Pod haldou

Obrázek uživatele KattyV

Četníci ve Vrbině

Fandom: 
Drabble: 

Hru na četníky a na zloděje milovali všichni.
Andula, dnes strážkyně zákona, se plížila ve Vrbině křovím. Mezi listím zahlédla záblesk barvy. Je to jasné, modrou košili má Ruda! Jako myška proklouzla blíž, se zatajeným dechem natáhla ruku mezi větve, aby plácla dostiženého padoucha. V posledním zlomku vteřiny si uvědomila, že Ruda nemá tmavé vlasy!
Člověk, kterého praštila, se nehýbal. Ani nemohl. Z hlavy mu zbývala sotva půlka. Zaječela.
Když esenbáci odjeli s tím, že je ještě přijede vyslechnout kapitán od kriminálky, parta rozpačitě stála kolem nazelenalé Anduly.
Aby ji rozptýlil, navrhl Jožka: „Vypatrame vraha sami. Mame natrenovano, no ni?“

Závěrečná poznámka: 

Další dílek zde

Obrázek uživatele KattyV

Za lepší zítřky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BEZ NÁROKU NA BOD!

Využila jsem dnešní krásný podvečer a vyběhla na procházku. V lese jsem si vzpomněla na mnohé budovatelské písně, které jsem v rámci nasátí atmosféry padesátých let vyslechla a na melodii známé písně Rozkvetlý den (znáte to - Bez chleba, nejde jíst...) jsem začala tvořit už druhou ódu - vlastní budovatelský text. Než jsem obešla svůj oblíbený okruh bylo hotovo, stačilo jenom zapsat. Trochu jsem narazila u těch sto slov. Když jich bylo třiadevadesát, mělo to lepší rytmus. Ale co už nadělám. :)

Drabble: 

Děti jsou budoucnost,
musí ale cvičit ctnost.
Neváhej teď pionýre,
nepodlehni hrubé síle.

Rudé šátky jasně září,
vyschl inkoust v kalamáři,
není třeba tolik psát,
radši začni bojovat.

Pro zemi svou,
zemi tu krásnou, líbeznou,
pobij teď všechny hloupé tmáře,
buržousty ba i pánbíčkáře,
pak bude líp.

Chlapče už, jen se tuž,
brzy z tebe bude muž,
oceli té žhavá řeka
v hutích na tě jistě čeká.

Dívko běž rychle vpřed,
v Nové huti čeká svět,
Jeřábnice, soustružnice,
Chlapci budou závidět.

Pro zemi svou,
zemi tu krásnou, líbeznou,
pobij teď všechny hloupé tmáře,
buržousty ba i pánbíčkáře,
pak bude líp.

Závěrečná poznámka: 

Je to óda, morální kocovinu doufám pocítí čtenář.

Obrázek uživatele KattyV

Prozrazen

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je čas se trochu posunout v ději. Zjistíte, že drobné zmínky o vedlejších postavách nejsou v drabblících jen tak pro nic za nic. ;)

Drabble: 

Ve Vrbině bylo fotbalové hřiště, altán, kde se občas pořádaly koncerty, zarostlá zákoutí, vhodná na nesčetné hry a... hospoda. Právě ta byla důvodem, proč do Vrbiny nesměli a současně neodolatelným lákadlem.
Největší rachot v ní zuřil po výplatě. Sledovat to bylo nebezpečné a vzrušující. I dnes bylo živo.
„Ty cype, si tvrdil, že si synek bratra stareho Lojzy, co ho zabasli za kradež drutov v elektrarni, a zatim si fizl!“
Následovalo mohutné plesknutí. Ze dveří vypadl tmavovlasý mladý muž, nadával a držel se za tvář.
„Nejni to ten chlopek, co sa hadal s Bulharem?“ pohlédl Jožka na ostatní.
Souhlasně přikývli.

Závěrečná poznámka: 

Další dílek zde

Obrázek uživatele KattyV

Knihy, má láska

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zatím vůbec nedostala prostor Libuška. Ona se prostě prosazuje těžko. Takže dnešní bonus jsem rezervovala pro ni.
Její velkou láskou jsou knížky, takže o čem jiném by měla pět ódu.

Drabble: 

Negrínek, Mikeš
nebo i statečný Vinnetou.
Knihy mé drahé knihy,
nosíte světu osvětu.
Díky vám Kometu
i Cestu na měsíc,
já zvládnu za týden,
tak jako nic.
Veverku Zrzečku,
co v lese dovádí,
tu mám snad nejradši,
kožíškem pohladí.

Luisa a Lotynka,
Gabra a Málinka,
byly mé sestřičky,
když byla jsem malinká.

Teď já už mám kamarádů více,
dokonce i ty, co nosí nohavice.
Jsou to však lotři bezcenní,
mé knihy sotva ocení.
Tvrdí, že strašlivě bolí z nich oči,
že radši do řeky zaplavat si skočí.

A v knize z Afriky,
kde rostou batáty,
prohlížej si pouze
holčiny nahatý!

Závěrečná poznámka: 

Myslím, že Libuška klukům malinko křivdí. To je tím, že na její snahy o povznesení ducha, dost kašlou. A z toho, že knihu Afrika snů a skutečnosti, takto hanebně zneužili, má vskutku morální kocovinu.
Ale i kluci si občas s chutí něco přečtou. Třeba nějakou tu verneovku nebo mayovku určitě. A díky Africe zažijí ještě i další dobrodružství. Přestože ani z toho nebude mít Libuška radost.

Obrázek uživatele KattyV

Z kluzki opravdu na lusky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na včerejší drabble. Jen pro objasnění těm mladším. Vyskytl se tam zelinář, jehož bulharský původ padl za oběť škrtání. V té době prostě většina malopěstitelů zeleniny byli Bulhaři.
Pozor, jedno sprosté slovo! V ostravštině se jim nejde tak docela vyhnout. :o)

Drabble: 

Jožka na lusky nezapomněl, ale změnil plán.
„Pudem skoro rano, to eště všeci budu v lužkach.“

Z domovů se vyplížili před čtvrtou. Rosa studila, vzduch byl ledový. Andula si namlouvala, že se třese zimou.
Aleš nabídl, že bude pozorovat Bulharův domek, a když něco uvidí, zapíská.
Ostatní přelezli plot a plížili se mezi záhony.
Hvízdnutí se neozvalo. Místo něho rozrazily ticho zlostné hlasy a štěkot psa. Neokusili ani hrášek. Pádili pryč, ale starý zelinář je chytil těsně před plotem.

Výprask dostali všichni, přestože Aleš se bránil, že on jest nevinen.
„Taky na guvno hlidač, si to zasluži,“ uzavřel Jožka zasmušile.

Závěrečná poznámka: 

Další dílek zde

Obrázek uživatele KattyV

Úskalí moderního spojení

Fandom: 
Drabble: 

„Od včil se budem svolavať morzeovku,“ navrhl Jožka. „jen jestli to holky zvladnu.“
Andula se nafoukla.
„Mi jde skvěle a Libušce líp než Alešovi.“
„Ten je na to tupy,“ připustil Jožka.
Teď se naštval Aleš. „Stejně nemáme telegraf.“
„Budem to robiť zrcatkama,“ rozhodl Jožka.

Po jeho zprávě BUDEM U SKLUSKI se holky a Aleš potkali u klouzačky v mateřské školce. Jožka s Rudou se zatím nudili za plotem místního zelináře, který právě hulákal na neznámého mladíka.
„Co tu děláte?“ zeptala se Andula, když se konečně sešli.
„Co by,“ podivil se Ruda. „Dyť sme vysilali PUDEM NA LUSKI.“
Inovace byla zrušena.

Závěrečná poznámka: 

Já vím, stále jsme se nedostali na haldu. Ale i na to doufám časem dojde, až témata dají. V každém případě, halda je od místa dění vzdálena tak asi tři sta metrů a tvoří každodenní kolorit místního života. Jde o haldu struskovou, na kterou se několikrát denně vylévá žhavá struska. V noci září do daleka. Odtud pojem rudá záře nad Kladnem. (Já vím, že je tam ještě i ten druhý smysl, ale fakt to v noci svítí.)

Mimochodem, kdyby to někoho zajímalo, morseovku se děti naučily od Ivana, který byl na vojně u spojařů, ale tato informace padla za oběť škrtání.

Další dílek zde

Obrázek uživatele KattyV

Prázdniny s vůní benzínu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bezprostředně navazuje na včerejší drabble.

Drabble: 

Z dumání nad světly je vyrušil rámus.
Před bytovkou, ve které bydleli kluci, túroval nakrátko ostříhaný mladý muž lesklý stroj.
„Čumte, ta je fajna,“ obdivně vzdychnul Jožka.
„Ivan, kdes to sebral?“ křiknul Ruda. „Dyť si doma z vojny s bidu měsic.“
„Našetřil sem, no ni? Sem teď veduci dilny.“
„Jawa 250,“ zíral Jožka na motorku s posvátnou úctou.
„Chcete svezt, synci?“
Andulu naštvalo, že se Ivan obrací jenom na kluky. Ale byla ochotná mu odpustit. Dobře si pamatovala, jak jí věnoval Vlastu s velkým článkem o její milované gymnastice.
Však on sveze všechny.
Vypadalo to, že je čekají skvělé prázdniny.

Závěrečná poznámka: 

Další dílek zde

Obrázek uživatele KattyV

Alkohol je metla lidstva

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jen pro ujasnění. Partu, kolem které se bude celý příběh točit, tvoří pět dětí: Jožka s Rudou, bráchové, Aleš, kamarád mladšího Rudy, a Andula s Libuškou, spolužačky Jožky. Dnes ale škola končí a začínají prázdniny. Ti starší byli dneska v kunčické škole naposledy, je jim jedenáct a po prázdninách půjdou na osmiletku do Kunčiček.

Drabble: 

Domů mířili společně. Kluci se pošťuchovali, byli rádi, že už vlastně začaly prázdniny, přestože sotva minula desátá dopoledne.
Holky se potichu hádaly.
„Tak co je?“ obořil se na ně Jožka.
„Andula nedala soudružce bonbony, jak měla,“ oznámila Libuška.
„Měla kecy na tatínka a že ze mě bude jeřábnice. Ale já chci být detektivka.“
Kluci zbystřili.
„Naval bonbony!“
Andula vytáhla – rumové pralinky.
Aleš pohoršeně pronesl: „Alkohol je metla lidstva!“
Ostatní měli jiný názor. Slupli je na to šup.
„Myslim,“ pronesl Jožka, „že sem ožraty. Vidim svitit lampu.“
„To není tim,“ usoudil Ruda, „to se ňaky ožraty v eletrarně netrefil do vypinača.“

Závěrečná poznámka: 

Další dílek zde

Obrázek uživatele KattyV

Kde jsi, tati?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokusím se o víceméně souvislý příběh (to je pro mě výzva, zatím jsem vždycky psala jednotlivé drabblíky, budiž mi tedy témata nakloněna). Bude se odehrávat v padesátých letech ve stínu Nové huti a ostravské haldy. Více si můžete přečíst v popisu fandomu.
Jednou z hlavních postav je dvanáctiletá Andula.

Drabble: 

Co Andulin táta nebyl doma, se všechno změnilo.
Ne že by předtím bylo nějak zvlášť veselo. Že život není peříčko, věděla odmala. Z války jí naštěstí utkvělo v paměti pramálo, ale že po válce nebylo v obchodech vůbec nic, a to nic ještě bylo na lístky, si pamatovala přesně.
Ale u nich doma zas nebylo tak zle, protože maminka v krámě přece jen občas dokázala dát kousek másla stranou, babička chovala králíky a tatínek... ten dokázal opatřit cokoli.
„Šmelinář,“ prohlašovala soudružka učitelka s opovržením, jako by od něj tu a tam něco nevzala. Jenže to bylo předtím. Než ho zavřeli.

Závěrečná poznámka: 

Na další dílek pokračujte zde

Stránky

-A A +A