Vlastní

Obrázek uživatele Gilnar

1 0

Fandom: 
Drabble: 

Za Sikanů posílal Wota Okruhem každý týden trošku Plutanům. Věděl, že to dělají všichni, a že jejich trošky dohromady pomohou.
Po letech Sikani skončili. Zmizeli, a skončil i Okruh. Přišli Plutanové a nalezli Wotu.
Když zvedl oči od práce, byl překvapen.
„Jsi poslední,“ řekli. „Třicet let nežije jiný Sikan, a padesát let nikdo jiný nepomáhal.“
„Takže to bylo zbytečné,“ řekl Wota. „Myslel jsem, že je nás tolik.“
„Nebylo,“ poklonili se Plutanové. „Když šly Změny, věděli jsme, že na nás stále aspoň jeden pamatuje. Mnohokrát to zadrželo naši ruku. Protože jsi vydržel, jako poslední, teď můžeme začít jako první. Děkujeme ti.“

Závěrečná poznámka: 

A já děkuju za letošní DMD! Účastnil jsem se poprvé a bylo to skvělé. Za rok se budu těšit zas!

Obrázek uživatele Svojanovská

Hrdinství má mnoho podob (a chutí)

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Prázdniny u babičky. Babičky vyvařují, ale vnuci se neprojevují jako nejvděčnější strávníci. Volně navazuje na http://www.sosaci.net/node/41804, http://www.sosaci.net/node/41820 a http://www.sosaci.net/node/41943.

Drabble: 

Včera v televizi jsem viděl, jak lidi jedli jídlo udělaný z červů a kobylek,“ přinesl Kryštof poslední zprávy z mimoprázdninové, a tudíž na hony vzdálené galaxie.
„Sněd bys červa?“ strčil Fanda loktem do šéfa.
„Že váháš,“ škubnul šéf rameny.
„A co kus pečené kobylky?“
„I syrovou, těch už jsem náhodou snědl asi deset.“
„Kecáš!“
„Nekecám!“
„Nevěřím, sníš ještě jednu, před náma!“ prohlásil Fanda. Šéfova autorita byla v úzkých.
„A kapustu, tu růžičkovou, tu bys sněd?“ zeptal se Kryštof.
„Bléééééé,“ zaznělo sborem.
„Kobylku tady asi nechytíme, ale kapustu z polívky ti schovám,“ rozhodl Fanda.
Šéfovi se ulevilo, ale tolik zase ne.

Obrázek uživatele Svojanovská

Hanebná porážka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Prázdniny u babičky zní jako velká pohoda, umí však připravit nejednu nástrahu. Volně navazuje na http://www.sosaci.net/node/41804 a http://www.sosaci.net/node/41820.

Drabble: 

„Kryštofe, dneska s sebou vezmi i holky, musím prát,“ řekla babička.
„Báááááábííííííí…co budu dělat s mrňatama,“ protáhl Kryštof. Babičce se špatně vysvětluje, že zrovna dneska má vojevůdce v plánu slavnou odvetu za zcizenou vlajku.
„No co, co. Ať už jste venku,“ vystrčila je babička ze dveří.
„Nech je, budou se hodit. Přece nebudou bít mimina,“ rozumoval šéf, když mu Kryštof dvojčata zdrceně předvedl. „Umí aspoň házet? Nebo se plížit?“
„Nejsme mimina. A naval nanuka!“ ozval se hlásek.
„Jo, nanuka, jinak všecko povíme,“ přidal se druhý. Šéf chvíli nevěřícně zíral a pak mazal pro kasičku. Odveta byla odložena na neurčito.

Obrázek uživatele Svojanovská

Není všechno zlato...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 7: Kopr
Prázdniny u babičky zní jako velká pohoda, umí však připravit nejednu nástrahu. Volně navazuje na: http://www.sosaci.net/node/41804

Drabble: 

„Tohle bude pecka. Kluci říkali, že to je, jak když lítáš!“ vytáhl Kryštof z kapsy zelený voňavý balíček.
„Fando, zapalovač máš? A papírky?“ ujišťoval se šéf.
„Mám sirky. Děda měl v kapse schovanej tabák, namícháme to,“ vytáhl z kapsy vítězoslavně kořist. Šéf, jako nejzkušenější, tedy alespoň nejzkušeněji se tvářící, se dal do příprav.
„Vždyť to vůbec nechce chytit,“ vypadl šéf na chvíli z role.
„Bacha ať nechytne seno! A musíš potáhnout, tupče.“
Šéf mocně potáhl. Chvíli se nedělo nic a pak se pekelně rozkašlal.
„Kryštůfku? Kryštůfkuuuuu! To tys otrhal na zahrádce všechen kopr?“ ozval se najednou ze stavení babiččin hlas.

Obrázek uživatele Svojanovská

Když dva říkají totéž...

Fandom: 
Drabble: 

„Hoši, tu ukradenou vlajku musíme dostat zpátky!“ rozhorlil se šéf party a máchal přitom nohama v potoce. Prostě letní prázdninová pohodička u babičky. „Taková ostuda pro naši partu!“
„Jo, ještě ji nějak…zohaví.“
„Zhanobí, Kryštofe,“ odfrknul si šéf znechuceně. „Musíme na to takticky. Jsou tři, my taky, to dáme. Kryštofe, ty půjdeš na Adama. Já si vezmu Kamila a na tebe, Fando, zbývá Filip.“
„Když Filip je tak strašně velkej…“
„A je to nutný šéfe?“
„Chlapi, hergot! Tak jsem tady vedoucí a snad vím, co dělám, ne?“
„Tak když to musí bejt, šéfe…“
„Panebože, Kryštofe! Ty kraťasy si okamžitě obleč zpátky!“

Obrázek uživatele Wolviecat

Omyl - prosím smazat

Obrázek uživatele Svojanovská

Poslouchejte bedlivě!

Fandom: 
Drabble: 

„No to byl hroznej trapas. Vůbec o tom nechci ani mluvit. Do toho obchodu už nikdy nejdu!“ Práskla dveřmi a hodila kabelku na stůl. „Je mi úplně fuk, že nebudeme mít co k večeři. Večeře až do odvolání ruším. Prostě chápeš to, napřed mi prodavač, fakt velkej fešák, mimochodem, musí říct, že za sebou táhnu kus toaleťáku přilepenýho k botě, pak jsem u pokladny zjistila, že nemám peněženku a nakonec uklouznu před všema na schodech. Zvedal mě nějakej děda berlí. Takže večeře nebude. Boha, takovej držkopád už jsem dlouho nezažila.“
„Cože?“ probral se z letargie. „Že bude k večeři dršťková?“

Obrázek uživatele Gilnar

Čtyři jezdci apokalypsy již od 1499 na hodinu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle by chtělo ani ne tak doleštit, jako spíš úplně přetesat, ale už se mi chce spát.

Drabble: 

„Skřeti. V noci se vyrojí ze svých páchnoucích doupat. Ohněm a mečem zpustoší bezbranný venkov. Do zdupaných polí vypálí jméno svého temného pána. Barbarští nájezdníci. Přiženou se zpoza okraje mapy, budou drancovat a odvádět do otroctví, jménem arcilotrovým. Černí jezdci. Budou šířit mor a beznaděj, a všude, kudy projedou, se bude šeptat, že jejich mistr přichází. Obludy. Draci, bazilišci, ještěři, hadi, krysy obří a mouchy zlodějky se začnou množit a zaplavovat kraj, v předzvěsti příchodu... Jak že se to jmenujete?“
„Diego Zapatera, ale to je jedno. Nejde o moje jméno.“
„Aha, emisar, samozřejmě. Takže, komu sloužíte?“
„Jsem jednatel pivovaru Corona.“

Obrázek uživatele Svojanovská

Díra na peníze

Fandom: 
Drabble: 

„Ta chalupa je asi největší kasička, co jsi kdy měla,“ mudrovala Svojanovská nad sklenkou (levného!) vína. „Dokonce má ve střeše díru po tom hřebenáči, co spadl do okapu, takže tak i vypadá. Jen peníze do ní ne a ne z toho nebe padat…musím to nějak monetizovat. Zapoj hlavu, holka. Dala by se třeba pronajímat pod heslem ‘nejošklivější chalupa v okrese,’ to je aspoň slogan. Nebo co tu ve vsi ještě nemají? Aha, veřejné toalety! Kadibudka s výhledem! A ještě ji obalím velikým igelitem s nápisem ‘Plocha pro vaši reklamu.’ To by v tom byl čert, aby se tu nestály fronty!“

Závěrečná poznámka: 

Jo, já taky nechápu, že je slovo hřebenáč v mé aktivní slovní zásobě. Ať to nemusíte googlit, tak je to taková ta půlkulatá věc na hřebeni střechy.
P.S.: Pardon. Ta kadibudka je v mým životě prostě velký téma.

Obrázek uživatele cptdrake

Chlubit se cizím peřím

Fandom: 
Drabble: 

"Přišel poslední a stejně se všichni baví jen o něm."
"Nechápu to, dřu na tom celé hodiny a on slízne všechnu smetanu."
"Kéž by! Jak to mohli pojmenovat zrovna po něm?"
Ze všech stran se ozývá rozzuřené šeptání. Jeden z účastníků se tváří vážně kysele.
"Skoro se tu ani neohřál!"
"Měl by se brát ohled především na to, kolik kdo vložil do přípravy úsilí a s jakou chutí pracoval!" ohrazuje se někdo.
"Já bych mu to osladil." přisazuje si další.
Chudák šéfkuchař míchá co to jde a lituje, že kopr do hrnce vůbec přihodil. Měl raději vařit guláš než koprovku.

Obrázek uživatele Gilnar

Bez kopru to nemá fazónu

Fandom: 
Drabble: 

„Teplíčko?“ zachechtal se zlobr, otáčející rožněm.
„Akorát, obludo,“ opáčil přivázaný muž. „Jak se zbavím těchhle provázků,“ zalomcoval desetipalcovými řemeny, „budeš litovat, žes nevyužil štědré nabídky, abychom se podělili o divočáka.“
„Prasečí na lidský nemá,“ opáčil zlobr. „Jen trošku dochutit... Hej,“ křikl na druhého zlobra. „Druid má nedaleko zahrádku! Přines kopr!“
„Kopr...“ vydechl spoutaný.
„Nelíbí? Tobě chutnat nemusí.“
„Varuju tě!“ zařval muž. „Opovaž se dotknout jediné rostlinky!“
„Rovnou jsem vzal celej záhon,“ volal druhý zlobr.
„Vrahové!“ zařval druid a řemeny pod tlakem jeho nadmutých svalů praskly
„Zaplatíte za každou zavražděnou bylinu,“ zavrčel, povstav z plamenů.
„Kurva,“ stačil jen zaúpět zlobr. „Carnitarián.“

Obrázek uživatele Svojanovská

Kudy tudy

Fandom: 
Drabble: 

„Nó, tak od tebe si nechám ještě jednou poradit,“ řekla Svojanovská nepřítomně, zatímco upřeně civěla na silnici před sebou a snažila se vyhnout všem větším dírám, aniž by rozkývala vozík za autem. „Že já tě vždycky poslechnu,“ pokračovala. „Jsem fakt ráda, že jedeme tudy. Tudy žádný civilizovaný člověk nejel už léta, takže to nebude trapný, až ten vozík i s autem vyklopím do lesa. Prostě jen sundám registrační značky a odejdu. Ne, vážně, tak kde je ta odbočka? Karle?“
Karel neodpovídal.
„Teď se mnou nemluvíš? Tak si trucuj.“
„Za čtyři sta metrů odbočte vpravo,“ ozval se najednou jeho neúčastný hlas.

Obrázek uživatele cptdrake

Vadná zakázka

Fandom: 
Drabble: 

Mušky hledí na válce a kohouty, lučíky, spouště, rámy.
Jak se tohle mohlo stát? Všechny kusy do sebe pasují, jen jeden vždycky přebývá. Copak je tohle nějaká stavebnice z IKEI? Copak se tohle dá se sestavovat podle návodu za pomoci imbusu, který je součástí balení? 200 000 výrobků a u každého po jedné součástce navíc. Tohle přece není žádná polička nebo konferenční stolek! Tuhle výrobu očividně plánoval nějaký amatér. Nedá se nic dělat. Možná dokonce ty součástky někde někomu chybí. A tak nezbývá než zahájit výprodej a do výlohy pověsit ceduli.
Teď tam stojí: "HLAVNĚ LEVNĚ!"
Střelné zbraně, Náboj a syn

Obrázek uživatele Svojanovská

Jeden koberec, dva koberce...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rekonstrukce je věc náročná a někdy se člověk musí dívat s nadějí hodně hodně do budoucnosti.

Drabble: 

Svojanovská někdy předloni: „Panebože! Slevy v Ikea! Úžasnej dvoumetrovej koberec! Co na tom, že nevím, jaký má ten velký pokoj na chalupě rozměry nebo co v něm bude, koberec musím mít! A je skoro zadarmo! Holky, nechcete jet po práci na švédské masové kuličky?“
Holky: „Jasně! Jen dneska nemáme auto. Ale to nevadí, stejně nic nechceme. Ve třech jeden koberec vezmeme.“

Střih.

Kamarádka 1: „To je ale vážně krásnej koberec, ten by se mi v ložnici vyjímal…“
Kamarádka 2: „Já už dlouho sháním něco do obýváku…“
Svojanovská: „Mají poslední tři!“
Sborem: „Hele, ten koberec se dá vzít i v jednom…“

Závěrečná poznámka: 

A jely s nimi autobusem a smály se jen trošičku.

Obrázek uživatele Svojanovská

Únos

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 1: Zachovejte paniku

Drabble: 

„Kam nás to vezou?“ otázala se sestry.
„Netuším,“ odvětilo její dvojče napjatě.
„Naposledy venku jsem si odřela záda o zábradlí,“ fňukla.
„Zádama jsi stejně furt ke zdi. A třeba teď budem spolu. Ty poslední tři roky byly pěkně na houby. Ty v jednom pokoji, já ve druhým…“
„Zachovejte paniku, ale hlavně už zmlkněte,“ zafuněl šedivý obr. „Pokaždé, když jsem jel autem, byl jsem v krabici a nic jsem neviděl. Chci si to užít, a to s tím vaším klapáním moc nejde.“
Dveře dodávky práskly.
„Svojanovská, takže pátý patro bez výtahu, jo? To teda bude něco, s tím křeslem a komodama...“

Obrázek uživatele Svojanovská

Taková normální sobota

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Opouštíme chalupu, abychom se podívali k teplu domácího krbu, které Svojanovská tak pečlivě udržuje. Kdyby teda v kamnech uměla rozdělat oheň.

Drabble: 

„Ženský úděl jo? Tak tohle téma mě nedožene. Mě si nějakej jouda hned tak nezdomestikuje.“ S tím Svojanovská vstala, uvařila kafe, usmyslela si k obědu karbanátky, vymyla myčku, vyprala a pověsila prádlo, našla si chvilku na práci i na čtení, nakonec úspěšně zteraformovala Mars…a pak v ní hrklo.
„Už jsem docela ochočená, co?“ otočila se na drahou polovičku.
„Já taky. Nalil jsem ti pivo a bez říkání!“ ozvala se polovička dotčeně.
„Uf, ještěže tak. Musím zůstat v těsném kontaktu se svou chlapskou stránkou. Do prkýnka!“ hrklo v ní podruhé. „Drabble! Za patnáct minut! Tak tohle že je ten můj úděl?“

Závěrečná poznámka: 

Co je a co není autorova fantazie se nikdo nikdy nedozví...
A taky to není žádnej jouda, tak.

Obrázek uživatele Svojanovská

Smrky mrkají všude, i v knihkupectví

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak u chalupaření chvíli zůstaneme...

Drabble: 

„Jé, no já jsem musela být hodná!“ potěžkávala v ruce balíček ve vánočním papíru. Chtěla sloupnout kousek izolepy. Kus papíru šel dolů s ní a odhalil část názvu.
„Porn? Víš, že já nejsem prudérní, ale tohle ti fakt přišlo jako vhodný dárek k prvním Vánocům?“ zasmála se.
„Rozbal to celý,“ začervenal se. „Když ten smrk z obálky na mě v tom knihkupectví tak svůdně mrk…“
„Mrk smrk? To je tak romantický! Ale uvědomuješ si, že teď budu chtít opustit chalupu v lůně vesnice a postavit vlastníma rukama jinou na nějakém odlehlém místě, aby se víc podobala těm z Cabin Porn?“

Obrázek uživatele cptdrake

Noční hra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Všem, kteří z lásky někdy lhali mladším sourozencům.

Drabble: 

Větvičky praskají pod teniskami a světlo dvou čelovek se míhá po kmenech stromů.
"Jdeme správně?" ptá se malá Sára supící pod tíhou plného batohu.
"Kdy jsi naposledy viděla fáborek?" optám se nejistě.
Sára začíná popotahovat. Možná jsme na poslední křižovatce špatně odbočili.
"Jsme úplně ztracený, že jo?" slzy už jí tečou po tvářích.
Vezmu ji za ruku a snažím se tvářit odvážně.
Sára se na mě otočí s nadějí v očích: "Ale vždyť máš SOSáky, můžeme zavolat o pomoc!"
Polije mě horko, starší bratři by neměli mladším sestrám lhát o tom, že za pomoci čokoládových mincí dokážou přivolat pomoc superhrdiny.

Obrázek uživatele Svojanovská

Bez sosáků je to těžký

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Stavba kadibudky, dějství první, aneb Svojanovská rekonstruuje chalupu, aniž by o tom cokoliv věděla.

Drabble: 

„No, takže mně pěkně hnuli žlučí. Slíbili, že přijedou v 11 a v 9 volali, že už tu jsou a nikdo tu nebyl. Takže si sbalili sosáky a odfrčeli. Nejdřív prej pojedou zase za čtrnáct dnů,“ vysvětlovala Svojanovská otráveně do telefonu.
„To je teda blbý. Tak snad to zvládneme i bez toho a nebude to moc smrdět. Jo, a co ty tvý kozy?“ zeptal se její kamarád.
„Jasně, vyfotím ti je, vydrž.“
„Lásko…o co přesně tady jde? Komu jdeš fotit co?!“ zeptal se nedůvěřivě její drahý.
„Zbyňovi jdu vyfotit kozy. Na řezání dřeva,“ dodala mile.
„Aha. A ty sosáky?“
„Hovnocuc.“

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se, ale letos jsme začali dost zostra.

Obrázek uživatele cptdrake

Strašidelná cesta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno všem, kteří se také potýkají s osamělými nočními cestami kamkoli.

Drabble: 

Už to přišlo, je čas jít. Venku je tma a pouliční lampy vrhají jen mdlé světlo. Vždycky se přesvědčuje, že jí nic nehrozí, cestu přece zná a málokdy někoho vůbec potká. Ale panika se vkrádá do duše a její krok je proto nejistý. Neslyšela teď za sebou šramot? Neplíží se za ní někdo? Zrychlí, ale nohy se jí podlamují. Přitáhne si svetr blíž k tělu. Slyší něčí dech pár metrů za sebou, stihne za sebou zabouchnout dveře? V hlavě jí hučí, z posledních sil za sebou přibouchne dveře koupelny. Stihla to! Je tady sama a kocour naštvaně mručí na chodbě.

Obrázek uživatele JednoDuše

Co nejde vyslovit

Fandom: 
Drabble: 

Řekni vlkům, že už jsem doma. Řekni to i beránkům. Řekni to všem zvířátkům v sobě. Řekni jim, že se můžou toulat po světě. Řekni jim, ať pijou z potoků, ať běhaj po loukách, po horách, skrze všechny lesy. Řekni jim, ať mluví s měsícem.

Řekni vlkům, že už jsem doma. Že se postarám, když budeš hořet. Řekni jim, že už znám každý strom, pole. Vím o všech tůňkách, co se v nich odrážejí hvězdy. I o těch, kde se odráží jen tma.

Řekni vlkům, že se už nemusí bát. Ani já se nebojím.

Stromy zašuměly větrem.

Ozvalo se vytí.

Obrázek uživatele JednoDuše

Jen hodiny tikaly

Fandom: 
Drabble: 

Najednou mám pocit, jako bychom nebyli sami.
Ale jdi Ty brepto“, usmál se rozpačitě. Podal ji lahev červeného. Tváře ji hořely. Zachumlala se hlouběji pod peřinu. Pevně se přitiskli.

Snad sme to nějak nepodělali, proběhlo mu hlavou. Máme rodiny. A navíc, je to Anča. Ta, co s ní zapíjel všechna hoře a radosti světa. Ta, co s ním hrála na vojáky, kryla záda. Nejen v dětství.
Srdce jim bušila tak silně.

Schováme si tohle na památku. Tam, jak jsme zakopávali naše poklady v dětství?

Tak co já s tím“, povzdychlo si svědomí do prázdného pokoje. A utřelo si slzy rukávem.

Obrázek uživatele JednoDuše

...

Fandom: 
Drabble: 

Je to jako dlouho čekat. Dlouho. Je ti deset, dvacet, třicet, furt nic. Přijde Ti, že nejsi celej. Bez ohledu na to, kolik lidí okolo sebe máš, jak moc chodíš nebo nechodíš do kostela, do hospody, na koncerty. Je úplně fuk, kolik si toho přečet a jestli to byly dobrý knihy nebo ne. Je jedno, jak byly složitý, jestli to byl Patočka, anebo Slabikář. Je jedno, co si napsal, jak moc se snažíš. Furt to není celý. Prostě máš pocit, někde uvnitř, že si sám. Někdy ho necejtíš.

Do doby, než to udělá cink. Ve chvíli, kdy to vůbec nečekáš.

Obrázek uživatele JednoDuše

Co nejde vyslovit

Fandom: 
Drabble: 

Řekni vlkům, že už jsem doma. Řekni to i beránkům. Řekni to všem zvířátkům v sobě. Řekni jim, že se můžou toulat po světě. Řekni jim, ať pijou z potoků, ať běhaj po loukách, po horách, skrze všechny lesy. Řekni jim, ať mluví s měsícem.

Řekni vlkům, že už jsem doma. Že se postarám, když budeš hořet. Řekni jim, že už znám každý strom, pole. Vím o všech tůňkách, co se v nich odrážejí hvězdy. I o těch, kde se odráží jen tma.

Řekni vlkům, že se už nemusí bát. Ani já se nebojím.

Stromy zašuměly větrem.

Ozvalo se vytí.

Obrázek uživatele JednoDuše

Andělem jen tak

Fandom: 
Drabble: 

Znám ji od miminka. Křídlama jsem jí chodila hladit, když bejvala nemocná. Někdy jsem ji houpala, když spala. Houpala jsem se s ní na hřišti, oplakávala spadlý zmrzliny, radovala se z dárků.

Vyrostla. Už si nehrála se stínem mých křídel. Já sem jí viděla. Ona mě už ne.

Stejně mě potřebovala.

Umíme cestovat po tělech a duších. Tak jsem si začala půjčovat. Paní, co si k ní přisedla, jakoby náhodou, v kavárně a usmála se na ní. Artista, který ji hodil růži. Řidič autobusu, který ji podal kapesník, když plakala.

Pro ni. Pro pocit, že se dějí věci bez příčiny.

-A A +A