DMD č. 12 pro 12. 4. 2019. Téma: Vzdušné zámky

Obrázek uživatele Wolviecat

Aim high to get even

Úvodní poznámka: 

Jako loni, i letos mě jeden drabble (a posléze zpětně i letní dobročinnost) dokázala naštvat tak intenzivně, že jsem nakonec napsala něco úplně jiného, než jsem měla v plánu.

Drabble: 

Nepatříš sem.

Malé holčičky si mají hrát s panenkami, ty velké s dětmi, ne se rvát se zaťatými zuby s gravitací.

Je to jen zbožné přání naivních bojovníků proti realitě.

Nepatříš sem.

Holčičky mají krvácet jen jednou za měsíc, ne na bitevním poli s puškou v ruce, v boji proti nepříteli, který nebyl tak zlý, jak bychom si přály.

Je to jen manipulace neschopných.

Nepatříš sem.

Holčičky se mají smát a předvádět se, ne v uniformě zapnuté až po krk bojovat stejně jako kluci.

To by byla lež.

Měla si selhat.

Ale vzdušné zámky jsou mnohem blíž, když dokážeš létat.

Obrázek uživatele kytka

Škoda lásky

Fandom: 
Drabble: 

Tá-da tá-dýý... vyhrával na rynku starý Vodička na akordeon a lidé, co šli kolem, se zastavovali a zpívali. Smáli se a objímali, plácali se po zádech, pak se někdo dal do tance a další se přidali, šířilo se to jako lavina, až tančilo celé náměstí. Také tenkrát tančila. Poprvé v životě. Jeden mladý Amík ji vzal do kola, cítila, jak jí hoří tváře a srdce se jí přestěhovalo do krku. Smála se a brečela, opilá štěstím. Pak jí dal pusu na tvář, žvýkačky a nylonky, a ona ho už nikdy znovu neviděla.

Jak se tenkrát budoucnost zdála úžasná, plná příslibů!

Obrázek uživatele Birute

Otázka směřování

Drabble: 

Abduláh byl snílek, ovšem v jeho snech byla sličná princezna vždy nadohled a byla zcela unesena jeho šarmem.
Kvítek noci se však ztratila ve světě a unesena byla nanejvýš zlomyslnými silami.
Abduláh zvedl v ruce lahev. „Safíre mezi nadpřirozenými,“ spustil na džina, „krutě jsi mě oklamal. Nechal jsi mě vyšplhat na tento utěšený kopec s tím, že Kvítek noci je necelou míli odtud. Můj ubohý zrak ji nikde nevidí. Pokud se neskrývá za jednou ze zdejších ovcí.“
Džin zvedl oči k nebi.
„Máš pro mě jen posměšky…“ pokračoval Abduláh.
Džin zvedl prst.
Abduláh konečně vzhlédl. K mraku s mlžnými věžičkami.

Obrázek uživatele Rya

Pan Grenadin: Most

Drabble: 

Toho dne postaví pan Grenadin vzdušný zámek. Sám sebe změní v most, půvabným obloukem se klene mezi zemí a podnebím. Nemá již stehna, hruď, břicho, obličej, přesto cítí váhavé kroky. První přeběhne zvědavá kočka, pan Grenadin si vzpomene na Mínu. Pak hlouček školáků, smíchem si navzájem dodávají odvahy. Dvě staré dámy a jejich staří psi přejdou pomalu a důstojně, neboť na místo, kterému se blíží, již nepotřebují spěchat. Poslední, v půlnoci, mladí milenci, ani k zámku nedojdou, touha je přemůže uprostřed mostu.
Ráno jde pan Grenadin domů, ramena ho bolí, ale usmívá se.
Na jeho těle byl počat nový život.

Obrázek uživatele Profesor

V údolí růží 13. - U chrámu Páně

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

„Na zdejší faře působila celá řada významných kněží. Václav Hájek z Libočan, …, zde působil v letech 1524-27.
Petr Prášil – Rožmitálsko na starých pohlednicích a fotografiích

Na prostranství mezi farou a kostelem se poutníci setkali nejen s místním duchovním správcem a majitelem již zmíněného psa, ale i se zdejším regenschorim ve vzrušené debatě.
„Stejně si myslím, že jsou to vzdušné zámky,“ říkal právě regenschori. Farář přisvědčil. Vtom si všiml příchozích.
„Dobrý den,“ pozdravil je. Nebyli mu zcela neznámí, neboť některé z nich vídal o nedělích v chrámě, ostatní mu Ministrant představil.
„Mohl byste nám udělat kratší prohlídku, prosím?“ požádal Kněz varhaníka.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Nešťastný král

Fandom: 
Drabble: 

Věděl, že má všechnu otcovu lásku, ale od dětství marně plnil jeho představy o povinnostech budoucího krále.
Nebyl hloupý, rád a dobře se vzdělával, ale vize o budoucím království měl trochu jiné než jeho slavný otec. Chtěl navázat na jeho činnost, podporovat víru a množit obchod, ale také zastavit zadlužování. Chtěl být člověkem a pak teprve králem, ne ikonou z oltáře. Chtěl mít čas i na sebe, snil o honu a o skolení dvanácteráka. Často rád a hodně snil.
Bylo mu patnáct, když mu hlavu zatížila říšská koruna. A její tíže zbortila vše, co si Václav dosud v představách budoval.

Závěrečná poznámka: 

Václav IV. zůstává po mnoho let jednou z mých nejvíc obdivovaných osobností, přitahuje mě obrovská nejednoznačnost jeho osobnosti, názorů i politiky. Myslím, že byl v nesprávné době na nesprávné pozici, a kdokoliv na jeho místě by možná zažil to samé fiasko.
Přes všechno, co se o něm běžně říká, byl totiž velmi schopným politikem, vzdělaným a inteligentním mužem, jenom ho ta doba semlela víc, než byl schopen unést.

Obrázek uživatele estriel

Build Me a Castle of Gold

Drabble: 

The first time Yuzuru proclaims he wants Olympic gold, Javi chuckles. Kid is building castles in the air.

"Oh-kay," says Brian. "Let's see what's possible."

"I will win," Yuzuru repeats with such conviction that Javi almost believes him.

*

The second time Yuzu lays claim to Olympic gold, it's three months until PyeongChang and Yuzu can't walk. Javi loves him, but wonders if Yuzu might be delusional.

*

The third time, Javi doesn't doubt. When Yuzu looks at him in Saitama and says, "I will win in Beijing," Javi just embraces him in trepidation. He can hear the unsaid ‘or die trying’.

Obrázek uživatele Albia

Černé brýle si nikdy nesundávám

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ!

Vzdušné zámky mi teda daly. Dostala jsem asi tisíc nápadů, jak je napasovat na svoji chystanou knížku Studené slunce, a kromě předchozího soutěžního sepsala ještě jeden.

Drabble: 

Bodyguard venku chystal pasti. Setmělo se, a on pořád nosil sluneční brýle. Blbeček.
„Nemyslím si, že budeme schopni určit, která rasa to zařízení dokáže ovládat,“ mračila se Beri na počítač.
„Musíme.“
„Neotestujeme celou galaxii. Stavíte vzdušné zámky.“
Vešel Raiuken, opřel se o stůl. „Jak to jde?“
Doktor vyštěkl, ať se nestará. Zarazil se. Zařízení začalo vykazovat aktivitu. Proč?
Došlo mu to dřív, než se podíval: Raiuken se dotkl artefaktu.
Správné geny mu celou dobu běhaly pod nosem.
Ale…
„Podle našich výpočtů to člověk nespustí,“ protestovala Beri.
Raiuken si sundal černé brýle. „Nejsem člověk.“ Zíral na ně černýma očima bez bělma.

Obrázek uživatele Kleio

Zámek v oblacích

Úvodní poznámka: 

A víme, že ono to může být i doslovné? :-)

Drabble: 

Brad a Janet se potáceli mlhou. Rozpitý make-up a rozmazaná řasenka jim z obličejů vytvářely karikatury. Ale v jejich tvářích byl přesný obraz toho, co se jim oběma odehrávalo v mysli. Ještě ráno byli šťastným a dokonalým párem. On fešák z univerzitní bundou, ona slušné děvče.
Proklatý déšť, který je svedl k tomu příšernému strašidelnému zámku. Odporná travestie, které byli vystaveni, však odhalila i něco strašného v nich. On fešák se zájmem o jiné fešáky, ona roztoužená rajda.
Leželi nazí na studené trávě a zámek, který jim otevřel oči a zničil jejich duše, se vracel na svou domovskou planetu - Transsexual.

Závěrečná poznámka: 

Rocky Horror Picture Show (1975) je naprosto kultovní a naprosto příšerná parodie všech béčkových hororů z 20. - 30. let. Dva mladí zdraví lidé Brad a Janet se omylem objeví uprostřed naprosto odporného výročního setkání Transsexuálů z galaxie Transilvanya, jsou svědky stvoření dokonalého a dokonale tupého Rockyho, pronásledují je touhy a k tomu všemu hraje naprosto boží rocková muzika.
Na konci se dozvíte, že celý zámek je ve skutečnosti vesmírná loď, která se vrací zpět do své galaxie. Jestli tohle není nářez, tak už nevím, co by to mělo být. :D

(A ano, Nate, vím, že to nemáš rád ;) )

Obrázek uživatele ef77

Podzemní snění

Drabble: 

První generace Metra snila o věcech, které ztratila.
O modrém nebi a slunci nad hlavou, o vůni chleba i čerstvě posečené trávy. O květech a stromech, na kterých zpívají ptáci.
Snila potají, protože věděla, že už se nikdy nevrátí na zamořený povrch.
O svých snech nemluvila, aby nepřišla o rozum.

Současná generace sní o věcech, které nikdy nepoznala, neviděla, necítila, neprožila.
O modrém nebi, kde místo zářivek svítí slunce a měsíc a hvězdy. O světě neomezeném na tunely, nástupiště, podzemí.
Sní potají, protože ví, že snít nahlas se ve světě kleriků nesmí.
O svých snech nemluví, aby nepřišla o život.

Obrázek uživatele Elet

Antikvariát

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

ZSV počítám jako jedno slovo

Drabble: 

Malý zapadlý aktikvariát s učebnicemi. Moje poslední naděje.
„Dobrý den. Prosím vás, já hledám Odmaturuj ze ZSV, to novější vydání.“
„Koukněte támhle, ale asi už máme jen to staré,“ nasměruje mě majitel.
Není tam.
Ach jo.
Obchůdek je prázdný, jen dva kluci postávají u okna.
„Hledáš tohle?“ zeptá se jeden z nich, v ruce poslední výtisk novějšího vydání.
Přikývnu.
„Tak si ji vem. Já ji nepotřebuju, jen mě zrovna zaujala.“

Byla to jen kniha. Ale taky to byl dar - od cizince, kluka, jehož jméno ani neznám.
Možná si jen stavím vzdušné zámky.
Ale já věřím, pevně věřím, že andělé existují.

Obrázek uživatele Albia

Pokusný králík

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

prequel k Lovcům hlav

Drabble: 

Doktor si lámal hlavu nad využitím artefaktu.
Tomo byl entusiastický pokusný králík, na vše se ptal. Doktor zjistil, že vysvětlit vědecké termíny někomu, kdo se za třiatřicet let života zmohl jen naučit se řídit a střílet, bylo nad jeho síly.
Teorie byla jednoduchá – čtečka myšlenek, která bude ovládat další zařízení. Jenže čtečka myšlenek nenapsala ani jedinou čárku. Na Toma reagovala, ale bezvýsledně.
„Jen si tady stavíme vzdušné zámky,“ dal si doktor hlavu do dlaní.
„Zkusíme to znova,“ navrhnul optimisticky Tomo.
Doktor ani nevzhlédl. „Zmiz. Nech mě.“
Čtečka se umoudřila hned další den. Doktor s tím už ale nemohl nic dělat.

Obrázek uživatele Eillen

Naděje

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/36444

Drabble: 

"Tohle je mimo záznam. Jinak nás všechny z toho případu stáhnou," převzal jsem slovo od Nely. "Zadržený se při výslechu rozpovídal o nelegálních zápasech kožoměnců."

Filip hodil po Tomášovi ironický pohled jako by mu říkal - Vidíš! Náš zdroj nekecal!

"Zápasy jsou prý na život a na smrt," pokračoval jsem. "Nejlepším bojovníkem je černý vlk s bílými fleky připomínajícími brýle."

Vyděšené pohledy všech dávaly jasně najevo, že pochopili.
Ten vlk byl Jirka.

Pozoroval jsem Tomáše. Jeho tvář vystřídalo mnoho emocí.
Šok.
Strach.
Hrůza.

Ale nakonec, jako poslední, se objevila naděje. Naděje, že Jiřího zachráníme. Naděje, že bude zase všechno v pořádku.

Závěrečná poznámka: 

Dá se vůbec ta naděje brát jako vzdušný zámek?

Obrázek uživatele Eillen

Hlouběji do minulosti (1950)

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/36357

Nejdřív jsem myslela, že budu muset zůstat u Česťovo příběhové linie a narušit tak střídání pohledů. Nakonec to přeci jen šlo dát na Vypravěče.

Drabble: 

Když byl ještě Jindřichem, měl svůj život naplánovaný do posledního detailu – lukrativní práce s pohodovým kolektivem, dokonalá rodina, domov plný lásky. Vzdušný zámek, o který se sám připravil, když se stal Vypravěčem. A který mu překvapivě ani trochu nescházel.

Kdyby byl stále Jindřichem, asi by se v této situaci zhroutil. Schoval by se do svého pokoje a předstíral by, že se nenarodil. Nyní však byl Vypravěčem a učinit vážné rozhodnutí pro něj bylo stejně přirozené jako dýchat.

Otevřel bránu do minulosti. Otočil se k Čestislavovi a Zuzaně, aby se rozloučil. Poté vstoupil do brány, která jej dovedla do roku 1741.

Obrázek uživatele Apatyka

1954

Drabble: 

Obyčejná ulice. Lidé chvátají na oběd, děti úprkem opouští školu. Mladík s pugétem růží nervózně sleduje hodiny. Agent StB v civilu si zapálí cigaretu. Vdechne kouř a představí si, co všechno by mohl získat. Možností je téměř nekonečné množství, vždyť ten chlap zrazuje svou socialistickou vlast...
Jo, zrazuje, vrátí se agent s nádechem do reality, jenže pěkně prohnaně. Dokázat se mu nedá naprosto nic. A je mezi lidmi příliš známý, než aby se ho mohli zbavit pěkně tiše.
No tak, člověče, snaží se agent o telepatii, udělej chybu. Já tě chytnu a budu moct vzít ženu a děti k moři...

Závěrečná poznámka: 

Konstruktér tanků Alexej M. Surin v první polovině padesátých let podle StB posílal do Švýcarska a Švédska návrhy na vylepšení tanků. Byl sledován, StB si byla prakticky jistá, že republiku zradil - a naprosto nic mu nedokázali. Surin (pokud zmiňované návrhy skutečně posílal) neudělal jedinou chybu. Do spisu pak napsali, že Surin je prostě až moc chytrý.

Obrázek uživatele Profesor

Den tam, kde kostry tančí XV.

Drabble: 

O jedenácté denní hodině rozhovor o kataklysmatech stále pokračuje.
„To pravděpodobně jsou. Nikdo neví, ze kterého času je ústředí povolalo. I jejich označení za ghúly je v podstatě pouze pracovní,“ odpoví Markovi správce.
„Vraspír je další taková katastrofa,“ zabručí Jaroslav, ale Daniel ho dobře slyší. Povzdechne si.
„Zachránil nám život, opakovaně,“ podotkne.
„Ale taky nás do té situace párkrát dostal,“ nedá se Jaroslav.
„Ne můžeš ho vinit ze všeho. Za zhroucení tunelů Vraspír nemohl.“ Ani tato připomínka však s Jaroslavem nepohne. Daniel se začíná smiřovat s tím, že snáze postaví zámek ze vzduchu, než jeho kolega vezme Vraspíra na milost.

Obrázek uživatele zirafice

Před školou

Drabble: 

"Tildo! Tildo! "
Dívenka se pod školní brašnou skoro ztrácí, ale poskakuje jak míček na gumičce.
"To je Péťa," vyhrkne Tilda a zmizí.
"Vy jste maminka Tildy?" Drobná žena svou dceru podobou nezapře.
"Já jsem Válková. Od Petrušky," představuje se. "Máte skvělou dceru. Díky ní se Petruška přestala bát školy."
Zadívá se na rej před budovou.
"Plánovali jsme s mužem spoustu dětí," povzdechne. "Jsme zvyklí na velkou rodinu. Vzdušné zámky, bohužel. Tak tak jsem donosila Petrušku. Jsme rádi, že máme alespoň ji, ale občas je doma smutno."
"Někdy vám půjčím svoje vlčata. Ještě budete ráda za klid," usměje se Rebeka přátelsky.

Muruk

Fandom: 
Drabble: 

Myslel si, že tu bestii dokáže porazit.
Bylo to samozřejmě absurdní. Ten drak zabil jeho muže. Pro domorodce byl démonem i modlou. Tak co přimělo Hopewella vydat se do lesa? Pomsta, doufání? Prostý fakt, že neměl na výběr?
Pomalu sklonil pušku.
Všechna naděje byla jen vzdušným zámkem, falešným ve své bláhové kráse. Teď, když hleděl do tváře z kovově modrých šupin, když čelil úsměvu z ostrých zubů a byl posměšně vyzýván ohnivě oranžovýma očima, to všechno pochopil. Vítězství nikdy nebylo jednou z možností. Klidně opětoval drakův pohled.
Myslel si...
Vzdušné zámky. Naděje a sny.
Hopewell upustil zbraň a natáhl ruku.

Obrázek uživatele Terda

Hostina

Fandom: 
Drabble: 

Hostina v domě guvernéra se vlekla. Mísy přetékaly masem. Vábily všudypřítomné mouchy. Pan Clifton udržoval živý rozhovor se skupinou místních pohlavárů. Bezduché tlachání se slévalo v jednolitý šum. Frances měla pocit, že v dusné místnosti sedí už celé hodiny. O důvodu jejich plavby zatím nepadla ani zmínka. Nedělala si plané naděje, že by se jednání odbyla rychle. Počítala s průtahy. Ale přesto se nedokázala zbavit vtíravého pocitu ohrožení. Snad to bylo něco ve tváři jejich průvodce, co nedovolilo ospalosti aby udolala její ostražitost. Cosi skrytého pod hedvábným baldachýnem. Faleš zahalená do pohárů laciného vína. Jed odkapávající se smějících se rtů.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že téma je zřejmé...

Obrázek uživatele Tenny

Zámek v tvém srdci

Fandom: 
Drabble: 

Většina dívek měla sen, že bude bydlet na zámku s krásným princem. Ona na to byla příliš praktická.
Samozřejmě, protože osud si dělá z lidí legraci, skončila s vlastním zámek v oblacích. V pohádkách ale nikdy nezmiňují, kolik je s nimi práce.
"Týden jsem byla pryč na návštěvě u sestry a k čemu se vrátím?" durdila se. "Jak vůbec může pár lidí udělat takový nepořádek?"
"Kdyby tady byl pořádek, myslela by sis, že nás někdo unesl..." Howl jí dal pusu na tvář.
Po zámku v dětství netoužila, ale teď by ho i s jeho obyvateli za nic na světě nevyměnila.

Závěrečná poznámka: 

Film i knížku moc doporučuji, knížka vyšla i v češtině. Od filmu se v něčem liší, ale obojí je krásné.

Obrázek uživatele Iantouch

Jako králové

Fandom: 
Drabble: 

Albus přiklekl k Arianě ve velkém křesle a vzal její ruce do dlaní.
„Jsi nějaká smutná,“ zašeptal a ucítil bodnutí nervozity.
„Skoro nejsi doma,“ vysvětlila.
„Máme hodně práce,“ řekl omluvně a ohlédl se na Gellerta, který stál za ním. „Ale máme plán!“ dodal povzbudivě. „A až vyjde, budeme se mít jako v pohádce.“
„Budeme bydlet ve velkém domě?“
„Třeba na zámku,“ odtušil Gellert.
„Bude mít zlatou bránu a spoustu věží?“ zasnila se Ariana.
„Cokoliv si budeš přát,“ ujistil ji Albus. „Budeme žít jako králové. Ty, já a Gellert.“
Ariana se napřímila a nekompromisně dodala: „A taky Aberforth a jeho kozy.“

Obrázek uživatele galahad

Prototyp

Fandom: 
Drabble: 

John Scurlock sedel v pracovni, zhrbený nad výkresmi. Termín, kedy mal projekt odovzdať, sa neúprosne blížil a prototyp nafukovacieho krytu na tenisové kurty ležal na dvore. Kryt sa dal ľahko uskladniť a zložiť, ale nemal pocit, že konkurz s takým niečím vyhrá. Zúfalo sa snažil vymyslieť niečo iné.

Odkedy ho objavili jeho deti, neustále po tom nafúknutom kuse látky skákali a ich jačanie nezastavilo ani okno. No jasné, už tam boli aj deti zo susedstva.

Nechtiac sa vrátil do svojho detstva, keď ho napomínali, že má hlavu plnú vzdušných zámkov.

Skákajúce deti.

Vzdušné zámky.

Deti, skákajúce vo vzdušných zámkoch.

Heuréka!

Závěrečná poznámka: 

Podľa wikipédie sa to nejako takto mohlo stať.

Obrázek uživatele wandrika

Modernizácia hradu Plaveč, 1830

Fandom: 
Drabble: 

Murársky majster sa uklonil pred grófom Palocsayom.
„Aké stavebné úpravy si želáte, vaša excelencia?“
Gróf ukázal na ošarpaný palác Plavečského hradu. „Chcem, aby si ho kompletne prestaval. Je ako temnica, nedá sa tam bývať. Urob poriadne veľké okná, nech sú tie siene trochu vzdušnejšie!“
Majster zaváhal. „Tie staré múry... by to nemuseli vydržať, vaša excelencia.“
„Hlúposť, veď sú hrubé celú siahu!“ odsekol gróf. „Ak to nezvládneš, zavolám si majstrov z Pešti. Tam vedia stavať vzdušné paláce, ako sa patrí!“
Majster si ešte raz premeral pochmúrnu stavbu. Tú prácu vážne potreboval. Ak na to pôjde opatrne, možno...
„Prestaviam ho, vaša excelencia.“

Závěrečná poznámka: 

Skutočný príbeh hradu Plaveč. Pri prestavbe v roku 1830 sa kvôli veľkým oknám narušila statika. Hrad sa onedlho premenil na ruinu pri požiari v roku 1856.
Stav po požiari
Dnešný stav

Obrázek uživatele Killman

Zlaté rybky a divizny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Elaysiaani zachytávala mírný západní vítr.
Kapitán večeřel spolu se sedmi nejdůležitějšími členy posádky.
"Náš první objev je možná spíše skrovný, ale myslím, že nám dává naději do budoucna."
Alda upřela zrak stranou: "Ráda bych věděla jak si vede Tillialinea."
"Možná i oni objevili novou zemi," připojil se druhý důstojník Senhidi.
"Třeba se jim povedlo najít zemi, kde rostou pečená kuřata na stromech," dodal navigátor Ronoel.
"Anebo tu, kde tečou potoky vína," řekl mistr Boleon a odtrhl si kuřecí stehýnko.
"Možná dokonce zemi, kde se vám splní všechna přání," kontrovala vitalistka Aliemma a pozvedla pohár s vínem.
"Připijme na další objevy!"

Obrázek uživatele Urrsari

Keď bude veľká

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BEZ NÁROKU NA BODÍK!

Drabble: 

Keď bude veľká, bude veterinárkou! Bude bývať s najlepšou kamarátkou! Možno založí ZOO, alebo aspoň zookútik.

Alebo pôjde na psychológiu. V ľuďoch sa vyzná, aspoň si to myslí, a je to lepšie než pracovať s chorými zvieratami. Musí ale mať červený diplom.

Ľudia sú sprostí. Bude robiť umenie. Napríklad architektúru.

Nezvládne to. Ďalších šešť rokov v škole? Nájde si niečo iné. Grafický dizajn môže robiť aj ako freelancer.

Neuživí ju. Pridá prekladateľstvo.

Ale už nezvláda ani samotný život.

Vstane z postele.

Niečo zje.

Umyje sa.

Prežije.

Bude žiť.

Bude tvoriť.

Bude snívať. Ale už len o veciach, ktoré môže dosiahnuť.

Obrázek uživatele Arenga

Sny měnící se v můry

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Myslela jsem, že se posuneme kousek dopředu, ale téma padlo tak, že se opět podíváme zpátky.
Dnešní kousek následuje po Téměř tichá noční ulice, navazuje na něj Taková nenápadná tretka.

Drabble: 

Měla ráda dobu před usnutím, kdy ležela v posteli a představovala si všechno možné i nemožné.
Toho večera ji ze snění s otevřenýma očima vytrhl neobvyklý hluk, zdivočelý vír hlasů o patro níž. Jedenáctileté dívky bývají zvědavé. Vyplížila se na chodbu, až ke schodišti. To, co viděla, se stalo její noční můrou na mnoho následujících let.
Stáhla se zpět, vyděšená tak, že sotva dýchala. Musí se schovat!
Přesto ji našel. To už byl v domě cítit kouř.
Vytáhl ji na nohy.
Snažila se bránit, proti dospělému muži byla bez šance.
„Znáš mne.“ Neptal se, prostě to řekl. „Musíme pryč. Hned.“

Obrázek uživatele KattyV

Výprava do Afriky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Z Knihy Afrika snů a skutečnosti si kluci odnesli víc než jen povědomost o tom, jak vypadají ženská ňadra. Taky řadu snů. Volně navazuje na http://sosaci.net/node/35329.

Drabble: 

Zatoužili po vlastní výpravě do Afriky. Proto Jožka navrhl malý trénink – výstup na Kilimandžáro.
„Tím myslíš co?“ zeptala se Andula s podezřením.
„Vylezem na haldu, no ni?“
Kluci horlivě přikyvovali, holky marně protestovaly. Pod strmou haldou ale znejistěli všichni.
„Vite, kde dneska klopili? Bo bysem nebyl šťastny, kdyby nam vylili struzku na hlavu,“ zajíkl se Jožka.
Libuška nečekaně sebevědomě ukázala doprava, zamířili tedy co nejvíce vlevo.
Vrchol haldy zdolali celí zpocení a poškrábaní od ostrých hran ztuhlé strusky.
„Dobili sme Kilimanžaro!“ jásali nahoře. „Přyště v Africe.“
Netušili, že většina z nich se za hranice nepodívá dřív než za pětatřicet let.

Závěrečná poznámka: 

Tentokrát to opravdu chce obsáhlejší poznámku: Halda, pod kterou děti vyrůstají, je haldou struskovou. Znamená to, že vzniká tím, že se na ni vylévá žhavá struska – odpad z vysokých pecí. Děje se to několikrát denně a rozhodně není moc bezpečné se na haldě pohybovat. Nicméně, možné to je, pokud je člověk opatrný. Ve 30. letech sloužila halda i jako místo obživy. Lidé tady sbírali zbytkové železo, které bylo spolu se struskou vylito na haldu, a prodávali je zpět Vítkovickým železárnám. Mnozí tak na haldě našli existenční záchranu. Výkupní cena železa byla stanovena od 1. února 1929 takto: železo I. sorty – 9 Kč/100 kg; II. sorty 4 Kč/100 kg. Lidé si často stěžovali na nízké výkupní ceny, navíc museli sami investovat do stále nových a nových bot, jelikož halda byla žhavá a obuv vydržela nanejvýš jeden měsíc.
Takto nějak halda v té době vypadala: http://fotoarchiv.geology.cz/cz/foto/7871/. Je to sice podle mě spíše halda důlní, ne strusková, ale atmosféra bude podobná.
Tady se můžete podívat, jak vypadá takové klopení strusky. Na vrcholu hady byly koleje a jezdil tam vlak, který žhavou strusku přivážel. https://www.youtube.com/watch?v=1hjkHzp3qHw Taky to sice není ta správná struska z Ostravy, ale pro představu to stačí.

Další zajímavostí je, že během hospodářské krize na ostravské haldě žili tzv. „brenparťáci“, skupina tuláků a bezdomovců, kteří založili „svobodný stát Halda“. Život tam samozřejmě nebyl vůbec idylický ani dlouhý. Pod vlivem nekvalitního alkoholu mnozí ztratili zrak nebo přestali dávat pozor a skončili pod žhavou struskou.

Další dílek zde

Obrázek uživatele Witch

Naivní sny jedné zlodějky

Úvodní poznámka: 

Navazuje na "Záporáci na obzoru" - http://www.sosaci.net/node/36282

Drabble: 

Spokojená zlodějka pobízí vraníka k jihu, zrcadlo bezpečně zabalené a připevněné k sedlu.
Už jen dva dny jízdy a dorazí na místo. S bohatstvím, které ji za předání lupu očekávalo, měla velké plány. Nové šaty a zbraně, mohla by dokonce opustit smradlavou společnost Vlků a založit vlastní bandu!
Žádné posměšky a omezování, budu svou vlastní paní!
Nechává koníka zabočit z cesty k potůčku, aby se napil.
Je připravena znovu vyrazit, když její vycvičené oči zachytí na obzoru podivný oblak prachu.
U Tutatise, že by pronásledovatelé?
Jak ji mohli ti tupí Galové vystopovat? To i past u hostinského byla k ničemu?

Obrázek uživatele Tora

Zámek španělský dávám ti dnes...

Fandom: 
Drabble: 

„Jsi rytíř ducha, statečný a věrný, v boji ses osvědčil, záda mi vždy kryl. Sliby své plníš, bohatství ducha nad bohatství světské povznášíš. Ženy a děti, sirotky zvláště, v úctě máš, ruku ochrannou nad nimi držíš. Kodex rytířů mravní příkladně plníš, vzorem všem mužům v okolí dávám tě dnes. Odměnu zasloužíš si velkou – já zámek výstavný ve Španělsku tobě dnes tímto věnuji.“

Rytíř na kolena pokleká, hlavu sklání.
Ocenění lenního pána jej těší velice, leč dobře ví, že zámek ve Španělsku pro něj není nic víc, než sladké cukrátko, nic víc, než vzduch.
Má totiž velkou vadu – zatím není dobyt…

Závěrečná poznámka: 

Svatý Augustin kdysi ve smyslu dělat nereálné plány hovořil o In aere aedificare, což doslovně znamená stavět ve vzduchu.

Starofrancouzské eposy Chansons de Geste (Písně o činech) hovoří mimo jiné o tom, že francouzští hrdinové za odměnu dostávali zámky ve Španělsku, které však reálně obdržet nemohli - zámky nebyly dobyty.

Dle Michala Novotného, autora knihy „Ze zákulisí slov“ je možné, že kdysi dávno došlo ke zkřížení těchto dvou informací a tak vzniklo úsloví o vzdušných zámcích…

Zdroj: Zákulisí slov podruhé, ČR 23.8.2005, autor Michal Novotný

Obrázek uživatele Urrsari

Eeny, meeny, miny moe...

Úvodní poznámka: 

IF ANYBODY FROM THE GROUP/PARTY IS READING THIS, please, do not continue.
Eeny, meeny, miny moe - ententíky, dva špendlíky...

Drabble: 

What about the others? She asked them to join her under false pretenses for this very purpose.

But the others said they had their own business to take care of. And maybe that made it easier. She didn't care for them following her, as long as the goblin or the wolf did.

But if they opposed her, would she be able to deal with them? She witnessed their powers and if they were together, they could overthrow her. So she either needs to divide and conquer or get her hands on something valuable to them.

Her gaze fixated on Traax.

Závěrečná poznámka: 

Plány v dnd, oxymoron sám o sebe.

Stránky

-A A +A