DMD č. 13. pro 13. 4. 2018. Téma: První třída

Obrázek uživatele KattyV

Lektvary

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Doufám, že i první rok studia léčitelství je možno považovat za první třídu.

Drabble: 

Součástí prvního roku studia léčitelství je i výuka lektvarů. Mezi studenty se o nich vypráví hrůzné historky.
„Když zvládneš lektvary, zvládneš všechno,“ říká se. „Neprojde skoro nikdo!!!“
Na první hodině čte pobledlý Teddy společně se třemi pobledlými spolužáky pokyny: ...NAKRÁJEJTE FAZOLKU DŘÍMALKY NADROBNO...
Zavrtí hlavou. Jsou přece lepší možnosti. Rozdrtí fazolku čepelí stříbrného nože. Šťáva se z ní jen hrne.
Mistr Jessenius mlčky přechází mezi kotlíky. Nad tím Teddyho překvapeně pozvedne obočí.
„Kdo byl vaším profesorem lektvarů?“
„Profesorka Smithová.“
„Neznám.“
„Jenže většinu, co vím, mě naučil profesor Snape.“
„Mistr Snape? Už chápu.“
Pro Teddyho nebude lehčího předmětu než právě lektvary.

Závěrečná poznámka: 

Nápad mi přivála vzpomínka na první ročník vysoké školy, kdy jednou z nejtěžších zkoušek byla chemie. Nechápala jsem. Zdála se mi směšně snadná. Patrně proto, že jsme na gymplu měli skvělou chemikářku. Za celé studium jsem nezažila lehčí zkoušku.
Teddy je na tom podobně. Severus Snape ho učil lektvary od sedmi let. Takže, žádný problém, že?

Obrázek uživatele Martian

Pravda nebo lež

Fandom: 
Drabble: 

Paní Perkinsová byla největší drbna v celém Cokeworthu, která celé dny záludně číhala na rohu ulice, aby jí náhodou něco neuniklo.

„Jémine, Lilynka Evansová,“ zavrkala. „Ty jsi nám ale vyrostla. Hotová slečna. Prý po prázdninách nastupuješ do dívčího penzionátu…“ Baziliščí pohled dychtivě mapoval terén.

Obezřetnost velela přikývnout a rychle zmizet, jenže doma Lily učili, že lhát se nemá.
„Do penzionátu ne,“ zavrtěla hlavou. „Do první třídy kouzelnické školy.“

Paní Perkinsová zalapala po dechu.
Teprve potom vybuchla. „Já ti dám, dělat si legraci ze starých lidí! Jenom počkej, až potkám tvoje rodiče!“

Lily pokrčila rameny.
Některým lidem se člověk zkrátka nezavděčí.

***
Obrázek uživatele Eillen

Upevnění pozice

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část http://sosaci.net/node/30489

Drabble: 

Adamar se kromě vedení tajné skupiny snažil upevnit svoje postavení v klášteře. Nebylo to těžké. Dokázal poznat, jak se chovat k mnichům. Ke každému měl jiný přístup a postupně si je dokázal skoro všechny naklonit.

Samozřejmě, bylo pár mnichů, kteří mu otevřeně dávali najevo svoji nechuť nad jeho přítomností v klášteře. I pro ně však měl vždy připravený úsměv a slova porozumění.

Adamar si byl vědom, že jej opat pozoruje. Nikdy však proti němu nezakročil. Tohle byla vysoká politika klášterního typu a oba dva byli prvotřídními hráči. A protože opat upustil od brojení proti Adamarovi, nastal v klášteře napohled klid.

Obrázek uživatele Ampér

První školní den

Drabble: 

„Hurvajs, vstávat, dneska jdeš prvně do školy,“ tahal Spejbl svého potomka z postele. „Doufám, že sis včera všechno na dnešek připravil.“

„Ale taťuldo, mně se nikam nechce,“ ozvalo se zpod peřiny. „Na co mi ta škola bude?“

„Naučíš se tam psát, číst, počítat, taky se budete učit o zvířátkách a kdovíco ještě.“

Hurvínkova hlava vykoukla zpod peřiny. „A tati, když se tohle všechno naučím, tak už nebudeš říkat, že jsem blbej?“

Spejbl se zamyslel. „Když se budeš dobře učit, tak ne, to ti slibuju.“

„Jú, tak to beru,“ ozvala se nadšená odpověď. „A může se mnou v lavici sedět Žeryk?“

Obrázek uživatele Peggy Tail

2040?

Drabble: 

„Logaritmy, matice, statistika, analýza...“
„A kolik ti je let, chlapče?“
„Pět. Za měsíc půjdu do druhé třídy.“
„A co prázdniny?“
„Ty zrušili.“
„A nebojíš se být tu sám tak daleko od rodičů?“
„Já nejsem sám. Mám u ucha frienda, co mi radí.“
„Ty máš rozdvojenou osobnost?!“
„Ale ne, je tady v tom equipmentu. Uměle vytvořenej. Check it out.“
„Prosím?“
„Koukejte. Hlídá všechno, co dělám. I jak jsem na tom fyzicky. Nemůže se mi nic stát.“
„A nebolí to mít takhle pod kůží?“
„Ale vůbec ne. Je to jako part těla. No tak pojďte, granny, ať vám můžu vysvětlit ten teleport.“

Obrázek uživatele Birute

Hádanka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poznáte říkanku?

Drabble: 

Dobře, průjmy jsou problém. Teda ne u nich a vůbec, sušením se to vyřeší. Dejte si sirup nebo limonádu. Nebo kosmatici – není to senzační slovo?

Klasika nejklasičtější, co vyvolává i ruší prokletí v mnoha barvách. To jsou holt ty vitaminy.

Dál by tu byl zářný vzor. Neochvějný bojovník proti zánětům a křečím. Navíc dobře vypadá. Bílá a žlutá, spolehlivá kombinace.

Drsný běžec pustinou. V chumlech obklopí osamělé auto a divoce tančí kolem. Když roj zmizí, silnice zůstane prázdná.

Poslední je česnek. Roste si v lese a má dost starostí sám se sebou. O těch předchozích by vám rozhodně nic neřekl.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele wandrika

Luxus nad luxus

Úvodní poznámka: 

modrá znamená štátne železnice
čierna znamená Regiojet

Drabble: 

Sprievodcovia nepotrebujú vidieť váš lístok. Majú predsa rozpis obsadených sedadiel.
Počas trojhodinovej cesty vám skontrolujú lístok dvakrát. Ak ste ho navyše kupovali cez internet, musíte ukázať aj občiansky preukaz. Veď čo keby ste to náhodou neboli vy, ale nejaký zlovoľný hacker?
V cene každého lístka máte jedlo, pitie aj noviny. Jedlo vám donesie sprievodca.
Musíte sa predierať až na samý koniec vlaku, aby ste našli predražený jedálny vozeň.
V prvej triede je kopa miesta a ďalšie občerstvenie v cene.
Prvá trieda vyzerá úplne rovnako ako druhá. Nefungujú zástrčky ani internet. Navyše dostanete iba pollitrovku vody...
a niekedy ani tú nie.

Závěrečná poznámka: 

Na vysvetlenie: Regiojet prevádzkoval vlaky na Slovensku iba pár mesiacov. Potom sa politici rozhodli, že ho zlikvidujú.
Lístky bývali večne vypredané, a tak sa mi podarilo cestovať s nimi len párkrát, ale stálo to za to. Človek zrazu zistil, že môžu fungovať všetky veci, o ktorých štátne železnice vždy tvrdili, že to proste nejde.

Obrázek uživatele Regi

Tolik zlatejch galeonů!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bezprostředně navazuje na drabble Táta a syn

Drabble: 

Výbuch nadšení odezněl a Rubík se ještě jednou začetl do svého prvního dopisu z Bradavic. Pak sklopil oči k starým sešlapaným botám. „Je to hezký, ale asi z toho nic nebude. Víš, co šecko bys mi musel koupit? Tolik peněz přeci nemáš.“
Hagrid starší se usmál, sáhnul hluboko pod matraci své postele, vytáhl malý kožený váček a obsah vysypal na stůl.
Rubík vytřeštil oči. „Vodkaď si vzal tolik zlatejch galeonů?!“
„Synku, já dycky věděl, že budeš chytrej, šikovnej a kouzelnej. Vodkládal sem vod doby, co ses narodil. Dem na Příčnou nakupovat, a šetřit nebudem. Pro mýho syna enom prvotřídní zboží!“

Obrázek uživatele Vinpike

Žalozpěv pýchy k pádu

Drabble: 

„Chceš-li se vymýtit,“ poučil mě starší kolega, „noř se denně do podmáslí, nebo − to krapet jednodušší − hodně pij.“
Ráno přijdu mezi prvňáčky a zeptám se, zda je někdo chytřejší než já, kantor.
Nepřihlásí-li se všichni, řeší mě inspekce.

„Kdo se povyšuje, bude ponížen,“ říká ředitel.
„Kdo víc ví, ponižuje,“ mumlá ministr.
„Kdo chce tvarovat, manipuluje,“ ví většina.

Učit se, učit se, učit se, apeluji na jejich levicové kořeny.
„Právě,“ příručkově odpovědí, „to je naše celoživotní vzdělávání: s každou první třídou rozšířit svou střídmost.“

„Když opravuješ,“ pravilo právo, „zpochybňuješ relativitu světa.“
Jsem jediným žákem armády učitelů, co ani netuší, kolik nevědí.

Obrázek uživatele Killman

Zpráva o posouzení žáka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Žák první třídy Mael Tongaki indikován k posouzení pro kázeňské problémy doma i ve škole.
Hlášena agresivita - konflikty se spolužáky a se sestrou, lhaní, hyperaktivita, vulgární mluva.
Studijní výsledky průměrné, projevuje hudební talent.
Během posouzení klidný, orietuje se a chápe kladené otázky.
Své špatné chování svádí na posedlost démonem.
Závěr: Chlapec má přebytek energie, kterou nevhodně ventiluje, chybí mu otcovský vzor a dožaduje se pozornosti.
Je potřeba poučit o odpovědnosti a následcích vlastních činů. Doporučeno širší zapojení do dětského kolektivu například pomocí hobby kroužků.
Po prošetření MediCast4 doporučena medikace Axelizan jednou týdně.
Nedojde-li ke zlepšení doporučen pobyt v psychokorekčním táboře.

Obrázek uživatele Faob

Svěží panna s věží

Úvodní poznámka: 

18+

Drabble: 

Jsouť prvněnky první ligou, by bylo co nepřekonati.
Přitažlivá panna Barbora nehynula snadno, k větší slávě Boží i z Jeho dopuštění zázračně uzdravována pro další a další týrání, krutě od krve vlastní: tříokenní pokořitelka těla, jež navrátivším prachem jest, jak pes do krve bičována, jak pole kovovými rádly brázděna, jak strom pochodněmi pálena, jak hříbek o hlavičku o prsa skrojena, vydechla duši, až když nemohla vzývat a přijímat svého Pána, neb nahá a zohavená pohanským tátou svým sťata.
Nečekal Boží blesk na mlýny téhož a na místě netvora sežehl: třeste se, všichni otcové, jež ubližujete svým dcerám, před Jeho trestem!

Závěrečná poznámka: 

Obhajoba: prvněnky jsou ženským tvarem od prvňáčků.

Obrázek uživatele Xantin

Rodina se neshodne na úhlu pohledu

Fandom: 
Drabble: 

„Jé,“ jásá Apolo, „to si živě pamatuji!“
„To si všichni pamatujeme,“ usmívá se Linkva, rak, „je to takové nostalgické téma!“
„Všichni ne,“ zavrčí Filcin.
„Budeš muset, tatínku,“ nezapře se Sikar, „ještě trochu zestárnout, aby si ti něco vybavilo!“
„Já si náhodou,“ kasá se Taura, býk, „pamatuji leccos...“
„Děkuji náčelnici...“ přeruší ji choť.
„A není to nic pěkného!“ zkrabatí čelo žebro.
„Prvňáčci jsou,“ ujme se slova Thea, „většinou ještě v úžasu.“
„Já třeba stále žasnu,“ chytá se stébla otec, „jak každé téma umí být horší předchozího!“

Viktorka se mazlí s chlupáčkem a neví, co ji čeká. Minulost ostatních její vzdálenou budoucností.

Skromný návrh

Fandom: 
Drabble: 

Než zaklepal na dveře městské rady, naposledy pohlédl na své dílo: několik svazků dokumentů, pečlivě kolorovaných kreseb, návrhů na rozpočty na veškeré stavební práce.

Když byl před časem v Paříži, nadchla ho velkorysost a ohromnost metropole. Toužil své město přetvořit v podobném stylu, ale na co se zmohli ti úzkoprsí konšelé? Na pětkrát zmenšenou Eiffelovu věž. K smíchu!

Jeho dílo bude ohromné. Přímé spojení ze Starého města na okraj Prahy. Výkladní skříň města a celého království. Velkoryse navržené prostory, architektonická výzdoba, letenská stráň prokopaná s přemostěním, tvořícím bránu vnitřního města.

Bude to první třída v Praze, po vzoru pařížských bulvárů.

Závěrečná poznámka: 

Grandiózních návrhů na bulvár ze Staroměstského náměstí až do Dejvic byly spousty, od konce 19. století až do šedesátých let.
Jeden z návrhů třeba tady

Obrázek uživatele Profesor

Omnia tempus habent VIII.

Úvodní poznámka: 

Pátek třináctého znamená také osm let Danielovy existence. Tak se za ním podíváme, co říkáte?

Předchozí zde.

Drabble: 

Všude bylo bílo. Převalovalo kolem něj. Drželo ho v náručí. Kolébalo ho a šumělo mu do uší. Bušilo.

Bum.

Bum.

Inquietum est cor nostrum, donec requiescat in te.

Bum.

Bum.

Ave crux, spes mea.

Bum.

Bum.

Caritas znělo jako láska. Ale on necítil vlastní tělo. Bílo zářilo. Objímalo. Prostupovalo jím. A on byl bílo.

Bum.

Bum.

Vita mea, classis prima.

Bum.

Bum.

Lidské tělo. Nekonečně mnoho bíla. Tolik přeceňované.
Nepokojné je naše srdce, ale stvořil jsi nás pro sebe, Pane. A my teď musíme žít.

Bum.

Bum.

Natus est. Carpe vitam.

Bum.

Bum.

Veškeré dění pod nebem má svůj čas.

Závěrečná poznámka: 

Pohodlně se usaďte, hodina latiny začíná.;-)

Název celého příběhu znamená, že vše má svůj čas. Ostatní níže.

Inquietum est cor nostrum, donec requiescat in te. - Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě. (sv. Augustin)
Ave crux, spes mea. - Buď pozdraven, kříži, má naděje. (Tady modlitba, vzdech.)
Caritas - láska
Vita mea, classis prima. - Můj život, první třída. - Něco jako skvělý, prvotřídní život. (Aneb jak dostat do předem vymyšleného děje téma, aby to dávalo smysl. Dejte ho latinsky. ;-) )
Natus est. Carpe vitam. - Jsi narozen. Užívej života.

Následující zde.

Obrázek uživatele neviathiel

Červen

Úvodní poznámka: 

Varování: Kráceno. Nepěkné.

Drabble: 

Byl prvotřídní operativec. Živoucí legenda.
Nevěděla, co cítit. Vše šlo až moc rychle. Nechtěla to zkazit. Aspoň k něčemu je dobrá.
Idylka skončila, když ji poprvé uhodil.
Nebyla jediná. Věděli to. Mlčeli. Mlčela taky.
„Nech mě,“ řekla jednoho dne.
Odvedl ji dozadu za zvukotěsné dveře.
„Nesahej na mě.“
„Zase máš krámy?“ zeptal se otráveně.
„Nesáhneš na mě, ani kdybys byl poslední chlap na světe.“
Druhou vzala o zem.
„Tohle si nedovoluj.“
Nedokázala vstát.
„Takhle se na vás ruské děvky musí?“
Přehnul ji přes stůl.

Probrala se na podlaze. Rudá skvrna na stropě. Lepkavé cosi všude. Rudé zdi.
Pak omdlela znovu.

Závěrečná poznámka: 

Prvotřídní grázl snad projde.

Další: http://sosaci.net/node/30791

Obrázek uživatele Čarodějnice

Malí nevinní negramotní králíčci

Úvodní poznámka: 

To je prosím klobouk kouzelníka Pokustóna v a něm bydlí dva králíci. Bob a Bobek. Ale tomu se nikdy z vyhřátého klobouku nechce.
Problém je v tom, že v klobouku nebydlí dva roztomilí nevinní králíčci, ale krvelačné bestie.

Drabble: 

„Vstávat, jde se do školy,“ povídá Bob.
„A proč?“ brání se Bobek.
„Protože se chceme naučit číst.“
„A proč?“
„Protože chceme vědět, co o nás kde píšou.“
Bobek, kterému se pořád ještě nechce ven, vymyslí nevyvratitelný argument.
„Jenže nemáme peníze na školné.“
„To nevadí,“ nezaváhá Bob. „Tamhle vidím banku.“
Bobek nechápe.
„V bance jsou přece peníze, Bobku!“
„Ahá!“ Bobek se plácne pacičkou do čela. „Vezmeme kvéry a jdeme na to!“

„Hele, Bobe, tady je mnohem víc než na školné.“
„Tak radši poletíme první třídou do Las Vegas.“

Všechny peníze prohráli – neuměli si přečíst pokyny.
Bez sebe vzteky vystříleli celé kasíno.

Závěrečná poznámka: 

Vstávat a cvičit!
A proč? Protože je ráno!
K večeru budou mít
králíci nahrabáno.
Však za výsledky lupu
nekoupí si chalupu,
nezajdou si na víno
- vystřílejí kasíno.

Obrázek uživatele Saphira

Mezi vysokými stěnami

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak trochu za to může Lejdynka a Damien Rice.

Drabble: 

Roztřesenou rukou zalepíš papír a snažíš se ho neumazat blátem, které ti ulpělo na prstech.
Přičichneš k papíru, protože víš, že až dopis pošleš první třídou, otevře ho ona a bude ho držet ve svých drobných ručkách. Chceš ho cítit, protože ta vůně zpřítomní okamžik, který si představuješ.
Krčíš se v zákopu pod hrozivým nebem. Jste pořád připravení, protože válka nespí. Nepřítel na druhé straně má stejný strach, ale přesto v tom nesmyslném boji pokračujete.
Zavřeš oči, mezi rty ti uniká neslyšná modlitba.
Dej, ať to není poslední večer.
Zítra pošleš ten dopis.

Jen už nebude mít komu přijít odpověď.

Obrázek uživatele Aries

Na dosah

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zdrhat!

Drabble: 

Jirka zavřískne, chodidlo pálí, nemůže se postavit.
Kamarádi ho popadnou v podpaždí a z posledních sil vlečou nahoru.
Baba jim supí v patách.
Radka si shrne šátek na zpoceném krku. Hlavou bleskne nápad.
Šáteček. Dárek od mámy. Památka na nástup do prvního ročníku v Budči. Její zamilovaný, šedomodrý s drobnými bílými kvítky, z nejlepšího hedvábí. V horku chladil, v zimě hřál a prý má i schopnost chránit v nouzi nejvyšší.
Není čas váhat.
Radka jemnou látku s lítostí strhne. Upustí šátek za sebe.
Vyvalí se mlha hustá jako mléko, neproniknutelná běloba pohltí řídkou tmu, zastře babici zrak.
Děti prchají dál.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Kordula

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Už zase vražda

Drabble: 

Když vlak se skřípěním zastavil na londýnském King Cross, na nástupišti už netrpělivě čekal inspektor Japp s policejní eskortou.
"Už zase vražda ve vlaku, Poirote?" zeptal se nevěřícně detektiva, jakmile vystoupil z vagónu.
"Tu as raison," odpověděl Belgičan. "Skoro to vypadá, inspektore, že kdykoliv Hercule Poirot cestuje vlakem, vždy v něm k nějaké vraždě dojde."
"To bude nejspíš tím, že jezdíte první třídou," zabručel inspektor mrzutě.
"Je n'ai pas compris," nechápal Poirot.
"V těchhle luxusních vozech to máte samého magnáta s hromadou nepřátel nebo přestárlého boháče s hejnem nedočkavých dědiců," vysvětloval Japp. "To se mně ve druhé třídě stát nemůže."

Obrázek uživatele Tora

Experimentální prvouka

Úvodní poznámka: 

Volně inspirováno opravdovou hodinou prvouky v první třídě, kdy si náš synovec vzal do školy na ukázku kocoura.
Bohužel Barbuchu.

Drabble: 

Honzík mě vzal do školy. Ukázat dětem, jak vypadá pořádný kocour.
Vyprovokoval jsem pořádnou honičku. Želva nestíhala. Králík strachy nabobkoval do rohu. Málem jsem ulovil sváču, ale uletěla mi na lustr. Když mě přestali bavit, vyskočil jsem z okna a šel domů.

Vážení rodiče,
experimentální prvouka s domácími mazlíčky se vydařila. Příště prosím nepouštět andulku z klece, když je přítomen kocour. Bobky jsme uklidili, želvu našli druhý den. V koši. O kocoura se nebojte, domů trefil. Prý trefí kamkoli.
Na příští schůzi přineste příspěvek (dobrovolný) na opravu poničených tabulí a lavic.
Zda budeme v experimentálním vyučování pokračovat, rozhodne školní rada.

Závěrečná poznámka: 

Ehm... co byla básnická licence a co se v hodině skutečně stalo, nechám na vaší obrazotvornosti :)

Obrázek uživatele mila_jj

První den v první třídě

Úvodní poznámka: 

1.9.1935 Tišnov

Drabble: 

Josip, v nové bílé košili a vyžehlených kalhotách, stoupá od nádraží k ulici Na Hrádku. Nalevo hora Květnice, pod ní šumí Besének, napravo majestátní budova gymnázia.

Josip pozorně naslouchá projevu ředitele Břízy. Vítá žáky, vyzývá je k pilnému učení. Zítra začínají - matematika, fyzika, němčina, francouzština, latina - dnes jen dokončí třídnické záležitosti. A poplatky a školné platit včas, prosím.

Josip Kleczek po přečtení svého jména vstane a ukloní se. Ze šátku vybalí peníze na přijímací poplatek, na učební a herní pomůcky. Celých třicet korun. Doufá, že čtyři sta ročního školného mu bude odpuštěno ne pro nemajetnost, ale kvůli dobrým studijním výsledkům.

Závěrečná poznámka: 

Prima je samozřejmě první třída osmiletého gymnázia.

Gymnázium v Tišnově Na Hrádku funguje dodnes. Založeno bylo v roce 1920 jako městské, v roce 1928 absolvovali první maturanti. Z původně přihlášených 80 primánů v roce 1920 jich úspěšně ukončilo studium 26, z toho 11 s vyznamenáním. Opravdu náročná škola. Bylo-li Josipovi přislíbeno odpuštění školného, musel při přijímacích zkouškách opravdu zaujmout.

Obrázek uživatele ef77

Jako chytit (zlatého) ptáčka

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Učitelka v první třídě ji učila číst, psát a počítat.

Ona sama se naučila našlapovat neslyšně.
Maminka je smutná, unavená a potřebuje spát.

Naučila se smotat smutky do malé černé kuličky, na kterou se nemyslí. Ne v danou chvíli.
Maminka se už neprobudí.

Naučila se nebýt vidět.
Cizí v děcáku, cizí ve škole, cizí všude.

Natálie ví, že všechno, co se naučila, bude potřebovat právě teď, právě tady.

Zatají dech a hodí na obra vyčarovanou síť. Jeden rychlý pohyb a na dlani se zachvěje zlaté srdce.

"Vrátím ho zpátky odkleté," zašeptá prázdnému místu v měděné hrudi, "slíbila jsem to skřítkům."

Obrázek uživatele winterpool

První dojem

Úvodní poznámka: 

Podle skutečné události

Drabble: 

První září, prvňáci pochodují školní chodbou. Já capu poslední. Poprvé zazvoní, učitelka nás nahání do třídy. Nenechám se. Jdu doleva, protože tam čeká dobrodružství.
Druhé zvonění, chodba se vylidnila. Řada dveří. IV. A, V. B… Tady jsem asi špatně. Za dalším rohem alej voděnek a SBOROVNA. Sem už vůbec!
Další dveře. ORDINACE. Cože?
Z ORDINACE se vynoří malá, snědá, tváře divé, pod plachetkou - zubařka!
“Co tu děláš? Kde máš třídu?”
Začnu couvat, zakopnu o voděnku, dávám se na útěk.
Moje nová třídní mě odchytí u záchoda.
“Tebe si budu pamatovat.”
Dodržela slovo. Posadila mě do první lavice a začal boj.

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení:
Na naší základce skutečně sídlila ordinace místní víly zubničky, zašitá hned vedle sborovny. Co půl roku se tam po skupinkách střídala celá škola na pravidelnou údržbu. Zubařka byla pekelná ženština a veškerý kredit za můj dosavadní odpor vůči doktorům jde jí. Všechna čest!
Autor rovněž uměl už před nástupem do školy číst, od toho tedy ty nápisy na dveřích.

Obrázek uživatele Aplír

Zvláštní pohled

Fandom: 
Drabble: 

Trochu zanedbaná žena před sebou tlačila starý dětský kočárek. Jednu podkolenku měla nataženou, druhou shrnutou, šaty mnohým praním ztratily čerň.

Co chvíli se starostlivě nakláněla nad miminko. Dala mu dudlík, pohladila hlavičku, urovnala peřinku.

„No, no, neplakej,“ konejšila děťátko, které však nevydávalo ani hlásku. Narovnala se a její ztrhaný obličej zjemnil sotva znatelný úsměv.

Když jsem jí míjela, pohled mi sklouzl do kočárku. Vyděsila jsem se. Ve špinavém obličeji zela prázdná černočerná oční jamka. Jedním okem na mne zírala rozbitá panenka.

„Chudák,“ vysvětlovala paní, do které jsem v šoku málem vrazila. „Neunesla smrt dcerušky. Dneska by chodila do první třídy.“

Obrázek uživatele netopýr budečský

Síla vzpomínek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/30418

Drabble: 

"Nevěřili byste, co si o nás dnes lidi myslí. Nedávno vyšla další kniha, která nás popisuje jako povrchní hejsky vymetající večírky! Naše pověst jde do kytek. Proto jsem taky přijal pozvání pana doktora. Je to historik a studuje upíry. Podle něj jsme studnice vzpomínek." Starý upír se uchichtl. "Než se do nás dá senilita."

Protáhl jsem si křídla. Starý upír nevnímal, že se netváříme jako budečští prvňáčci na hodinách, ale nám bylo žinantní se sebrat a odletět.

Starý upír se zazubil a přibouchl dveře. Naděje na únik byly zmařeny.

"Vy chcete slyšet košilaté historiky o rojení, že?"

Vyvalili jsme uši.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

... se dívá za dívkou ...

Úvodní poznámka: 

Předchozí část http://sosaci.net/node/30479

Jdu na první nápad, protože zítra nebude asi moc času...

Drabble: 

Jindřich konečně poznal, kde se nacházeli. Byli u Borečáku. V duchu zaúpěl.
Rada, kterou jim Jan poslal po vlnách rybníka, jim byla k ničemu. Jako to, že dokázal poznat modřín ještě než nastoupil do první třídy na Jižňáku.

"Skvělé. Hledej u kořene modřínu v jediném místě, kde je modřínů háj," pronesl nahlas a měl co dělat, aby z hlavy zapudil melodii známé písně. Moc mu nepomáhala představa, že se modříny otáčí za vrbovou dívkou, jako by ji vítali.

"Co asi bude ten malý bratr skály?" zamyslela se Salix.

"Prostě nějaký kámen," odpověděl Jindřich a doufal, že jich tu nebudou mraky.

Závěrečná poznámka: 

Momentálně se nacházíme zde: http://www.rokycany.cz/assets/Image.ashx?id_org=14069&id_obrazky=51113 Přiznám se, že jsem tam už nebyla dost let (cca 10), tak doufám, že modřínový háj tam stále je...

Další zmínku o Jižňáku jsem si nemohla vzhledem k tématu odpustit. Jedná se o základní školu, dříve jmenovanou Jižní předměstí, kde jsem strávila devět let svého života a na kterou nedám dopustit!

A kdyby náhodou někdo netušil, tak jde o tuto píseň: https://www.youtube.com/watch?v=DbGwH5ZVYSU

Obrázek uživatele Lodní šroub

Hádej, kdo jsem

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ a malá historická hádanka.

Drabble: 

Měl hluboko do kapsy. Vždy cestoval první třídou.
Měl jizvy po neštovicích a pleš. Na sochách je impozantní hezoun.
Měl doporučující dopis k ničemu. Uměl opravit cokoliv.
Neměl před sebou slibnou budoucnost na pařížské hvězdárně. Odcestoval na Tahiti pozorovat jádro Halleyovy komety.
Měl smůlu na počasí. Cestoval znovu a znovu. Na Tahiti postavil observatoř a počkal rok na zatmění Slunce.
Měl chatrné zdraví. Několikrát vystoupal na Mt. Blanc. Naučil se létat, protože tehdy do kokpitu nepouštěli ty nejslibnější. Časem se stal generálem.
Měl před sebou kariéru. Odcestoval na Sibiř za legionáři.
Měl před sebou návrat do vlasti, ale nedoletěl.
Neřídil.

Závěrečná poznámka: 

Milan Rastislav Štefánik byl astronom, válečný pilot, generál francouzské armády a diplomat. Několikrát cestoval za pozorováním zatmění slunce, mimo jiné i do Turkestánu a na Tahiti.

Přechod jádra Halleyovy komety přes sluneční disk by neviděl, ani kdyby měl štěstí na počasí. Jádro komety je nepozorovatelně malé, je to prakticky cca desetikilometrová sněhová koule.

Obrázek uživatele Viktorka

Hovory k sobě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hříčka.

Drabble: 

„Běž se starat o dítě!“
„Tati, nebuď na ni takový!“
„Co je?! Ať si nestěžuje, má komentáře, hromadu komentářů!“
„Klid, tati, já mám jenom dva.“
„Dva?!“
Netrpělivé F5.
„Ne dva! Tři… čtyři! Já tě přetrhnu!“
„Už nikdy nebudu psát drabble!“
„Mohli byste se, prosím, trochu ztišit?“
„Za šest minut vychází nová expanze…“
„Kolik je šest krát šedesát?“
„Tři sta šedesát.“
„Maminka tu chce mít klid, tak budeme odpočítávat. Tři sta šedesát, tři sta padesát devět…“
„Co je to expanze?“
„Ty mlč, až budeš mít nula komentářů, můžeš mluvit!“
„Nálada je tu vskutku prvotřídní.“
Maminka žmoulá letenku první třídy na Havaj.

Závěrečná poznámka: 

A blbost. :D

DMD č. 13. pro 13. 4. 2018. Téma: První třída

Tentokrát odpočinkové téma, když máme ten pátek 13.

Téma pro 13. 4. 2018: První třída
Toto téma bude uzavřeno 13. 4. 2018 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
13. 4. 2018 v 23:59

Stránky

-A A +A