DMD č. 26. pro 26. 4. 2018. Téma: Pozor kouše

Obrázek uživatele Remi

Astronomické

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ, NEBODÍK

*jako památka na návštěvu hvězdárny a poděkování pro toho trpělivého pána, který mi na odchodu stejně popřál pěkný den :)*

Drabble: 

Astronomická věž byla zase pro jednou využívána ke svému účelu. Tedy, alespoň částečně. Sirius byl opřený o zábradlí a bezmyšlenkovitě si prohlížel hvězdnou oblohu.

„Sluneční korona odsud nebude vůbec vidět,“ zamumlal Remus, když něco dopisoval do mapy. „Nejsme v pásu totality.“
„A Dopplerův jev taky nic moc…“ dodal po chvíli. „Aurora borealis, škoda mluvit. “
„Asi už půjdu,“ přerušil ho najednou Sirius. Remus se zarazil a pohlédl na kamaráda.
„Víš, strašně mě kouše tenhle svetr. Ten úkol stejně nedodělám… A nerozuměl jsem ti snad ani slovo,“ omluvně se usmál. „Ale pokud to něco znamená, máš příjemnej hlas. Krásně jsem si odpočinul.“

Závěrečná poznámka: 

sluneční korona - zářící okolí slunce, jde pozorovat jen při úplném zatmění
totalitní zóna - místo, okdud jde pozorovat to zatmění
aurora borealis - polární záře
dopplerův jev - nechtějte vědět...

P.S. zas tak komplikované to nebylo. Ale fakt jsem si krásně odpočinula. ;)

Obrázek uživatele Bídák

Hlídač

Úvodní poznámka: 

Obsahuje Kruegeho (tedy i vulgarity)

Drabble: 

Celá hospoda byla jako u vytržení, když si jeden ze štamgastů donesl nového mazlíčka. Zvíře, které zatím nikdo nikdy nespatřil.

"Ty vole, co to je?" ozval se Kruege. Jeho vyjevený výraz hovořil za mě.

"Můj hlídač!" odsekl páníček.

"Hlídač?" podivil se Maller. "Kamaráde, tohle neohlídá vůbec nic. Vždyť se to vůbec nehejbe."

"A to Maller zapomněl podotknout, že vůbec nevíme, kde to má hlavu a nohy," dodal pobaveně Poeta.

Kruege vzal to podivné zvíře do rukou a podíval se na něj z blízka.

"Dej to kurva pryč!" zaječel z ničeho nic Kruege.

"Já ti říkal, že pan Želva je hlídač!"

Obrázek uživatele Arenga

Rozhovor v zahradě

Úvodní poznámka: 

bonusový druhý (vlastně třetí) kus - bez bodu

Navazuje (volně) na "Dobré a špatné zprávy" (http://www.sosaci.net/node/32334), Eyssalovi je v tomto drabble 28 let.

Drabble: 

Eyssal se prudce otočil, ruku na jílci dýky.
“Nebojte, já vás nekousnu!” zasmála se.
“Promiňte,” zamumlal. Copak už zešílel? Tady přece žádné nebezpečí nehrozí! Vnučka jeho hostitele, čerstvě šestnáctiletá, byla oblečená v typickém kar-galhadském oděvu, mluvila však perfektní rifasštinou - byť byla druhou generací narozenou v exilu.
“Slyšela jsem, že jste přijel v noci,” nadhodila a usedla vedle něj. Voněla gardéniemi.
S Thémi se prvně setkal jako s šestiletou. Dnes byla neoddiskutovatelně dospělá…
“Učinil jste nějaký pokrok?” zajímala se.
“Ne. Stopa vedoucí zpátky do Nimisally byla falešná,” odvětil unaveně.
Rukopis vázaný v ametystové kůži byl už skoro deset let opět nezvěstný.

Závěrečná poznámka: 

Tohle drabble jsem dneska měla napsané vlastně jako první, ale téma je tam jen slabounce, takže raději bez bodu.

Obrázek uživatele Remi

Tichošlápek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Co všechno se může stát na takové normální procházce? :)

květen 1976

Drabble: 

"Reme! Ten je tvůj? Jak se jmenuje?“ sehla se okouzleně Lily a začala černého psa hladit za ušima.
„No…“ ošil se Remus. „Jmenuje se... Tichošlápek. Vlastně je, ehm, Siriův.“
„Nechápu, proč se s ním bavíš. Black je… jak to říct slušně?“ Lily se chvíli zdálo, že si ji pes ukřivděně prohlíží.
„Pozor Lily, kouše,“ dodal Remus pochmurně.
„Ale prosím tě,“ uculovala se zrzka „Kdo je hodnej pejsek? No jistě že ty. Tááák je hodnej,“
*
„Víš, Reme, možná je Evansová úplně pitomá,“ upravil si Sirius zasněně rozcuchané vlasy, když se vrátil do své lidské podoby. „Ale drbat za ušima umí fantasticky…“

Obrázek uživatele Kumiko

Překvapení

Fandom: 
Drabble: 

"Tak instrukce: Jakmile se otevře, vnesete tam nový exemplář a urychleně výběh opustíte. Ne že někdo z vás box otevře! Kontakt s nově příchozím musí být pro samici pozvolný, nechceme ji vystavit zbytečnému stresu. Mimochodem, pozor na ni, sice je spíše plachá, ale nepřibližujte se k ní moc blízko, může kousat. Všechno jasný? Jdem na to!"

Když do jejího "domova" vběhla banda ošetřovatelů a přinesla s sebou přepravní kontejner, jen malátně zvedla oči. Kdyby věděla, co stojí na plakátech po celém městě, reagovala by snad jinak.

Nový exemplář v naší ZOO! Další jedinec dovezený z daleké planety známé jako Země!

Obrázek uživatele ef77

Anděl

Drabble: 

Pitná voda se tento týden fasuje na Andělu. Prcek tlačí vozík, Lucie pohupuje kanystrem.

"...hrozně jsem chůvu trápila. Chtěla jsem za mámou, pořád jsem utíkala a schovávala se. Strašila mě váma. Jako spodinou. Pak jsem jednou zdrhla až na Malostranskou a tam byl takovej kluk z druhý strany, ani nevím, jak vypadal..."

Hubenej, špinavej.

"...měla jsem lízátko a on ho chtěl. Vší silou jsem ho hryzla, chudáka. Možná jsme se mohli skamarádit, ale já se příšerně lekla..."

Chtěl se jen kouknout. Nikdy nic takového neviděl.

Prcek zvedne plný barel. Oblouček jizvy na ukazováku bíle zasvítí.

Ocejchovala sis mě už tenkrát.

Obrázek uživatele Keneu

Anděl nad vodami

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

hrozná konina
teda velrybovina
a možná bude nějaká žabí přeháňka, ale já už jsem zvyklá

Drabble: 

„To se řekne, sežeň velrybu, ale kde? Když už je vševědoucí a celé si to tak pěkně naplánoval, mohl mi dát souřadnice.“
Anděl se rozhlíží nad vodami.
„Všechny se šly potápět. Já dolů nejdu. Víte, jak špatně schne prachové peří? A rozhodně se nebudu mazat tukem jak kachna, stačí, že jsem namydlenej, protože ta bouřka bude za chvilku a tady ani šupina.“
Anděl se rozhlíží usilovněji.
„Hurá! Krásná, černobílá, to se bude starýmu líbit, on je na ty jasně vymezený hranice... Tak pojď, miláčku, poplaveš hezky za mnou.“
*
Jonáš skáče do vln.
Kosatka ho překusuje v půlce.
A do háje.

Závěrečná poznámka: 

obsahuje drobnou narážku na vysvětlivky Cyklostezek
kosatka je predátor, lidi sice nežere, ale výjimečně to pro mě udělala ;)

Obrázek uživatele Sammael

Elysandova družina XXVI: Ostrov vlkodlaků

Fandom: 
Drabble: 

Po ztroskotání lodi se družina doploužila do vesnice – kterou k velkému překvapení obývali vlkodlaci.
„J-j-jak to, že jsou proměnění i v-ve dne?“ divil se Khalid.
„Nedivte se, je úplněk,“ poznamenal jeden vlkodlak, který procházel kolem s čivavou na vodítku, „tak je ta proměna delší.“
„To je váš pejsek?“ ukázala Imoen na čivavu, která na ně zuřivě štěkala.
„Jo, ale radši se k němu nepřibližujte, jak vidí lidi, tak se je vždycky snaží pokousat.“ Pro jistotu přitáhl čivavě vodítko a odešel.
Elysandovi přitom neunikla nápadná podoba mezi čivavou a vlkodlaky. „Zdá se, že alfa vlkodlak nemusí být vždycky velké černé monstrum…“

Obrázek uživatele hidden_lemur

Pro případ krize

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Každopádně, zdravím do Tachau! <3

Drabble: 

Za prvé: NEDĚLEJTE prudké pohyby. Ve chvíli, kdy vám kůží projíždí drápy, je to těžké. Kapka krve vás nezabije, prokousnutá krční tepna ano. I když jste se lekli, prostě to nedělejte.
Za druhé: NEZVYŠUJTE HLAS. Tím situaci akorát zhoršíte. Naopak - přísluší se hovořiti konejšivým tónem. Nejste kořist. Jste policejní vyjednavač, uklidňujete teroristu. Ozbrojeného.
Za třetí: Sledujte řeč těla. Má rovná záda? Jeho ocásek nepřipomíná kartáč na lahve, ale hada jako vždycky? Dobrá práce!
Za čtvrté: Démon, co vás držel v šachu u sušáku, je jenom čtyřkilový kocourek. Za pět minut si zas bude mírumilovně hrát s těstovinou. Neberte to osobně.

Závěrečná poznámka: 

P.S.: Miluju tě, Čitíčku. Koneckonců jsem ti dala tu špagetu. A krabici od bubnu.

Obrázek uživatele HCHO

Taková normální snídaně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poděkování za námět patří mamut

Drabble: 

Maminka chystá svačiny, Vašík si vykusuje panáčka z krajíce chleba se sýrem a děda snídá, pozoruje ho a baví se.
„Až přijde zubatá, ukousne ti nooohu!“ prozpěvuje si Vašík. ,Chramst.‘ ukousávané nohy chlebového panáčka, je následováno maminčiným důrazným: „Neblbni!“
Do kuchyně se konečně došourá rozespalý Pavel. Na stole má nachystány dva krajíce a hrnek čaje.
Znechuceně sleduje, jak si děda máčí rohlík v bílým kafi, a sune se na lavici.
„Pozor kouše!“ vesele volá Vašík.
Bratr dosedne, zařve a začne nadávat.
Na to se pobaveně ozve děda: „Dyť ti teď to Vašík říkal, že jsem si odložil na lavici zuby!“

Závěrečná poznámka: 

Děda byl vzácnej člověk (už se mi mihnul v razítkovacím 4D drablíku). Jeho anabáze s nesedící zubní protézou by se dala shrnout celkem jednoduše: "Přece tý hodný paní doktorce nemůžu říct, že mě ty zuby tlačej."

Obrázek uživatele Cathia

V lese

Úvodní poznámka: 

Dneska mi to nějak nemyslí, tak jen taková blbost... opět záblesk z Georgianina dětství.

Drabble: 

Seděli na spadlém kmeni a čistili hříbky. Měli štěstí, úroda byla letos bohatá.

Když zaslechli dusot kopyt, jediný Saem nastražil uši. O chvíli později se kolem nich prohnal splašený kůň. O kus dál shodil svého jezdce, který se zaúpěním upadl do mechu.

Všichni se okamžitě vymrštili na nohy a běželi neznámému pomoci. Saem s Gee však měli náskok. Než dorazili ostatní, Gee muži pomáhala na nohy.

„Pozor, kouše!“ varoval ho Froderyk.

Muž se vystrašeně ohlédl po té bílé chlupaté obludě a zkusmo se ho snažil rukou odehnat.

„Ne pes,“ rozesmál se Johnatan, „ten je neškodný.“

Gee jen zuřivě vycenila zuby.

Obrázek uživatele Čarodějnice

Bratři v luftě

Úvodní poznámka: 

Taky už jste někdy zkoušeli donutit chlapa, aby něco udělal? A co teprve, když je jich víc.

Drabble: 

„Hele, bráchové, průser!“ říká první.
„Co jako?“ ptá se druhý.
„Ségra je děsně pilná. Za chvilku bude mít košile hotový a pak jsme v maléru,“ vysvětluje třetí.
Šílený povyk všech bratří, kteří se dohadují, co s tím.
„Já vážně zpátky do chalupy nejdu,“ kvílí nejmladší.
„Jo, zase bychom museli makat... Tý práce. Orat, hnůj kydat... Takhle je nám skvěle. Lítáme si po světě, volný jako ptáci,“ překřikují se jeden přes druhého.
Sedmý bratr, nejstarší a nejmoudřejší, to rozsekne.
„Musíme dát jasně najevo, že ty její povedený košile si na sebe jakživo nevezmem.“
„Jak to zdůvodníš?“
„Snadno. Kopřivový košile určitě koušou.“

Závěrečná poznámka: 

Býti černý krkavec
není špatné, nakonec.
Po světě si volně lítá,
myši, žáby s chutí chytá.
Sestra pilná šije, drhá,
sedm bratrů raděj zdrhá.
Kdo by zpátky k hnoji rád?
Ptačí život – ten má spád.

Drakova nevěsta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle téma mi opravdu nešlo, ani nevím proč, ale nějak se mi všechny kousací náměty příčily. Nakonec vzniklo něco, kde toho kousání vlastně moc není.
Jádrem příběhu je jedna poněkud zvláštní verze pověsti o dracích z rakouských Korutan.

Drabble: 

Dcera odsouzeného rytíře netrpělivě naslouchala královu poslovi.
„Ještě můžeš otce zachránit.“
„Jak?“
Vypadal rozpačitě. „Sňatkem s královým bratrem.“
Užasla. Nikdy o žádném neslyšela.
„Totiž… on jaksi…“
„Snad nekouše?!“
„Nu, vlastně…“
Královo dvojče byl totiž drak. Po narození uletěl, nedávno však bratrovi sdělil, že nenajde manželku, dokud se neožení on sám.
Dívka se zděsila. Naštěstí jí moudrá stařena dobře poradila.
V domluvený den drak přiletěl za nevěstou.
Dívka měla navlečeno devatero šatů. Drak požadoval, aby je svlékla.
„Jedině když za každé moje roucho odložíš jednu kůži.“
Ženich souhlasil. Když svlékl devátou kůži, stal se najednou pohledným mládencem.
A žili spolu šťastně.

Obrázek uživatele Lee

Nesmířen se smrtí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Asi dva roky starý námět, už nějak nemám elán ani nápady.

Drabble: 

S nostalgií vzpomenul na doby, kdy se v takové situaci polykaly tablety s jedem. Jeho úkol byl bohužel jiný: zdržet je, jak nejdéle to půjde. Až spolkne svou pilulku, zapomene (dá-li Bůh a bude to fungovat) prakticky celý svůj dosavadní život. Zatknou ho a pak už na věci nebude mít nejmenší vliv. Třeba je nakonec přesvědčí, že nic neví... Ale spíš ho umučí k smrti. To jsou vyhlídky, zavrčel, když překusoval tabletu.
„Pozor, kouše,“ upozornil vyslýchající střídající kolegy. Vězeň se na ně díval zpod nateklých víček. Ač profesionálové, nebylo jim z něho dobře. Nenávist z nevědomosti je nejsilnější ze všech.

Obrázek uživatele Simbacca

Kousavců král

Úvodní poznámka: 

#novej_kánon, někdy v budoucnu

Drabble: 

Simbacca se na chvíli, kdy se mu měl táta nastěhovat na loď, děsně těšil. Zase budou všichni spolu, jako za starých dobrých časů v enklávě, jenom tentokrát bude šéfem on.
Radostně sledoval, jak na přistávací plochu hangáru dosedá (někdo by řekl dopadá) popelářská loď, jak rampa klesá a jak z ní vychází jeho táta. Páska přes oči, v ruce flaška.
[„Bacha, kouše,“] přivítal syna a mířil ke kajutám.
Simbacca k tomu jako dítě skutečně míval sklony, ale nechápal, koho se před ním starouš snaží varovat teď.
[„Komu to–“]
A v tu chvíli ho smetl rozverný, z rampy seběhnuvší slepecký nexu.

Závěrečná poznámka: 

Mazlík vypadá nějak takhle, na délku má i s ocasem skoro pět metrů.

Obrázek uživatele Terda

Volba

Fandom: 
Drabble: 

Ospalost vystřídal chvat. Moře hrozilo rozšklebenou tlamou vlnobití. Až bouře udeří plnou silou, nebude čas na úvahy.
„Pane Gillinghame, ujmete se velení na Siréne!“

Vlny si s malým člunem hrály jako kočka s myší. Frances ho sledovala s kamennou tváří. Nebylo to lehké rozhodnutí. Vydávala fregatu na milost živlům. Riskovala nejen ztrátu kořisti. Pokud provizorní stěžně nevydrží, pokud moře dostojí své pověsti, pohřbí čtvrtinu posádky. Muže dobrovolně kráčející vstříc nebezpečí. I prvního důstojníka.

V duchu jim popřála štěstí. Sekery přeťaly provazy. Šeď se zbarvila inkoustem. Vichr zařičel k útoku. Bělavé hřebeny vln se zahryzly do boků. Clona deště zatáhla oponu.

Setkání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

pokračujeme

Drabble: 

Tři loupežníci měli za úkol rozhlásit věhlas bohaté a zvelebené Veverky po všech krčmách a hampejzech, kde by se princ z Nemanic mohl běžně pohybovat. Netrvalo dlouho a prince potkali nad korbelem piva.
„Vím o jedné princezně na vdávání.“ řekl první loupežník.
„S bohatým tatíčkem, co by rád předal království…“ dodal druhý.
„Šereda?“ zeptal se princ.
„Ale kdepak, celkem ujde.“ dodal třetí.
„A dál?“
„Bydlí teď u draka…“ řekl první.
„Pozor, kouše…“ zašeptal druhý loupežník.
Princ zbledl. „Tak s tím nechci mít nic společného…“
„Ne drak, princezna…“ mrkl třetí loupežník.
„Draka ti odlákáme.“
„Když se s námi rozdělíš.“
„O kořist.“

Obrázek uživatele Esti Vera

Výzva k souboji

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak trochu BJB, to zkracování na 100 slov mi dneska dalo zabrat a stejně s tím nejsem úplně spokojená :)

Drabble: 

"Paní učitelko, proč se tohle učíme?"
Výzva k souboji. Přijme?
"Je důležité porozumět tomu, co vidíme kolem nás. Rostliny, živočichové, ale i bakterie ovlivňují náš život."
Přijme. A neprohraje.
"Bakterie nemůžeme vidět."
"Můžeme je pozorovat v mikroskopu."
"Vážně? A co jsou vlastně bakterie?"
"To se bralo před dvěma roky, teď probíráme psovité šelmy. Jestli máš něco k tématu, tak se ptej, ale jinak seď a poslouchej, ano?"
Narovnala se. Teď přijde poslední úder.
"Je pravda, že pes, který štěká, nekouše?"
Zpražila ho pohledem, ale v duchu se usmála. Vlastně to není špatná otázka. A alespoň má dneska o čem psát.

Závěrečná poznámka: 

Ne, nejsem učitelka, naopak patřím k té druhé straně. Ale občas mi je našich vyučujících vážně líto :)

Obrázek uživatele Giles Rigby

Svatá trpělivost

Drabble: 

První nabídka ji urazila. Přišla jí odporná a ponižující. To si myslí, že je neodolatelný? Byla ale moudrá žena a nikdy nejednala impulzivně. Nechala tedy nabídku uležet. Dlouho. Hluboko.
Později mu odpověděla, že šlo o návrh nedůstojný a naprosto nepřijatelný.
Přišla druhá nabídka. Tentokrát mnohem honosnější. Po formální stránce jí nemohla nic vytknout. Spálila ji se vším všudy.
Asi si to vyložil tak, že jako žena jen neví, co chce. Nezbylo jí, než vyřešit to jednou provždy. I když to znamenalo, setkat se s ním osobně. Určitě bude opilý jako prase.
Proč jen muži nikdy nepochopí, že ne znamená ne…

Závěrečná poznámka: 

Myslím, že není problém v tom poznat kněžnu Olgu. A kousala tedy fest!

Obrázek uživatele Arenga

Odpoledne v kuchyni

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nečekejte od tohoto drabble nic hlubokomyslného, je to taková momentka z běžného života, konkrétně přímo z dnešního odpoledne :-)
Po zjištění jistých nedostatků naší dcery v matematice jsme s manželem začali doma „suplovat“.
Osoby a obsazení následujícího textíku: já, můj muž, naše dcera (4. třída) a dva synové ve věku 4,5 roku a 20 měsíců.

Drabble: 

„Počítá se to takhle, koukej… Chápeš to?“
„Jo. Paní učitelka nám to vysvětlovala na zvířátkách dědy Lesoně, ale to jsme s holkama nepochopily.“
„Zkusíme ještě jeden příklad. Všechny kroky si piš, ať se v tom nezamotáš. Počítej…“
Rychle načmárá výsledek – kvůli přeskočení jednoho kroku výpočtu špatný.
„Počítej pořádně nebo přijde děda Lesoň a kousne tě.“
Výmluvný raně pubertální pohled.
„Jasně, děda Lesoň kouše. Mění se ve vlkodlaka a děti, co špatně počítají, pokouše.“
Smích. „To teda nene!“
„Má velké zuby a ostré drápy.“
„Už kouše!“
„Cože?!“
„Kouše. Ale Batolesoň.“
„Aáááá, on mne kousne!“ ječí starší syn.
„Klid, kouše jenom stůl.“

Obrázek uživatele kytka

Žere všechno

Fandom: 
Drabble: 

Nejdřív jsem si toho skoro ani nevšimla. Začalo to nenápadně.
Rád žvejkal boty, to jo. A ponožky.
Občas jsem našla dírku v oblíbené sukni nebo riflích.

Potom se pustil i do nábytku. Ohryzal lak na stolku. Nohy u stoličky okousal tak, že jsme museli koupit novou, skříňka už se skoro nedá zavírat. Dokonce i omítka mu zachutnala.

A pak to nabralo spád. Jen za minulý rok mi zničil šňůru od žehličky, fén na vlasy a rychlovarnou konvici.

Jenomže teď jsem s hrůzou zjistila, že se pustil i do mě!

Ráda bych ho zastavila, ale nejde to.
Je neúprosný.
Zub času.

Obrázek uživatele winterpool

Paranoid

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

People are strange
when you're a stranger

Drabble: 

Další město na dobu neurčitou. Byt - čtyři zdi, matrace; stačí. Měl bych si opatřit potraviny. Riskuju tržiště ve dne.
A je to tu.
Zírají.
Obchodníci, taxikáři, ulice.
I když je teplo, mám bundu. A ruce v kapsách. Nikdo nemůže nic vidět.
Jsi paranoidní.
Ženská s košíkem málem vběhne do silnice.
Přechází. Vůbec se na tebe nedívala.
Chlápek v trafice se odvrací.
Nezvoní mu jenom telefon?
Podvědomě se přikrčím, zrychlím krok a dojde mi, že cením zuby.
To je ono, Barnesi, vyděs všechny! Dlouho jsme v noci nezdrhali z města, což?
Sklapni!
Nejkratší cestou se vracím mezi čtyři zdi.
Hlad? Počká.

Závěrečná poznámka: 

Představuju si, jaký to asi je být paranoidní supervoják, co se schovává v cizím městě před policajtama, FSB, CIA a mluvenou ruštinou.
Asi nic moc.

Je mi jasné, že tohle drabble dnešní téma jenom lízlo, a s případným nula bodem jsem v pohodě.

Obrázek uživatele TimeGirl

Je načase

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

„Je načase poznat mé kamarádky,“ je věta, které se děsím víc než „Miláčku, musíme si promluvit.“

Drabble: 

Pevně se jí držím za paži. Je sice vyšší jen o několik centimetrů a je podstatně hubenější, ale přesto doufám, že se za ní trochu skryji. Veškeré mé psychické přípravy byly k ničemu. Blížíme se ke skupině dívek. Ještě jednou se na mě otočí a docela povzbudivě se usměje.

„Tohle je Danča,“ představí mě se zářivým úsměvem, když se se všemi přivítá. „Dani, tohle jsou moje kamarádky,“ hned řekne mi jejich jména. Už teď jsem je zapomněla.

Jedna z nich natáhne ruku, chce si se mnou potřást.

„Pozor, kouše,“ zasměje se mé děvče, za nímž se stále ještě trochu schovávám.

Dudliboy

Fandom: 
Drabble: 

"Musím!... Musím to zvládnout!... Ještě kouuusíííííček! A teď to na sebe přilepit a čekat. Na nic dalšího už nemám sil."

O několik hodin později...

"Vojto? Neviděl jsi Matýskovo dudlíky? A lahvičky taky nemůžu najít! V myčce nejsou! Tys je někam uklidil?... Sak... Co tady dělá ten prokousnutej dulík, který jsem ráno vyhodila do koše?... A co to má na sobě?...Samolepící papírek s nějakýma podivnýma klikyhákama!?! Kam se poděla kousátka?!?"

Přeložím papírek do lidštiny:

Na vědomost tímto dávám, že malý Matýsek už není bezbranným miminkem. Je ozbrojený! Od dnešního rána má zuby! A to rovnou čtyři! !!! POZOR, KOUŠE!!! A jak!

Obrázek uživatele vatoz

Vzpoura kávovarů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Challenge na dnešní den je téma káva.

Drabble: 

Stojí ve společné kuchyňce. Majestátní, chrom a smalt.
A stěžuje si:

Pozor, odvápnit.
Jednou za čas potřebuje vyčistit - trocha chemie a hodina času.

Pozor, plná odpadní nádobka.
Ke kompostu na dvůr (jsme ekofirma) to je tak 6 minut.

Pozor, došla voda.
Jednoduché.

Pozor, došla kávová zrna.
Obchod je na náměstí.

Ručne psané cedulky varují:
Pozor, kouše se.
Asi má ve firmware nějaký bug, vždy po uvaření 15 šálků kávy se zasekne, a další neuvaří.

Pozor, kope.
Pokud rychle za sebou uvaříte více než tři kávy, provlhne a probíjí.

Reálně uvaří dvě kávy za den.
Je to nejlepší káva ve městě.

Obrázek uživatele Tora

Sedni si pořádně vedle ní...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ - BEZ NÁROKU NA BOD

Realita, tedy... bývalá. Prostě historka ze života.

Drabble: 

Už je to hezkých pár let, co moje dcera chodila do první třídy, ale na tuhle příhodu nezapomenu. Padla obligátní otázka, co bylo ve škole.
"Dneska mě paní učitelka dala v tělocviku do družstva ke klukům."
"Ano? A proč?"
"Ale, kluků je ve třídě míň, tak asi třem holkám řekla, ať jdeme do klučičího družstva, aby nás bylo stejně."
"A dál?"
"Petr se pořád ode mně odtahoval, víš, jakože fuj, holka. Paní učitelka šla kolem a řekla mu - sedni si pořádně hned vedle ní, však nekouše." Křehká blondýnečka zvedne svá obrovská modrá kukadla a rozzáří se: "Tak jsem ho kousla!"

Závěrečná poznámka: 

Ano. Naše jemná křehká holčička spolužáka kousla. Ale teda jen trochu, měla docela rozum naštěstí. Jen prý aby si nemyslel :). Kluk pak prý běhal po tělocvičně a křičel - bacha, kouše!
Na každém třídním srazu se historka probírá. Minimálně se prý vždy najde někdo, kdo osobě, sedící vedle mé dcery, sdělí - sedni si pořádně hned vedle ní, však nekouše...

Obrázek uživatele Tenny

Nový miláček

Fandom: 
Drabble: 

"Tak mám nového mazlíka... Ale už teď z něj mám starosti," svěřila se dívka svým kamarádkám. "Celý den jenom štěká, pořád se mu něco nelíbí."
"A je aspoň roztomilej?"
"Je krásně huňatej, tomu bys nevěřila!"
"A kam spolu chodíte?"
"Naposledy jsme byly v parku, to bylo fajn..."
"A kouše?"
Dívka zrudla. "Jenom v posteli, chápeš. Jinak ne."
"Na takovýhle by sis měla dávat pozor! Zlomí ti srdce, utečou za lepším a budeš mít po hehe."
"To on by nikdy neudělal, je fakt věrnej!"

Když dívka odešla na toaletu, kamarádky se na sebe podívali.
"Ženský, mluví o chlapovi nebo o psovi?"

Závěrečná poznámka: 

A co myslíte vy? ;)

Obrázek uživatele Hippopotamie

Pravděpodobně kousat bude

Úvodní poznámka: 

Tak ještě jedno - nesoutěžní.
Zase Bruno, tentokrát asi kolem 20.

Drabble: 

Poslali pro něj zvláštní kočár z Říma. Před Piem V. a kardinálem Rebibou předvedl svoje umění paměti, odpověděl na jejich otázky a odrecitoval žalm Fundamenta (v originále i pozpátku).
„Ten mladý je docela chytrý,“ mínil starý papež. „Prorokuji mu, že určitě udělá kariéru. Možná jako obránce víry; nebo – je to dominikán - to bude u inkvizice?“
„No nevím,“ odtušil kardinál, „slyšel jsem ho, jak se baví s jedním novicem, který četl Sedm radostí Panny Marie. Řekl mu, že pokud chce zakusit radostí ještě větších s hlavou ještě prázdnější, tak mu doporučuje Životy svatých Otců. Myslím, že tento pejsek asi bude kousat.“

Závěrečná poznámka: 

Během své obhajoby Bruno uvádí, že jeho první obvinění kdysi bylo, že jednomu novicovi doporučoval místo čtení uvedené knihy četbu životů církevních otců. Ale jak to znělo doslova, neuvádí :)
Učení umění paměti - pozoruhodného systému, jak si prostřednictvím paměťových míst a bizarních obrazů nacpat do hlavy věci mnohdy ještě podivnější, včetně celkového uspořádání veškerenstva - bylo později Brunovou hlavní živností.
Faob: tak jsem nakonec toho pejska přece jen napsala :)

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Nechutný zlozvyk

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Velká inspirace seriálem The Crown o prvních letech vlády královny Alžběty II. Vynikající věc, mimochodem.

Jo a já jsem zase NESOUTĚŽNÍ identita.

Drabble: 

"Tohle bys nejpíše neměla dělat," ohrnula Elizabeth nosík, když si Margaret zapálila cigaretu, "už s ohledem na dítě."
"Moje dítě to vydrží," vypustila Margaret slastnou dávku kouře.
"Myslela jsem svoje dítě," zamumlala Elizabeth a houpala malou Anne. Maličká princezna náhle spustila hladový pláč.
"Oh," řekla královna se zcela nepatřičnou noblesou a začala si rozhrnovat blůzku.
"Tohle bys neměla dělat," ohrnula nos Margaret.
"Krmit vlastní dítě?"
"Je to zcela nechutný zlozvyk. Vytahá ti prsa. Navíc ti malí uřvánci koušou. Uch." Margaret sáhla po skleničce se skotskou.
Elizabeth ji potřebovala taky, ale místo toho šla do vedlejšího pokoje vykonat ten nechutný zlozvyk.

Závěrečná poznámka: 

Kdybyste nepochopili, že ten seriál musíte vidět, tak MUSÍTE!

Obrázek uživatele Nathanel

Okamžik slabosti

Fandom: 
Drabble: 

Vojenský konvoj dorazil do misie ve zvířeném oblaku oranžového prachu. Dva vojáci vyvlekli z dodávky nepřirozeně se zmítajícího muže.
„Dejte ho dozadu do stanu… na tu volnou postel,“ vyhodnotila naléhavost případu zrzavá ošetřovatelka. Stačil jí jediný zkušený pohled. Věk kolem šedesáti, podvyživený, nepřítomný pohled, levostranné záškuby celého těla.
„Pozor, ať vás nepokouše…,“ zavtipkoval příliš mladý poručík. Elis ho sjela studeným pohledem.
„Váš pásek…“
Nechápavý výraz.
„Ten pásek! Dejte mi ho!“
Poručík opatrně odepnul kožený opasek. Elis se po chvíli zápolení podařilo vklínit jej mezi pevně zaťaté zuby pacienta.
„Jak se jmenuje?“ zeptala se klidnějším hlasem.
Poručík zaváhal.
„Makov… Profesor Makov.“

Stránky

-A A +A