Sňatky z rozumu

Obrázek uživatele Akumakirei

Kam pádí železný kůň

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Drabble: 

Medově kaštanová se v sluneční záři třpytí. Drsné sukovité prsty plné mozolů přejíždí po krátké srsti, něžně hýčkají každý chlup, každý záhyb a sval statných koní. Valaši netuší, čím se dnešní den liší, ale cítí pánův nezvyklý smutek, proto neklidně dupou a frkají.
Zato starý Nedobyl dobře ví, co je dnes jinak, jenže kdyby to svým koním řekl, stejně by nerozuměli. Dnes slavnostně otevírají tu zpropadenou dráhu a jásot cizích řeže uši, potáhne se do Prahy, ale kam potáhne on, to už neví.
Což vlak dokáže mluvit s lidma? Ať mu říkaj, co říkaj, jedním si je jistý. Dobře nebude.

Závěrečná poznámka: 

Starý Nedobyl je forman dovážející z jiného města do Prahy a dráha ho připraví o živobytí. Já si nemohla pomoct, prostě Sňatky na úplný konec :)

Chtěla bych moc poděkovat všem, kdo se u mě nějakým způsobem zastavili, ať už jen prolétli nebo i zanechali komentář, všech si vážím a který autor by neznal, jak každá reakce zahřeje u srdce :) Čtení se pokusím ještě dohonit, kam kouknu, tam krásný kousek, akorát po chvilce už hledám slova; jak chválit a neopakovat se, hrůza xD Taky klobouk dolů před organizátorkami a všemi kontrolory, jste úžasní. Duben mě po čase dokázal trochu rozepsat.

Obrázek uživatele Akumakirei

Pod sluncem tma

Úvodní poznámka: 

Za téma č. 17: Bodláčí.

Drabble: 

„Děkuji,“ hlesne, když při výstupu z kočáru zavrávorá a okamžitě pocítí sevření jeho železných rukou. Rozpálený Nedobyl z ní nespouští zrak. Slunce líně odpočívá v bujných trávách a těžký vzduch dusí. Marie tiše trpí demonstrativní přehlídku nemovitostí, dokonce se sama vydá kupředu, dál, pryč, přestože je tak nesnesitelné vedro, po pár neopatrných krocích však uvízne v bodláčí. A znovu on, zhmotněn z ničeho, a silné prsty, které s překvapivou něžností vysvobozují jemnou látku jejích šatů. Sledujíc jeho sluncem prozářené vlasy, v Marii se cosi ozve. Jakmile se však vrátí k rukám, vrátí se i strach se vzpomínkou na uzvednutý kočár.

Závěrečná poznámka: 

Jak jednou Marie před svatbou s hrůzou, když upadlo kolo, zjistila; Nedobyl sám dokázal uzvednout celý zadek kočáru. Ale demonstrativní přehlídky schytal ode mě, chudák.

Obrázek uživatele Akumakirei

Pod nadvládou rozpočtu

Drabble: 

Born se nově orientuje i na hračky, zkusmo jednou prohodí u večeře. Jenže Nedobyla Bornovy hračky nezajímají a Marie si o sobě přeje říci totéž, když ji Metoděj tahá v krámě za sukni a široce rozevřená, dětská očka prosí o mašinku, panáčka, bubínek. Cokoliv. Nakonec s těžkým srdcem koupí alespoň malý černý vláček za pár krejcarů. Na opravdový bubínek tenhle měsíc nezbývá.

Jakmile Nedobyl odejde do svého podniku, dětský pokoj se mění na koncertní sál. Naběračka zvoní o plecháček, sem tam zazní i sólo na hrnec.
Kdyby dítě uvnitř sebe tolik nemilovala, nejraději by Metoděje nechala zahrát na ten svůj.

Obrázek uživatele Akumakirei

Sladké sliby

Drabble: 

Chtěla Nedobyla nenávidět kvůli Pecoldům, tedy ho nenáviděla. K čertu s jeho jiskrnýma očima a hrubými způsoby, ona si může vybírat! Docent Schönfeld byl veskrze nepraktický člověk, ovšem jeho sliby platily a dcery nepochybovaly. Laura obdržela tisíce pro svého Helebranta. Marie věřila v totéž. Pád banky ji netrápil; měli pozemky, peníze – a ona především měla slovo (nepraktického) otce.

Postupně nezbylo nic.
„Mrzí mě to, Marie,“ naříkal Schönfeld.

Už nemohla vybírat a Nedobyl natahoval své silné ruce. Nepožadoval věno, naopak nabízel docentovi apanáž. Ač nerada, souhlasila.
Z rodného domu si nakonec místo peněz odnesla otcovu knihu Základ filosofie individuality a strach.

Závěrečná poznámka: 

Odnesených knih bylo i víc, ale hodila se mi tato :)
V Neffových knihách jde přesněji o druhý díl jménem Císařské fialky, ale obecně známější je název prvního dílu Sňatky z rozumu; také kvůli stejnojmennému seriálu, tak používám to.

-A A +A