Dobrá znamení

Kniha Terryho Pratchetta. Více viz Wikipedie.

Obrázek uživatele Borch

Nevědomost hříchu nečiní

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ!

Drabble: 

Téma rozhovoru se u nich opakovalo zhruba co měsíc.
„Říkám ti to už po...,“ zašermoval Crowley Azirafalovi před očima kuřecím stehnem.
„Po 7386.“
„Vidíš. Tak to uznej. Nemáme svobodnou vůli. Oni ano. Já dělám to, co dělám, protože musím.“
Ti oni byli lidi.
„Ale Crowleyi... totiž,“ anděl zaváhal.
Jak říct ďáblovi starému jako sám svět, že si tu svobodnou vůli dokázal vybudovat?
Má ho zbavit jeho jistoty? Jeho vědomí, že ta omezení daná jeho zlounstvím už přerušil?
Vždyť Crowley by snad ani nepřežil, žít v okovech svobodné vůle.
„Co totiž?“
„Nic,“ usmál se Azirafal, „nepůjdem raději do parku krmit kachny?“

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Ve své kůži

Drabble: 

Vlastně to byla docela zajímavá zkušenost. Když tedy pominul tu nepříjemnost s únosem a soudem a tak dále. Při vzpomínce na Peklo se otřásl. Démoni, špína, chaos… Tohle Crowleymu vážně nezáviděl.
Samotná představa, že by si mohl zkusit, jaké je být v útlém těle disponujícím náznaky nedbalé elegance, byla lákavá a vzrušující. Od té chvíle s Gabrielem v parku hodně přemýšlel, jestli by se svou hmotnou schránkou neměl něco udělat.
Ale teď, když si to vyzkoušel na vlastní kůži, usoudil, že tohle není nic pro něj. Jakmile byl zpět ve svém měkoučkém těle, spokojeně se zavrtěl. Tohle byl on, Azirafal.

Závěrečná poznámka: 

To téma tam snad je, ne?

Obrázek uživatele hidden_lemur

Projekt

Úvodní poznámka: 

Jdu se najíst. Jo, v deset. Neptejte se.:D

Drabble: 

TAHLE část Temnise Hladmora ve skutečnosti bavila nejvíc. Navenek sice i nadále zachovával svůj obvyklý, vyzáble vážný výraz, ale uvnitř, hluboko pod černým sakem, se ctihodný Mr. Hladmore zachvíval jako puberťačka.
Nový projekt.
Ach ano!
Otevřel notebook.
Na profilu jeho nejnovější virtuální entity, influencerky April, přibylo několik set sledujících a stejný počet komentářů. Stovky dospívajících dívek se rozplývalo nad její figurou. April byla prakticky průhledná.
Temnis pohnul myší a lidská kostra svůdně zamrkala.
"Kočky," pravila sladkým hláskem, "mám pro vás novou SUPROVOU dietu. Vlastně je to PŮŮŮST! Čtyřicet dní jen VODA!"
No co. Apokalypsa daleko. A něčím se bavit musí.

Závěrečná poznámka: 

P.S.: Kdyby vás čirou náhodou někdy napadlo, objednat si od podobné bytosti cokoli, od jídelníčku, po tréninkový plán, jako trenér říkám, nedělejte to.:D
Tady Lukáš vám vysvětlí proč: https://youtu.be/10-_fgmMhTc

Obrázek uživatele Gwendolína

Konfrontace

Úvodní poznámka: 

Navazuje na včerejšek :)

Drabble: 

"Abys věděl, Gabrieli, nehodlám tě poslouchat. Nevím, o co ti jde, a je mi to jedno! Nebe už nade mnou nemá žádnou moc, vzpomínáš? Chtěli jste mě zničit pekelným ohněm, ale neublížil mi, a ty už mi také neublížíš! Ty časy, kdy jsem se od tebe nechal ponižovat a zastrašovat už jsou dávno pryč. Nezajímá mě tvé poučování, takže si můžeš hezky sbalit ten svůj patent na rozum a zase jít!" vychrlil Azirafal na Gabriela, kterého nakonec sám konfrontoval.

"Výtečně!" Gabriel nasadil svůj zářivý úsměv číslo tři. "A teď mi, Azirafale, pověz, jak má probíhat správná romantická večeře v restauraci?"

Obrázek uživatele Smrtijedka

Sejdeme se uprostřed

Drabble: 

Ti nahoře si nepřipouštěli, že by mohli nemít pravdu. Kdyby se dal patentovat rozum, říkali si, patřil by úplně celý jim. Nebylo pochyb. Ti dole jsou pokřivení, zcestysešlí a obludně omezení.

Ti dole tak nějak tušili, že toho vědí méně, než by bylo potřeba. Rozum si pro jistotu dali patentovat, protože žili pod zemí nekonečných možností – navíc zrůdně pomalý patentový proces byl zcela dle jejich gusta.

Nevýslovný plán neznal nikdo. Pomalu se ale ukazovalo, že o rozum v něm jde ze všeho nejméně. Nejhorší anděl a nejlepší démon totiž zjistili, že nic vědět nemusí. Hlavně že se spolu mají dobře.

Obrázek uživatele Gwendolína

Tak nás tu máte

Drabble: 

Trvalo třicet požehnaných let, než o sobě síly Nebe a Pekla daly zase vědět.

Od Apokalypsy, která se nestala, sebou Crowley pokaždé trhnul když vstoupil do knihkupectví. Azirafalovi nedalo moc práce přijít na to, že je to zlá vzpomínka na chvíli, kdy Crowley Azirafala zoufale hledal mezi hořícími knihami.
Bylo na čase najít nové bezpečné místo a tak si pořídili pěkný malý* domek v South Downs** a objevovali krásy venkovského života.

Toho slunečného dne, kdy se k nim neohlášeně vrátila minulost, přiběhl Azirafal z vesnického trhu s očima navrch hlavy.
"Myslím, že jsem viděl Gabriela" vyhrkl.
"Já Beelzebuba," ucedil Crowley.

Závěrečná poznámka: 

*malý je relativní pojem. Zvenčí působil jako typický krásný malý venkovský domek. Uvnitř se od ostatních krásných malých vesnických domků odlišoval například těmi pěti obrovskými místnostmi, které zabíraly Azirafalovy knihy.

**Domek v Souh Downs je v podstatě kánon, Neil Gaiman, tak totiž v jednom rozhovoru odpověděl na otázku, co dělali po skončení Apokalypsy.

Obrázek uživatele Gwendolína

Tak jsem zvolil

Úvodní poznámka: 

Napíšu já vůbec ještě něco jiného, než tyhle dva? :D

Drabble: 

"Padlí andělé nemají srdce. V jejich hrudi zeje hluboká černá propast! Jsou to prázdné, mrtvé schránky, naplněné pouze zlobou a nenávistí. Démoni nemají city, nemohou milovat, nedokáží být šťastní. Jsou úskoční a lstiví!
A démon Crowley je jeden z nejhorších. Nikdy mu nevěř, Azirafale, nikdy!" hřímal Gabriel.

***

Azirafal se dlouze zadíval na svého padlého anděla. Crowley nějak dokázal všechny své dlouhé končetiny obtočit ve spánku kolem Azirafala a teď šťastně odfukoval. Azirafal se přistihl, že ho to téměř dojímá. Přitiskl démona ještě blíž k sobě a usmál se.
"Víš co, Gabrieli?" pronesl procítěně. "Polib si."
Ani se při tom nezačervenal.

Obrázek uživatele Gwendolína

Náznaky

Úvodní poznámka: 

Danae si přála rozpracovat scénu z tohoto drabble, tak tady je. :)
Může vlastně navazovat na všechna má předchozí drabble o nich.

Drabble: 

Azirafal začínal být lehce rozčarovaný.
V autobuse chytil Crowleyho za ruku. V jeho autě ho políbil*.
Od té doby už uplynulo několik měsíců. Užívali si večeře v Ritzu, procházky v parcích, krmení kachen, občasný polibek... ale to bylo všechno.
Azirafal nejprve nechápal, proč Crowley nereaguje na jeho jemné náznaky, že by bylo na čase posunout se dál.
Dokud si nevybavil jeden starý rozhovor.

Jsi na mě příliš rychlý, Crowley.

Ach.
Ovšem.
Crowley zpomalil natolik, že už téměř couval.
Tady nebudou jemné náznaky stačit. Bude potřeba spíše obrazná rána palicí.

Svlékl si všechno až na svého motýlka.
Potom pozval Crowleyho dál.

Závěrečná poznámka: 

Azirafal zásadně popírá, že by trpěl jakousi obsesí na dopravní prostředky. Nic dalšího v žádném dopravním prostředku zkoušet nehodlá.

Obrázek uživatele Gwendolína

Křídla v rukou

Drabble: 

Nejprve se ho dotkl trochu váhavě. Byl hedvábně hladký, jemný jako křídlo opravdového motýla.
Tolikrát musel poslouchat o jeho původu a o tom, z jak luxusního hedvábí je vyrobený.
Musel uznat, že na dotek je opravdu příjemný.
Ke vzorku pochopitelně měl jisté výhrady, ale pro tentokrát všechny zapomněl.
Teď byla důležitá jen ta hebkost v jeho rukou.
Crowley se zhluboka nadechl.* Sotva znatelně se mu roztřásly ruce. Naposledy bříškem prstu pohladil jemnou tkaninu a po tom to konečně udělal.
To, na co čekal několik století. To, co si představoval v bezesných nocích.

Potom Azirafalovi konečně toho jeho směšného motýlka sundal!

Závěrečná poznámka: 

* Všichni samozřejmě víme, že Crowley ve skutečnosti vůbec dýchat nepotřeboval, on i Azirafal dýchali jen proto, aby nebudili nemístné pozdvižení.
Ale jsou chvíle, které vyžadují opravdu velice hluboký nádech.

Obrázek uživatele strigga

Někdy je lepší se nehádat

Úvodní poznámka: 

Malinko rozšířená scéna ze seriálu. :)

Drabble: 

Nebe bylo plné bobtnajících černých mračen, voda temná, vichr zlověstně hučel a vůbec se zjevně schylovalo k něčemu, co by bylo nejlepší pozorovat z tepla domova s hrnkem něčeho na zahřátí*, a Azirafal zoufale pobíhal po břehu a volal na mizející zvíře.
"Ty si prostě nemůžeš pomoct, co?" okomentoval jeho snažení Crawly.
"Jednorožci za nic nemohou!" zamumlal anděl. "Nezaslouží si smrt."
Crawly nadzdvihl obočí. "Já myslel, že je to nevýslovné."
"Dej pokoj, démone!"
Crawly se kupodivu nehádal. Jinak by možná musel přiznat, že před chvílí zahlédl proletět kolem motýla a malým, docela nepatrným vnuknutím nasměroval jeho křídla zpátky k Arše.

Závěrečná poznámka: 

* Tedy za předpokladu, že se zrovna nejedná o světovou potopu. Což se bohužel zrovna jednalo.

Obrázek uživatele Wolviecat

Co je malé...

Fandom: 
Drabble: 

Paprsek slunce pronikl oknem a dopadl přímo na květináč.
Protáhla si větvičky. Už dlouho se tu neukázal. Pokud se do toho pustí hned, mohla by stihnout i pár centimetrů.
Zašátrala kořínky v hlíně. Bylo v ní přesně tolik vody, kolik potřebovala, a všechny ty chutné minerály a stopové prvky. Spokojeně nasála, a všechno hned posílala do protomeristémů. Buňky bobtnaly a dělily se v rekordním tempu, výhonky se kroutily a jehličky rašily z pupenů tak rychle, až praskaly jako popkorn.
"Ty si nějak přerostla!" Pokusila se přikrčit, ale bylo pozdě.

Šmik.

Crowley si spokojeně prohlédl svojí bonsay. Neměla ani milimetr navíc.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele nettiex

Knihy a technika

Drabble: 

„Potřebujeme více informací o zdejší historii,“ řekl Azirafal.
„Už vím! Prý tu mají nádhernou sbírku knih,“ kývl na démona.

Stáli před regály plnými svazků.
„Ach, zabere hodiny, než se těmi knihami probereme!“ řekl potěšeně anděl.
„Nebo to můžu během pěti minut vygooglit,“ ušklíbl se Crowley a vítězoslavně vytáhl smartphone.
„Technika, anděli. Takže-“ zarazil se.
Azirafal láskyplně přejížděl prstem hřbety knih. Pak s téměř posvátnou úctou jednu vzal a otevřel. Rozzářeně se usmál. Potom si uvědomil, co Crowley řekl.
„Máš pravdu, po tvém to bude rychlejší,“ odpověděl se špatně skrytým zklamáním.
„Uhm…“ Crowley schoval telefon do kapsy.
„Hrůza, není tu signál.“

Obrázek uživatele Esti Vera

První den po konci světa

Drabble: 

Byla neděle, první den zbývajících dnů světa, zhruba půl deváté ráno. Crowley nadšeně obcházel stařičké auto, které ještě před pár hodinami nejenže nemělo ani kola, ani lak, ale především procházelo celkovým a dosti neodvratným samovznícením*.
„Ani škrábnutí,“ pochvaloval si, když večer s Azirafalem odjížděli pryč.
Je pravdou, že sedačky byly pořád trochu cítit kouřem, rádio umělo jen To nejlepší z Queen a na dálnici je všichni přejížděli**, ale Crowleymu to ani trochu nevadilo. Když máte auto, které s vámi přežilo Apokalypsu, všechny zázraky moderní techniky jsou najednou bezcenné. A když máte vedle sebe anděla, kterého nebe nebaví… můžete jet kamkoliv.

Závěrečná poznámka: 

* Ne, nejedná se o chybu v konstrukci vozidla. Jednoduše řečeno - pokud nechcete hořící auto, vyhněte se v den Apokalypsy všem satanistickým dálnicím.

** Ano, opravdu všichni. Včetně studentů autoškoly, svátečních řidičů a traktorů s plně naloženým valníkem.

Obrázek uživatele Gwendolína

Moudrost z baru

Úvodní poznámka: 

Může navázovat na toto

Drabble: 

Jediný člověk, se kterým kdy mluvil o Azirafalovi (velmi obecně), byl jistý okouzlující chlápek z baru.
"Nikdy nepřestávej věřit," řekl mu chlápek.
Crowley se ušklíbl. Jsem chodící ztráta víry. Doslova.
Chlápek z jeho pohledu nejspíš vyčetl pochybnosti, protože ho vzal kolem ramen a zašeptal mu do ucha: "Neumím si představit, že by ti někdo mohl odolat, baby. Pořádně mu vynadej, až mu to dojde."

Chlápek se jmenoval Freddie.

O mnoho let později vzal Azirafal Crowleyho hlavu do dlaní a přiblížil svá ústa k těm jeho.
"Ngh..." pravil Crowley duchaplně.

Z rádia v jeho Bentley hrál ten okouzlující chlápek z baru.

Obrázek uživatele Gwendolína

Okamžik zlomu

Drabble: 

Azirafal zjistil, že Crowley dokáže být výborný společník. ALE uměl být tak zlomyslný!
Crowley chtěl zachránit děti před potopou. ALE pořád ještě to byl démon.
S nikým jiným na zemi se nemohl bavit tak otevřeně. ALE zároveň si byl jistý, že mu Crowley rozhodně neřekl pravdu například o tom, jak to skutečně bylo s požárem Alexandrijské knihovny.
Crowley během Francouzské revoluce zachránil jeho živ... pozemské bytí. ALE Gabriel ho při každé své návštěvě nezapomněl důrazně varovat, aby se před ním měl na pozoru.

Crowley zachránil jeho vzácné knihy z vybombardováného kostela... A pro Azirafala přestala tím okamžikem všechna "ale" existovat.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že je v tom téma aspoň trochu vidět, trochu mi vysublimovalo.

My dva proti celému světu

Drabble: 

Když se to vezme kolem a kolem, Aziraphale o sobě níkdy nepochyboval. Nebyl statečný. Spíš ustrašený. A po těch staletích si může přiznat, že i vyděšený. Crowley si ním nesouhlasil, ale to, že se Aziraphale nemohl dívat na nespravedlnost, to přece nebyla žádná odvaha. A určitě to nebylo vzepření se boží vůli. To by přece nešlo už ze samé podstaty věci. Vždyť je anděl.

Když ale zmizela ta "věčná" jistota, ten nevyslovitelný plán, že vše běží podle božího záměru, o co se může opřít? Dnes se musí sám rozhodnout a žádné přestírání ho nezachrání.

Nemůže Crowleyho ztratit. Dnes ještě ne.

Závěrečná poznámka: 

Ta scénka
"They'll leave us alone... for a bit. If you ask me, both sides are going to use this as breathing space before the big one."
"I thought that was the big one."
"No. For my money, the really big one is all of us against all of them."
"What? Heaven and Hell against... humanity?"
"Right."
"Time to leave the garden."

Obrázek uživatele Gwendolína

A čekal

Drabble: 

Rozkaz zněl svést jistého kupce z cesty. Jenomže ten druhý rozkaz zněl udržet kupce na cestě ctnosti. Proč byli posláni na zem, když se jejich úkoly navzájem vykrátí? Ani nebe a peklo nemůže být přece tak pitomé. Musí za tím být víc.
Anděl se o tom bavit nechtěl. Chtěl pít víno (výborný nápad), večeřet v luxusních restauracích (proč ne) a hrabat se v knihách (nuda).
Anděl říkal: "Tohle nám nepřísluší, Crowley."
Nebo dokonce: "Je to nevýslovné."
A tak Crowley čekal. A čekal.
Trvalo to tři tisíce let, ale nakonec to byl Azirafal, kdo spojil jejich dlaně v autobuse do Londýna.

Obrázek uživatele strigga

Proměna

Drabble: 

Občas Azirafalovi ten jeho Nevýslovný plán záviděl. Jistě, nebylo to vždycky jednoduché, ale když už se něco podělalo, mohl prostě říct, že cesty Boží jsou nevyzpytatelné a šmytec. To jeho nadřízení, třebaže tupí a zaseklí ve středověku, co se týče víceméně všeho, byli ve svých požadavcích vždy velmi explicitní. Mam, pokoušej, přiveď na scestí, jednu, dvě, tisíce duší žeň do věčně hladového chřtánu pekel.
Chtělo to pár tisíc let a jeden nezdařený Armageddon, aby si uvědomil, že už nepatří k jedněm ani druhým. Že stojí opodál a má možnost volby.
Svobodná vůle mátla, komplikovala, někdy bolela. Ale neměnil by. Nikdy.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Černá ovce a bílá vrána

Drabble: 

Dostal jasné pokyny: strážit u Východní brány do Edenu. Pro anděla žádný nesplnitelný úkol.
Když ale tisknul jednomu z těch ubohých lidí do ruky svůj plamenný meč, na rozkazy si ani nevzpomněl.

...

Dostal jasné pokyny: plazit se v zahradě a nadělat nějaké problémy. Pro démona nic náročného.
Když ale sledoval, jak se ti dva lidi zakusují do toho zatraceného ovoce, cítil se divně. Jako by to, co udělal, ani nebylo špatné.

...

Jak teď vedle sebe stáli na zdi Ráje a sledovali dvě postavičky pomalu mizet v dáli, skoro ve stejnou chvíli je napadlo, že mezi „ty své” tak úplně nezapadají.

Obrázek uživatele strigga

Uwe vynálezcem

Fandom: 
Drabble: 

Vedro k zalknutí. Silnice je nekonečná, plíšky z plechovek znaveně cinkají, fotka rodiny visí na proužku izolepy výrazně povadleji než dmoucí se dekolt fešandy z Playboye vystavené hned vedle. Uwe se potí jako kůň. Zakládá si na klidu, ale když už se mu pramen vlasů nalepí na brýle podvanácté, škubne volantem jak při tanci svatého Víta.
"Herrgott!" zasupí.

A vtom se to stane. Zahřmí, zableskne se a hlas shůry k němu dolehne za doprovodu andělských trub. A Uwe náhle ví. Zastaví na nejbližší benzince a zažádá o nůžky.

Řidič černého Bentley, jedoucího za kamionem, se za černými brýlemi nenápadně uchechtne.

Závěrečná poznámka: 

Z Wikipedie, internetové encyklopedie: "Pravděpodobný vznik účesu je připisován profesionálním řidičům kamionů, kterým za jízdy padaly dlouhé vlasy do obličeje a tím jim znemožňovaly bezpečné řízení. Vhodným řešením bylo zachování dlouhých vlasů pouze v zadní části hlavy, kde už ve výhledu nepřekáží a zároveň zachovávají řidičský účes."

Aneb když nevíš, vraž tam Crowleyho. :D

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Kahvi

Things Get Hairy

Drabble: 

Aziraphale tutted, hurrying past Crowley, where he was curled up in the window, hissing at what appeared to be random passers by.

"It wasn't supposed to be this way!" Crowley flung out an arm, gesturing at something outside.

"What wasn't supposed to be how?"

"They've made it trendy." Crowley's tongue slithered out between his lips. "It was supposed to make people look ridiculous and only thinking they looked cool."

"Yes, well," said Aziraphale, having no idea who they were.

Crowley locked eyes with a young man across the street, hair long at the back and short in front, and snarled.

Obrázek uživatele Kahvi

...And Here We Are

Drabble: 

"A few weeks, you said."

Aziraphale coughed. "Well-"

"Months, at most."

"It's only April."

"April the next year," Crowley spat. He was looking rather more demonic than usual these days. Aziraphale almost wished he had not let himself be persuaded into forcing his ancient computer to run Zoom.

"You can't blame my side," Aziraphale bristled, "it'd be over by now if your side-."

"What; stopped being demons?"

"I see your point." It was harder on Crowley, who seemed to take every virus-related death personally. A man of action, trapped in inaction. "At least..."

"What?"

"We have one another."

Crowley grunted.

Obrázek uživatele Remi

Freddie Čajkovskij, vánoční tradice a žádný armageddon

Obdarovaný: 
Rebelka

Milá Rebelko,
s padesáti čtyř minutovým zpožděním Ti přeju šťastné, veselé, požehnané... a aspoň trochu šílené Vánoce, protože bez kapky blbostí to není ono. ;)

Remi

SOUNDRTRACK: Don't Stop Me Now - Queen

Obrázek uživatele Esti Vera

Přijít a odejít

Obdarovaný: 
Remi

Milá Remi,
Tvá přání byla všechna skvělá a inspirující a já se mezi nimi dlouho nemohla rozhodnout. Nakonec z toho tedy není klasická povídka, ale série střípků ze tří (čtyř) různých fandomů.
Snad se Ti budou líbit.
Přeji krásné Vánoce,
Esti Vera

Varování: Čtyřikrát neexplicitní (pre)slash, jeden polibek. Nebetováno.

Obrázek uživatele Kahvi

The Last Stand

Drabble: 

"Y'know," Aziraphale slurred, his glass dangling precariously from his hand, "We're the last of them. The last of the last."

"The... the what?" Crowley narrowed his eyes. His glasses had gone... somewhere. It didn't matter. Usually, it did, but not now. That was important, for reasons unclear to him at the moment.

"Last," Aziraphale elaborated. "Of the... you know."

"Last," Crowley added. "Yeah. You said."

Aziraphale nodded heavily. "Exactly. We're... what do they say?"

"Who?"

"People! About things?"

"Dunno. Lots."

"Old school. We're the last angels left on Earth. And..."

"We'll be the last to leave."

Aziraphale smiled, sadly. "Yes."

Obrázek uživatele Kahvi

Rapt Attention

Drabble: 

"Surely you could tell me some stories." Aziraphale beamed in the low light of the pub. He wished he wasn't so transparent. How he'd longed to talk to Crowley again!

"Oh," Crowley said, airily, waving his elegant fingers, "you know."

"I don't. That's the thing. Don't have much to do with the underworld." He settled on the edge of his seat.

"Ah. Yes. Underworld."

Aziraphale brightened.

"Of course, I mingle with the worst of them. Worst of the worst." His tongue flicked out. Don't stare.

"Go on." Crowley did. Aziraphale stared at his lips. He didn't hear a single word.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Náhody neexistují

Drabble: 

“Crowley?!” zůstal Azirafal oněměle zírat s otevřenou pusou.
Démon byl celý v bílém, na zádech se mu pohupovala roztomilá křídla z pravého peří a z nazrzlých vlasů vykukovala umělá svatozář.
“Azirafale?!” vykřikl Crowley, když si konečně všiml svého (ne)přítele.
Azirafal totiž vyměnil své světlé oblečení za rudočerný honosný oblek. Vedle ucha si přimaloval drobný ornament a sluneční brýle skrývaly pohled na černé oční linky. Kolem krku měl anděl obtočeného plyšového hada.
Nikdo z lidí na maškarní párty nemohl pochopit, proč na sebe anděl a démon tak zírají.
Jen pozorný posluchač mohl zaslechnout něco jako potutelný smích přicházející jakoby z nebe.

Obrázek uživatele Ilian

Nové začátky

Drabble: 

Apokalypsa byla úspěšně zastavena a sám antikrist uvedl svět do starého pořádku. Azirafalův obchod jako by nikdy nevyhořel, Crowleyho Bentley byl jako nový a poštovní poslíček už znovu doručoval zásilky jako dřív.

Nebe a peklo to ale jen tak nehodlali nechat. Odvěcí nepřátelé zdola i shora se spojili, jenom aby mohli zničit jednoho démona a anděla.

Netušili ale, že ti dva se za šest tisíc let změnili. Nezbylo jim nic jiného, než je nechat jít.

Crowley a Azirafal si v londýnském parku podali ruce. O chvíli později už měl každý svou podobu zpět a celé záležitosti se ještě dlouho smáli.

Obrázek uživatele Rebelka

Jak přežívali karanténu

Drabble: 

„Vůbec nevím, o čem mluvíš,“ protestoval Crowley. Byl rád, že mu rouška zakrývá většinu obličeje. „Žádné peníze do kasičky sirotků jsem nehodil, asi sis mě spletl. S těmi rouškami vypadají všichni stejně.“
„Ano, Londýn se jen hemží chlápky v bentley s rouškami z pravé hadí kůže,“ přikývl chápavě Azirafal.
„Jo? A já zas viděl chlápka v baloňáku s tvídovou rouškou a krabicí knížek, jak přechází na červenou. Úplný rebel!“
Azirafal zašoupal nohama. „On si jenom chtěl vyzkoušet, jaké to je...“
Crowley zatahal Azirafala za roušku, až se gumička napnula, a zase ji pustil.
„Jau!“
„Jsme spolu už moc dlouho, viď?“

Obrázek uživatele Kahvi

The Fat Lady Sings

Drabble: 

"So let me get this straight; the world's about to end, so you're going to an opera about the world ending." Crowley lingered in the doorway, arms crossed. While Aziraphale changed back to what he couldn't help but think of as his true form the moment he was by himself, Crowley tended to linger as Nanny Ashtoreth.

"The world isn't about to end, we're seeing to that."

"I mean, Götterdämmerung? It's literally about gods dying."

"I like the music." He adjusted his bow tie.

Hesitating, Crowley shifted his clothes into an evening gown. "Mind if I join you," he muttered.

Stránky

-A A +A