DMD č. 24. pro 24. 4. 2019. Téma: Zmatek matek

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Protože chci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Snarry

Drabble: 

Stáli a hleděli na náhrobek.
„Severusi, myslíš, že byla ráda, že mě měla?“
„Byla a moc. Navštívil jsem ji v den, kdy ses narodil. Některé matky bývají zmatené vypětím a námahou, ale ona ne. Měla jasný pohled a bystrou mysl a milovala tě víc než cokoli na světě. Požádala mě, abych tě chránil.“
„A…“ začal mladík nejistě, „nejsi se mnou pouze kvůli tomu?“
„Pottere, nebuď směšný. Jsem s tebou, protože chci. Kolikrát jsi mě viděl dělat něco jen z dobroty srdce?“ zeptal se skepticky Snape.
„Mnonokrát,“ odpověděl rozhodně Harry. „I když…“ trochu zaváhal, „musím přiznat, že obvyble to dobře skrýváš.“

Obrázek uživatele Giles Rigby

A jedenáctá bude...

Fandom: 
Drabble: 

“Jak to myslíš, že čekáme další dítě?”
“Jak to říkám... Může dostat Viliho pokoj.”
“A kam dáš Viliho?”
“Je mu dvanáct. Ať se rozhodne sám, ale nejspíš si vybere námořnictvo.”
“Ty máš odpověď na všechno, že, drahá.”
“Je tu jedna věc...”
“Nech mě hádat. Zase tě nenapadá jméno.”
“Drahý, nezapomeň, že jsi to byl ty, kdo nechal našeho nejmladšího pokřtít August. A to jsem jasně říkala, že Augusta už máme.”
“Tak máme Augusty dva a Augustu k tomu. Navíc, náš nejmladší je Adolf. Jako bychom byli jediní. U Habsburků se všechny dcery jmenují Marie...”
“Počkej! My Marii ještě nemáme, že?”

Závěrečná poznámka: 

Divíte se někdo, že se Jiří III. zbláznil? A to přijdou další čtyři.

Okradená

Fandom: 
Drabble: 

Vzduchem zapleskala křídla.
Ještě než Kwimbe dosedla na okraj jeskyně a vklouzla dovnitř, poznala, že je něco špatně.
Sklonila hlavu, teď i tehdy. Zavětřila a nasála nozdrami pach vetřelců.
Vloupali se do jejího obydlí - cizí muži, zloději a podvodníci. Sebrali něco, co je její.
Dračice se s narůstající úzkostí rozhlédla po jeskyni. Její strach se mísil se spravedlivým hněvem; ten bílý muž byl pryč.
Se zvláštním pocitem odtrženosti a nereálna dloubla drápem do střípku vaječné skořápky. Zdráhala se uvěřit tomu, co jí napovídaly oči.
Zloději.
Vrazi.
Kwimbe otočila hlavu k ústí jeskyně.
Svět utichl, když do něj vykřičela svůj vztek.

Obrázek uživatele Birute

Nový titul

Drabble: 

Dany prožila už leccos, včetně doby, která silně zaváněla koncem světa, ale teď těžko hledala slova.
Hleděla na vejce, kolem nichž Rhaegal obcházel… tedy, obcházela, jako by se jimi napůl chtěla pochlubit a napůl by utrhla hlavu komukoli, kdo by se k nim nebezpečně přiblížil.
Drogon očividně nechtěl zůstat pozadu a začal si stavět hnízdo z větví a kostí, které tentokrát naštěstí nevypadaly lidsky. Ehm, nechtěla a začala.
„Kdo to mohl tušit?“ Dany našla konečně slova a podívala se na Viseriona, který vše sledoval s rozpačitým zájmem. „Kromě tebe,“ zabručela.
Takže teď z ní ještě ke všemu bude „babička draků“.

Obrázek uživatele Profesor

Den tam, kde kostry tančí XXVII.

Úvodní poznámka: 

Já tam žádnou matku nemám. Tedy takto.;-)

Drabble: 

V hodině šestnácté vejde Daniel von Drak rovnou o vířícího oblaku drobných kovových předmětů. Jeden z nich ho praští do hlavy. Další rány do celého těla následují.
Rozbolavělý pedagog se pokusí oblaku uniknout, ale ten ho pronásleduje na každém kroku. V tom si uvědomí, že mezi zpíváním kovových dílů slyší vřeštění.

"Zmatek matek! Zmatek matééék! Zmatek z matek! Z matek zmatééék! Zmatek matek! Zmetééék!" vřeští hlas.

"Poplašňáku!" zařve Daniel naštvaně. Matky ustrnou ve vzduchu. Potom spadnou na zem. Ozve se nezaměnitelný zvuk tříštícího se skla. Správce sbírek sevře rty. Jeho vztek se změní v rezignaci. "Ukliď to tu nebo...," nedopoví.

Obrázek uživatele Elluška

Mami?!

Úvodní poznámka: 

Mám dvě "svoje" matky. Maminka mých hrdinů sice dokáže ve správnou chvíli poznamenat něco naprosto nečekaného, ovšem moje reálná maminka ji v tomhle umění dalece převyšuje. Když jsem spatřila to téma, nějak mi ty matky splynuly...

Drabble: 

Ceirdil a jeho mladší sestra seděli u krbu a usrkávali horké mléko s medem pod matčiným vyčítavým dohledem. Už si vyslechli "necestujte na zimní slunovrat - mohli jste zmrznout!", "co takhle přijet častěji než jednou za pět let" i "dobře, že už neděláte ty meče".
Ustaraně si povzdechla směrem ke své dceři. "Celeamin. Proč myslíš, že trpaslíci jsou lakomí obchodníci?"
"To jsem neříkala."
"Prosím. Přece si pamatuji, co jsi říkala... Tvůj nápadník se už vyslovil, doufám?"
"Mami?!"
"Nemluvilas o prstenech?"
"Že se je učím!"
Matka se zachichotala jako malé děvčátko. "Ach, jistě."
Tak zase nejdřív za pět let, pomyslel si Ceirdil.

Závěrečná poznámka: 

Chichotání je autentické. Ale jinak je ta moje maminka moc hodná.

Obrázek uživatele Aplír

Dilema

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rozhovor dvou porodních bab.

Drabble: 

Děsivé nařízení! Nemohu tomu uvěřit. Je mi špatně.
Je neslýchané, co po nás chce. Přeci máme pomáhat maličkým na svět a ne je zbavovat života.
Taková nehoráznost! Je přesvědčený, že je všemohoucí.
Bodá mě u srdce to hořekování, zmatek a zoufalství nastávajících matek.
Třeba by se ustrnul, kdyby slyšel jejich pláč a kvílení.
Nic ho neoblomí, je krutý.
Co budeme dělat? Poslechneme?
To nedokážu.
Mám strach z faraonova trestu, nezná soucit.
Taky se bojím, ale víc Boha. Smrt novorozeňat si nevezmu na svědomí. Doslova jim pomůžu k životu.
A co když to zjistí?
Hm... Řekneme: Izraelitky porodí dřív, než přijdeme.

Obrázek uživatele Wolviecat

Poznámky na ledničce pro moji mimozemskou ženu

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Miláčku,
děti začínají chodit tak v roce. Náš syn je v pořádku.

Miláčku,
pošťák ti nic neudělá. Nestřílej po něm.

Miláčku,
tohle je konzerva pro kočky. Dětské jídlo je v těch skleničkách.

Miláčku,
koupil jsem kousátko. Zkus malému vysvětlit, ať nechá nábytek na pokoji.

Miláčku,
tvoji dýku jsem zatím schoval na skříň. Keith si s ní už zase hrál.

Miláčku!
Prosím, ani poslíček s pizzou ti nic neudělá.

Miláčku,
přišla ti nějaká zpráva z velení.

Miláčku,
už zase snědl ještěrku. Je to v pohodě?

Miláčku,
neboj se. Nějak už to zvládneme.

Miláčku,
prosím, vrať se.

Miláčku…
Snad si v pořádku

Obrázek uživatele Terda

Ať je válka hodně krvavá!

Fandom: 
Drabble: 

Pan Clifton odešel. Zatrpklý vývojem událostí. Pan Keith si dolil z karafy.
„Vy tu loď znáte. I jejího kapitána.“
Oči lucerny se leskly na stěnách poháru.
„Kapitán Harris si na ní málem vylámal zuby. Štěstí při něm stálo.“
Při ní také. Jeden výstřel. Upila ze svého poháru. Ať je válka hodně krvavá!
„Otce ten střet stál život. Když se vyhnu konfrontaci, budou mě soudit za zbabělost a nesplnění rozkazu. A vy budete svědčit proti mně. Když ne...“
Kolik žen přijde o muže. Kolik matek o syny. Vržené do zmatku zběsilého světa. A kolik z nich získá šanci na lepší živobytí...

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že mi to projde... Doufám, že mi další témata budou přát, jinak to do konce dubna nedokončím.

Obrázek uživatele Ampér

Smutná balada s dobrým koncem

Fandom: 
Drabble: 

Zmizely šroubky v černé díře,
jen matky po nich zůstaly,
k díře se přišouraly každé ráno
a šroubky svoje hledaly

Černá díra šroubky jen tak nevydá,
snad za hodnotný věcný dar,
ten ale matky nemají,
proto na ně padá chmura, zmar

V závitech mají otazníky a chaos,
bez šroubků cenu nemá jejich bytí,
celému světu jsou k smíchu jen,
patří pouze do starého smetí

Záblesk naděje se pro ně ale objevil,
nakrmí díru velikonočním mazancem,
žádná z nich se už nebude
na tomhle světě cítit psancem

Závěrem poučení zbývá:
by matka neměla v závitech svých zmatek,
potřebuje vždy svůj šroubek

Obrázek uživatele zirafice

Besídka ke dni matek

Drabble: 

Všechno natrénováno, všechno připraveno. Rodiče se scházejí. Děti občas nakouknou, jestli dorazili už i ti jejich, ale jinak jsou v klidu.
„Milé maminky, vítám vás na představení, které pro vás děti přichystaly ...“
„Pančelko, já musím čůrat.“ Rebeka jen mrkne na kolegyni a žene nervozní dítko na záchod. Stihli to. Projev skončil, děti nastupují, zatančí, zazpívají a přichází čas sólové recitace. První nastoupí Ivča. Hrdě se nadechne a: „Já zapomněla slova,“ pípne.
„Moje milá maminko,“ napovídá učitelka, když její snahu přehluší nějaký rozverný tatínek.
„Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek,“ zanotuje hlasitě.

Závěrečná poznámka: 

Nebije mě, ale mě prostě nic jiného nenapadlo. Asi že jsem dneska učebnicová ukázka zmatené matky. :D

Improvizace

Úvodní poznámka: 

Nějak mám pocit, že témata k drabblům se snaží kopírovat můj život, protože zmatky, to je teď moje. Mám pocit, že má hlava se nachází až někde u protinožců. Drabble obsahuje jedno slovo, které teď nevím, jak odborně nazvat, prostě je takové ani ne sprosté, jako společensky neslušné :-D.

Drabble: 

Matky se vyznačují tím, že zvládnou víc věcí najednou, mají přehled nejen o svých záležitostech, ale také, kde děti (a manžel) najdou to, co zrovna teď nevidí, ač to zcela jistě je přímo před jejich očima.

Překvapivě i ony mají své dny. Nutno podotknout, že za to většinou může nevyspání v noci způsobena potomky (rostou zuby, noční můry, dítě potřebuje čůrat). Potom v domácnosti, ale hlavně venku přichází zmatky.

Třeba přijde včas k doktorovi, jenže v jiný den, náhradní oblečení nechá doma a dítě se celé zmáchá nebo zapomene plenku a dítě je posrané až za ušima. Improvizace nade vše.

Obrázek uživatele tif.eret

Otec je jistý.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes opět naučné.

Drabble: 

„Potřebuju pomoc!“
„Zase koťata?“
„Jo. Mám kocoura a dvě kočky. Obě porodily v jeden den, když jsem u toho nebyl. A teď leží v jednom pelechu a koťata lezou od jedné k druhé! Jak mám poznat, která je čí matka?“
„Neboj, podíváme se na to.“
„Prý že matka je vždy jistá. U mě je jistý otec!“
„Mám jasno. Ta černobílá a trojbarevná koťata patří trojbarevné kočce. A mourovatá, černé a modré porodila mourovatá matka.“
„Kde se vzalo modré? Otec je přece černý.“
„On i ta mourovatá kočka mají genetickou vlohu pro modré zbarvení.“
„No teda. Příroda je mocná, jak vidím.“

Závěrečná poznámka: 

Genetika barev koček - nadmíru zajímavá záležitost :-)

Obrázek uživatele Naughtilus

Once Upon A Time At St.Omer Airfield

Fandom: 
Drabble: 

"Himmel, Arsch und Zwirn!" zaklel Heinrich, když se už potřetí marně snažil nasadit jednu z malých, ale důležitých matek v hloubi motoru momentálně letu neschopného Messerschmittu. Podíval se znovu na svou momentální nemesis a plácl se do čela. Špatná velikost! Náprava byla jednoduchá, rychle našel v přihrádce nedalekého ponku matici správné velikosti.
'No jo, ale odkud se ta špatná vzala?' Heinrich nad tím přemýšlel asi pět sekund, a šel se natáhnout na trávu. Byl přece tak krásný den.

Kdesi nad lamanšským průlivem se z motoru letounu poručíka Wernera von Unglücklichburg ozvala děsivá rána následovaná oblakem černého kouře.
"Ah, fick mich..."

Závěrečná poznámka: 

St.Omer bylo letiště, ze které operovala III./JG 51 létající na strojích Messerschmitt Bf 109 během bitvy o Británii. Jména pilota a mechanika jsou čistě fiktivní.

Obrázek uživatele Bilkis

Zoufalství v zeleném přítmí

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

Kráčí pod hladinou, víří bahno, rozráží vodu, vysává z ní vzduchu.
Jsou tři. Tři, kteří se mu staví do cesty. Dva muži a žena. Ona svolává bublinky vzduchu pod hladinou, jeden z mužů ovládá přímo vodu, zatímco druhý boří ruce do bahna.
Nemají šanci, že? On vládne větší magií. Neporazitelný, nepřemožitelný. Smete je z povrchu zemského, a pak najde toho, kdo mu ublížil jako první. Cítí ho.

Karl, Česťa a Veronika si zoufají. Jejich živly je nechtějí poslouchat. Voda neproudí správným směrem, vzduchové bublinky se nechtějí spojit a země neodpovídá. Horečně se snaží zmatené živly ovládnout.
Vodu protne záblesk světla.

Závěrečná poznámka: 

Inu, chtěla jsem původně operovat jen s jednou matkou, ale berme to tak, že každý živel je pro kouzelníka, který ho ovládá, matka, nejen matička země. Což? :D

Následující:

Obrázek uživatele Erenis

Matčino poslání

Fandom: 
Drabble: 

Tak, jako každá matka, i já sním a toužím.
Toužím naplnit svoje poslání, které mi bylo dáno již v továrně.
Toužím najít svůj šroubek a splynout s ním v dokonalé harmonii.

„Netlačte se!“ „Nemůžeš se posunout?!“ „Nedotýkej se mě!“

Jáchym vzal pytlík matek, roztrhl jej a matky s cvengotem rozsypal po stole.
Potřeboval jich dnes hodně, měl rozdělanou kuchyňskou linku.
Matky se začali překřikovat, každá chtěla být užitečná.

„To je paráda,“ smál se Jáchym, pobaveně sledujíc skotačící matky. „Hotový zmatek matek!“
Nemohl se ubránit kráse vlastního žertíku. Rozesmál se na plné kolo.
Matky na něj nechápavě civěli. Ale jen chvilku.

Závěrečná poznámka: 

Dnes pro zmenu zase hezka emoce ;-)

Princezna Zlatovláska

Drabble: 

„Chůvo, řekni, kde je princezna?“
„Ve chlívě!“

Tři sta let čekala Zlatovláska na svého prince.
To je dlouhá doba.

Rukávy vykasané, na nohou holínky, vlasy schované v šátku.
Kolem princezny poletují mouchy. Těžko říct, která je ta zlatá.

Tři sta let je dlouhá doba. Na zámku je dnes dětský domov.
I princezna se změnila.

Jakoby se jí pokaždé, když se něco nového naučila, jiná dovednost vytratila z hlavy.
Vyšívání gobelínů vzalo za své poté, co zvládla základy první pomoci.
Následovala květomluva.
Znamení horoskopu.
Květinová vazba.

Poslední dobou se naučila opravovat školní autobus. Etiketa stolování je v tahu.

Kdo opraví střechu?

Obrázek uživatele Iantouch

Počestné paničky godrikodolské

Fandom: 
Drabble: 

Představte si Godrikův Důl. Vesnice na konci světa. Hostinec, kostel se hřbitovem, pošta, několik krámků. Každý čtvrtek whist, o sobotách kriket. Genetický potenciál stojatého rybníčku.

„Ubohá paní Brumbálová! Ale ten mladý pan Albus! To by byla partie pro naši Elektru!“
„Věděla jste, že dostal cenu na konferenci v Káhiře?“
„A co ten pan Gellert, co je na návštěvě u Baty Bagshotové?“
„Je její synovec, že?“
„Naše Imelda na něm může oči nechat!“
„Slyšela jsem, že studoval v zahraničí.“

Albus s Gellertem prochází po náměstí. Drží se za ruku. Políbí se.

„No toto!“
„Skandál!“

„A ten mladý pan Aberforth někoho má?“

Obrázek uživatele Albia

Drbny z písku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na pískovišti se objevila nová tvář! Přijmou ji místní matky mezi sebe?

Drabble: 

„Tuhle ještě neznám,“ šeptá žena na lavičce ostatním.
„Není nějaká mladá?“
„To dítě má sluneční brýle?“
Bylo to vskutku zvláštní: končil podzim a nad městem ležel tmavý mrak.
Chlapec vběhl na pískoviště.
„Ahoj! Zrovna jsme se přistěhovali. Jsem Damianova chůva, Klára,“ natáhla dívka ruku. Nic. Na zdvižená obočí odpověděla: „Jeho otec je v top managementu významného globálního podniku.“
Zmatené matky vyzvídaly více, ale Damianovi zrovna někdo sebral hračku. Postavil se, odhodil brýle a ručkou kolem sebe vyčaroval hořící pentagram. Děti ucukly. Damianovy hadí oči blýskaly radostí.
„Jak jsem říkala, jsme tu noví,“ omlouvala se Klára a rychle pentagram hasila pískem.

Závěrečná poznámka: 

Někdy si přeju, aby se moje děti proměnily na lidožravé nestvůry a utrhaly hlavy všem na pískovišti.

Obrázek uživatele Eillen

Obhajoba

Úvodní poznámka: 

Předchozí část http://sosaci.net/node/38026

Drabble: 

„Byla zoufalá,“ začal Česťa s vysvětlováním. „Celé roky se s manželem snažila počít dítě, ale nedařilo se jim. Ani umělé oplodnění nebylo úspěšné. A to ho podstoupili pětkrát.“

„A to má být nějaká omluva?“ pokrčil Vypravěč rameny.

„Nedokázala už logicky přemýšlet. Zoufalá žena prostě udělala chybu. Vnitřně byla matka. Matka dítěte, které neměla,“ pokračoval Česťa.

„Hájíte ji, jako by jen zazmatkovala. Její čin byl úmyslný. Věděla, co dělá. Věděla jaká je cena. Přesto ji byla ochotna zaplatit!“ pronesl prudce Vypravěč. „Spoutala vás a věřte tomu, že by vás i zabila, kdybyste stál v její cestě. Jak ji můžete stále bránit?“

Závěrečná poznámka: 

Je mi jasné, že to neprojde, ale matku tam "mám" jen jednu. Ale zase podle Češti jen zmatkovala...

Vypravěč je tu pořád na přes držku, ale třeba do konce měsíce bude mít možnost se obhájit.

Obrázek uživatele Rebelka

Všude stejný

Úvodní poznámka: 

Ale to poslední je pravda. A to předtím určitě taky. :) Věnováno s láskou všem matičkám, bez kterých bychom bídně zhynuli.

Drabble: 

„Jeníku Lucemburský, mně je úplně jedno, jak to nosí ostatní rytíři. Dokud budeš bydlet pod mou střechou, vezmeš si pod to brnění teplé prádlo a vlněné ponožky!“

„Proč máš přestat pálit ty knihy, Koniáši? Proč? Proč? Protože jsem ti to řekla!“

„Amosi, nečti, zkazíš si oči! Až budeš velký, tak mi poděkuješ.“

„Zase jsi přišel domů po večerce, Casanovo. Až do odvolání máš zaracha!“

„Pablo, ale takhle přece sluníčko vůbec nevypadá. Vezmi si pastelky a namaluj to pořádně!“

*

Tak to vidíte, milí čtenáři. Ono vlastně není divu, že Alexander Graham Bell vynalezl telefon až dlouho poté, co jeho matka ohluchla...

Dávná vědomost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchází Nerovný boj

Drabble: 

Slova ani nedozněla, a z bedýnek začali vylézat škorpioni. Podlaha arény se hemžila.

Otočka, skok, úkrok...

Minuty ubíhaly. Neudělal ani nejmenší hluk, ale jak dlouho ještě?

Krok, přeskok, otočka...

Náhle si uvědomil, že škorpioni nesou na zádech mladé. Vzpomněl na úryvek z knihy, kterou kdysi našel pečlivě ukrytou v knihovně. Nikdy nechápal, proč tam byla.

ſamice ſſtjrůw ſwé mladé na ȝádech noſj a ſtaragj ſe pecȝliwge. Kdyȝȝ uȝmeme ge, ſamice we welkém ȝmatku mladé ſwé hledati bude...

Opatrný pohyb, další, a další, jedno mládě za druhým mizí zpět v bedýnkách, samice zmatečně pobíhají okolo.

Na Vetinariho rtech se objevil úsměv.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Witch

Drbny

Úvodní poznámka: 

Navazuje na "Ultimátum" - http://www.sosaci.net/node/38001

Drabble: 

V davu čumilů se k sobě naklánějí dvě ženy.
Jedna chová v náruči nemluvně, druhá drží za ručku chlapce.
„Rozumíš tomu, Míno? Vypadalo to na popravu a teď připravují hostinu!“
„Bylo jasný, že ta egyptská můra nám způsobí akorát potíže. Vzali mému muži nejvypasenější sele!“
„Že jim není hanba! Ale toho Gala je mi líto…“
„To je taky divný. Napochodoval sem jako pán a teď je zajatec!“
„Ti Egypťani jsou ale blázni,“ ozve se hluboký hlas, až matky nadskočí a uhýbají z cesty mohutnému břichu. „Takový krásně upečený divočáček a nikdo ho nejí,“ bručí Obelix hrnoucí se k pyramidovitému trůnu.

Obrázek uživatele Regi

Sama

Fandom: 
Drabble: 

Cítí, že to bude už brzy. Bojí se. Bude to bolet. Vždycky to hodně bolí, všechny ženy to říkají. Hlavička bývá hodně veliká.
Je sama. Všude kolem jsou jenom ti hrozní malí lidi, co po ní házejí kamení.
A pak on. Hodný. Táta jejího mláděte. Toho má moc ráda. Přesto odejde. Brzy. Až se děcko narodí. Vezme ho a půjde. Domů.
A najednou je to tu. Bez bolesti, rychle, hladce. Jako když vyšplouchne vlnka.
Zamrazí ji. Je maličký! Moc maličký. Mrzák. Když se něco takového narodí, ženy to vezmou a hodí ze skály.
Frídvulfa pláče. Obraz domova smývají horké slzy.

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé kánonu: Frídwulfa je obryně. Kanonická. V HP knihách se ale nepíše nic konkrétního o tom, jak se s ní Hagridův táta poznal, a proč od něj a svého malého syna nakonec odešla. Občas se snažím ta bílá místa doplnit.

Obrázek uživatele Jackie Decker

Královnino tápání

Úvodní poznámka: 

Není nic lepšího než zmatek matek, když v příběhu žádnou matku nemáte :D :D :D

Drabble: 

Daleko od Egnatiina paláce, ve městě Rellis na řece Rella, hlavním městě Kurdiského království, se královna Rutilia nacházela v nepokojném zmatku. Nepředstavovala si toto, když manžela nabádala, aby byl ve svých rozhodnutích opatrný. Že i když jsou králové, nesmějí nikomu ze svých dětí přikázat sňatek s někým, koho nemilují…

Myslela přitom na Caesonia. Věděla, že jeho srdce už někomu patří a také viděla, že se trápí. A také na Dominia, který byl moc mladý…
Ale poslat je pryč? S dětmi sousedního krále? To také nechtěla. Nemít děti u sebe. Nic nevědět…

Má teď jen poslušně čekat? Nebo vyjet za nimi?

Závěrečná poznámka: 

Na chvíli jsme se vzdálili od naší hlavní skupinky. Uvidíme, co se z toho vyvrbí.

Obrázek uživatele Faob

Zpochybníš-li dané, neutajíš šílenství

Fandom: 
Drabble: 

Od prvního přisání k prsu cítila, že něco v nepořádku, sálal hladem vetřelce.
Nepodobně chlupatý a tmavý, pláč rozdíravě drásal, výkaly čpavkově dusily.
Jsem špatná matka!
Strůjce, otec, se usmíval a snažil a staral, nad nepřístojnou reakcí mávl rukou, mateřství je splněné přání i řehole, předl, cizí, slepý.
Proč utajili? Cítí všechny stejně?
Těhotenství přeci, budila se zpocená, také nebylo procházkou růžovou zahradou, a jak radostně snášela!
S každým kojením vysátější.
Když služebná skočila ze střechy s oprátkou kolem krku, slyšela přes řinčení skla proraženého okna: „Damiane, pro tebe!“
Najednou bez pochyb: příští na řadě ona, její syn ji zabije.

Obrázek uživatele Vinpike

Nevyzpytatelné cesty nevěřících

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Že je krásný?“ neptá se paní Břicháčková.
„Je,“ nezpochybňuje Jeroným.
„Pojmenován po drakobijci Jiřím! Znáte sochu na náměstí? Ty svaly, síla, mužnost!“
„Takhle ne,“ připustí farář.
„Já jsem ateistka jak poleno, abyste věděl, a ten můj, to je ještě horší! Ale pro dítě chceme to nejlepší! Mělo by být pokřtěno!“
„Aha.“
„O nás přece nejde, ne? Uškodit to nemůže, ale pomoci jo!“
„Inu, je to svátost. Ale i závazek.“
„Nejde nám o nějaké slavnostnější vítání občánků! Obřad bude skromný, já jsem zmatenější než vy... Víra je dar, ne? Když jsem ho nedostala, chci, aby dítě ten prostor mělo!“
„Sežeňte kmotra.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Killman

Bez matky má z Matek zmatek

Fandom: 
Drabble: 

"Zase špatně, Jantoši!
Tak jinak.
Kdo je matka démonů?"
"Éééé. Amonesta?"
"Ne, to je Velká vlčice, mýtická matka vlkodlaků."
"Dienen Silverdeath?"
"Ne, té se říká matka moderních Pentagramistů..."
"Arastitta!"
"Ne, to je Matka bratrstva ze sousedního chrámu, byla u nás před měsícem na návštěvě. Jantoši, soustřeď se!"
"Rhammannacleev!"
"Ne! To ani není osoba! To je nejvyšší hora Pengery, které se někdy též říká matka hor.
Matka démonů je přeci Gahran, Jantoši! Kdy si to konečně zapamatuješ? Je to po Jetzaelovi druhá nejdůležitější bytost našeho vyznání.
Kdybys mi nebyl po pas, myslel bych, že jsi snad potomek krollů a ne hobitů!"

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Kdo s příslovími zachází, ten s nimi také schází

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle je panečku jinačí téma než to "hezký" včerejší, který mi pořád straší v hlavě s mlhavou nadějí, že do nedělního bonusu něco kloudnýho vymyslím...

Drabble: 

„Jaktěživ jsem úpal neměl,“ ohradil se dědeček, když mu teta Kateřina narazila na hlavu slaměný klobouk.
„Opatrnost, matka moudrosti,“ trvala na svém.
„Co tě nezabije, to tě posílí,“ vytasil proti ní dědeček její vlastní zbraň.
Teta se ovšem nedala: „Stokrát nic umořilo osla.“
„Kam nechodí slunce, tam chodí lékař,“ vzdoroval dědeček neohroženě.
Kateřinu však nezaskočil: „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“
„Tohle už dneska říkáš potřetí,“ rozdurdil se.
„Opakování, matka moudrosti,“ vypálila Kateřina vítězoslavně.
„Dovoluji si podotknout,“ vložil se do věci Saturnin, „že za matku moudrosti již byla označena opatrnost – to je značně matoucí.“

Obrázek uživatele Xantin

Složitá hierarchie rodiny

Fandom: 
Drabble: 

„Připusťme, patriarcho,“ tká Thea, „že Starý zákon vlastně docela matriarchální… Izák preferuje Ezaua, Rebeka Jákoba. Praotcem ten druhý.“
„I pěstoun Josef,“ přede Linkva, „musel být poněkud šokován, jak druhé housle hraje v dějinách spásy…“
„Ruku na srdce,“ praví po dvou sestrách narozený Sikar, „kdyby mu syn řekl, že ještě nepřišla jeho hodina, rozčilil by se k pepce!“
„Chcete zpochybnit,“ sveřepě zavrčí Filcin, „že nerozhoduji o těch nejzásadnějších směřováních rodiny, jako je náš vztah k Tchaj-wanu?!“
„Nechceme,“ uklidňuje Apolo, „o všem ostatním nepodstatném však maminka!“
„Jsem poněkud zmatena,“ zvolá Taura, „zas je to všechno na mně?!“
„Mamíí, mamíí,“ cítí úzkost Viktorka.

Stránky

-A A +A