DMD č. 3. pro 3. 4. 2018. Téma: Tři krát tři

Obrázek uživatele Skřítě

Vypravěči oprátka, naruby je pohádka

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík

Drabble: 

Třikrát tři pohoří překročil hrdina,
tak každá pohádka obvykle začíná.
Tahle měla jiný konec, tím pádem i začátek,
pojďme v čase odcestovat, kam jinam, než nazpátek.
Žila, byla jedna kráska, kterou silně zblbla láska.
Na zámku svatba se chystala veliká,
po svatbě princeznu postihla kolika.
Jak jinak vysvětlit, proč se tak sprčila
že svého manžela ze dveří strčila?
Život nebyl peříčko, nýbrž samé trní,
princátko byl pěkný lenoch, co celé dny chrní.
Princezna ztratila růžové čočky
namísto děťátek chovala kočky.
Rozvod nikdy nekonal se, i přes řadu čistek,
princka aspoň založila ligu feministek.
A princ?
Dodnes chrní
spokojeně v trní.

Závěrečná poznámka: 

Pro zajímavost původní "nesestříhaná" a neupravená verze viz:

Třikrát tři pohoří překročil hrdina,
tak každá pohádka obvykle začíná.
Tahle měla jiný konec, tím pádem i začátek,
pojďme v čase odcestovat, kam jinam, než nazpátek.
Žila, byla jedna kráska, kterou silně zblbla láska.
Na zámku svatba se chystala veliká,
když v tom tu princeznu postihla kolika.
Jak jinak vysvětlit, proč se tak sprčila
že svého ženicha ze dveří strčila?
Sbalila mu saky paky a...
"polib si", ty mě taky"
Těmi slovy končila se jedna slavná éra,
nový ženich za kloboukem měl tři paví péra.
Sehrál na ni divadýlko, jaký že je kádr,
z prdu zvládne kuličku a klidně taky kvádr.
Zkrátka ji bral jedním hákem,
žrala to i s navijákem.
Život nebyl peříčko, nýbrž samé trní,
princátko byl pěkný lenoch, co celé dny chrní.
Rozvod nikdy nekonal se, i přes řadu čistek,
princka aspoň založila ligu feministek.

Obrázek uživatele Teja

Snímky snímky

Úvodní poznámka: 

Pto nezasvěcené trochu chaos, ale fytocenologie je fytocenologie.
A Snílka s Houbou se s tím kvůli SOČce prostě musí poprat.
Něco málo o tom: https://is.muni.cz/el/1431/jaro2010/Z0005/18118868/index_book_5-4-3.html

Drabble: 

"Kolik dáme E1?" zeptala se Houba otráveně. "Viděla bych to tak na 80%, co ty?" odpověděla taky už dost unavená Snílka, když vytyčovala plochu dnes už pátého fytocenologického snímku. "Proč ne."

"Takže kokoška pastuší tobolka. 2b?"
"3?"
"Tak 3."
"Medyněk vlnatý?"
"Dej 1."
"1"
"Třezalka?"
"Tý je málo. R."
"Dám +."
"Dej r."
"Prasetník kořenující?"
"2a?"
"2a."
"Co je tohle?"
"Nevim. Možná výtod? Koukni na minule, měli jsme to tam taky."
Kdyż Houba otočila stránku na poslední záznam, zhrozila se.

"Ale ne! Neeee!" zakřičela. "Snílko. Ten snímek má být 16 metrů čtverečných, ne 9!" dodala zoufale.
"Musíme to všechno udělat znova."

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Básnické střevo

Fandom: 
Drabble: 

S d'Artagnanem vlastně čtyři byli,
bojovali, smáli se a pili.
Pro čest a majestát Krále Slunce,
krve a potu prolili unce,
kavalírů, šermířů a mužů cti vzory,
chvějí se před nimi kardinálovy sbory.

Ušmudlaná krasavice trpěla nadvládou žen,
z popelu to byla noční můra spíš než krásný sen.
Přece ale zažila i švandu z jemné neplechy,
při balení modré krve pomohly jí ořechy.

Slavná je píseň - vypráví o lodi,
znají ji zdraví, znají ji marodi.
V znavené ruce se v deníku skrývá
text, který o hříchu a smrti zpívá.
Nemáš-li o jejím názvu hned tušení,
možná ti napoví bělavé kamení.

Obrázek uživatele Karin Schecter

The Opium Dream

Úvodní poznámka: 

I had difficulties to write a drabble today because... time and inspiration and stuff. So hopefully it's okay.

Drabble: 

The light was dim and the air was filled with the scent of opium. Two men were sitting on a divan, talking. Their half-empty glasses were standing on the table.
Henry was saying something but Victor wasn't listening. He could only hear humming in his ears. Like from a factory.
Victor noticed the men were sitting very close. Touching. He could feel Henry's fingers on his thigh. He had two glasses already and the poisoned air wasn't helping either. He needed to concentrate.
"Five and five is ten, three times three is nine." more random numbers. Counting. It usually helped.

Obrázek uživatele Katie

Pohádka o cestách

Úvodní poznámka: 

Pokračuji v představování informatiky.

Drabble: 

Žili byli tři bratři a tři sestry, každý spokojeně ve svém domečku. Jednoho dne se rozhodli, že mezi domky postaví cesty, aby se mohli chodit navštěvovat.
Sourozenci stejného pohlaví se ale moc rádi neměli a tak chtěli jen cestu od každého sestřina domku k domku každého bratra. Celkem tři krát tři cest. Nechtěli však riskovat, že během cesty na návštěvu někoho potkají (a pohádají se) a proto si přáli, aby se cesty nekřížily.
A protože byli rozumní, rozhodli se, že si nejdříve nakreslí, kudy by cesty měly vést. A tak kreslili a kreslili a pokud neumřeli, tak tam kreslí dodnes.

Závěrečná poznámka: 

(Informatický) graf je množina vrcholů (domečků) a hran (cest). Bipartitní graf je takový graf, jehož vrcholy můžeme rozdělit do dvou skupin tak, že mezi vrcholy jedné skupiny nevede žádná hrana (domky sester a bratrů). Graf K3,3 (bipartitní graf, který má v každé skupině tři vrcholy) je zajímavý mimo jiné tím, že není rovinný, tedy nejde nakreslit do roviny bez křížení hran. Schválně si to zkuste!

Obrázek uživatele Danae

Svatojánský večer

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Něco jako prequel k Písni o kovářce.

Drabble: 

Čemeřice. Blín. Zlatobýl.
Kovářova dcera prochází soumračnou loukou, sukně jí těžkne rosou. Dnes nesbírá býlí po nemocné. Je svatojánský večer.
Jitrocel. Chrpa. Vlčí mák.
Před dvěma lety se vrátila z Budče do rodné vsi. Navlékla si ji jako starou rukavici, znovu zapustila kořeny. Rodí děti, rovná údy, léčí bylinami, dotekem. Nikdo jí neříká čarodějko.
Čekanka. Koukol. Mochna.
Je jí dvaadvacet, snad by se mohla vdát. Točí se kolem ní několik hochů. Její srdce krčí rameny, čeká, co řekne devatero bylin. Vkládá si je ve tmě pod polštář.
V noci jí propálí duši žhoucí zrak. Ráno přitáhnou do vsi černí myslivci.

Složité výpočty

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na celou loňskou sérii.

Drabble: 

„Tři úkoly. Tři zápletky. Tři vztahy,“ mumlala Hermiona nevnímaje okolí.
„Zbláznila se?“ zeptal se Lucius. Obavu v jeho hlase by našel jen výsostný optimista, převládala zvídavá pobavenost.
„Nemyslím, příteli,“ odvětil Severus. „Neradil bych ti ji podceňovat.“
„To by mne nikdy nenapadlo,“ až se otřásl, „ať vymyslí sebevětší šílenost, když ocituje dostatečné množství dostatečně suchopárných knih, nikdo nebude mít sílu s ní polemizovat, všichni radši udělají, co navrhne.“
„Přesně…“ pochmurně přitakal Mistr lektvarů.
„Snad nemáte strach z jedné sotva dospělé mudlorozené, pánové?“ přikradla se k nim, na své poměry neuvěřitelně tiše, Tonksová.
„Strach nikoli, obezřetnost je však na místě,“ utrousil Lucius.

Sněm

Fandom: 
Drabble: 

"Je tu dost místa pro nás všechny," prohlásil slavnostně Jupiter.
"Existuje jen jeden bůh," zahřměl Bůh v odpověď.
Freya na něho ostře pohlédla: "Vidím tu tři bohy Germánů, tři Římanů a také tři z vašeho náboženství. Nemůžeš tvrdit, že existuje jen jeden bůh."
"My jsme trojjedinní, no a vy jste démoni," zamumlal místo Boha v odpověď mladý muž s utrápeným výrazem.

"Starý blázen, kluk co vypadá jako skald a mluvící vzduch," obrátil se Wodan na Jupitera, když tři bohové z východu odešli, "nemáme se čeho bát, příteli."
Jupiter nechtěl svému dávnému rivalovi odporovat. Přesto dál s obavami hleděl k východu.

Usínání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ačkoliv je tento seriál o personifikovaných zemičkách klasifikován jako shonen-ai (v ne anime komunitě pre-slash), dají se na něj psát i heterosexuální povídky, v tomhle drabblátku však žádná vyznání nehledejte. Prostě takový obyčejný… život.

Postavy: Feliciano Vargas (Severní Itálie)
Ludwig Beillschmidt (Německo)

Drabble: 

„Slíbils mi pohádku!“
Jasně, otravuješ s tím už aspoň hodinu. Rozmrzelý blonďák se ušklíbl. Kolikrát se proklel za rozhodnutí uvázat si tohle „věčné dítě“ na krk.
„Tak teda jo. Byl jednou jeden klučina…“
Vojákova mysl horečně pracovala. V hlavě mu rotovala čísla. Trojka je skvělá! Kluk musí mít společníky. Ti mu pomůžou s úkoly. A za to si vyslouží dary, taky tři. Tři krát tři je devět! Není snad devítka nejmocnější magické číslo? Ludwigu, jsi génius!
Snažil se Feliciana vtáhnout do příběhu. Marně. „Co ti zas vadí?“
„Tuhle pohádku jsi mi povídal včera.“
Blonďák si povzdychl. Dětem se zkrátka nezavděčíš.

Obrázek uživatele Effatha

Kolikrát zvonit

Fandom: 
Drabble: 

Vytáhla se na špičky, ale pořád se zdály nedosažitelně vysoko. K čemu to čtení je, když člověk na písmenka ani nevidí? Štěstí, že to měla naučené, třetí sloupec, třetí stiskátko shora. Nikdy nevěděla jak dlouho je správně, dvakrát? A čekat? Nebo znovu? Co, když se budou zlobit? V mluvítku to zapraskalo zvukem neindiánského dupání po suchých větvičkách.
Ano?
Dobrý den, je Davídek doma?
Chceš s ním mluvit?
Jestli by nešel na hřiště...

Štěstí, že už měl uklizeno. Křídy máš? Se ví.

Nikdy nebylo jasné kolikrát zvonit. Štěstí, že si pořád pamatovala bručící medvědy a kouzelný čtverec trojek.
"Je David doma?"

Závěrečná poznámka: 

tak jsem se trochu zapomněla a něco mi tu vyrostlo pod prsty...

Obrázek uživatele Kokoška

Až trochu moc ledu

Fandom: 
Drabble: 

Ubrouskem distingovaně zbavil svůj široký knír zbytků jedenáctého chodu večeře a pokynul číšníkovi. Do půlnoci zbývalo zhruba dvacet minut. "Mohu vám nabídnout šampaňské, sire Astore?" "Prosím, ale ať z něj nestoupá pára jako posledně. Pár ledových kousek by mu prospělo...a sodovku pro mou paní," uzavřel cestující a pohlédl doprava na mladičkou ženu s pokladem pod srdcem. Když o chvíli později zavládla panika, zavolal si klidný američan mladého pikolíka zpět a jal se mu vyčinit, že na led se sice ptal, ale tohle je směšné!
Telegrafista Philips bez odezvy vysílá CQD. Jak byl ten nový... tři tečky, tři čárky... SOS!

Obrázek uživatele Carmen

Úřednické lapálie

Fandom: 
Drabble: 

Tři prasátka podala stížnost kvůli nevhodné metodice přidělení stavebního materiálu.
Trojice sester z pohádek hrozila žalobou pro pomluvu a jasnou předpojatost, neboť není statisticky ani biologicky možné, aby byla skutečně nejchytřejší a nejkrásnější vždy nejmladší sestra.
Tři medvědi si stěžovali na vloupání a pasivitu úřadů.
Devítihlavá úředníce Odboru pro záležitosti pohádkových bytostí toho začínala mít dost - a navíc přišla o přestávku na oběd.

Tři medvědi se zřejmě stali obětí zlatovlasého lupiče.
Ze zmizení prasátek byl obviněn vlk.
U sester byl podobný profil pachatele, tak mu to přišili taky. Porota sudiček na alibi "Žral jsem Karkulka!" nehleděla.
Na úřadě byl klid.

Obrázek uživatele Champbacca

Výměr a vyhlídky

Úvodní poznámka: 

(mezitím na pustém ostrově)

Drabble: 

Edvin možná nebyl expertem na přežití na pustém ostrově a Robinsona Crusoe vysloveně nesnášel, ale stejně věděl, že ho čekají krušné chvíle. Nezačínal sice vysloveně od nuly, protože měl Excalibur, Meč rovnováhy a placatku turbomedoviny (a navíc byl bůh), ale stejně…
Zavzpomínal na Tajuplný ostrov, který měl naopak moc rád, a ihned si vybavil, že tamní hrdinové před vybudováním prosperující kolonie s větrným mlýnem, železnicí a telegrafem podnikli průzkum ostrova, aby věděli, na čem jsou.
Edvin kvůli tomu nemusel nikam chodit – jeho ostrůvek měl tři krát tři metry a válel se na něm jenom nakřáplý kokosák. To na telegraf nevypadalo.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele peva

Za slávou!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bjb jak remeň, ale mne to dneska nemyslí :D Snáď aspoň to téma je tam vidieť..

Drabble: 

"Hľadáte šťastie, mladý muž? Lásku, či slávu?"
"Slávu, starký. Poradíte?"
"Veľa som videl, veľa počul, ale ste švarný šuhaj, od pohľadu statočný, bystrý, hádam vy kráľovi Rubínovej ríše perlu Morského vládcu donesiete. Hladkú jak sklo, žiariacu sťa mesačný svit! Mnohí pri tom život stratili. Morský vládca je mocný, poklad bedlivo stráži. Ak však na brehu mora, u modrej skaly, správne na tri otázky, čo ozvena trikrát zopakuje, odpoviete, bezmocný bude Morský pán...

***
Keď mladík, celý rozžiarený, konečne odišiel, starký si spokojne zamäl ruky.
"Tak moju perlu by si chcel, holomok!" zabručal. "To určite! Práca šľachtí, v morských doloch budeš makať!"

Obrázek uživatele L.P.Hans

Osm

Drabble: 

Křída skřípala po tabuli. Jedna trojka, potom druhá, se objevily nakreslené zkušenou rukou učitelky.
„Tak, děti. Kdo mi řekne kolik je tři krát tři?“
Les rukou vylétl do vzduchu.
„Tak všichni společně!“
„Prosím, paní učitelko, osm!“
„Výborně, to je správně. Přesně jak jsem vás to učila. Ano, Alfonzi? Něco ti není jasné?“
Učitelčin pohled se zavrtal do potížisty v zadní lavici. Ten se zatvářil, jakoby se nejraději chtěl někam schovat.
„Ale, paní učitelko, tři krát tři je devět.“
Zářný úsměv za katedrou potemněl.
„Alfonzi, už zase podkopáváš moji autoritu? Dnes zůstaneš po škole a zasloužím se, abys dostal důtku ředitele."

Obrázek uživatele Scully

Hodná Maria

Fandom: 
Drabble: 

Nejdřív psaní, pak čtení, nakonec počítání.
Dva plus dva.
Čtyři mínus tři.
Tři krát tři.

Slabikuješ nápisy nad obchodem zeleninou, počítáš punčochy při látání. Do malé modlitební knížky vykreslíš své jméno.
Počítáš hlavičky svých sourozenců a střepy rozbitých talířů. Počítáš pohlavky a slabikuješ tiché „au!“.
„Mario!“ hlas matky. „Proč máš v jizbičce neuklizené panenky?“
„Chtěla jsem si hrát...“ sklíčený vzlyk.
„Nejdřív práce, potom zábava. Nikdy nic neodkládej! Ukliď si hračky! Umyješ nádobí, zameteš, dojdeš nakoupit. A ne, že se necháš při vrácení obrat! Hezky počítej!“

Marii bylo dvanáct. Do školy už rok nechodila.
Vše, co k životu potřebovala, už uměla.

Závěrečná poznámka: 

Výchova dívek v 19. století.

Obrázek uživatele Erys

Mé malé království

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes z toho mám poněkud bod-je-bodovitý pocit, ale jestli to někomu vykouzlí úsměv na tváři, stojí to za to i tak.

Drabble: 

Jak šel čas, mým královstvím se stala nejmenší místnost v bytě, jen těsně nad hranicí obytné místnosti. V jednom rozměru trubky od topení, postel, sluha a kousek místa přede dveřmi, ve druhém zas to místo přede dveřmi, malířský stojan a skříň. Přesto se vešel i stůl, klávesy, nástěnka, nejrůznější dekorace.
Nikdy jsem si nestěžovala, mé království bylo malé, ale útulné.
Přesto jsem ho doopravdy ocenila, až když jsem přišla na kolej. Strahovské nudle jsou jako celek o kus větší, a přesto tak docela nepůsobí. Věřte mi, když dojde na dojem prostoru, čtverec, nebo aspoň skoro čtverec, je prostě k nezaplacení.

Závěrečná poznámka: 

Přísně vzato to není tři krát tři, nýbrž něco jako dva celá osm krát tři, ale… umělecká licence O:)
(A kdo neměl nikdy tu čest, standardní strahovské pokoje jsou zhruba 2.3 x 5.8 metru.)
(A to, že jsem nedávno řešila, jak do své současné dvacetimetrové ložnice nacpat manželskou postel i s dětskou postýlkou, je zas jiná pohádka.)

Obrázek uživatele akai

Radostná zvěst

Fandom: 
Drabble: 

Setkali se ještě v uniformě, s nechápavými pohledy a nedůvěrou vepsanou ve tváři.
První pivo vypili na ex.
Druhé jim přistálo na stole.
Postarší pán u vedlejšího stolu hlasitě lamentoval. Opakovaně provolával slávu jejich zemi Československé, zemi medem oplývající, zemi posvátné-
Zemi, co zanedlouho přestane existovat, vmísil se do toho hořce mladík s dlouhými vlasy.
Vrhli se na sebe.
Ostatní je pasivně sledovali.
Tak, jak budou muset podle rozkazu sledovat obsazení vlastní země.
Objednali si třetí pivo.
A jakmile je vypili, s pevným odhodláním v srdci vstali od stolu.
Tři králové si beze slov slíbili, že se bez boje nevzdají.

Závěrečná poznámka: 

Spokojená úplně nejsem, obzvláště protože to nemá žádný pořádný historický základ, ale ono to po nich úplně volalo... Obzvláště když mám pro tyto naše Tři krále takovou slabost.

Obrázek uživatele Lejdynka

Hádanka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další varianta z nočních nápadů. DRUHÝ DRABBLE, NECHCI BODÍK.

Drabble: 

Jsem šlechtic, který za dne jen do stříbra se halí,
jsem slavný, nemravný, jsem krásný, hloupý pán.
Kdybyste mohli - to vím! - tak byste se mi smáli.

Jsem kocour šedý, co v stokách myši zrádné loví,
hned na zdi, hned v domě, v polštářích cizích dam.
A když je po práci, před ohněm si tiše hovím.

Jsem skleslý, zlý, cizí, když falešný domov tuším -
tam za mořem jsem nikdo, a vždycky v davu sám.
Láska bolí. Co činit, když bolest křiví duši?

Jsem tři a přec jeden, hlas třikrát v jednom stvolu,
když řekneš mé jméno, snad ulehčíš mi v bolu.

Závěrečná poznámka: 

Třikrát tři - tři sloky, tři řádky, tři osoby.
A přece jedna.
(Rozluštění v neviditelném fandomu.)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Taarg

Základní počty

Úvodní poznámka: 

Pro Hanu H. - ať se o životě rýmuje co nejdéle dál. I když trochu zvráceně.

Drabble: 

"Haničko, pověz nám, jak jsi na tom. Už jsi na tento jednoduchý příklad přišla?" zeptala v minulosti tak milá pÚčitelka.

"Víte, že je to devět, jak jsem už říkala..." nedala se Hana. Devátá rána ukazovátkem do hýždí přinutí Haničku chytnout se první lavice, kde sedí Kája. Obě se hodně stydí.

"Svého krále jsem poznala během tří vteřin, zamiloval a pak umřel, trvalo mu to tři roky; chudáček, měl raka," směje se pÚča.

"Třikrát tři je deset milionů, ale musíte umět počítat za roh! A teď čekám, až se vyřídí dědictví, smradi!" dovykřikne do svého prvního infarktu.

Děti mlčí a chápou.

Závěrečná poznámka: 

https://www.youtube.com/watch?v=XXceOnbFXUE . Někdo řekne BJB, ale mně to HH trochu připomíná. Nikdy nevíme, co bude, a jak se pak zachováme...

Obrázek uživatele angie77

Tajemný třetí

Drabble: 

„Tohle je šílenství. Trojité šílenství!“ bušil starý muž zoufale hlavou o stůl.
„Dal jste nám volnou ruku… Příběh si žije svým životem,“ ušklíbl se cynicky ten mladší.
„Přece nemůžete myslet vážně…“
„Je to oblíbená postava. Viděl jste ukazatele sledovanosti? Odvíjí se od nich váš honorář…“
„Kašlu na honorář! Byl to hlavní motiv. Bez něj všechno ztratí smysl, rozpadne se…“

Inu, drak má sice mít tři hlavy, ale scénárista má autorem trojmo podepsanou smlouvu. Tedy je možné cokoli. Fanoušek knih úpí.

I když, na druhou stranu… Tyrion Targaryen, to zní drsně, ne? Navíc, kdo by odstrkovanému trpaslíkovi nepřál svezení na drakovi?

Obrázek uživatele HCHO

Dárek

Drabble: 

Celý den byla, jak na trní. Včera s ním strávila takový krásný večer a dnes se ani neozval. Donesli jí malý balíček. To bude určitě od něho! Honem se s ním uchýlila do ústraní.
Opatrně začala rozbalovat. Byla to menší kazeta, krásně intarzovaná. Že by hrací skříňka? S představou rozverného menuetu otevřela víko. Rozlinula se jemná melodie ve třídobém rytmu. Ale to není menuet, to jsou třikrát tři doby, to je chorál z Bachovy kantáty, proč? Zoufale sebrala lístek ze dna krabičky.

Má nejdražší, nelze mi jinak, odjíždím. Nechť je Jesu vaší radostí a potěchou srdce.
Jesus bleibet meine Freude…

Obrázek uživatele V.T.Marvin

Do černýho

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mírná vulgarita v přímé řeči v mezích zákona.

Drabble: 

A je konec. Poslední tři rány. Dál už nic. Nemyslel si, že to tak skončí.

Tři pitomý rány. Musel by trefit všechny tři. Co rána, to zásah. No, s timhle historickym kvérem… pravděpodobnost nulová.

Pod svou zpocenou dlaní cejtil dřevěnou pažbu ohlazenou stovkama rukou. Rukou těch, kteří zklamali před ním. Každý z nich, kvér ve zpocené ruce, oči mžourající přes ošoupané hledí, poslední tři náboje. Každý z nich tu stál, … mířil a netrefil. Netrefil a pak už tu nebyl. Jeden, druhý, a další. Desítky. Stovky.

Měl poslechnout Igora. „Ser na růže, za těch podělanejch devět kaček ji vem na řetízkáč!“

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Všechny děti generálky Grety

Úvodní poznámka: 

Odpusťte mi poněkud infantilní název, drabble bude také infantilní. Bude tam infantů napočítaně!

Drabble: 

Přes svou roztěkanou osobnost shledávala neodolatelným řád daný čísly.
Nacházela zvráceně intelektuální zálibu v rozpočítávání, sčítání i násobení.
Bylo něco půvabného na dělení jednotek do dokonalých skupin.
Někdy to možná malinko přeháněla...

První batalion
Margareta, Wilhelmina, Beatrix. Všechny už skoro na vdávání a všechny naprosto paličaté.

Druhý batalion
Hedvika a Hugo (dvojčata), Frieda. Nevyzpytatelné jádro domácnosti.

Třetí batalion
Julius a August (dvojčata – Pane Bože, proč jsi mě opustil?! Za to je pojmenujeme podle pohanů!), Johana. Princezna a velcí bratříčci.

Když si uvědomila, že čeká další, modlila se o jedno nebo o tři. Protože ani dětská prvočísla se nijak dělit nedají.

Závěrečná poznámka: 

Dneska se mi to téma úplně nehodilo do příběhu, tak jsem se rozhodla zastavit a ohlédnout do loňského roku ;).

Obrázek uživatele Lyta

Coming Clean

Drabble: 

“You know, your mother maybe acts like she has no idea how much three times three is, but she is smarter than she looks,” Regina said, reapplying her lipstick.
“What do you mean?” asked Emma while fastening her jeans.
“That she’ll find out the truth about these ‘magic lessons’ and it’s going to be unpleasant.”
“What do you propose we do about it?”
“I think we should come clean.”
Emma shrugged. “Okay, I’ll tell her.”
“Maybe I should go with you.”
“You just want to see her face when I tell her.”
Regina smirked. “I’m not going to deny that.”

Obrázek uživatele Finde

Není cesty zpátky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

předchází http://sosaci.net/node/29125 - Posluchači

postupně budu doplňovat vysvětlovací drabble

Drabble: 

"Jsi si jistý, princi?" ujišťovala se čarodějnice, "dočasná proměna téměř nebolí, ale trvalá, to je něco jiného. Tu bolest si nedokážeš představit."
"Věř mi, zvážil jsem to dobře. Tady mě čeká jen opovržení a smrt. Tam budu aspoň s ním."
"Dobře k trvalé přeměně musím přichystat tři lektvary. Na první na odpoutání dračí podstaty potřebuji popel ze tří věcí našeho světa, které jsou ti drahé. Druhý je na zničení dračího těla, proto do něj musím přimíchat tři tvé tělní tekutiny. Třetí uvařím z magických bylin tvého budoucího domova. Jak vidíš, recept je náročný, proto se setkáme za týden. Buď připraven."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Mudrování o dani spotřební

Úvodní poznámka: 

Když dá Scholastika Lvu za úkol tvořit příklady pro synkovo opakování matematiky, Lev se inspiruje v prostředí jemu vlastním.

Drabble: 

"Méďo, kolik je dnes spotřební daň na jeden půllitr piva?" obrátí se Lev na hostinského.
"To se musím kouknout do faktury, nač to chceš, proboha, vědět?"
"Budu vytvářet matematický příklad pro Otíka."
"Co?" zareaguje Tadeáš.
"Ano, každý z nás tří obvykle za večer vypije tři piva, jsme tu tak třikrát týdně..."
"...a ještě se dozvíme, že na každém půllitru jsou tři koruny daně," doplňuje Tadeáš.
"Je to koruna sedmdesát pět halířů za půllitr," hlásí z kuchyně se navrátivší Méďa.
"Takže Otík nebude mít počty tak jednoduché, ale i to je dost," konstatuje Jimram, "stát je a vždycky byl nenasytný moloch."

Obrázek uživatele vatoz

Vrrrruumm

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Fandom může být AutoRevue.cz nebo Top Gear.
Nebo taky poslední strana časopisu Maxim.
Tuto informaci považujte za varování.

Drabble: 

Nazdar sporťáci, dneska si posvítíme na Velorex 3x3. Jasňačka, znělo to jako dobrej nápad, terénní vozítko pro invalidy s náhonem na všech devět kol.

Fanda s Mojmírem si to tenkrát navrhli a postavili první kus.

Přišly problémy s příliš měkkou hliníkovou podlahou, co se kroutila - to vyřešily ocelový výztuhy.

Díky tomu začlo bejt vozítko těžký, tak dali silnější motor než stěračovej z Merdecedesu.

Trojtaktní motor ruské konstrukce ale tróóšililinku chlastal, asi 27 litrů na 100 km, tak se musela zvětšit benzínová nádrž. O to se zmenšila kabina pro řidiče.

A jako vozítko pro kojence to bylo moc drahý.

Závěrečná poznámka: 

3x3 počítám jako 3 slova.
Merdecedes není překlep.

Obrázek uživatele Elrond

Zkázonosný plán

Fandom: 
Drabble: 

„Jednoho pošleme do Klaje,“ řekl Šauroň. Hlavní generál škytů položil jednoho cvrčka na příslušné místo na mapě.
„Další pojede do vesnice Hůlky a poslední bude hlídat češtu do Loklinky.“
Generál položil do Hůrky vypaseného červa a k Větrovu pohodil mrtvého pavouka.
„To by bylo, aby ten malý šklček plokloužl.“
Bulva si pobroukávala veselou melodii a mnula si pomyslné ruce.
Přítomní škyti se pošklebovali a tupě kývali hlavami.
---

„Cháška miželná. Kde je Čelnokněžný klál Altyčoku!“
Přízrak se bleskurychle přihnal, aby se mocná bulva Šauroň nerozlítila ještě víc.
„Pojedete k blodu a tam je žadlžíte. Bude váš devět, tak to šnad nepohnojíte.“

Obrázek uživatele Saphira

V záři slunečnic

Úvodní poznámka: 

Gwendolíně, protože mě inspirovala.

Drabble: 

Po devíti dnech, kdy jen maloval od rána do večera, potřeboval na vzduch. Vlhké stěny a plesnivý zápach ho pomalu užíraly zevnitř. Pomalu mu docházely náměty, cítil se prázdný. Malým špinavým oknem viděl slunečnice vyhřívající se ve sluneční lázni a najednou pocítil nutkání nastavit se léčivým paprskům. Vyšel z domu.
Venku do něj teplo a světlo vlily novou energii. Chvíli se jen oddával žluté síle, nasával její štěstí, a pak se hlasitě rozesmál. Upřímně, hrdelně. S úsměvem od ucha k uchu.
Rozběhl se ke slunečnicím a natrhal jich celou náruč.
Tři malé, tři větší, tři odkvetlé.
A všechny je namaloval.

Stránky

-A A +A