"Nebylo to trochu moc?" šeptala Ria.
"Kdo mohl tušit, že na té makovici nemá přilbu?"
Nebral by na něj hůl.
Možná by se míň rozmáchl.
Třeba by ho vzal přes záda.
Stálo je to dva džbery vody.
Půl hodiny času.
Moře trpělivosti.
Byl v pořádku.
Nejspíš.
Utíkat nezapomněl.
Ria se nad ním skláněla v masce.
Oblečená v plášti.
S kosou v ruce.
Nevykřikl.
Vyrazil pryč.
Nejdřív po čtyřech.
"Tohle místo dělá z lidí čtvernožce," chechtal se Zed.
"Osly, krávy a voly," smála se Ria.
"Ze zrádců mrtvoly," dodal Zed.
Už se nesmál.
Zvážněla i služebnice smrti.
Její paní nebyla daleko.