Aldorma/Tristenol

Obrázek uživatele Eillen

04 - Zachránce

Úvodní poznámka: 

Předchozí část https://sosaci.net/node/49849

Drabble: 

Od plesu uplynul již nějaký čas a život na Antaresu se vrátil k normálu. Sean si užíval každičký moment, který mohl trávit na místě, kde vyrůstal. Kdykoliv mohl přijít rozkaz od krále a každičký den mohl být tím posledním, který zde prožije.

Radost z návratu ale zkazila jedna večerní příhoda. Sean se vracel z projížďky kolem jezera, když narazil na trojici čeledínů, kteří dotírali na jednu ze služebných. Všiml si její natrhnuté sukně a došlo mu, o co těm mladíkům jde.

Rychle seskočil z koně a ručně jim vysvětlil jak se věci mají.
Střetly se dva světy.
Zvítězil ten urozený.

Závěrečná poznámka: 

Další část: https://sosaci.net/node/50030

Bublina je myšlena sociální - tedy ony dva světy pánů a poddaných. Pokud to neprojde, nevadí :-)

Myslím, že není třeba dodávat, že Sean vyhrál nejen díky rytířskému výcviku, ale hlavně pro své postavení - ti čeledíny přeci jen nějaký ten mozek mají a jít proti pánovi by si netroufli...

Obrázek uživatele Eillen

03 - Upřímný úsměv

Úvodní poznámka: 

Předchozí část https://sosaci.net/node/49725

Drabble: 

Každý ples či bál - bez ohledu na to, kde se odehrával - se dal popsat několika málo body.

Zahájení - podzravy plné "upřímných" úsměvů a radostí ze shledání.
Pochlebování - komukoliv, kdo se zrovna namanul a měl vyšší postavení.
Tanec - v případě alespoň trochu inteligentního společníka docela příjemná kratochvíle
Popíjení - sloužící by mohli vyprávět, co vše hosté pod vlivem alkoholu provádějí
Vzpomínání - na chutnější pokrmy, silnější nápoje, krásnější ženy, galantnější muže...

Sean se poprvé upřímně usmál ve chvíli, kdy došlo na poslední bod a staré dámy rozjely své věčně nespokojené monology. V tu chvíli věděl, že večer se chýlí ke svému konci.

Konečně.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

02 - Středem nechtěné pozornosti

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: https://sosaci.net/node/49565

Drabble: 

Vejít do sálu a upoutat pozornost nebylo nic příjemného. Ale ta horší část měla teprve přijít. Konverzování s hosty...

"Říká se, že být panošem je mnohem složitější, než být prostým sluhou. Je tomu tak, můj pane?"
"Opravdu jste musel být neustále při ruce svému rytíři, když jste byl panošem?"

To a další podobné věty opakovaly jedna mladá slečna za druhou.

"Věděl jste, že tento ples není jen oslavou vašeho triumfu?"
"Že prý váš otec počítá, že zde dnes naleznete svoji budoucí manželku?"

Tázaly se pro změnu matky.

Sean odpovídal jemným úsměvem a mlčením. Byl mile překvapen, že to dámám stačilo.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

01 - Významná událost

Úvodní poznámka: 

Vítejte v Tristenolském království v sídle rodu Antares, kde se bude odehrávat náš letošní příběh. První střípek naleznete zde: https://sosaci.net/node/49498

Drabble: 

Sean Antares nebyl zbabělcem. Kdyby mu král dal rozkaz šel by i do předem prohraného boje a vzal by sebou co nejvíc protivníků by dokázal. Kdyby viděl hořet pastoušku, bez váhání by se vrhl do plamenů, aby všechny zachránil.

Přesto mu dělalo problém otevřít dveře do sálu, kde již všichni čekali. Nesnášel být středem pozornosti. Věděl však, že se této povinnosti nelze vyhnout.

Zhluboka se nadechl a vstoupil do sálu, který rázem zmlkl. Všichni na něj upřeli svůj zrak. Přesto se najednou cítil klidný. Až do chvíle, kdy jeho otec hrdě provolal: "Na Seana Antarese, nejmladšího rytíře v dějinách Tristenolu!"

Závěrečná poznámka: 

Sean se po hlavě vrhl do nepříjemného plesu, já do nového příběhu na pokračování. Snad se mi podaří příběh dopsat do zdárného konce.

Další část: https://sosaci.net/node/49725

Obrázek uživatele Eillen

00 - Čekání na ...

Úvodní poznámka: 

V původním Aldormském příběhu vystupovala postava Samuela Anatarese. Tento příběh však nebude o něm, ale o jeho otci, který možná neprožil tak dobrodružný život jako jeho syn, přesto si jeho příběh zaslouží být napsán.

Drabble: 

Seděl v křesle s nohou opatrně položenou na podložce. Nechtěl Violu zbytečně trápit, proto předstíral, že je mu lépe, byť bolest ve zraněné noze byla nesnesitelná.

"Samuel určitě již brzy dorazí," zašeptala Viola a setřela mu pot z čela.

Sean neodpověděl. Tušil, že jsou to jeho poslední chvíle. Nezbývalo mu nic jiného, než vzpomínat na svůj život.

Pohled mu sklouzl k židli, kterou zdobily otisky zubů.

To udělal Samuel? Nebo Seth? Nedokázal si vzpomenout, byť slyšel ve vzpomínkách, jak jednoho ze synů okřikuje, aby do židle nekousal.

Jedna vzpomínka střídala druhou, až ho zavedly až ke dni, který vše změnil.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že se mi podaří sérii napsat. Už dlouho mám v hlavě příběh o posledním rytíři z rodu Antares. Uvidíme, zda bude duben milosrdný a témata budou příběhu přát.

Obrázek uživatele Cathia

První král Aldormy

Úvodní poznámka: 

Sidem Clemensem, prvním králem Aldormy a starším bratrem Gee, DMD začalo a Sidem také DMD končí :-).

Předchozí zmínka zde: http://sosaci.net/node/29380.

Drabble: 

Seděl v cele. Zíral do tmy.

Je to už měsíc, co Georgiana odjela. Nechtěl, aby ho viděla zlomeného, ale nedokázal se vzchopit.

Před očima viděl Valerii, jak padá k zemi... zetě, jak je lstí zabit. Představoval si agónii, kterou zažívala Rebeka s rodinou, když byli vražděni v blízkosti Petrova kamene... i svou malou holčičku a vnoučka s proříznutými hrdly.

Jak to mohl Loqar udělat? Copak ho tak moc nenáviděl?

Byl slepý hlupák.

Už neuvidí svou milovanou zemi vzkvétat. S jeho smrtí se vytratí i zákon zdravého rozumu. Aldorma nepozná soucit.

Vypil odvar, který mu sluha přinesl.

Usnul. Víc se neprobudil.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji všem, kteří měli trpělivost a četli příběh Georgiany Clemens-Bucklyové, sestry Aldormského krále.

Její příběh dosud nebyl sepsán v románu (snad jen pár kapitol, které mám pořád v PC :-D), ale věřím, že DMD mě k tomu nakoplo a já se teď budu věnovat psaní.

Dovolím si použít text Eillen :-D:
Pokud vás Aldorma zaujala, nebo víte o někom, komu by se náš fantaskní svět líbil, můžete nás sledovat na stránkách http://aldorma.cz a facebooku https://www.facebook.com/kingdomofaldorma/ Momentálně jsme ve fázi, kdy má nakladatelství o náš svět zájem a pročítá naše texty. Podle výsledků revizí je možné, že nejen Nepoznané proroctví od Jackie Decker, ale i Dračí srdce od Eillen bude vydáno nejen jako e-book, ale i v pevné vazbě (nebo spíš tedy paperback). A kdo ví, třeba i já budu mít světlé chvilky a motivaci příběh dopsat ;-).

Obrázek uživatele Cathia

Získej nebo ztrať, Georgiano'!

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 1: Všechno nebo nic

Předchozí zmínka o neznámém muži zde: http://sosaci.net/node/31003

Drabble: 

Opět se pod rouškou noci vydala do vesnice, aby se setkala s neznámým mužem. Nikdy mu pořádně neviděla do tváře, ale podvědomě tušila, že mu může věřit. Jeho rady se ukázaly být přínosné.

„Jsem rád, že jste mohla přijít,“ zazněl hlas. Georgiana spatřila přibližující se siluetu.

„Máte pro mě nové informace?“ zeptala se okamžitě.

Muž chvíli mlčel, než jí pověděl o Dračí stezce a úskalích, která ji mohou doprovázet.

Gee se zhrozila. „To nemohu… moje rodina mě teď potřebuje.“

„Vydejte se na cestu a můžete jen získat. Zůstaňte a nebudete mít nic. Rozhodnutí je na vás.“

S těmito slovy odešel.

Obrázek uživatele Cathia

Divný muž z Hůrky

Úvodní poznámka: 

Nic jiného mě na Tetovaný nenapadlo... v Aldormě a Tristenolu nejspíš ani tetování není, snad jen něco na způsob henny... tož tak :-).

Drabble: 

„Chceš si odpočinout?“ zeptal se Ethan. „Můžeme na chvíli zastavit.“

„Ne,“ odvětila, „jsme téměř u hraniční řeky, dojedeme do Hůrky.“

„Jak myslíš.“

Gee si pohladila vystouplé bříško a ucítila kopnutí. Už několik týdnů ji to maličké nenechává spát.

Když kočár zastavil před hostincem, vystoupila jako první. Chtěla se porozhlédnout kolem, ale někdo ji uchopil za paži.

Otočila se. Zírala do hnědých očí muže, jehož tvář byla skryta pod černými ornamenty, hyzdícími jeho obličej. Lekla se.

„Nejezděte na korunovaci,“ zasyčel. „Je to vrah, nezaslouží si být králem tohoto území.“

Chtěla muži odseknout, ale v tu chvíli se objevil Ethan. Neznámý zmizel.

Obrázek uživatele Cathia

Pergamen s královskou pečetí

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 28: Co když řeknu ne?

Předchozí zmínka o princezně Valentýně a jejím dítěti zde: http://sosaci.net/node/29887

Drabble: 

Svírala kus pergamenu s královskou pečetí, nemohla tomu uvěřit. Dopis četla několikrát za sebou, přesto ji jeho význam šokoval.

„Co když řeknu ne?“ zeptala se už po několikáté.

„Je to závazek, Gee,“ uznal Ethan, „ale nic, co bychom společně nezvládli. Budu stát při tobě, ať se rozhodneš jakkoliv.“

Gee vydechla úlevou. V hloubi duše věděla, že prosbu princezny Valentýny neodmítne, přesto to nebylo jednoduché rozhodnutí.

„Co řekneme lidem?“ vyhrkla vzápětí. „A Viktorii? Je ještě tak maličká, nepochopí to.“

Ethan ji něžně objal. „Viktorie získá novou sestru a jako takovou ji budeme vychovávat.“

Přikývla a odpovědí na dopis přijala princeznina levobočka.

Obrázek uživatele Cathia

V lese

Úvodní poznámka: 

Dneska mi to nějak nemyslí, tak jen taková blbost... opět záblesk z Georgianina dětství.

Drabble: 

Seděli na spadlém kmeni a čistili hříbky. Měli štěstí, úroda byla letos bohatá.

Když zaslechli dusot kopyt, jediný Saem nastražil uši. O chvíli později se kolem nich prohnal splašený kůň. O kus dál shodil svého jezdce, který se zaúpěním upadl do mechu.

Všichni se okamžitě vymrštili na nohy a běželi neznámému pomoci. Saem s Gee však měli náskok. Než dorazili ostatní, Gee muži pomáhala na nohy.

„Pozor, kouše!“ varoval ho Froderyk.

Muž se vystrašeně ohlédl po té bílé chlupaté obludě a zkusmo se ho snažil rukou odehnat.

„Ne pes,“ rozesmál se Johnatan, „ten je neškodný.“

Gee jen zuřivě vycenila zuby.

Obrázek uživatele Cathia

O Dračí noci

Úvodní poznámka: 

Další úryvek z Georgianina dětství.

Drabble: 

„Honem, už bude půlnoc,“ křikla Gee a i se Saemem se rozběhla k řece. Ethan s bratry ji znuděně následovali.

„Ty jsi nějak natěšená,“ dobíral si ji Jonathan, „na kterou lodičku máš spadeno?“

„To se neříká, jinak se to nesplní,“ odvětila zvonivě. Přivoněla si k svazku sedmi různých květů, převázanému copánek, spleteným z vlastních vlasů.

U řeky již postával houf dívek a chlapců. Jonathan se posadil o kus dál a opřel se o kmen.

„Ty nejdeš?“ zeptal se ho Ethan.

„Přijdu hned… jsem rád, že můj zadek po celodenní šichtě konečně sedí. A Ethane?“ křikl za bratrem, „šťastný hod loďkou.“

Závěrečná poznámka: 

Dračí noc, která se slaví 21.června, je jedním ze svátků Aldormy/Tristenolu. O této noci - mimo jiné - dívky pouští po vodě svazek sedmi různých květů, který převazují copem ze svých vlastních vlasů, což jim má přinést štěstí. Zatímco kluci pouští vlastnoručně vyřezávané lodičky z kůry. Pokud se svazek s lodičkou na vodě potká, znamená to, že pár patří k sobě.

Obrázek uživatele Cathia

Pro dceřino dobro

Úvodní poznámka: 

Předchozí část - http://sosaci.net/node/32029.

Drabble: 

Georgiana stála před vchodem do rodinné krypty, kterou nechal zhotovit její předek, Archibald Clemens. Sbírala odvahu vstoupit.

„Milovala tě,“ řekl dračí kněz, který se k ní připojil. „Chtěla, abys to věděla.“

Netušila, jak zareagovat, tak jen přikývla. Ta zášť ji neopustila ani po její smrti. Na jednu stranu jí byla vděčná, zároveň ji proklínala za to, že tak dlouho mlčela. Ethan nemusel žít jako psanec na útěku.

„Povídá se, že po doznání spáchala sebevraždu.“

Hraběnka opět přikývla. „Tak to stálo v dopise vévody z Oradomu.“

„Nakonec udělala správnou věc a zaplatila za to nejvyšší daň,“ řekl dračí kněz a odkráčel.

Obrázek uživatele Cathia

Doznání

Úvodní poznámka: 

Návaznost na předchozí části, kdy se Gee vrací z Tristu s verdiktem krále - musí se vdát, aby si zachovala dědičné právo na hrad... do úvahy však přichází jediná osoba, která byla před deseti lety obviněna z vraždy hraběte... tedy do doby, než se pravý vrah rozhodne po letech doznat.

Drabble: 

Dveře kostela zavrzaly. Dovnitř vstoupila žena.

Přešla k sedmero sochám, kde s pláčem padla na kolena.

„Odpusťte mi,“ žadonila, „nechtěla jsem ho zabít, ale už jsem se nemohla dívat, jak má nebohá Gee trpí. Zradila jsem vaše ideály, vzala jsem život hraběti. Jsem připravena přijmout trest.“

Socha zeleného draka zazářila.

„Zaslouží si být šťastná. Trpěla příliš dlouho, zatímco já se jen dívala. Měla jsem tehdy zasáhnout. Jsem zbabělec.“

„Ale dnes jsi prokázala odvahu,“ ozval se dračí kněz. „Doznej svá slova před vévodou Oradomu. Očisti pověst toho chlapce.“

Přikývla. „Řekněte Gee, že ji miluji.“ S těmito slovy se vydala na cestu.

Obrázek uživatele Cathia

Bratrův úspěch

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 18 - Terno.

Předchozí část zde: http://sosaci.net/node/31864... Aneb Gee vztek ještě nepřešel.

Drabble: 

Trvalo dlouho, než se Georgiana opět uklidnila. Se slzami v očích se posadila.

„Jak se Sidovi vede?“ zeptala se Alvonie starostlivě.

„Lépe, než mě,“ odsekla. Stále ji téma "Sidus Clemens" iritovalo. „Stal se z něj generál královského vojska.“

„No to je úžasné, kam až to dotáhl.“

„Jo, hotová senzace,“ odsekla popuzeně, ironický tón nepotlačila.

„Viníš ho z toho, co se ti stalo?“ zeptala se Freja tiše a Georgiana se zamyslela. Opravdu bratra vinila? V hloubi duše věděla, že za to nemohl, přesto se nedokázala zbavit pocitu, že kdyby ji vzal s sebou, všechno by bylo jinak.

„Asi ano,“ připustila tiše.

Obrázek uživatele Cathia

Zmizelý bratr

Úvodní poznámka: 

Předchozí část zde: http://sosaci.net/node/31627

Drabble: 

Chodila po pokoji sem a tam. Freja s Alvonií ji mlčky sledovaly a čekaly, až se uklidní.

„..a on se tam jen tak zjeví, jako černý drak, chápete to?“

Obě ženy si povzdechly.

„Co si sakra myslel?“ vybuchla, polštářem mrskla přes celý pokoj. „Utekl jako spráskaný pes, deset let o sobě nedal vědět, jako by se po něm slehla zem. A co byla jeho první reakce? Gee, ty jsi ale vyrostla, stýskalo se mi… zmetek jeden.“

„Dala jsi Sidovi šanci to vysvětlit?“ zeptala se Freja. „Co kdybys mu napsala?“

„Vyloučeno,“ vyštěkla, „to on se umlčel, ten krok je na něm.“

Závěrečná poznámka: 

Gee se v Tristu shledala se svým bratrem Sidem, který před deseti lety utekl z Olanesu a od té doby o něm neslyšela... prostě ticho po pěšině, snad jsem téma trefila :-).

Obrázek uživatele Cathia

Do života s úsměvem

Úvodní poznámka: 

Návaznost na předchozí drabble: http://sosaci.net/node/30984.

Už bylo na čase, aby i Gee dostala trochu štěstí do vínku... no ni?

Drabble: 

Seděla v křesle a zírala do tmy. Tentokrát ale bylo všechno jinak. Neupadala do apatie, dokonce odezněl i ten trýznivý pocit osamění. Po více než deseti letech se znovu usmívala na svět.

Její rod stále sužovala kletba, ale nyní již měla veškerá pojítka k jejímu zlomení. Nedovolí, aby jí nadále řídila život.

Upřela oči na muže, který se převalil v její… ne… v jejich posteli a pomalu se probouzel. Už nebyla na všechno sama… měla jeho, svého nového manžela. Věděla, že jí bude oporou a už nikdy jí neopustí.

„Jsi vzhůru brzy,“ zašeptal Ethan rozespale a Gee se neubránila úsměvu.

Obrázek uživatele Cathia

Nemilované dítě

Úvodní poznámka: 

Původně jsem přemýšlela, že bych napsala nekrolog Tarnakovi, ale on si žádný nezaslouží... zato jeho dcera by neměla přijít v zapomnění. Tak tady je ;-).
Předchozí zmínka o Mae: http://sosaci.net/node/29757.

Drabble: 

Její život doprovázely trny ostré jako dračí zuby. Nebyl jednoduchý, stejně jako rozhodnutí jej ukončit.
Přišla na svět coby nemilovaný levoboček hraběte Tarnaka. Život jí do cesty stavěl mnoho překážek. Za svůj krátký život si prožila tolik utrpení, kterému jiní nebudou čelit za celý život.
Přesto vyrostla v milou, krásnou ženu, schopnou milovat a lásku přijímat. Její úsměv se navždy vryje do našich srdcí.
Odcházela s pocitem, že skončí v zapomnění. Nikdo si nebude pamatovat, že po hradě chodívala dívka s havraními vlasy.
Ale my nezapomene, Mae. S každou večerní hvězdou si vzpomeneme na laskavou dívku a její nenarozené dítě.

Obrázek uživatele Cathia

Vdej se, Georgiano!

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/31482.

Drabble: 

Cestu z Tristu si téměř nepamatovala. Byla myšlenkami na míle daleko. Ano, získá dědičné právo na hrad v Olanesu, ale za jakých podmínek? Jako neprovdaná žena nemůže spravovat hrad a pokud si jej chce udržet, musí si najít manžela… jak ponižující.

Představovala si, jak se vrátí na hrad s královským dekretem a vykopne toho zabedněnce, až se bude z Olaneského kopce kutálet jak shnilé jablko.

Dokonce ani Sidus krále neobměkčil.

To byla další věc, která ji nedala spát. Neviděla bratra deset let a najednou se před ní zjeví jako drak s Ethanem za zády. Její svět se znovu obrací naruby.

Obrázek uživatele Cathia

Druhý dědic

Úvodní poznámka: 

... cca 10 let po svatbě.

Drabble: 

„Vjíždíme do Tristu, má paní,“ upozornila ji Alvonie.

Přijela s jediným cílem: uchránit svůj nárok na hrad d´Olanes.

„Jmenuji se Christopher Trewis, jsem vzdáleným bratrancem hraběte Tarnaka. Vznáším nárok na své dědictví,“ vzpomínala na slova cizího muže.

Tohle nedopustí. Olanes nesmí padnout do rukou dalšího Tarnaka.

Kočár zastavil na nádvoří a Georgiana elegantně vystoupila. Byla vyděšená. Musí se pokusit přesvědčit krále, ale jak to má udělat?

„Jsi dcerou svého otce,“ říkávala jí matka. Ale jak by mohla? Považují ji také za zbabělce?

„Ne,“ okřikla se v duchu, „já nejsem jako on!“ S těmito slovy vstoupila do královského paláce… hlavu vztyčenou.

Obrázek uživatele Cathia

Sestřička

Úvodní poznámka: 

Opět malý úryvek z Georgianiného dětství.

Drabble: 

Běžela po louce plné lučního kvítí. Za ní se řítila velká bílá smršť.

„Poběž, Saeme,“ zakřičela, „dnes má první narozeniny, musíme jí popřát.“

Doběhla k řece a spěchala dál k lesu. Chvíli bloudila, ale nakonec našla ten správný kmen.

„Jsem tady, jak jsem slíbila,“ zašeptala do ticha. Saem se usadil vedle ní a mlčky ji pozoroval.

Gee položila na zem kytici bodláčí. Ostatní by se podivili výběru, ale jí připadalo krásné… na dotek drsné a na pohled nádherné, jako krátký život toho tvorečka.

Se slzami v očích sledovala vlastnoručně vyškrábaný nápis v kmeni:

Isla Clemens
Nikdy nezapomenu, s láskou Gee.
Závěrečná poznámka: 

Budu muset psát drabble dopoledne, abych nepsala furt taková smutná témata z Georgianina života :-). Měla i spoustu krásných chvilek :-D.

Obrázek uživatele Cathia

Důvěřuj runám!

Úvodní poznámka: 

Uff, tak tohle bylo těžké protlačit do Aldormy, kde nejsou tučňáci :-D... ještě, že existují ti draci, kteří znají všechno :-D.

Drabble: 

Zaslechl kroky, neohlédl se. Věděl kdo přichází… runy mu to prozradily.

„Proč jsi to dovolil, Beroane?“ zeptala se zlatá dračice.

„Nabídl se, neměl jsem důvod odmítnout,“ odvětil prostě.

„Necháváš jej tam i přes to, že znáš jeho pravý důvod?“

Přikývl a sledoval dračího kněze ve svém kostele. „Osud to žádá. Jestliže má rod Orise Clemense šanci, vede cesta skrz něj.“

„Roztahuje se tam jak dobře naložený tučňák. Ještě to zvaž.“

„Důvěřuj mi, Xilanie, jeho přítomnost dá věci do pohybu.“

„Jen aby se nerozpohybovaly až moc,“ namítla. „Zasáhneš?“

„Ne, osud si najde cestu sám.“

Naposledy se ohlédla k Aldormě, poté odešla.

Obrázek uživatele Cathia

Tajemné setkání

Drabble: 

Vrznutí dveří

Georgiana (vystrašeně): „Kdo je tam?“

Zvuk přibližujících se kroků

Georgiana: „Kdo jste a proč jste trval na setkání v noci?“

Neznámý: „Mé jméno není důležité… důležité je, s čím přicházím.“

Šustivý zvuk… následován cinkáním

Neznámý (klidně): „Tu dýku schovejte. Kdybych vás chtěl zabít, už byste byla mrtvá.“

Zalapání po dechu

Georgiana: „Co ode mě chcete?“

Neznámý: „Pomoci vám.“

Georgiana: „Netuším, s čím byste mi mohl pomoci.“

Neznámý: „Vím, že jste zaslechla rozhovor mezi dračím knězem a jistým mužem.“

Nadechnutí

Neznámý: „Pomůžu vám najít černého draka, který proklel váš rod. Jen vy můžete kletbu zrušit.“

Nevěřícné zalapání po dechu

Obrázek uživatele Cathia

Poslední sbohem

Úvodní poznámka: 

Hrabě byl zavražděn a z jeho smrti byl obviněn Georgianin kamarád z dětství. S tím se však mladá hraběnka nesmíří a pomůže mu utéct. Odchod milované osoby je však pro Georgianu posledním hřebíčkem do rakve...

Drabble: 

„...za vraždu hraběte…“ slyšela v hlavě Frejina slova. „…bude zítra popraven…“

Otevřela dveře a vklouzla dovnitř.

„Georgiano?“

„Musíš zmizet,“ zašeptala namísto pozdravu.

Chlapec se k ní přiblížil, ale hraběnka couvla. Strnul.

„Gee, co ti provedl?“

„Musíš utéct,“ zopakovala naléhavě. „Pověsí tě.“

„To je mi jedno, nenechám tě tady.“

Slzy jí stékaly po tvářích. „Budu v pořádku. Jdi!“

* * *

Zírala do tmy. Před očima měla tvář člověka, kterého milovala a kterého musela nechat jít. Nevěřila, že hraběte zabil, ale i kdyby… nezazlívala by mu to. S posledním sbohem se její svět nadobro zhroutil a Georgiana se opět propadla do líbezného stavu apatie.

Obrázek uživatele Cathia

Hrabě a dračí kněz

Úvodní poznámka: 

Nikdo nemá rád, když mu někdo leze do zelí, jinak tomu není ani u dračího kněze v Olanesu... zvlášť, když přijde na hraběte a jeho představy, byť je nejlépe platícím zákazníkem široko daleko.

Drabble: 

Otec Marcus stál vedle sochy zeleného draka a čelil zlostnému pohledu hraběte Tarnaka.
„Platím vám za to, aby se naučila základy, ne aby se z ní stala odbornice na hospodářství,“ vyštěkl.
„Poskytuji všeobecné vzdělání všem stejným metrem. Pokud je úroveň takového vzdělání přespříliš, připlaťte jí soukromé hodiny a já svou výuku zaměřím na poezii a vyšívání,“ odvětil kněz příkře.
Hrabě se hlasitě uchechtl, než pokračoval: „Jak si dosud vede?“
„Je bystrá. Učí se rychle.“
„Výborně… ale nepřehánějte to. Chci, aby byla vzdělaná a nedělala ostudu u dvora svou negramotností, ne aby se z ní stala emancipovaná přítěž.“
„Jak si přejete.“

Obrázek uživatele Cathia

Prodaný osud

Úvodní poznámka: 

Pro Samaela byla sláva rodu Clemens vždy na prvním místě. A i když své děti nadevše miluje, neváhá je zaprodat pro svůj cíl...

Drabble: 

Samael posedával na lavici a nervózně žmoulal kapesník. Gannet s dětmi opustila kostel ihned po mši.

„Je plachá,“ pronesl hrabě, „ale s tím se dá pracovat.“

Samael jen přikývl.

„Ještě učíte děti zámožných rodin?“ obrátil se k dračímu knězi.

„Samozřejmě,“ přitakal otec Marcus. „Je to mým posláním.“

„Můj předek otevřel vůbec první třídu v Olanesu,“ pokračoval namyšleně. „Můj rod byl vznešený, nechci jej pošpinit někým málo hodným...“

Samael nervózně polkl.

„…to malé pískle potřebuje vzdělání, přijmete ji do učení, otče Marcusi.“ Nebyla to otázka, ale rozkaz. „Účet pošlete mně.“

S tím se odporoučel a Samaelovi došlo, že dohoda byla zpečetěna.

Obrázek uživatele Cathia

Černá a fialová

Úvodní poznámka: 

Liam zemřel a přijal nabídku stát se drakem. Svou zášť ke svému rytíři však nikdy neztratil.

Drabble: 

Ceallach se zadostiučiněním sledoval, jak z Orise Clemense vyprchává život. Je to již pár let, co sám v boji padl a přijal nabídku stát se drakem. Připojil se k černému rodu jako Caellach.

Dnešek považoval za významný den. Sledovat, jak člověk, co zavinil jeho smrt, umírá, považoval za osobní vítězství.

Pocit štěstí ale bývá prchavý…

Orisova duše se zhmotnila v chrámu. „Vybírám si fialový rod a přijímám jméno Ohene,“ slyšel ho pronést.

Cítil se zrazen. Jak mu mohli nabídnout stejnou poctu?

„Alespoň na vlastní oči uvidí, co má kletba udělá s jeho rodem,“ vykouzlil úsměv a upřel pohled k Tristenolu.

Obrázek uživatele Cathia

Dohoda

Úvodní poznámka: 

Sláva rodu Clemens již dávno zanikla, ale Samael je odhodlaný ji znovu vzkřísit, ať to stojí, co to stojí.

Drabble: 

Samael zaklepal a vešel do prostorné místnosti.

„Vítejte, pane Clemensi,“ odvětil dračí kněz a ukázal na poslední volnou židli. Druhý muž na něj upřel oči, ale nepromluvil.

„Předložil jsem panu hraběti vaši prosbu,“ začal kněz, „souhlasil, že vašeho syna přijme za panoše... za jistých podmínek, samozřejmě.

„Ovšem,“ vyhrkl Samael horlivě. „Splním vše.“

Hrabě jej dlouho pozoroval. „Dáte mi za ženu vaši dceru.“

Samael zkoprněl. „Je jí pět.“

„Svatba bude, až dosáhne sedmnácti...,“ začal kněz, ale hrabě ho přerušil.

„Chtěl bych si ji prohlédnout.“

„P-přinesu vám obrázek.“

„Ne… preferuji osobní setkání, přiveďte ji na mši.“

Samael zvažoval možnosti, nakonec vyhrkl: „Platí“.

Obrázek uživatele Cathia

Kejklíři

Úvodní poznámka: 

Výlet do Georgianiných dětských let, kdy si ještě užívala bezstarostného života... aneb do Olanesu přijeli kejklíři.

Drabble: 

Začínalo se smrákat. Kejklíři už dávno přestali ukazovat svá umění a stejně jako vesničané se oddávali pití.

Georgiana a Ethan se vlnily do rytmu hudby a užívali si veselí.

„Kočičko,“ zaslechla chraplavý hlas, vzápětí se dostavil i závan pálenky, „zatrsáš si se mnou?“

Gee zkřivila nos, ale než stihla odpovědět, Ethan se před ni postavil a vyštěkl: „Vypadni, bubeníku.“

Muž se mu vysmál, chňapl po děvčeti, ale Ethan byl rychlejší.

„Tys mě neslyšel? Vypadni!“ Popadl buben, který muži ledabyle visel kolem krku a vší silou mu jej narazil na hlavu.

Bubeník zakolísal, zatímco Gee se hlasitě rozesmála.

„Pojď, raději zmizíme.“

Obrázek uživatele Cathia

Volba

Úvodní poznámka: 

Nevím, zda jsem téma trefila... představuji si to jako místo, o kterém nikdo neví, přesto existuje.

Trochu mimo dějovou linii Georgiany Clemensové, ale přeci je tím její postava značně ovlivněna.

Drabble: 

Liamovo tělo padlo k zemi, zatímco stříbrná čepel se leskla krví. Tušil, že přichází konec. Přerývaně se nadechl, ale vzápětí se rozkašlal, když se mu krev dostala do hrdla.

Bojoval statečně za svého rytíře. Věřil mu. On ho však zradil… nepřišel, jak slíbil. Poslal ho na smrt.

Nechal doutnajícímu vzteku volný průchod. Sípavě odříkával slova kletby, která rod Orise Clemense uvrhne do záhuby.

S posledními slovy jeho tělo ochablo.

Když znovu nabyl vědomí, ocitl se v chrámu, obklopen sedmi bytostmi.

„Kde to jsem?“

„Na místě, které žádná mapa nezná,“ odvětil zlatý drak. „Nabízíme ti možnost stát se drakem, jak zvolíš?“

Obrázek uživatele Cathia

S koncem přichází nový začátek

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 2 "Němí svědci".

Drabble: 

Alvonie strnule sledovala procesí v kostele. Socha zeleného draka, jemuž byl kostel zasvěcen, stála v popředí všech ostatních a němě zírala na mahagonovou rakev, zatímco otec Marcus pronášel poslední slova k pozůstalým.

„…naposledy rozloučíme s rytířem Benjaminem Tarnakem, hrabětem z Olanesu.“

Přítomní se zvedli a připojili se k průvodu. Alvonie podpírala křehkou hraběnku a doprovázela ji ke kapli. Stále tomu nemohla uvěřit. Po dlouhá léta byla nucena sledovat odporné zločiny svého pána a nyní stojí nad jeho hrobem, společně s další hrstkou sloužících. Netruchlili... jako němí svědci jeho činů oslavovali jeho konec.

„Dračí spravedlnost ho přeci jen dostihla,“ pomyslela si.

Stránky

-A A +A