DMD č. 30 pro 30.4.2011 Téma: Pokud ještě neumřeli tak tam žijí dodnes

Rozhovor

fandom: historie (relativně nedávná)
poznámka: i když už je vlastně květen, nápad se vylíhl a byl neodbytný. Mám dojem, že DMD je silně návykové... tak ještě mimo soutěž:

„Miláčku, zanedlouho se vezmeme. To bude krásné. Těšíš se, miláčku?“
„Ano, lásko, už se moc těším.“
„Budeme už pořád spolu, všechno budeme dělat spolu, to bude ale krásné. Já se tak těším.“
„Já se taky těším, lásko, to bude vážně nádherné.“
„Budu se o tebe starat a ty o mě. No nebude to nádhera, miláčku?“
„To bude, lásko. Už se nemůžu dočkat.“
„A až se vezmeme, budeme bydlet u tvých rodičů, miláčku.“
„Obávám se, že to nepůjde, lásko.“
„Jakpak to, miláčku?“
„Protože moji rodiče bydlí ještě pořád u svých rodičů, lásko.“

A pokud ještě neumřeli, tak tam žijí šťastně dodnes.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Amy

It's the final countdown

Čas od času si přeji, abych mohla být lepší. Možná méně… přezíravá?
Na tom ale stejně nezáleží. Nevěřím totiž na „a pokud ještě neumřeli, tak tam žijí dodnes,“ příběhy.
Chcete vědět proč?
Protože všichni žijí po velmi krátký čas. A všichni umírají.
Kromě mě, samozřejmě. Jsem tak stará… a pohleďte na mě! Působím jako mladá. Nevinná.
Jo… problém je, že už se tak dávno necítím.
Veškeré sny jsem zahodila už kdysi. Propadly se do propasti ztracených slibů a nadějí.
Je to spravedlivé. Nejspíš. Opravdu? Zasloužím si to všechno nést? (what have I done?)
Pro mě už všechny pohádky pozbyly smyslu.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Keneu

Žijí dál

Fandom: crossover
Poznámka: věnováno všem účastníkům i čtenářům DMD, všem využitým i zneužitým postavám, autorům našich oblíbených postav (hlavně níže uvedených). Zdaleka je tam nemám všechny, ale na tyto jsem si teď vzpomněla. Jsou to postavy, které jsem obrečela. Jako želva.
Poznámka 2: Nazáleží na pořadí
Poznámka 3: jména přes pomlčku jsem zde brala jako jedno slovo (Obi-Wan).

Qui-Gon Jinn
Obi-Wan Kenobi
Jonatán a Karel Lví Srdce
Albus Brumbál
Severus Snape
princ Septimus
Boromir
Leslie Burkeová
Nick Andros
inspektor Javert
Ambrosius
Kordélie
Mariko-san
Renata Zahořalá
myš Algernon
Vilík
Katsumoto
don Diego de la Vega
Maximus Decimus Meridas
Athos
Ianto Jones
Antonius Block
Přiznejte se. Viděli jste je umírat. Znali jste je, milovali, prožívali s nimi dobrodružství i všední okamžiky. Dokud nepřišel šílený autor, sekáč s kosou, a neskončil to jednou provždy. Tedy, téměř provždy. Protože všechny ty postavy žijí dál. Stačí otevřít knížku na správném místě, pustit film od začátku, přijít znovu do divadla. V příbězích žijí dál.

Rok: 
2011

Domov

Kedysi rád cestoval. Ešte aj teraz si vo voľnom čase rád pripomenul svoju dávnu vášeň. Na tých cestách sa naučil, že každé miesto má svoje príbehy, ktoré ho robia zaujímavejším, skutočnejším, tak trochu vám ho približujú. Umožňujú ľudom sa z miestom zviazať, či naopak, nemôcť ho vystáť. Podmieňujú emocionálnu odozvu. Toto mesto ich však malo akosi priveľa. Boli také bizarné, odlišné, akoby spolu vôbec nesúviseli; no čosi nepostihnuteľné na ich charaktere im dodávalo zvláštnu vzájomnú konzistenciu. Páčilo sa mu to. Bol na svete pridlho, nečakal, že nájde miesto, ktoré ho tak zaujme. No cítil, že tu by vedel ostať natrvalo.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Ness

A jak to bylo dál...

Fandom: Divocí a zlí
A/N: Mám ráda šťastné konce. I když, jak pro koho.

Muž ve středních letech stojí u prolézačky. Sleduje, jak holčička ve žluté pláštěnce skáče přes kaluže. Blátivá voda cáká kolem červených gumáčků a blonďáté culíky se jí houpou do rytmu; nebude jí víc než osm.
„Nedáte si bonbón, mladá slečno?“ přijde blíž a natáhne ruku se sáčkem. Otřepané klišé, ovšem stále fungující.
„Kuju, jsou moc dobrý,“ zahuhlá holčička s plnou pusou a upře na něj velká zelená kukadla.
Muži se při tom při tom pohledu zrychlí dech a v kalhotách ucítí příjemné pnutí.
„A jakpak ti říkají?“ Je taková sladká a nevinná... A je tu s ním dočista sama.
„Elvírka.“

Rok: 
2011

Rozprávka pre upírčatá

Fandom: upíri

"Bol raz jeden cintorín a na ňom nežil upír. Bol to samotár a najradšej mal mladé trúchliace vdovy.
Raz sa stalo, že v noc, kedy bol prvý zimný spln a osrienené náhrobky sa malebne ligotali, zavítala na cintorín upírka. Mala dlhé havranie vlasy a očarujúco diabolský úsmev. Upír sa zamiloval na prvý pohľad a ponúkol upírke svoju útulnú studenú kryptu plnú hustých pavučín. Upírka privolila a pokiaľ na nich nezasvietilo slnko, nežijú tam dodnes."
Upírka zavrela knižku. Kŕdeľ nemŕtvych detí ticho sedel a najmladšie zabudli cucať končatiny, ktoré mali v rukách.
"Tak, deti, do rakiev a nieže budete skúšať spať!"

Fandom: 
Rok: 
2011

Návrat za Nickem

Skutečně tam byli obři. Daniel viděl, že Nick je šťastný, když po mnoha letech zjistil, že to, co se mu tehdy stalo, nebyla jen jeho představa. Daniel byl také šťastný, do jeho života se přece vrátil dědeček. Vždyť se vlastně do svého života vrátil i on sám!
Jenže teď, když měl Nicka zpátky, se s ním musel opět rozloučit. Přes všechnu radost se do jeho srdce vkrádala bolest. Nevěděl, zda se ještě někdy uvidí.
***
Po deseti letech Daniel stál před roztáčející se bránou. Bude Nick pořád ještě naživu?
O chvíli později vstoupil do červí díry s nadějí – určitě se shledají.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele hidden_lemur

A žili šťastně až do smrti...

Fandom: Lemuři. Obecně. :)
Poznámka: Přemýšleli jste někdy o tom, kdo koho vlastně pozoruje? :) P.S: Věnováno všem pachatelům DMD, byl to perfektní duben! Kuju.

"Povídám, že je to důležité! Musíme opustit údolí."
"Ale já ještě nedokončila výzkum... "
"Čekáš mládě, Neet!! Potlouká se tu konkurenční rodina a potravy je málo! Já myslím, že v porovnání s tím vším začíná nějaká hloupá skupinka Dlouhonohých poněkud ztrácet na lesku..."
Mladá lemuří samička nakrčila nos. Máma Tanii měla pravdu. Samozřejmě, že měla. Jenže oni byli TAK zvláštní! Časem se naučila rozklíčovat jejich rituály. Znát jejich pachy. Odlesk divných věcí, které si nasazovali na oči a hleděli JEJICH směrem...
"Já vím," řekla tiše, "jen chci vědět, jak skončí příběh..."
"Jestli neumřeli, žili šťastně až do smrti. A pojď už!"

Fandom: 
Rok: 
2011

Nerozlučná trojice

fandom: realita

Seznámili se snad ještě za třicetileté války. Patřili k sobě. Jejich srdce bila ve stejném rytmu a přinášela naději do obleženého města. I v míru zněl v ulicích jejich zpěv. Bim bam bum...
Až do toho osudného dne. Brnem zněly ozvěny výstřelů a ani oni nezůstali ušetřeni utrpení. Pak pro jednoho z nich přišli muži ve stejnokrojích, ale na rukávech měli vyšité špatné kříže, celé pokřivené. Odešel. Výstřely zazněly nějak jinak, smutněji. Bim bam...
Dlouho čekali. Nedávno se vrátil, úplně potichu. Změnil se, ale jejich srdce stále souzněla. Bim bam bum...
E-moll.
Zvony kostela Nanebevzetí Panny Marie. Už navždy spolu.

Fandom: 
Rok: 
2011

Zahrada mrtvých

Fandom: historie
Poznámka: Ráda bych se rozloučila něčím veselejším a nápaditějším, ale s hlasitou televizí za zády jsem holt nic lepšího dohromady nedala. Při psaní jsem měla na mysli dnešní zahradu U anglických panen v Praze na Malé Straně.

Vysoká zeď sahající téměř do stejné výše jako střechy okolních domů. Za ní se nacházela zahrada skrytá všem pohledům.
Tady sídlil klášter bosých karmelitek. Sestry tu žily podle přísných předpisů svaté Terezie z Ávily, životem zasvěceným modlitbám a rozjímání. Nikdy nevycházely, nepřijímaly návštěvy ani korespondenci. Vysoká zeď jim uzavírala pohled na vnější svět.
Jejich rodiče, sourozenci a přátelé se s nimi rozloučili s vědomím, že už se nikdy neshledají. Mohli jen doufat, že jsou ve svém novém životě šťastné. A když někdy míjeli klášterní zahradu, vzpomínali na své blízké, které tam za zdí stále žijí, třebaže pro ně jsou mrtvé.

Fandom: 
Rok: 
2011

Posmrtná idylka

Fandom: Crossover Harry Potter a Torchwood
Poznámka: Děkuju, bylo to skvělé!!!

Pokud ještě neumřeli, tak tam žijí dodnes… To je sice hezké, ale co ti zemřelí…?

„Moje káva je prý nejlepší na světě. Ochutnej,“ hrdě prohlásil Ianto a pohladil kávovar.
Remus se mírně usmál. „Dávám přednost horké čokoládě.“
A potom Ianta naučil, jak ji správně připravit.
Toshiko a Tonksová se v koutku tiše hihňaly. Od pracovních záležitostí se už dávno posunuly k zajímavějším tématům. Například k probírání mužských předností.
Severus s Owenem to všechno skepticky sledovali a posléze uspořádali soutěž o nejcyničtější poznámku. Studnice jejich cynismu nevyschla ani po dvacátém kole.

…I těm se daří dobře. A tak to má být.

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Julie

Jenže oni zemřeli...

Fandom: Avevina totalita
Poznámka: napsáno ve spolupráci s Ave

Začalo to nenápadně. Každý totalitní režim přece musí likvidovat své nepřátele. A definice nepřítele je občas trochu… flexibilní.
Napřed popravovala za skutečně vážné zločiny. Třeba za zavřenou hospodu. Nebo za nepsaní komentářů. Potom ale přitvrdila – modroocí, leváci, ti, co se nedívali divně. Lidí ubývalo. A jednoho dne – bylo to myslím úterý – náhle zjistila, že je posledním žijícím člověkem. Rozhlédla se a spokojeně pokývala hlavou.
Vítr se proháněl mezi stromy a lidské stavby se pomaličku začaly rozpadat. Hypermarkety obsadili šváby.
Pak se objevil. Doktor. S vážným výrazem a mečem v ruce. Diktátora se na něj ušklíbla a zachichotala se.
„Jdeš pozdě!“

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Terda

Na přežití!

fandom: námořnický crossover
A/N: Náhlý nápad mimo soutež a bez nároku na bod. Tímto se omlouvám zmíněným pánům za to, že jsem je měsíc trápila a podrobovala své zvrhlé libovůli. Doufám, že mi to odpustí a nebudou mě chodit strašit. Jo a už se těším na příští rok!

V útulné přístavní hospůdce sedí kolem stolu několik mužů. Před nimi leží talíře plné dobrého jídla a krásná hostinská, jim bohatě dolévá poháry tím nejlepším vínem. Teď už se můžou veselit.

Malý jednoruký muž sedící v čele stolu povstává a zvedá svůj pohár.
„Připíjím na to, že jsme to všechno ve zdraví přežili! Takže pánové na přežití!“
Jeden po druhém vstávají a zvedají své vlastní poháry – Velký blonďatý kapitán, mladý, hubený důstojník, dokonce i pobledlý doktor, který se spíš než jídlu a pití věnuje svému novému zvířecímu mazlíčkovi.
„Na přežití!“ pronáší sborem.

A pokud se neopili, tak si připíjejí dodnes.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Champbacca

Okovy pro Edvina

Fandom: Equilibrium (rok 3007)

Celý život mu proletěl před očima. Jak se počátkem jednadvacátého století stal upírobijcem, později einherjem, pak šéfem komanda božích bojovníků a později kapitánem vlastní astrální lodi. Ragnarök, který přišel začátkem století třiadvacátého, byl sice dost na hovno, ale přežil ho a ne sám.
Stal se prvním Pánem Nečasu, po boku synů Odina, Tóra a dalších zastával úřad boha básnictví, pivovarnictví a antikoncepce. Teď sranda skončila. Po přesně tisíci letech kapituloval.
Své veršů prosté ano řekl Thrúdr chvilku po úsvitu, po líbánkách na Betelgeuze se usadili v nové Valhale a pokud neumřeli, což sotva připadá v úvahu, tak tam žijí dodnes.

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Puma

Pohádka na dobrou noc

Bylo nebylo…
Kdysi dávno v královstvím dalekém…předalekém…

----------------------
Povím ti pohádku,
o stříbrném kuřátku,
o hladovém koťátku,
o nesmělém princátku.

Zavři oči, naslouchej,
příběh tiše poslouchej.
Zavři oči a jen sni,
o zázracích, o princích.

Půjdem spolu pozpátku,
za klubíčkem ze drátků,
za korunkou z korálků,
za tajemstvím v pozlátku.

Zavři oči, naslouchej,
příběh tiše poslouchej.
Zavři oči a jen sni,
o zázracích, o princích.

Chceš znát tuhle pohádku?
Procházet se na bálu?
Chceš znát tuhle pohádku?
A mít šaty z hedvábu?

Zavři oči, naslouchej,
příběh tiše poslouchej.
Zavři oči a jen sni,
o zázracích, o princích.
-----------------------

A pokud neumřeli…

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele eliade

Naší vinou?

Fandom: Harry Potter
Poznámka: Věnováno všem autorům fanfiction, kteří nevědomky určují osud literárních postav, především všem účastníkům DMD :).

V nebelvírské společenské místnosti bylo živo.
Harry, Ron a Hermiona seděli pospolu a o něčem diskutovali.
„Máte pravdu,“ řekl Ron. „Byl to náročný měsíc. Kdybyste věděli, co všechno jsem musel stihnout. Prožil jsem toho spoustu a většinou to nebyly dvakrát příjemné zážitky.“
„To mi povídej,“ ušklíbla se Hermiona. „Já musela absolvovat rande se Severusem Snapem. Hned dvakrát.“
Harry raději mlčel. Nechtěl vyprávět o pletkách, které byl nucen mít s Dracem Malfoyem. Nerad by žil v takové pokroucené realitě navěky. Raději by umřel.
„Copak ještě ti nadšení pisálkové nepochopili, že musíme prožívat všechno, co si vymyslí?!“ vyslovil Ron myšlenky všech tří.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Rebelka

Jak to všechno dopadlo

Fandom: Crossover (Červený trpaslík, Bang! a dvakrát realita)

„Mám slabost pro proužky,“ zašeptala jedna Listerova ponožka druhé a mrkla dírou. Hupsly spolu do soukromého šuplíku a měly se rády.
„Tobě to tak sluší, když na mě míříš Volcanicem,“ usmál se Willy the Kid na Calamity Janet a narovnal si klobouk. Otevřeli si spolu hokynářství a prodávali Bible za nekřesťanské ceny.
„Milujte se a množte se,“ poradila chřipka bakteriím. Naskákaly na člověka a zařekly se, že tentokrát se už stěhovat nebudou.
„Říkala jsi, že můžu posledního dubna odejít,“ připomněla Rebelce značně opotřebovaná Múza. Opustila svoji zavařovací sklenici, složila si papírovou vlaštovku a odlétla na ní vstříc záři zapadajícího slunce.

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Marek

Interview…

Fandom: Harry Potter
Poznámka: Děkuji všem za komentáře. Tvůrcům těchto stránek za soutěž. Všem zúčastněným za skvělou zábavu. A hlavně mým nejbližším z okruhu HP FF. Toto věnuji JIM! Arn Dair, Angie77, Jana Varga, Witch. Navíc jmenovitě chci poděkovat Profesor(ce). Děkuji vám všem za úžasně strávené večery.

„Takže říkáte, že teď již nejste sadomasochistický vrah?“ Zeptala se obdivně redaktorka.
„Když si najdete správnou cestu například Buddhismus. Zabíjení vás přestane bavit. Jak stárnete, zjišťujete, že to není to nejlepší, co jste od svého života chtěli.“
„Ovládnutí světa tedy není to nejlepší, co můžete v životě dosáhnout?“
„Přesně tak. Kolik bídy a utrpení vznikne. To nepočítám ty nešťastné rodiny!“
„Tak to bylo vše od bývalého vůdce světa, Lorda Voldemorta. Chtěl byste něco vzkázat přátelům?“
„Mno já jích moc nemám.“
„A co Potterovy?“
„Ty jsem neviděl již drahně let. Pokud v Godrikově dole neumřeli, tak tam žijí šťastní do dnes.“

Fandom: 
Rok: 
2011

Poslední případ

fandom: Sherlock Holmes
pozn. aut. č. 1: I když povídka Poslední poklona nepatří k mým nejoblíbenějším, rozhodla jsem se napsat jakýsi úplný závěr. Možná to není úplně kánon… posuďte sami.
pozn. aut. č. 2: chtěla bych všem moc a moc poděkovat za nádherné komentáře. A všem komentujícím (ale i těm, co jen četli a nekomentovali) toto drabble věnovat. Ještě jednou díky.

*

Zpod kapoty se vyvalil oblak dýmu.
„To ne!“ zvolal doktor Watson.
„Konečně!“ vykřikl Sherlock Holmes. Watson na něj rozčileně pohlédl.
„Co jste tím myslel?“
„Je to hromada šrotu.“ Holmes vystoupil. „Co navrhujete?“ zeptal se snad poprvé v životě.
„Pokusím se to opravit.
„Já jdu na nejbližší nádraží.“ Holmes udělal několik kroků a ohlédl se. „Vy ne?“
„Ne.“
Holmes se vydal zpět. „Za pár let si stejně všichni budou myslet, že je to nemoderní rachotina. Nechte to tu. Vás nezajímá můj poslední případ? Skutečně poslední?“
„Ano, ale…“
„Tak pojďte.“
Bylo hodně posledních případů. Auto tam stojí dodnes. Je to nemoderní rachotina.

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Mia

DMD končí, my píšeme dál

Fandom: Equilibrium (a malý záblesk reality na závěr)

András plánoval, že bude mít s Irenou vlastní děti, které budou Nebi i Peklu úplně ukradené.
Agnes doufala, že jestli na její svatbu s Liamem opravdu jednou dojde, obejdou se bez holubiček a lososových srdíček.
Zach s Iasonem válčili dál pospolu někde v Maďarských kopcích a celý svět jim mohl políbit…
Leandros dál dělal (nejen) Ireně ze života peklo. Nikdy jí ale neřekl, že ji má svým způsobem rád. Možná když se opil.
Paddy a Riza vyrostli z dětské zvědavosti a narostla jim křídla.
Aiden a Alex se jednou narodí.
Náš příběh ale nekončí… možná čeká na vás. Přidejte se!

Pozn.: děkuju organizátorům a všem, co mi okomentovali má drabble, plus připomínám, že pokud by někomu náš fandom chyběl, má možnost se beztrestně zapojit do jeho tvorby, stačí se ozvat mě, Innes nebo Champbaccovi (ano, to je reklama...) :)

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Lejdynka

Dům s věžičkou

fandom: Muminci
poznámka: věnováno všem účastníkům DMD a hlavně organizátorkám, za jejich úžasné výkony. Děkuji všem!

„Jednoho dne přišla povodeň a odnesla muminí domeček. Jeho obyvatelé se vydali do světa, aby našli domov nový. Všechny, které potkali, vzali sebou, aby jim nebylo smutno. Bílého tvorečka, skřítka s harmonikou, bambula, mimlu. Nejmenšího drobečka nesla maminka v košíku na šití. Po dlouhé době došli do krásného údolí. Postavili si tam dům s věžičkou a pokud ještě neumřeli, tak tam žijí dodnes.“
Maminka zmlkla. Na strastiplné cestě, docela sami, bez domova a bez tatínka, nevěřila tak docela tomuhle příběhu.
Pohladila slzy, které spícímu muminkovi zasychaly na tvářích a zatoužila po tom, aby se pohádka, kterou právě dovyprávěla, stala skutečností.

Fandom: 
Rok: 
2011

Perfect Love

Fandom: Star Wars

Spolu tvořili dokonalý pár. Slíbili si věrnost a oddanost. Jejich láska však byla zakázána. Ona byla vysoce postavená a on byl jediem. Vzali se potichu v soukromí, ale o to víc to byla krásná chvíle. Mohli si ji vychutnat a sdílet ten nádherný okamžik. On zbožnoval její křivky, jenž se tak krásně vlnily. Ona jeho svalnaté tělo, kterým se na ní tisknul. Miloval jí tak moc, že by pro ni udělal cokoliv. Zradil by pro ni všechny své přátele, vzdal se své víry a porušil všechny sliby. Temná strana ovšem byla zrádná... Toto nebyl pohádkový konec v jaký všichni doufali...

Fandom: 
Rok: 
2011

Zahrádkářská pohádka

fandom: ze života
poznámka/varování: je to strašná ptákovina (a navzdory svému vzdělání jsem možná i nasekala nějakou tu pěstitelskou chybu), ale řekla jsem si, že závěr přece nevzdám. Takže se omlouvám za případné újmy na zdraví po přečtení :)

Byla jednou jedna mateřská rostlina ostružiny.
Když přišel každoroční čas vegetativního množení, pěstitel zkušeně oddělil několik výhonků, pečlivě zabalil a spolu s řadou dalších dovezl na trh.
Netrvalo dlouho a všechny rostlinky rozprodal.
Dvě z ostružinových koupili také majitelé malé zahrádky v zahrádkářské kolonii, protože už dlouho toužili po sklizni vlastních ostružin.
A tak byly ty dvě sazenice převezeny na zahrádku, s láskou zasazeny, zalívány a opečovávány. Dařilo se jim dobře, rostly a sílily až se zahrádkáři konečně dočkali první sklizně ostružin.
A protože v péči o své ostružiníky neustávali, rodily tyto každý rok znovu.
A jestli neumřely, rodí dodnes.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Ebženka

Romeo a Julie revisited

fandom: Romeo a Julie
pozn.: Kdyby se Romeo choval jako průměrný mladý muž, dopadlo by to pravděpodobně takto. Veškeré věty připomínající vzdáleně citace jsem si vymyslela.

"Ach Julie, má lásko! Tys mrtva, a já zde... živ..." blábolí Romeo, zlomen žalem.
Tu zvolá: "Víno! Víno mi nalejte, ať v rudém proudu utopím svůj bol..." vbíhá do nejbližšího šenku.
Přichází bratr Vavřinec a Paris.
Julie se probouzí.
"Kde, ach kde můj Romeo?"
Vavřinec: "Stala se taková... nehoda, ctná panno. Než jsem mu řekl, že žiješ... pohleď sama."
Vede ji k šenku.
"Na chvíli tu nejsem, a on se ožere jako prase a cicmá se s kdovíjakou... ne, tohle nepřežiju!" omdlévá Julie do náruče Paridovy.
Následovalo rychlé anulování sňatku prvého a bombastická svatba. Montekové a Kapuleti se asi nesmíří...

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Blanca

Rodinné album

Zakladatelem jejich rodu byl princ. Vlastně král - i třicet sekund se počítá! Pak to s nimi šlo z kopce.
Zchudlý šlechtic, snažící se lstí vydobýt postavení na dvoře královny Elizabeth.
Komorník slabomyslného prince regenta, který se neúspěšně snažil dostat alespoň do sněmovny lordů.
A nakonec kapitán v první světové válce, bojující o přežití.
Historie k nim byla krutá.
Ale on to tak nenechá.
Přihlížel, jak si princ bere dívku ze střední vrstvy a na tváři se mu usadil odhodlaný úsměv.
V tu chvíli se za ním ozvalo: "I have a cunning plan!"
Při pohledu na Baldrica jeho naděje opět pohasly.

Fandom: Blackadder (Černá Zmije)

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Smrtijedka

Goodbye world...

Fandom: Doctor Who
Poznámka: Není to žádný skvost, spíš jen rozloučení, které jde doufám dostatečně dobře poznat.

Vtrhli do domu, nadělali hrozný nepořádek – hlavně on, ona se povětšinou omlouvala. Stejně to byla milá holka, i když možná malinko drzá.
Prý 'to' hledají. Snažila se jim vysvětlit, že nic takového nemá, že ona je počestná žena, ale nepřesvědčila je. Nakonec – po tom, co rozvrátili polovinu domu – odnesli topinkovač a trs banánů. Ta holka poděkovala a ještě jednou se omluvila než vběhla do telefonní budky na dvoře.
Právě zapadalo slunce. Obzor měl všechny barvy duhy.
„To je takové klišé...“ hlesla než ji úplně pohltila síla okamžiku.

Doktor a Rose nastartovali svůj Druhý Modrý Domov.
Jestli nezemřeli, tak cestují dodnes...

----------------------------------------------------

Tak už to končí. Je mi lehce sentimentálně, takže to raději vezmu zkrátka. Moc jsem si to tady užila, zjistila jsem, že občas dokážu napsat i něco smysluplného, co lidi třeba i osloví a přiměje ke komentáři, a hlavně to dodalo smysl celému mému dubnu. Chtěla bych poděkovat všem, jmenovitě snad Rebelce a ioannině, které mě v průběhu všelijak inspirovaly (nejen ke psaní, já se zase tak snadno inspirovat nedám ;)), všem komentujícím a samozřejmě organizátorkám, kterým se tímto omlouvám za (tuším) dvojí opravování. Mějte se krásně, uvidíme se (možná) na pikniku, jinak každopádně zase příští rok!

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Anne

A kde jsou

Fandom Nightrunners
A/N: Ještě to nemám dočtené, takže to je jistě AU, a ještě se mi příčí malého Gherina zatěžovat otázkou dlouhověkosti ´faieů

,,Tatí, vyprávěj mi, jak ti zranili nohu.“
,,Byly to zlé časy. Zrovna v té době začínala válka. Já, strýček Seregil a čaroděj jsme se vydali zachránit zajatého strýčka Aleka. Podařilo se mu jim utéct a přidal se k nám. Napadli jsme zlou čarodějnici. Strýc Alek ji zasáhl šípem a já se s ní utkal mečem. Chvíli jsem nedával pozor a zakousla se do mi do nohy. Měl jsem štěstí, že nám na pomoc přišli vojáci. Kvůli jedu se mi však nikdy úplně nezahojila.“
,,A kde je strýček Seregil a strýček Alek?“
,,Pokud ještě neumřeli, žijí dodnes v daleké zemi Aurënen.“

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Aries

Stále živý nepřítel

Fandom: Budeč. Liškomágové
A/N: Velmi volně souvisí drabletem První rána. (Snad z toho časem bude celý večerníček. Bez záruky.)

Bylo pozdě si říkat, že měl zas úplně šílený nápad. Evžen to v duchu uznával, ale couvnout už nemohl a žádné lepší řešení neznal.
Nervózně přemýšlel, jak se to mohlo stát. Věděl, že zrádce je pořád naživu, ale myslel si, že z vězení, ke kterému ho sám odsoudil, se nikdy nedostane. Přepočítal se. Někdo mnohem mocnější prolomil jeho kouzlo a pomohl mu ven. Co nevidět bude muset čelit tváří v tvář jemu i jeho záhadným spojencům.
Tušil, co od něho chtějí. A měl strach.
Tma se zavlnila. Už jsou tady.
Evžen se narovnal a s bušícím srdcem vystoupil ze stínu.

Rok: 
2011

Do věčnosti

Planeta země byla pustá jako duše prostitutky a protkaná nitkami dálnic jako Hitlerovské Německo. Život minul, čas lidstva se blížil ke konci. Nebe rudlo blížícím se sluncem, již ani nebyl znát rozdíl mezi dnem a nocí. Vládlo neuvěřitelné vedro.
A na jižním pólu si v jedné z posledních louží vody máčela nohy dáma v šněrovacích šatech. Kus od ní ve stínu vyprahlé skály seděl šedovlasý muž přihýbající si z placatky záhadné tekutiny. Žena v jedné ruce držela vějíř a druhou si netrpělivě poklepávala po koleni. Najednou prudce vstala a vrazila muži pořádnou facku. „Já ti dám, Nicolasi, vynalézat kámen mudrců!“

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Lunkvil

Případ Popelka

fandom: Saturnin
poznámka: Uf! Jo, a jsem na sebe hrozně pyšná, že jsem měla zatím všechno ve správné délce.
-----------------------------------------------------------
„A máme to!“
„Nejásejte předčasně, pane řediteli, ještě zbývá poslední věta.“
„Málem bych byl zapomněl. ‚Žili šťastně až do smrti.‘ Co o tom soudíte?“
„S macechou jako potenciální tchýní? Těžko.“
„Drahý Saturnine, mám dojem, že macecha, a dokonce ani líné sestry nebudou hlavní problém. Přece jen vlivu předchozího prostředí se Popelka zbavila. Nicméně myslím, že příčinou potíží bude nedostatek vzdělání ve dvorské etiketě.“
„Souhlasím. A nezapomínejme na princovu povahu. Zamiluje se do nejkrásnější dívky. Ale až její půvab povadne? Manželská krize se nám rýsuje v řádu několika let.“
„Ovšem, ovšem. Myslím, že věrohodná formulace bude znít ‚Žili až do smrti‘.“

Fandom: 
Rok: 
2011

Stránky

-A A +A