DMD č. 16 pro 16.4.2011 Téma: Cena za štěstí

Dotyk šťastia

Dotknem sa stromu, zmení sa na zlato.

Dotknem sa kameňa, zmení sa na zlato.

Tráva pod mojimi nohami sa stáva zlatou, všetko sa pod mojimi rukami mení na cenné.

Odteraz bude Frýgia prekvitať. Bohatstvo, moc, všetko bude moje. Nič mi už nezabráni v šťastí.

Vraciam sa do mesta, do svojho paláca, predstavujúc si, aký už čoskoro vzbudím úžas.

Už vchádzam dovnútra; ktosi mi ide naproti. Moja milovaná dcéra, beží ma privítať. Otváram náruč. Bude prvá, s ktorou sa podelím o šťastie.

Už sa chúli v mojom náručí, začínam rozprávať. No zrazu je iná, ťažká a chladná… Dcéra moja? Dcéra moja!

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Ness

Vyúčtování

A/N: Není to úplně dopilované, ale myšlenka snad jasná je. (Ad gramatika: to nejsou chyby, vím o tom a je to tam schválně)

Malým holčičkám stačí ke štěstí dva kopečky jahodové, i když semtam skončí na zemi.
Pak vyrostou a přijdou o dětskou nevinnost.
Přestože někoho milujeme, v hádkách občas říkáme ošklivé věci, které zraňují.
Pak odejde a zbyde bolest v srdci.
Rodina bývá milující oporou a záchrannou sítí. I tak jim někdy odmlouváme a ubližujeme.
Pak síť náhle zmizí a zůstaneme sami.
O něco přicházíme plíživě a pomalu, o něco prudce a najednou. Pokaždé si naše štěstí uvědomíme příliš pozdě, když už není možný krok zpátky a život na nás mává účtem.
Protože cenu za něj platíme vždycky, až když ho ztratíme.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Amy

Cena za štěstí

Kdybych měla říct jednu nejdůležitější věc, kterou jsem se během svého (příliš) dlouhého života naučila, bylo by to nejspíš toto:
Osud je mrcha.
Je těžký, zákeřný a bolí. Obzvláště když jste stejní jako já. Prokletí.
Častokrát jsem se již za dlouhých osamělých nocí sama sebe tázala, proč se mi něco takového přihodilo. Proč jen jsem za krátkou, tak zoufale krátkou chvíli dokonalého štěstí a blaženosti musela následně zaplatit tolika lety spalující bolesti?
Chce se mi křičet a prudce tlouct pěstmi okolo sebe. Jako už tisíckrát předtím, avšak i nyní zůstávám sedět, snažím se zahnat hořké slzy a prostě… jít dál.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Ebženka

Pár č. 1

fandom: Skip Beat!
Poznámka: takhle to jednou musí dopadnout, já v to pevně doufám. A tentokrát opravdu BJB. :-)

Na nákup jedině v převleku. Kličkovat denně zástupy fanoušků. Vyhýbat se houfům paparazzi. Nevnímat urážky partnerových fanoušků.
Na oslavu jejich zásnub pronikli nevítaní hosté. Hvězda popu Fuwa Sho několikrát slovně napadl ženicha a zbil dalšího vetřelce, frontmana skupiny Vie Ghoul, než se oba podařilo odvést.
Na svatební párty se moderátor Ishibashi Hikaru opil, vyznal nevěstě lásku a k ránu byl spatřen, jak pláče na rameni prezidentovi LME. Nevěstu atakovalo několik hereček toužících stát na jejím místě. Nevěsta opakovaně musela použít svůj Zlodušský úsměv, úroveň 5.

Konečně spolu.
Kyoko Mogami, Nejmilovanější japonská herečka, a Tsuruga Ren, Nejvíce sexy muž v Japonsku.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Wee-wees

Mládě

Dobře se, vlci, dívejte!

Měsíční paprsek svítí na Poradní skálu, když rozechvělá máma Vlčice postrčí Mauglího dopředu. Tygří řev se žene džunglí. Šér Chán chce to, co mu již jednou uniklo.
Přimluví se medvěd Bálú, po něm Baghíra. Člověčí mládě je malé. Člověčí mládě je slabé. Ať si běhá se smečkou.
„Chceš si ho tedy, Vlčice, ponechat?“
„Přišlo ke mně, maličké bylo, zuby ani drápy nemá, ale nebálo se. Ráda si ho ponechám. Přinese nám štěstí.“
Džungle zná cenu štěstí, odvahy i cenu dobrého skutku. Akéla přijme lidské mládě do smečky.

Dobře se, vlci, dívejte! Dobře – dobře se, vlci, dívejte!

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Arengil

Vrtkavá štěstěna

Téma: Cena za štěstí
Fandom: Tajemství Sahary
Poznámka: Sice je to blbý, ale bodík je bodík

„Lékaře!“
Slepec přejel rukama po kalifově rozlehlém břiše a náhle prudce zmáčknul.
„Ty lotře! Tvrdil jsi, že to bude bezbolestné…! A jestli ne, pak ti Alláh buď milostiv…“
„Předhodíš mě svým hadům?“ usmál se lékař. „Tím se břichabolu sotva zbavíš, můj pane.“
„Ty pse!“ ulevil si jeho pán a sledoval, jak čaromocné ruce hmatají kolem něj.
Když našly tác s pamlsky, mrskly s ním nemilosrdně o zem. „Řekl jsem žádné jídlo!“
„Někdy mám pocit, jako bys mě viděl…“
Odříct si oblíbené cukroví, hurisky a nadto nenacházet úlevu už ani v popravách, taková byla pro kalifa z Timbuktu cena za vředy.

Rok: 
2011

Mladší bratříček

fandom: Sherlock Holmes (BBC)
pozn. aut. č. 1: Navazuje na drabble z tématu Nektar a Ambrózie a drabble z tématu Vůně hořkých mandlí (napsáno jako bonusové), toto je poslední díl.
pozn. aut. č. 2: všem moc děkuji za komentáře.

Mycroft se vrátil v devět ráno. Rodiče byli pryč a Sherlock, neboť rodiče se domnívali, že Mycroft odjel, u tetičky.
„Kde jsi byl?“ rozlehl se halou hlas.
„Sherlocku? Neměl bys být…“
„Zjistil jsem, že nejedeš, tak jsem se vrátil.“
„Tak se zase sbal a jeď zpátky.“
„Vlastně jsem tě přišel varovat. Teta sem bude obden jezdit zalévat květiny. Mezi druhou a třetí. Když budeš mít štěstí…“
Zmetek, prolétlo Mycroftovi hlavou.
„Co za svou informaci chceš?“ zeptal se.
„Umíš zfalšovat omluvenku? Nechci tento týden do školy.“
„Mám tě vychovávat, ne učit lhát.“
„Já vím. Proto výmluvu vymyslím sám. Ty to napíšeš.“

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Blanca

Daň ze štěstí

Jela si v kočáře, zabalená v plyši a sametu. Kdepak, ta si u na mě ani nevzpomene. Na zimu jsem jí byl dobrý, aby nebyla sama. Teď vyšlo slunce a ona frnk - a je pryč.
Dveře do suterénu se otevřely a objevily se v nich dvě ženské postavy:
„Vedu Mimi. Prosila, abych ji vzala za tebou.“
„Můžu tu zůstat?“
„„Třeba navždycky, když budeš chtít.“
„Miluji tě, Rodolfo!“
Když ji k sobě přitiskl, na několik okamžiků ho zaplavilo dokonalé štěstí.
Pak se ale její tělo otřáslo záchvatem kašle a ochablo.
Vrátila se k němu jen proto, aby mu zemřela v náručí.

Fandom: La Bohéme (právě jsem se z té opery vrátila, tak mě to inspirovalo...)

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Mia

Cena za štěstí

fandom: Equilibrium
pozn.: inspirace se na mě vykašlala, BJB

„Dobrou noc, leannan.“ Usmála se na něj.
„Dobrou noc, Irén.“ Zašeptal, políbil ji na čelo a pak se na ni díval tak dlouho, dokud neusnula.
Věděl, že jednoho dne sem můžou vtrhnout ti z Nebe i ti z Pekla a zničit všechno, co pro něj něco znamenalo. Že kdyby se tak opravdu stalo, zemře při tom spousta lidí, na kterých mu záleželo. A přesto to byl všechno ochoten riskovat pro ni a pro její děti, které přijal za svoje a které mu přirostly k srdci.
Miloval je všechny tři a ani v nejmenším nelitoval svého rozhodnutí. Stáli mu za to.

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Profesor

Kubík Nepaměť

Fandom: Profesor von Drak
Varování: Roztříštěné a smutné
Poznámka: Volné pokračování včerejšího drabble. Pár dalších střípků z Danielova snu. Nebo to nebyl sen?
---
Říkali mu Kubík Nepaměť. Nevěděl, kdo je, uměl jen veršovat. Ale práce se nebál.
*
Kateřina byla krásná. Sedávali spolu u Božích muk, on jí šeptal veršovánky a nebe bylo blíž.
*
Syna pojmenovali Jan. Anička se narodila o rok později.
*
Uměl oživit sny. Každý večer, ať byl jakkoli unavený, brával děti na Cestu sta věží. Žil jejich radostí.
*
Všechno skončilo prozřením. Toho dne ho Jan vyhodil z domu. Snesl to mlčky. Být katolík znamenalo zradu.
*
S pláčem bloudil bitevní vřavou. Hledal, aby odpustil.

***

„Dojímavé,“ pronesl jízlivý hlas.
Daniel neodpověděl. Nechal sebou mrštit ke stěně.

Bolelo to, ale on už nebrečel. Platil.

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Tess

Prospektor

Utratil všechno. I když to nestálo moc, nezbylo mu nic. Tedy zatím. Ale ten dárek za to stál.
Až dokončí tenhle turnus, bude si snad moct dovolit lepší vybavení, lepší loď a těžební práva k nějakému bližšímu meteoritu.
Bude se moct oženit.
Přichytil dárek tak, aby na něj pořád viděl. Symbol, který projasní temnotu nekonečného vesmíru kolem. A bude to potřeba, protože ho čekají dlouhé osamělé měsíce a možná nadějný meteorit, obsahující pořádné množství vzácných kovů.
Teď to chce jen trochu štěstí...
Některé věci si za peníze nekoupíte.
Některé zase ano.
Na palubní desce leží malý přívěšek.
Muška jenom zlatá.

Fandom: 
Rok: 
2011

Nákup

Pan Symeon Altman, majitel firmy Altman - lektvary všeho druhu, podezíravě sledoval pochybného chlápka, který se již hodnou chvíli po jeho krámku motal a vypadal, že něco hledá.
„Jak mohu pomoct?“
Zeptal se příkre, když už hledání trvalo podle něj příliš dlouho.
„Potřeboval bych něco... na hezkou pleť. Proti vráskám a takovým věcem. Pro... ééé... holku.“
Prodavač se ušklíbl a přinesl elegantní flakónek.
„Tři srpce, prosím.“

Mundungus Fletcher spokojeně vyšel z krámku. Za pitomou pleťovou vodičku by to byla cena opravdu přemrštěná - kdyby se mu ovšem nebylo povedlo během nakupování štípnout lahvičku Felix Felicitis. To za ty tři srpce opravdu stálo.

Fandom: 
Rok: 
2011

Posledních pár okamžiků

Fandom: Deadman Wonderland
Poznámka: Tak jo moje nadšení první dílem tohohle anime (vyšel dneska a těšil jsem se na to už dobrého půl roku, vlastně od doby co jsem přečetl mangu) se přetransformovali v něco, co stejně nikdo (tedy pokud tady není někdo, kdo zná fandom) nepochopí. Ach jo!

Mimi si vzala černou podprsenku. Ganta ji viděl. Prosvítala přes bílou školní uniformu. Alespoň se měl na co dívat při nudné hodině dějepisu; koho by v takhle krásný den zajímali dávno mrtví lidé?
Zítra pojedou na poslední školní výlet, než se rozejdou na střední školy. Nesmí se ji zapomenout zeptat, na kterou chce jít.
Yamakatsu zívl. Ganta se usmál; věděl proč je unavený. Celou noc hráli hry.
I jeho se musí zeptat. Musí se domluvit na stejné.
Určitě se jim podaří vybrat skvělou!
Byl až trestuhodně šťastný.
Venku začala hrát povědomá melodie; připomněla mu staré Tokio.
Podíval se z okna...

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Aveva

Dokonalý plán

To je ta rozmyšlená strategie.
Měli nenápadně zmizet. Spolu.
Stačilo by jen se ho dotknout ve správný okamžik. Jenže.
Voda smyla veškeré magické krytí. Náhle stála jak nahá, všem na očích.
Nejlepší plány vždycky naruší skutečnost.
Překvapeně se na ni díval. Soustředil se.
Nepodívala se mu do očí, protože její oči by mohl poznat. Touha po pomstě a odplatě se zamaskovat nedá.
Rozhodnutí padlo. Cenu za budoucí štěstí zaplatí on. Udělala ty tři kroky, které je dělily. Pomalu a klidně, aby neupoutávala pozornost a dotkla se jeho ruky.
Připravené kouzlo fungovalo. Popelka opustila ples i s trofejí, pro kterou přišla.

Fandom: 
Rok: 
2011

Stálo to za to

poznámka: když se nápad dostaví na dané téma dvakrát...

Kdo je ta dívka s čarokrásnýma očima?
Od okamžiku, kdy ji spatřil na plese, nepodíval se František na žádnou jinou. Z okouzlení vykvetla láska. Pět let svůj vzájemný cit skrývali. Pak vypukl skandál.
Na Františka tlačí strýc i obě sestry, nepřátelé kují pikle. František a jeho milá se nevzdávají. Nechtějí jeden bez druhého žít.
Řešení se najde. Morganatický sňatek. František se musí vzdát pro budoucí ženu a děti všech práv, titulů a poct, které jim měly náležet. Vzdát se dědických práv svých dětí. František souhlasí. Je to nepatrná cena za čtrnáct let štěstí, které ukončí až sedm výstřelů v Sarajevu.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Marek

Cena nejvyšší…

Poznámka: Doufám, že někoho nenapadlo něco podobného…

Štěstí? Co je to štěstí. On snad nikdy v životě štěstí neměl. Jeho otec ho neměl rád a matka? Ani nemluvě. Pak ho potkalo štěstí v podobě JÍ. Ale velice brzy o ni zase přišel. Platil za vše. Za svůj původ, vzhled i názory. Doufal, že ho potkalo štěstí v Podobě Pána Zla. Ale zmýlil se. Nakonec přišel o tu, kterou miloval. Život si s ním zahrával kdykoli mu k tomu dal příležitost. A teď zaplatil cenu nejvyšší. Svůj život. Svůj život zaplatil za štěstí jiných i celého světa. Severus Snape, ležel na dně Chroptící Chýše a umíral úplně sám.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele hidden_lemur

Cena za štěstí

Fandom: Návrat Krásného Prevíta
Poznámka: lemur stále vykazuje neklamné známky placatosti. Takže další BJB. Zítra bude lépe.

"Blbost," řekla Náhoda.
"Kdepak," zakřenil se Osud. (Mezi námi - on vlastně NEBYL hodný. Ve své nejhlubší podstatě odjakživa disponoval vychcánkovstvím malého kluka, vždy připraveného stisknout červený čudlík, jen aby viděl, co se stane.)
"To neuděláš," řekla Náhoda. "Podívej se na něj - je tak šťastný..."
"Bohužel. Jsem nevyhnutelný. A za štěstí se platí."
"Někdy," řekla Náhoda, "tě fakt nemám ráda..."
"Ale pomůžeš mi," prohlásil s jistotou, za kterou by ho s chutí praštila - tím spíš, že byla zcela oprávněná.

Oscar zaúpěl. Poznal by ho kdykoli. Dokonce i s růžovými vlasy a piercingem ve spodním rtu. A takové to bylo hezké století...

Rok: 
2011

Podvedený ďábel

„Takže to chápu tak, že mě uděláš šťastným a za to budeš chtít za tři roky mou duši?“ ptal se Raynor.
„Přesně tak, duše je cena za štěstí,“ odpověděl Satan a mrskal vztekle ocasem.
„Dobře přijímám. Tak do toho. Ať se mám dobře.“

Po tři léta se Raynor jen bavil a měl všeho dostatek. Za tři roky se však Satan skutečně dostavil.

„Přišel jsem si pro tvoji duši“.
„Sakra, víš, stala se nemilá věc. Včera mi ta duše praskla, tak ti ji dám i s pneumatikou, jo?“ řekl Raynor a nechal stát vyjeveného Satana za dveřmi s pneumatikou ve spárech.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Birute

Ach, ta mládež

„To stahování vůbec nepomáhá,“ zaúpěla dcera, když si stáhla bolestivě malý střevíc.
„Ale prosím tě,“ řekla jí matka. „Zkusíme ti ji na noc ponořit do výtažku, co mi doporučila sousedka. Jejich Majdalenka už to vyzkoušela a prý to zabírá jedna radost.“
„A nemyslíš, že by ti to mohla namluvit jenom proto, aby mi noha ještě víc natekla, abych nemohla Majdalenku ohrozit?“
„Pravda,“ usoudila matka. „Tak ti ji na noc dáme do ledu. Musíme si pospíšit, princ už prošel celou Krutibáň.“
„A nefňukej,“ přisadila si babička. „To za mých mladých let jsme si sekaly palce a paty, když na věc došlo.“

Fandom: 
Rok: 
2011

Můj pan Darcy

fandom: na konci

Ve třinácti letech si poprvé uvědomila, že místo Elizabeth Bennetové by mělo být ve skutečnosti její. Nejen místo. I manžel. Fitzwilliam Darcy... Zejména manžel. Svému snu obětovala přátele, záliby i kariéru.
Konečně přišla ta chvíle. Veškeré své úspory předala u vchodu.

„Je-li zde někdo, kdo ví o závažném důvodu, proč by manželství nemohlo být uzavřeno, ať promluví teď, nebo ať mlčí navždy.“
Kněz se už už nadechoval, aby pokračoval, ale v lavici povstal muž v červeném obleku a usmál se: „Předplacená doba právě vypršela.“
Hystericky vykřikla, když jí pracovník herny strhl s hlavy projekční helmu s nápisem Lepší než život.

fandom: Červený trpaslík

Rok: 
2011
Obrázek uživatele sigam

Sázka

Mladá dívka seděla v potemnělém pokoji a nehybnýma očima zírala na jedno jediné místo. Bezmyšlenkovitě si při tom okusovala nehty, které zářily jasným, ale částečně sloupaným lakem. Kapky vody ze špatně těsnícího kohoutku neúprosně odměřovaly zbývající čas a jejich zvuk se svojí hlasitostí přibližoval sérii výbuchů. Ne náhodou si vzpomněla na nebohého Viléma. Také si připadala uvězněná. Stálo to za to? Stála ta hloupá sázka, kvůli které je tam, kde je, za to? Bude opravdu tak šťastná, když vyhraje? Neměla by se raději smířit s tím, že na to nemá? Povzdechla si. Proč jen říkala, že napíše všech třicet drabbles?

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Jeřabina

Účel světí princezny

Fandom: jistý LARP
Poznámka: Já chápu, že tohle téma nikdo nepochopí, ale Sothis mi ho nasadila, když byl zážitek příliš čerstvý.

„... a v rámci dodávky botiček do oříškových vesmírů potřebujeme avatara pro zajištění stabilního portálu do pohádkové subdivize,“ dokončila Karkulka monolog a konečně se nadechla.
O chvíli později stoupala po svahu s trumfem v ruce. Tak nějak tušila, že tanec v botičkách posbíraných po krajích chaosu princeznám příliš neprospěje, ale kariérní postup je důležitější. Očekávala, že s místem v administraci u Pohádky se může rozloučit – na druhou stranu, ovládnout svět je poměrně lukrativní možnost.
S tímhle trumfem už bude mít téměř všechny karty potřebné k ovládnutí této dimenze. Stát se vládkyní říše a držitelkou podpisů ostatně stojí za pár utancovaných princezen.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Sothis Blue

Frondvúdlská nadace

„Kdo je proti?“ zeptal se Chéčgrustl Ilkštl už jen pro forma. „Nikdo, děkuji vám. Prosím členy výboru, na palubu.“
Na zaostalé planetě v končinách, které si rozhodně nemohou dělat nárok na módnost, přistála malá loď. Nápis na jejím boku hlásal Frondvúdlská nadace štěstí, ale poněvadž byl ve frondvúdlském pachovém písmu, pro které do vzdálenosti dvou tisíc parseků nikdo neměl příslušné receptory, nikdo si jej nepřečetl. Z lodi vystoupily tři fialovooranžové bytosti.
„Pan Arthur Dent?“
„Hm... ano?“ odvážil se Arthur.
Frondvúdlané rozvinuli chapadla v uctivém gestu. „Blahopřejeme, pane Dente. Přijměte laskavě naše nejvyšší ocenění Největší z prdele klika v dějinách vesmíru.“

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Brygmi

Klasického hollywoodu není nikdy dost

fandom: hollywoodský multifandom

Občas kvůli štěstí musíte riskovat, zabíjet a lhát. I když jste jen pojišťovák.
Občas kvůli svému štěstí seberete štěstí někomu jinému. Protože všechno by to mělo být o vás (o Evě).
Občas kvůli štěstí musíte přežít dva leopardy a z nich jenom jednoho domestikovaného.
Občas kvůli štěstí musíte zastavit promítačku a srovnat postavy na plátně.
Občas se kvůli štěstí musíte vzdát své kouzelné moci. A siamské kočky Pyewacketa.
Občas se kvůli štěstí musíte zúčastnit rakouské pěvecké soutěže a taky ji vyhrát.
Občas si kvůli štěstí musíte mezi postele pověsit prostěradlo.

Občas vás štěstí stojí jen peníze za lístek do kina.

filmy: Pojistka smrti; Vše o Evě; Leopardí žena; Hellzapoppin; Bell, Book and Candle; Za zvuků hudby; Stalo se jedné noci

Rok: 
2011

Epilog

fandom : originální a s trochou zpoždění ;P

Zimní Čas zemřel včera v noci na selhání srdce poté, co potkal svou spřízněnou duši. Zimní čas hovořil chladným hlasem, přesto se uvnitř skýtal romantik. Tento kant v něm rostl silou slunovratu a při prvním pohledu na spřízněnou duši se hořce vznítil.
Relativní Čas, držitel Nobelovy ceny, s nímž jsme hovořili o ztrátě přítele, řekl, že Zimní Čas se v posledních dnech svého života hodně změnil, viděl věci jasněji. Zimní Čas nakonec došel k přesvědčení, že abychom mohli žít v harmonii s vesmírem, musíme si uchovat víru v tom, čemu starověké národy říkaly "fátum" a co my dnes nazýváme osud.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele eliade

O štěstí

Fandom: Originál
Poznámka: Jen takové rádoby poetické hraní se slovy...

Štěstí.
Je to jen dotyk motýlích křídel.
Záblesk padající hvězdy.
Úsměv na zachmuřené tváři.
Čtyřlístek v jetelovém poli.
Zlaté zrnko na poušti.
Nálada slunečného dne.
Muška jenom zlatá.
Růže mezi trním, duhový květ.
Je to dětský smích.
Blyštící se koňská podkova.
Kominíkův knoflík.
Vzdálený zpěv andělů.
Duha za deštivého dne.
Štěstí.

Pro někoho jsou štěstím peníze, pro druhého láska, pro dalšího spokojená rodina. Někdo je šťastný, když jsou šťastní ostatní.

Někteří hledali celý život a nenašli ho. Kolik měli zaplatit, aby se jim dostalo štěstí?
Jiní jako by se narodili pod šťastnou hvězdou. To měli opravdu jen štěstí… na štěstí?

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Danae

Štěstí a čest

Palankýn z třešňového dřeva má záclonky z bambusu. Uklánějící dav mě nevidí, ale já mohu pozorovat všechny. Když zahlédnu jeho, srdce se mi v hrudi zastaví. Kolem úst už se mu rýsují vrásky, ale pohled má stále pevný. Na ošoupané haleně hrdě nosí mon dávno mrtvého lorda. Ronin, samuraj bez pána. Zažila jsem s ním nejkrásnější den svého života. Já, princezna na útěku, on, můj poslední osobní strážce. Zdálo, že spolu můžeme být šťastni - v den Hvězdy tkalců jsme se potáceli mezi láskou a povinností. Následujícího rána vše skončilo. Štěstí beze cti je pouhá iluze. Přesto nikdy nezapomenu, Miyamoto Usagi.

Fandom: 
Rok: 
2011

Město

fandom: Haruki Murakami: Konec světa & Hard-boiled Wonderland

K Městu se vydal, protože musel, a já ho na této cestě tiše doprovázel, i když jsem nechtěl a bál se. Byl jsem tisíckrát u toho, když o něm vyprávěl. Při každém výsměchu, který sklízel, jsem doufal, že přestane hledat.
Jednou k ránu o něm uslyšel. Do Města vedla jen jedna cesta a bylo v něm vše, po čem kdo toužil. Říkali, že před vstupem do něj se každý musí něčeho vzdát, nikdo si tím ale nebyl jistý. Prý cena za štěstí ve Městě.
Jako stín jsem věděl, co přijde. Znal jsem tu drobnou překážku, která nás u brány čekala.

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Neferet

Nehoda

„Jakou má krevní skupinu?“ zeptal se lékař muže vedle něj.
„B negativní,“ odpověděl muž, spěchající za pojízdným lůžkem, na kterém ležela ona. Byla mrtvolně bledá a na krku se jí skvěly dvě čerstvé jizvy. „Byla to nehoda,“ vypravil ze sebe.
Ano nehoda, jak jinak to nazvat? Bylo to poprvé. Přišla za ním dobrovolně. Chtěla, aby byl šťastný. Neodolal. Věřila mu, že si dá pozor, že jí nikdy neublíží, ale nezvládl to. Chuť její krve byla neuvěřitelně opojná. Nikdy by ho nenapadlo, že takhle může chutnat. Selhal a téměř vysál všechnu krev. Málem jí zabil, cena za štěstí, o kterou nestál.

Fandom: 
Rok: 
2011
Obrázek uživatele Rebelka

Setkáme se ve snění

Fandom: Sandman
Drabble navazuje na Údolí mlh. Dál jsem zatím se čtením nepokročila, tak nevím, jestli není tenhle příběh v následujících dílech vyřešený nějak jinak.
Pro Danae

Hongkong

Li Na klopýtala snem. Zubaté stíny k ní natahovaly ruce. Volaly, lákaly.
Tenkrát za ní přišel poprvé, v očích temnotu. Přesto se ho nebála.
Zahnal přízraky.
„Snít je snadné, Nado,“ zašeptal a houpal ji v náručí, dokud nezačala dýchat pravidelně.
Byly jí čtyři roky.

Li Na plula snem.
Chodil za ní každou noc. Držel ji za ruku. Zvláštně se usmíval. A plášť mu vlál, i když nefoukal vítr.
Nikdy neprozradil svoje jméno.
„Jednou si třeba vzpomeneš, Nado.“
Bylo jí šestnáct, sedmnáct, pětatřicet...

Li Na byla ve snech šťastná.
Ale ten prázdný pocit kdesi uvnitř byl s každým probuzením bolavější.

Fandom: 
Rok: 
2011

Stránky

-A A +A