Zelený krystal (originální fandom)

Obrázek uživatele Erendis

Hon nekončí

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Vlastně mohl holce poděkovat. Kdyby nebudoval štít proti jejímu kouzlu, nikdy by ho nestihl nastavit padajícímu stropu. I tak se cítil, jako podlaha sálu po tancovačce. Pár žeber prasklo.
Nedbaje na zranění došel k místu, kde pod kusy skály leželo jezírko.
Nedbaje na nebezpečí se k němu začal vytrvale propracovávat. Proud tříštivé magie viděl, ale musel se přesvědčit sám.
Našel – maličký úlomek, snad jediný dostatečně velký pro lidské oko.
Vzal ho do ruky. Soustředil se.
Pochopil. Pustil tu cetku na zem. Rozesmál se
Ne na dlouho. Čeká ho další cesta. Nakonec bude pánem krystalu on.
S nikým se dělit nebude.

Závěrečná poznámka: 

A jsme na konci. I když ne moc šťastném - klaďas utřel hubu (a ani o tom neví), šedá postava si zadělala na pořádný průšvih (a také to neví) a záporák se oklepe a půjde jí ukázat, proč ho nazývám záporákem.
Děkuji všem, kdo můj výtvor četli či dokonce komentovali. Psát jsem se jej rozhodla vysloveně na poslední chvíli - ač v hlavě existoval již dávno - a podle toho tak trochu vypadá.

Obrázek uživatele Erendis

Některé záhadami zůstanou

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Musel tam zůstat.“
Nebyla si jistá. Ale nechtěla, aby se vracel zpátky.
V promočeném oděvu se otřásla zimou. „Uklouzla jsem a spadla do vody.“ Doufala, že se v tom nebude vrtat.
Rozdělával oheň, nedíval se na ni.
„Víš, co bych rád věděl? K čemu vlastně ten krystal měl být. Všichni se vždycky shodovali, že k ničemu dobrému a lecčemu nedobrému. Přesně to nikdo nevěděl. Tak už na to nepřijdou.“
Po chrastí se rozběhly plameny.
„Tys to chtěla vědět, že? Vždycky jsi chtěla všemu rozumět.“
Kývla. Oči sklopené.
Přiměla se nesáhnout do kapsy se schovaným pokladem. Drobným zelenavým kamínkem připomínajícím olivín.

Závěrečná poznámka: 

A některé ne. Ale ne letos.
(Pro jistotu: záhadou vesmíru je zde použití tajemného krystalu.)

Následuje: Hon nekončí

Obrázek uživatele Erendis

Finále z pohledu krápníků, aneb kdo se směje...

Úvodní poznámka: 

Předchází: Ven z toho

Drabble: 

Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Plác! Zásah! Checht! Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Plác! Zásah! Hehe! Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Plác! Zásah! Hihi! Kap. Kap. Plác! Zásah! Chichi! Kap. Kap. Kap.
Žbluňk. Dup. Cup. Dup. Cup. Cák. Cák.
Klep. Klep. Klep. Trh! Ťuk.
Dup. Cup. Dup. Cup.
Žbluňk.
Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Kap. Plesk. Zásah! Checht!. Kap. Kap. Kap. Kap.
Dupy dup. Dupy dup. Dupy dup.
Kap. Kap.
Dup! Dup!
Vžúúúm! Pád. Au. Pád. Au.
Skříp.
Vžúúm! Hod. Hod. Hod. Aúú.
Skříp.
Dup. Cup. Dup
Vžúúúúúm! Jauvajs!!!
Skříp. Prask. Pád.
Jauvajs!!!
Chichi!

Závěrečná poznámka: 

V části textu je popsána scéna, která se zatím v drabblích neobjevila, ačkoliv se už odehrála.

Následuje: Některé záhadami zůstanou

Obrázek uživatele Erendis

Ven z toho

Úvodní poznámka: 

Předchází: Jako by to byla nehoda

Drabble: 

Nikdy nepanikařil v náročných situacích. Se skalami si rozuměl. Takže bez přemýšlení pozdržel padající skálu, popadl léčitelku za promočený rukáv a vrhl se směrem, kterým přišla. Instinkt mu poradil správně: chodba tady otřesy ustála. Instinkt mu dobře radil i dál: našli cestu na povrch.
„Můžeš se vrátit do školy se mnou.“ Myslel to vážně, když jí tehdy – vážně to bylo jen pár hodin? - nabízel ochranu.
Věnovala mu pohled, který musela mít obvykle vyhrazený pro roztomilé prosťáčky.
„Dokážu se o sebe postarat.“
Raději obrátil list.
„Ten třetí...?“
Na chviličku se jakoby zaposlouchala do zvuků, které neslyšel.
„Necítím ho. Musel tam zůstat.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Jako by to byla nehoda

Úvodní poznámka: 

Předchází: Priority

Drabble: 

Nejdřív ztuhla, kočka uvažující, zda strpí pohlazení výměnou za naději na mléko.
Náhle se pohnula dopředu. Každý ví, že léčitelé dokážou rány zacelit. Méně známo je, že je dokážou vytvářet. Protivník přestává útočit, brání se neexistujícím drápům, nechtějí se pustit.
Magicky ranit je však náročnější než léčit. Mnohem. Léčitelka namáhavě sesílá kouzlo a přitom se snaží dostat k jezírku.
Skálař využívá chvilkové nepozornosti společníků a soustředí se na krystal. Nesmí se dostat do nesprávných rukou.
Olivín se tříští na tisíce kousků. Jakákoli magie, kterou mohl skrývat, je nenávratně pryč.
Těžce zkoušený a momentálně nepodpíraný strop vydává poslední varování. Pak praská.

Závěrečná poznámka: 

Obhajoba: zvíře jsou ty magické spáry, které nechtějí pustit jednu z postav.
Následuje: Ven z toho

Obrázek uživatele Erendis

Priority

Úvodní poznámka: 

Předchozí: Cílová rovinka

Drabble: 

Tři páry očí hledí každý jinam; tři mysli se ubírají stejným směrem.

První vidí dvě překážky dělící ho od získání toho, pro co přišel. Vypořádá se s nimi, vezme si krystal a půjde. Nezajímá se o chvějící se stěny.
Jestli krystal nedostane on, nebude jej mít nikdo.

Druhý vidí bojující mágy a za nimi jezírko, kde byl krystal schován. Skrz ně neprojde, musí je zastavit. Času zbývá málo.

Třetí nevidí žádné dobré východisko. Obětoval by život, aby se krystal nedostal do špatných rukou. Je to ale třeba? Co když je tu jiná možnost?
Vrhá prosebný pohled na léčitelku.
„Pomoz mi!“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Cílová rovinka

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Zastavil se na kraji jeskynního dómu. Opatrně se propletl mezi fantastickými útvary až k mělkému jezírku u stěny. Pod hladinou se ve světle pavouka leskl drobný olivín.
Něco bylo špatně, ale neměl čas nad tím přemýšlet. Ucítil poryv magického větru. Instinktivně uskočil za nejbližší vápencový balvan. Na místo, kde před chviličkou stál, dopadl ulomený krápník. Uskočil znovu a poslal proti soupeři několik uvolněných kamenů.
Protivník je odrazil a proudem magie srazil další krápníky. Dóm zasténal: brzy se zhroutí.
Z chodby na opačném konci se ozvaly kroky. Takže dorazila už i ona.
Zaklel. Nemůže bojovat proti oběma a zároveň držet strop.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Priority

Obrázek uživatele Erendis

Vyprávění zasloužilé netopýřice

Úvodní poznámka: 

Předchází: Čtvrtý soupeř

Věnováno Neviathiel a Mila_JJ, neb si je vylobbovaly.

Drabble: 

Ať už si nějaký opečovávaný mazánek z jiného světa říká, co chce, lidem je lepší se vyhnout. Takže jsme pochopitelně nebyly vůbec nadšené, když se v naší útulné jeskyňce objevili hned dva.
Ten první by ještě ušel. Přiběhl tiše, krátce se zastavil, ponořil se do jezírka a kamsi odplaval.
Ten druhý přidupal jako lavina, a když nenašel prvního, zvedl takový vítr, až se jeskyně otřásla a mladší kolegyně dočista zpanikařily i s potomky.
Pak také zalezl do jezírka.
Jenže stěny se chvěly dál.
Co naděláme. Naštěstí máme i náhradní stanoviště.
Až jim to tady spadne na hlavu, budeme dávno pryč.

Závěrečná poznámka: 

Původně jsem uvažovala, že by ten druhý v běhu vletěl do hejna rojících se netopýrů. Ale on je ten typ, co by podobnou situaci řešil fajrbólem, a já mám zvířátka ráda. Takže došlo na mírumilovnější verzi.

Následuje: Cílová rovinka

Obrázek uživatele Erendis

Čtvrtý soupeř

Úvodní poznámka: 

Předchází: Tři a každý jiný

Drabble: 

Musí si pospíšit.
I když se k cíli dostane jako první, zbývá ještě cesta zpět na povrch. Přes odpor těch druhých. Ani na chviličku nevěřil, že „vítěz“ tohohle nevysloveného „závodu“ odejde bez potíží.
Možná to bylo působením krystalu, nebo snad magií místa samého a zkušenostmi skálaře, ale najednou vnímal složitý propletenec chodeb a jeskyní, dóm, kde se skrývá krystal, zatopená spodní patra i alternativní trasy. Instinkt v propasti mu napověděl správně: šel jednou z nejkratších. Ta úplně nejkratší byla dostupná jen rybám.
Vnímal také rostoucí neklid ve stěnách.
Zanadával.
Jestli neodejdou brzy, zůstanou tady napořád. Všichni tři i s krystalem.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Tři a každý jiný

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Ač věděla, že Rada je jiného názoru, sama byla přesvědčená, že její mistr není špatný člověk. Prostě jen neuznával hranice – přesvědčení, které oba sdíleli. Vědět víc, vidět dál. Nechtěli nikomu úmyslně ublížit. Ten zavalený muž, ti ostatní… Kácený strom musí někam dopadnout.
Teď musí hlavně získat krystal. Kdyby jí ho tak přenechal dobrovolně. Nechtějí s ním přece napáchat nic zlého.
Věděla ale, že to neudělá, příliš silně důvěřoval názoru Rady. Ti by se pominuli, kdyby se krystal dostal mistrovi do rukou.
Musí jej získat, aniž by se jim to doneslo.
Chodba se opět dělila. Nalevo strmě klesala do zatopených pater.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Čtvrtý soupeř

Obrázek uživatele Erendis

Vědecký zájem stranou

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Ocitli se na dně podzemní propasti. Zalitoval, že se nemůže zdržet. Jak často se podaří nově popsat něco takového?
Na opačném konci cesta pokračovala, větvila se do několika směrů. Zastavil se, na okamžik vnímal skály před sebou. Skrz harmonii vápenců zazníval cizí tón. Ona to musela také cítit, i když asi jinak.
Před sebou měli poslední úsek cesty.
Za sebou nezvaného společníka. Uprostřed nedůvěru.
„Půjdeme každý zvlášť.“
Vážně navrhuje, aby si o krystal dali závod?
I když…
Souboj tady by způsobil zával a nejspíš je zabil oba. V jeskyních je jako doma. Ona ne. Dokáže to.
Rozběhl se tunelem vlevo.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Čím se baví krápníky

Úvodní poznámka: 
Obrázek: 
Čím se baví krápníky
Závěrečná poznámka: 

A tímto bylo odhaleno, že zelený krystal není krystal, neb nemá krystalickou strukturu.
Obrázek šutráku (a taky padající kapky) byl sprostě ukraden z netu; tímto autorům děkuji za poskytnutí nevědomé výprosy).

Následuje: Vědecký zájem stranou

Obrázek uživatele Erendis

Nehybné společenství

Úvodní poznámka: 

Předchází: Smlouvání o čas

Drabble: 

Složitý mnohopatrový jeskynní komplex je tichý svědek zašlých časů. Spletenec chodeb vypráví o dobách, kdy podzemní voda stoupala a klesala, rozpouštějíc si cestu, krápníky nejrůznějších tvarů a velikostí trpělivě šepotají o kapkách, které zanechaly vzpomínku, podzemní jezírka a říčky připomínají, co bylo a může se vrátit.
Když půjdete dlouhé míle podzemím, protáhnete se několika úzkými průchody – někde si budete muset cestu prokopat – dojdete na dno podzemní propasti. Pokračujte dále, místy vodou. Nezabloudíte-li, dojdete do rozlehlé jeskyně plné fantastických výjevů, výtvorů kamene a vody.
Tam někde, ne uprostřed, pomalu zarůstá do sintru drobný zelenavý kámen, který sem na první pohled nepatří.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Smlouvání o čas

Úvodní poznámka: 

Předchází: Ten třetí vzadu

Drabble: 

„Nedovolím, aby se mu krystal dostal do rukou.“
„Nevšimla jsem si, že by tě někdo o dovolení žádal!“
Přinutil se neodseknout nazpátek. Postoprvé zapřemýšlel, jestli bylo správné nechat ji jít s ním.
Ale kdyby to neudělal, přišla by sama. On by o ní nevěděl. Ani o tom třetím.
Léčitelka ho úkosem pozorovala, jako by přemýšlela, co mu má říct.
„Když mu to nepřinesu, zabije mě.“
„Na dálku? To těžko.“
„Viděl jsi přece, co na dálku dokáže.“
Rozhodl se tvářit, že jí věří. V obojím.
„Rada by tě dokázala ochránit. Když mi pomůžeš.“
Hlavně musel získat krystal. Na ničem jiném nezáleží.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Ten třetí vzadu

Úvodní poznámka: 

Předchází: Hra na pravdu

Drabble: 

Ono se řekne, nenápadně je sledovat. Léčitelé mívají nadmíru vyvinutý smysl pro vnímání života kolem sebe, utajit před nimi svou přítomnost není lehké. K tomu dávat pozor na cestu, nenápadně si značit zpáteční…
Otřesů si všiml pozdě. Vyčarovat kolem sebe štít stihl na poslední chvíli. Naneštěstí neúplně.
Ti dva stačili utéct.
Mohli jeskynní strop strhnout schválně? Aby se ho zbavili?
Těžko. Nemohou o něm vědět.
Opatrně se začal protahovat. Žádná zlomenina, na to byl štít dostatečný. Samé drobné pohmožděniny, nepříjemné odřeniny. Bude to dobré. Za pár dní.
Jenže svaly, který nebolí, by se mu náramně hodily právě teď.
Aspoň pár.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Smlouvání o čas

Obrázek uživatele Erendis

Hra na pravdu

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Ten člověk, co nás sleduje, je tvůj bývalý mistr, že?“
„Není. Neznám ho.“
„Co tu dělá?“
„Předpokládám, že hledá to samé, co my.“
„Odkud by to věděl? Tohle nejsou báchorky vykládané na každém jarmarku. Všechny materiály má Rada. Víme o každém, kdo si je za poslední desítky let prohlížel.“
„O všech očividně ne. Nebo se to domákl jinak. Co já vím?!“
„Proč tu není tvůj mistr? Vynaložit takovou energii a nepřijít pro nic… Proč by to dělal?“ Nadechl se a podíval na svou společnici.
„Tvůj bývalý mistr tu není, protože sem poslal tebe, že? A není to bývalý mistr.“
Mlčení.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Ten třetí vzadu

Obrázek uživatele Erendis

Tři dělají společnost

Úvodní poznámka: 

Předchází: Básnická licence

Drabble: 

Šli už několik hodin podzemními chodbami. Léčitelku, jak se zdálo, přešla mizerná nálada a pozorně se rozhlížela kolem. Vypadala čím dál znepokojeněji.
„Někdo je tu s námi.“
„Nic jsem neslyšel.“
„Snaží se být nenápadný. Když se ale soustředím, vnímám jeho přítomnost.“
Zaklel.
„Drží se dál, není zatím důvod...“
„O to nejde. Potřebujeme se dostat o další patro níž. Tudy,“ ukázal vpřed. „Není to dvakrát stabilní. Jenže jiná cesta nejspíš není.“
Opatrně prošli. Vydechli úlevou.
Jeskyně se otřásla.
Hněvivý výkřik.
Vrhli se vpřed.
Zastavili se, když se země zklidnila.
„Zůstal tam?“
Zavrtěla hlavou. „Pořád ho cítím.“
„Takže jsme tu uvěznění tři.“

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Hra na pravdu

Obrázek uživatele Erendis

Básnická licence

Úvodní poznámka: 

Předchází: Dolů

Drabble: 

„Jak drahý poklad ukrýt přede všemi?
Jak navždy schovat životní své síly?
Toť dumal kletý černokněžník. V zemi
odpověď nalezl. Převzácné žíly
a kameny drahé. Nejzářivější
co hvězdu zručné ruce vybrousily...“

Nemohl si pomoci, pobyt pod zemí ho naplňoval lehkostí. Pátrání po tajemném artefaktu znělo příjemněji v podobě polozapomenutých veršů.
„Takže tohle hledáme? Jakýsi nablýskaný šutřík?“
Zapřemýšlel, jestli to opravdu neví, nebo jen tvrdošíjně hraje svoji „já nic, já náhodný kolemjdoucí“ roli. Každopádně nesdílela jeho dobrou náladu.
„Básníci mají bujnou představivost. Podle věrohodnějších zdrojů použil ten mág pomenší nebroušený kamínek barvou se podobající olivínu. Co přesně do něj ukryl, nevíme“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Dolů

Úvodní poznámka: 

Předchází: Kdo číhá ve tmě

Drabble: 

Nahlas nic neřekl, ale pod zem se těšil. Úzké chodby ani orientace mu nedělaly starosti; nestabilní stěnu uměl včas odhalit. Miloval s tváří u země naslouchat jejímu tepu.
Dovnitř vlezli vstupem na dně mělkého závrtu. Jestli hádají správně, potřebují se skrz jeskynní systém dostat na dno podzemní propasti několik mil odtud. Půjde-li to. Podle toho, co věděl, byly průchody mezi patry už pár set let zavalené. O to se ale snažil léčitelčin bývalý mistr, ne? Prorazit nové.
Poryv vánku mu odhodil pramínek z obličeje. Vpředu se šklebila průrva, přiváděla shora vzduch a sluneční paprsky.
Otvírala také cestu do jeskyně dole.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Básnická licence

Obrázek uživatele Erendis

Kdo číhá ve tmě

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 11: "Řekni vlkům, že jsem doma"

Předchází: Lepší než nožem dozad

Drabble: 

Věděl o nich o obou dlouho dopředu. Trochu ho překvapilo, že přicházejí spolu – ale co, bude snazší se jich zbavit. Potom. Zatím je potřeboval. Ta holka určitě ví, kde je krystal schovaný. Ten kluk vypadá na skálaře, bude umět najít bezpečnou cestu. Takže všechno, co potřebuje, je dostatečně dlouho jít potají v závěsu.

Rozhlédl se po vlhkých stěnách jeskyně, jen nepatrně osvětlených mihotavým světýlkem pavouka. Otřásl se. Uměl to se vzduchem a ohněm, tady v podzemí mu nebylo dobře.
Co nadělá. Ještě pár dní. Pak shrábne krystal a jim ukáže, že pan domácí - dočasný – je přítomen a oni nejsou neočekávání.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Dolů

Obrázek uživatele Erendis

Lepší než nožem do zad

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Máš vůbec tušení, kam přesně jdeme?“
Zatím to bylo jasné: nejkratší cestou k ohnisku otřesů. Teď vystoupali na kopec, odkud byl dobrý výhled, a zjistili, že žádné jedno ohnisko není. Krajinu před nimi zdobilo několik velmi nedávných trhlin. Nebylo pochyb, že v okolí je jich víc.
Potlačil chuť odseknout, ať si jde po sama po svých. Pokud jsou na stejné straně, proč zbytečně přijít o společníka. Pokud nejsou, chce ji mít na očích.
„Před lety se pokoušeli zdejší jeskyně zmapovat. Udělal jsem si kopii.“
Opatrně nákres rozprostřel na velký kámen.
„Kdybys tu chtěla něco dobře schovat, kam bys to dala?“

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Kdo číhá ve tmě

Obrázek uživatele Erendis

Moudrosti ze školních lavic

Úvodní poznámka: 

Předchází: Bouře v mozku

Drabble: 

Nevábné vyhlídky stranou, jedno je jisté. Půjdou do podzemí, tedy do tmy.
V kapse nahmatal průhledný kámen. Připomněl si postup, jaký je učili.

Předvídat. Nabití nějakou dobu trvá, nabitý krystal nevydrží věčně.
Aktivovat. Připravit k přijímání světla.
Vystavit světlu. Sluneční, měsíční nebo hvězdný svit, oheň, dokonce i světélkující hmyz, houby nebo ztrouchnivělý pařez.
Očarovat. Zachycenému světlu je třeba zabránit v úniku.
Upevnit. Nejlepší je krátká dřevěná hůlka se speciálně vydlabaným koncem.
Klid. Křišťál je křehký, při pádu se snadno rozbije. Rozbitá lampa nesvítí.

Studentům nikdy neuniklo, jak znějí počáteční písmenka pěkně za sebou.
A tak dostala magická svítilna svůj název.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Bouře v mozku

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Při chůzi přemítal, co mají vlastně před sebou.
Potřebují co nejdřív najít vstup do utajeného úkrytu. Ale třeba je blízko, třeba je dostatečně velký, a hlavně stabilní.
Potřebují najít… Co vlastně? Nemají tušení. Ale třeba to bude na místě samém očividné.
Potřebují předehnat toho třetího. Který na rozdíl od nich ví, co a kde hledat. Ale třeba budou mít štěstí.
Kradmo se podíval na svou společnici. Nevypadala, že by ji malá pravděpodobnost úspěchu jakkoli vzrušovala.
Třeba je jen až tak naivní.
Ale dobře věděl, že to je ta nejmarnější naděje ze všech. Spíš ví něco, co mu neřekla.
Už zase.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Narostla mu dlouhá paže

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

To jméno znal.
„Ty… Proč si to myslíš?“
Nevraživě k němu zvedla pohled od sbíraných bylin.
„Pár let jsem se u něj učila. Když jsem mohla pozorovat následky kouzla takhle zblízka… Poznám jeho styl.“
„Ty jsi… Proč?!“
Zabodla do něj oči.
„Protože u něj jsem mohla studovat věci, od kterých dává Rada poděšeně ruce pryč!“
„Existují hranice. Hranice, za jejichž překročení troška poznání nestojí.“
Teď byl pelyněk zajímavější než on.
„To… jsem nakonec taky pochopila. A odešla.“
Nádech, výdech, změna tématu.
„To nemohl být on. Rada… diskrétně sleduje hranice oblasti, kde sídlí. Neuniklo by nám, kdyby se odtud vzdálil.“
„Nevzdálil.“

Závěrečná poznámka: 

Název je citát ze Společenstva prstenu.

Následuje: Bouře v mozku

Obrázek uživatele Erendis

Příliš důrazné zaklepání

Úvodní poznámka: 

Předchází: Kamenité vrchy

Drabble: 

„Proč si to Rada myslí?“
Nevypadá, že ji zpráva překvapila, pomyslel si.
„Nejen oni. I já.“ Skály, kameny a země byly jeho oborem, to oba věděli. „Přesně, jak říkala ta stařena. Šlo to zvenčí, ne zevnitř. Jako by se někdo chtěl někam dostat.“
„Kam?“
Otázka mu zněla mechanicky, jakoby bez zájmu.
„Tohle,“ mávnul rukou kolem „je krasová oblast. Závrty, ponorné řeky, jeskyně… Některé nepřístupné. Tak tam.“ Zaváhal. „Máme podezření… Že je tam něco schované.“ Nervózně se zasmál. „Takový dobře utajený sklípek.“
Kývla, jako by doplnil jen poslední detail do jinak hotové skládačky.
„Víš o tom něco?“
„Vím, kdo to byl.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Kamenité vrchy

Úvodní poznámka: 

Předchází: Klid a bouře

Drabble: 

Rozloučili se hned ráno, poděkovali za stravu i nocleh. Zachráněný kupec ještě spal. Jeho dcera je pozorovala oknem.
Znovu kráčeli mlčky, ale tentokrát to bylo ticho napjaté. Oba věděli, že dál předstírat nemá cenu. Ale co přesně říct? Kolik toho říct? Kdo má začít? Když začnu já, bude mluvit i ten druhý?
Sešli z cesty, pryč od obydleného okolí kupecké stezky, stoupali dál do hloubi vrchoviny.
Zastavili se na prosluněné kamenité stráni. Léčitelka prohodila cosi o léčivkách.
Čaroděj si sedl na placatý kámen. Kámen příjemně hřál.
A zatímco ji pozoroval, jak sbírá hořké byliny, odhodlal se sám nakousnout kyselé jablko.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Erendis

Klid a bouře

Úvodní poznámka: 

Přechází: Konfrontace

Drabble: 

Vyrušil je zvuk otevíraných dveří a nejistým hlasem pronesené pozvání ke stolu.
Atmosféra u večeře ohlušovala tichem. Než kamínek první z nechtěných otázek strhl lavinu.
„Jakým kouzlem jste tatínkovi vrátila život?“
„Nebyl mrtvý.“
To už jim nevyvrátíš.
Nebyl mrtvý.
„Bylo to zemětřesení způsobené magií?“
„Samozřejmě, že ne.“
Nejspíš ano.
Bylo.
„Může mít zmrtvýchstátní vedlejší následky?“
„Nebyl mrtvý!“
Nevěří.
Proč to nechcete pochopit?!
„Je to vůbec on?“
„Samozřejmě!“
To nedopadne dobře.
Nikdy nebyl mrtvý!
Oba čarodějové v duchu hádali, co si myslí ten druhý. Nemohli se dočkat konce.
Kam se poděla zásada, že u jídelního stolu se o vážných věcech nemluví?

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Kamenité vrchy

Obrázek uživatele Erendis

Konfrontace

Úvodní poznámka: 

Předchází: Přirůstající maska

Drabble: 

„Co jsi s ním udělala?“
„Uzdravila, co asi. Proč vyvádíš?“
„Uzdravila? Nejsem možná léčitel, ale poznám člověka, který to měl mít už za sebou. Ten chlap neslezl hrobníkovi z lopaty, ten vylezl ze zasypaného hrobu!“
Chvilka ticha a přerývaného oddychování. Oba vědí, že ti uvnitř mají kupce dokonce za vzkříšeného z mrtvých.
„Tak intenzivní působení magie... Kde ses to naučila? Nebo raději, od koho? Tvé chování, co jsme se potkali… Něco mi tajíš. Řekni mi už konečně pravdu. Co tady doopravdy děláš?“
„To říká ten pravý. Co tady doopravdy děláš ty? A nepokoušej se mi namluvit báchorky o mapování otřesů!“

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Klid a bouře

Obrázek uživatele Erendis

Přirůstající maska

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Být potulnou léčitelkou, která za své služby nežádá peníze, má své výhody.
Rádi vás vidí. Místo odměny vám ochotně odpoví skoro na každou otázku, aby se alespoň nějak odvděčili. Stačí slovo o léčivých bylinách, které je třeba nasbírat, o nebezpečných silách, které je třeba vypudit, a pustí vás téměř kamkoli.
Nikoho nenapadne, že máte ještě další motiv.
Staráte se o lidi. Ale pokud si nedáte dobrý pozor, začnete se starat doopravdy.
Znát původ zemětřesení tváří v tvář jeho následkům...
Na okamžik snad i prospěje: přiměje najít sílu uzdravit zraněného, kterému už nikdo nedával naději.
Ale do očí se mu nepodíváte.

Závěrečná poznámka: 

Následuje: Konfrontace

Obrázek uživatele Erendis

Intermezzo: Skořápky zakázaného ovoce

Úvodní poznámka: 

Tato báseň patří k postavě, kterou v příběhu přímo nepotkáme, ale která má na děj velký vliv.

Předchází: Navzdory

Drabble: 

Nechápou ti, kdo málo znají
tu mámivou moc vítězství
když hranice se posouvají

Je opojnější vzácných vín
mít moc tvarovat samu zemi
být rychlejší než vlastní stín

Neznej bratra, otce, matku
zapomeň i na svou čest
cíl je cestou, vždy létají
třísky, když se kácí les

Jsou posedlí opatrností
neublížit jim káže strach
však k čemu je jim hora ctností?

Chci vždy a znovu posouvat
hranice možného a nechci
se nikdy za nic omlouvat

Umlč všechno, co jsi znala
nestarej se o cizí
když se zbavíš soucitnosti
následky tě nemrzí

Zdar novým obzorům! Zdar!
Zdar vědě, která nemá soka!
Zdar!

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A