DMD č. 17. pro 17. 4. 2016. Téma: Svázané ruce

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Cože?

Úvodní poznámka: 

Jim Hacker bojuje se snížením stavů ve státní správě...a se sirem Humphreym, který právě dokončuje odpověď na otázku, co může Ministerstvo udělat, aby se snížení stavů slíbené v ministrově volebním programu stihlo včas.

Drabble: 

... by s nejvyšší pravděpodobností vyústilo ve velmi odmítavou reakci ze strany příslušných tajemníků a vyšších sekretářů, kteří by zcela jistě argumentovali směrnicí 360/54 zaměstnaneckého zákona revokující směrnici 250/17 stejného zákona a stanovující tak lhůtu nejméně 54 pracovních a 17 volných dní vyhrazenou na připomínky a pozměňující návrhy týkající se tohoto vážného zásahu do personálního složení jejich oddělení v jejich kompetenci a potažmo jurisdikci. Následky takového počínání by, mám-li to říci zcela bez obalu a bez sklonu k neadekvátním hyperbolám mohlo díky své nesporně objektivnější právní povaze zásadně převážit potenciální oddálení termínu zmíněnému politickému manifestu.

"Cože?"

"Máme svázané ruce, pane ministře."

Obrázek uživatele Katie

Co teď?

Úvodní poznámka: 

Další porada, pro změnu něco ne moc vtipného.

Drabble: 

Ředitel: "Dnešní poradu jsem svolal kvůli nové vyhlášce, která se bohužel týká i naší školy. Už jste o ní slyšeli?"
"Asi ne."
"Další blbost?"
"Tak o co jde?"
"Má zaručovat bezpečnost studentů. Zákaz používání zdraví ohrožujících pomůcek."
"Copak používáme něco nebezpečného?"
"Skoro nic, až na jedy..."
Hrozislava Pryskyřníková: "Cože?!"
"střelné zbraně..."
Zdislava Střelená: "Cože?!"
"a nějaké nože, dýky, meče a podobně."
Mečislav Propíchnutý: "Cože?!"
"To si to s nimi teď studenti nebudou moc vyzkoušet?"
"Ne."
"Co bude s ročníkovým odstraněním?"
"Žádné nebude."
"A jak je to jako naučíme?"
"Spolu s vyhláškou mi přišla i výuková videa, která vám teď rozdám..."

Závěrečná poznámka: 

Bohužel inspirované realitou aneb současný zákaz používání chemikálií nezletilými studenty.

Obrázek uživatele Owlicious

Víra vytrvá

Fandom: 
Drabble: 

Ti čtyři byli mladí, perspektivní, šikovní a zdvořilí. Kdyby všichni přesídlenci byli takoví, byl by Babylon daleko klidnějším a obecně lepším místem.
Místním začali brzy být trnem v oku.
Jejich odlišná víra se stala vítanou zbraní.

Jeden mladík letěl do jámy ke lvům, protože se nemodlil k lidskému panovníkovi.
Tři ostatní padli do rozpálené pece, protože nepoklekli před zlatou sochou.

Králové příliš pozdě zjistili, jak omezující je vydávat nezměnitelné zákony. Nemohli ochránit ty dobré před zákeřností.

V obou případech s údivem přihlíželi.
Jediné, co došlo újmy, byla pouta.

Hospodin zavřel tlamy lvům, zchladil plameny ohně a zlomil sílu lidských předpisů.

Závěrečná poznámka: 

Daniel 3 a Daniel 6

Příběhy z doby tzv. babylonského zajetí - babylonští králové na dobytých územích praktikovali taktiku přesidlování, tedy vykořenění a přesunutí lidí, aby se zabránilo jejich organizaci a rebeliím. Mladí muži byli nezřídka podrobováni převýchově, aby se stali loajálními občany Babylonie.
Daniel a jeho tři přátelé byli takto přesunuti a převychováváni (dokonce přejmenováni, protože původně měli hebrejská vyznavačská jména, odkazující na Boha) a stali se z nich jedni z nejmocnějších a nejváženějších mužů v Babylonii.
Odehrává se první za doby krále Nabuchodonosora a druhý za krále Kýra.

Poslat do Dutých hor

Drabble: 

Celý večer trvá, než mi vůbec někdo poví, proč.
Řekl prý generálovi, že jestli chce poslat do Dutých hor vojáky bez pořádné výstroje, má použít lidi, protože ti budou na omrzlých pahýlech pajdat jen několik desítek let. Generál se nabídl, že to může skřetům zařídit i kratší, a dostal půlkou pěsti.
Takže teď Jugháš trčí na dva týdny v káznici.
„Škoda, že jsem o to přišla," zalituji.
Pak si najednou uvědomím, co jsem slyšela.
„Duté hory? Chtějí zahájit kampaň v Dutých horách? Proti Divokým?"
S povzdechem pokrčí rameny. „A co proti tomu zmůžeme..."
Kousnu se do rtu. „Nebudu zabíjet skřety."

Závěrečná poznámka: 

Název Duté hory na Tolkienových mapách nenajdete.
Příslušný geologický útvar ale ano.

Delirantní

Fandom: 
Drabble: 

Svázané ruce
Svázaná celá
Jsem
V cele
Úplně celá
(Dotkni se čela
Cos to viděla
Ve větru vanou
Svazečky rukou
Navlečené na niti
Vyschlé, už nevoní
Úplně normální
Lidské ostatky a vílí koření
Sladké kvílení
Falešné vábení
Budeme zavření
Karanténa kriminál
Kretén co tě miloval
Porodíš pelyněk, poviješ blín
A pak si odřízneš od paty stín
Tam kde jsi teď už stíny nemohou
Můžeš být propastí vichřicí oblohou
Teď už tě nesvážou
Do lidských kouzel do vílích provazů
Věneček z elektrod ti nevetknou do vlasů
Vypij si pelyněk, vypij si blín
Naproti tobě už kráčí tvůj stín)
Svázaná
Celá
Pořád

Obrázek uživatele Ebženka

Brnkačka

Fandom: 
Drabble: 

Ve stanu bylo dusno. Samozřejmě mu svázali ruce; ale stačí jeden z mnoha jeho klasických triků a bude volný. Tak co zkusíme dneska?
Přetržení pout pomocí nadlidské síly zamítl, to je příliš nepohodlné a bolestivé. Dobrá, co tedy nechat oteklou ruku splasknout ve vodě a z pout se vyvléci? To nepůjde. Ruce nejsou nijak zvlášť oteklé a pouta jsou natěsno. Takže tu máme tu možnost najít nějakou drobnou čepel a proříznout pouta zručnými pohyby.
To by šlo, kdyby někde nějaká čepel byla. Tady ale nebylo nic.
Kara ben Nemsí se rozhodl, že pouta bude prostě muset rozdrtit silou svého charizma.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Ale

Drabble: 

„Dobrý den, já bych potřeboval…“
„No ale to nejdřív musíte do třetího patra, vyplňte si fialový formulář,“ přerušila ho slečna za přepážkou.
„Na fialový formulář ale potřebujete razítko vedoucího, dveře napravo,“ navigovala ho paní ve třetím patře.
„No ale než vám dám razítko, musíte mi donést potvrzení o zaplacení správního poplatku,“ upozornil ho vedoucí.
„Tak to bude tři sta korunek, ale pro potvrzení musíte do čtvrtého patra, ono nám to leze z jejich tiskárny,“ omlouvala se paní na pokladně.
„Ale já vám nic vydat nemůžu, my totiž za tři, dva, jedna... A zavíráme. Na shledanou,“ rozloučila se slečna za přepážkou.

Obrázek uživatele Owes

Přísahej na vše, co je ti drahé

Fandom: 
Drabble: 

Ani na okamžik nespustil pohled z uplakaných očí Narcissy Malfoyové.
Úspěšně potlačil vědomí ostré čepele, která mu právě zajela hluboko dovnitř hrudi.
V duchu proklel všechny zoufalé matky i s jejich zatracenými syny a...
„Tak přísahám,“ vydechl.
Z hůlky Bellatrix Lestrangeové vytryskl třetí a poslední paprsek.
Tenké rudé jazyky vytvořily magický řetěz, který k sobě připoutal dvě bledé, roztřesené ruce.
Horce mrazivá pečeť Neporušitelné přísahy.
Ještě pořád se snažil nevnímat.
Teprve když sestry zmizely do nezúčastněného ticha noci, povolil napětí, kterým držel aktivní svou Nitrobranu.
Tehdy ucítil, jak se z jeho srdce řinou potoky krve.
Bolest ho srazila k zemi.

Jak nesvázat čarodějku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: bez sexuálních scén.

Drabble: 

Yennefer v duchu soptila. Takhle pitomě se nechat chytit! Zkusila se pohnout, ale pouta se jí jen víc zařízla do zápěstí. Neelegantně zafuněla. Slinu, která jí vytekla, zkusila otřít ramenem do košile. Kdyby aspoň Marigold tak nečuměl!
Vztek nepomůže, děvče. Jen klid a bdělá mysl. Zkusila se soustředit.
Tak ti tupí drakobijci si myslí, že když čarodějce svážou ruce a ucpou ústa, nemusí se jí bát víc než obyčejné husopasky. Netuší, že hlavní je motivace. Já draka potřebuji víc, než si oni vůbec dokážou představit.
Zhluboka se nadechla a vydechla, seč jí roubík dovolil, a nenápadně si protáhla pravou nohu.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se hluboce znalcům kánonu za nepřesnosti, tahle scéna na mě zapůsobila sice hluboce, ale už před nějakým časem, a nemám knihu zrovna po ruce.

Obrázek uživatele Samantha

Svázané ruce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro mé rozvedené rodiče.

Drabble: 

Kdykoli se s mamkou bavím o otci, skončí to u naštvání nebo slz, případně obojího. Kdykoli se za ním chystám vypravit, stačí mi jeden pohled, abych věděla, že jí to není jedno. Kdykoli se o něm zmíním, všimnu si směsice bolesti, křivdy a zlosti v jejím výrazu… Kdykoli se sejdu s ním, mám provinilý pocit. Kdykoli se zmíní o mámě, čekám na ošklivé názory. Vím, že kdykoli se o ní zmíním, dojdu k nepochopení. A při tom stačilo tak málo… Komunikace. Chuť investovat čas a city. Snaha o vzájemnou blízkost. Ale jako dítě mám v této věci bohužel svázané ruce…

Obrázek uživatele Aziz

Plán na nic

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, seriálové.
Mýtické AU.

Předchozí: Možnost: Cizopasník

Drabble: 

"O inteligenci a magické zdatnosti cizopasníků toho moc nevím. Je pravda, že to zní maličko přitaženě," připustila Hrošice.
Žabák sklesle přikývl.
"Dobře, tak co aspoň teď budeme dělat?" zeptala se Houba.
Hrošice znova pokrčila rameny. "Netuším. Počítám, že nemůžeme dělat nic."
"Nic?" vyhrkl Rejsek.
"Nic," potvrdila Hrošice. "Jen čekat a snažit se, aby nepřibyl další. Nebo počkat, až to znovu udeří, abychom mohli zjistit víc. Teď vlastně ani nevíme, co po nás jde."
"Nemůžeme tu jen sedět se svázanýma rukama!" rozhodila Snílka divoce pažemi. Zvedla se z podlahy, nasupěně vydupala z chatky.

V krku ji pálil oheň. Nesnášela tohle bezpráví.

Závěrečná poznámka: 

Následující: Zrada...?

Obrázek uživatele Peggy Tail

Rys

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Prostě už jsem to taky jednou chtěla pohrotit. Není to báseň, nevím, co to je, ale bylo to hrozně těžké napsat :D

Drabble: 

Dlouhé nohy, bystré oči a heboučký kožíšek.
Od koťat se trochu liší, není žádný mazlíček.
Statné tělo, silný ocas, z větve na větev přeskakuje ladně.
Pro šelmu je býti králem vždycky víc než snadné.
Když byl ještě pánem lesa, v korunách stromů a na skalách pobíhal.
Ve výškách měl dobrý přehled, na svou rychlost a neslyšnost spoléhal.
Jeho zraku, citlivému čichu a cvičeným uším s chvostky nemohlo nic uniknout.
Po jeho skoku, drsném útoku a pod jeho těžkou vahou se kořist nedokáže ani hnout.

Co to děláš? Nechoď blízko nebo budou potíže.
Co člověče, na co zíráš? Neublížím... přes mříže.

Závěrečná poznámka: 

Snad se počítají i svázané tlapky.
O opravdovém rysovi, kterého jsem viděla v jedné lesní "zoo". Uchvátil mě. Nikdy nezapomenu, jak se díval, zvenku spoutaný, ale ne zevnitř. Ztělesnění vznešenosti, (i v kleci), kam se na něj hrabe lev.

Obrázek uživatele Erendis

U zpovědi

Fandom: 
Drabble: 

Říkám, pohlídáš tady ten oltář. Zlaté zdobení, někdo je ukradne. Jednoduchej úkol, i františkán by ho měl zvládnout, nemyslíte, otče?
Večer bylo všechno pryč. Rozdané! Prý chudí, potřební... Bože, odpusť, jak já na něj řval.
Po půlnoci slyším bušení na dveře. Otevřu, a tam on. V jedné ruce svíci, v druhé talíř kaše. Že prý sladká kaše je nejlepší na zklidnění vykřičeného hrdla.
Samozřejmě jsem odmítl. On, místo aby se klidil, mi vrazil svíci do ruky. Prý když já nechci, sní kaši sám, a jestli bych mu neposvítil?
Řekněte, otče, co s takovým člověkem?!
Tak jsme tu kaši snědli spolu.

Závěrečná poznámka: 

Nemohu a nemohu si vzpomenout ani dohledat, o kterém svatém se ta historka vypráví. Nevíte někdo?

Obrázek uživatele Zuzka

Stuha

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Už zase nestíhám číst... doženu, slibuju, chybí mi jen čtyři dny a dnešek...

Drabble: 

Nerad ten šuplík otevíral. Složený list. Úřední dokument převázaný stuhou.
Jediné, co ho váže. Pouta, která nelze přetnout. V očích lidí z těch nejpevnějších. Těžko říci, co o tom soudí Bůh.
Neviní ji. Viní otce a bratra. Udělali z ní obchodní artikl. Z něj také. Obchod, co má trvat nadosmrti.
Nemohl by ji zabít o nic víc, než děvčátko, které mu jiný osud přivázal na krk. Nemohl by ji nechat zajít špatným zacházením.
Má stuhou svázané ruce, jak by mohl žádat o ruku? A přeci...
Zákon lidí je neúprosný. Ne.
Ano?
Doživotní tíha tajemství.

Lezavou mlhou se tryskem blíží jezdec.

Závěrečná poznámka: 

"If there aren't any skeletons in a men's closet, there's probably a Bertha in his attic."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Debata o poměrech všeobecných

Úvodní poznámka: 

Pokud naši hrdinové někdy v hospůdce z televize zaregistrují zprávy, obvykle to vyvolá kritickou debatu.

Drabble: 

"To je na houby, člověk si zvolí poslance a když se netrefí, do dalších voleb s tím nic nenadělá. Nejde ho vykopnout jako zaměstnance lempla," brblá Tadeáš.
"To si jen myslíš," oponuje podnikatel Jimram, "dnes má zaměstnavatel tak svázaný ruce, že si desetkrát rozmyslí někoho přijmout. Vzít je lehký, vyhodit složitý."
"Jó, kdyby tady byly lepší poměry a pořádný zákony..." pokračuje Tadeáš.
"Chlapi, nechme toho, Scholastika by nám na to řekla: 'Hic Rhodos, hic salta!'" přeruší jej Lev.
"Rhodos mi, Lve, moc nepřipomínej, tam Timea touží jet na dovolenou, a já marně přemýšlím, kde vzít a nekrást," odvětí mu Tadeáš.

Obrázek uživatele eliade

V hlavách

Úvodní poznámka: 

Co by to bylo za DMD bez draků?
Navazuje na mé drabble Hlavy, které ovšem pro pochopení pointy není nezbytně nutné.
(Slib v tehdejší úvodní poznámce prosím ignorujte.)

Drabble: 

Nechal se přesvědčit, aby zůstal na večeři.
Dle etikety způsobně pižlal tupým nožem syrovou flákotu a naslouchal monologu kamaráda.
„Co na tom, že se dračice zamilovala do princezny? Stejně tak by žabí princ mohl toužit po kocourovi v botách, macecha se tajně scházet s jedním z trpaslíků a baba z perníkové chaloupky randit s vlkem.
Všechno je jen v hlavách, příteli. Jsme tolik svázáni konvencemi! Přitom je mnoho příjemnějších způsobů, jak se nechat svázat.“
Ten večer poskytl mnoho materiálu k nostalgickému vzpomínání i marným pokusům o zapomnění.
Jakým z těchto způsobů ho zpracovat, na tom se jeho hlavy nikdy neshodly.

Obrázek uživatele Rorico

Rozsudek smrti upálením

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

+18 Je tam pár nehezkých scén a jedno sprosté slovo.

Drabble: 

Založit požár ve stodole a honem do domu! Rychle peníze!

"Zloděj!"

Biřic! Ne! AU!!

"Kam mě vedete? Radnice? Temnice?"

PO TÝDNU

Jak dlouho už sedím? Hladovej, ve vlastních sračkách. Na rukou okovy a vředy.

"Kat! Do mučírny?!"

Palečnice "Nepromluvím." Kladivem do nohou "ÁÁÁH! Nepromluvím." Žhavé železo na boku "ÁÁÁÁÁÁÁÁH NÉÉÉÉÉ!!! Ano, byl jsem to já!"

DRUHÉHO DNE

"HNI SE ŠPÍNO!!!" řve biřic. Ale kam jdeme?

Ach ne! Hranice!

"Přivažte ho." přikazuje kat.

Už nese louč. Zapaluje dřevo!

"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ"

Kouř, potřebuju vzduch! Ne, pálí mě nohy. Hoří šat! Černají nohy!! Puchýře na břiše a rukou!!! Černá tělo... už to ani nebolí...

Závěrečná poznámka: 

Tak jsem se trochu vyřádil s hnusárnou a příště zkusím napsat něco pěknýho :)

Obrázek uživatele Tess

Cesta k moci

Úvodní poznámka: 

Původně jsem měla rozepsanou drasťárnu. Jenže nebyla logická, tak jsem jí zamávala a místo ní přihodila Malcolma. Mělo by to být ale srozumitelné i bez znalosti fandomu.

Drabble: 

Malcolm nechtěl nikoho zabít, chtěl životy zachraňovat. Ale ono se to tak nějak přihodilo.
Zachránit životy, to bylo hlavní. Najednou byl smýkán okolnostmi. Šli a zabíjeli, cítil hukot krve v žilách, byl naživu a ti, co se jim postavili, umírali. Zabíjel, protože se to tak přihodilo. Zabíjet není hezké, je to někdy jenom nutné, řemeslo. Konečně to pochopil.
Při poslední smrti pocítil uspokojení.
Zavřel oči.
Pořád bylo něco špatně. Poslední článek... Chlapec nemůže zůstat naživu.
Nemůže.
Nesmí.
Ale...
Proč na tom vlastně záleží?
Otevřel oči a jako by z něj spadla pouta.
Tohle je moje volba.
Po chlapci pátrat nebude.

Pouť

Fandom: 
Drabble: 

Stále jít dopředu. Nezakopnout, neupadnout.
Byla tma, taková tma. Nejtemnější tma, kterou zažil. A ta bolest. Hrozná bolest uprostřed hlavy, dvě malé pulsující rány.
Slyšet cinkot řetězů a sténání. Možná sténá i on. Neví. Kdysi nadával. Jak je to dlouho? Sám netuší.
Nohy rozedřené do krve.
Někdo za ním upadl. Cítil do na řetězech, kterými měl svázané ruce. Jediné to spojení s realitou.
Šel oslepený svým nepřítelem v dlouhém hadu. Šel domů a doufal, že se to zlepší.
Koně. Slyšel jejich kopyta, jak ryjí zem. Přijeli jim naproti.
„Ne!“ Srdceryvný výkřik. Pád na zem.
Ne, nikdy už to nebude lepší.

Závěrečná poznámka: 

Byzantský císař Basileos II. Bulharobijec byl sympaťák. Po tom co porazil Bulhary v bitvě a 14 tisíc jich zajal, tak je nechal oslepit, a pod vedením pár šťastlivců, kterým nechal jedno oko je pustil zase zpátky. Bulharsko se z toho už nevzpamatovalo a dlouhá válka tak skončila Byzantským vítězstvím.

Obrázek uživatele Sammael

Spear of Praetoria Ep. 17: Warpové halucinace

Drabble: 

Šéf bezpečnosti Suchyt právě prožíval svou nejhorší noční můru.

Seděl v tmavé místnosti s rukama svázanýma za zády, a nad ním se skláněl sadistický komisař v černém koženém kabátě. „Teď si tě podám!“ zasmál se skřípavě.

Přešel k laboratornímu stolu a probíral se mučícími nástroji, které měl na něm rozložené. Ďábelsky se zašklebil a vytáhl... zubní vrtačku.

Suchyta polil studený pot. Zintenzivnil úsilí vyprostit se, ale pouta držela příliš pevně. Komisař se blížil –

A pak se všechno rozplynulo.

Suchyt seděl v křesle ve své kajutě, a loď právě plula warpem. Otřel si zpocené čelo; ještěže to byla jen warpová halucinace.

Obrázek uživatele Kilián

Uvězněný

Drabble: 

Seděl v temné kobce a přemítal. Nebylo to u něho zvykem, a proto mu to dalo mnoho práce. Přemýšlel, jak se sem dostal. Uvědomil si, že za vším stojí tajemný Robin. Rozhodl se, že se pomstí. Stačí se vymanit z téhle cely a bude volný. (Neuvědomil si, že kobka je umístěna asi sto metrů pod zemí v jednom z tajných úkrytů Robina.) A tak se postavil na nohy (měl je celé rozervané a potrhané) a rozešel se ke světlu - údajným dveřím. A najednou si uvědomil, že má svázané ruce. Jeho ruce ležely svázané v pytli, který ležel kus od něho.

Závěrečná poznámka: 

AU verze. Ha ha há!

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Erys

Dvojice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pardon, komentíky se asi odkládají na neurčito, nebo alespoň na návrat ze sousu. Máme tu společné mobilní připojení pro dvanáct orgů, a to spousta z nás potřebuje alespoň občas kontrolovat maily nebo odevzdávat domácí úkoly, takže ho ostatním nechci příliž vytěžovat.

Drabble: 

Dávno si zvykli na podivné pohledy lidí kolem, dávno se naučili přehlížet otázky v očích.
Kráčeli světem a hledali nápovědu, kam jít a co dělat dál.

Vzdor zvyku v nich zůstal kousek údivu nad tím vším. Nad dávným probuzením.
Obyčejný člověk a obyčejný člověk jsou obyčejní lidé, obyčejný pár.
Aspoň dokud nezjistí, že se od sebe mohou vzdálit jen na vzdálenost dvou paží.
Jedné a jedné.

Dokud je nespoutá magie ve světě, kde magie neexistuje.
Dokud je nezačnou poznávat lidi ve světě, kde se na sebe lidi nedívají.
Dokud se z nich nestanou hledači, protože nemají na výběr.

Pak hledají.

Obrázek uživatele Arenga

Na druhé straně hor

Drabble: 

Ranožír spojenectví s Wulenwery nutně potřeboval. Blud Wulenwer požadoval stvrzení dohody sňatkem. Sňatkem s ní! Siburg se ještě nechtěla vdávat. Nakonec souhlasila, ale pochybnosti přetrvaly.
Obřad se konal narychlo, hned další den se měly znovu rozhořet boje se starmelskými. Opomenuto však nezůstalo nic: na znamení celoživotního spojení jim svázali ruce vyšívanou štólou, oba odříkali své sliby, pili z jednoho kalicha, oslavovalo se, tančilo…
Teprve když osaměli ve stanu pro novomanžele, mohla si s ním nerušeně promluvit. Vlastně ji zajímalo jen jedno: „Proč zrovna já?“
Pod jeho mohutným knírem se objevil trochu nesmělý úsměv. „Od prvního spatření jsem chtěl jen tebe.“

Závěrečná poznámka: 

Inu, Záhořané jsou také lidé…

Obrázek uživatele Sharlotte

Právník

Fandom: 
Drabble: 

Jediný, kdo mi mohl pomoci vyřešit můj problém, byl Sam. Byl to právník. Jeden z těch nejlepších. A taky můj starý známý. Dlouho jsme se neviděli a předtím jsme se nerozešli v dobrém. Pohádali jsme se. Snad teď bude ochotný mi v nouzi pomoct...

Našla jsem si na internetu, kde bydlí. Stavila jsem se k němu.

Otevřel dveře. "Ahoj, Same" řekla jsem. Jakmile mě ale uviděl, zase je zabouchl. Přímo před mým nosem.

"No tak, Same!" křikla jsem přes dveře. "Potřebuju tě!"

Otevřel dveře. Koukl na mě. "Slyšel jsem o tvém problému, ale já ti nijak nemůžu pomoct, bohužel." Zabouchl

Závěrečná poznámka: 

pojala jsem to metaforicky - mít svázané ruce = nemoci nic udělat

Obrázek uživatele angie77

Nevinné dětské hry

Drabble: 

„Proč si se mnou nechcete hrát?“ ptá se malý Jenda ublíženým, skoro až plačtivým tónem.
„Jsi strašný posera a žalobníček,“ odsekne mu Jana, jeho starší sestřenka. „Když jsme si hráli minule, měly jsme pak se ségrou týden zaracha.“
„Protože jste mě spoutaly a přes pusu i nos převázaly šátek. Málem jsem se udusil…“
„Hráli jsme si na Indiány a byl jsi náš zajatec. Jasně že jsme tě museli zneškodnit.“
„Navíc jsem ti říkala, že máš dýchat kůží,“ dodala důležité druhá ze sester.
„Já se snažil, ale nešlo to…“ bránil se zoufale.
„Snažil ses málo!“
„Ale můžeme to zkusit znovu, chceš?“

Závěrečná poznámka: 

Jedná se o kamarádčin, nikoli můj zážitek z dětství - já takhle sadistická pochopitelně nejsem :-) Prý ale bratránka tyranizovaly jen velmi decentně a s láskou :-) :-)

Obrázek uživatele Teja

Svázané ruce

Drabble: 

Odsoudili ho. Zoufal. Bál se co přijde. No, vlastně to věděl. Smrt. Ten hajzl Pilát Pontský. Nesli kříž. Vedli ho v průvodu na Golgotu. Svázali mu pevně ruce. Byl všem pro smích. Nebo se tak alespoň cítil. Zápěstí ho strašně pálila, provazy se zařezávaly do kůže. Bolelo to. Hodně to bolelo. Kéž by ho někdo rozvázal. Křičel, když viděl svou matku. Pak trhli provazem a on myslel, že mu ruce upadnou. Do očí se mu draly slzy. Dali ho na kříž. Rozvázali ruce. Jedna. Hřeb. Rána. Zařval. Bolest.
No, co by teďka dal za to mít ty ruce zase svázaný.

Obrázek uživatele Marek

Debata

Fandom: 
Drabble: 

„Víš, hrozně bych si přála, abychom měli vztah jako z filmu.“
„Cože? Z jakého proboha?“
„Já nevím, nějakého hezkého, romantického.“
„Nic takového, znám ty úchylárny, jaké ty považuješ za romantické.“
„Náhodou, Padesát odstínů šedi je romantický film!“
„Takže znovu. Ne nebudeme mít vztah jako z filmu.“
„Neříkej, že by tě nevzrušovalo mi svázat ruce a pak si se mnou dělat, co se ti zamane. Byla bych tvoje hrozně hodná otrokyně a ty můj tvrdý pán.“
„Jediný důvod, proč bych tě chtěl někdy svázat, je, abys mne nechala si jít s klukama sednout do hospody. Rozhodně ti žádný ruce vázat nebudu.“

Po boji

Fandom: 
Drabble: 

Když konečně Vulkán rozšmelcoval upíra na asi milion kousků, řekl jsem si, že se na tu dívku půjdu přeci jen ještě jednou podívat. Ten druhý mi sice říkal, ať si na ni dám pozor, ale než se mi podařilo upíra zničit, tak omdlela. Netuším, jestli dehydratací nebo strachem, ale žádného úderu na solar jsem se od ní tentokrát obávat nemusel.
Položil jsem ji v Saladinu na lůžko a prohlédl její svázané ruce. Byly svázané opravdu dost pevně a nevypadalo to s nimi moc dobře. Obě zápěstí byla fialová, místy až černá a na okrajích lůžek nehtů se třpytily kapičky hnisu.

Obrázek uživatele Julie

Vazba

Fandom: 
Drabble: 

Jsou jako les. Jako miniaturní zrcadla zachycující realitu. Jako miniaturní otisky jednotlivých okamžiků.
Les telefonů na palácových schodech. Fotí na rokoko téměř střízlivou budovu, která tvoří pozadí pro rozesmáté tváře. Fotí náhrobek obložený bramborami. Spoléhají na to, že uloží minulost plátek po plátku.
Brambory jsou na hrobě Fridricha Velikého. Postavil park, zámek a nechal se pohřbít se svými psy.
S telefony jsou svázané ruce, ruce jsou připojené k tělu a tělo patří člověku, který si (alespoň jeden z nich) bude pamatovat příběh o bramborách.
Biologické a mechanické, analogové a digitální, duše a kyberprostor, splývají svázané skrz lidské dlaně.
Právě teď.

Obrázek uživatele Dobi

Spoutáni

Drabble: 

Hrošice vymyslela novou kolektivní hru a rozhodla se ji vyzkoušet na nevinných obětech.
"Taak, a teď si přivažte ruce k sobě." Zahlásila a dvojice uposlechly.
Rejskova dlaň se stále nepřirozeně třela o Žabákovu. Ten se usmál a propletl Rejskovy prsty se svými.
Jejich ruce takto setrvávaly po celý den hry.
Když společně běželi dolů z kopce. Když Rejsek upadl, Žabák ho zvedl a prázdnou rukou jemně oprašoval.
Jedli společně, svázané paže pod stolem, ve volných příbor.
Hráli kámen-nůžky-papír s ostatními dvojicemi a vyhráli.
A ve chvíli, kdy Hrošice hru ukončila a oni rozvázali šátek, zůstaly jejich ruce spojené.

Stránky

-A A +A