Hry

Obrázek uživatele Peggy Tail

Stále dokola

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jestli to nebude uznáno jako polemika, nevadí. Zkusila jsem :)

Drabble: 

"Dělat stejnou neúspěšnou věc stále dokola nemá žádný smysl!...
Panebože, přestaň do toho bouchat, nic se nestane."

"Tak s tím rozhodně nesouhlasím. Dělat stejnou neúspešnou věc někdy má smysl."

"Jasně, jako bušit mečem do těch výrůstků, že, ťunťo?"

Obr ze začal třást tak, až shodil postavičku zpět do vody. Dan musel s postavičkou na kolos vylézt znova. Přes nožku, záda, ramena až na hlavu. Tam byly ony výrustky.

"Když něco opakuješ pořád dokola, můžeš mezitím zjistit, co děláš špatně, a pozorovat situaci, takže to má symsl. Někdy zjistíš, že máš výsledek, jen jiný, než jsi čekala. Vidíš, navádím ho tím!"

Závěrečná poznámka: 

Ve hře Shadow Of The Colossus musíte zabíjet obry a je velmi těžké balancovat na jejich ramenou i jiných částí těla a dostat se k jejich slabému místu, do kterého se dá bodat. Jednou jsme s kamarádem skončili u obra, který neměl žádná taková místa. Aspoň ne tam, kam jsme se s postavičkou dostali. Měl ale na hlavě takové výrůstky, do kterých kamarád stále bušil a zdánlivě se nic nedělo. Říkala jsem si, že to nemá smysl, očekávat nějaký výsledek od věci, která je očividně neúspěšná, a byla frustrovaná, že to pořád zkouší. Jenomže tím, že to stále opakoval, zjistil, že podle toho, na jakou stranu udeří, na tu stranu se obr vidá, a jde ho tak navést k vyvýšenému místu, kam lze skočit, a obr se pak o tu vyvýšeninu opře předníma nohama a odhalí břicho.

Obrázek uživatele Birute

Cyklický vývoj

Fandom: 
Drabble: 

Kdyby v tomto pozoruhodném období existovala vývojka, dalo by se říct, že se Zagreus, princ podsvětí, vynořil z bazénu plného krve jako portrét na fotografickém papíře.
Neustále zkoušel uniknout z podsvětí, opakovaně přitom umíral a vystupoval z prvotní krvavé lázně. Kdyby existovaly nafukovací matrace a plastové kachničky, už by si tam mohl nějakou přihodit.
Přesto pokračoval ve svých pokusech s překvapivou vytrvalostí. Získával nové schopnosti, objevoval skrytá zákoutí podzemní říše, Megaiřiny sestry se ho dál pokoušely zabít, ale u Furií to nejspíš znamenalo přijetí do rodiny. I Thanatos vůči němu přešel od agresivity k pasivní agresivitě a zajímavě přitom sinal.

Závěrečná poznámka: 

Ve hře Hades hráč velmi často umírá a pokaždé potom vyjde z krvavého jezírka. S každým (i neúspěšným) pokusem o průchod podsvětím ale hlavní hrdina Zagreus zjišťuje nové informace a seznamuje se s různými mytologickými postavami a vesměs se vyvíjí. Může dojít i na nějaký ten vztah či dva.
Thanatos jako bůh smrti zásadně nerudne! (Místo toho ještě víc bledne.)

Obrázek uživatele Peggy Tail

Agro

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Shadow Of The Colossus.
Sice už je to 17 let od vydání tohoto skvostu, ale přece jen: SPOJLERY.

Drabble: 

Vždy tu byla pro něj. Od začátku až do samého konce. Mnohokrát chtěl po ní příliš mnoho. Mnohokrát riskoval její život spolu s jeho. I když se snažil ji chránit, ne vždy mohl zabránit jejímu zranění. Byla jeho věrnou společnicí na dalekých cestách. Jeho oporou v nejtemnějších chvílích. Statečná a vznešená. Kdo tvrdí, že nejlepší přítel musí umět mluvit lidsky? Když se pro něj obětovala, nechtěl to. Stalo se to tak náhle. Truchlil. Pro něj už bylo po všem. Vysáli z něj život dřív než stačil zjistit, že přežila. Jako znovuzrozená se objevila, aby mohla odvést jeho milou zpět domů.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Dvanáctý

Fandom: 
Drabble: 

Ticho. To neblahé ticho, které nastane, když dorazím na místo. Můj meč to říká jasně. Cítím to. Jsem tady. Nic se ovšem neděje. Přede mnou se roprostírá obrovská vodní plocha mezi skalami. Jak něco tak nádherného může být tak děsivé. Uprostřed hladiny vidím vyčnívat pevnou plochu. Základy čehosi. Inu skočím do vody a plavu tam. Vytáhnu se nahoru. Najednou cítím chvění. Z hlubin se ozývá hřmnění. Hladina se čeří. Kolos se vynořuje. Musím couvnout před tou ohromnou silou. Srdce mi poskočí. Na tohle se nedá zvyknout. Dvanáctý obr mě jde varovat, že jsem na jeho území. Jenže já nesmím odejít.

Závěrečná poznámka: 

Když tento fandom dám normálně nahoru, tak to totálně zruší atmosféru, proto to dělám takto. Upřesnění fandomu: Shadow Of The Colossus

Kdyby někdo chtěl pochopit: úkolem ve hře je zdolat 16 obrů. Ty nejdříve musíte najít. Meč vám ukazuje cestu podle toho, jak září.
Pro představu: https://www.youtube.com/watch?v=h5_NJ7yzetQ&ab_channel=BossFightDatabase

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Peggy Tail

Už jen kousek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Nocí pustinou.

Drabble: 

Rychle pobídnu Alana k trysku. Nechce se mi po smečce střílet a riskovat Alanovo zranení. Tak věrného oře už nenajdu! Alan, válečný kůň, který se ke mně dostal čirou náhodou je naštěstí mnohem rychlejší než hladové drápy šelem. Už je to dobré. Vlci to vzdali. Ach, domove. Můj milý Jacku a krásná Abigail, proč jen jste tak daleko. Musím od vás odcházet tak často. Do dálek, které jsou pro mě i Alana tak únavné. Alan, tentokrát souhlasně, odfrkne. Už svítá a já slyším čvachtání pod kopyty. Už jsme u bažin. Lístky stromů se třpytí. Už jenom kousek a budeme doma.

Závěrečná poznámka: 

Fandom přesněji: Red Dead Redemption

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tlegy

Tak už to konečně prozraď!

Fandom: 
Drabble: 

“Tak mi řekni kam přijde další. Mluv, okamžitě! Kam se umístí? Tady vlevo to nebude, tady jsem já s bráchou, ale nahoře, vpravo a dole je to volné. Kam se tedy další rozhodne vykulit. Mluv!”

“Mluv nebo tě píchnu přímo doprostřed, kousek nad pupík. Mluv ty malé kulaté nic. Netvař se, že jsi mrtvá kobliha, která zůstala na světě úplně sama. Nahlas své kámoše, stejně to máš marné, všechny vás obklíčíme a zaženeme.”

“A podívej se, už teď to máš nahnuté, my jsme tady 3 za sebou, nikdo nás neblokuje, tak to vzdej kolečko jedno zatracené! Pět vás nikdy nebude!”

Závěrečná poznámka: 

Tak o jakou hru jde, jste určitě poznali, že jo?

Obrázek uživatele Birute

Mutace

Fandom: 
Drabble: 

Za mořem čekalo moře otázek. Ty první zaplavily Kai už před mořem – striktní úřednické „Jak dlouho se na ostrově zdržíte? Důvodem vaší cesty je tedy péče o nemocného příbuzného?“ a mámino pohnuté „Zvládneš to?“

Potom přišly na řadu otázky na ostrově.
„Jak se daří mamince?“
„Kdybych odtud odjel, přijali by mě u vás?“
„Dědeček se probral?“
„Zahrada, kterou jsi včera osela, kvete! Promlouváš k rostlinám jako tvůj dědeček?“
„Dáš si rizoto s mořskými plody?“
„Přijdeš na náš koncert?“
„Co u vás psali o tom meteoritu?“
„Neptala ses Miu na její rodinu?“

Nakonec měla plno otázek i Kai.
„Váš ostrov… umírá?“

Závěrečná poznámka: 

V počítačové hře Mutazione se dívka Kai vydává na ostrov za těžce nemocným dědečkem. Na ostrově žijí lidé, kteří přežili dopad meteoritu, jenž u nich vyvolal různé mutace. Kaiin dědeček na ostrov přijel v rámci vědeckého výzkumu a už tam zůstal. Kai se postupně stává součástí místní komunity a dozvídá se o radostech, láskách i traumatech obyvatel ostrova. A zakládá zahrady. Velmi konejšivá hra se skvělou hudbou.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Nápověda

Drabble: 

Tak poslouchej, ty přerostlá obludo! Když jsem na tebe naposled dala, tak jsme se museli vracet zpátky, třikrát jsme se zabloudili, celé to obešli a objevili se na tom samém místě, vyplýtvali jsme tolik času, že jsme stihli potkat Sněhurku i s trpaslíky, viděli dva jednorožce, potkali Perského prince, Maria, Laru z let 96 i 18, prožili klinickou smrt, viděli tučňáky na Severním pólu, byli jsme svědky pádu Atlantidy, návratu Ježíše Krista a Jágrova posledního utkání!
...Metaforicky řečeno, samozřejmě.

Obluda nepřestávala hrabat do kamenné zdi.

Fajn, tak já se jdu teda kouknout...
No to mě podrž... fakt je tam otvor.

Závěrečná poznámka: 

Většinou máte pocit, že vás hra sabotuje... jindy zjistíte, že vám vlastně napovídá.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Příště

Drabble: 

Trčím tu už dvě hodiny. Jsem festovně seklá. Pobíhám sem tam. Skáču do vody, potápím se, vynořuju a znovu. Hopsám po schodech nahoru dolu, šplhám po řetězu a skáču jak Perskej princ. Volám na svou psí slepici. Vždycky se ponoří beze mě. Nejde se jí chytit. Lezu po každém výklenku, zkoumám každý kout a mrcasím se v každé škvíře. Nic. Bože, jak jsem unavená. Mozek, ruce, záda i zadek mi tuhnou od toho dlouhého sezení. Už mi z toho hrabe. Ze zoufalství se snažím narvat do zdi. Takhle to dál nejde. Uložím hru a zkusím to příště s čistou hlavou.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Birute

Ta paměť

Fandom: 
Drabble: 

Po mnoha dobrodružstvích a občasném zlomeném, či kůlem prohnaném srdci hrdina doputoval zpět tam, kde to všechno začalo – do městečka Spielburg.
Nasál povědomou vůni jablek, pach pochybných individuí a hnoje, který k němu nesl vánek z hradních stájí v připomínce starých časů.
Aby toho sentimentu nebylo málo, v hostinci uviděl starého známého Drtiče. Od minula mu narostly další zuby a svaly.
„Heslo?“ zavrčel Drtič.
„Vždyť se známe!“ namítl hrdina.
„Heslo.“
„É… perfektní tataráček? Perfidní panenka?“
Vážně si to heslo měl napsat, když mu ho řekl náhodný podloudník na začátku výpravy, ale tehdy měl pocit, že něco tak bizarního nemůže zapomenout.

Závěrečná poznámka: 

Quest for Glory! Kdo si ho pamatuje?! Lokiho lokti, ta hra je pořád skvělá. A skvěle přeložená.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Óda na playstationového krále

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Hlavy nám horečně pracují
oči sem tam přeskakují
to je nám ale záhadou
vrtíme oba hlavou
jak jen dostat se dál
s naší postavou
občas se takhle zaseknem
jeden pak druhému odseknem
v tom přemýšlivém rozbouření
najít cestu snadné není
byla jsem hodně malá
když poprvé jsem si s playstationem hrála
objevovala ty kouzelné světy
a tátu nepustila od telky bez odvety
ten cvičil tak mou čerstvou mysl
vždycky v tom byl hlubší smysl
od logiky po akčňáky
a horory ty hrajem taky
však kdo by se s tatínkem bál
to jediné vždycky si přál
být těch her největší král

Závěrečná poznámka: 

Samozřejmě, že horory jsem začala hrát později :D A i tak spíš vůbec :D

Jak hrát správně hada?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro neznalce se jedná o hru http://slither.io/

Drabble: 

Takže jdeme na to.
Zatím jsem ještě moc malá. Teď se jenom musím dostat k nějakému žrádlu.
Tak se vydáme někam ke středu. Tady na kraji mapy bývá vždycky nuda.
Nikdo, nikdo...
A hele, tady je jeden dlouhán. Tak toho se budu držet. Budu se mu držet pěkně za ním, Tam na mě nedosáhne a jakmile zrychlí, tak mu získám bodíky.
O pět minut později
Ha! Konečně umřel! Teď jenom sníst všechny jeho zbytky. Uhni mi! Tohle je moje! Kšá kšá!
Chá! Máš být šikovnější a vyhýbat se! Teď je z tebe další žrádlo pro mě a...
Sakra. Jsem mrtvá.

-A A +A