DMD č. 30. pro 30. 4. 2020. Téma: Nejposlednější z posledních

Obrázek uživatele Champbacca

Opus a opona

Úvodní poznámka: 

(mezitím na úplném konci)

Drabble: 

Historicky vzato byly Edvinovy dubnové dovolené nezřídka provar a on kolikrát zvažoval ukončení tradice. Jen považte...
2011: To nemělo hlavu ani patu.
2012: Taky ne, v budoucnosti.
2013: Stal se rytířem kruhového stolu.
2014: S Batmanem a Dorotkou procestoval Říši divů.
2015: První série, postapokalyptická hra s Vortigauntem a Psem.
2016: Zapomenuté říše s Edwinem Odesseironem a Elminsterem.
2017: Ragnarök.
2018: Pirátské dobrodružství s Dlouhým Johnem Silverem a Pirátem Kapitánem.
2019: Nicnedělání s Geraltem z Rivie a Janou z Arku.
A 2020: Duna s Rickem Sanchezem a Catherine Morlandovou. Dobrodružství opravdu poslední, neb pojedenácté by to nedal.
Ne v dubnu.

Závěrečná poznámka: 

Tak jo, poslední téma mi docela nahrálo, díky za něj, za všechna předchozí i za všechny ryby. Za čas, energii, kachny, komentáře a náměty k zamyšlení, inspirace a noční můry a v neposlední řadě i za věci hmotné. A držím palce, ať vám to jde v dalších ročnících aspoň tak jako v těch minulých. Bylo to fajn.

(a závěrem závěrečné poznámky k závěrečnému drabblu si teda ještě neodpustím dodatek, že první květnové téma už je tam, co obvykle, a taky si dovolím ještě jednou ostatně soudit, že by Jediland měl být aktualizován)

Obrázek uživatele Erenis

Hazard

Drabble: 

Občas skrátka nevieš, čo máš robiť.
Vieš ale, že niečo urobiť musíš.
Tak vstaneš, vykročíš do neznáma a dúfaš.

Ľudia tomu hovoria hazard.
Ja tomu hovorím neriadený plán.
Bohovia sa na tom smejú
ale oni aj tak ničomu nerozumejú.

Ak budeš mať niekedy pocit, že si
úplne, ale úplne zbytočný,
že si najposlednejší z posledných
urob hazard.

Vykroč do neznáma a buď pri tom odvážnejší
ako malé dieťa prvý raz samo v pivnici.
Niečo sa určite stane.
Vždy sa totiž niečo stane.

Prinajhoršom umrieš.
Z toho si ale nič nerob.
Všetko, čo má začiatok, má aj koniec.

Ešte sa uvidíme.

Závěrečná poznámka: 

Dakujem vam vsetkym za krasnu challenge - zvladnut ju celu bolo zaujimave. Pomerne vycerpavajuce, ale velice, velice vdacne.

Planujem z mojich drabbles vydat kniznu zbierku, mam ich 51. Som zvedavy, ako to dopadne. :-D

Vdaka za pozornost, papa, zijte blaze a ahoj v pristim DMD!
Erenis Ranitos

Obrázek uživatele eliade

Ten, kdo leze pomalu, dostane dnes pochvalu

Úvodní poznámka: 

...a možná i medaili.

Drabble: 

Hlemýždi a slimáci usilují o zařazení závodu v pomalém plazení do programu příštích olympijských her.

„Jde vlastně o takový závod naruby. Vyhrává ten, kdo se do cíle dostane jako poslední,“ popisuje pravidla jeden ze sportovců. „Celou dobu se však musí pohybovat. Kdo na trati usne nebo se dokonce zavíčkuje, je diskvalifikován.“

Olympijský výbor jejich žádosti nejspíš nevyhoví. Podobné disciplíny totiž nebývají divácky atraktivní.

Například plží mistrovství světa ve fotbale muselo být pro nezájem fanoušků předčasně ukončeno. Při žádném z odehraných zápasů navíc kvůli pomalému pohybu hráčů nepadl ani gól, a neexistoval proto způsob, jak rozhodnout o postupu týmů ze skupin.

Závěrečná poznámka: 

Tak jsme znovu doběhli do cíle (případně se tam doplazili). Duben je za námi a mně nezbývá než všem poděkovat za úžasnou atmosféru a milé komentáře a doufat, že se tu příští rok zase všichni shledáme.

A pokud se vám Novinky ze světa sportu líbily, nezapomeňte sledovat naši facebookovou stránku Brak Čabrak - sportovní novinář! Jen tak budete mít přehled o tom nejdůležitějším ze světa zvířecího sportu po celý rok.

Obrázek uživatele Lady Peahen

S pozdravem navždy Tvá

Úvodní poznámka: 

Tentokrát navazuji velmi přímo na Nevěrnou

Drabble: 

Seděl pod jabloní a skládal k sobě kousky papíru, jako kdyby se pokoušel složit zpátky opadaný květ. Symbol křehké pomíjivosti. Symbol nového začátku.
"Řeknu ti ho slovo od slova," navrhla. Jinou omluvu neměla.
"Přišla ses rozloučit?"
"Přišla jsem se pomilovat pod kvetoucími stromy," vysvětlila. "Akorát jsem přišla o dva měsíce pozdě."
"Tak dlouho bych nečekal," zalhal.
Klekla si k němu a zpod prstů mu brala dílek roztrhaného dopisu za dílkem. Mačkala je do kuličky, která se jarnímu květu podobala mnohem víc.
"Budu ti psát každý den," řekla pohnutě, jako by říkala tu druhou očividnou věc. "Jemu už nenapíšu ani řádku."

Obrázek uživatele Scully

Pomezí

Fandom: 
Drabble: 

Ležel na poli mrtvých a cítil jen tělo prostupující chlad, který se plížil po končetinách jako hustá mlha. Neměl ponětí, kde je a kdy je, jestli je na živu nebo je mrtvý. Ale cítil… nejspíš žil.
Jeho mysl postupně prostupovala mlhou a místy zahlédla kousek skutečna – bitva u Cullodenu – Claire – skelný pohled Jacka Randalla – krev na jeho rukou – pád.
Tíha reality na něj padala čím dál více, jak se mlžný opar zvedal z jeho mysli.
A na samém kraji vědomí zůstávala nejposlednější z posledních vzpomínek.
Zasáhla ho taková fyzická bolest, jakou nezažil u nejhorších ze svých zranění.
Claire odešla kameny.

Obrázek uživatele Dede

Kdo kryje ostatním záda?

Úvodní poznámka: 

Kam nejlépe schovat ohroženou princeznu před všeho schopnou čarodějnicí? Inu… nabízí se Svět za světem, tam ona projít nedokáže. Ovšem Artušovi se jeho role průvodce vůbec nelíbí!

Drabble: 

Artuš se rozhořčeně podíval na Brandy. Se svou výškou a napnutými svaly připomínal hladového geparda.
„Proč nemůžu jít s vámi?“
„Protože někdo se musí postarat o princeznu.“
„Proč zrovna já? Zatímco vy budete bojovat, já ji mám vzít na pizzu a do kina? To není fér!“
Brandy si plamenně povzdychla.
„Artuši, v boji je každý důležitý. I ten, kdo jde jako úplně poslední – kryje totiž záda ostatním, víš? Princeznina bezpečnost je absolutně klíčová. Komu jinému můžeme věřit?“
„Proč zrovna já mám mít to nejsnazší? Alžběto, řekni něco!“
Alžběta se vědoucně pousmála.
„Nejsnazší? Uvidíme, co řekneš po několika hodinách princeznina nakupování!“

Závěrečná poznámka: 

Děkuju všem, koho baví příhody dračice Brandy, Alžběty, dračího jezdce Arkana a mladého Artuše. :)
Uvidíme, třeba příští rok bude jejich příběh už konečně úplně zapsán, takže bude jasné, jak to všechno dopadlo. Což momentálně (navzdory starším drabblíkům:)) stále ještě není… :)

Poslední z rodu Štaufů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nechtěla jsem končit tak depresivně, ale to téma mě prostě navedlo tímhle směrem. A ještě se neloučím, možná bude i veseleji.

Drabble: 

Stále stejný pohled z okna na cihlové zdi, paláce a pyšné věže města, které mu vzalo svobodu.
Takhle dopadl syn vládce nezměrné říše na severu i jihu. Nejmocnějšího panovníka křesťanského světa, obdivovaného i nenáviděného císaře Fridricha.
Syn nepocházel z manželského lože, přesto měl nosit korunu. Hájil otcovy zájmy na moři i na souši, dokud nepadl do rukou nepřátel.
Otec dávno zemřel, po něm i královský bratr. Další císařovi potomci skončili pod katovým mečem. Naprostá zkáza kdysi slavného rodu.
Zbývaly jen básně. Alespoň na křídlech veršů unikal z těsných zdí, do úrodné Apulie, na Sicílii, kde kdysi zářil zlatem otcův trůn.

Závěrečná poznámka: 

Enzio, nemanželský syn císaře a sicilského krále Fridricha II., jeden z posledních členů slavné dynastie Štaufů. Byl oblíbeným a věrným císařovým synem, oženil se s dědičkou sardinského království, ale papež dosáhl rozvodu. Ve válce císaře se severoitalskými městy padl nakonec do zajetí a byl uvězněn v Boloni. Císař usiloval o jeho propuštění, ale brzy nato zemřel a Enzio už zůstal v zajetí navždy.
Papežové se stali nesmiřitelnými nepřáteli Štaufů a po smrti Fridricha naprosto odmítali nástupnictví jeho potomků. Král Konrád, Fridrichův legitimní syn, brzy zemřel, potom Sicílii a jih Itálie ovládl císařův další nemanželský syn Manfréd, proti němu vytáhl francouzský princ Karel, kterého papež prohlásil sicilským králem, vyhrál a Manfred byl popraven. Později do Itálie vytáhl ještě mladičký císařův vnuk Konradin (syn krále Konráda), ale byl rovněž poražen a popraven. Zbyl tedy Enzio, který byl ale do konce života, přes dvacet let, zajatcem v celkem luxusním vězení v Boloni. Proslavil se ještě básněmi, které ve vězení skládal.
Přesně vzato se mi nechce dohledávat, kdo byl úplně "nejposlednější", žily ještě samozřejmě také sestry a nějací potomci, kteří už ale stejně za Štaufy považováni nebyli, takže to berme plus mínus.

Obrázek uživatele Saphira

Pověsit řemeslo na hřebík

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jako vždycky to hrozně rychle uteklo, letos snad o to víc, že jsem psala jen po večerech a nemohla moc průběžně bloumat a aspoň trochu číst. I tak jsem si letošní témata moc užila a doufám, že se zase sejdeme v naší psací virtuální realitě zase za rok :)

Drabble: 

Zaklínač vyčerpaně zavřel oči. Cítil se prázdný, unavený, na pokraji svých sil. Jak dlouho už se honil po celém světě? Jak dlouho žil životem vyhnance?
Před očima se mu mihla vidina dlouhých černých vlasů. Yennefer. Jeho stálý bod, ke kterému se vracel a zase od něj odcházel. I ona se cítila vyčerpaná jeho mizením a vždycky na něho křičela, že tenhle jeho odchod už je poslední.
Vždycky ho ale přijala k sobě.
Geralt nedokázal žít na jednom místě. Ale teď cítil, že už je možná na čase zabít nejposlednější z posledních příšer a zaklínačské řemeslo svěřit mladším.
Yennefer bude ráda.

Obrázek uživatele Tenny

Nepochopený génius

Fandom: 
Drabble: 

"Ze všech hrozných učňů a akolytů co jsem kdy učil, ty snad musíš být nejhorší! I mezi nimi bys byl na posledním místě!" zuřil mistr. "Pochopím chybu z nedbalosti či neznalosti, ale tohle? Takové opovržení našimi tradicemi a rituály? Každý rok je to stejné, každý rok je třeba nový materiál a ty přijdeš s tímhle? Četl jsi vůbec Svaté příkazy?!"
"Ale nikdo mi nedokáže říct, co je na tom tak špatné... Zachovali se jenom střípky, možná nám chybí nějaký kontext..."
"Je to TABU! A jestli tě ještě jednou uvidím napsat něco o 'Růžovém lízátku profesora Snapea, příští duben si neškrtneš!"

Závěrečná poznámka: 

Post-apo DMD? No, proč ne? ;)

Tak zase příští Duben!

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Zayl

Do nekonečna a ještě dál

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tenhle rok jsem nějak zaspal, hm.

Drabble: 

Oči mu zářily, když pozoroval znovu záběry Neila Armstronga sestupujícího na povrch Měsíce. Naplňovalo ho to směsicí obdivu a hrůzy. One giant leap for mankind, indeed. Chápal to. Nebo alespoň myslel, že to chápe. Také toužil po hvězdách. Jenže z jiného důvodu. Znovu byl fascinován tím, s jak ubohým vybavením to lidé dokázali, když ani všechny přístroje lunárního modulu dohromady by nezmohly to, co on za zlomek vteřiny. A přece oni byli tam a on tady.
Ten velký skok mu je vzal. Díval se na zlodějské hvězdy a jeho dlouhou nepromazanými součástkami prochvívalo něco jako stesk posledního robota na planetě.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lomeril

30. Návštěva

Úvodní poznámka: 

Epilog k příběhu Gormlaith.

Drabble: 

Kmen Ai Medbe Lígh rozptyloval popel svých mrtvých do větru. Gormlaith tedy neměla žádný hrob, ale Tara na ni chodila vzpomínat ke studánce v lese.
„Víš, Gormlaith,“ řekla nahlas, „když jsi mě sem přivedla, nebyla jsem nic. Otrokyně, které se objevila v cizím světě a neměla ani co na sebe. Nic jsem nevěděla, nic mi nepatřilo, a přesto ode mě čekali záchranu. Jak já jsem tě ze začátku nenáviděla!
A přesto… Přesto to nakonec dobře dopadlo. I když tomu ze začátku nic nenasvědčovalo.
Ale i po letech si lámu hlavu – jak jsi mohla mít jistotu, že tenhle šílený nápad vyjde?“

Závěrečná poznámka: 

Tak jsme doklopýtali na konec. Musím říct, že mě cesta s Gormlaith bavila víc, než jsem čekala, a chtěla bych poděkovat všem, kdo po ní kráčeli s námi.
Pokud by vás zajímalo, jak vůbec Gormlaithin plán vyšel, dozvíte se to v knize Prokletý sníh, k dostání (abych si udělala trochu reklamu) například zde: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/55381369/proklety-snih/

Obrázek uživatele peva

Búrka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Zúfalý zlodej sa chytá zúfalých vecí. Akrobatickým skokom ( na ktorý by som bol pyšný, keby som si ho pamätal ) som sa dostal až ku soche. Položil som na ňu dlaň a použil Znamenie. Dúfal som, že tým rozšírim trhlinu v kúzle, ktorá začínala v jej očiach.

Nabudúce prenechávam zdvíhanie kliatieb odborníkom.

Jaskyňou zaburácala mágia a búrka sa prehnala údolím. Udrela do všetkých zákutí, do každej škvierky, do najposlednejšieho z posledných miest.
Dotkla sa to aj závodníkov. Ti, ktorí mali rubín, vyšli bez úhony. Ostatní.. čas ich rany snáď zahojí.

Keď som dokázal znova otvoriť oči, socha aj čarodejník boli preč.

Obrázek uživatele zirafice

Všichni stejné podmínky

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Já chci vodníka.“ sápe se Týnka k rybníku.
Dáša chytí sestru za tričko.
„Vodník se courá po lese s vlkem,“ uchechtne se.
„Jo, zatímco my máme na krku uřvaný prtě,“ přisadí si Vilda.
„Já nejsem pltě,“ brání se Týnka.„A chci vodníka!“
„Přejde ji to někdy?“ zakoulí Vilda očima.
„Žárlíš, že má Adamův vodník větší úspěch než tvoje princezna?“ rýpne si Dáša.
„Ale houby. Leze mi to na mozek. A víš co? Chce vodníka, má ho mít. Ať si taky užijou, strašidla.“
Popadne Týnku za ruku a vyrazí s ní k lesu.
„Pitomečku,“ směje se Dáša.
Je poslední den prázdnin.

Závěrečná poznámka: 

Dneska trošku klídku, po všem tom vzrušení :).

Obrázek uživatele Nathanel

Poslední z nejméně pravděpodobných

Drabble: 

Znovu se podíval vizitku s telefonním číslem. Opět mu žaludek vyskočil až do krku. Soustředěně vyťukal číslo.
„Halo? Tady Bebé. Kdo volá?“ ozvalo se poněkud překvapeně.
„Ahoj, tady K.“
„A podívejme! Mládenec s jedním písmenem místo jména. Čemu vděčím za to potěšení?“
K. se zhluboka nadechl. Připravil se na telefonát předem.
„Chápu, že jsem asi ten poslední, od koho bys to čekala. Ale musím se tě na něco zeptat.“
Blonďaté ach zarezonovalo sluchátkem.
„Říkala jsi, že jsi přijela do Bílého města hledat témata pro fotoreportáž. Myslím, že jsem natrefil na něco, co by sis neměla nechat ujít. Jdeš do toho?“

Obrázek uživatele Killman

Jízda je u konce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Následuje po http://sosaci.net/node/44375

Drabble: 

Hydraščuk navštívil Leydenforze v jeho vile.
"Vaše rúka, nezahojíla?"
"Už jí mohu používat, ale vypadá divně a má omezený cit. Nicméně včera jsem otevřel truhlu!"
"Co jé v ni?"
"Tento magomechanický strojek, černý plášť, hnědé rukavice, černá soška dívky, opasek s kovovou sponou a pero z kristalického materiálu. Zatím nemám tušení co to umí, jestli se vám chce, přidejte se ke mně při identifikaci, zasloužíte svůj podíl."
"Co Alaemma?"
"Nemluví se mnou, akorát si poslala pro nějaké laboratorní vybavení."
"A co Aneron Messer?"
"Získal jsem, co zbylo z jednoho projektilu, co po nás pálil. Doufám, že jej už nikdy nepotkám..."

Závěrečná poznámka: 

Toto je závěrečné drabble - možná by chtělo ještě příběh rozšířit, ale takhle to zatím je.

A aby nebylo moc volných konců:
Trhlinu po Leydenforzově návratu a načerpání sil společně úspěšně uzavřeli.
Wertrankell odešel po vyřešení problému s hromadícím se elementem řešit vzniklý problém s uvolněnými elementály (byly jich stovky) - zburcoval zasvěcence z nedalekých chrámů Yawghu a Ssorghenaru a pak spolu s dalšími se vydali vyčistit kraj, což se jim víceméně povedlo - pouze pět lidí zahynulo a dva domy vyhořely jako následek řádění elementálů...
V Rolintu léčili na směny - chudé zdarma a z universita po návratu naší skupinky vyslal tým, který neutralizoval zamoření kraje, a tak nakonec na následky gamma elementu nezemřel nikdo.
Podzemní prostory si následně přivlastnil Leydenforz a kdo ví nač je používá...
Guvernér provincie celou událost víceméně ututlal a nechal rozšířit řadu falešných zvěstí, takže nikdo pořádně neví, co se vlastně stalo...

Poslední mohykán

Drabble: 

"Nejdřív ale znovu prubnem funkčnost, přece jim nedáme nějaký šunt!"
Nedal se poručík Pavel a s ohníčky v očích se k mašině znovu přiblížil.

"Nějaký knoflík to má i vzadu..." povídá zadumaně.

Stisknul.

Mezitím vysmátý Strike, s rukama v kapsách, hvízdaje si kráčel ulicí.
Nekonečnou pohodu, kterou cítil, narušil až výbuch, jenž ho donutil
obrátit svůj zrak dozadu.

Vtom ustrnul - spatřil, jak se okno v prvním patře policejní stanice,
kde ještě nedávno byl jako oběť a mladý myšák, vysklilo,
přičemž zvuk tříštícího se skla se mísil s neartikulovanými skřeky
ještě donedávna hrozivě působících strážníků.

Strike. Poslední mohykán, co zachránil Světlíkov.

Obrázek uživatele Profesor

Výklenek: Sedmnáctý vyvolený

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drazí autoři, milí čtenáři, milé KaTužko a Nifredil, sosačky,
děkuji Vám za tento úžasný měsíc; měli by ho dát do kalendáře.;-)
Letos jsem si užila každé slovo, které jsem napsala. Život a moje fantazie pro mne ve spolupráci s DMD přichystaly úžasné výzvy. Vám, milí čtenáři přichystaly Výklenek.

Příběh je dopsán. Víc už nepovím. Nečekala jsem to, ale k této linii už nemám co dodat.
Zbývá jen spousta otázek. A jeden zajímavý nový svět. Zda se ještě někdy setkáme se Správcem, s dětmi, zda se projdeme v Habitatu?
Bůh ví.

Každopádně díky všem věrným čtenářům.

Na shledanou příští rok!

Drabble: 

Habitat byl založen přibližně před sedmi stovkami let. Dříve než do prázdných novotou vonících chodeb vešel první člověk, byl vyvolen Správce. Muž, který bude stát za scénou. Bude neviděný, ale vidoucí. Bez práva na rodinu, zato služebníkem všech. S darem, pro který by mnozí obyvatelé Habitatu vraždili, mnozí zemřeli strachem.
Správci patřil Výklenek, maličká vyboulenina na plášti Habitatu. S jediným skutečným oknem a přístupem Ven. Do Parku.
On sám byl sedmnáctým Správcem. Vlastní jméno dávno zapomněl. Stal se nejposlednějším z posledních. Mužem s maskami, se záhonem růží. Bez dětí, které se teď zoufale snažil zachránit. Ve skrytu svého srdce zaplakal.

Obrázek uživatele Killman

Objev, nad který není

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Následuje po http://sosaci.net/node/44322

A ještě vám milí čtenáři dlužím závěr...

Drabble: 

"Už je to více jak minuta!"
"Ale spojéni stále dŕži."
"Jestli se nevrátí, tak ho zabiju!"
"Jestli se nevráti, tak už nejspíš je mŕtvy!"
Trhlina dělá čím dále větší hluk.
Začalo to jiskřit a podél provazce energie se začíná vynořovat postava Leydenforze.
Je vidět, že se snaží protlačit silou.
Řve.
Úsilím, pak už jen bolestí.
Tlačí před sebou rozměrnou truhlu.
Nakonec se vytrhne z moci anomálie.
Levá ruka mu plane modrým plamenem.
"Pro tohle jste riskoval svůj život, a bezpečí kraje?" vyštěkla Alaemma.
Skrze těžké výdechy procedil: "Maedrondillova ztracená pracovna. Největší tajemství naší alma mater. Jo, stojí to za to."

Závěrečná poznámka: 

Lestwer Ehrunian Maedrondill proslul jakožto jeden ze zakladatelů Cechu Aagrenských mágů a jeho třetí velmistr. Původ tohoto elfa je obestřen závojem tajemství a nepotvrzených informací.

Za svého života se odmítal o svém původu a dětství bavit, nicméně řada indicií ukazuje do předmytnaxské doby a Hearedwenských šlechtických kruhů. Spolehlivé a doložené informace o Maedrondillovi se objevují v dobách po pádu Mytnaxu a zejména z doby Času zoufalství, kde již vystupuje coby magik oplývající značným věděním a mocí. Podílel se na znovuobnovení činnosti Aagrenské magické university a měl značný vliv na vybudování mocenského statusu Cechu Aagrenských mágů, který vedl přes 800 let.

Několik let po vzniku království Elgil Lestwer Ehrunian Maedrondill odchází z pozice velmistra i z Aagrenu samotného a jeho stopa v dějinách mizí. Jeho odkaz však žije dodnes v kodexu a ceremoniích Aagrenské magické university.

Dodnes se na universitě traduje legenda o bájné Maedrondillově pracovně plné mocných artefaktů, která za svůj život vytvořil. V průběhu tisíciletí se však nepřihlásil nikdo hodnověrný s tím, že by ji objevil ani s věrohodnou informací o jejím možném umístění.

Obrázek uživatele gleti

Rozdílné názory

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

opět rodina Weasleyových
Cedrella (maminka) Septimus starší (otec), Septimus mladší (prvorozený) nejmladší - Artur Weasley.

Drabble: 

Maminky dobře ví, že děti milují drobnosti, kterých by si dospělí ani nevšimli. Ty nejmenší z nejmenších, nejposlednější z posledních, které podle maminkovských uklízecích pravidel patří do koše. Tam skončil i ošoupaný kamínek z pokoje pětiletého Septima Weasleyho. Ten řev, když to malý zjistil, si Cedrella bude pamatovat do smrti.

Aby jí starší Septimus vysvětlil, proč synátor vyvádí, vzal je do mudlovského muzea, (to je ta výhoda, když se provdáte za muže, který nemá omezené názory nějakou pochybnou čistokrevností). Tam ji ukázal podobné nepodstatné kameny s otisky pravěkých rostlin.

Na to si vzpomněla, když uklízela odřené mudlovské autíčko nejmladšího syna.

Obrázek uživatele Borch

Co jsem to ještě... No ovšem.

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

V pokoji je narváno a jestli s tím hned něco neudělám, rozpoutá Joachim Stein náboženskou válku...

Drabble: 

"Kapitáne," otvírám portál, který vede do autorova obýváku.
"To je dost!"
Matěj a Bohdan otálejí.
"No tak, tady zůstat nemůžete. To víte."
Vědí.

Druhý portál vede na mnohá místa. Včetně mojí knihovny. Pan Pratchett už svůj obývák nepoužívá. Postavy mizí, Patricij na mě vrhá Pohled a pak neslyšně říká příští rok!
Rozkaz!

Geralt se společností mávne rezignovaně rukou. Ví, že za rok je tu znova.

Nakonec Rogan a Gorja.
"Jestli nahoře nenajdu Síň hrdinů..."
"Řekneš Perunovi, ať řekne Červenákovi, ať to napíše."
Potomek Černobohův obrátí oči v sloup nad tím nedostatkem respektu k bohům a zmizí v Portálu.

Pokoj osiří.

Závěrečná poznámka: 

Zřejmě to s tématem nesouvisí, ale musim vrátit, co neni moje. Třeba by mi je pak příští rok odmítli znova půjčit!

Obrázek uživatele tif.eret

Zánik

Fandom: 
Drabble: 

Dostal se mu do rukou deník nalezený v pozůstalosti. Právě v něm se dozvěděl o existenci toho kmene kdesi v nejodlehlejším koutě sibiřské tajgy. Prý mluví neznámým starým jazykem. Nikdy o nich neslyšel, proto se rozhodl místo najít.
Deník byl více než padesát let starý, přesto se nevzdal. Neznámý jazyk ho naplňoval nadšením.
Odlehlé hluboké lesy, v nich jakási mýtina. Pár polorozpadlých chatrčí. A ticho. V neblahé předtuše postupně vbíhal do každé chatrče. Prázdno. Teprve v poslední našel starou ženu. V smrtelné agónii pronesla několik neznámých slov. Poslední slova z úst jejich posledního mluvčího.
Zaplavil ho smutek. Jazyk nenávratně zanikl.

Obrázek uživatele Profesor

Sbírky profesora von Draka 67.

Úvodní poznámka: 

Profesor Daniel von Drak se svými (školními) sbírkami se s loučí s věrnými čtenáři. DMD si mimořádně užil a těší se na setkání v příštím roce.

Buk albín

Drabble: 

Dobrý den, vážení studenti. Vítám vás znovu ve svých sbírkách. Dnes budeme pokračovat v práci v oddělení ptactva. Vezměte si obvyklé ochranné pomůcky. Děkuji.
Podívejme se, albinotický Dryocopus martius. Velmi zajímavé, pro datla černého je toto zbarvení vskutku neobvyklé. Poštěstilo se mi ovšem vidět jiného, mnohem podivuhodnějšího albína. Stromového.
Ano, u stromů jsou albíni extrémně vzácní. Bez chlorofylu v listech, který jako albíni pochopitelně postrádají, stromy nepřežijí. Tento byl zjevně výjimka. Šlo o buk lesní. Nebyl nijak veliký, ale prosperoval. Domnívám se, že zde svou roli sehrála i schopnost buků vyživovat se vzájemně kořeny. Nejposlednější z posledních druhů tak přežíval.

Obrázek uživatele Blanca

We Ride at Dawn

Drabble: 

The aircrafts were finally en route.
Unmanned ones scouted ahead.
The sensors worked better than expected, picking up places of magical interest.
He jotted them into a map to come back to later.
They slipped across the final border.
Last air traffic control to avoid.
The whole damn city glowed with ultimate magical signature. Which confirmed they had the right place... and meant they will have to get much closer to pinpoint the target.
"Call the drones back, take us low and slow, prepare for final..."
The lattermost word remained unsaid as the drones and then the plane suddenly disintegrated.

Obrázek uživatele mamut

Bajka pro jabloně

Fandom: 
Drabble: 

Sešli se tam všichni velcí, všichni důležití.
Rokovali v kroužcích, dohadovali se v plénu.
Kdo z nich je nejdůležitější?
"Přece já." hrdě prohlásil lev. "Jsem král zvířat."
"No, jen omylem. Jen ležíš a řveš. Všechno za tebe dělají samice." bručel medvěd.
"Nechci se hádat, tak to budu já." vystoupil do středu hroch. "I krokodýl i lev se mě bojí. Mám dobrý stisk."
"Mnééé, mnééé." Na kraji skupiny si utrhla trávu koza.
"Ty ne!" zvolala ostatní zvířata.
"Já néé, ale tráva bez ní neroste, jabloň nekveteéé. Medvěd se medu nedočkááá."
Nikdo si ji nevšímal, každý přehlížel.
Maličká, nepatrná, pilná - včelka samotářka.

Závěrečná poznámka: 

Žil tady opodál včelař, pod stromy v květu to jen bzučelo.
Letos jsem si uvědomila, jak je jich málo.
Včera jsem napočítala v třešni jen tři malé samotářky, i když se snažíme udělat jim domečky. Snad nějaké třešně a jablíčka budou.
PS: manžel už se učí, jak včelařit, budou úly :)

Obrázek uživatele KattyV

Loučení

Drabble: 

Lukášek se mi pověsil na krk.
„Teto Minelvo, nevodjížděj!!!“
„Musím, mí studenti už na mě čekají.“
A v kouzelnické Británii se začínají dít podivnosti.
„Můžu ti jít zamávat k vlaku?“ loudil.
„Nemůžeš, odjíždím hodně brzy ráno.“
Nemůžeš, přenášedlo ti ukázat nesmím. Zmizím z Prahy už za pár hodin.
Lukášek bulel, Lucka popotahovala a i mně se svíralo hrdlo. Poslední společné minuty bolely.
„Pošlu ti nějaký pěkný dárek,“ slibovala jsem kloučkovi, který se ke mně pevně tisknul. „A určitě zase někdy přijedu.“

Ten slib jsem nesplnila. Ani pro čarodějku nebyla v příštích letech návštěva Československa zrovna snadná.
Bylo 20. srpna 1968.

Závěrečná poznámka: 

Snad jen drobnost pro ujasnění. Minerva se vrací do Bradavic, kde před svým pobytem v Praze i po návratu z ní, vyučuje přeměňování. Čeká ji spousta nelehkých chvil, v daném okamžiku první válka s Voldemortem, která se potáhne až do roku 1981, kdy Voldemort zaútočil na malého Harry, a později i ta druhá, kterou známe ze sedmi dílů HP.
Ale čekají ji i šťastné chvíle v osobním životě.
Kdyby vás náhodou její osudy před Prahou i po ní zajímaly, podívejte se zde:
McGonagallova dcera
A úplně na závěr:
Díky všem organizátorům i spolupsavcům za tuhle šílenou akci. :)

Obrázek uživatele Elluška

Kdo přichází?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak jsme tu. Slavná hraničářská výprava končí a musím uznat, že mě bavila, tak snad i vás :)
Na tohle téma mě napadlo strašně moc věcí.
Kdo je v Roklince nejposlednější z posledních? Někdo, kdo si vůbec musí získat zpátky elfskou identitu?
Ale drabble je krátké a chtěla jsem to celé zakončit na veselejší notu. Pokud se někdo chce citově vydírat, dám mu zákulisní informaci, že strážce, který je vítá, je Celeaminin starší bratr a spolu jste je mohli potkat třeba v loňských Já taky! a Zatím jen přání. Nikdy pro něj nebude nejposlednější z posledních, i když to tak teď možná vypadá. #drama #thirdageproblems
Ale ve správné povídce se musíme vrátit obloukem na začátek, že ;)

<< Na začátek

Drabble: 

Stráže neskrývaly překvapení, když k hlavní bráně dorazila nečekaná delegace. Mladý pán Elladan v sametovém plášti podivného střihu a s domýšlivým úšklebkem. Mistr Elrond s košíkem na předloktí. Elrohir, kterému na zádech nadskakovala smotaná houně.
A vzadu ona.
"Pane," uklonil se strážce. "Přehlédli jsme, kdy jsi odešel."
"Jo, přesně!" dmul se Elladan. "A teďka se máte zeptat, kdo žádá vstoupit, ne nám jen tak otevírat!"
Strážce tázavě hleděl na Elronda, ten ale cosi hledal v košíku.
"Takžééé, pánové Elladan a Elrohir, jejich ctěný otec. Jo - a naše chůva!"
"Ale pánové zase odcházejí," ozval se Elrond. "Ten poslední kolíček mi nevrátili."

Závěrečná poznámka: 

Děkuju všem za čtení i komentiki. Pořád mám hrozný impostor syndrom, že se sem se svou kontroverzní fanfikcí pletu. *facepalm*

Obrázek uživatele Keneu

Příběhy nikdy nekončí

Úvodní poznámka: 

A na závěr jako už tradičně jeden multicrossover.
Většinu DMD jsem strávila doma na home office. Děkuji, že jste mi to pomohli přečkat při zdravém rozumu – prostě přečkat. Jsme všichni naprosto úžasní. Ještě bych měla dnes napsat tři drabble, ale už ne pod touhle identitou.

Drabble: 

Poslední spojenectví elfů a lidí vytáhlo proti Sauronovi a zvítězilo. A najednou stojí před Helmovým žlebem elfové.
Poslední hrdina, barbar Cohen, se vydal na Dunmanifestin, aby vrátil bohům oheň. Naštěstí je tu posádka Luňáka a zachraňuje Zeměplochu před katastrofou.
Avatar Aang je poslední vládce větru na světě. Totiž dokud se mu nenarodí syn Tenzin a neobnoví slávu vzdušných nomádů.
Poslední samuraj padl v bitvě o Širojamu. Ale jejich vnitřní síla, filozofie i kultura žije v Japonsku dál. A nejen tam.
Slovní spojení poslední soud zní velmi definitivně. Ale buďme k sobě upřímní – nikdo z nás nemůže rozumem obsáhnout Nevýslovný plán.

Obrázek uživatele wandrika

Neidentif.

Úvodní poznámka: 

Dnes podľa skutočnej udalosti. Pravdepodobne sa jedná o Ferocactus, ale presný druh fakt netuším.

Drabble: 

Florián si jedinýkrát v živote kúpil zmes semienok, trochu záhadne označenú iba ako „Kaktusy“. Vyklíčili z nej Mammillarie, Astrophytum a niekoľko Cereusov.
Ako posledné vyrástlo čosi neduživé, čo Florián nedokázal nájsť v žiadnej príručke. Spodná časť kaktusu bola taká tenká, že pripomínal prevrátenú kvapku. Dostal štítok „Neidentif., zas. 1998“ a dlho rástol kdesi na okraji parapetu.
Keď začal odspodu vysychať, Florián podnikol zúfalý pokus o záchranu. Z kaktusu odrezal zdravý vrch a presadil ho do novej hliny.
Navzdory očakávaniam to vyšlo. Kaktus zapustil korene a vyzeral zdravšie, než kedykoľvek predtým.
O dlhé roky prežil všetky ostatné kaktusy zo zmesi semienok.

Závěrečná poznámka: 

Keby nebolo karantény, asi by som sa tento rok ani nezapojila. Zo začiatku som vynechala 3 témy, a tak som nebola pod žiadnym tlakom, že musím zvládnuť všetko. Povedala som si, že napíšem len na tie témy, čo sa mi budú pozdávať - a potom som napísala všetko čo prišlo, ani neviem ako.
Ďakujem všetkým komentujúcim, vždy ste ma potešili.

Na záver, keby chcel niekto pestovať kaktusy - na 99% vám stačí držať sa týchto troch jednoduchých zásad :D
- polievajte len raz týždenne, v zime nemusíte vôbec
- voda nesmie nikdy zostať stáť v miske!
- aspoň raz za 2 roky presádzajte do kaktusového substrátu (dá sa kúpiť hotový)

Obrázek uživatele Esti Vera

Vůně knih a ticho

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Letošní DMD jsem si hrozně moc užila, konečně jsem stíhala trochu číst a snad i psát. Takže mockrát děkuji všem, kteří se o něj nějak zasloužili!
Témata se mi většinou líbila a na tohle poslední mě napadá asi tak tisíc různých věcí, takže mám chuť jen do večera spamovat web, protože ještě nechci konec a nechci květen a nechci poslední drabble :D

Drabble: 

Hermiona tiše sleduje, jak studenti opouští knihovnu. Pak vklouzne dovnitř, poslední dnešní návštěvník. Nadšeně se rozhlédne po prázdné místnosti, uličku prozáří jemné světlo její hůlky. Prochází labyrintem, lehce hladí hřbety knih.

Muž stojí venku, skryt ve stínu ji pozoruje. Když dívka po půlnoci odejde, opatrně se protáhne dovnitř a zhluboka se nadechne. Miluje vůni knih a ticho. Severus Snape, ještě poslednější návštěvník.

Irma Pinceová si čte, schovaná v oddělení kuchařek tiše naslouchá jejich krokům. Tihle dva jí nevadí, ví, že knihy jsou u nich v bezpečí. Nakonec si vykouzlí houpací křeslo, ve svitu svíčky tiše usíná. Knihovnice, nejposlednější z posledních.

Obrázek uživatele Elet

Rozprava na obranu druhých identit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Děkuji za krásné DMD, letos jsem si to opravdu užila :)

Drabble: 

Nejdříve se, milí přátelé, chvíli věnujme problematice komentářů. To u druhých identit není jen tak! Často odpovídají se zpožděním, úplně poslední z posledních, ale prosím, promiňme jim, není to nedostatkem vděčnosti! Jindy to zase vypadá, že si někdo přivlastňuje jejich zásluhy, ale nezlobme se, to je jen prozrazený autor!

Ve světle výše zmíněného jim pak jistě odpustíme i jejich jasnou asociálnost. Nediskutují, neúpí, ale důvody jsou snad pochopitelné.

A pak je tu otázka rodu, přátelé. Mohou používat královský plurál, být bezrodé a někdy i vícerodé! To však není krize identity, jen skupinová tvorba!

Zkrátka prosím, mějme pro ně trochu pochopení.

Stránky

-A A +A