DMD č. 17. pro 17. 4. 2016. Téma: Svázané ruce

Obrázek uživatele Aries

Probuzení

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Zatímco ji koupaly a krášlily, snila s otevřenýma očima o výjimečnosti, obrovské moci, splnění každého rozmaru… Z průměrné čarodějnické učednice nadlidskou bytostí… Vznášela se v horké lázni neodolatelných představ. Kdykoliv narazila na ledovou krustu zděšeného odporu, kdykoliv se na okamžik probrala z oblouzení, sevřela ji hrůza.
Bránit se, uprchnout, dokud je čas.
Okovy cizí vůle ji strhly zpět. Jako by se drahocenné náramky na zápěstích změnily v těžká pouta, diadém ji proměnil v loutku…
Vyrušení.
Panika. Zuřivost.
Polapit vetřelce.
Martina kráčela za ženami jako svázaná.
Spatřila toho muže, poznala ho. Pouta ochromující její mysl praskla.
„Bože, co jsem to udělala?“

Závěrečná poznámka: 

Příště: Zaskočen

Obrázek uživatele Regi

Zatracené staré nesmyslné nařízení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabble předchází nepříjemné příhodě popsané zde

Drabble: 

Zahřmělo, z oblohy sjel klikatý blesk a nově postavená hájovna stála opět v plamenech.
Hagrid zaklel, mávnul proti ohni deštníkem a v rachotu dalšího hromu cosi zamumlal. Vzápětí byl omotaný silnými lany. To se teda nepovedlo…
Tesák přiběhl milovanému pánovi na pomoc, ale než ho vysvobodil, zbylo z chalupy zase jen pár ohořelých trámů.
O chvíli později seděl Hagrid ve sborovně, hlavu v dlaních, slzy v očích. „Nemoh sem nic dělat! Přišlo to strašným fofrem, chtělo to ňáký pořádný hasicí kouzlo, ale já…“
„Už se netrap,“ přerušila ho ředitelka. „Přece víme, jak máš kvůli tomu starému nesmyslnému nařízení svázané ruce.“

Obrázek uživatele Terda

Bezmoc

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Asi bych vás měla varovat...

Drabble: 

Opravy pokračovaly v tíživém mlčení. K marodce, která vznikla stranou tábora, sotva zabloudili pohledem. Vlhkým vzduchem se šířil pach strachu. Z průzkumné výpravy nezůstal jediný zdravý muž. Další následovali. Nikdo si nemohl být jistý, na koho los padne příště.

Foleyho léčba nemocným neulevovala. Spíš naopak. A Frances nezbývalo než řídnoucí posádku štvát k padnutí, aby Betsy byla schopná plavby. S nákazou na palubě je do žádného přístavu nepustí. Nechtěla však u toho proklatého pobřeží déle zůstávat.
Tohle byl nepřítel, kterému nedokázala čelit. Ani před ním utéct. Připadala si bezmocná jako malé dítě. Její muži umírali a ona tomu nedokázala zabránit.

Meh

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

13/15/18+ podle toho jak jste otrlí, ale asi 18.
Dále také, BJB, jsem střízliv a unaven, tak to moc nejde.

Drabble: 

Upřeně hledím do škrabošky, nevidím tedy nic a cítím touhu se tázavě škrábat na hlavě, ale nemohu. Mám svázané ruce. Nejde o únos, ale o prachsprostou perverzi.
Čekám a čekám, přemýšlím jaké to bude být v submisivní pozici, ale nic moc se neděje. Podle všeho jsem ji měl trochu více napojit alkoholem, po tom většinou rostou koule.
Nezbývá než se zamyslet nad tím, jak takové svázání může rozvazovat. Koneckonců, je to antistresová aktivita jako mnohé jiné a v některých kruzích má takto i docela úspěch. Hovoří pro to mnohé - méně škodlivé než drogy a společenštější než počítačové hry. Ale složité...

Obrázek uživatele ioannina

Chyba?

Fandom: 
Drabble: 

Původně to tak v plánu neměl. Chtěl si pro odstoupivší adepty jenom připravit správný protijed.
Ale hned na první zkoušky si jeden podvodník, jistý Thornvald, propašoval očarované stříbro a cpal se jím jak blázen, i když nezabíralo.
Protijed s tím prostě nešťastně zreagoval.
Chvíli si myslel, že to přizná: že ta neodbouratelná rezidua v Thornvaldově těle vznikla hloupou náhodou.
Potom zjistil, že se mezi mistry šušká, že tak Thornvalda záměrně potrestal.
Nemoci testovat vyvíjené látky na sobě, protože je zkouška kvůli reziduím neprůkazná... Krutý trest. Krutější, než by si přál.
Ale účinný. Spolehlivě odstrašující další podvodníky.
A tak neřekl nic.

Závěrečná poznámka: 

Jelikož jste posledně u Divjakova tápali: souvislostní drabblík třeba zde. Nebo povídky Hic Rhodus, hic salta a Rodinné stříbro. Ve Stříbře Thornvald o těch reziduích dokonce výslovně uvažuje jako o řetězu.

Obrázek uživatele Faob

Paní Bovaryová jsem já!

Fandom: 
Drabble: 

"Už nikdy netahej do fandomu realita naši rodinu!" zavrčela dcera, když se schovávali ve spíži.
Za dveřmi Arés, tohleněkdoodskáče nálada, nepřipleť se do cesty!
"Je všechno na svém místě?" pípl šeptmo do tmy.
Milovala pořádek, jen ten ji umravňoval před něcotadyrozmlátím.
"Neboj se... Ne, ach ne, já vrátila rozteklé máslo do ledničky!"

Máslo z ledničky bude tvrdé. Nepůjde namazat.

Řinkot porcelánu, talíře vinny.

"Měli bychom si jednou pro vždycky ujasnit," začala podlesebekonstruktivně při večeři, "že takhle tedy ne!"
Svázáni zkušenostmi - do kozelce, ruce i nohy - mlčeli.
Raději mlčeníznamenásouhlas než hlavy umyté až na lebku.

"Zvláště když zaměňuješ postavy, otče drahý!"

Obrázek uživatele Keneu

Plané výhrůžky

Úvodní poznámka: 

Obdivuju ty, kdo drabblí na mobilu. Jsem vlivem poruchy monitoru na neznámém notebooku a z té klávesnice začínám šílet.
Po včerejším debaklu (Mně to tak zoufale nešlo!) trocha neškodného fluffu.
12+
Drabble navazuje na tuto letně dobročinnou povídku z roku 2011 (staří sosáci dělají místo DMD, pročež odkaz vede na můj blog).

Drabble: 

„Bertuccio, kde vězíš?“ křikne do potemnělé chodby pán domu.
Sluha je tu v mžiku a vyčkává, jaká hra je to dnes.
„Nemáš někdy strach?“
„A z čeho, pane?“
„Znám tvé tajemství…“
Teď řekne ‚A já znám to vaše.‘ a nedostaneme se nikam. Jak má člověk někomu vyhrožovat, když ho láska ohledy drží na řetízku?
„A já znám vás,“ odpoví Bertuccio. „Vím, že takový nejste.“
„Takže výhrůžkami od tebe polibek nevymámím?“
„Těžko. Doporučuji panu hraběti zkusit násilí. Moment překvapení jste ale promeškal, možná se tedy budu bránit.“
A protože nejlepší obrana je útok, Bertuccio se natáhne k hraběti a políbí ho.

Závěrečná poznámka: 

EDIT: k tématu doufám snad stačí, že MC má obrazně řečeno svázané ruce v tom vyhrožování (akorát jsem to napsala jinými slovy), že na B ani nemůže být zlý, protože ho má rád.

Spoutaný

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když už nevíš coby, napiš o Snapeovi...

Drabble: 

Provazy svazující ruce, když ho jeho otec bil řemenem.
"Pouta na tebe" a ten zatracený Potter.
Znamení ho připoutalo k Temnému Pánu. Pocit svázaných rukou se ještě prohloubil, když padal před Brumbálem na kolena.
Pouta na židli během soudu po první kouzelnické válce.
Spoutaný život špeha.
Stuhy nezlomitelného slibu poutající ruce.
Pouta, když se po válce probudil na ošetřovně. Potterovi ještě nikdo nevěřil.
Spoutání během druhého soudu.
A do toho všeho Hermiona, rozplétající provazy výčitek minulosti. Hermiona ničící pouta viny. Osvobozující.

Celý život byl spoutaný. Teď má ruce volné. A v nich krabička. Pokud řekne ano, sváže jim ruce kněz.

Obrázek uživatele Saphira

Objevení nebe

Fandom: 
Drabble: 

Vidíš nebe a na něm hvězdy. Nekonečný prostor sahající až tam, kam nedosáhne tvoje představivost. Bledá světýlka, která se mihotají v atmosféře. Nekonečně možností. Nekonečný život. Hledíš na minulost, protože hvězdy zářící na obloze už miliony let neexistují.
Přemítáš nad tím, že tam venku někdo je. Že možná stejně jako ty hledí na noční oblohu a pátrá očima po světle, které taky ochraňuje živé bytosti. Oba máte svázané ruce, protože vám nezbývá, než fascinovaně hledět do temnoty a přát si, že jednou nastane den, kdy se podíváte vzájemně do očí.
Vidíš nebe a je za tím celá existence našeho života.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Kam na mě s oprátkou

Úvodní poznámka: 

Moje druhé drabble z fandomu Hell on Wheels. Bohužel ho málokdo zná, ale tahle scéna si o zdrabblování říká.

Drabble: 

Jestli Thor Gundersen v něčem opravdu vynikal, byla to schopnost přežít. Častokrát už mu zbývala poslední nitka naděje, ale vždy se jí dokázal zachytit a ošálit smrt. Ani teď neztratil víru.
Přežil jsem Andersonville. Unikl jsem zlynčování rozběsněným davem. Vydržel jsem siouxské mučení a prchl z jejich zajetí. A ten hlupák si myslí, že mi jen tak nasadí na krk oprátku...
Sledoval, jak Bohannon hledá druhý konec provazu, aby ho přivázal k pražci, a pronášel slova, která by mohla být jeho posledními. "...Přeji vám hezký den," rozloučil se posměšně a se spoutanýma rukama se vrhl z rozestavěného mostu do řeky.

Závěrečná poznámka: 

Pro zájemce odkaz na inkriminovanou scénu: https://www.youtube.com/watch?v=ca1WrpUlsUI

Jako v blázinci

Drabble: 

Proklínal jsem ten Humphreyho blahosklonný výraz.

"Se vší úctou, pane ministře, v tomhle mám svázané ruce." Tak tomu nevěří ani on sám.

"To myslíte vážně? Vždyť je to skandální! V Guardianu se o mně píše jako o vrchním tajnůstkáři. To vy pořád chcete všechno tajit! Já podporuji otevřenou vládu."

"Ale to já také, pane ministře. Jsem pro ni všemi deseti." Další lež.

Bernard chtěl přispět poznámkou, že když má někdo svázané ruce, nemůže být pro všemi deseti, ale Humphrey ho umlčel pohledem.

Pak navrhl vytvoření interní komise pro návrh směrnic komunikace s tiskem.

Někdy si tu připadám jako v blázinci.

Obrázek uživatele Ancient Coffee

V řetězech

Úvodní poznámka: 

Kapitola, ve které se dozvíme, jak si Wilhelm umí poradit s krví. (Spoiler: moc mu to nejde.)

Drabble: 

Musel ho zahlédnout v poslední vteřině a hloupě se rozhodnout postavit se kulce. Jen kvůli němu...
Nestíhal sledovat, co se vlastně děje, jen Alexandra držel v náručí. Všude byla krev. Pohlcovala ho, natahovala se po něm. Šokovaně hleděl na Alexandrovu tvář staženou bolestí a třásl se.
„Přiveďte doktora!“ „Chyťte ho!“ „Rychle!“ Všechny výkřiky se mísily v jediné hlučné nic. Kolem pobíhali lidé, během okamžiku se objevil i strážný. Celá ta scéna byla divoká, chaotická. A uprostřed byli oni dva. Zraněný a muž, který se nedokáže ani pohnout. Jako by byl svázaný řetězy.
Všude bylo tolik krve, která měla být jeho.

Obrázek uživatele akai

Hudební výchova

Fandom: 
Drabble: 

Hluk, co slyšel už po cestě po schodech, se s jeho příchodem do třídy nezmenší ani o decibel. V první chvíli zvažuje praštit o lavici kytarou, co leží na katedře; pak si všimne bílého prášku vevnitř jeho milovaného nástroje a chuť praštit kytarou se změní v chuť praštit něčí hlavou. Ideálně opakovaně.
Ale to nemůže.
Nemůže ty děcka ani pořádně profackovat nebo nakopat do zadnice.
Nemůže vlastně nic.
Tak po nich aspoň hodí klíči, protože ty se nerozbijí a nerozbijí ani ničí hlavu.
Když to však poslouží jenom k dalším výbuchům smíchu, zoufale si povzdechne a ztěžka dosedne na židli.

Závěrečná poznámka: 

V podstatě ani nevím, co tím chci říct. Že mají učitelé "svázané ruce" a nemůžou v podstatě nic je pravda, ale na druhou stranu... geez, vždyť já před pár lety přesně v takovéto třídě byla! (Teda ne že bysme byli nějaké strašné potvory, ale ta křída byla v kytaře každou chvíli a myslím si, že co se týče hluku a ignorace učitelů, to mohl náš hudebkář vidět přesně takhle, i když to není tak úplně pravda.)

Obrázek uživatele Birute

Zajatci

Drabble: 

Bolest pominula. Odeznívala tak dlouho, že pořádně nevěděl, kdy k tomu došlo. Kdy se příval jedu, který mu leptal tvář, zastavil.
Najednou znovu vnímal a skoro toho litoval.
Trojice kamenů ho tlačila do ramen, kříže a pod koleny.
Pouta se mu zařezávala do těla. Jsou z toho nejvzácnějšího materiálu, vzpomněl si.
Mohl by se osvobodit, časem, ale poutala ho magií, krví a podivným strachem z toho, že ještě víc ublíží svému roztrhanému dítěti.
Když dokázal pootevřít oteklé oko, uviděl ji, jak v rukou drží misku a chytá do ní jed.
„Sigyn,“ hlesl, ale zmlkl, když se jí ruce nezvladatelně roztřásly.

Závěrečná poznámka: 

Loki byl za vraždu Baldera odsouzen k tomu, aby byl svázán střevy svého syna Narfiho (kterého zabil jeho bratr Váli proměněný bohy ve vlka). Nad hlavu mu pověsili hada, který mu dštil jed do tváře, takže se Loki v bolestech kroutil a způsoboval zemětřesení. Jeho manželka Sigyn se mu snažila uštěřit bolest a držela mu nad hlavou misku, do níž schytávala jed. Jenže miska se časem naplnila a Sigyn ji musela vylít, což opět vyvolalo seismologické jevy.

Obrázek uživatele neviathiel

Blízko a daleko

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Mělo to vypadat jako nehoda. Rozsvítili si kouzlem pod kavernou, ta se zbortila. Kouzlo bylo vodní, takže v úvahu připadají Drapákův synovec nebo zástupce.“ Helga upije ze sklenice vína. „Otázka je, zda věděli o změně závěti. Někdy se hodí vidět lidem do hlavy.“
„Není to moc spolehlivé.“
„Pravda.“ Položí hlavu Erikovi na rameno. „Co se honí hlavou tobě?“
„Teď?“
„Pořád.“
„Proč?“
Protože jsi blízko a daleko, nepustíš mě k sobě a já s tím nemůžu nic dělat. „Chci být s tebou, ne vedle tebe.“
„Něco ti o sobě musím říct.“ Povzdech, poposednutí. „Ať se pak rozhodneš jakkoli, budu to respektovat.“

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že projde přenesený význam, tj. nemoct s danou situací nic dělat (oboustranné zaseknutí v "komplikovaném" vztahu, který se prostě nikam nehne). Nedala jsem to explicitně do drabblete, protože celkově ta věta vyzněla dost divně.

Následující: http://sosaci.net/node/21335

Dnes nic

Drabble: 

„Co psát?“ zoufal si autor.
„O kom?“ třískal hlavou do klávesnice.
Vypravil se za inspirací.
Na Divokém západě se Vinnetou právě osvobozoval od mučednického kůlu.
„Zmiz, bledá tváři, a neopovažuj se urážet plytkým příběhem Vinnetouovu čest, sic přiváže ke kůlu tebe!"
Na jiném místě v záři zapadajícího slunce hrdina s hrdinkou vycházeli z kostela.
„Nám už farář ruce svázal, náš příběh skončil,“ řekli autorovi a ani ho nepozvali ke svatebnímu stolu.
„Já nestojím o žádnou nehynoucí slávu, tak už mi konečně dejte všichni pokoj!“ vykřikl mladý muž s jizvou na čele a přemístil se pryč.
Autor měl dnes svázané ruce.

Obrázek uživatele Lejdynka

Alas, my love, you do me wrong

Úvodní poznámka: 

18 +
Vložila bych sem video 18+, které mě inspirovalo, moc toho tam vidět není, sice je jasné, co se děje, ale snad to nebude vadit. Nicméně je to jedna z nejsmutnějších scén z toho seriálu, když člověk zná historický kontext nebo mu dojde, o čem to vlastně je. https://www.youtube.com/watch?v=BWDewrTQK3E

Drabble: 

V komnatě dusný oheň hoří, v krbu kamenném.

Dveře zaskřípají.

Vhodí ji dovnitř.

Šaty cár brokátový, co perla, to slza dřívějších.

Košile cár hedvábný, co uzel, to sladká bolest.

Něžná není noc, nic.

Nemohou jinak.

Ústa a ruce zraňují ostré hladí krk krev dar.

Poslední šancí láska není. ¨

Aaaah...

Alas, my love.

****

Nádvoří dusné, oheň hoří, v srdci kamenném.

Vzpomíná...

Dveře zaskřípaly.

Vběhl dovnitř.

Lůžko cár krvavý, co kapka, to zbytek naděje.

Košile cár slzavý, co pohled, to opustil mě.

Nezná noc, nic.

Nemůže jinak.

Ostré hladí krk krev dar.

Poslední šancí láska není.

Hlava padá.

Aaaah...

Alas, my love.

Závěrečná poznámka: 

Henry VIII a Anne Boleyn.

Obrázek uživatele Carmen

Všechny odstíny pochybností

Úvodní poznámka: 

Varování: Není to nijak explicitní, v případě extrémní obezřetnosti snad tak pro 12+.
NENÍ to parodie.
Nifredil si v diskusi o drabblatech na přání psala o rehabilitaci některého nechvalně známého fandomu (ve smyslu „jak by to mělo být“). Tak jsem na to nakonec dokázala parodii nenapsat. Ufff.

Drabble: 

„Nechci o tom mluvit,“ odsekne. Zase cizí. Rychle vstane a obléká se. Pečlivá linie knoflíčků.
Ona se posadí a snaží se rozvázat šátek, stále pevně utažený kolem jednoho zápěstí. Slzy za závojem vlasů. Ruce svázané i jinak.
Všechna rozepjatá rozechvělost předtím se rozptýlí na popel a nahořkle ji pálí.
Poprvé si připadá poníženě. Natáhne se po šatech.
„To ani nemusíš,“ ukročil do úsměvu.
„Snažím se tě poznat,“ řekne tiše.
Vzteklý záblesk strachu v jeho očích.
„Já o sobě nemluvím. S nikým.“
Tříští se v bolesti, kterou nikdy nechtěla.
„Možná na tohle opravdu nejsi, Ano...“
„Možná na to nejsi ty,“ zašeptá.

Závěrečná poznámka: 

Z knihy jsem zvládla jen pár kapitol (se záchvaty smíchu a frustrace).
Film jsme nedávno s kamarádkou v rámci zkoušky vlastní odvahy zvládly celý (se záchvaty smíchu a frustrace).
Ohledně dalších dílů tudíž víceméně nevím nic moc, ale minimálně ten první díl ve mně intenzivně vyvolával pocit, že jak protagonista, tak (především) autorka knihy opravdu neví o lidech a asi ani tématu vůbec nic...

Obrázek uživatele Neferet

Je to blázen

Fandom: 
Drabble: 

Myslela jsem, že tam nakonec umrzneme.
Byla jsem si jistá tím, že když neumrzneme, tak umřeme hlady.
Překvapilo mne, když na nás po pár hodinách čekání začal křičet, proč pořád stojíme v předsíni a nejdeme dál.

Jako bychom věděli, že nám neutrhne hlavu, jakmile překročíme práh další místnosti.

"Přemýšlel jsem, jak Vám pomoci ve Vaší situaci."
"V naší situaci?"
"Ano, jste to přeci Vy nebo ne?"
"Jak my?"
"No Vy... Ti, které loví ten velký zlý Lovec."
"No... ano. Jsme to my. Předpokládám..."
"To je vlastně jedno. Stejně jsem došel k závěru, že mám svázané ruce."

Je to blázen.
Zaručeně.

Závěrečná poznámka: 

Navazuje na Dokonalý hostitel

DMD č. 17. pro 17. 4. 2016. Téma: Svázané ruce

Dnes tu máme krásné odpočinkové téma.

Téma pro 17. 4. 2016: Svázané ruce
Toto téma bude uzavřeno 17. 4. 2016 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
17. 4. 2016 v 23:59

Stránky

-A A +A