DMD č. 15. pro 15. 4. 2020. Téma: Detektor citů

Detekor citů

Drabble: 

Když už byli všichni bezpečně uzavřeni v policejním antonu,
který si to svištěl sešeřelou ulicí, osmělil se Honza k tomu, aby ve výkladu
pokračoval.

"Název neutro - negativizér jsem tomu samozřejmě nedal náhodou.
V principu jde o to, že přístroj zachytává neutrina přilétající k Zemi
z vesmírného prostoru a pomocí silné katody jim dodává záporný náboj
a mění je tak na elektrony. Jinými slovy, vyrábí elektrický proud.
A protože neutrina naši Zemi bombardují neustále..."

"Tak je to de fakto perpetuum mobile."

"Přesně tak!"

"Hustý!"

"Jenže drobně nestabilní." Uculil se Marek.
"Škoda, že to neumí zachytávat tvoji roztomilost!"

Patrik mu dal políček.

Obrázek uživatele saasa

Jarní

Drabble: 

"Má mě rád..."

"...nemá mě rád..."

"...má mě rád..."

Bílé lístky se snášely k zemi a bílé šaty dívky s očima barvy jarní trávy zářily v odpoledním slunci. Ohlušující křik ptáků poletujících mezi stromy se v dívčiných uších skoro ztrácel v porovnání s překotným tlukotem jejího srdce, které s každým odtrženým lístkem poskočilo.

"...nemá mě rád..."

Cítila, že se bojí květ otrhat celý. Že přece nelze unést tíži nesprávného výsledku. Vždyť on je tak úžasný a ona... je jen ona.

"...má mě rád..."

Jeho úsměv rozsvěcel celý svět a v jeho objetí by dokázala žít i zemřít.

Má ji rád?

Obrázek uživatele ef77

Strach

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Andělu nepřekvapilo, jak hněvně ji mlynář přivítal, jak neochotně jí ovce svěřil a s jakým gustem vysvětlil, že pracovat bude jen za mizernou stravu a spát může ve stáji.
Překvapil jí strach, ukrytý hluboko pod vztekem v odulé tváři.

Mladá vzala Andělu stěží na vědomí, s hlavou plnou svatebních příprav se těžko bude zahazovat s pasačkou.
Přesto si Anděla nemohla nevšimnout, jak moc je pod maskou veselí a smíchu vyděšená.

Nová chasa se k Anděle chová tak trochu stydlivě, však mládencům ještě mlíko po bradě teče. Ona v kradmých pohledech cítí jejich hrůzu.

Celý mlýn je sevřen bázní jako okovy.

Obrázek uživatele Linkový stykač

High-tech

Drabble: 

Do pražských tramvají se postupně nahrávají nové systémy, které mají zvýšit bezpečnost provozu a komfort cestujících. Minulý rok spustili ostrý provoz elektronického mapování, které vyhodnocuje, jaká rychlost je zrovna potřeba. (Pokud vymetáte oblouky, nekompromisně vám zasahuje do řízení.) Loni zahájili testování antikolizního systému. A letos...
„...prý uvažují o speciálním odemykání řízení, které nejprve provede zkoušku na alkohol, a teprve po negativním výsledku umožní nastartování panelu.“
„To jako vážně?“
„No vážně!“
„A bude mě ta tramvaj testovat jen na alkohol? Nebude třeba zjišťovat, jakou mám náladu? Ha, Saša je nasranej, ještě by někoho přejel, tak ho radši pošleme domů. Potřebuje dovolenou.“

Obrázek uživatele Wolviecat

Krásy dne

Fandom: 
Drabble: 

Byl to neobvykle krásný den.
Vrstva smogu nad městem se protrhla a sluneční paprsky rozehřály šedivé ulice.
Cestou do práce si všímal detailů, které mu předtím unikly. Květiny, která se prodírala prasklinou v betonu. Tvaru mraků nad obzorem. Vrstvy oleje, která vytvářela na loužích duhová oka. Odpadků, které se ladně třepotaly ve větru. Měl chuť obejmout celý svět, zpívat a tančit.
Cítil, jak se hluboko v něm něco probouzí. Nějaký pocit, který ještě nedokázal pojmenovat.

"CO TO MÁ ZNA-ME-NAT? HE-RE-ZE. HE-RE-ZE!"
Kdyby měl ještě funkční hltan, dálek Ghat by nervózně polkl.
Alespoň, že pocit strach už dokázal pojmenovat naprosto jednoznačně.

Obrázek uživatele Mary

Vědě a rourám nikdy neporozuměla...

Úvodní poznámka: 

Sny má sice Alen zvláštní, ale kam se na mě hrabe.

Drabble: 

„Ach Alen, to je úplně skvělé!!!" Paul radostně skáče po své dílně a pořád ještě nemůže uvěřit tomu, že se mu právě povedlo dokončit Detektor citů!!!
Alen je to úplně jedno, radši by si dala obrovskou kachní pečínku, nebo biftek, o vědu se nikdy moc nezajímala, nebo spíš vůbec, protože je to pes.
„Hned ho vyzkouším," volá Paul a zapíná přístroj, Alen se snaží schovat pod stůl, nejde to, je moc velká. Vůbec nerozumí, proč Paul míří tou rourou co před chvílí do-stloukal, přesně na ni.

„Vstávej Alen, jdeme na procházku," uslyší Paulův hlas.
„Byl to jen sen," oddechne si...

Noční vidění

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

bodík je bodík, přátelé

Drabble: 

Žárlivost je stejně stará jako láska a ráda se za ní vydává jako stín, někdy jí předběhne, někdy zůstane, i když už láska odešla pryč, jindy se, v začátcích, nebo v koncích, protáhne do pitoreskních rozměrů a zřídka, když je láska v zenitu, není téměř vidět. A ony, jako správní nosiči nekultivovaných, ryzích a intenzivních emocí, mají žárlivost vyvinutou ještě více než stopaři čich a nevypínají ji ani ve spánku. Není nic děsivějšího než další, které čeká v řadě na jejich místo. Kouknout na film? Není problém, když nebudeme sedět vedle sebe. Cokoliv intimnějšího vede k pronikavému „mamiiii“ z postýlky.

Obrázek uživatele Eillen

Vocas

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ a trošku fňukací...

Drabble: 

A patnáctého dne čtvrtého měsíce tohoto roku nastalo na úřadech peklo zvané Kompenzační bonus.

Dle pokynu správci daně vkládali žádosti, kterých se kupilo jak ve verzi papírové, tak i elektronické. Od šesti hodin s plným nasazením čísla účtů opisovali a zpracované žádosti ke schválení odnášeli.

Aby jim nějaký vocas v deset zavolal, že to musí dělat jinak. Ona osoba může být ráda, že pracuje v jiné budově. Protože dnes by fakt nepotřebovala žádný stroj na to, aby pochopila, že ji všichni nenávidí!

Po deseti hodinách a šesti stech žádostech, co mi prošli rukama, vítám dva volné dny s navazujícím víkendem.

Závěrečná poznámka: 

Daná osoba nejdřív požadovala zkusit opravit určitá data. Po opravení těch žádostí prý prohlásila, že "to je na zpracování trošku složitější a bylo by lepší to tam dát celé znovu". Budiž dík našemu vedení, že se nás zastalo a oznámilo, že to je jejich problém.

Jinak práce možná není náročná na zadání. Ale to opisování čísel účtů a neustálé kontrolování, aby se to náhodou neposlalo jinam, nebyla žádost omylem duplicitní (jo, už pár takových frajerů, co poslali každý den jednu žádost máme...), nebo nešlo o lidi, co nepodnikají třeba už deset let...

Takže já to balím, protože momentálně je můj mozek nastavený na počítač=práce a už ho nemůžu ani vidět. řekla a přešla na mobil, který zatím znamená zábavu.

Obrázek uživatele tif.eret

Tóny

Fandom: 
Drabble: 

Myslela jsem si, že tě znám. Že poznám, jak se zrovna cítíš, jestli jsi smutný nebo veselý, i když to téměř nedáváš najevo. Každý tvůj pocit byl jako naladěná struna, která se rozezní a já poznám její tón.
Bylo krásné poslouchat zvuky tvých tónů, jak vytváří neslyšnou hudbu, která rozechvívala mé srdce. Každou nepatrnou změnu jsem vycítila, každým vláknem nervů ji registrovala. Bylo to jako cítit svěží vánek a hřejivé sluneční paprsky.

Proč už nic necítím? Utichly snad ty struny v tobě, že jejich hudba není slyšet? Ne. Tvá hudba zní dále, ale už to nejsem já, kdo ji slyší.

Obrázek uživatele Oliver

Láska jeho života

Fandom: 
Drabble: 

"...ten prsten zrudne, když se ocitneš poblíž lásky svého života."
Kdyby to Rowena nevyprávěla tak vážně a kdyby to nebyla právě Rowena, Dean by to považoval za pouťový trik.
Takhle si prsten nasadil a čekal, co bude.
Kroužek zůstával tmavě modrý.
Stejně tak celý večer. Tedy, ne, že by čekal, že u tak nějak instinktivně balených koček na baru se začne něco dít.
Jenže barva se ani drobet nenachýlila k purpuru.
"Je to šmejd," pomyslel si a zapomněl na něj.
Vzpomněl si, až když venku sám nastupoval do Impaly. Prsten zářil jasně rudou.
Baby zapředla.
A rázem to bylo jasné.

Závěrečná poznámka: 

Když už ji v jiný drabbli tak potrápil... :))

Obrázek uživatele Čarodějnice

Pod svíčkou bývá tma...

Drabble: 

„Asi už bych se nechtěla vrátit…“
„Odešla jsem jen s kabelkou, nechala jsem mu všechno…“
Světlo svíček se marně snaží naředit tmu. Malé kyvadélko, které přinesla Bibi, koluje mezi ženami, jeho cestu provází cinkot skleniček.
„Co radí mně? Rozvod?“
„Potkám ještě někdy někoho, s kým mi bude dobře?“
Kyvadélko se vychýlí doleva, doprava. Na lidské city nedá.
„Nevěřím tomu, ale… budu ještě šťastná? Co myslíš?“
„Jsem tu už dlouho, neměla bych odejít? Žít svůj vlastní život?“
„Kdy vlastně přijde to… štěstí? Nebo… už bylo?“
Kyvadélko se vychýlí doleva, doprava. Štěstí? Copak má ještě víc udělat, aby ho kolem sebe viděly?

Obrázek uživatele Eillen

Neviděné

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/42168

Drabble: 

Brett si vždycky zakládal na tom, že dokázal z každého vyčíst jeho pocity. Stačilo se na daného člověka podívat a hned věděl, jak k němu přistupovat a co si může dovolit. I teď, kdy na Kopra neviděl, v něm dokázal číst jako v otevřené knize.

Už to dávno nebyl ten vtipálek, se kterým strávil pár let života. Radost byl pocit, který ten člověk v sobě zadusil. Jediné, co teď dokázal cítit, byl vztek.

Nebude mu stačit, že zabije jen mě, pomyslel si Brett. Robin a Sandrik jsou v nebezpečí a já přísahal, že je ochráním.

Doufal, že se přátele nezklame.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Owes

Den 13/ II.

Drabble: 

Nad ránem Bernard opustil postel, chvíli se potácel, ale jakmile nalezl rovnováhu, zamířil do Clařiny pracovny.
Hermiona ležela na kanapi a tvrdě spala. Clara tu vůbec nebyla. Severus seděl za stolem. Ve tváři nepřirozeně bledý, se zavřenýma očima odpočíval.
„Jak se cítíš?“ zeptal se Bernarda, když zaslechl jeho kroky.
„Po tělesné stránce mnohem lépe.“
„Na tuhle stránku ovšem otázka nemířila.“
„Jsi na mě naštvaný?“
„Ne.“
„Podvedl jsem tvou dceru. Pochopím, když mě zavrhneš.“
„To nemám v úmyslu.“
Severus mu přisunul židli. Bernard místo přijal.
„Já toho nelituju, Seve. Clara studí jako led. Vím, že ke mně nic necítí. Už dlouho.“

Obrázek uživatele Aplír

Setkání Petrarcy s Laurou

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní
Opět obrazové. Tentokrát Josef Mánes Setkání Petrarcy s Laurou 1327
http://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.O_5760

Drabble: 

Kostel je plný.

„Otče náš, pomoz mi odolávat pokušení,“ modlí se kapucín, pohled upřený vzhůru. Vedle něho žena se skloněnou hlavou upřímně lituje svého hříchu.
V první lavici odevzdaně, bezradně sedí slečna. „Nevím, co mám dělat,“ přemítá nerozhodně.
Mnich pokorně poklekl na zem. Ani se neodváží vzhlédnout k nebi.
„Bože dej, ať se má holčička uzdraví.“ Žena, vroucně vzpíná ruce k oltáři. Bosá paní v plachetce je zdrcená žalem.
Ale Petrarka ty lidi nevnímá. Jeho pozornost upoutala klečící Laura. Zbožná, čistá děkuje Bohu. „Ta je krásnááá.“ Mladík se nemůže dívat jinam. Pohled - ručička detektoru citů se zasekl na stoprocentní zamilovanosti.

Obrázek uživatele KattyV

Korespondence Praha - Bradavice

Úvodní poznámka: 

Pomona Prýtová,ředitelka mrzimorské koleje, je Minervinou nejbližší přítelkyní. Teď si samozřejmě jenom píší.
Volně navazuje na drabble http://sosaci.net/node/41716

Drabble: 

Drahá Pomono,

udělala jsem nejspíš náramnou pitomost. Nevím, jak to napsat… prostě mistr Harold se stal jen Haroldem. Určitě chápeš, co tím chci říct. Myslela jsem, že to dokážu udržet na nezávazné úrovni. Hmm… A nemám nejmenší ponětí, jak to vnímá on.
Jak bych tě tady potřebovala. Ty vždy dokážeš neomylně vytušit, co kdo cítí. Ty jediná jsi poznala, že miluji Albuse, a také jsi to byla ty, kdo mi řekl, že u něho nikdy, opravdu NIKDY, nemám šanci. I proto jsem z Bradavic na čas odjela. A teď jsem zase v průšvihu.
Řekni, proč takové věci dělám?

Tvá Minerva

Tajemství těla

Fandom: 
Drabble: 

Lidské tělo umělo vždy nezaměnitelným způsobem detekovat emoce. Vezměte si, jak téměř s jistotou rozpozná lásku a dá zamilovaným nespočet signálů, aby si všimli, co se děje.

Třeba takové feromony. Tělo je vytvoří, aby přitáhlo pozornost opačného pohlaví. Ne náhodou nám někteří jedinci voní a jiní „zapáchají“ tak, že i kdyby se stokrát naložili do vany, odpudivost nezmizí.

Láska je obdivuhodným vynálezem tělesného detektoru. Dívce se nahrne krev do tváří, pociťuje nezvyklou horkost. Nepříjemný třes přechází do příjemného chvění. Nervózní chlapec se potí, rty se chvějí, špatně polyká. Jakmile se dotknou, úzkost polevuje, dvojicí prochází neznámý pocit. První impuls zamilovanosti.

Obrázek uživatele Iantouch

1938

Úvodní poznámka: 

Dneska něco z roku 1938. A kdo pozná crossover, má malé bezvýznamné plus.

Drabble: 

Tom usedl na stoličku a do čela mu padla krempa Moudrého klobouku.
„Bojíš se?“ zazněl hlas v Tomově hlavě. „Strach není špatný. Jen když se bojíš, můžeš být odvážný. Jsi odvážný?“
Tom se zašklebil, jako by se mu na obličej nalepila pavučina.
„Nesmím se bát,“ poručil si. „Strach zabíjí myšlení.“
„Ano, myšlení…“ pokračoval klobouk. „Chytrý, to ty jsi. Moc chytrý. Co vychytralý? Jsi vychytralý?“
Tom nejistýma očima vyhledal Albuse Brumbála. Ano, Albus tu teď nestál jako otec. Byl tu jako učitel. Přesto však v jeho pohledu na okamžik ucítil záchvěv hrdosti… a lásky.
Klobouk vykřikl: „Ať je to tedy HAVRASPÁR!“

Obrázek uživatele Borch

Na něco prostě nemáš buňky...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Ze sklepa se ozývaly podezřelé zvuky a Pleskot, vyslaná Elániem, sestupovala dolů, aby zjistila, "co tam, u všech čertů, dělá!".
Dveře do Igorova brlohu byly pootevřené a zevnitř se linul pach ozonu a roztaveného cínu. Stůl byl pokryt souvislou vrstvou věcí, v koutě doutnaly na uhel spálené objekty. Na tabuli jeden nákres překrýval druhý a jediné, co chybělo, bylo tělo na stole a dráty vedoucí k bleskosvodu.
"Dho hháje!"
Igor seděl a koukal na zkroucenou hromádku.
"Igore, co to vlastně děláš?"
"Vhynalézám! Detektor chitů*!"
"Igore, i když přiznávám, že by se hodil, zůstaň u své specializace, ano? Už kvůli veliteli."

Závěrečná poznámka: 

* pozn. aut.: nečteme jako chá, ale jako cé há. Tedy c-h-itů. Igor stále krapet huhňá. A když je rozčilený, protože se mu to už po sedmnácté proměnilo ve spečený škvarek (to ten pájecí cín), huhňá ještě víc.

Obrázek uživatele Erenis

City nie sú na hranie

Fandom: 
Drabble: 

„Toto tu je môj najnovší vynález.“ hrdila som sa.
„Volám ho ‚Detektor citov‘.“

Renáta sa naklonila, prístroj začal okamžite blikať.
„To čo znamená?“ zarazila sa.
„To znamená, že si zamilovaná.“

S Renátkou sa poznám od detstva. Sme najlepšie kamarátky.
Trochu ma zamrzelo, že mi nepovedala o svojej tajnej láske.
Preto som ju pozvala na večeru a vyzvedala.

Nezistila som.
Po pol roku ma prišla znovu pozrieť do laboratória.

Obzerala si môj detektor citov. Znovu blikal.
Znovu som vyzvedala.
Znovu sa vykrúcala.

Zrazu sa ku mne nahla cez stôl a pobozkala ma...
„Do teba, blázon.“ zašepkala.
Môj vnútorný detektor citov expolodoval...

Závěrečná poznámka: 

Vysla mi romantarna, konecne :-D
A trvalo to len 14 dni. ^^

Obrázek uživatele kytka

Páternoster

Fandom: 
Drabble: 

Sestra Mína předříkává modlitbu.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes,

ještě je teplý a voní kvasem.
Zavřu oči a jsem zpátky doma,
tatík živ a máma u plotny v bílé zástěře.

Odpusť nám viny naše.

Protože jsou k neunesení.
Je vůbec možné něco tak strašlivého odpustit?

Jakož i my odpouštíme viníkům našim,

bolševikům zatraceným, odpusť, Bože, rouhání,
to že mi v noze cuká jako čert.

A neuveď nás v pokušení

s očima tatarských krasavic,
s něžnýma rukama a srdcem anděla.

Ale zbav nás od zlého,

od fronty a od šibenice. To hlavně.

Amen.

Zvednu oči: anděl se na mě dívá.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že tam téma je vidět.
Detektor je jednak ta modlitba, při které si sám ujasňuje svoje pocity, a pak na konci ještě anděl.

Obrázek uživatele Elluška

O smíchu ve větvích

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro moje milé čtenáře neznalé fandomu: Celebrían je Elrondova choť, maminka od dvojčat, a jako dcera proslulé paní Galadriel má určitě taky nějaké ty nadpřirozené vlohy. Například být dobrým detektorem citů.

<< Na začátek

Drabble: 

Paní Celebrían vdechla teplou vůni stáje a pohladila po chřípí Hnědoočku, Elrohirovu klisnu. Koňské oči se ptaly, kopyta nedočkavě přešlapovala.
"Ano, já vím, maličká... Já vím," zašeptala klisně do ucha.
Beze spěchu, naslouchajíc zvukům rána, kráčela pak podloubím. Slunce vstávající nad horami jí skrz břečťan kreslilo na tváři masku z lístků. Vzala mezi prsty úponek jako dětskou ručku.
Věděla, že tam někde jsou. Rostliny si šeptaly o radosti ve větru, o krocích v trávě, o smíchu ve větvích.
Nehodlala je prozradit. Ať už se radují z čehokoli, je to přesně to, co si přála. Potřebovali to prožívat spolu - všichni tři.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele angie77

Vypjatá chvíle

Drabble: 

Zavřel oči, uvažoval. Bylo to šílené, sebevražedné.

„Udělám, co půjde, abych vás dostal na loď,“ rozhodl se.
„Děkuji,“ přikývla Tavore.
„Pravděpodobnější ale je, že všichni zemřeme,“ podotkl s neveselým úšklebkem.

Několik set cvičených asasínů. Proti nim tři lidé. Po střetu s první rukou měla T´jantar v hrudi zaražené dvě dýky.

„O mě se nestarej,“ řekla. „Hlídej Tavore.“

Jmenovaná vzlykla a krátce svoji milou objala. Boj pokračoval. Obě ženy si vedly lépe, než by považoval za možné. A mezi výpady se na sebe zvládly usmívat.

Tohle by měli vidět všichni, kdo jsou přesvědčeni, že pobočnice nemá žádné city, pomyslel si Kalam.

Obrázek uživatele strigga

Vrcholová

Fandom: 
Drabble: 

Lehce oddechuješ, jen natolik, abys nenarušila okolní ticho a nedotkla se plujících mračen. Nad údolím se větrem nechává nést pták, asi kavče, na tu dálku to nepoznáš, pod tebou závratná výška a rozkvetlá stráň, na protějších vrcholcích se třpytí zbytky sněhu. Někdo úplně neznámý se s tebou podělí o svačinu, na oplátku lok z placatky. Svět je tady a teď a ty jsi nejmenší a nejbezvýznamnější tvor na planetě, a přesto máš hlavu v oblacích a je to tak strašně správně.
Pomalu se trousí ostatní. Nikdo neplácne žádnou nemístnou hloupost. Jen mlčky usedají vedle tebe a cítí to úplně stejně.

Závěrečná poznámka: 

Ty chvíle naprostý sounáležitosti, kdy mají všichni přítomní tenhleten detektor emocí nastavenej jako zázrakem úplně stejně, mám na horách asi úplně nejradši. :)
O téma to snad aspoň brnklo, ale když nebude uznáno, nebudu se zlobit :)

Obrázek uživatele Skřítě

Ve sto slovech obsažený návod na obsluhu ženy

Drabble: 

Při výběru nehodnoťe podle vnějších vnadů,
jinak snadno přehlédnete skrytou vnitřní vadu.

Údržba je jednoduchá, netřeba moc radit,
obejmout a zalichotit, občas něžně hladit.

Pozor! Nosí v duše skrytu
detekační senzor citů!

Všímejte si, jak se tváří,
i výročí v kalendáři.

Plňte jí sny, drobná přání a sdílejte věci,
odpusťte si jízlivosti a nejapné kecy.

Každý den jí připomeňte hloubku svého citu,
stvoří pro vás za to domov z útrob holobytu.

Zkrátka noste svoji ženu tak říkajíc na rukou,
šťastný život s výhodami bude vám pak zárukou.

Jestliže vám tento návod není příliš vhod,
za výrobek neručíme, neb jste idiot!

Obrázek uživatele Esti Vera

Polaskaná záplata

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní

Pro Faoba... doplněk k Báječnému roku

Varování: Na věkovou hranici to není, ale pokud vás děsí představa eroticky se sbližujícího oblečení, vyhněte se drabbleti obloukem.

Drabble: 

„Co kdybychom si pořídili děťátko?“ zeptala se Šálka a omotala se kolem Klobouku.
„Cože?“ zarazil se.
„Nějaký pěkný kus kouzelného oblečení. Tobě by se to nelíbilo?“ zašeptala a pomalu se otřela o jeho krempu. Věděla, že tam to má rád.
Zalapal po dechu. „A co… co by to mělo být?“
Zamyšleně ho pohladila třásněmi. „Třeba... rukavice.“
„Ano,“ zachraptěl, když polaskala jeho záplatu. „To by bylo krásné.“
A pak splynuli v tom starodávném láskyplném rytmu, zakletí ve vlastní rozkoši, které je vždy málo i moc zároveň. A než se noc odsypala k ránu, Šálka část sebe pomalu rozpárala ve fialovou rukavici.

Obrázek uživatele Kleio

Těžký úděl rytířův

Úvodní poznámka: 

Jak to bylo s princeznou už víme, je na čase vrátit se zpět k hrdinům a mírně pokračovat v jejich dobrodružství.

Drabble: 

Hynrek se uměl téměř dokonale ovládat, ale když v srdci zkamenělého lesa nalezl jenom prázdný podstavec, zabořil hlavu do dlaní.
Dobrovolní členové družiny v rozpacích přešlapovali kolem. Bez olověné sekery nebylo možné Smerga porazit. Kam se tedy poděla?
"Pláče?" nesměle zašeptala Blubka.
"Huhú," potvrdila Vúšvusula.
"Pane rytíři, nevzdávejte se," promluvil po chvíli Ukuk.
Hynrek se hlasitě rozeštkal. "Vše je ztraceno, prohrál jsem, nikdy neuvidím krásnou Oglamár!"
"A to ne! Láska, která vás dostala až sem, je stále ve vás, cítím to," chlácholil ho
"A k čemu to?"
"Láska je mocnější sekery, věřte."
Rytíř si utřel oči a odhodlaně vykročil dál.

Závěrečná poznámka: 

Pidiďasové jsou výborní na rozpoznávání citů. Jsou v tom lepší než kamenožrouti.

Obrázek uživatele Lee

Kámen a radost

Fandom: 
Drabble: 

Byla to jen chvilka, kdy ho dav oddělil od otce, ale stačila, aby to zaslechl. Chrám ho volal. Vlastně ne chrám, ale Ten, kdo byl uvnitř. Znal Hospodina z vyprávění otce i matky, ale tohle bylo silnější, než co kdy pocítil i při té nejsoustředěnější modlitbě.
Najednou nevnímal matčinu starost ani otcovu provinilost, nic z toho, co cítili nebo měli pocítit a co s nimi od raného věku sdílel tak přirozeně, že ho nikdy nenapadlo, že to nedokáže každé dítě. Všechny hlasy naráz utichly, když na něj promluvil jeho skutečný Otec, který ho zval do chrámu. Překročil práh a zpíval.

Závěrečná poznámka: 

Tohle je tak skvělé téma, že jsem si vůbec nemohla vybrat, co napsat. :)

Obrázek uživatele Klav

Divit se

Drabble: 

„Poslední dobou vypadáte spokojeně,“ usmála se sestřička při pondělní dialýze.
„Překvapuje vás to?“
Přikývla.
„Mě taky. Víte, že už jsem ani nevěřil, že něco takového bude možné?“ poznamenal, stále ještě s opatrnou, nejistou nadějí.
Ženu to rozesmálo. „Fakt, že vaše ledviny jsou na tom mizerně, ještě neznamená, že jste ztracená existence nad hrobem. Vaše opioidní receptory na membránách neuronů jsou jistě v pořádku.“
Zarazil se. „Nemám nejmenší tušení, o čem mluvíte.“
„Já vím. Každý občas potřebuje připomenout, kolik toho ještě nezná. Ten, kdo to chápe, se nikdy nepřestane divit.“
Přikývl, podíval se z okna.
Sluneční paprsky se zvolna rozlévaly světem.

Závěrečná poznámka: 

K tématu - opioidní receptory jsou receptory nacházející se na našich nervových buňkách v oblasti synapse (místo spojení dvou neuronů). Vážou se na ně nejen přírodní a syntetické opiáty (morfin, heroin), ale i obyčejný endorfin (hormon štěstí). S nadsázkou lze tedy říci, že receptory detekují štěstí.
Sestra ale samozřejmě chápe, že psychický stav člověka nezávisí jenom na biologii, receptorech a hormonech, takže to bere spíš jako legraci :)

Obrázek uživatele Esti Vera

Báječný rok

Úvodní poznámka: 

Vřele doporučuji ke shlédnutí (kdo neviděl, bohužel nepochopí)

Drabble: 

Albus už měl zařazování plné zuby. Od té doby, co Moudrý klobouk se Šálkou zmizeli, bylo náročnější než dřív.
Prý co je to Mrzimor... Kdy se na to konečně přestanou ptát?!
Unaveně klesl do křesla. Ještěže tu měl Zacův plakát. A Severus nabídl, že mu připraví sendvič. Taková laskavost mu vždycky dokázala zvednout náladu. A Malfoyovi konečně odkoupili NASA.
Když nad tím tak přemýšlím, letošní rok by nemusel být tak zlý...

Šálka se zničehonic objevila ve vzduchu, spokojeně omotaná kolem Klobouku a fialové rukavice.
„Brumbálku, dovol abychom ti představili naše děťátko - Rukavici citů.“
Beru zpět. Tenhle rok bude přímo báječný!

Závěrečná poznámka: 

Pro kontrolory: V téhle HP parodii vystupuje kromě Moudrého klobouku i Šála sexuálních předností. Analogicky k nim Rukavice citů detekuje a určuje city.

Obrázek uživatele Tenny

Reklama ze stránek časopisu pro superhrdiny

Fandom: 
Drabble: 

Nejste si jisti, co si myslet o vaší NEMESIS a vašem komplikovaném vztahu?
Vysílá vám smíšené signály během soubojů? Nemáte ponětí, zda jsou vaše hlášky plné frustrace či flirtování? Nechá vás vždy na poslední chvíli uniknout před laserem či lidožravými žraloky? Skrývá se jejich mimika za černou maskou?

Neváhejte a pořiďte si DETEKTOR POCITŮ! Tato jednoduchá technická pomůcka vám osvětlí, co přesně k vám vaše nemesis cítí! Nastavte si barvy dle vašich preferencí a využijte chvíle blízkosti při střetu!

Komentář od spokojeného uživatele: "Použil jsem DETEKTOR a nyní vím, jak na tom jsem! Jsme už spolu a plánujeme velkou svatbu!"

Závěrečná poznámka: 

Ono by se to hodilo asi všeobecně... :D

Pro atmosféru: https://www.youtube.com/watch?v=P_SlAzsXa7E

Stránky

-A A +A