Tlačí se, nadávají, vymydlení a špinaví, mlčí, mluví, závistiví, lhostejní, vzpomínají, ukřivdění, plánují, povýšení, spí, sní, pláčí, celé lidstvo prochází denně mými střevy, pravidelní i jednosměrní, domorodci, cizinci, znám je do poslední vlásečnice jejich těl, vstřebávám rysy, gesta a změny.
Jako potulný pes značkuji plamínky v očích, věžičky a cimbuří v oblacích, dychtivost budoucího, pohled vzhůru a dopředu. Vrátí se po čase, zahleděni za záda a na špičky bot, nahrbení, slzy jim stékají po vnitřní straně tváří.
Jako vánek je poceluji do vlasů a pak volám své polibky zpět.
Vrací se na můj hřbet.
Tyčím se nad Slzavým údolím, Jamrtálem.