Moudra i pindy psí slečny Indy

Obrázek uživatele Regi

Moudra i pindy psí slečny Indy

Vy mě ještě neznáte. Jsem border kolie Indira, ale když nezlobím, říkají mi moji lidi Indy. Mám na kdeco vlastní názor a docela ráda ho každému řeknu.
Dokonce i drabble umím napsat. Tak jsem chtěla po Regi, aby mi tady taky založila vlastní identitu. Jenže to ona ne, že by to nezvládala a kdesi cosi. Prý se mám domluvit s Hagridem, aby mě k tomu drabblení sem tam pustil.
No, nejdříve jsem se urazila, že teda když je Regi taková, nebudu psát vůbec. Ale pak mě to přešlo. Protože mít něco občas je přece jenom lepší, než to nemít vůbec.

PS: Když zrovna není duben, vykecávám se v Šíleném šupleti

Obrázek uživatele Regi

Vtěrka

Úvodní poznámka: 

Letos jsem DMD dokonale odflákla. Jen jedno drabble! Vlastně dvě. Ještě tohle se mi dnes ráno tak nějak samo napsalo.

Drabble: 

To ne! V žádném případě nepůjdeš ke mně do postele. Co sis to tak najednou vymyslela? Víš, že do peřin nesmíš. Ty máš svůj pelíšek. Tohle je můj. Já k tobě taky nelezu. Neolizuj mě. A nekníkej mi tady. Fakt tě sem nepustím. Budu mít na prostěradle plno chlupů. Ne a basta!!
No… tak jo. Ale jen na chvilku. Ty jsi mazel, co?

"Představ si, Indy se mi už podruhé vnutila do postele. Co se děje? Nikdy to nedělala."
Chvíle rozpačitého ticha.
"Ehmm… víš, když nebýváš někdy doma, tak ji k sobě občas pozvu. Ale fakt vždycky jen na chvilku…"

Obrázek uživatele Regi

Vždycky to ví

Úvodní poznámka: 

Dneska si řekla o slovo naše border kolie Indirka, takže Hermiona, Ron, Lenka, George a Fred budou holt muset počkat do zítřka.

Drabble: 

Je černý, mokrý a všude první. Umí najít i tu nejmenší granulku zatoulanou pod křeslem. Každou myší díru na louce. Cítí, kdo k nám jde, i když ho ještě nevidím, protože je někde za rohem.
Že to nejsou ty city, o kterých mám dneska psát? Ale jsou.
Můj čumáček umí poznat i jiné věci. Třeba jak se cítí moji lidi. A nemusí nic říkat, nic dělat. Protože voní jinak, když mají radost, jinak když se trápí, úplně jinak, když je něco bolí. Takže vždycky vím, jestli mám vyskočit a olíznout jim nos, nebo se raději přitulit a prostě jenom hřát.

Obrázek uživatele Regi

Rozchechtané štěně

Drabble: 

Border kolie, bordel kolie. Tu loužičku jsem neudělala já! Kde se to tu vzalo? Co je v misce? Nic? Nic se přece nestalo. Ono to vybuchlo! Samo se to…
Jejda tkaničky! Zašněrovat žížalky neumím. Pavouka chytím!
Jdeme vééén! Rozesmátá kólie. Rozesmátí lidi. To je chechtáků! Že ne?
Kdepak jsou, chechtáci? To jsou balonky? Já je neschovala. Nene, pod skříní nejsou. Kdo je má?
Aha! Papírky v malé taštičce, malá taštička ve velké taštičce. Nebo v kapsičce. Co to má milášek v kapšičce?
Zvonííí. Přijel pán s vééélikáánským pytlem. Granulkýýý! Chechtáky šup k pánovi. Pán je rád. Pán se chechtá. Haf!

Obrázek uživatele Regi

My a vy

Úvodní poznámka: 

Tentokrát byla rychlejší borderka Indy

Drabble: 

Když se narodíme, vůbec nic nevidíme. To vy jste na tom líp. Ale když se nám očka rozlepí, všechno nabere na obrátkách.
Než vy začnete opatrně zvedat hlavy, my už běháme o sto šest a objevujeme svět.
Než vy se naučíte pořádně chodit, my už jsme dospělí.
A když vy konečně dospějete, my už vás opouštíme.
Běháme jako blesk. Misku s granulkama vyčistíme dřív, než nám vy stačíte popřát dobrou chuť. Usneme v okamžiku a stejně naráz se probudíme.
Proč?
Protože za ten krátký čas, co jsme na světě, musíme stihnout úplně všechno, na co vy lidi máte hromadu let.

Obrázek uživatele Regi

Odměna za práci

Úvodní poznámka: 

Říkala jsem si, že letos budu dělit témata mezi Indy a Hagrida spravedlivěji než loni. Spočítala jsem, že Hagrid jich měl už osm, a Indy jen pět. Takže si další téma zaslouží. Navíc běhá border kolie opravdu rychleji než Hagrid. :-)

Drabble: 

„Indy, lehni, nehýbej se, polož hlavičku, zůstaň, pomalu…“
Tohle slyším, když chodím k dědečkům a babičkám, abych jim udělala radost. Poslechnu, protože to těm stařečkům dělá dobře. Mají nemocné nohy i ruce. Když mě hladí, někdy se netrefí, a strčí mi prsty do očí nebo do nosu.
Všechno klidně vydržím. Protože jsem hodná holka, a taky proto, že pak dostanu pamlsek.
Ale hlavně vím, že po práci půjdeme na louku. A tam uslyším můj nejblíbenější povel: „Máš volno!“
Vystřelím jako z praku. Polykám vítr, on mi češe kožíšek a obrací uši dozadu, já s ním závodím, a běžím a běžím…

Obrázek uživatele Regi

Psí život

Drabble: 

Spím se svýma lidma v ložnici. Ráno jde on do práce, s ní jdu do obýváku pít kafe. Pak se jdeme venčit na zahradu. Dopoledne si zdřímnu před její dílnou. Po obědě jdeme na hodně dlouhou procházku. Odpoledne zase spím před dílnou. Večer se vrátí z práce on, a chvíli si společně hrajeme s mýma hračkama, a válíme se na gauči.
Někdy jedeme všichni na celý den na výlet.
Prostě normálka.
Občas ale odejdou moji lidi z domu oba, a na dlouho. Jasně, že nejsem nadšená, ale neštěkám a nevyju. Vždyť to není napořád. Vždycky se ke mně zase vrátí.

Závěrečná poznámka: 

Indy naštěstí tím, čemu se říka separační úzkost, rozhodně netrpí.

Obrázek uživatele Regi

Jsou nejrychlejší

Drabble: 

Vlci jsou nejrychlejší zvířata na světě. Jak to vím? Experimentálně jsem to ověřila.
To bylo tak:
Byli jsme na výletě. V zoo. Jeli jsme tam autem. Hodně dlouho a hodně rychle. O moc rychleji, než já umím běhat, a to já umím fakt dobře.
V té zoo se mi nejvíc líbili vlci. Čuchali jsme k sobě přes plot a Honza nás fotil.
Když jsme večer přijeli domů, moji lidi si sedli v obýváku a rozsvítili velké okno na zdi, co se mu říká televize.
Myslela jsem, že se uštěkám. Ti vlci už v tom okně byli! Normálně nás museli předběhnout!

Závěrečná poznámka: 

Indy si, chudinka, vůbec nevšimla, že jsme do té televize zastrčili flešku s fotkama z výletu do zoo v Olomouci. Vlci to byli krásní. Bílí arktičtí.

Obrázek uživatele Regi

Je to Bruno!

Drabble: 

Oni jsou dobří. Když je normální téma, tak ho přede mnou moji lidi zatají. Jenže s touhle ptákovinou nechtěl nikdo nic mít, takže ji hodili na obojek mně.
Víte, co mi dalo práce zjistit, co to vůbec znamená? Ale zvládla jsem to.
Nejdříve periferie. To je někde daleko od centra. Teda od místa kde bydlím, protože střed světa je přece náš dům.
Potom bicáček. Prý je to takový namakaný svalovec.
Takže už to mám! Jednoho totiž znám. Bydlí od naší vesnice daleko, jezdí k nám jenom na návštěvu, a svaly má jako hrom. Jmenuje se Bruno, a je to pitbull.

Závěrečná poznámka: 

Že je Bruno opravdu svalovec, se můžete přesvědčit na téhle fotce.

Obrázek uživatele Regi

Divnota

Úvodní poznámka: 

Dneska si Indy chce na něco postěžovat.

Drabble: 

Byli divní. Něco na nich divně vlálo, na hlavách měli hodně divné věci, něčím moc divným voněli a počmárali nám dveře!
Tak jsem na ně štěkala, vrčela a zase štěkala.
Moji lidi se taky chovali divně. Divňochy pěkně přivítali a tvrdili, že je všechno v pořádku, a že je přece všechny znám. Pod tou divnotou opravdu byla malá troška známé vůně, ale o to bylo všechno ještě divnější.
A pak se mi začali smát!
To teda nebylo fér. Pokud to vážně byli naši kamarádi, neměli k nám chodit maskovaní a tvrdit, že jsou něco, co nejsou. Že prý tři králové…

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se, ale pracovní povinnosti mě tak honí, že nestíhám číst a komentovat. Snad se to po víkendu trošku zlepší.

Obrázek uživatele Regi

Schované dny

Úvodní poznámka: 

Dneska má slovo border kolie Indy

Drabble: 

Dneska jsem vstala dřív než Hagrid, takže prý můžu napsat drabble.
Mám moc ráda příjemné dny. Nejpříjemnější z příjemných jsou, když vůbec nejsou vidět. Takové dny schované pod hromadou křupavých granulek, nebo voňavého masíčka, nebo pod nalitým podmáslím… To prostě miluju. Když potom, co ty dobroty slupnu, už zase vidět jsou, to už tak příjemné nejsou.
Tak a hotovo.
Cože? Že jsem špatně spočítala slova? Že jich není sto? A že to mám úplně špatně? Že se nepíše příjemné dny ale příjemná dna, když myslím dna misek? A že dnešní téma vůbec nebylo o miskách? Já se na to vyštěknu!

Obrázek uživatele Regi

Samá chvála

Úvodní poznámka: 

Tohle téma znám! V únoru 2017 jsme ho psali jako čtyřdéčkové u nás na Šupleti. Tak já si to ulehčím a jako zkušební ho sem hodím.
Tehdy si vzala psaní na starost naše borderka Indy. A v rámci toho, že všechno mělo být jinak, se úplně poprvé pustila do fanfiction. Drabble uvedla touto poznámkou:
Ahoj, já jsem Indy. Už mě všichni znáte, že? A moje lidi určitě taky. Regi a Honza mě berou skoro všude s sebou. Když ale přece jen jedou někam, kam pejsci nemůžou, zavezou mě k Britě, Besince a jejich lidem. Tentokrát jsem ale byla "na službě" u Tesáka a jeho člověka. Fakt se mi tam líbilo a vůbec jsem nezlobila. Když se na to Regi ptala Hagrida, to je ten Tesákův člověk, moc mě chválil. Úplně přesně jsem si zapamatovala co říkal, abych o tom mohla napsat drabble.

Drabble: 

"Indy je ouplný zlatíčko... Že vyžrala Tesákovi misku, to bylo pochopitelný. Měla holt hlad. Hrozně se naběhala, jak pásla testrály. V Zakázanym lese sem je pak hledal enom půl dne a už sou šecky zase ve vohradě.
Tu vobjednávku vod profesora Snejpa na vajíčka kůrolezů rozžvejkala ouplnou náhodou. Jak lovila Tesáka, udělal se průvan a sfouk to lejstro ze stolu.
Jo, a tkaničky, co mi vytahala z bot, mi zase vrátila. Ani sem ji nemusel vokolo hradu honit moc dlouho.
A že večer usnula v mojí posteli? Šak mě neubylo, dyž sem se jednu noc vyspal na předložce před krbem."

Obrázek uživatele Regi

Hlavolam

Úvodní poznámka: 

Přemýšlela jsem, které drabble nabídnout znovu. Hagrid, Hagrid, Hagrid...
Měl letos v dubnu prostoru dost, i když jsem říkala, že to budu střídat a občas dám příležitost Indy s jejími moudry i pindy. Trošku jsem ji ale ošidila. Dostala jen dva drabblíky. Takže aby jí to nebylo líto, tady je jeden z nich ještě jednou.
Téma, nad kterým Indy dumala, bylo: Tetovaný

Drabble: 

Zaslechla jsem nové slovo. Je divné. Za nic na světě nemůžu přijít na to, co by mohlo znamenat. Možná má ten člověk moc tet... Ale to asi nebude ono. Protože tety já mám taky. I strejdy. Všechny lidi mých kámošů, co spolu chodíme na nedělní procházky. To bych mohla být klidně třeba strejdovaná, ne?
Taky mě napadlo nakouknout do naší koupelny, jestli náhodou někdo právě nevlezl do této vany. Jenže tam vůbec nikdo nebyl a navíc mi došlo, že vanu nemáme. Jenom sprcháč, co mi v něm moji lidi myjou nožičky…
Tak už nevím. Mohli byste mi to někdo vysvětlit?

Obrázek uživatele Regi

Hlavolam

Úvodní poznámka: 

Dneska se Indy konečně zase dočkala. Vstala dříve než Hagrid. Jasně, včera byla sobota, asi se někde kapku zdržel. :-)

Drabble: 

Zaslechla jsem nové slovo. Je divné. Za nic na světě nemůžu přijít na to, co by mohlo znamenat. Možná má ten člověk moc tet... Ale to asi nebude ono. Protože tety já mám taky. I strejdy. Všechny lidi mých kámošů, co spolu chodíme na nedělní procházky. To bych mohla být klidně třeba strejdovaná, ne?
Taky mě napadlo nakouknout do naší koupelny, jestli náhodou někdo právě nevlezl do této vany. Jenže tam vůbec nikdo nebyl a navíc mi došlo, že vanu nemáme. Jenom sprcháč, co mi v něm moji lidi myjou nožičky…
Tak už nevím. Mohli byste mi to někdo vysvětlit?

Obrázek uživatele Regi

Kdo je tady šéf?

Drabble: 

Mám kamaráda. Velikánského hafana co bydlí u Hagrida. Myslela jsem, že bude v naší smečce šéf. Jenže! Šli jsme na procházku. Já běhala kolem Hagrida dopředu, dozadu, vlevo, vpravo a dokolečka, a lákala Tesáka ke hře. On nic. Vlekl se jako napůl chcíplý. Taková nuda. Dokud před ním z trávy nevyskočila maličkatá žabka. To se pak tak lekl, že ožil, a v tu ránu byl pryč. Tohle že je šéf?
Hagrid nad tím jenom mávnul rukou a šli jsme domů.
Tesák se přiloudal až za hodinu. Hrdina. To už jsem stihla vyžrat i jeho misku. Nemá chodit k večeři poslední.

-A A +A