listech a nezapomenutelná vůně vlhké půdy.

Obrázek uživatele wandrika

Tí najvytrvalejší

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

burina=plevel

Drabble: 

Ukážu sa vždy, keď na záhradku trochu zaprší, spoľahlivejšie než švajčiarske hodinky a vytrvalejšie než maratónci.
Žltnica pochádza z Peru, ale nečakajte žiadnu exotiku. Jej jedinou dobrou vlastnosťou je, že sa dá ľahko vytrhnúť aj s koreňmi.
Púpava je stará známa. Jej koreň siaha hlboko, ľahko sa trhá a keď ho v zemi ostane čo len kúsok, po čase dorastie.
A nakoniec bodliak, kráľ všetkých burín – naučil sa od púpavy jej fintu s dorastaním a obrnil sa pichliačmi proti záhradkárom. Na jeseň rozsieva chuchvalce semien z okolitých pasienkov.
Dobre vie, že tú zem máte od neho iba na chvíľku vypožičanú.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Výprava

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak trochu BJB.

Drabble: 

„Au!“
„Co je?“ houkla jsem na druhou polovinu výpravy.
Terka naštvaně zavrčela: „Co bys čekala, když se prodíráme jenom trnitým křovím a bodláčím? Nějaká ostružina mi oholila půlku lýtka i s kůží.“
Když jsem neodpovídala, dodala ještě sarkasticky: „Vybrala jsi fakt skvělou trasu. Po normální cestě jsme šly tak pět minut.“
Znovu jsem se koukla do mapy: „Tady to už někde musí být. Neboj, bude to stát za to!“
Rozhrnula jsem křoví, které mi bránilo ve výhledu. Usmála jsem se. Byly jsme na místě.
Posadily jsme se a kochaly se krásným výhledem do údolí.

„Stálo to za to,“ připustila Terka.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Jak primus kruhu úspěšně věštil

Drabble: 

"Kdo letos vyhraje Stanley Cup?" padla mezi spolužáky otázka.
"Pittsburgh, protože tam hraje Jágr," odvětil primus kruhu. Pravda, byl v tom lokálpatriotismus, neboť onen spolužák, ač Jihočech z podhůří Šumavy, v Čechách fandil Kladnu. A jak známo, Jaromír Jágr pochází odtamtud. Nicméně Pittsburgh s Jágrem trofej opravdu získal.
Příští rok se spolužáka ptám:
"Opět věštíš, že vyhraje Pittsburgh?"
"Je to možné," odpoví opatrně.
A Pittsburgh jde opět do finále.
V onen čas jdu jednou ráno na zkoušku, primus kruhu náhodou též. A hlásí mi:
"Vyhráli jsme, je hotovo!"
Jako fanoušci Jágra, potažmo Tučňáků, jsme dobře naloženi, zbývá jen zvládnout zkoušku.

Závěrečná poznámka: 

Řeč je mužstvu NHL Pittsburgh Penguins, tedy česky Tučňáci. Příběh se odehrával v letech 1991 a 1992, tedy v prvních dvou sezónách Jaromíra Jágra v NHL. Jaromír Jágr byl tehdy sice už výrazný talent, ale všechny své velké úspěchy měl teprve před sebou. Věštit tehdy, že se stane hlavním strůjcem vítězství, bylo přinejmenším odvážné. Nicméně mému spolužáku tyto věštby vyšly, někdo má holt talent a schopnosti nejen na studium.

Obrázek uživatele HCHO

Oblek

Fandom: 
Drabble: 

„Tatiku, pořídíš si novej oblek.“ oznámila rezolutně.
„Ale maminko. Že jsem si musel koupit šaty, když jsem se musel ženit, to byl spravedlivej trest, ale teď se žení můj syn a za to já vážně nemůžu.“
„Tak si je zkus, že se do nich nevejdeš!“

Vrátil se poněkud topornou chůzí, těsně napěchovanej do obleku.
„No, mohl bych v tom jít za tučňáka.“
Vrhla po něm pohled.
„Jsem pěkně černobílej a tučňák určitě taky pod vodou nemůže dejchat.“
„Simtě, sundej to!“
Odložení saka odkrylo bělostnej pupík orámovanej nedopnutýma kalhotama a vykasanou vestou.
Mamka se složila smíchy: „Ta vesta vypadá jak podprsenka!“

Obrázek uživatele mamut

Krmička

Fandom: 
Drabble: 

"Tučňáky! Copak neslyšíš? Ale spíš tuleně, podle fotek." hulákám přes půl baráku na svého muže.

To bylo před rokem.

Naše mládí - syn se snachou se vydali do Vancouveru. Chytit štěstí za pačesy nebo mu jít aspoň na proti.
Ta naše mladá si tam domluvila stáž v nějakém tom zařízení pro mořské živočichy.
"Takže krmí tuleně a honí tučňáky, na talíř jim nakládá uleželý tuňáky." smál se manžel.
"Tak nějak. Kosatky jsou jinde."
"No, ale takový těstovinový salát s tučňákem, to by bylo. Tučňák v oleji." plácal se drahý do stehen.

Mládí se nám vrátilo a tučňáci naštěstí zůstali, kde byli.

Ve změně je život

Fandom: 
Drabble: 

Zatracená mizerně udělaná okna. Ty řemeslníky aby čert spral. Sotva zafouká, hned v nich něco praská nebo rovnou shazují věci z parapetu. I do zavřených místností táhne. Ale zjišťujte odkud, když je možných škvír tolik! Sotva utěsníte jednu, objeví se dvě další. Tohle už snad není bezpečné ani pro zdraví.
Takže dost, přátelé. Zavírám okna, což není jednoduché, neb některá jsou skříplá, jiná - zejména ta vícekřídlá - musejí jít v určitém pořadí, jinak je prostě nezavřete. Taková blbost a je to pomalu jak hlavolam.
Konečně mám hotovo a mohu změnit prostředí. Rebootuji do Linuxu. Ten usměvavý tučňák mi vždycky zvedne náladu.

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení pro ne-IT čtenáře: operační systém Linux má ve znaku tučňáka.
A trochu se omlouvám se za takový primitivní, jednorozměrný fórek, ale snad ajťáky aspoň pobavil. A komu došla pointa již v prvním odstavci, má u mě jednu neexistující, virtuální kachničku.

Obrázek uživatele Eurydiké

Co to bude dnes?

Fandom: 
Drabble: 

Zvrhnutý okurkový salát? Stažený ubrus ze stolu? Vyházené knížky z knihovny? Roztrhaná Ronja, dcera loupežníka?
Byt jako dobyté území toho nejmrňavějšího. Běhá, huláká, vyžaduje, rozhazuje. Skřípá si prsty do zásuvek, hází piškoty do špinavého prádla, kramaří v nezavřených skříních, vytahuje bleskurychle ven z pračky oblečení, které dávám prát. Na balkoně strhává přikolíčkované ponožky, z květináčů vyhazuje hlínu, šplhá na zábradlí. Je hned tam a hned jinde. Všude roztahané oblečení, boty, drobky, vysypané tašky, odhozené hračky, vytahané hrnce.

Člověk nechápe, jak mohl ještě před pár týdny s pohledem na rozzářeného, pomalu se kolébajícího tučňáčka NADŠENĚ volat:
„Honem sem pojďte, Viktorka chodí!!“

Obrázek uživatele Dia

Černobílá noční víla

Fandom: 
Drabble: 

Co se mi honí hlavou?

Budeš tomu rozumět?

Nevím.

....

Jsem položená
napůl zvíře, napůl žena
ve vlastní krvi naložená.

Trochu odložená.

Jsem černobílá
uvnitř polednice, zvenčí víla
součást vlastního uměleckýho díla.

Předstírám, že je ve mně síla.

Jsem milovnice muže i ženy
uctívač pivní pěny
platič vlastní měny.

Uzavřená mezi vlastní stěny.

Jsem modrá zimou
snažíc se myslet na jinou
pohlcena vlastní vinou.

Všechny smysly mě minou.

Jsem pohlcená ničím
tučňák ve mě barevnost ničí
lépe se mi v metaforách líčí.

Temnost ve mě klíčí.

Jsem na zemi položená
napůl dívka, napůl žena
v myšlenkách naložená.

Vždycky odložená.

....

Rozumíš tomu?

Obrázek uživatele Hippopotamie

Tady se nedá pracovat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak dnes jsem si také moc vymýšlet nemusela, protože Tyfónek opravdu ve škole referát na tučňáka asi před měsícem měl :)

Drabble: 

"Potřebuju na počítač. Mám referát na tučňáka."
"Čerpej z knihy."
Z dědova pokoje rádio pěje: "Nad rozlitou louží raněný orel krouží ..."
"Tam není všechno! Musím přesně znát dobu sezení na vejcích."
"Chci dokončit překlad, už na něm sedím strašně dlouho. Nepustím. Stejně bys zase skončil u stříleček."
"To není fér! Dostanu pětku!" ... atd.
Děda to přeladil. "Mám fůru času, a tak spím v obilí ..." Pořád lepší dobře naložený tučňák než raněný orel, ale stejně doufám, že to vypne.
"Tak začni knihou, pak tě na chvilku pustím."

Druhý den se dobře naložený Tyfónek vrátil s jedničkou z referátu na tučňáka kroužkového.

Závěrečná poznámka: 

Bude-li třeba, dodám odkazy na orla i na tučňáka.

Tučňáci a jiná zvířena

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tahle konverzace se nikdy neodehrála. Ale mohla by!
Bacha, bjb jak noha

Drabble: 

Scéna: dospelé osoby čučia do obrazoviek, dieťa pobieha po byte

Amaranta (infantilne): Jéé, čučňák!
Aries: Ježíšmarjá, jakej čučňák, pak má to dítě mluvit normálně!
Amaranta: Tak pardón, tučniak.
Štefík (behá okolo stola, necháva za sebou záludne nastražené kocky Lega a pokrikuje): Čučňák! Hučňák! Mučňák!
Aries: Neřvi, nejseš v Antarktidě.
Štefík (zastaví sa): Teto, a jakej tučňák?
Amaranta: Dobre naložený! Mám o ňom napísať drabble. A nič ma nenapadá! Čo by si mi poradil?
Štefík: Napiš drabble o ťave.
Amaranta: To nejde, musí to byť o tučniakovi. Nakladanom. Teda naloženom.
Aries: No tak naložíš tučňáka na ťavu a máš to, ne?

Na dně

Fandom: 
Drabble: 

Stává se mi to pořád. V narvaném krámu. Ve frontě na příměstský autobus. Když mě zastaví revizor (a já zrovna nejvíc spěchám). Za mnou se vesele tvoří (nebo roste) fronta, lidi nadávají (Sakra, to je doba!), pronáší moudra (To ste měla mít připravený, slečno!) nebo mlčí, nebo tam třeba další svědci ani nejsou a jako debil si připadám zcela sólově, když se tak přehrabuju v batohu a odhazuju stranou knihu, druhou, třetí, flašku s vodou, svetr, papír od svačiny, ponožku (ponožku?!), nabíječku na telefon, a říkám si, sakra, proč peněženka v batohu musí vždycky zapadnout až úplně dočista na dno?

Obrázek uživatele Lady Aludnev

(Ne)mrtvá duše

Drabble: 

Svět se pomalu řítí do prdele. Nebo už tam možná je.
Nevím, jestli to ostatní trápí, tak jako mě. Koneckonců nejsou tak přecitlivělí jako já.
Je možnost jak to vyřešit? Nemyslet na ten strach a prázdno co cítíš uvnitř?
Poddat se tomu?
Někdy si přeju prostě přestat existovat. Šlo by to i bez konečné smrti?
Už zase moc přemýšlím. To je můj problém. Kdyby mi bylo všechno jedno, tak nejsem tak na dně.
Možná to nakonec nemusí být tak složité. Možná že nakonec potřebuju jen jednu věc.
Někoho vedle sebe. Někoho kdo by mě přivedl zpátky k životu.
Kdo ví?

Závěrečná poznámka: 

Takové popkulturní přirovnání k mým pocitům (protože s tou knihou/filmem se ztotožnuju na mnoha různých úrovních)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Erendis

Samá voda, samá voda

Fandom: 
Drabble: 

Psací stůl, druhý šuplík. Hromada papírů, pár pravítek, prázdný sešit. Nic.
Polička na zdi. Všemožné knížky, přání k Vánocům, sešit o drhání. Nic.
Druhá polička. Lahvičky a šminky. Figurky koček a jiné zbytečnosti. Padající antiperspirant (chycen všas). Nic.
Ošatka na okně. Hromada tužek, krém na ruce. Nic.
Šuplíky v obýváku. Další tužky, další papíry, bordel. Inkoust do plnicích per, pletací jehlice. Zase nic.
Skříňka v nábytkové stěně. Učebice a cvičebnice, z matematiky, fyziky, němčiny. Poznámky z přednášky z roku 1983. Nic.
Stůl v obýváku. Staré časopisy, dávno neplatné reklamní letáky. Kočka. Další papíry. A úplně vespod...
Hoří!
Hledaný objekt nalezen.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Cesta pro kompot

Fandom: 
Drabble: 

(rachot padajících věcí)
Zuzana: (naštvaně) Do pr… háje!
Maminka: (starostlivě) Zuzko, jsi v pořádku?
Zuzana: Ne! (tříštění skla) Ten pitomec určitě vyhodil jističe! Proč ho necháš se v tom hrabat? (vztekle) Markuuu!
Marek: (zdálky) Joooo?
Zuzana: Okamžitě pojď sem! Vyhodil jsi jističe ve sklepě!
Marek: Žádné jističe jsem nevyhodil.
Zuzana: Vyhodil! Kdybys je nevyhodil, nespadla bych ze schodů, ty kriple!
Marek: Jak jsem mohl vyhodit jističe, když jsem u sebe v pokoji dělal prezentaci, hm?
(cvaknutí vypínače)
Zuzana: Jak se to sakra?
Maminka: Použila jsi ten vypínač vedle. Ten, který k ničemu nevede.
Zuzana: ...
Marek: (vítězoslavně) Užij si úklid sklepa!

Jestli

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma č.11 Upřednostňuji osobní setkání

Drabble: 

Jestli se nesetkáme, nebudeme se moci okouzlit. Nepostavíme si spolu vzdušné zámky, nepoletíme na křídlech lásky vysoko nad hlavami kolemjdoucích, zemdlených všedností, připoutaných k zemi osidly lhostejnosti. Neprožijeme spolu věčnost okamžiku a prchavost věčnosti. Nepoznáme, jaké to je, zahlédnout cizí duši, téměř nehmotnou a roztřesenou ve své obnaženosti. Nebudeme moci mluvit pohledy a křičet těly, ztrácet se a nalézat se v sobě samých, stále znovu a přesto pokaždé jinak. Nepůjdeme vedle sebe, bez sebe, k sobě, od sebe, do sebe, nepochopíme nic z toho, co každý tuší, ale málokdo ví. Nezměníme se, ale přesto se nepoznáme. Nebudeme se moci zklamat.

Obrázek uživatele Aveva

Černá krasavice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma č.11 - Upřednostňuji osobní setkání

Drabble: 

Při pohledu na ni tane na mysli jediné slovo - dokonalost.
Celé hodiny bych mohla sledovat její ladné linie. Hladké a zvoucí.
Dokázala bych se ztrácet v její exotické vůni. Ponořila se do ní a pokusila se v ní hořkosladce rozplynout.
Zlehka bych se jí dotýkala. Dívala se jak sladce taje pod mou horce roztouženou dlaní. Nechala bych na sobě ulpět odlesk její dokonalosti.
Tak to je.
Mohla bych se jen dívat.
Mohla bych k ní jen vonět.
Mohla bych se jí jen zlehka dotýkat.
Ale když jde o tabulku kvalitní čokolády, upřednostňuji co nejosobnější setkání a prostě ji celou sežeru.

Obrázek uživatele HCHO

Mňam

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Upozornění pro rodiče:
Nevím jak s ratingem – je to o strašném zlozvyku, ale když si vybavím věk, v kolika letech jsem mu propadla já, tak myslím, že to věkovou hranicí pro čtení nevyřeším.

Drabble: 

Dojídám chleba nad rozečtenou knížkou. Ještě bych si něco dala. Jo, ségra mi tam nechala domácího pribináčka, říkala, že moc dlouho nevydrží.
Mňam, ten je dobrej, co tam asi dala? Tvaroh, smetanu, vanilkovej puding? To by tak mohlo bejt.
Začítám se znovu do detektivky.
Mňam. Ještě bych si do toho mohla přidat lžičku ostružinový marmelády, to by mohlo bejt taky dobrý.
Je to nějaký napínavý. Tak byl to zahradník, nebo nebyl?
Lžička se pohybuje sem a tam. Najednou zvoní o dno sklenice.
To už to mám snědený? Tak to tam marmeládu nepřidám. No, ségra říkala, že mi moc dlouho nevydrží.

Obrázek uživatele Dia

Na dně bývá veselo

Fandom: 
Drabble: 

Hádej, hádej, hadači,
proč ti bytí nestačí,
proč tě nikdo nesplaší,
nevíš, tak pojď, radši.

...

Myslíš, že na dně tý lahve bude moje chuť do života?

Ne, tam je spíš moje osobnostní jistota.

Jako moje vtipnější, víc okouzlující já, kapiš?

Ne? Tak si to radši napiš.

Spolu s mym mobilem.

Víš, já se vlastně ráda bavim s kdejakym debilem.

Ale tys byl docela milej.

Klidně mi z tý lahve přilej.

Čekám teda, až si mě najdeš.

S jenom mym křestnim jménem, dno fejsbuku projdeš.

...

Hádej, hádej, hadači,
jak je svět hned jinačí,
na dno plavat nestačí,
přece tě tam dotlačí.

Závěrečná poznámka: 

včera jsem se asi potkala s mým budoucím manželem.
Prý si mě vezme, až budu potřebovat vízum. Velšan, co dělá na Islandu průvodce po ledovcích nebo co.
Ale nějak jsme si zapomněli říct kontakt.
Ale prej se uvidíme :D :D

Obrázek uživatele mamut

Mňam!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

12+
Malé upozornění - občasná hrubá slůvka.
Vstup spíše zakážeme rodičům neb ze školy vím, že je děti znají.

Drabble: 

Na dně je takové zvláštní spojení.
Ponejvíc jej lidé užívají, když jsou v ouzkých, v deprési, v pérdeli (pane hrábě).

Jenže co se mé osoby týče, "na dně" je to úplně nejlepší.
Na dno velkých pětilitrových flašek dávala moje babička ty největší okurky kvašáky.
Víte, co mi to dalo práce, než jsem se k nim projedla.
Žádné přehrabování. To bych dostala facana, až bych se po(d)srála.
Musela jsem hezky papkat jednu za druhou.
Babička je zakládala takovým širokým dřívkem. A hezky s višňovým listem a koprem a pod celofán s gumičkou.
Kdo by je za mnou pořád vázal šňůrkou.
Mňam!

Obrázek uživatele Viktorka

Zase matka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro moji milou tetu. (Se značnou autorskou licencí.)

Drabble: 

Byla strašně slabá. Nepřekvapilo ji to, ale tentokrát to bylo horší než v minulosti. Už čtyřikrát si sáhla na dno svých tělesných sil, ale teď poprvé cítila, že ji opouští i ty duševní. Nechvěla se únavou, ale předsmrtnou agónií.
Když požádala sestru o vodu, okamžitě jí vyhověla. Nikdo jí nebránil. Bez myšlenek, polykajíc strach, pokřtila sama své dítě, protože doktoři nevylučovali… Nechtěla to ani formulovat. Snažila se myslet na všechny, kteří se za ně modlí a doufají, ale nešlo to. Byla sama. Když pak její dcera svůj zápas vyhrála, poprvé pocítila strašlivou tíhu své hrůzy, kterou valila jako Sisyfos kámen.

Závěrečná poznámka: 

Sisyfos mi připomněl tuhle fascinující animaci.

Obrázek uživatele may fowl

Ranní

Fandom: 
Drabble: 

Vůně espressa ve vlasech, hučení mlýnku, hřbety rukou rudé a popraskané.

"SKOČÍM DOZADU PRO MLÍKO," zahuláká barista. Kývnu.

Za okny kavárny se rozednívá.

Zacinkají dveře. Vchází Dřevorubec. Má znepokojivě naléhavý pohled, ze kterého je vidno, že by rád naléhal. Opře se o barový pult a pozoruje, jak strouhám zázvor.

Vyměníme si dvě dobrá rána.

"Co to bude dnes?"

Strouhám a vyčkávám. Vyčkávám dlouho.

"Dneska bude nádhernej úplněk," podotkne nakonec.

"Vážně?"

Zase se chvíli zamyslí, jako kdyby sváděl malý vnitřní boj.

"Dám si turka s panákem tuzemáku," řekne pak.

Nevím, která část objednávky zabolela víc, ale co nejzářivěji se usměju.

"Určitě."

Chceli by sme psíka z útulku...

Fandom: 
Drabble: 

-Za tie psy sa u vás musí aj platiť? Myslel som, že si nejakého vezmem... Fakt musí? Tak nič.
-My by sme chceli psíka. Akého? Najradšej čivavu, ale ak nemáte, môže byť aj pitbul.
-Máte prosím šteniatka? Nemáte? A kedy zas nejaké dostanete?
(Sme útulok. Fakt nevieme dopredu, kedy a aké zviera sa k nám dostane)
-My by sme chceli šteniatko. Ale musí byť pokojné, vychované a nesmie ničiť veci a robiť neporiadok v byte.
-Nemohli by sme si od vás nejakého psa požičať na prázdniny?
-Pred šiestimi rokmi sme si brali od vás psíka. Viete, my ho musíme vrátiť.

Obrázek uživatele saasa

Farmářský obchod

Fandom: 
Drabble: 

Vrzly dveře. Prázdným podnikem se ozvalo několik rychlých klepnutí podpatků a pak, někde kolem police se zavařeninami, vyhřezlo ticho.

Cink... cvak cink.

Vysoká, pěstěná dáma jistého věku působila nesmírně rozhodným dojmem. Sklenice se zavařeninami vyvolávaly zdání, že se jejím dlouhým prstům snaží klidit z cesty, ale neměly šanci. Nakonec se krtkovitou technikou prohrabala až k těm nejvíce vzadu a uchvátila dvě.

Jedním pohybem se napřímila a otočila pozoruhodnou rychlostí čelem k pokladně. Dva rázné kroky.

"Já dobře vím, že ty neshnilé dáváte až dozadu. Znám vás!"

"My žádné shnilé zava..."

"Tyhle dvě si vezmu. A udělejte mi na cestu mačičáto!"

Obrázek uživatele HCHO

Když rodiče slaví

Fandom: 
Drabble: 

Na pozadí halasný zpěv písně „Jak mi dupou králíci.“ (Vodňaský, Skoumal)
Kluk (10 let): „Spíš?“
Holka (13 let) otráveně: „To se nedá.“
Kluk: „Já slyšim pana varhaníka.“
Holka: „Já i jeho ženu, tam bude půlka kostelního sboru.“
Kluk: „Myslíš, že má ty králíky cvičený?“
Holka: „Kdo?“
Kluk: „Pan varhaník!“
Holka: „Nevim, já bych tu jejich oslavu viděla tak na pochodující bílý myšky. Musej bejt jak děla.“
Kluk: „To by byla legrace jim tam pustit myšku.“ smích „škoda, že žádnou nemáme.“
Holka: „Na to by stačilo i autíčko na klíček.“
Dusot bosých nožek, cvaknutí vypínače a hřmot přehrabávání krabice s hračkami.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele HCHO

Prosincové nákupy

Fandom: 
Drabble: 

„Tak dřevěný špalíčky bychom měli, březový proutí taky. Černý tepláky a krém na boty jsou doma. Kožich bude problém.“ přemejšlel cestou do obchodu.
„Dobrý den, potřeboval bych nějakej velkej pytel.“
Slečna prodavačka snášela kde co, než nakonec něco vybral.
„Teď nějakej řetěz, aby pěkně chrastil.“
Slečna vrhla zoufalý pohled na kolegu. Ten byl ale ve svém živlu.
„V potřebné délce bychom měli pouze tohle…“ s lišáckým mrknutím vytahl na pult asi metr dvacet geniálního řetězu.
„Nádhera,“ zajásal, „ještě kdybyste tak měli kožich.“
„No, mohl byste si vzít ještě jeden pytel,“ naznačil průstřihy na hlavu a ruce, „působí to velmi výchovně.“

Závěrečná poznámka: 

Příhodu znám od brášky, skamarádil se takhle kdysi s majitelem jednoho železářštví.

Obrázek uživatele Envy

Zavíračka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Sprosté slovo na konci.

Drabble: 

Za osm minut sedmá a zavíráme. Kolegyně dokončuje zakázku pro poslední zákazníky, když tu najednou dovnitř vtrne muž, přibližně padesát let. Ani nepozdraví, a už ze sebe hrne požadavky.

"Dobře, já vám to vytisknu. Musím vás upozornit, za šest minut zavíráme, pokud budete potřebovat něco dalšího, stačí sjet o pár stanic dál na další pobočku, tam mají až do jedenácti."
"Abyste se nezbláznili," řekne nerudně.
"..."

"Tady to máte, vytištěné, sešité a zaříznuté, jak jste si přál. Kartou nebo hotově?"
"Počkat, teď mi udělejte ještě dvacet kopií."
"Já nemůžu, my musíme přesně zavírat, upozorňovala jsem vás."
"No to jste se posrala!"

Závěrečná poznámka: 

My vážně musely přesně zavírat =/

Obrázek uživatele Saphira

Sladká jako čokoláda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Možná jsem to už někomu z vás vyprávěla. Pár let práce ve službách se na mě podepsalo a věřte mi, už nikdy.

Drabble: 

Odraz zrcadla jí vrátí vynucený úsměv, hluboký nádech a výdech. Dneska se nenechá rozhodit.
„Ta tyčinka s čokoládou… ta je sladká?“ ukazuje postarší zákaznice na jeden z prodávaných artiklů.
Zatne zuby. „Ano, je s čokoládou,“ procedí, sarkastický tón se snaží potlačit na minimum.
Křečovitě děkuje a doufá, že baba se už nikdy nevrátí.
Fronta roztrpčených zákazníků stojících u pokladny s cedulkou Pokladna uzavřena.
„Slečno, obslouží nás konečně někdo?!“
Mlčky pohlédne na cedulku a pak pokyne frontě, aby přešla k vedlejší pokladně.
Den za dnem.
Zákazník za zákazníkem.
Peklo za peklem.
„Co si budete přát?“ směje se sladce a uvnitř umírá.

Obrázek uživatele Viktorka

Na kolenou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Doufám, že nikoho nevědomky nevykrádám. (Silná stylová inspirace příběhy z Clients from hell.)

Drabble: 

„Ještě přesně nevím, co vlastně chci, ale nebojte se, včas se to dozvíte. Slyšel jsem, že máte v oboru značné zkušenosti, takže nepochybuji, že mým požadavkům vyhovíte. Vím, že asi nejsem váš jediný zákazník, ale přesto bych potřeboval, abyste byl na příjmu 24/7, kdybych měl nějaké připomínky k vašemu postupu. Je možné, že nezareaguji okamžitě, v zásadě jsem dostupný jen zvečera, ale na to si zvyknete. Bohužel mi momentálně nepřebývají žádné prostředky, takže to budete muset udělat zadarmo. Odměnou vám budiž má (skoro) nehynoucí vděčnost. Ostatně neděláte to pro peníze, ne?“

Bůh si povzdechl. Modlící se ho ovšem neslyšel.

Závěrečná poznámka: 

No, snad to není úplně blbé.

(Pro Ryu: počitadlo ukazuje 99 slov, protože počítá 24/7 jako jedno slovo, ale dle metodiky by se mělo počítat za dvě.)

Stránky

-A A +A