Tentokrát to opravdu chce obsáhlejší poznámku: Halda, pod kterou děti vyrůstají, je haldou struskovou. Znamená to, že vzniká tím, že se na ni vylévá žhavá struska – odpad z vysokých pecí. Děje se to několikrát denně a rozhodně není moc bezpečné se na haldě pohybovat. Nicméně, možné to je, pokud je člověk opatrný. Ve 30. letech sloužila halda i jako místo obživy. Lidé tady sbírali zbytkové železo, které bylo spolu se struskou vylito na haldu, a prodávali je zpět Vítkovickým železárnám. Mnozí tak na haldě našli existenční záchranu. Výkupní cena železa byla stanovena od 1. února 1929 takto: železo I. sorty – 9 Kč/100 kg; II. sorty 4 Kč/100 kg. Lidé si často stěžovali na nízké výkupní ceny, navíc museli sami investovat do stále nových a nových bot, jelikož halda byla žhavá a obuv vydržela nanejvýš jeden měsíc.
Takto nějak halda v té době vypadala: http://fotoarchiv.geology.cz/cz/foto/7871/. Je to sice podle mě spíše halda důlní, ne strusková, ale atmosféra bude podobná.
Tady se můžete podívat, jak vypadá takové klopení strusky. Na vrcholu hady byly koleje a jezdil tam vlak, který žhavou strusku přivážel. https://www.youtube.com/watch?v=1hjkHzp3qHw Taky to sice není ta správná struska z Ostravy, ale pro představu to stačí.
Další zajímavostí je, že během hospodářské krize na ostravské haldě žili tzv. „brenparťáci“, skupina tuláků a bezdomovců, kteří založili „svobodný stát Halda“. Život tam samozřejmě nebyl vůbec idylický ani dlouhý. Pod vlivem nekvalitního alkoholu mnozí ztratili zrak nebo přestali dávat pozor a skončili pod žhavou struskou.
Další dílek zde