Bible

Obrázek uživatele Owlicious

Měsíční město

Fandom: 
Drabble: 

Být kněžkou nejvyššího božstva největšího městského království v zemi mělo svoje výhody.
Měla kontakty na nejvyšších místech.
Sám král za ní přišel osobně, když po ní něco chtěl.
Slyšela víc zákulisních informací, než kdokoli jiný.
Možná proto se rozhodla to všechno zahodit.
Vydat se všanc cizincům, kteří nebyli zrovna známí vřelým přijetím "jiných".
Když přišla zpráva, že jsou na druhém břehu řeky, věděla, že její situace se stává neudržitelnou.
A v tu chvíli jí Bůh, ve kterého se rozhodla věřit, poslal způsob, jak zachránit dva izraelské životy, které pak na oplátku zachránili celou její rodinu.
Jako jediné z klatého města.

Závěrečná poznámka: 

Najdete ji v knize Jozue 2. kapitole

Obrázek uživatele Owlicious

Praotec

Fandom: 
Drabble: 

Byly doby, kdy si myslel, že tolik bolesti je na jednoho muže příliš.
Byly chvíle, kdy za sebe nechával jednat ženy, kdy se sám postavil do role loutky, protože rozhodovat, či projevovat vlastní názor bylo příliš těžké.
Láskou k jedné to začalo, ale nakonec je vlastně miloval všechny.
Ani pět dospělých občas nestačilo na tu tlupu dorůstajících dětí.
Pohled na chyby, vracející se s úroky v další generaci, byl téměř k nesnesení.
Láska a starost je dovede ze země zaslíbené, do země prokleté.
Rodina přežije, ale živoří.
Zaslouží si jejich lásku aspoň natolik, aby vynesli jeho kosti zpět k naději?

Obrázek uživatele Owlicious

"Náhradní" Apoštol

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuje téma č. 2 - Mentální gymnastika

Drabble: 

Kdysi věřil, že integrita znamená rigiditu.
Tradice byla pevnou zdí, o kterou se dalo opřít, dlážděnou cestou, po níž se dalo dojít k cíli
Hranice zákona, vykládané generacemi, znamenaly, že vlastně nebylo potřeba ani tolik myslet.
Jenže když k vám promluví Bezvěký, začnou se lidské hlasy zdát nicotné.
Bůh, kterého znal od dětství, je najednou opět neznámý.
Nalinkovaná cesta se ztrácí v nejistotě nového (slepého) pohledu.
Najednou nejde, než promýšlet.
Dál už bude vykládat sám.
Z myšlenkových směrů, které si nikdy nepředstavoval.
Lidem, s nimiž si nedokázal představit interakci, nežto společné téma.
Bude vším všem - i kdyby se zdál bláznem.

Obrázek uživatele Owlicious

Vyplňte před vstupem na horu Karmel

Fandom: 
Drabble: 

Komu sloužíte?
- Baalovi
- Aštartě
- Hospodinu
- Kdo se ptá?

Bojíte se více svého boha, nebo královny?
- Boha
- Královny
- Přečte si to královna?

Umí váš bůh zapálit oběť na vlastním oltáři?
- Ano
- Ne
- Doufám

Proč váš bůh neodpovídá na modlitby a vzývání?
- Něčím jste ho urazili
- Nejednáte podle jeho vůle
- Je to jenom socha
- Pravděpodobně vykonává potřebu a neslyší

Pozornost svého boha nejlépe upoutáte
- Křikem a halasem
- Flagelantskými, sebepoškozujícími akty
- Není potřeba, vždycky vás slyší
- Tím, že budete dělat to, co po vás žádá

Je přesila 300 proti 1 dostatečná?
- Královna to říkala, takže ano
- Záleží na tom, kdo je ten jeden...

Obrázek uživatele Aplír

Muselo se to stát

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Bylo předpovězeno, že mé srdce probodne bolest. Dnes se to proroctví neslučitelné se životem splnilo. Vím, muselo se to stát, ale to vůbec nemírní můj zármutek. Ach, kdybys alespoň nemusel tolik vytrpět,“ dívá se na Ježíšovo umučené tělo, které svou bledostí vyzařuje nevinnost.

Zdrcená matka se sklání pod tíhou žalu. Napřaženou rukou říká: opatrně. Tak ráda by svého milovaného syna chtěla pohladit, naposledy obejmout.

Bezvládné tělo se proneslo. Přesto se s ním muži snaží zacházet ohleduplně, jako kdyby mrtvý mohl cítit nešetrné zacházení. Vždyť už toho utrpení podstoupil dost.

Mladá žena, ruce vztažené k nebi, volá v němém výkřiku: Proč?

Obrázek uživatele fleur_packyt

Polibek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když máme ty Velikonoce.

Varování: 

slash

Drabble: 

Políbil jej, věda, že je to naposled.
„Chudé tu budete mít vždycky, ale mě vždycky mít nebudete.“
Nevěřícně na něj hleděl.
Jeho milovaný nad chudými jen mávl rukou.
Jeho láska měla pochopení pro tu kurvu Mařenku. Proč dovolil, aby mezi ně vstoupila? Proč dovolil, aby ho následovali ostatní? Měl to být pouze on. Proč už nebyli jen oni dva?
Vtiskl svůj polibek. Tolik se lišil od těch předchozích. Byl přijat s chladnou lhostejností, očekáváním, smířením. Jako kdyby to snad věděl.
Copak mu nestál alespoň za vyčítavý pohled?
Neudělal to za třicet stříbrných. Byla to pomsta.
Poslední polibek znamenající zatracení. Zradu.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Bože. Posloucháš?

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma číslo 8 - Namaluj mi svět.

Drabble: 

Jsi mrtev a my jsme tě zabili.
Žal pátku a ticho bílé soboty.
Věřím?
Není to lehké. Hrozné věci pokrývají celý flipchart a to bychom mohli pokračovat.
Nerozumím, vysvětli mi to!
Všechno má teď hořkou pachuť.
Mám tě snad prosit, abys přemaloval svoje stvoření? Abys stáhl plátno, napnul nové a začal od píky? Znovu a lépe! Mám být tak troufalá?
Nemůžu.
Jen kroky v rozmoklé hlíně a zpěv ptáků. Štěbetají, jako by dneska měl být konec světa a oni chtěli vykřičet všechny melodie, které ještě nezazněly.
Je to trochu jako sen.
Smiluj se nade mnou.
Chci věřit.
Buď se mnou.

Závěrečná poznámka: 

Amen.

Obrázek uživatele Owlicious

Kroky v písku

Fandom: 
Drabble: 

Pamatujte, že jediná malba, která vás zachránila, měla místo barvy krev, místo štětce svazek bylin a místo plátna veřej dveří.
V kontrastu s obrazností Egypta stojí příkaz "nezobrazíš".
Nenamaluješ, nevyřežeš, nesliješ.
Přesto nám dává obrazotvornost, před kterou staví prázdný trůn.
Povolává umělce, aby dali život symbolům - obrazy věcí, které znají, se stanou pomůckou k představě neznámého.
Během čtyřiceti let namalují nohama v písku pouště mozaiku víry, nevěry, studu, rouhání i velebení.
Slzy, pot a krev, smíšené se zázraky a milostí přidávají výjev za výjevem.
Celý svět na příliš malém kousku země.
Naděje upřená do budoucnosti, malované zaslíbením ve žhnoucím slunci.

Obrázek uživatele Aplír

Návrat ztraceného syna

Úvodní poznámka: 

Dle obrazu Návrat ztraceného syna od Rembrandta
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ermit%C3%A1%C5%BE#/media/Soubor:Rembrandt_...

Drabble: 

V co tak dlouho doufal, se stalo! Ten, koho léta každý den vyhlížel, je tady! Chodidla má rozedřená z daleké cesty. Na sobě nuzný, ošuntělý oděv, spíše cáry.

Vrásky otce jsou svědky jeho stálých obav o syna.

„Tatínku, promiň,“ pokorně před ním poklekl. Promrhal jsem jmění. Lituji toho. Bláhově jsem si kupoval rozkoš, žil rozmařile a zhýrale. Odpusť mi, prosím. Chci se změnit. Dovol mi pracovat pro tebe jako nádeník.“

Dojetí a láska se snáší na syna.
„Jsem rád, že jsi se vrátil,“ soucitně přitiskne nezdárníka k sobě. „Radost je balzám na bolest srdce. Přichystejte hostinu! Můj ztracený syn žije!“

Obrázek uživatele ef77

Týdeník Zlaté tele přináší: Kvíz pro dlouhé putování

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Výherce získává zdarma výtisk 5 knih Koktových, tedy chceme říci pochopitelně Mojžíšových - hned, jak to Áron konečně sesmolí.

Drabble: 

Když se vody Rudého moře rozestoupily, měla dítka izraelská:
a) Vody po pravici i levici
b) Vodu v botách
c) Mokro v kalhotách

Kokta bloudí po poušti, protože:
a) Potřebuje, aby poumírala generace, která pamatuje Egypt
b) Potřebuje, aby měl Áron materiál na pět knih Bible
c) Odmítá se zeptat na cestu

Áron vytvořil zlaté tele:
a) Z nudy
b) Z trucu
c) Ze šperků našich ubohých žen

Když sestoupil z hory, rozbil Kokta:
a) Áronovi nos
b) Svoje kolena
c) Kamenné desky

K večeři se dnes, zítra, pozítří a zřejmě furt bude podávat:
a) Mana
b) Mana
c) Mana

Obrázek uživatele Owlicious

Lema Sabachtani?

Fandom: 
Drabble: 

"Do tvých rukou odevzdávám svého ducha."
Poprvé sám, opuštěný.
Vztah existující před počátkem času zlomený kvůli lidské nedověře a Boží lásce.
Vesmír, ztichlý v úžasu a snažící se pochopit magnitudu toho, k čemu právě došlo.
Temnota, marně se snažící zahalit tvář světa do patřičného smutečního hávu.
Chvíle, která trhá symbolickou látkovou hranici, mezi lidským a Božským.
Duch vyšlý od toho, kdo byl Životem, znovu vstupuje do těch, kteří podlehli smrti, aby je oživil.
A tak, jako se kdysi vznášel v temnotě nad vodami nyní visí v temnotě nad skálou zvanou Lebka.
Zanedlouho se objeví jako plamenné jazyky nad hlavami věrných.

Obrázek uživatele Owlicious

Zpívej

Fandom: 
Drabble: 

Ženy neměly na bitevním poli co dělat.
Obvykle.
Ale ona nebyla tak úplně obvyklá.
Jejím úkolem bylo nést a sdělovat Hospodinovu moudrost, tam, kde moudrost mužů selhávala.
Rozněcovat víru, rovnat páteře, zvedat hlavy... a nebo také ohýbat nepoddajné šíje.
V tomhle případě měla dodat odvahu zbabělosti s korunou na hlavě.
Ovšem její snaha byla marná.
Ani to, že bitva už byla vyhraná, ho nepřesvědčilo.
Proto její proroctví vítězství odevzdá do rukou další, která sice nebyla přímo ve válečné vřavě, ale stan si postavila příhodně blízko.
A když bude po všem, zvedne svůj ženský hlas k oslavné písni pro svého Boha.

Závěrečná poznámka: 

Nalézt ji můžete v knize Soudců, kapitoly 4 a 5

Obrázek uživatele Owlicious

Eben-Ezer

Fandom: 
Drabble: 

Zkušenost dávných předků. Připomínaná novými situacemi v každé generaci. Zpřítomňovaná každý rok otázkami.
Tak vzdálená a nepochopitelná, přesto zvnitřněná v každém novém dni.
"Nezapomeňte."
Protože když zapomenete, přijde další hlad, další farao, další zajetí.
Protože když zapomenete, nebudete vědět, ke komu se obrátit.
Protože když zapomenete, budete zapomenuti.
Pamatovat si znamená hýbat se vpřed.
Připomínat si umožňuje sedět u večeře s holí v ruce a sandálech na nohou, abychom mohli kdykoli vykročit.
Ke svobodě.
K milosti.
K budoucnosti, ve které se tolik věcí zopakuje.
Dosud nám pomáhal Hospodin.
Kolikrát to ještě budeme potřebovat?
Příští rok v Jeruzalémě - v tom nebeském.

Obrázek uživatele Owlicious

Palma

Fandom: 
Drabble: 

Kráčela s hlavou vztyčenou.
Stud nechala dávno za sebou, v loži toho, kdo zákon zneužíval pro vlastní potěchu.
Ti, kteří ji léta kamenovali svými lítostivými pohledy, se teď chystali podpálit její hranici krvelačnýma očima.
V rukou svírala zástavu, která byla její poslední nadějí.
Odevzdá ji tomu, kdo ji léta topil útěšnou lží.
To kolem jeho hrdla se stáhne provaz pochopení, jak hluboko klesl.
Rozsudek dnes zazní jenom nad ním.
Skrze ni do jeho světa přišla bolest... a skrze její bolest se mu vrátí budoucnost.
Budou žít vedle sebe, s pochopením pro motivy toho druhého.
Právo se prodere trhlinou k úsvitu.

Obrázek uživatele Owlicious

Půjdu a zůstanu

Fandom: 
Drabble: 

Když přišli, komunita se shlukla kolem starší ženy.
Kruh, který se kolem ní uzavřel, nechal její společnici venku.
Nedala se odradit. Jako cizinka možná neuměla být ženou v Izraeli.
Raději se tedy rozhodla být mužem. Zastáncem.
Dělat to, co ženy běžně nedělaly.
Proč?
Protože její partnerka to potřebovala.
Zajistí obživu - i když to znamená jít až na hranici potupy.
A Hospodin přitakal její snaze.
Když se příště shromáždí kruh sousedek, budou uvnitř něj obě.
Milované, podporované, přijímané, požehnané.
Hledící do budoucnosti, kterou budou navždycky sdílet.
Nejženštějším privilegiem na světě převáží v očích okolí hodnotu mužské plnosti.
Její pravnuk bude králem.

Závěrečná poznámka: 

Řeč je o Rút že stejnojmenné biblické knihy.

Obrázek uživatele Danae

Abigail

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

1. Samuelova, 25. kapitola. Může volně předcházet tomuto drabble.

Drabble: 

V těch týdnech, kdy střežili Nábalova stáda před nájezdníky, ji vídal často. Byla to ona, kdo pečovala o majetek svého muže blouda a rozmnožovala jej. Starala se o pastýře i střihače, znala stáda do posledního jehněte, všude jí bylo třeba. Její souhlas dovolil pastýřům, aby Davida a jeho muže najali jako ozbrojenou stráž a každý den jim zabili dobytče. Dvakrát mezi ně přišla s měchem vína a líbezným úsměvem na rtech, bezpečná uprostřed hordy lapků. Viděli v ní mateřské ruce, smích sester, pečující lásku.
Věděl, že Izraelec nesmí pohledět žádostivě na ženu svého bližního. Hleděl na ni tedy s obdivem.

Kterému bude patřit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Inspirace k drabbli - Mt 22, 23-33

Drabble: 

Jótam, poslušný Hospodinových zákonů, si vzal za manželku vdovu po svém starším bratrovi. Přesněji, po všech svých starších bratrech. Tušil, že být v pořadí sedmým manželem jedné ženy nebude jednoduché, a navíc mu to nijak neulehčovala.
"Tak se ukaž, fešáku. Zatím nejlepší byl Rúben, škoda, že nevydržel déle... Jóšafat taky nebyl marnej, sice žádná fantazie, ale zato snaživej... A Eliud mi každý večer zpíval!"
Po týdnu záviděl i Isacharovi, kterého sežral lev.
A ve městě se prý objevil nový prorok, a mluví o vzkříšení. Inu, proč ne. Jen je potřeba zjistit, jak přesně by to viděl po vzkříšení s manželstvím.

Neměla nás vábit

Fandom: 
Varování: 

No, námět trochu...12+?

Drabble: 

Víme, že jsme u tebe vítáni. Těší tě hostit tak vážené sousedy. Hlupáku, netušíš, že nepřicházíme kvůli tobě.
Občasné setkání s tvou ctěnou chotí nám ovšem nestačilo. Toužili jsme ji zahlédnout, jak půjde, domněle nikým neviděná, za horkého odpoledne do lázně. Měl bys takový poklad mít jen pro sebe?
Jenomže potom už jsme chtěli víc. Běda, tvrdě nás odbyla. Museli jsme odejít, aby nepřivolala služebnictvo.
Nezbývá tedy než msta. Známe tě. Komu uvěříš, pouhé ženě, nebo dvěma soudcům? A ostatní? Stejně nás, mrcha, nechtěla jen proto, že jsme staří.
Jen tenhle chlapec má nějaké dotěrné dotazy. Nám však nemůže uškodit.

Závěrečná poznámka: 

Starozákonní příběh o Zuzaně, obtěžované na vlastní zahradě dvěma šmírujícími starci, jinak dobrými známými jejího manžela. Když nedostali, po čem prahli, obratem přišli s obviněním, že milou Zuzanu přistihli s jakýmsi nepoznaným mladíkem. Takové nařčení stačilo k tomu, aby byla odsouzena za nevěru, i manžel tomu uvěřil. Nicméně zasáhl mladičký prorok Daniel coby detektiv a bystře se vyptal každého starce zvlášť na podrobnosti případu. Protože jejich "svědectví" se rozcházela, usvědčil je z podvodu a oni sami byli odsouzeni.
Výjev se Zuzanou odkládající oděv nebo obtěžovanou starci se stal (nepřekvapivě) velice vděčným uměleckým námětem.

Obrázek uživatele Aplír

Nečekaný zvrat

Fandom: 
Drabble: 

Manžel Abigail je drsný a děsně náladový. Těžko se s ním dá mluvit. Jeho jméno Nábal znamená hlupák. Přesně ho vystihuje.
Právě urazil muže, kteří zdarma pomáhali chránit jeho stáda a odmítl je pohostit.

V jejich vůdci Davidovi začala kolotat zlost. Rozpínala se v něm do krajnosti. Úsudek zaslepila touha po pomstě.
Hurá! Ukážeme tomu drzounovi, co proto. Odskáče to nejen on, ale celá jeho domácnost.
Krveprolití se zdá neodvratné.

Krása, moudrost, pokora, štědrost a odvaha Abigail působí jako závora. Zastaví nejen mstitele, ale i hněv, který je pohání.
Neštěstí je zažehnáno.

Ačkoli Nábala nikdo nemusí, všichni milují jeho manželku.

Závěrečná poznámka: 

1. Samuelova, 25. kapitola

Obrázek uživatele Owlicious

Ať mocně zní

Fandom: 
Drabble: 

Jeho otec měl sedm žen a deset konkubín.
Bohatství královského domu pro třináct princů stačilo, ale trůn, o který hráli, byl jen jeden.
Dva soupeře (jednoho favorizovaného) už vyřadila ruka osudu svírající meč.
Král se sice nechystal umřít, ale moc živě už taky nevypadal.
Chvíle se zdála příznivá, měl podporu kněze i velitele vojska, bylo na čase jednat.
Na korunovační hostinu pozval všechny svoje bratry, kromě toho, který se držel sukní svojí poběhlé matky.
Že to byla strategická chyba oznámila polnice, která právě jej provolávala následníkem trůnu podle přání jejich otce.
Pretendentovi nezbylo, než drže rohy oltáře škemrat o milost.

Závěrečná poznámka: 

1. Královská 2

Obrázek uživatele Owlicious

Bázeň

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Prosím čtoucí entity, aby považovali moji přezdívku a fandom za dostatečné varování. Ano, budu zase psát Bibli a náboženství. #NotSorry

Drabble: 

Tanec a hudba zněly cestami a údolími. Sám král v čele průvodu. Slavnostní atmosféra, vyjadřující vše, co národ považoval za dobré a důležité. Kulminace procesu obnovy, očisty...
Obrození.
Mentální, duchovní, fyzické.
Že napodobují nepřítele a porušují příkaz i tradici jim nedochází. Se symbolem jednají jako s modlou, a přece bez úcty.
Realita se zakymácí, když kráva sejde z cesty.
Zdánlivá maličkost obrátí oslavu v katastrofu, smích v nevěřícné strnutí.
Hněv.
Lidský proti Božímu.
Strach.
Milovaný se obrací proti milujícímu.
Protože následky nedokonalosti v přítomnosti dokonalého jsou nevyzpytatelné.
Symbol přítomnosti je už zase nevítanou připomínkou, věčným kamínkem v sandálu padlého lidství.

Závěrečná poznámka: 

Zkusím letos dávat zase odkazy na texty, kde to půjde.
Tohle je 1.Paralipomenon(/Letopisů) 13. kapitola

Obrázek uživatele Owlicious

Šmitec se smyčcem

Fandom: 
Drabble: 

Hudba hrála, nádobí cinkalo, hovor a smích se ve vlnách nesl celým palácem až do ženského domu. Společnost tam byla podstatně klidnější.
Harémové novicky bavily ostatní tancem, eunuchové roznášeli pochoutky, šlechtičny si vyměňovaly nejnovější drby. Královna seděla na vyvýšeném pódiu a přihlížela, ponořená v myšlenkách.
Náhle se před ní zjevil posel:
"Král si žádá tvou přítomnost, má paní."
Právě v tu chvíli se ozval další výbuch hurónského smíchu z hlavní hodovní síně. Královna zkřivila rty a zavrtěla hlavou.
"Odmítám pro něj být zábavnou loutkou."
Posel zbledl, ale odešel.
O chvíli později hudba i hovor ztichly s kakofonickým zaskřípěním posledního smyčce.

Závěrečná poznámka: 

Děkuju všem, kdo mě letos četli. Nějak mi to šlo víc ztuha, než obvykle. Ale snad aspoň sem tam nějaký střípek potěšil a povzbudil.

Obrázek uživatele Owlicious

Osvícený

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuje téma: Po hlavě

Drabble: 

Nebyl stavěný na to, vést je. Věděl to moc dobře.
Kdyby byl, nemusel by osmdesát let čekat na návrat svého bratra.
Věděl, co je správné, ale ne vždy to dokázal prosadit.
Nešel do konfrontace zbytečně, raději byl podporou, než opozicí.
Uměl mluvit s lidmi, ale občas se nechal příliš snadno přemluvit.
Zbaven toho, kdo obvykle přemýšlel za ně všechny, se nedokáže postavit požadavkům okolí.
Ostatně, pokud je Hospodin opustil, nebude na tom záležet. A pokud ne? Tak to právoplatná hlava národa dá po návratu zase do pořádku.
On sám vždycky věděl, na které straně stojí.
Brzy se stane hlavou kultu.

Obrázek uživatele Owlicious

O život

Fandom: 
Drabble: 

Trať před nimi je dlouhá. V tomto startovním poli nejde o čas, ani umístění, jde o to dorazit do cíle. Celá skupina běžců zůstává pohromadě, různé výkonnostní úrovně i věkové kategorie se podporují, drží spolu krok. Na dohled mají překážku - vodní kanál. Vědí, že v plavecké části společně tempo neudrží - na to nejsou trénování.
Ale voda ustupuje, sotva se jí dotkne vedoucí závodník. Běží se dál.
Na dohled se však objevuje peloton vozidel. Jejich rychlost viditelně likviduje náskok běžců každou minutou. Vysušená vodní překážka jim hraje do karet. Běžci nemají šanci...
Dokud se voda znovu nezavře, právě nad celým pelotonem!

Obrázek uživatele Owlicious

Talmud

Fandom: 
Drabble: 

Stále stejná a stejně pokaždé nová.
Slova Tóry, pečlivě zachovávaná a přepisovaná po celé generace.
K poučení, k nasměrování, k posvěcení.
Kolik toho v nich bylo skryto?
Dost na to, aby v každé generaci odhalili další kousek.
Když nad ní přemýšlíte dnem i nocí, jak vás nabádají proroci, přijdete na spoustu různých výkladů.
Některé jsou hodné předání dál.
Některé vysvětlují historický kontext, některé ozřejmují lingvistiku, některé slouží budování a upevňování tradic.
Ne všechny spolu souhlasí, ale jen v diskuzi lze dojít trochu blíže k pravdě.
A i když se starší často zdá moudřejší, novější na něm staví a rozvíjejí ho.

Obrázek uživatele Owlicious

Já a můj dům

Drabble: 

"Vyvolte si tedy dnes, za kým půjdete. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu!"
Vůdce-dobyvatel nechal svá slova viset ve vzduchu nad táborem, ještě dlouho poté, co opustil shromáždění.
Jejich ozvěna bude v uších neposlušného národa zavěšená dlouhá desetiletí. Pokaždé znovu se v každé generaci ozve se stejnou palčivou urgentností.
Vyvolte si *dnes*. Ne zítra, ne příští týden, ne na Nový rok.
Ještě dnes.
Druhá část - vyznání - bude zdobit stěny domů, třepotat se na praporech ve větru, shlížet z cedulí a billboardů.
Rozhodnutí vystavené na odiv, stvrzené tím, že je všem na očích.
"Budeme sloužit Hospodinu, protože to je dobré."

Obrázek uživatele HCHO

Živá voda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedno velikonoční drabble (ze samé radosti, že se i u nás vrátila voda do kropenek)

Drabble: 

Z pod kamenného prahu prýštil pramének. Stékal dolů ze schodů jako tenoučká stříbrná stužka. Neztratil se v písku pouště, ale zázračně nabýval na síle a brzy už poskakoval mezi kameny malý potůček a začal vesele zpívat. Nejprve jemně potichoučku, postupně přibývaly další rozpustilé zurčivé hlasy. A kolem vody vše rašilo, i ratolesti se začaly odívat lupením. Do postupně rozkvétající zahrady se slétalo ptactvo a připojovalo se k chvalozpěvu. K bystřině přicházely laně i jiná stvoření. Na stromech zrálo všeliké ovoce. Klidná hluboká řeka byla plná ryb.
Velebný chvalozpěv přecházel v jásavé Aleluja.
Pramen života přinášel radost, obživu a uzdravení všem.

Závěrečná poznámka: 

Ez 47

Obrázek uživatele Owlicious

Hle, všechno tvořím nové

Fandom: 
Drabble: 

Voda znamenala život.
Putování do Země zaslíbené vedlo od k pramení, od studně ke studni, od oázy k oáze.
- dřív, než vykročili do pouště.
"Spory o vodu a pastvu mezi pastýři jednoho z nás pošlou k hříšnému městu."
"Ta, která napojí velbloudy, bude ženou pro mého pána."
"Sám jsem pro její stádo odvalil kámen z napajedla, protože jsem se zamiloval. U posledního potoka před 'domovem' jsem pochopil, že tenhle boj nemůže být můj."
"První Massa a Meriba byla zkouškou, v níž jsem obstál. Stejně tak Mara. Druhá Meriba v poušti Šín mi přinesla smrt předtím, než národ překročí hraniční řeku."

Obrázek uživatele Owlicious

Pořád znovu

Fandom: 
Drabble: 

Hbité ruce roztáčejí vřeteno, zasazené v kameni. Jemné prsty kontrolují sílu vlákna. Vlasy paní domu na hlavě skloněné k práci září ve světle lojových svíček.
Kozí a velbloudí srst.
Tvrdé a krátké chumáčky bylo potřeba přemlouvat, aby se staly použitelnými vlákny. Poskytnou teplo jako plášť, pohodlný spánek jako podložka, skryjí před nepřízní počasí jako stanové plátno.
Vlna.
Čistá, jemná, i na cestě v poušti. Ochotně se stane oděvem, který tě bude zdobit i chránit, hřát i chladit.
Len.
Nejjemnější vlákno, jedno z pozitiv, které si odnesli z Egypta. Skryje tvou hanbu, abys mohl přistupovat k oltáři. Poslední laskavost, pro mrtvého.

Obrázek uživatele Owlicious

Cesta a život

Fandom: 
Drabble: 

Vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, říká apoštol Pavel.
Někdy není tak jednoduché odhalit, co vlastně je přímo před námi.
Někteří proto mají zato, že není jen jedna, ultimátní pravda.
Ale možná je to tak, že je, a skládá se ze spousty fazet, jako drahokam... a záleží jen na tom, ze které strany na ni nahlížíme.
A možná, když tu "svoji" dáme dohromady s pravdou někoho jiného, dojdeme k nějaké hlubší.
Písmo představuje Pravdu ztělesněnou, kráčející po zemi a vyzývající k následování.
Pravdu, která se nechá přibít na kříž, aby ukázala, že jsou věci, které prostě nemohou být relativní.

Stránky

-A A +A