DMD č. 20. pro 20. 4. 2017. Téma: Krásné starosti

Obrázek uživatele Tess

Kam s tím?

Drabble: 

Horko těžko přežívali na bramborech a rybách. Pak bylo líp. Byly pampelišky. Časem salát a konečně, po dlouhé době, se až k nim dostalo obilí.
Nejdřív zaseli jedno políčko.
Ano, na sklizeň si museli postavit sušárnu. Ale brzy následovalo další a další.
Za několik generací se údolí řeky utěšeně zelenalo a uprostřed léta vesele zlátlo.
Pak vytáhli starý destilační přístroj a trochu si s ním pohráli.
Obilí bylo dosti. Těch pár starých zaprášených lahví, když se vymylo... tak se naplnilo. Do vesnice se přistěhoval bednář.
Těch pár sudů...
Hospodář se rozhlédl po solidně zaplněném sklepě.
„Asi si otevřem hospodu, matko!“

Obrázek uživatele V.T.Marvin

Nejstarší z rodu

Fandom: 
Drabble: 

„Chtěl jsem jít na večírek, a ne se starat vo posraný zvířata!“ řval brácha, ale Phill jen pokrčil rameny a zavřel se do svýho bastlířskýho kutlochu. Jo, bejt nejstarší má někdy i svoje nevýhody.

Ráno jdu okolo a zůstanu stát s otevřenou pusou. Brácha na zápraží a před ním… ONA. Dokonalý tělo, obličej jak z katalogu, vlasy… aaaaaaA! A nebyla sama. Byly tam… čtyři?!

„Sakra, Majku?!“ kejvla jsem směrem k těm zjevením.

Brácha jen plačtivým hlasem utrousil „Phill je debil“ a rozhodil po dvoře obsah ošatky.

Čtyři modelky se vrhly na zem a začaly cukavými pohyby vyzobávat zrní z trávy.

Obrázek uživatele Borch

Čekání na pomoc

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ!
Varování - krev.
A jeden Bohdánek.

Drabble: 

Jaroš pečlivě zavázal bezvládnou ruku a zamračil se. Joachimovi stály na čele kapičky potu, horko z něj sálalo. Dítě, přikryté Steinovým kabátem, tiše oddechovalo. Bohdan nepřítomně očistil ostrou čepel a vzal misku, aby ji vylil.
"Já to udělám," šeptl dívčí hlas, "zůstaňte u něho."
Bohdan kývl a Dorotka poodešla dál do lesa. Kaprálovy myšlenky přeskočily ze zdravotního stavu mladého pána a obav, kde vězí kapitán s notářem, na tu dívčí. Byl z ní zmaten. Byla tichá a laskavá, ale někdy jí v očích zahlédl démony velice podobné těm jeho.
Jaroš si povzdechl. Další starosti, ale v té společnosti ty nejlepší.

Závěrečná poznámka: 

Poněkud pochmurné... ale aspoň z toho nekape cukerín, jak navrhoval původně Stein...

Obrázek uživatele Tenny

Dámské drby

Drabble: 

Když byla generálka Éowyn v Minas Tirith, každý čtvrtek se scházela s královnou Arwen nad vínem.
"Já se z té mojí rodiny zblázním," povzdechla si Arwen. "Dvojčata jsou zase kdoví kde, Eldarion místo svých povinností dělá ocásek svému příteli a Aragornovi to přijde všechno hrozně vtipné. Aspoň že Tinwiel má trochu soudnosti."
"Ani mi nepovídej,"kývla Éowyn."Elborona jsem už neviděla nejmíň půl roku, vždycky akorát pošle dopis. A Finduilas pobíhá po městě s Pipinem a na svojí mámu nemá čas."
"Máme to těžké, co?"
"Na druhou stranu, co bych před Válkou za takovéhle krásné starosti dala..." zasmála se Éowyn.

Závěrečná poznámka: 

Elboron je opravdu kanonický syn Éowyn a Faramira. Pokud vás zajímá, kde lítá, je na studicích po Středozemi a zkoumá různé kultury a tak.
Osobně si myslím, že tyhle dvě klidně kamarádky být mohli, takže jsem z nich kamarádky udělala.

Jinak Arwen je vždycky ten "zlý" rodič, Aragorn to bere s klidem.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Žebříček hodnot

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Aby bylo jasno, Oliver Wood je moje úplně nejoblíbenější postava.

Drabble: 

"Řekni, žes to neudělal!"
Angelina se na svého bývalého kapitána dívala, jako kdyby se přidal ke Smrtijedům. V jejích očích provedl Oliver Wood něco mnohem horšího.
"Dodržuju zákony."
"Voldemortovy segregační zákony!" zdůraznila každé slovo.
"Nenechám se kvůli pár jedincům vyloučit z ligy."
"Jestli je vyhodíš, půjdou do příštího transportu!"
"Oni je nezabíjejí, Angie..."
"Nezabíjejí... Oni je posílají do Azkabanu!"
Konečně se posadila a pokračovala docela klidně: "Olivere, viděl jsi poslední dobou Katie? Vždyť už jim chybí jen žluté hvězdy..."
"Jaké hvězdy?"
"Já zapomněla. Ty jsi nikdy neměl studium mudlů... Víš, měl by ses stydět..."
"Za co? Vychytal jsem tři nuly."

Závěrečná poznámka: 

Téma "Nebelvírští kolaboranti" mám v hlavě dlouho, mimo Wooda si svoje vybere i Percy Weasley, jen jsem ještě neměla odvahu hodit to na papír. Samozřejmě, všichni víme, že v bitvě o Bradavice zase budou na svém místě, ale... Tohle člověka napadá, když moc kouká na Oldřicha Daňka.

Obrázek uživatele Piskor

Přehnaně starostlivý

Fandom: 
Drabble: 

“Co takhle jít se proletět?”
“Nechce se mi. Vždyť jsme měli soustředění celou sobotu! Ještě teď mě bolí zadek,” oponovala návrhu Katie.
“Tak se půjdeme projít?”
“Venku mrzne. A co takhle Komnata Nejvyšší Potřeby?” rozsvítily se Katii oči. “Alespoň bys neměl další starosti, co budeme dělat,” usmála se.
“Dobrá, jdeme na to. Ale jestli nás někdo chytí, nedejbože Snape…” strachoval se Oliver.
“Snape právě prochází kolem Velké Síně a míří do sklepení, toho nepotkáte,” ozvalo se z vedlejšího křesla a vynořila se černá čupřina vlasů.
“Co to!? Harry? Jak to víš? To je vlastně jedno, jdeme!”
Odcházeli s krásnými myšlenkami.

Obrázek uživatele Blanca

Eroding Barriers

Úvodní poznámka: 

Asi by tu mělo být varování. V kontextu příběhu může působit... zle.

Drabble: 

Maeve substituted morning coffees for banana smoothies and always carried emergency chocolate bars.
Still the work took its toll.
At the end of first week, as she was leaving after the regular session, Sarmad was waiting for her.
"You shouldn't overtax yourself, my dear," he said, pulling her closer in an uncharacteristically public display of affection.
She wanted to dismiss it, put on brave face, talk business.
But... it was genuine.
The concern in his voice, the gentleness in his touch, the warmth in his eyes.
She almost let herself melt into him.
It felt so nice, being cared for...

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Carmen

Těžké loučení s alternativním životem

Úvodní poznámka: 

(Takový to, když necháte drabble na ráno před odjezdem pryč, a nějak vám vypadne, že ráno jste nepoužitelná zmuchlaná polštářoidní věc.)
první a druhé předcházející

Drabble: 

Kryton si ztěžka povzdechl. Rozhlédl se po nablýskané kuchyni. Možná by pak mohl přebarvit loď...
Zatřásl hlavou. Otravný čip morálních zásad!
Listek ňafl.
„Tady si stoupněte, pane Listere, tak... Pac? Vy už umíte pac?“ rozvzlykal se.
„No dobře, dobře...“
Schlíple stiskl tlačítko.
Před ním stál znovu lidský Lister, i když se pořád snažil drbat nohou za uchem (a dost ho mátlo, že nemá tři páry končetin).
„Díky, Kryťáku. Ale toho... toho si podám! Promiň, vím, že se mnou byly jen starosti. Máme nějaký kari?“
Kryton smutně pohladil psí mističku. Ty starosti mu chyběly.
„Pane? Pane? Na co máte tu holokuši?“

Obrázek uživatele Martian

Ale jinak je mi úplně fajn!

Fandom: 
Drabble: 

„Co máme na programu dneska?“ zeptal se Draco, když se uvelebil v křesle v rohu Hermioniny kanceláře.

„Samé krásné starosti.“

Dlouhý zkoumavý pohled. Potom: „Jsi těhotná?“

„Já ne. Ginny.“

„To tedy Potter neztrácel čas.“

Hermionin úsměv se nedal označit jinak než jako potutelný. „Nečeká dítě s Harrym.“

„Ale…“

„S tebou! Ve všech těchhle povídkách.“ Radostně před něj vyskládala hromadu papírů tak velkou, že přes ni sotva viděl.

Dokázal se nepolít kávou, ale bylo to o fous.
„Se všichni pomátli? Otce skolí infarkt. Matka mě prokleje, přátelé a příbuzní zatratí. Ukaž! Chci jmenný seznam všech, kdo mi přejí tak bídný konec!“

***
Obrázek uživatele Skřítě

Kterak mozek celej v pasti marně hledá krásný strasti

Fandom: 
Drabble: 

Vstupme spolu do života, než půjdeme dále,
připomeňme pěknou prudu na porodním sále.
Shrnem si problémy takzvaně od píky,
od plínek, zoubečků, až po ty prdíky.
Člověčí starosti všedního žití,
"kde je ta mlíkárna, která mě sytí?"
Potom přijde školka, škola, učení a vztahy,
až k tomu, že v životě je všechno pěkně drahý.
Nakonec jsi dospělcem a jenom prací živ,
máš pocit, že starostí je o dost víc než dřív.
Někdy přijde manželství a dětí celá fůra,
začíná se opakovat stejná noční můra.
Ve výsledku na pohřeb si šetříš skrovný důchod,
"kdy přijdou ty krásný strasti?" dáš myšlence průchod.

Závěrečná poznámka: 

Jsem od přírody optimista a některé starosti jsou opravdu krásné, takže výše uvedenou povídku berte s rezervou, téma jsem zpracovala s nadsázkou. :-)

Obrázek uživatele Regi

Šafářův rok

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hagrid o starostech v práci nemluví často…

Drabble: 

Na podzim vobcházim les a vopravuju šecky krmelce a krmítka, že jo. A kontroluju, esli mám dost krmení pro každou žoužel, co to bude v zimě potřebovat.
Před Vánocema chodim hledat stromky, kerý někde stíněj vostatnim, nebo sou ňák nemocný, ale přitom krásný. Ty sou na výzdobu hradu.
Na jaře zase počítám mladý, co se na pozemkách narodili. Musim vědět vo každym novym zobáčku a čumáčku.
Jo a v létě? Vidíte co je kolem Bradavic luk? Šecky je třeba posíct a seno nasušit na zimu!
Někdy ani nevim, kde mi samejma starostma hlava stojí.
Ale nikde jinde bych bejt nechtěl.

Obrázek uživatele Killman

Příliš vzdálené obzory

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Následuje po http://sosaci.net/node/26337

Nevěřím na varování na základě věku, zde tedy dávám jedno pro více konzervativní osoby.

Drabble: 

Toho večera nezůstalo u jedné láhve, Inritta se podělila i o ruční dělo, pro případ nouze.

Nenalezly východisko, ale vyložily karty na stůl.

A pak najednou všechny starosti, celá váha světa, na chvíli, byla pryč.

Nahodilý letmý dotyk se změnil v záměrný.

Oční kontakt, delší, než by měl být.

Tradice? Zábrany? Ostražitost? Jen další zbytečná přítěž...

První polibek - ještě nesmělý.

Lavinu, která následovala, už ale nedokázalo zastavit nic.

V propletenci těl, promazaném potem, se snoubila síla s něhou, prudkost i rafinovanost.

Zkušenosti několika staletí je dovedly až sem.

Během jediného dne nalezly něco, co nehledaly a nevěděly, že mohou najít.

Závěrečná poznámka: 

ruční dělo - 95% lihovina

Obrázek uživatele Vinpike

Smířit se s chmýřím

Drabble: 

Když v úterý ráno pleš zezelenala, nepřikládal tomu váhu.
Ve středu na hlavě džungle pampelišek. Střihací strojek nespokojeně bzučel, ale kosil jak žnec.
Narůžovělá poušť vydržela sotva do odpolední píchačky, navečer už mu zase padaly do očí žluté kvítky.
Vzal si sick day. Porost na hlavě rostl a bujel, až zechmýřil. Vyšel na balkón, aby nechal vítr odvát bělostné pavučinové vločky.
Ve čtvrtek si jej povolal do kanceláře nadřízený.
„Budu tě muset vyhodit,“ sdělil, „naše píár barva je aktuálně fialová, nikoli žlutá!“
Bez práce hladověl, sedl si před zrcadlo a začal kreslit.
„To jsou krásné obrazy,“ uznale kývaly vlasaté hlavy.

Obrázek uživatele Faob

Krása za námi

Fandom: 
Drabble: 

Když mu odvedli tátu, přimkl se k mámě.
„Tebe taky zavřou?“
„Neboj, to se nemůže stát!“ lhala mu.

Když mu řekla, mám tě ráda, ale není to to ono, spadla mu na hlavu nebesa.
První velké lásky takhle většinou končívají, sdělil mu otec, který se mezitím vrátil. Ale byl dlouho pryč a dlouho nevytrval. Něco nenávratně končí, pochopil nad jeho rakví.

Až pak, když se rozpadal, viděl všechny uplynulé starosti jako krásné. Protože tkvěly v minulosti, protože už odbolené. Jednou, přeci, přesvědčoval sám sebe, i aktuální teď vzpomínka milosrdně uhladí. V uzavřeném tunelu ale jen černočerná tma.

Líp už bylo.

Obrázek uživatele Xantin

Filcin opravuje a Apolo má špatnou náladu

Fandom: 
Drabble: 

„Všechny moje starosti jsou hnusný,“ praví Apolo.
„Říká se hnusné,“ řekne Filcin, „a moje jsou taky hnusný.“
„Vy máte náladičku,“ dí Thea, „co uklízení před Vánocemi? Nakupování dárků? Vybírání květiny pro milou?“
„Trhni si,“ vyjede Linkva, „to je jeden hnus vedle druhýho!“
„Říká se druhého,“ opravuje otec, „a máš pravdu! Všechno to je krásný akorát v porovnání s hnusnějším!“
„Starostlivě rozmýšlet,“ uchichtne se Sikar, „zda budu svý postavy škrtit, nebo topit, může být docela malebný!“
„Říká se…“
„To je nám jedno, tati!“ vykřiknou všichni.
Jen Taura s Viktorkou zaujaty samy sebou.
„Tys má krásná starost!“
„Uáá!“
„Jak kdy,“ podotkne Apolo.

Obrázek uživatele cptdrake

Velikonoční dárek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Všem, kteří také letos dostali k Velikonocum přesně to, co si zasloužili.

Drabble: 

Na Velikonoce byla Sára tak hodná, že mi dala kindervajíčko, to růžové, holčičí.

Byla dokonce tak hodná, že mi ho i rozbalila...A snědla...A složila hračku.

Žlutý třpytivý motýl do vlasů se prý jmenuje Hmyzák a budou se brát. Pustil jsem jim Telegraph Road od Dire Straits, kterou si vybrala na neuskutečněnou svatbu její maminka. Sára s Hmyzákem pochodovali po čerstvě vytřené podlaze.

"Sáro? Dospěješ někdy?"

"Tohle je fajn, počkej, až přijde puberta," odbyla mě a na dva dny zmizela z domu.

Za týden jí bude 24. Někdy si říkám, kde je chyba, jindy jí závidím tu duši dítěte.

Obrázek uživatele Arenga

Poslední kapka

Úvodní poznámka: 

Téma mi do aktuálně probíhajícího děje úplně nesedlo, nicméně umožnilo mi zaplnit ještě jedno poměrně důležité bílé místo z Éseldiny minulosti.

Předchází drabble "Deset tisíc" (http://www.sosaci.net/node/25654), následuje drabble "Pomocná ruka" (http://www.sosaci.net/node/24096).

Drabble: 

Když bylo konečně dojednáno její třetí zasnoubení, doufala, že se vdá co nejdříve. V osmnácti měla plné zuby toho, jak jí všichni – matkou vrkající o krásných svatebních starostech počínaje – řídili život.

S prvním snoubencem se setkala. Druhý jí psal dopisy. Třetí mlčel.
Ale budiž – krátce po zasnoubení se ujímal svého dědictví, prý byl i zraněn.
Na zdvořilé dotazy imberlijského vévody posléze odpovídal trochu mlhavě.
Čekali.
Po dvou letech a čtyřech měsících Armin ze Starmelu zasnoubení vypověděl – imberlijská princezna pro něj prý není vhodnou partií.
Bylo to ponižující.
A Éseld se rozhodla, že už nechce být figurkou v otcově politické hře.

Obrázek uživatele mila_jj

Navždy oslněn

Úvodní poznámka: 

Děje se na dvou světových výstavách v Paříži, v letech 1878 a 1881

Drabble: 

František si píská. Skládá do kufříku čistou košili, náhradní prádlo, pyžamo a trepky. Jede do Paříže. Na světovou výstavu!
Na výstavišti zabloudí k malému dřevěnému pavilonu. Mezi prkny prosvítá neuvěřitelně bílé, jasné světlo. František vstoupí a stojí jako přimrazen. Poprvé vidí Jabločkovovu svíčku.

František je zároveň na deseti místech. Kontroluje zapojení dynama. Natahuje rozvody. Něžně a s láskou vybaluje z hoblin obloukové lampy vlastní konstrukce a připevňuje je na schodiště. Trne, kdykoliv dělníci nešetrněji zavadí o skleněný kryt obloukovky. Pomalu zvedá ruku.
Tři, dva, jedna... dynamo se roztočí, spínače cvaknou, cívky oddálí uhlíky. Jasné světlo Křižíkova úspěchu oslní celou Paříž.

Závěrečná poznámka: 

František Křižík si za peníze ze svých prvních patentů dopřál cestu do Paříže, na světovou výstavu. Zde uviděl obloukovou lampu zvanou Jabločkovova svíčka. Idea bílého, intenzivního, nekolísavého světla jej nadchla. Pokusil se odstranit nedostatek Jabločkovovy svíčky tím, že místo regulace tvarem elektrod, které postupně shořely a svíčka zhasla, vytvořil regulaci oddalováním a přibližováním elektrod elektromagneticky. Prostudoval Siemensovo řešení s elektromagnetickou regulací vzdálenosti elektrod hodinovým strojkem a vymyslel svoje vlastní (a lepší) pomocí dvou cívek. Získal na ně roku 1880 patent a v roce 1881 mohl osvítit rakouský pavilon na světové výstavě. Zlatá medaile byla spíše reprezentativní záležitost, ale následovaly po ní zakázky, které mu časem přinesly i finanční zisk.

Obrázek uživatele Tora

Pokutní registery

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ! BEZ NÁROKU NA BOD!

Třeboň, Bechyně, kolem roku 1575

Drabble: 

"Kde máš knihu? Podepíšu, že jsme pili na věrnost!"
"Napiš bratře, co na mysli ti leží!"

Zápisy v pijáckých knihách dodnes připomínají radosti a starosti mladých šlechticů.

Ne všemu věř, co slyšíš, ne všeho mluv, co vidíš.
Kdo neokusiv kyselých věcí, není hoden sladkejch!
Och, co, já dobrý víno piji!

Později slova těžknou:
Frejířem jsem, k tomu se znám, kdekolivěk počnu milovati, všudy pytlem mám.
Má klisna klepouchá, má žena věrnosti nemá...
Miluji Maruši, to beru na svou duši!

K ránu:
Vrh' jsem přes přívoru...
či jen:
Hej, bej, hej, bej, mé, mé, mé...

Lidé se zas tak moc nemění.

Závěrečná poznámka: 

Pijácké knihy, Trinkbücher, nebo na třeboňském panství tzv. Pokutní registery, jsou pamětní knihy, kam zapisovali své myšlenky účastníci pijáckých zábav, při kterých neplatila přísná dvorská etiketa. Pohodlně usazení, v uvolněné atmosféře popíjeli a rozmlouvali o svých radostech, tužbách i zklamáních. Pití postupně smazávalo společenské rozdíly, připíjelo se na zdraví, přátelství, slibovala se věrnost pánovi. Samozřejmě docházelo i k hovorům o lásce a ženách.
Pijácké zábavy, doprovázené hostinami, štvanicemi a dalšími kratochvílemi však samozřejmě nebyly zadarmo, odčerpávaly z pokladny mladého Petra Voka značné peníze. Nakonec zasáhl jeho bratr Vilém. "Svou nesprávou, nedbanlivostí, nemírností a rozpustilostí ses sám zavedl," odmítl jeho žádosti na sklonku roku 1573. "Nebudu dál v takovém neřádném způsobu tebe fedrovati."
Včasný zásah Viléma nakonec Vokovi prospěl - přinesl obrat k lepšímu hospodaření i zmírnění pijáckých zábav.

Pramen: Dvory velmožnů s erbem růže, Václav Bůžek, Josef Hrdlička a kol.

Obrázek uživatele Aplír

Vůně

Fandom: 
Drabble: 

Nastoupila jsem do autobusu. Nečekaně mne pohladila krásná vůně. Probudila vzpomínky. Přesně tak voněl krém, který měla maminka na nočním stolku. Téměř ho nepoužívala. Šetřila si ho na slavnostní příležitosti. Když odcházela na ples nebo do divadla a políbila mne na rozloučenou, přenesla na mne to jemné aroma spolu s vlídností a láskou.

Ta vůně! Jako by maminka stála opodál. Mé oči ji bezděky hledaly, mysl po ni horečně pátrala, ale našla jen éterickou vzpomínku.

Teď mne laskají jen vzpomínky, ne tvoje ruce. Všechny krásné starosti usnuly s tebou. Maminko milá, tak moc mi chybíš. Jen reminiscence mírní můj žal.

Závěrečná poznámka: 

Ta téměř zapomenutá vůně mě překvapila právě dnes.

Dovolená

Fandom: 
Drabble: 

Všude bylo krásně teplo, léto v plném proudu, ale lidi na to zase jen nedávali. V zimě je moc zima, v létě moc teplo, na jaře a na podzim moc prší, prostě ať je jakkoliv, lidé nejsou spokojení. Já jsem si užívala toho, co právě bylo za počasí a plánovala podzimní dovolenou. Sice to bylo ještě daleko, ale těšila jsem se a byly to krásné starosti – kam jet, v kolika lidech, jestli si vzít polopenzi nebo all inclusive. Vlastně hlavní bylo, aby tam bylo moře, ideálně písčité a bylo to letecky. Všechno ostatní bylo jen otázkou ceny a mého přání.

Obrázek uživatele Čarodějnice

Tvoje přání, tvoje starosti

Úvodní poznámka: 

V pohádce je rybka zlatá,
plní přání natotata.
Co však autor zamlčel,
zjistila jsem - bohužel.
Poslouchejte, milé děti,
co vám budu vyprávěti.

Drabble: 

„Podívej, ženo, chytil jsem zlatou rybku!“
„Dej ji sem! Přát si budu já!“
Rybářka popadla rybku a zvedla si ji před obličej.
„Koukej všechno do puntíku splnit, jinak pomažeš na pekáč! Chci: barák plný sloužících, být krásná a mít jen krásné starosti. A honem!“
Rybka se přání podivila, pokrčila ploutvemi a mrkla.
V té chvíli na dveře zaklepal soudružský výbor, který rybářovi okamžitě znárodnil sítě a poté vyhlásil, že chaloupka je od nynějška majetkem všeho lidu. Vzápětí se rybářka změnila ve starou, divou ženštinu s červenými vlasy.
Rybář zůstal stát jak solný sloup.
„Rybko?“
„Я сделала все, что она хотела…“

Závěrečná poznámka: 

Že je rybka cizinka, která připlula na návštěvu, jste z její odpovědi poznali. No a jsme doma. Už víme, jak mohlo dojít k tak fatálnímu omylu.
Nabízíme vám přibližný překlad z češtiny do ruštiny se započtením jistého informačního šumu:
dům plný sloužících - dům plný úředníků
krásný - červený, rudý
starost(i) – staroba, stáří
krásné starosti - rudé, tedy komunistické stáří

Přibližný překlad z ruštiny do češtiny:
Я сделала все, что она хотела - udělala jsem vše, co si přála

Chvíle oddechu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Podfandom Generál a sedm klonů
Časově tak tři roky po Rozkazu 66.
Mistr Kenobi na chvilku opustil Tatooine a přijel na návštěvu...

Drabble: 

"Bene," usmála se Gwen.
Kenobi zůstal zasmušilý, ale když ho objala, roztál.
"Vypadáš hrozně," zhodnotila strhaný zjev Mistra v exilu a usadila ho ke stolu, "jak se ti daří?"
Kenobi přikývl.
"Pomalu si zvykám. A ty?"
"Já mám starostí až nad hlavu."
"To si dovedu představit. Jestli dokáží dělat takové problémy jako Luke..."
"Daleko větší, jsou přece dvě. No, a taky jsou tu kluci."
"A Inkvizitoři," dodal přicházející Mimas, držící na rukou spící dvojčata.
Obi-Wan zvědavě vstal.
"Krásné... jak se jmenují?"
"Catra a Qui-Gon."
Obi-Wan vypadal, že se snad rozbrečí.
"Máš s nimi hodně co dělat?"
"Mám. A jsem šťastná."

Obrázek uživatele Aries

Krásné vyhlídky

Úvodní poznámka: 

Následuje po Pádu
Navazuje na Mazec

Drabble: 

Než Břetislav skončil v poutech na podlaze, stačil použít důvtipnou magickou formuli. Často ji využíval při přenášení vzácných artefaktů. Únosce ho může šacovat, jak chce, knihu nenajde, dokud mu ji Břetislav sám nedá.
Což je otázka času.
Kapka po kapce, ranka po rance, tenká žhavá spirála se probíjí do mozku, nelítostný had rdousí, hryže.
Chvilka pro nadechnutí.
Břetislav leží tiše. Rozbolavělý, k smrti unavený, beze vší naděje.
Není hrdina, nechce to snášet, nevydrží.
Myšlenky se rozbíhají.
Má zapotřebí lpět na cizí věci?
Vzdorovat nemá smysl. Vydá knihu, ukončí svoje trápení.
Krásná, lákavá představa úlevy.
Tak jako tak, živ odtud nevyjde.

Závěrečná poznámka: 

Ironie se může, doufám?

Příště: Strážce

Obrázek uživatele neviathiel

Nepěkné starosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/26277

Varování: Ošklivé. Přituhuje.

Drabble: 

Alla rozeslala na pagery nouzový kód pro případ prozrazení. Je načase zahladit stopy. Operátoři musí do dvou hodin vyklidit byt a zdekovat se. Zbývá ještě jeden problém. Od Aleksandra je pokoj jen na chvíli.
„Co s ním?“ zeptá se Alla.
„Zabij ho,“ odpoví kolega. „Aspoň bude o jednoho čaroděje méně.“
Alla bere pistoli, namíří Aleksandrovi na srdce a stiskne spoušť. Cvakne naprázdno. Podruhé taky. Alla zanadává a mrští pistolí do jedné z krabic. Zahlédne kladivo.
Vší silou Aleksandra uhodí do spánku. Praskne kost. On má stále otevřené oči a dýchá.
„Za pár hodin je mrtvej. Do té doby nikdo nepřijde.“

Závěrečná poznámka: 

Starostí je tam dost. Jestli jsou hezké nebo ne, nechávám na posouzení hodnotitelé. Aleksandr je pohledný jedinec, ale co se s ním děje, moc hezké není.

Další: http://sosaci.net/node/26606

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Svatba

Fandom: 
Drabble: 

Perfektní účes, který zdůrazní ty lichotivější rysy tváře.
Líčení, které nekřičí, ale jemně zvýrazní to krásné.
Šaty, které se hledaly dlouhé měsíce, protože musely přesně odpovídat představám a snům.
Botičky pro Popelku, ve kterých vydrží celý den a večer nebude mít chuť amputovat si nohy.
Květiny v barvě šatů, jednoduché, protože v jednoduchosti je krása.
Dort, který byl po mnoha ochutnávkách shledán tím nejdelikátnějším, s marcipánem přesně na míru.
A pak dlouze vybírat ideální destinaci na líbánky.
To vše a ještě víc, tolik starostí a tolik nervů. A trvalo roky než pochopila, že perfektní svatba není žádnou zárukou kvalitního manželství.

Závěrečná poznámka: 

Mám po třídních schůzkách vždycky hrozně cynickou...

Obrázek uživatele Birute

Konkurence

Fandom: 
Drabble: 

Bylo toho tolik, co musela dáma s jistým „glamour“ znát. Styly líčení podle ročních dob, účesy, šperky, boa a muži filmových hvězd… Ferka se ve světě módy ovšem cítila jako ryba ve vodě a neváhala se o své znalosti podělit. Potíž byla v tom, že její nečastější ženskou společnicí byla Malá Mia. Aspoň že Muminkova maminka ji vždycky pozorně vyslechla, ačkoli na svou věkovitou kabelku nedala dopustit.
Tuto sezónu udávalo trend zlato, a tak si naondulovala plavou ofinu, navlékla si na nohu kroužek s určitým počtem karátů a zamířila k domu muminů…
Obklopenému novináři.
Muminkovi spontánně narostla zářivá zlatá oháňka.

Na čem skutečně záleží?

Fandom: 
Drabble: 

"Potřebujeme tě na dnešní call s Thajskem."
Předpokládaná doba: 30 minut, skutečná doba: 75 minut
Výsledek: Zatím nechápou, co po nich chceme.

"Volali z Malajsie, zase mají výhrady k současnému stavu. Musíme je přesvědčit. Nemůžeme si dovolit roztříštěnost mezi zeměmi."
Doba přesvědčování: 60 minut
Výsledek: "No, my si to ještě rozmyslíme."

"Nemohli jsme zařídit přístupy k serveru. Žádost byla podaná se špatným prováděcím kódem."
Doba vyplnění správné žádosti: 30 minut
Výsledek: bude příští týden

***

"Tatí, jak to mám odečíst? Když si říkám 'pět a kolik je tři', tak to přece nejde."
Doba vysvětlování: nezajímavé
Výsledek: šťastný záblesk poznání v očích

Obrázek uživatele Terda

Když se kácí les...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Raději vás budu varovat. Ubližuju lodím. Ubližuju lidem. Ubližuju starožitnostem.

Drabble: 

Salva ji zasáhla, než stačili otevřít střílny. Demoiselle projela křeč. Trup skřípěl. Fregata řičela bolestí. Porcelánový servis děděný po generace v abstraktním zátiší se zmírající takeláží. Rozlitá káva slazená krví. Vzduch čpěl peklem. Děla zarachotila do střílen. Raněná šelma chystala výpad.
Betsy kroužila na vlnách. Obrat a úder. Záliv utonul v ohnivém záblesku. Lodě se otřásly. Chaos oděný v šedém rubáši. Železné pěsti děl neznají slitování. Neuhnou před zdobenou almarou. Ani před muži zlitými potem. Ryk dřeva o dřevo hynul v křiku raněných. Lovec a lovený ve smrtelném obětí.
Kovové háky se zahryzly do boků. Bojový pokřik rozčísl popelavá oblaka.

Závěrečná poznámka: 

Starožitnosti jsou zcela určitě staré a určitě jsou také krásné. A dělům je to samozřejmě úplně jedno.

Mladost radost

Drabble: 

„Myslíš, že mě pozve na rande?“
„Určitě!“
„Já teda nevím, párkrát jste se spolu bavili, ale tak normálně, jestli víš…“
„Jo, ale to je normálka. Určitě tě pozve. A vem si tu modrou sponku, jde ti k očím.“

O kousek dál…
„Jestli mě tasí z alchymie, tak to bude průser. Jsem dutej jak bambus.“
„Ty blbneš kvůli alchymii, ale co ty praktika z obrannejch kouzel? Zbyde ze mě mastnej flek, všechno se mi vykouřilo z hlavy.“

Za rohem…
„Dej mi opsat úlohu z latiny.“
„Cože? Úloha z latiny?“

Jak krásné jsou to starosti, pomyslela si s nostalgickým povzdechem profesorka Genciana.

Stránky

-A A +A