Avatar: The Last Airbender (anim. seriál)

Obrázek uživatele Wolviecat

Poslední z pánů času

Drabble: 

Doktor objednal si dva pangalaktické megacloumáky. Dnes potřeboval něco silnějšího.
"Pokaždé se najde někdo další. "
Otočil se po zvuku. Z protější stoličky se na něj usmíval černovlasý, modrooký pozemšťan. No, pozemšťan spíš ne, podle toho, jak si poradil s megacloumákem.
"Nakonec je přivedeš zpátky." Holohlavý muž v oranžovém rouchu si objednal sklenici džusu a gestem do ní přimrazil kostky ledu.
"Popravdě, někdy si budeš přát, aby si fakt byl poslední." Mladík s dlouhými dredy na krku do sebe kopnul sklenici piva.

Doktor složil hlavu do dlaní. Jak si má jeden zoufat nad osudem, když jich je posledních svého druhu tolik.

Závěrečná poznámka: 

Tak, a teď dohnat resty ve čtení.

Obrázek uživatele Keneu

Příběhy nikdy nekončí

Úvodní poznámka: 

A na závěr jako už tradičně jeden multicrossover.
Většinu DMD jsem strávila doma na home office. Děkuji, že jste mi to pomohli přečkat při zdravém rozumu – prostě přečkat. Jsme všichni naprosto úžasní. Ještě bych měla dnes napsat tři drabble, ale už ne pod touhle identitou.

Drabble: 

Poslední spojenectví elfů a lidí vytáhlo proti Sauronovi a zvítězilo. A najednou stojí před Helmovým žlebem elfové.
Poslední hrdina, barbar Cohen, se vydal na Dunmanifestin, aby vrátil bohům oheň. Naštěstí je tu posádka Luňáka a zachraňuje Zeměplochu před katastrofou.
Avatar Aang je poslední vládce větru na světě. Totiž dokud se mu nenarodí syn Tenzin a neobnoví slávu vzdušných nomádů.
Poslední samuraj padl v bitvě o Širojamu. Ale jejich vnitřní síla, filozofie i kultura žije v Japonsku dál. A nejen tam.
Slovní spojení poslední soud zní velmi definitivně. Ale buďme k sobě upřímní – nikdo z nás nemůže rozumem obsáhnout Nevýslovný plán.

Obrázek uživatele Wolviecat

Pod jezerem

Drabble: 

Ty jsi tu novej? Tak pojď, provedu tě kolem.
To koukáš, co? Nikdy by si neřekl, co se ti může schovávat přímo pod nohama.
Támhle jsou průvodkyně... a neříkej, že tě to nenapadlo. Od toho tu nejsou.
A teď naši hosté. Od posledního šupáka z ulice až po samotného dědice Ohnivé země. Byla s ním práce, ale taky jsme ho dostaly. Určitě si ho potkal, ten chlápek z kantýny, co zadrhává v řeči.
Co, ty sis to rozmyslel? Že radši budeš někde zametat ulice? S tím ti pomůžeme. Jen se dívej do světla a opakuj: "V Ba sing se není ..."

Obrázek uživatele Wolviecat

Život za životem

Drabble: 

"Myslela jsem, že na to už neskončíš, Aangu." rozesměje se Toph. Pak ale natáhne ruku a pomůže Koře na nohy.

"Vzpomínáš?" zašeptá Asami. Mladík vedle ní zrudne. Jejich svatební noc. Jako by to nebylo skoro století.

"Máme ji." Z fotky se mračí dívka se zlatým očima, ale ona v ní pozná svého syna.

Vnučka Avatara Malu adoptuje její nové převtělení, když teroristický útok zničí jejich chrám.

Ten čaj sklízela ještě jako Avatar Nyima. Zbylo ho sotva na kovnvičku, víc vody se jí ale stejně nepodařilo z vyprahlé země vytáhnout.
"Na přátelství, které vydrží víc než život," připila duchům kolem sebe.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Tvé touhy i tvé viny v dětech tvých žít budou dál...

Drabble: 

Nikdy mu to nevyčetla, ale cítila, že všechen čas, který věnuje Tenzinovi, ho vzdaluje od Bumiho a Kyii. Věděla, že to ví. Ale ani přes všechnu empatii nemohla úplně poznat, jaké to je být sám. Všechny národy se po válce zvedaly z popela, ale jemu nezbyl ani ten. Musel tvořit z ničeho, ze vzduchu, z víry a odhodlání... A po něm bude jediným vládcem větru Tenzin. Musel mu dát něco navíc. I když ho bude obklopovat přátelství, láska a podpora, nikdo mu nedokáže ulevit od zodpovědnosti, že pokud selže, zůstane místo všech těch pracně vystavěných vzdušných chrámů zase jen vzduch.

Obrázek uživatele Ilian

Jsi jako květina

Drabble: 

Azula a Ty Lee seděly na pláži a pozorovaly západ slunce.

"Nechápu, proč mě žádný kluk nechce!" postěžovala si Azula už asi posté. "Jsem perfektní partnerka! Dokonalá a ještě k tomu princezna!"

"No, to je všechno pravda!" začala Ty Lee nervózně. "Víš kluci jsou... Ty jsi totiž jako taková květina-"

"Máš pravdu! Jsem jako růže, krásná, ale taky nebezpečná! Bojí se mě a to je správně. Ale to jim přece nebrání v tom, aby se mnou chodili!"

"Jo... asi máš pravdu," přikývla Ty Lee a byla ráda, že Azula nepřišla na květinu, kterou měla na mysli, totiž jednu hořkou bylinu.

Obrázek uživatele Wolviecat

Antropologie pro Ohnivé království

Drabble: 

Větrní nomádi jsou synonymem pro nevázanost a lehkomyslnost. Přesto dokázali několik hodin, možná dní, sedět v nepohodlné poloze, zatím co jim někdo do těla zabodával jehlu.
Pro členy vodního kmene nechávají vládce vody, aby jim natlačili inkoust pod kůži. V posledních letech však tato primitivní pověra, která má chránit před démony, pomalu začíná ustupovat modernímu myšlení.
V zemním království je tetování pro vojáky a zločince. Odvaha a ostuda. Jak se blíží konečná porážka, přestávají se od sebe lišit.
Lidé ohnivého království nevěří na démony a čáry na kůži, které je zadrží.
A jsou lepší způsoby, jak někoho na věky označit.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Princezna ve věži

Drabble: 

"Všichni mě zradili."
Nikdy jsem se nespokojila s ničím menším než s dokonalostí. Musím být dokonalá i jako vězeň.
"Opustili mě moji spojenci. Dokonce i nejdůvěrnější přátelé"
Samozřejmě, že jsem čekala, že zradí. Všichni vždycky zradí.
"Připravili mého otce o moc. A já stála bratrovi v cestě k trůnu. Byla chyba věřit tomu, že v exilu pochopí... a změní se."
Pochopil a změnil se. Přesně, jak jsem předpokládala, ale jinak, než jsem si přála.
"Odtržená od těch, kteří mě milovali"
I vlastní matka mě nenáviděla.
"Zůstal jsi jen ty..."
Naivní policajt, který vidí zakletou princeznu místo šílené dcery šíleného krále.

Obrázek uživatele Wolviecat

Rychlost plně naloženého tučňáka

Drabble: 

"Dušený, smažený, obalovaný..."
Aang zatnul zuby a snažil se ignorovat Sokkův monolog.
"No tak, Jampo, aspoň krok. Dostaneš rybičku!"
Tučňák teskně zakvílel, ale nepohnul se ani o píď. Zdálo se, že se propadá do sněhu.
"...pečený a nadívaný..."
"Aangu, vydří tučňáci se nedají jen tak ochočit."
Chtěl protestovat. Tolik se těšil, že za ním bude Jampo všude chodit, nosit mu věci, možná se naučí pár triků...
"Máš pravdu, Kataro," povzdech si. Sundal Jampovi šňůrku z krku: "Tak běž!"
"...naložený v soli..." Sokka na vteřinu zmlkl.
"Aangu?" zeptal se s rostoucí hysterií v hlase: "Neodešel ten tučňák právě s tvým batohem?"

Obrázek uživatele Wolviecat

A za měsíc znovu

Drabble: 

Tophiny rodiče o tom nikdy nemluvili. Bylo to trapné, soukromé, přízemní. Snad měli pocit, že bude pořád malá holčička, která se o tyhle věci nemusí zajímat.
Takže teď byla půlnoc, stála před Katařiným pokojem, v břiše měla křeče a na nohách něco lepkavého a studeného. Pěst zvednutou, stačilo zaklepat.
Nikdy v životě nebylo tak těžké zaklepat.
“Toph? Co se…”
Zalapala po dechu a Toph bylo jasné, že je konec. Má nějakou smrtelnou nemoc a…
Katara ji objímala a smála se.
“Gratuluju! Teď už si vlastně dospělá!”
Úžasný, pomyslela si kysele. Taky by se to mohlo poznat trochu míň nechutným způsobem.

Obrázek uživatele Llyan

Příležitost

Úvodní poznámka: 

Takové malé zakončení mojí série o Hope...

Drabble: 

"Podle mě je to zkrátka hloupost. Však víte, když se v prvním dějství objeví na zdi puška..."
"Ale tahle puška je absolutně bez využití! Ne, jen by to zaplevelilo příběh."
"Hope je dobrá postava. Má vazbu na Avatara. Nemohla by se objevit aspoň v komiksech?"
"Už jsem řekl ne, necháme ji tam, kde je. Ať si dělá co chce."
"Ještě aspoň v jedné epizodě, prosím! Nebo ve dvou..."
"No tak jo, co s tebou... Ale tak na deset sekund maximálně. A to už je poslední klapka, rozumíš? Ať si její život vymyslí ti otravní spisovatelé fanfikcí. Takový příležitosti oni milujou."

Závěrečná poznámka: 

Páni tvůrci mají pravdu. Mrzí mě, že se Hope v seriálu neobjevovala víc, ale na druhou stranu jsem jim vděčná za to, že jsem její osud mohla určit sama. Děkuju jim. A samozřejmě taky celému SOS za tuhle úchvatnou příležitost! Neskutečně mě to bavilo a už se těším na příští rok! :D

Obrázek uživatele Llyan

Doma

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Ztráty a nálezy

Drabble: 

Ying a Than nemohli uvěřit svým očím. Vesnice byla úplně stejná, jak si ji pamatovali z dob, kdy tudy netáhly pluky vojáků v brněních se znakem Národa ohně. Stejná náves. Víceméně stejní lidi. Potkali tolik starých přátel, kteří přežili a neuvízli v Ba Sing Se. Nikdy nebyli šťastnější.
Hope měla zvláštní pocit. Tady by žila od začátku. Bylo by to tak krásné dětství... ale bez Roca.
"Myslím, že si tu zvyknu," smál se. Rozběhli se po trávě a předávali si babu.
"Děti, pojďte sem! Teď přijde velké eso," zavolal na ně Than.
Stanuli před dvěma krásnými domy.
Tady. Doma. Navždycky.

Závěrečná poznámka: 

Já vím, moc přeslazený happyend, ale když já jim prostě nemůžu udělat nic zlého :)
Už předposlední téma? Páni, to uteklo...

Obrázek uživatele Llyan

Ztráty a nálezy

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Tam a zase zpátky

Drabble: 

V kanceláři správce čtvrti se schylovalo k hádce, pěkně peprné hádce. Zčistajasna se rozletěly dveře. "Nejdu pozdě?"
První se vzpamatovala Hope. Vypískla a vrhla se svému nejlepšímu příteli kolem krku.
"Takhle mě opustit!" zlobil se naoko.
Rocovi rodiče byli samá pusinka a "Kde jsi byl?" "Měli jsme takový strach!"
Když ho konečně nechali dýchat, bylo to jen proto, aby ho přišel obejmout sám velký Avatar. Roco se ocitl uprostřed kolosálního skupinového objetí.
Když se však Aang pokusil přitáhnout i Toph, ucukla. "Nech mě! Z takových přeslazených emočních výlevů dostávám koliku."
Nikdo už si jí víc nevšiml.

Cesta domů byla volná.

Obrázek uživatele Llyan

Tam a zase zpátky

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Musel utéct. Nemohl to už dál snášet.
V noci se opatrně proplížil kolem stráží a sám byl překvapen, že se mu povedlo dostat se až ven.
Na vlak se vetřel bez pasu.

Ale doma nikdo.
Sevřel se mu žaludek. Unesli je! Kvůli němu!
Začal panikařit a panikařil by doteď, kdyby na něj nenarazil náhodný soused.
"Roco! Nejanči, nebo si ublížíš a už tě nesešijeme! Tví rodiče tě jeli hledat až nahoru, dokonce i s Avatarem."
Avatar? Hledat jej? Ale jak ví...
Hope!

Na sloupku na nádraží ve Střední čtvrti byl vyvěšený plakát s jeho portrétem.
Rozběhl se na uvedenou adresu.

Závěrečná poznámka: 

Je v tom poznat téma? Myslela jsem to tím "panikařil by doteď" a "ublížíš si a už tě nesešijeme"...

Obrázek uživatele Llyan

Nepůjde to po dobrém...

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zase

Drabble: 

Aang se pokusil s veliteli Dai Li domluvit. Fakt to zkoušel.
Samozřejmě popřeli, že kdy slyšeli o nějakém Rocovi (ačkoli jeho rodiče posílali nahoru jeden zoufalý dopis za druhým), a zabouchli mu před nosem.
Zjevně už zapomněli na Toph Beifongovou.
Zpacifikovala je několika málo okázalými pohyby a když se na ni vyřítila záložní jednotka, sebrala jim meče a přetavila je v pluhy, poznamenajíc, že by se jim možná měli věnovat spíš.
Hope měla tu čest být u toho a jen valila oči.

Najít Roca byla ta nejtěžší část celé operace. Nebyl s ostatními rekruty. Jako by se do země propadl...

Obrázek uživatele Llyan

Zase

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Velitel výcviku rázoval podél perfektně nastoupené řady nováčků a vykřikoval povely. Na každé slovo jeden z učňů vystartoval a přesným úderem rozdělil přidělený kamenný kruh na osminy.
Důstojník Dai Li se zastavil u pomláceného chlapce se vzdorovitě zatnutou čelistí.
"Sedm," zasyčel. "Zase."
Roco už po chvíli ani neměl sílu se bránit.

Aang zaklepal. Otevřel Than.
"Dobrej," odpověděl na pozdrav. "Neznáme se?"
Z chodby vykoukla Ying a vypískla. "No ne! Vždyť to je Avatar!"
"Rád vás zase vidím," zubil se. "Mám pro vás návrh. Je po válce, můžete se vrátit domů."
"Jaké je to doma?" zeptala se Hope.
Ying vypískla podruhé.

Obrázek uživatele Wolviecat

Perihélium

Úvodní poznámka: 

Asi jsem mohla stvořit něco malinko... optimističtějšího. Ale to bych asi musela napsat do jiného fandomu, a já už měla na Avatara neskutečný absťák.

Drabble: 

Prvních pár století byla Sozinova kometa jen bezejmenná putující hvězda.
Své jméno dostala v den, kdy vyhlazením Vzdušných Nomádů začala Válka.
O sto let později v jejím světle Avatar Aang tu samou válku ukončil.
Další spolu Korra a Asami sledovaly na oslavách stého výročí míru.
Příští návrat pozoroval astronaut Spojené republiky z okna vesmírné stanice.
Následující poprvé zažili dva Avataři naráz – za každou obydlenou planetu jeden.
Další minula nepozorovaná. Hluboko v krytech nebylo pro starodávnou magii místo.

Uprostřed spáleného světa natáhla zjizvená dívka ruku a nechala si po prstech přeběhnout plameny.
Co se objevila ta putující hvězda, byly pořád silnější.

Závěrečná poznámka: 

Motiv dvou Avatarů jsem si půjčila z An Avatar of Mars (archiveofourown.org/works/338351), který tímto velmi doporučuji.

Obrázek uživatele Llyan

Akademie ovládání kovu

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Aang, Toph, Zuko a Hope se procházeli po pozemcích školy. Hope byla jako u vytržení. Skutečně se jí to děje?
"Máte to tu nádherné!"
"Hmm, loňské sněhy tu nadělaly víc škody, než bych ráda," rozhlédla se Toph kriticky po dokonalých skalnatých zahradách. "Ale dík. Mohla bys tu taky studovat, jestli seš vládkyně."
Hope bylo tak líto, že nemůže. "Díky za nabídku, ale bohužel nejsem. Mám ale kamaráda, který..." Zarazila se. Roco. A potažmo máma, táta...
"Mohla bych na vás mít jednu prosbičku?" zažadonila. "Chtěla bych jen někomu pomoct ven..."
"Velký útěk?" ušklíbla se Toph. "Počítej se mnou!"
I Avatar přikývl.

Obrázek uživatele Llyan

Tolik očekávané díky

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Hope se zajíkla.
"Ehm... Moc ráda vás poznávám, strašně mě těší, je mi nekonečnou úctou..." Počkat, tohle bylo špatně! "Totiž, je mi ctí, potěšením... Veškerá úcta vám, pane Avatar, já jen-"
Kdyby ji Aang nezarazil, asi by se v tomhle bludném kruhu motala ještě dlouho. "Taky tě rád poznávám. Jak se jmenuješ?"
"Hope, pane..."
"Hope? Znal jsem jednu Hope. Roztomilá holčička."
"To - to jsem asi já, pane."
"Ty? Páni, tolik jsi vyrostla! Vážně už je to tak dlouho? Kolik ti je?"
"Dvanáct..."
"Vážně? Vyrostla jsi do krásy."
Zrudla. "Díky..."
Hluboký nádech. "Chtěla jsem vám poděkovat, pane Avatar. Za svůj život."

Obrázek uživatele Llyan

Ten, koho jsi chtěla vidět

Úvodní poznámka: 

Navazuje na O hadech

Drabble: 

Toph postávala v čele tělocvičny a se samolibým úšklebkem hulákala na své hekající svěřence: "Makat, snažíme se trochu! Necvičili jste, tak dohánějte!"
Aang vyšel ven zrovna ve chvíli, kdy vzducholoď Pána ohně přistávala.

Hope se nervózně ošívala.
Kéž by jako malá poslouchala maminčiny poučky o tom, jak se má chovat! Měla strach, že se zachová neuctivě nebo udělá něco, co Avatara naštve. Smázl by ji z povrchu zemského jako nic.
Když ho poprvé uviděla před branami Akademie ovládání kovu, zastavilo se jí srdce.
Přátelsky se pozdravil se Zukem. "Proč jsi tu?"
Zuko jen ukázal na Hope.
Aang se usmál. "Ahoj!"

Obrázek uživatele Llyan

O hadech

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Palác ohně byl OBROVSKÝ.
Obrovský a obrovsky honosný. Všude spousta rudého sametu a pravého zlata.
Hope nemohla uvěřit, že tu skutečně je. Ona, holčička z Dolní čtvrti! Se samotným vládcem!

To první, co Zuko udělal, bylo nechat přinést obrovskou prastarou knížku s nápisem Bestiář.
"Třeba tam najdeš něco o svém kamarádovi," nadhodil.
Hope nalistovala vodní hady a začetla se.
Nikdy hady moc nemusela, ale teď ji naprosto uchvátili. Rychle se stali jejími nejoblíbenějšími zvířaty.
Zuko ji tiše sledoval a uvažoval, co všechno o ní strýček Iroh věděl.

Mezitím přišla zpráva.
Avatar řeší naléhavou záležitost v akademii Beifongové. Setkání proběhne tam.

Obrázek uživatele Llyan

Jaký strýc, takový synovec

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Banánový král

Drabble: 

"Nespalte mě, prosím!" vyletělo z Hope. Pán ohně Zuko se rozesmál.
"Tvoje starosti bych chtěl mít! Neboj, kvůli tomu tu nejsi. Můj dobrý přítel mi říkal o dívence, kterou zachránil před hadem. Měla by být zhruba v tvém věku..."
"Avatar o mně mluvil?" Nemohla tomu uvěřit.
"No jistě. Zanechala jsi v něm hluboký dojem. Dej si ten banán."
Hope nejistě sáhla po ovoci. "Ráda bych se s Avatarem setkala."
"Rád ti to umožním. Jak by řekl strýček, ušlechtilé cíle si zaslouží pomoc. Ale než se dostaneme na břeh, pomohla bys mi s mou dcerkou? Ještě jsem to přebalování úplně nezvládl..."

Obrázek uživatele Llyan

Banánový král

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Přítel

Drabble: 

K Hope se okamžitě seběhla ochranka. Měla milion chutí skočit zpátky do vody.
"Jsi celá? Potřebuješ ošetřit?!" bylo kupodivu to první, co je zajímalo. Až když je podesáté ujistila, že jí had opravdu neublížil a nemá žádnou vodu v plicích (To jde?), přešli k otázce lístku na loď.
Než však stačila vybreptat nějaký nesmysl, přikráčel k ní samotný Pán ohně.
Hope nevěděla, co má dělat. Pro jistotu se uklonila. Položil jí ruku na rameno.
"Pojď se mnou."
Zajíkla se. "A-ano, pane..."
Zavedl ji do své kajuty, usadil do čalouněného křesla a přistrčil k ní mísu s ovocem. "Dáš si banán?"

Obrázek uživatele Llyan

Přítel

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Na tohle nebyla připravená. Nikdo by nebyl.
Komunikuje s hadem.
V myšlenkách, jako by byli nějak spojení.
Vyprávěl jí příběh, který jí tolikrát říkala maminka. O jejím narození. O vládcích, kteří jej zastavili, aby jí umožnili příchod. Byl by ji sežral i s její matkou. Avatar mu to nedovolil.
Hope naslouchala jako u vytržení.
Had ji nesežral, jak kdysi chtěl.
Místo toho ji opatrně postavil na palubu lodi plné vyděšených lidí a zmizel v hlubinách. Nechal v ní po sobě památku - neviditelnou, ale silnou.
Opřela se o zábradlí a sledovala jeho stín. Byl jejím přítelem.
Najde Avatara. Musí mu poděkovat.

Závěrečná poznámka: 

Já vím, moc tam nejde poznat téma... Prostě nebyla připravená, ale když na telepatickou komunikaci došlo, šlo to samo :D

Obrázek uživatele Llyan

Kamenné tváře

Úvodní poznámka: 

Navazuje na předchozí

Drabble: 

Roco panikařil. Hope je v čudu a co on tady sám? Bez hlavy týmu?!
Plán B, plán B... Byl vůbec nějaký? Co má dělat, když se rozdělili?
Má zůstat u Iroha? Bez Hope to nemá smysl...
Pokračovat v průzkumu města? Bez Hope ho chytí okamžitě!
Domů. Vrátí se domů.
Ale k tomu se taky nedostal.
Byl přepaden, jasně, přepaden! Pokusil se bránit ovládáním země, ale spoutali ho kamennými rukavicemi.
Útočníci měli podivné klobouky a tváře jako kusy skály. Jejich šéf jako by byl oživlá socha.
"Jsme Dai Li, strážci kulturního dědictví města. Půjdeš s námi. Už dlouho jsme neměli rekruta."

Obrázek uživatele Llyan

Hadí průsmyk

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Princezna ohně

Drabble: 

Když kočár odjížděl, zachytila Rocův zděšený pohled.
Vyskoč!
Ale někdo ji uvidí...
A tak se dostala do přístavu.
Když opouštěli kočár, měla šanci!
Vrať se. Najdi Roca a vrať se k rodině.
Ale něco ji přinutilo nenápadně nastoupit na palubu. Možná touha po svobodě. Být konečně pryč z města...
Možná to byl osud, kdo zařídil, aby ji kdosi neopatrný strčil do vody.
Loď vyhlásila poplach, ale Hope už to neslyšela.
Z hlubin se vynořila silueta obřího vodního hada.
Hadí průsmyk.
Jako by ho znala...
Chvíli si hleděli do očí. Pak mu opatrně položila ruku na hlavu.
Vynesl ji nad hladinu.

Obrázek uživatele Llyan

Princezna ohně

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Výčitky svědomí

Drabble: 

Hope div nevypískla.
"Kdo je to?" nechápal Roco. "Vypadá jako... vládce ohně?!"
"To je Pán ohně Zuko, troubo! A Iroh musí být ten jeho strýc! Páni..."
S Pánem ohně přicházela i jeho manželka, v ruce uzlíček přikrývek. Iroh se roztekl.
"Tak tohle je Izumi? Rád tě poznávám, maličká..."
Hope a Roco se vytratili, aby nerušili rodinné setkání.

Před čajovnou stál kočár plný super věcí. Musely to být dárky pro strýčka. Hope nevěděla proč, ale vylezla nahoru, aby si je prohlédla.
Prohlížela si je tak dlouho, dokud si pro ně nepřišli. Krčila se v rohu.
A pak už nebyl čas vylézt.

Závěrečná poznámka: 

Nevím, jestli se to taky počítá jako věno... Prostě jsem téma pojala krapet volněji :D

Obrázek uživatele Wolviecat

V bezpečí

Drabble: 

Na horizontu se zablesklo. Vítr rozhoupal lampu nad dveřmi čajovny.
Li zůstal stát, koště v rukou, oči upřené na komíhající se světlo.

„Okamžitě mě pusťte! Až se o tom dozví můj otec...“
„Vašemu otci jste lhostejný, princi Zuko, a dobře to víte.“
Pokusil se zavřít oči, ale světlo se mu dál propalovalo hluboko do mysli.
„V Ba Sing Se není válka.“

Hrom.
Li zalapal po dechu, jakoby se probudil z noční můry.
Měl by si odpočinout. Už začínal usínat za chůze.
Na násadě koštěte zůstaly dvě zčernalé, spálené skvrny. Skoro jako otisk dlaní. Ale ty tam musely být už dávno.

Obrázek uživatele Llyan

Výčitky svědomí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zástěry a Je pryč!

Drabble: 

Skutečně na tom nebylo nic složitého. Zapisovali si objednávky, roznášeli čaj a usmívali se na zákazníky. Sem tam to trochu popletli, ale to se přece stává i nejlepším. Alespoň tak to říkal Iroh.
Netušili, co je to za týpka, ale shodli se na tom, že je super! Byl pro každou legraci a dělal ten nejlepší čaj na světě.
Jen...
"Co je to s tebou?" nechápal Roco, když byla Hope opět duchem nepřítomná. "Jsme tady! Můžem se tu toulat a dostáváme zaplaceno!"
"Já jen - nechali jsme tam rodiče..."
V tu chvíli se otevřely dveře. Ještě nikdy neviděli Iroha tak sprintovat.
"ZUKO!"

Obrázek uživatele Llyan

Je pryč!

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zástěry

Drabble: 

Takže, řekněte mi v klidu, kdy se vaše dcera ztratila.
Já vůbec nevím, někdy v noci! Probudím se, udělám jí snídani... A ona není v posteli! Ach bože, někdo ji unesl, já to vím...
Uklidněte se, tak hrozné to nebude. Nemyslíte, že mohla odejít sama?
Cože? To je jako dělat kozla zahradníkem! Hope je tu naprosto spokojená, má tu přátele a...
Myslíte toho chlapce, kterého právě pohřešují naproti?
Roco se taky ztratil?! Ach bože, bože... (vzlyk)
Vypadá to jasně. Uděláme, co budeme moct, ale jestli utekli, nejspíš se nenechají jen tak chytit... Prozatím děkujeme.
Ach Hope, proč mi to děláš!

Závěrečná poznámka: 

Snad jde poznat, že se jedná o Hopinu maminku Ying :D

Stránky

-A A +A