Bodláčí
Kde jiné kytky růst se bojí,
nebo jim dech již nestačí,
tam se často včely rojí
kolem květů bodláčí.
Barevný květ, hrot však tuhý!
Svět je samý protiklad.
Poraní se první, druhý
Ať již člověk, vlk či had.
Oči z květů přecházejí,
Když přechází růže v nach.
Z dálky se na tebe smějí,
Zblízka však z nich dýchá strach.
Nech, ho, koni na pokoji,
radš keř jiný okusuj!
Všechna havěť se ho bojí,
tak se též dej do klusu!
Hrdě stráží u alejí
na okrajích luk a a brd.
Bodlák, ten se přece nejí!
Chceš ho zkusit? Poznáš smrt.