Bible

Obrázek uživatele Owlicious

דודי לי ואני לו

Fandom: 
Drabble: 

Jeho laskání je opojnější než víno.
Jako nejčistší vonný olej jeho jméno.
Kvítek šáronský, lilie mezi trním - má milá.
Její oči jsou podobny holubicím, ze rtů jí kane strdí.

Lahodný je jeho hlas, nejlíbeznější jeho slova.
Jeho láska je prapor nad mou hlavou.
Jako zahrada uzavřená je má nevěsta.
Sad s granátovými jablky, vydávající přesladkou vůni.

Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mne objímá.
Naše lůžko je samá zeleň, trámy má z cedrů, střechu z cypřišů.
Voní jablíčka lásky a všechny výtečné plody nad našimi dveřmi.

Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, nebuďte a neburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.

Obrázek uživatele Owlicious

Na záchodě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma "Dobře naložený tučňák"

Drabble: 

V podstatě měl skvělou náladu.
Přemožené národy mu řádně platily a prokazovaly úctu.
Zrovna dnes mu izraelská delegace přinesla obětní dary.
Taková věc se nikdy neobešla bez velké slavnosti.
Ceremonie u obětního kruhu byla vyčerpávající a slunce pálilo.
Proto se uchýlil do chladu své soukromé místnosti.
Ani tam ovšem neměl klid dlouho.
Vůdce té delegace s ním prý chce mluvit o něčem důležitém.
Inu což. Zprávu od bohů je třeba vyposlechnout.
Zejména, když je určena jen jemu.
Odehnal všechny poddané.
K výjimečnému postavení si gratuloval příliš brzy.
Ve skutečnosti totiž byla Hospodinovou zprávou dýka, zaražená hluboko v jeho tlustém břiše.

Obrázek uživatele Keneu

Poběžíme spolu od betléma

Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma pro 18. 4. Terno

Drabble: 

„Tady by to šlo.“
„No jestli musíš, Františku... Ale já ženskou nehraju.“
„Panenka Maria není žádná ženská! Tuhle roli si vezmu já, jen si vyčešu z vlasů zbytky toho hnízda. A jsem panic.“
„Ty jsi ještě panic? Kolik ti je?“
„Kolem čtyř set let, ale to nemá s věkem nic společného. Stoupni si vedle té krávy a radši mlč.“
František položí do jesliček ranec, prsty si rozčeše vlasy a postaví se k oslíkovi. Za chvíli už svítí spokojeností.

„Táto, v chlívku hoří!“
Když je sedlák žene z vesnice, zasípe věčný Žid k Františkovi: „S tebou cestovat, to je fakticky terno.“

Závěrečná poznámka: 

drabble patří ke všem vánočním Cyklostezkám
První betlém vůbec zinscenoval svatý František v roce 1223.

Hodina pravdy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ne, fandom opravdu není Jára Cimrman, ale s názvem jsem neodolala :)
Náhrada za téma "Dcera svého otce"

Drabble: 

"Jsem dcera svého otce a je to můj muž, který mne zrodil, a já jsem jeho sestrou - dvojčetem stejné podstaty. A jsem také jeho matkou, protože jsem ho probudila z hlubokého spánku. Oba se podobáme našemu společnému otci. Mé jméno znamená život a stala jsem se počátkem smrti, a přesto - nebo proto - život předávám. Nemám žádnou matku. Šlapu po své tchyni a jím její plody. Jednou se svojí tchýní stanu, a stane se jí i můj muž. Jsem pěkná kost ...
Tak co? Uhádneš odpověď?"
"Já nevím, Evo ... co jsi jedla z toho stromu, tak ti nějak nerozumím. Dám se poddat."

Závěrečná poznámka: 

Vycházím z jedné starověké židovské hádanky.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Owlicious

Konec jednoho optimisty

Fandom: 
Drabble: 

Možná jsem byl naivní.
Mluvili jsme o tom s ostatními tolikrát, že bylo těžké čekat.
Nikdy jsem se nebál odpovědnosti.
Viděl jsem to, co ostatní přehlíželi.
Věděl jsem, že příležitosti je potřeba jít naproti a popadnout ji za pačesy.
Proč tomu ostatní nerozuměli, těžko říct.
Říkali o mně, že jsem netrpělivý. Zbrklý. Unáhlený.
Ale tím, že držíte pusu a krok změny nedosáhnete.
Oni chtěli čekat, já jednal.
Měl jsem za to, že takovou hrozbu nebude moct ignorovat, nebude před ní moct uhnout.
Nakonec mi měl být vděčný.
Vzájemně jsme se podcenili.
Jeho tvrdohlavost končí popravou.
Můj optimismus končí na stromě.

Kniha optimistova?

Fandom: 
Drabble: 

"Co bych chodil do Ninive? Stejně to dopadne jako vždycky: budu se snažit, namáhat, pobíhat jak blázen, křičet do ochraptění, ale Ty jim zatvrdíš srdce, zalepíš uši a nikdo mne neposlechne. Tůdle."
...
"Co mne budíte? Stejně se ta kocábka potopí."
...
"Tak co okouníte, hoďte mne tam!"
...
"Ahoj rybo."
...
"Hele, tak jo, já tam teda půjdu."
...
"Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno !!!" (splněno, padla, padám odsud)
...
"Hele křoví, stín. Ideální. Tady budu mít na tu zkázu dobrý výhled. Počkat, ještě popcorn ..."
...
"Blbej červ. To je vedro ... Cože! ono se to ruší?"

JONÁŠI !

"Dobře, vyhrál jsi. Tak odteď jsem už optimista."

Obrázek uživatele Owlicious

Ha'ir šel zahav

Fandom: 
Drabble: 

Byl majestátní, hrdý, vznešený a krásný.
Ve svých branách vítal krále, velmože, učence, ale i prosté lidi, zblízka i z daleka.
Obdiv a úctu přijímal s přívětivou pokorou, jako by na nich nezáleželo.
Nenávist, napadání a hádky pozoroval se stoickým nadhledem, jako by se jej netýkaly.
Stál ve středu a střetu zájmů, v samém srdci konfliktů.
Většině z nich nevěnoval pozornost.
Jeden z nich tragicky a krutě ukončil jeho dlouhý, šťastný život.
Celý národ jej bude oplakávat.
Jeho ostatek - drolící se zeď - bude ke vzdání úcty i truchlení přístupná po staletí, pod mohylou ze zlatých kopulí, vystavěnou cizí, uzurpátorskou tradicí.

Obrázek uživatele Kumiko

Pochopil

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Řekněte, existuje také krize středního psaní? Protože mně to letos vůbec, ale vůbec nejde.

Drabble: 

Neměl se špatně. Získal si docela dobré postavení, navíc pro svou horlivost v řešení toho nově vzniklého problému rychle stoupal. Vypadalo to, že má před sebou hvězdnou kariéru. Leckdo mu záviděl. Ale připadal si takový... prázdný. Cítil, jak mu něco velmi důležitého proklouzává prsty a on se pokouší chytit kouř. Býval proto zuřivý a mrzutý. Okolí ho nechápalo.

Pak přišel ten zvrat. Najednou šlo všechno rychle. Strach o život se stal jeho denním chlebem. Cestoval pouze pěšky, denně se musel skrývat a jen čekal na své zatčení. A přesto teprve od chvíle svého dočasného oslepnutí se stal Šavel pravým optimistou.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Owlicious

...znají můj hlas

Fandom: 
Drabble: 

Tam, kde tráva bude zelenější.
Tam, kde voda bude čistší a studenější.
Tam, kde stín bude příjemnější.
Tam, kde kameny budou menší.
Tam, kde všechno bude lepší.
Tam, kam vedly vlastní oči a nos.
Ještě krůček, ještě skok, už jen kousek.
Nožka podjede, trs trávy se utrhne... a najednou už to nejde ani tam, ani zpátky.
Zbývá jenom volat.
Zbývá jenom litovat.
Zbývá jenom slibovat.
Zbývá jenom doufat.
Zbývá jenom čekat.
Šramot kroků, už je skoro tady.
Ruce se natáhnou, známý hlas konejší... síla pomůže zpět na pevnou zem.
Nezáleží na tom, jak hluboko se skutálíš.
On tě dovede domů.

Závěrečná poznámka: 

Tak trochu lyricky, a v originálu to je "ta ovečka", nicméně věřím, že to stejně platí i na berany a skopce.

První zkouška

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Když Bůh vystřízlivěl z radosti nad stvořeným člověkem, musel uznat, že to trochu přehnal. Možná měli andělé pravdu. Proč by je měl nutit, aby se Adamovi klaněli jen proto, že se tátovi podobá? Upřel na člověka své vševidoucí oko: pilně obhospodařoval ráj, ryl, zaléval, občas udělal "jů" a "kuku", ale moc velkou inteligenci nebo imaginaci zatím neprojevoval. Zkouška však byla stanovena.
Vymyslil tedy plán.
"Tak, Adame, jak se jmenuje tohle zvířátko? To, co teď kulím Z KOPCE?" Šťouchl do beránka, až se skulil přes okraj rajské hory ("No nic, udělám z něj souhvězdí.")
"Skopec!" hlásil nadšeně Adam.
"Výborně, za jedna!"

Závěrečná poznámka: 

Vychází z židovských výkladů prvních kapitol knihy Genesis. Bůh navrhuje stvoření člověka a obrací se na své anděly. Když se jej ptají, jaký Adam bude, poví jim, že bude moudřejší než oni. Andělé nevěří, Bůh stvoří Adama a jeho moudrost doloží tím, že udělá zkoušku: přivede zvířata, která andělé pojmenovat nedokáží, zatímco Adam ano. Dle knihy Eldada ha-Dáního Bůh nicméně Adamovi napovídá: každou otázku začíná písmenem stejným, jako je jméno zvířátka.

Obrázek uživatele Ampér

Oslava pod Sinají

Fandom: 
Drabble: 

„Co má znamenat ten halas,“ rozčílil se Mojžíš. „Snad jste si zase nevymysleli nějakého pseudoboha. Vědí, co dalo práce přesvědčit Všemohoucího, aby nás nepotrestal kvůli tomu teleti? Navíc, jestli teď rozbiju v pořadí druhý Desatero, tak se na vrchol Sinaje škrábou oni, Áron.“

„Nerozčilujou se, Mojžíš,“ odpověděl tázaný. „Slavíme deset let od opuštění Egypta. V rámci oslav probíhá taková soutěž ve stylu Superman. Každý soutěžící musí chytit v ohradě berana, svázat mu nohy, vynést ho nahoru do kopce nad táborem a pak ho po stezce skutálet dolů. Zvířata, která nepřežijou, obětujeme Hospodinu.“

„Pak je vše v pořádku,“ usmál se Mojžíš.

Obrázek uživatele wandrika

Zahrniem ťa požehnaním

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rýchlo využiť tento nápad, kým to nenapíše niekto iný!
Prvá veta je z kánonu.

Drabble: 

„Nevystieraj ruku na chlapca a neubližuj mu!“ povedal Pánov anjel Abrahámovi.
Abrahám zrazu uvidel baránka, čo sa zachytil rohami v kroví. „To bude obeta miesto môjho syna Izáka!“ pomyslel si. Vzal baránka, zviazal mu nôžky a vyložil ho na hromadu dreva na oltári.
Vtom však baránok zletel z oltára dolu, putá mu spadli a rozbehol sa preč.
„Abrahám, Abrahám!“ zavolal Pánov anjel.
„Tu som!“ odpovedal Abrahám.
„Nechápeš, že Pán nepotrebuje tvoju obetu? Tvoja poslušnosť je mu milšia než všetky zápalné obety sveta. Nechaj baránka ísť, jeho čas ešte neprišiel.“
Abrahám sa sklonil pred Pánom a nazval to miesto „Hospodin vidí“.

Závěrečná poznámka: 

Neviem, či ste si všimli, ale Boh vtedy nekázal Abrahámovi obetovať toho baránka, to bola jeho vlastná iniciatíva.

Obrázek uživatele Owlicious

Maličká nitka v koberci

Fandom: 
Drabble: 

Přes svůj splín si všiml její nouze a přispěchal na pomoc.
Oplatila mu to tím, že ho vzala pod křídla své rodiny.
Chvíli trvalo, než se přiblížili a překonali počáteční rozpaky.
Pak zaplála láska, které se dostalo požehnání.
Čtyřicet let, během kterých je oba vychovávala poušť.
Ji učila pečovat... být oddanou ženou nejtiššího z mužů, oporou po dlouhém dni dřiny a toulání se za ovcemi.
Tou, která povzbudí, která hlídá jeho odpočinek.
I se dvěma syny se srdnatě vydává do nepřátelského Egypta, aby pokračovala ve svojí roli.
Rady jejího otce pomohly vystavět národ.
Její náruč pomohla udržet pohromadě jeho vůdce.

Obrázek uživatele vatoz

Jana Rajská, cestovatelka

Úvodní poznámka: 

Varování: Byli jste varováni.

Drabble: 

Jana milovala své rodiče. Když tatínek zmizel, rozhodla se, že ho najde.
Jako dospělá postavila stroj času, a vrátila se. Aby byla přímo u zdroje informací, sbalila svého otce. Zjistila, že je to docela příjemný pán, a stala se vlastní matkou. Po čase, když otec zmizel, už tušila. Odešla na geneticko-rekonstrukční kliniku. Vrátila se časem jako muž, sbalila svou matku a stala se vlastním otcem.

Po pár desítkách let za ní přišel Bůh, jestli si takové kolečko nechce zopakovat kdesi v prehistorii. O pár cest časem a návštěv kliniky založila další rodinu sama se sebou, tentokrát jako Adam a Eva.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Owlicious

První

Fandom: 
Drabble: 

Jeho rodina byla nadšená. Národ jásal. Všichni se radovali.
Na jeho názor se nikdo neptal.
Při pohledu do očí proroka, který jej pomazával, věděl, že není sám, komu to nepřijde zrovna jako výhra.
Doufal, že prorok svojí autoritou tuhle šarádu zastaví.
Ale prorok se jen jako buldok držel Hospodinova nařízení.
Když nevyšlo utéct, dovolil si věřit, že ho aspoň bude podporovat, bude jeho spojencem.
Přepočítal se.
Tvrdá slova jej odsuzují dřív, než usedne na trůn.
Byla snad jeho vina, že se postupně tím hrůzným obrazem stával?
Ve všech viděl nepřátele.
Nejvíc v hrdinovi v těle dítěte, který mu obětavě sloužil.

Obrázek uživatele Owlicious

Denní chléb

Fandom: 
Drabble: 

Byly tak krásné. Majestátní. Měly různé barvy i tvary.
Kdysi se na ně nemohl vynadívat.
Ale tehdy nebylo nic, co by se mu nelíbilo.
Zato teď...
Ve vzteku vytrhl rostlinu i s kořeny a hodil ji na rostoucí hromadu.
Odvděčila se mu poškrábanou kůží a několika kuličkami, uchycenými na oděvu.
Nevnímal to, už se skláněl k další, aby jí připravil stejný osud.
A další, a další.
Nakonec hromadu olízly plameny.
Otřel si z tváře pot a rozhlédl se.
Na malé ploše kolem něj se už krčily jen zelené stvoly.
Tentokrát snad přinesou úrodu...
Aby jeho těhotná žena měla co jíst.

Obrázek uživatele Owlicious

Devátá

Fandom: 
Drabble: 

[vrzání postele, náraz prstu o dřevo, zaúpění]
Egypťan: Muselas večer zatahovat ty závěsy?
Egypťanka: Nic jsem nezatahovala, si sáhni, jsou roztažené.
[opatrné kroky, šátrání, šustot látky]
Egypťan: To jsem blázen...
Hebrej: Zdravíčko, sousede! Cože tak pozdě z postele?
Egypťan: Kdo se tu poflakuje uprostřed noci?
Hebrej: Co tě nemá, sousede, noc... je deset ráno. A tady před tvým oknem je tak krásně slunečno. Maces?
[dopad dlaní na obličej, zaúpění]
Egypťan: Oslepl jsem!
Egypťanka: [zděšeně] Já také! Co bylo v té kořalce, cos přitáhl domů? Já tě...!
Mojžíš: [majestátně, v pozadí] Propusť můj lid, farao, a vrátím ti světlo, říká Hospodin!

Obrázek uživatele Owlicious

Jak si dobýt bohatství

Fandom: 
Drabble: 

Dvacet let služby.
Čtrnáct za dvě manželky.
Šest, aby se domů nevracel s prázdnou.
Jeho tchán mu důvěřoval se všemi svými stády - vždyť se pod jeho péčí rozrůstala nebývalým způsobem.
Souhlasil, že mu nějaký skot dá.
Ty, které byly vnímané jako méněcenné - strakaté, flekaté, pruhované.
Zázrakem zdravé ovce i kozy začaly vrhat přesně taková mláďata.
Tchán se divil kolem celé hlavy.
Podmínky měnil častěji, než šaty, ale nebylo mu to nic platné.
Celé zdravé a silné stádo po nějaké době patřilo zeti.
Jistě za tím bylo Hospodinovo požehnání.
...nebo možná jenom lstivost, která do napajedla položila pruty s oloupanou kůrou.

Obrázek uživatele Owlicious

Běda vám

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma: "Pekelný zákazník"

Drabble: 

Podsvětí, to nejhorší, co si lze představit.
Šeol - místo bez šoel.
Místo, kde zůstanou otázky, ale odpovědi už nelze nalézt.
Místo, ze kterého se nelze dovolat Hospodinovy vševědoucnosti.
Vědí o něm, tolikrát o něm četli, uvažovali... a jsou tak přesvědčení, že se jich netýká.
Oni přece vědí. Oni studují. Oni znají.
Oni jsou ti, za nimiž ostatní chodí pro moudrost, radu, vedení.
Otázky ostatních, na které odpovědi znají, přebíjejí dotěrné nezodpovězené, které se o slovo hlásí v jejich nitru.
Nejsou schopní přiznat, že toho tolik nechápou.
Proto uslyší: "Jste jenom obílené hroby."
Proto jim zbyde jen pláč a skřípění zubů.

Tomáš

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 11: Upřednostňuji osobní setkání
Nestihla jsem toho v týdnu hodně, ale tohle téma nějak nechce opustit mou hlavu (i když asi to zpracování není nic moc).

Drabble: 

Tolik jsem si od toho sliboval a takovej divnej konec. Kdyby to aspoň furt nerozmazávali. Když je někdo mrtvej, tak je prostě mrtvej.
Ale stejně jdeš za nima.
Že prej ho nějaký ženský viděly. Ženský toho navykládaj. A Petr s Janem našli prázdnej hrob. No, pak snad měli nějaký skupinový vidění nebo co. To je přece blbost.
Ale stejně jdeš za nima.
No a kam mam jít? Dyť to byl můj celej svět.
Zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, znamení Jonášovo. Což tomu nerozumíš, Tomáši?
Najednou jej vidí. Vidí!

Pán můj a Bůh můj!

Nebuď nevěřící, ale věřící.

Obrázek uživatele Keneu

Neztrácet víru

Fandom: 
Drabble: 

„Tohle je náš konec!“
„Kam jsi nás to dovedl?“
„Vojsko už se blíží.“
„Zemřeme tady a nikdo nás ani nepohřbí.“
Zvuk kopyt koní duní plání, neodvratně a bez slitování, stejně jako vojáci vpadnou mezi naše stany a pobijí nás. Už brzy, už jenom chvíli. V zádech máme moře, není úniku.
„Vemte své věci a rychle za mnou!“ volá náš vůdce.
„Prchat?!“
„Proč?“
„Stejně neuniknem!“
Mnozí pochybují, ale balíme všichni.
Utíkáme na samotný břeh, vlny olizují opánky nejrychlejších z nás.
Smrt před námi, za námi i v očích.
Mojžíš pozvedá hůl.
Kráčíme po dně mořském, v srdcích opět naději a víru.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele gleti

Práce šlechtí

Fandom: 
Drabble: 

"Vznáším se, vznáším nad vodami. Pusto, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech.

"Další vody. Pusto, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech, povzdech.

"Vody, vody. Pusto, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech, povzdech, povzdech.

"Vody, vody, vody. Pusto, pusto, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech, povzdech, povzdech, povzdech.

"Vody, vody, vody vody. Pusto, pusto, pusto, prázdno, prázdno a temno nad hlubinou."
Povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech, povzdech.

"Chce to změnu. Budiž světlo!"
Kuk, kuk!
"Jééé, to je dobré!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Kumiko

Vychytralý zákazník

Fandom: 
Drabble: 

"Výborně, tak ujednáno. Chtěl byste ještě něco dodat?"
"Víte, myslím si, že pokud bychom do vašeho záměru nezanesli jednu malou podmínku, mohlo by dojít k nešťastné náhodě a váš čin by byl později špatně interpretován."
...
"Dobrá tedy, v takovém případě od svého plánu upustím. Můžete jít. Na shledanou."
"Ah, omlouvám se, že ještě ruším, ale možná by ta podmínka měla být rozšířena."
...
"Jak myslíte, i v takovém případě nechám situaci tak, jak je."
"Ach, milé. Ovšem, co v tom případě, že..."
...
Pošesté si Hospodin pomyslel: Toho Abraháma mi snad poslalo samotné peklo!, pronesl ovšem: "Nezahladím je ani kvůli těm deseti."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Owlicious

Cestovní horečka

Fandom: 
Drabble: 

200 let.
Fyzickou námahu a nespočet třísek v rukách, které musely neznámému řemeslu nejprve přivyknout, předčila bolestivostí jen námaha psychická.
Třísky nedůvěry, posměchu a ostrých slov všech kolem se zarývaly do jeho srdce, které také ještě nepřivyklo nové úloze.
Když se zavřely dveře, měl pocit, že selhal.
Vlastně ho překvapilo, že ten prostor stačil pro všechny a pro všechno.
Co ho překvapilo daleko víc, bylo jak přesně prostor oddělený pro lidi stačí pro jeho rodinu.
Že by Hospodin nepočítal s tím, že jich mělo být víc?
Vděčně obrátil oči k nebi.
Svůj úkol splnil.
Věrní doplují první třídou do budoucnosti.

Z žákovské knížky jednoho prvňáčka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(po pana profesora Pokorného k narozeninám)

Drabble: 

Odmlouvá.

Je drzý.

Vykládá hlouposti.

Podepsal si žákovskou knížku sám. Když jsem na to přišel, hájil se: "Já i otec jedno jsme".

Nedávejte mu tak veliké svačiny. Rozdrobil chleba po chodbě, paní uklízečka musela vynášet koš dvanáctkrát.

Na záchodcích tajně mění s žáky deváté třídy vodu za víno.

Odmítá mazat tabuli houbou, žádá ocet.

Na školním výletě (dle očitého svědectví postiženého) plival po slepci.

Na plaveckém kurzu se odmítl ponořit, raději rybník přeběhl.

Chlubí se, že školu do tří dnů zboří a postaví.

Proklel pana učitele.

Až do odvolání (dokud nenajdeme náhradu) výuka zrušena.

*Pochvala za vzorné vzkříšení pana učitele!*

Závěrečná poznámka: 

To s tím učitelem jsem si nevymyslila, je to z Pseudo-Tomášova evangelia dětství :)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Owlicious

Pýcha je pád

Fandom: 
Drabble: 

Když vám na něčem záleží, nemůžete být nedotknutelní.
Přímo ho porazit nejde... ale přes ně, přes ně ano.
Bylo to skoro příliš snadné.
Ten den chutnalo vítězství trochu nakysle, jako čestvý plod v jejich ústech.
Myslel si, že mě hrozby a prokletí vyděsí.
Jako by ve své vševědoucnosti nevěděl, že se ho už dávno nebojím.
Odpověď vymýšlel pár tisíc let, ale komu záleží na čase ve věčnosti.
Chtěl je přivést zpátky tím, že bude sdílet jejich osud.
Jak pošetilé.
Opět je to téměř příliš snadné.
Ten ultimátní triumf dnes voní sladce, jako pot a krev, stékající po dřevě jeho kříže.

Obrázek uživatele Owlicious

Pověst není všechno

Fandom: 
Drabble: 

Její reputace ji předcházela a nebylo jí co vytknout:
Má smysl pro rodinu - stará se o starou, zlomenou tchyni.
Má smysl pro empatii - ví, kdy se ptát a kdy nechat ostatní o samotě.
Má smysl pro práci - od té chvíle, kdy sem došly, se nezastavila.
Má smysl pro to, co se sluší - sedne si raději sama, dokud ji nepozvou mezi sebe.
Má smysl pro ekonomiku - co okamžitě nepotřebuje, odloží na později.
Má smysl pro tradice - ač cizinka, přizpůsobuje se zvykům i náboženství.

Přesto to bylo až velmi osobní setkání, které jej přesvědčilo, že si zrovna ji chce vzít za ženu.

Obrázek uživatele wandrika

Čo asi videl?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Galahad tvrdí, že toto drabble nemá pointu.
Má pravdu.
Ale po dnešnom strašnom dni nič lepšie nevyprodukujem.

Drabble: 

Mojžiš vystupoval na skalnatý vrch. V rukách ho ťažili prázdne kamenné tabule.
Možno nemal v hneve rozbiť tie prvé – tie, čo vyrobil samotný Boh. Neskôr to neraz ľutoval.
Možno nemal tak tvrdohlavo trvať na tom, aby mu Boh ukázal svoju slávu. Všetci predsa tvrdili, že kto uvidí Božiu tvár, okamžite zomrie.
Možno nemal nechať Izraelitov po druhýkrát v tábore samých. Ktovie, čo zas vymyslia?
Možno mal súhlasiť s tým, aby ich do zasľúbenej zeme viedol anjel, nie samotný Boh. Bolo by to bezpečnejšie.
Ale keď sa na vrch zniesol mrak, Mojžišovi sa rozžiarila tvár...
a všetky pochybnosti sa náhle rozplynuli.

Závěrečná poznámka: 

Exodus 33 a 34.

Obrázek uživatele Lee

Když mezi námi propast

Fandom: 
Drabble: 

Lidé mu nepřestávali dělat starosti. Jistě, poslouchal je a snažil se pomáhat, ale přesto cítil jistou osamělost. Rozuměl jim, ale nechápal je. Chyběl mu jejich dotek.
Věděl, že oni mu naproti nepřijdou, a tak se rozhodl vyjít jim naproti sám. Opustil svůj příbytek a žil s nimi. Mluvil s nimi. Jedl s nimi. Viděl z jejich úst splývat stony i smích. Dotýkal se těch, kterých se nikdo dotknout neměl, a uzdravoval je. Mnozí ho milovali a nemnozí nenáviděli a on konečně pochopil, za koho má zemřít.
Třiatřicet let po svém vtělení tak mohl říci: „Bože, nelituji, že jsi učinil člověka.“

Závěrečná poznámka: 

Je to trochu (možná dost) apokryfní, ale tak nějak se mi ta představa vtělení jako skutečného pochopení člověka líbila.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Owlicious

Dívka v okně

Fandom: 
Drabble: 

Byla dcerou krále a královnou manželkou.
Bum.
Její muž (narozdíl od jejího otce) byl vždycky miláčkem davů.
Bum.
Hrdina, pomazaný a požehnaný.
Bum.
Přináší Schránu Smlouvy zpět do Jeruzaléma.
Bum.
Hospodin bude uprostřed svého lidu.
Bum.
Královou pozicí nic neotřese.
Bum.
Všichni se radují.
Bum.
Její muž křepčí jako blázen.
Bum.
Ona ví, jak pomíjivý je mír.
Bum.
Ví, jak vrtkavá je přízeň davu.
Bum.
Ví, jak rychle se Hospodinovo požehnání promění ve zlořečení.
Bum.
Jak neuvážený čin může všechno zničit.
Bum.
Jak se autorita může rozplynout.
Bum.
Každý radostný úder bubnu cítí jako krok k nevyhnutelnému osudu.
Bum.
Odsouzení.

Stránky

-A A +A