DMD Bonus č. 10 pro 30. 4. 2018.

Obrázek uživatele Owlicious

První budou poslední

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuje téma: Tři krát tři

Drabble: 

Tři rybáři vystupují na horu Proměnění, netušíce, co je čeká.
Stanou tváří v tvář třem, kteří nezemřeli.
Duch k nim donese hlas Otce, který říká 'poslouchejte Syna'.
Po takovém zážitku se jim nechce odejít.

Tři přátelé přicházejí do zahrady, nevědouce, jak vážná je situace.
Třikrát usnou, ač mají být oporou ve zkoušce.
Noční vzduch je probudí hlasem přítele, zrazujícím slovem 'Mistře'.
Po takovém šoku se jim nechce zůstávat.

Tři učedníci slibují sdílet osud Mistra, nerozumějíce, jaký bude.
Tvrdou zkouškou jim budou tři temné dny beznaděje.
Vzkříšený jim posílá Ducha, aby jejich hlasům naslouchaly davy.
Po takové zkušenosti se musejí rozdělit.

Závěrečná poznámka: 

Úplně poslední letošní drabble, úplně po limitu. Ale chtělo být napsáno.

Budiž nám všem květen lehký.

Obrázek uživatele Blanca

Ashes to Dust

Úvodní poznámka: 

Nahrazuje téma "Všechno nebo nic"

Drabble: 

The ground lurched under Thorne's feet.
There was no flame and nothing else that would indicate an explosion, yet it couldn't be anything else.
He picked himself up and ran towards the concrete building.
He needed to save them - the only clues left to his father.
The building was beginning to crumble from within.
If they were in the lab, there was no way they survived.
As he waded through the rabble, he found a little girl.
Alive. Unconscious.
He took her in his arms and left the cursed camp.
On the way to town he met Wolf.
New hope?

Závěrečná poznámka: 

Jak tetuje život

Fandom: 
Drabble: 

Jak tetuje život? Jako o život...
"Mamí, hele , tetovaný kůň!"
"Ten není tetovaný, je pruhovaný a je to zebra."
"Aha!"
"Mami, koukej! Támhle je lidská zebra!"
"Sárinko,ne, to je potetovaný muž."
"Aha!"
A naše babička je v obličeji potetovaná nebo pruhovaná?"
"Tím myslíš asi její vrásky! A čím ty jsou? Holka, to je těžká odpověď! Vrásky jsou tetování lidským životním osudem."
"Tak ten osud neumí malovat! Všimla sis mami, neumí nakreslit ani jednu rovnou čáru a co jich babička v obličeji a na krku má! A proč si ten osud raději nekoupí v malířských potřebách malířská plátna nebo omalovánky?"

Závěrečná poznámka: 

Náhradní za drabble č.29 pro 29.04.2018 , téma :Tetovaný

Obrázek uživatele Julie

Plíživé odpuštění

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 21 - Odteď jsem optimista.
Takový malý epilog pro jednu postavu z Důvodné pochybnosti. Doplněno soundtrackem: Pink Floyd: Wish You Were Here.

Drabble: 

Dlouho věřil, že žije v nezaslouženém světě. Dlouho se vyhýbal odpuštění, i když mu ho nabízeli.
Přestal na to myslet, protože jinak by ho to rozkousalo zevnitř.
Zmizely po anglicku. Jedné noci (žlutý měsíc se vyhoupl nad střechy) zjistil, že jsou pryč.
Výčitky.
Rozhlédl se a neviděl je. Zbyl jen on. Peter Pettigrew. Zrádce z hlouposti. Ale už ne zbabělec. Jeho život měl smysl. Dokazovalo to pár jizev a několik lidí, kteří žili díky němu.
Cítil se takhle Regulus, když umíral?
Peter se nadechl a zjistil, že má rád svůj život a sám sebe.
Přál si, aby tu byl Regulus.

Obrázek uživatele may fowl

Hlodáš

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 17 - Bodláčí.

Drabble: 

Krajinu přetínaly pásy trnitých keřů, obsypané drobnými žlutými kvítky. Hlodáš. Pro ostrovany nic víc než prachobyčejné bodláčí, já z něj nemohla spustit oči.

Zamířily jsme k pobřeží. Cesta se vinula mezi vesnicemi a jehňaty, která nám bečela na pozdrav a my na ně bečely nazpět. V zahrádkách cihlových domků kvetly narcisky. O kus dál na pláních foukal studený vítr a rostly pokřivené stromy.

Najednou jsme došly ke kraji útesu. Hluboko pod námi se moře převalovalo přes písčité pláže. Ruce jsem měla promrzlé, ale ten pohled byl dechberoucí.

Vím, že bych tou krajinou mohla putovat do zemdlení. Krajinou útesů a hlodáše.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji všem za letošní spolujízdu! :)

Zatýkání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazení tématu č.26 - Pozor kouše

Drabble: 

"Takže, to je vaše truhla, občane?"
"Není to truhla, ale Zavazadlo. A já nejsem nějaký občan, ale mág, mám to napsané na klobouku, víte?" ohradil se Mrakoplaš a ukázal na nápis MÁK na svém klobouku.
"No dobře, pane mágu. Zatýkám ho za krádež stánku s kafem," řekl seržant Tračník rozpačitě. S mágy si není radno zahrávat.
"Klidně, ale já bych to nedělal, ono kouše," snažil se ho varovat Mrakoplaš.
"Jako, že mi roztrhne nohavice? Ha ha?"
"No, spíš vás tak nějak schramstne, občas to tak dělá."
Tračník se díval na Zavazadlo, ono na něj.
"Dobře, myslím, že to vyřešíme napomenutím."

Obrázek uživatele Finde

Schůzka s osudem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

náhrada za DMD 11. Upřednostňuji osobní setkání

Drabble: 

Byl unavený, ale slunce hřálo tak intenzivně, že raději pokračoval v cestě. Koneckonců za chvíli dorazí na lesní mýtinu, kde pramení potůček. Tam si ve stínu stromů odpočine a napije se. Zatím únavu zažene zpíváním.
Po dvou baladách byl na místě. Svalil se pod strom a klimbal. Kvůli šramotu v křoví však neusnul. Nenápadným pohledem objevil ukrytého mládence.
"Vylez ven, co se schováváš? Máš snad nekalé úmysly?" Z houštiny vylezl černovlasý kluk přibližně jeho věku.
"Ne, nemám. Jen jsem nechtěl obtěžovat."
"Neobtěžuješ. Jen to šustění křoví otravovalo. Ostatně vždy je lepší osobní setkání, než aby tě pokládali za nebezpečného ničemu."

Obrázek uživatele Saphira

Zpátky do reality

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 2: Probuď se!

Tak naposledy jeden MASH, protože bez MASHe by to nebylo DMD :)
Za rok!

Drabble: 

Hawkeye ležel na plážovém lehátku, na očích sluneční brýle, v pravé ruce banánové daiquiri, v levé dobrou knihu. Jen na nohy mu byla trochu zima.
Probuď se!
Zlatavě se smála, smích se jí odrážel v očích, dnešní večer byl okouzlující, měl šarm a ona si jeho vtípky nebrala zle. Možná by to byla ta pravá. Viděl dům a v něm tři malé Pierce.
Probuď se!
Seděli s tátou na zápraží jejich domu a bylo jim dobře. Jen to narušoval ten otravný hluk...
„Co je?“ zabručel a okamžitě se probudil, když pět centimetrů před sebou uviděl Radarovu tvář.
„Vstávej, Hawkeye, vrtulníky!“

Obrázek uživatele angie77

Smrtelný omyl

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 1 - Všechno nebo nic

Drabble: 

Přemýšlela, jestli mu aspoň v poslední okamžik před smrtí došlo, v čem udělal chybu. Spíše odhadovala, že ne. Byl tolik přesvědčený o vlastní výjimečnosti. To všichni kolem něj se mýlili, nechápali ho…
Pravda, pochopení pro něj neměla už dlouho. Zbavila se závislosti na něm. Uvědomila si svoji cenu. Připustila si, že ji celou tu dobu jen využíval a týral. Že rodové šílenství si na něm vybralo svoji daň…
Mohl být spokojený. Konečně jednou se nemuseli obávat o život, nemuseli potupně žebrat, aby se jich někdo ujal. Jeho plány se plnily, postupně.
Jenže on chtěl mít vše a hned. Nedopadlo to…

Keď vidím moje jednorožce

Úvodní poznámka: 

Náhrada za tému: "Pekelný zákazník"

Drabble: 

Červené teľa princ objavil v lese. Chytil za drobné uško, pustil až za lesom.
Prenasledovalo ho odvtedy každým dňom a bučalo.
"Nechcem ťa!" povedal raz princ.
"Tak prečo si sa na mňa pozrel?" spýtalo sa teľa.
Princ sa vyľakal. "Hovoríš, pekelník?!"
"Chcem ti slúžiť," odvetilo teľa. "Alebo vládnuť. Ponúkať ti. A byť tvoj zákazník. Len vyslov prianie."
"Som kráľov syn. Všetko raz bude moje! Nechcem nič!"

*

Princ Haggard pristúpil k zvieraťu s jasnobielou srsťou. Oživený mesiac. Chcel sa jednorožca dotknúť, ale ten unikol.
Haggard, ktorého nikdy nič nebolelo, sa chytil za srdce.
"Chcem..."
Nad ním sa týčil prízrak červených rohov.

Obrázek uživatele Akumakirei

Co drtí vzduch

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji č. 8: Už nejsem dítě!
*vzpomínky - jeho matka, o kterou v dětství přišel, měla taky plavé vlasy.

Drabble: 

„S kým ses tak hloupě vsadila, co?“ zašklebí se. „S Morrisonem? Dědek si pořád nedá pokoj?“
„S nikým,“ oponuje Patty tiše a on cítí, že říká pravdu, ačkoliv přiznat to svírá hrdlo. Dívčino vyznání prosáklo do místnosti. V rohu výsměšně poletuje poslední balónek narozenin. Osmnáct.
„Ti tvoji pobláznění cápci...“
Zavrtí hlavou. Nedodává víc, jenže mluví její oči a tichý křik bodá, proto raději uhne. Ale pak tu jsou její dlouhé vlasy a najednou mluví i ty, husté plavé prameny, které teskně volají domovem z dávno zapomenutých vzpomínek.
„Už mi není třináct,“ zašeptá Patty a Danteho popadne šílená touha něco rozbít.

Obrázek uživatele Aveva

Jednoznačný úspěch

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuji si téma 12 - Kyselé vítězství a sladká prohra

Poslední dílek série o Adamovi

Drabble: 

Roky studia. Roky výzkumu. Žádosti o granty. Vyplňování zpráv. Všechno to úsilí nakonec vyústilo v jednoznačný úspěch.
Stala se z něj kapacita. Dokonce mu přijali článek do Magic.
Článek o léčbě obyčejných v Magic! Způsobilo to víc než jedno překvapeně pozdvihnuté obočí a spoustu polemických citací.
Splnil, co si předsevzal. Našel způsob jak léčit matčinu nemoc.
Měl jenom malé zpoždění, nějakých zatracených dvacet let.
Chyběla mu. Když se ženil, když se narodily děti. Nedožila se ani jeho promoce.
Ale seděli s tátou u ní, když odcházela. Usmívala se, držela ho za ruku. A on věděl, že je na něj pyšná.

Obrázek uživatele Gary Stu

Searching for the bottom

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma č. 15: Na dně

Drabble: 

"It's somewhere on the bottom," the Doctor rubbed his hands nervously.

"Tardis has a bottom?" Jamie seemed confused.

"Everything has a bottom, Jamie. Tardis has many - pool's bottom, the bottom of every control column, countless bottom drawers."

"Ah, I see" Jamie cheered up. "And you forgot on the bottom of what you left it."

"Yes, Jamie."

Sitting down, he sighed and blew a tune on the recorder.

"Oh, I remember," he jumped up and retrieved his favourite top hat.

"Where was it?"

The Doctor pointed.

"On the top shelf?"

"No, Jamie. Turn it upside down and it's the bottom shelf."

Závěrečná poznámka: 

A poslední drabble už skutečně nemá mnoho smyslu...

Obrázek uživatele Keneu

Erotický film se špionážní zápletkou

Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma pro 12. dubna Kyselé vítězství a sladká prohra
S Čespírem nás tohle napadlo už někdy v únoru, ale on se letos chudák zase skoro na nic nezmohl, takže mi nápad půjčuje.

Drabble: 

Richard II. klátil nohama a mlsal. Dole asi dávali něco zajímavého.
Jindřich IV. ho sice doposud obcházel obloukem, ale pobavený výraz jeho osobního černého svědomí ho zaujal. Připlížil se mu za záda, že nahlédne taky.
Jeho zpropadený syn, který přísahal, že se polepší, a podle zpráv zdola se mu to snad i povedlo, se tam cicmal s nějakým černovlasým hezounem. Čtyřka zalapal po dechu, Pětka v ozvěně taky.
Richard se s úsměvem otočil.
„Ještě nějaké připomínky k mým rádcům, bratranče?“
Jindřich zabručel něco ve smyslu omluvy a sklopil oči.
„A to mě žádný z nich nezradil Francouzům.“
Jindřich překvapeně vzhlédl.

Závěrečná poznámka: 

vysvětlivky: Jindřich IV. sice vyhrál trůn, ale vzhledem k avantýrám jeho syna mu to trochu zkyslo, kdežto poražený Richard II. se zážitky Jindřicha V. velice dobře baví. Richard i Pětka jsou kanonicky slashovatelní. Na Festivalu fantazie bude přednáška!
Černovlasý hezoun je Jindřich Scrope z Mashamu a o celé té zradě Francouzům si můžete víc přečíst v Čespírově povídce Jak to bylo se southamptonským spiknutím

Obrázek uživatele hidden_lemur

Jak je vzbudit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji Téma 5. - Probuď se!

Drabble: 

I ti nejpomalejší z nás už jistě vědí, že není dobrý nápad dvounožce upozorňovat, že máme navrch. Konečně, jsou docela přizpůsobiví. A je tu taky ta šikovná věcička, protistojný palec. MY ho nemáme. A víme, jak skvěle se hodí na otevírání kapsiček a otáčení uzávěru na lahvi s oliváčem, (který mám rád, zapište do záznamu.)
Dnes si ukážeme, jak Člověka vzbudit.
Vyskočíme na postel. Zíráme. Přiložíme tlapku. BEZ drápů, Čitu!
Mňoukneme.
Když je ke skříni s jídlem nevyžene ani to, je tu ještě způsob, řekněme trochu... periferní, ale spolehlivý.
Vykadíte se. A NEZAHRABETE to.
Ujišťuji vás, že to zabere vždycky.

Obrázek uživatele Remi

Máme to za sebou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhradní za téma 10, Buben.

Soundtrack: Imagine Dragons - I Bet My Life

Poslední, desátá část čajovo-kakaové války. Předchozí části:
1. Kam se hrabe čaj, 2. Nenahraditelný, 3. Čajový optimismus,
4. Hořká břečka, 5. Nehoda, 6. Daně, čaj a smrt, 7. Nepostradatelná,
8. Šachová partie I. 9. Šachová partie II.

poslední duben 1976

Drabble: 

„Je to za náma,“ Sirius si oddechl a spokojeně se natáhl do křesílka u krbu. „Člověk by nevěřil, kolik věcí se může stát za jeden jedinej měsíc.“
„Hm…“ usmál se Remus. Nějak ho nenapadlo, co lepšího by měl říct. Na okno bubnoval déšť, v krbu praskal oheň.
„Tebe to nějak vzalo…“ ušklíbl se Sirius.
„Jen nedělej, taky se ti bude stýskat.“
„Možná trochu,“ připustil Sirius neochotně a pomalu přešel k oknu. Chvíli jen pozorovali dešťové kapky. „Tak ať to příště přežijem znovu!“ Proti vší etiketě si přiťukli hrníčky. Čaj s kakaem. Kakao s čajem. Protože tak je to prostě nejlepší.

Závěrečná poznámka: 

Pravděpodobně se tu ještě uvidíme. U autorova výberu, nebo prostě jen tak. Přesto se s vámi se všemi loučím.

Na shledanou za rok. A díky, bylo to úžasný. :)

Obrázek uživatele Giles Rigby

Když se s vámi rodiče nebaví...

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji DMD téma č. 27 - Bez připojení

Drabble: 

Nevzdával se. Nemohl. Neuměl to. Zavřel oči a soustředil se.
"Už toho nech," šťouchl ho bratr. "Svět je plný velekaprů koi, vydřích tučňáků,... A ty sedíš doma a zkoušíš se bavit s duchy, kteří se s tebou nebaví."
Tenzinovi zacukalo víčko.
"To je právě jeho problém," přerušila Bumiho sestra. "Pan Povinnost se neumí uvolnit."
Víčko cuklo znovu. Pod ním se objevila slza. Kya položila Tenzinovi ruku na rameno. Bumi ho rovnou objal.
"Notak, bráško, kdy už pochopíš, že nemůžeš být ve všem jako táta."
"Kdo jiný by měl?"
Kya a Bumi si vyměnili pohled. S nimi jako obvykle nikdo nepočítal.

Obrázek uživatele Cathia

Získej nebo ztrať, Georgiano'!

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 1: Všechno nebo nic

Předchozí zmínka o neznámém muži zde: http://sosaci.net/node/31003

Drabble: 

Opět se pod rouškou noci vydala do vesnice, aby se setkala s neznámým mužem. Nikdy mu pořádně neviděla do tváře, ale podvědomě tušila, že mu může věřit. Jeho rady se ukázaly být přínosné.

„Jsem rád, že jste mohla přijít,“ zazněl hlas. Georgiana spatřila přibližující se siluetu.

„Máte pro mě nové informace?“ zeptala se okamžitě.

Muž chvíli mlčel, než jí pověděl o Dračí stezce a úskalích, která ji mohou doprovázet.

Gee se zhrozila. „To nemohu… moje rodina mě teď potřebuje.“

„Vydejte se na cestu a můžete jen získat. Zůstaňte a nebudete mít nic. Rozhodnutí je na vás.“

S těmito slovy odešel.

Obrázek uživatele Malomocná

V moři ztracená

Úvodní poznámka: 

Tak zase po roce jedno krátké "udrabnutí".

Nahrazuji téma ze 4.4. "Královna cest"

Drabble: 

"Kde jsi?" fňukla Dory, zatímco se jí hrnula do velkých očí slaná slza.
"Proooosíímm" dodala velrybštinou.

Ozvěnou jí byl jen tichý širý oceán.

"Kdo mi teď bude o půlnoci přát „krásnou noc i ráno“?" fňukala Dory
"Kdo mi připomene, že jsem na něco zapomněla, když zapomenu? Nemo, kde jsi? Vrať se mi."
Prvně plakala. Prvně plakala pro jinou rybu. Tedy - aspoň si myslela, že je to prvně.

"Měl bys plavat, měl bys plavat, plávat, plávat! Když nevíš tak plav!" ozvalo se tiše oceánem.

Dory vyrazila na cestu.
Netušila, že byl celou dobu za ní, že byl schovaný v jejím stínu.

Závěrečná poznámka: 

Protože nejvíc můžeme sobecky ublížit jen těm, na kterých nám opravdu záleží.

Obrázek uživatele Esti Vera

Otevřená náruč

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 7 - Nabídka, která se nedá odmítnout

Nevím, proč jsem to napsala. Nevím, proč je to to nejosobnější, co o sobě kdy pouštím ven. A pokud dělám chybu, doufám, že se z ní poučím.

Drabble: 

Přišel, i když o Něj někteří nestáli. Vždyť proč ne? Láska je bezpodmínečná a On je láskou. S otevřenou náručí vítá, zve a přijímá. Každého.
Nezasloužili jsme si to, ničím. A přesto přichází s nabídkou, která se nedá odmítnout, a zve blíž.
Nevím, proč mám strach.

Asi nejsem ten správný člověk, který by měl tenhle příběh vyprávět. Patnáctiletá holka z ateistické rodiny, která ví o životě málo a o víře ještě méně. Bibli jsem nečetla, na setkání věřících jsem byla jednou, z donucení. Jenže... co když je On ten nejlepší učitel?

A možná, možná je to všechno jenom o Lásce.

Letos splněno

Drabble: 

Za ty roky co se účastním DMD, se občas někdo zeptal: už zase píšeš takový ty krátký příběhy a kdy to bude a můžeme si to přečíst nebo se přidat? Všichni jsou zvědaví, plní elánu, ale když přijde duben, tak krom pár (opravdu pár) nadšenců klasicky nikdo nemá čas, chuť a tak podobně.
Mít někoho, s kým píšete a motivujete se navzájem, je fajn, ale kdyby se nás 2. dubna maminka nezeptala, jestli už zase budeme psát brablísky, letošní účast by nejspíš dopadla bledě.

Takže celý měsíc čekáme na ten poslední nahrazovací speciál, po kterém bude platit: všechno nebo nic. :)

Závěrečná poznámka: 

Náhrada za DMD 1: Všechno nebo nic.

Taky vám přijde, že ten 2018 strašně utíká? :(

Obrázek uživatele kytka

Ostružinový džem

Úvodní poznámka: 

Téma Tetovaný

Drabble: 

Blíží se jaro, zásoby ve spíži se tenčí. Vzadu na polici zůstala zaprášená sklenice čehosi tmavého. Dědictví po Marii.

Nany nedůvěřivě sklenici otevře, opatrně ochutná. Sladká extáze, božská mana!
Nejlepší ostružinový džem, co Nany kdy jedla.

Ten večer mají hody. Smějí se, žertují, džem je řídký, stéká po bradě, nejen dětem, ale všem.
"Vypadáš jako indiánská squaw," směje se Jiřík Nany.
I Jakub se usmívá: "Má pravdu. Indiánky si tetují bradu na znamení, že patří muži. Teď už mě nezapřeš."

Nany se usmívá jejich žertování, ale uvnitř je vážná. Cítí, že Marie jí definitivně přenechala svoje místo v Jakubově srdci.

Král

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 16 Dobře naložený tučňák

Drabble: 

Pan král, rostlý pěkně do kulata ze samého blahobytu, marně dopínal poslední knoflíky královského roucha. Samozřejmě černého, neboť jak známo černá zeštíhluje. Vypadal jako dobře naložený tučňák, ale choval se spíš jako špatně naložená nutrie. Králova nálada se měnila jako množství cukru v jeho krvi a svým poddaným dokázal život pěkně osladit. Sezval z celého království nejlepší mastičkáře a nejvěhlasnější kořenářky, ale žádný mu nedokázal poradit, jak zhubnout, aniž by omezil hostiny a lenošení. A tak je všechny odeslal do žaláře a vydal úřední nařízení, že je zapotřebí obdivovat otylost. Nebylo divu, že se jeho jediná dcera raději vydala vyvdávat.

Obrázek uživatele Ghormoon

Instrukce shora

Úvodní poznámka: 

34. v sérii „Údolí Shatheků“ (viz proklik fandom), přímo navazuje na 33.
Nahrazuje téma 1 - všechno nebo nic

Drabble: 

Když už vřava pomalu ustávala, Sergrej se vytratil, sbalil vysílačku a vyrazil do kopce.

...

V táboře se atmosféra dala krájet, když přišel Sergej. „Kontaktoval jsem základnu ...“

„Parchante!“ ozval se Ivan a chtěl po něm skočit, ale ostatní jej chytili.

„Chtějí, abych přebral velení a dokončil operaci. Nepřítel má několik lidí na lovu, máme tedy šanci tábor získat ...“ pokračoval Sergej.

„Blázne, zabijou nás!“ oponoval Ivan.

„Je to všechno nebo nic. Naše jednotky zaútočí na hlavní bránu a my jim vpadnem do týla. Útok začne patnáct minut po západu slunce, my se mezitím musíme přiblížit k táboru.“ řekl Sergej a posadil se.

Obrázek uživatele Kumiko

Zklamání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 18 - Terno.

Jinak za mě asi nejtěžší téma...

Drabble: 

Žila tou představou celé poslední dva měsíce.
Ano, teď je to sice peklo, ale potom... potom. Až to skončí, tak budeš už úplně v pohodě... Žádný další opruzy. Představ si ten krásný pocit, až se budeš vracet domů a vědět, že už se nemusíš strachovat a vymýšlet, na co že jsi asi zapomněla! Jé, to bude krásný! Tak uvolněný...
Utěšovala se tím, kdykoliv se vynořila nějaká další komplikace, laskala se tou vidinou, když cítila, že už nemůže, a neuvěřitelně se na tu chvíli těšila...

Hm, fakt terno, pomyslela si, když se po skončení představení s neustávajícími bolestmi hlavy vracela domů.

Závěrečná poznámka: 

Nevím, jestli to tak máte taky, ale já většinou u dlouhodobých projektů nadšeně očekávám, až to bude za mnou, a mám pocit, že pak už nebude nic co by mě vzrušovalo... A když všechno skončí, jednou si v klidu vydechnu a pak si uvědomím, co všechno jsem za ten poslední měsíc zanedbávala a o nějakém uvolnění už nemůže být ani řeč...

Obrázek uživatele Ancient Coffee

1895

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 13: První třída.
Za účelem napsání tohoto drabble jsem se přesunula v čase.

Drabble: 

Psal se rok 1895 a svět se řítil do záhuby. K zápisu ke studiu na fakultu přicházely ženy. A dokonce… To snad ne!
„Madam! Madam!“ rozběhl se za rázující osobou mladičký dobrovolník. „Tam nemůžete.“
„Proč ne?“
Okamžitě se začal červenat.
„Ehm… Máte s sebou dítě,“ ukázal na holčičku po jejím boku.
„Děkuji, že jste mě upozornil.“
Litoval své smělosti.
„Jaksi… vždyť jste…“
„Co jsem?“
Litoval své existence.
„Gravidní,“ pípl, svým sebevědomím na úrovni podlahy.
„Vážně? Málem bych si nevšimla. Doporučila bych vám, abyste se ženami začal mluvit, až se jich přestanete bát.“
Aneta Sternbachová nastoupila do prvního smíšeného ročníku univerzity.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Nevychovaný přítel

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma: Pozor, kouše

Snarry (náznak)

Drabble: 

Severus seděl v kavárně, když se mu něco otřelo o nohu. Podíval se dolů a spatřil mladého bígla.
„Skutečně, Pottere?“ zasyčel potichu. „Kdy z toho vyrosteš?“
Pes zakňučel.
„Ne, nebudu tě chovat,“ řekl striktně.
Čtyřnohý krasavec mu vyskočil do klína a začal mu olizovat obličej.
„To si nech na doma,“ odsekl Snape.
„Jůůů, pejsek!“ vypískl kolemjdoucí chlapec. „Můžu si ho pohladit?“
„Ne. Kouše.“ Probodl chlapce pohledem a ten vyděšeně odběhl.
„Nedovolím, aby na tebe někdo sahal,“ řekl bíglovi, který jej znovu olízl.
Najednou k němu někdo přistoupil. Zvedl pohled a spatřil udiveného Harryho.
„Eee… Severusi, kde jsi vzal toho psa?“

Obrázek uživatele Envy

Lásce nezabráníš

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazované téma: Tetovaný

Drabble: 

Už co byl malý vídal občas venku s maminkou muže a ženy, kteří měli na rukou či jiných částech těla nádherné obrazy, vždycky je obdivoval. Maminka ho ale pokaždé stáhla k sobě, zatímco hudrovala něco o lidech, se kterými by se neměl bavit.

V osmnácti si došel pro své první tetování, na záda u lopatky, aby to máma neviděla. Když pak znovu našetřil, došel si pro další, a pak třetí a čtvrté. Pokaždé někde, aby se mohl oblékat normálně a mamka si ničeho nevšimla. Až ho na chatě celého polili a on se musel převléci. Mamina málem omdlévala, její chlapeček!

Duben

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Dvěstěslovka na rozloučenou

Drabble: 

"Konec," prohlásil smutně Tetovaný, když dozněla velebná Hymna.
"Co když řeknu ne?" opáčil vzdorně Pekelný zákazník, který jsa Bez připojení myslel rezignovaně už jen na Daně a smrt.
Odteď jsem optimista, pomyslel si odhodlaně, když dozněla Malebná slova a nastalo Ticho po pěšině.
Zadek sedí, avšak neraduj se! Bodláčí. Pozor, kouše!
„Já nic já muzikant“, zahájila netradičně (nekrolog) velmi originální Dcera svého otce.
„Shoď skopce z kopce, bude to Terno“, radil rozšafně Dobře naložený tučňák.
První třída nedokázala spočítat Tři krát tři a ocitla se tak úplně Na dně.
„Už nejsem dítě!“ zvolal vztekle Poslední hrdina a uhodil na Buben, aby svým slovům dodal jaksepatří důraz.
„Všechno nebo nic!“ rozhodli se svorně Němí svědci a statečně vyslechli až do konce v úplné tmě rozhlasovou hru Tma tmoucí.
„Upřednostňuji osobní setkání,“ rozhodla vznešená Královna cest a vydala se statečně na Poslední bílé místo na mapě.
Nabídka, která se nedá odmítnout, byla nesmírně lákavá, avšak nakonec z ní zbylo Kyselé vítězství a sladká prohra.
Probuď se! Nastává Čas hesel.

Moźek se vaří, drabblista šílí,
„Ještě to nemám, počkejte chvíli!
Stoslovku vložím, pak tě už vnímám,
Zůstaň tu, drahá, jen nechoď jinam!“
Moźek se vaří, drabblista šílí,
své drabble vkládá v poslední chvíli.

Obrázek uživatele neviathiel

Svatého Pekla

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 14 - Pekelný zákazník

Drabble: 

Byl jeden starý mnich, a ten počítal kalendáře na příští roky.
Jednou, když rozpočítával dny, odbila půlnoc, svíčky pohasly, za okny se zablesklo a objevil se myslivecký mládenec.
"Přicházím jako vyslanec pekla, ale neměj strach. Chci s tebou smluvit obchod." Mávnutím ruky zarazil mnichovy protesty. "Všichni svatí v nebi mají své svátky a my pekelníci nedostali jediný. Dám ti zlatou cihlu, pokud do kalendáře zapíšeš svátek pekla a hříchu."
Pekelník zmizel a mnich si odplivl.

Po roce pekelník přinesl pytel zlatých cihel.
"Za každý rudě označený den, každou neděli a svátek," vysvětlil. "Lidé tehdy slaví, slouží břichu, a tak hřeší."

Závěrečná poznámka: 

Původem pověsti si nejsem jistá, četla jsem ji dávno a nepovedlo se mně ji dohledat>

Stránky

-A A +A