DMD č. 14. pro 14. 4. 2016. Téma: Pastelky

Obrázek uživatele Lagertha

Na tohle nemám slov

Úvodní poznámka: 

Ať jsi kde jsi, snad to vidíš..

Drabble: 

Modrá, jako barva tvých věčně šťastných očí.
Hnědá, jako barva stovek pih, které zdobily tvou tvář.
Žlutá, jako barva tvých vlasů, když je hladilo slunce.
Fialová, jako barva, kterou jsi milovala a na zdech měla.
Oranžová, jako barva, kterou jsi bytostně nesnášela.
Zelená, jako barva pírek kolibříka na tvém zátylku.
Červená, jako barva tvých rtů, ze kterých úsměv téměř nemizel.
Rudá, jako barva krve, která ti tekla mladým tělem.
Růžová, jako barva zařící na tvé pleti.
Šedá.. jako barva, která nahradila růžovou...
Černá.. jako barva šatů, ve kterých tě pochovali...
Bílá.. jako barva oblak, na které se doufám koukáš shora...

Obrázek uživatele Kleio

Kolik párů doma má?

Fandom: 
Drabble: 

Pondělí
„Honem, dělej čárku, tyhle ještě neměla.“
„Měla, minulej tejden.“
„Tyhle jsou červený.“

Úterý
„Tyhle měla minulej tejden určitě.“
„Jojo, jsou v tabulce nahoře.“

Středa
„Neuvěřitelný, to musí být hrozně těžký.“
„Pančelko, z čeho to je?“
„Myslíte tohle? Tak si to půjčte a povězte mi sami.“
„To je sklo?“
Nová kolonka vytvořena.

Čtvrtek
„No nene! Vy máte na uších fakt sušenky?! Jakože fakt Orea?“
„Jasně, o přestávce je sním.“ Úsměv. „Chcete je osahat?“
„Vole, s čím přijde zítra?“

Pátek
„Čum!“
„Fíha, jsou opravdový? Jakože píšou?“
Automaticky sundavám z uší své modré pastelky. „Tak mi je neztupte, abych měla co nosit.“

Závěrečná poznámka: 

Asi dvě stě párů. Tak odhadem.

Obrázek uživatele mamut

Malovánky

Fandom: 
Drabble: 

Přiznávám, mám pro ně šílenou slabost. Kdekoliv nějaké uvidím, už je kupuji.
Klasické, maxi, mini, dřevěné, krajonky, progresa, melírované, pastelové, akvarelové…
Dokonce jsem už sehnala i fosforeskující a metalické. Prostě pastelky ve všech druzích a formách, co existují a potkala jsem je.
Svou vášeň pro ně jsem povýšila na vyšší stupeň ve chvíli, kdy můj první syn řekl: „Mami, pojď malovat“.
A tak jsem začala kouzlit vláčky, autíčka, domečky, helikoptéry, pejsky a kočičky, a to vše krásně vybarvené, podle přání mladého pána.
Jen jsem se velmi rychle naučila malovat a vybarvovat vzhůru nohama.
To prý: „Aby na to lépe viděl“.

Obrázek uživatele HCHO

Jaro

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Upozornění pro alergiky! Vysoká koncentrace pylů!
Sugestibilnějším osobám je doporučeno drabble přeskočit, požít antihistaminikum nebo si připravit zásobu kapesníků.

Drabble: 

Jak se pozná jaro? Příroda si pořídí spoustu zelených pastelek. A začne malovat. Nejprve se zelené vedle té bílošedé sněhové ještě trochu bojí, a tak vezme trochu hnědé na hlínu a načervenalé na jehnědy lísek, žlutozelenou na vrbové větvičky a stříbrnou na jívové kočičky. Ale pak už se pustí do záplavy zelených odstínů a maluje javorové květy jásavou světlou, jehnědy břízy jemně žlutavou; vybere jemnou zeleň na květy a první lístky habrů a veselou na rašící lipové lístečky. Nastříbří konečky velikánských pupenů kaštanů. Topolům půjčí stříbřitě šedou a dubům, zimním ospalcům, narůžovělou na nalité pupeny. Ano, jaro už je tady.

Závěrečná poznámka: 

Lidské oko je (od dob lovců a sběračů) uzpůsobeno k rozpoznávání nejvíce různých odstínů ze všech barev právě u zelené.
Technická pro trpělivé počítače slov: při své humanitní nedovzdělanosti, nevím, zda bílošedá a žlutozelená jsou správně jako jedno slovo.

Obrázek uživatele Tenny

Těžkosti malé umělkyně

Úvodní poznámka: 

Čtvrtky jsou pro mě krizový, takže tady máte nějakou roztomilost.
Hennike je moje OC, o koho přesně se jedná, by snad mělo vyplynout z drabblete.

Drabble: 

Odpolední porada byla v polovině přerušena příchodem malé Hennike, která byla následována svou nešťastně se tvářící chůvou.
"Chci podat formální stížnost," pronesla vážným hláskem. Několik členů Rady se pod vousy uchechtávalo, ale Laurent se ke své dceři sklonil a odpověděl jí se stejnou vážností:
"A čeho by se stížnost měla týkat, vaše veličenstvo?"
"Kvalita pastelek v této zemi je naprosto otřesná. Žádná hnědá není dost tmavá!"
"Říkala jsem jí, ať použije černou, ale nedala si říct!" lomila rukama chůva.
"Nemůžou použít černou!" protestovala Hennike. "Chci nakreslit tatínka pořádně! Všechny ty tělové barvičky jsou moc světlé a černá je moc černá!"

Závěrečná poznámka: 

Tělová pastelka je blbost, dyť těla mají hrozně moc odstínů! A vůbec.
Druhý tatínek si zaslouží řádné umělecké zpracování.

Obrázek uživatele ioannina

Sami chodí pastelky

Fandom: 
Drabble: 

„... a každé léto chodívají na sever do místa zvaného Jiellevárri, kde slunce po mnoho dní vůbec nezapadá, samy pastelky.“ Anzelm vzhlédl k mistrovi zemských proudů, usazenému v mohutném křesle, a nejistě si olízl rty. Minulou lekci zameškal, takže ji teď musel stručně odvykládat zpaměti. Učil se z Erikových poznámek. Moc jim nerozuměl, ale Erik přísahal, že všechno zapsal správně.
Mistr pozvedl obočí. „Cos tím myslel, Anzelme?“
„Nevím, mistře, třeba že je tam hodně barev...“
„Kdo ti půjčil zápisky?“
Anzelm mlčel.
„Aha. Říkal jsem posledně, že tam Laponci, po našem Sámové, pasou stáda losů. Jak je tvou rodnou řečí los, Eriku?“

Závěrečná poznámka: 

Erikův zápis zněl: Sami tam chodí pást (škrtanec) elky.
Jak se asi řekne norsky los?

Obrázek uživatele kytka

Ošklivé kačátko

Fandom: 
Drabble: 

Pastelky jsou vyrovnané v kazetě jako pralinky v bonboniéře. Každá má v krabici svoje místo: kanárek, jarní osení, letní nebe i hořká čokoláda. Pavla po nich jemně přejíždí konečky prstů a vybírá tu pravou.

Labutí běl bude perfektní. Tuha tiše šustí po papíře. Pavla obrázek láskyplně pohladí, karton je jemně strukturovaný, kresba leskle hladká, z podkladu jemně vystupují kontury. Ještě tu a tam přidat trochu popelavé a z tmavého pozadí se vyloupne zamyšlená labuť s hlubokýma očima.

Pavla se spokojeně usměje. Obraz, který vidí v mysli, se podařilo přenést na papír. Maluje po tmě, ale její svět je plný barev.

Závěrečná poznámka: 

Pavla Francová je nevidomá malířka. Ošklivé kačátko je ve skutečnosti malované pastelem, ale pastelky prý tahle neuvěřitelná dáma používá také.

Obrázek uživatele Arenga

Jak se pastelky naučily kreslit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžně.
Autorkou je naše dcera (8 a půl roku, 2. třída), nadiktováno a zapsáno slovo od slova.

Drabble: 

Byly jednou jedny pastelky a ty vůbec neuměly kreslit. Jenom čmáraly. Byla to hrůza! Jednou ale přišla do Pastelkového království guma. A ta guma povídá:
„Jejda, vždyť ty pastelky tady neumí vůbec kreslit.“
A tak začala pastelky učit kreslit. Pastelkám to zpočátku ani trochu nešlo. Ale už pomalu začínaly… Šlo jim to stále lépe a lépe. Občas to však pokazily. Nic se ale nestalo, protože se guma nikdy nezlobila. Věděla totiž, že to pastelky ještě nikdo nikdy neučil.
Postupně pastelky uměly kreslit ze všech nejlépe. Teď na stěnách zámků a domů byly ty nejkrásnější obrazy, jaké ještě nikdo nikdy neviděl.

Obrázek uživatele Dangerous

Purpurová

Fandom: 
Drabble: 

Bylo jich dvanáct a jí bylo šest. Kreslila si ráda, ale omalovánky byly lepší. Prázdný papír byl prázdný, nebyl inspirující, nevolal po příběhu. Černobílé obrázky skrývaly tajemství. Byly jako vajíčka, která čekala na vylíhnutí.
Všechno drželo tvar. Takový, jaký by to mělo mít, za jaký se jí nikdo nebude smát.
Bylo jich jedenáct a jednu držela v ruce. Docházela jí tuha a ořezávátko neměla. Ale čím rychleji bude jezdit po papíru, tím rychleji bude mít tuhle část hotovou – třeba to stihne dřív, než ta tuha dojde! Protože hory, stromy a listy přece musejí být purpurové. Purpurovou nikdo nepoužívá. Ona ano.

Obrázek uživatele Aziz

Snílčiny barvičky (a jejich osudy)

Drabble: 

Snílka si na Drchničku vzala svůj penál a v něm kopu pastelek.

Ve vlaku jí hnědá zapadla za sedadlo, když si skicovala. Nevyhrabala ji.
S oranžovou si večer napsala jmenovku. Po hrách ji našla rozlámanou v koutě.
Na výpravu na kopec si Snílka sbalila modrou a zelenou. Modrou Rejsek už nevrátil po sepsání básničky, zelenou hodili dolů z rozhledny - dole ji už nenašli.
Fialovou kompletně vymalovala při dělání plakátu.
Růžovou zabavila Hrošice.
Žlutá prostě zmizela.

Zbyla jen červená. Snílka z toho byla skleslá.
Kobra jí cosi pošeptala.
Snílka se ďábelsky usmála a začala horlivě kreslit Žabákův zadek v červených šortkách.

Obrázek uživatele Owes

Report z návštěvy u svatého Munga

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poválečné AU. Snape přežil Chroptičku a Trojlístek opakuje sedmý ročník.

Drabble: 

Milá rodino,

tak jsme za ním včera byli u svatého Munga a předali mu všechny dárky. Toho plyšového hada se trochu bojí. Léčitelka ho raději schovala do skříně. Z pera fénixe měl zřejmě radost. Nevíme, nedá se to moc poznat. Kytici lilií vyhradil místo na nočním stolku, krabičku peprmintové čokolády okamžitě snědl a z pastelek vytáhl černou, načež ostatní hodil do koše, takže máme dojem, že se jeho stav zlepšuje. Nejvíc pozornosti překvapivě věnoval tomu Georgově strašidelnému uchu. Asi minutu na něj zíral a zvláštně se usmíval.

Těšíme se na nedělní oběd. Dorazíme Letaxem z Bradavic.

Harry, Ron a Hermiona

Obrázek uživatele Macalaurë

Vidět

Drabble: 

Slunce zapadalo nad mořem. Viděl jsem ten výjev nesčetněkrát, ale nikdy mě neomrzel. Zpočátku jsem k Západu pohlížel se steskem, pak s nadějí. Teď zbyla jen prázdnota.
„Můžu si přisednout?“ zeptal se muž v černých brýlích a nečekaje na odpověď začal skládat bílou hůl.
„Moře je teď rudé jako krev“ řekl jsem.
Muž přikývl.
„Nebe je šedé a mraky jako uhlíky. Žhnou, ale popel je sinavý.“
„Dlouho jsem neslyšel někoho takhle mluvit,“ zašeptal.
Sáhl do brašny, vyndal skicák a pastelky. Popaměti načrtl západ slunce. Příliš se nelišil od toho skutečného.
Pak hlesl: „Dík, že jsem zas na chvíli dokázal vidět.“

Obrázek uživatele KattyV

Maska klauna

Úvodní poznámka: 

Na konci 19. století ještě vážně pastelky nebyly. Barvy ano, to ano. Ale...

Drabble: 

Klaun Hamilton si bílou barvou natírá vrásčité tváře, rudou zvýrazňuje promodralé rty, černou obkružuje slepnoucí oči. Jeho maska září veselostí, kterou už dávno necítí. Stárne. Stárne víc, než by příslušelo jeho věku. Stárne a je smrtelně unavený. Kdoví, co za tím je. Celé dny polehává, jen na představení se vzchopí a odehraje svou roli.
Nikdo kromě Vaška a Kerholce neví o jeho odcházejícím zraku. Jen ti dva s úzkostí a obdivem sledují, jak se unavený muž odráží na skákacím můstku, letí kalnou temnotou a netuší, zda i tentokrát dopadne správně. Jen léty nadřená zkušenost mu zachraňuje život. Jak dlouho ještě?

Závěrečná poznámka: 

V té době ani lékaři, natož cirkusáci bez valného vzdělání, nemohli vytušit, že za předčasným stárnutím klauna Hamiltona je otrava olovem, obsaženým v barvě, kterou si den co den natíral na tvář.

Obrázek uživatele Erys

Z pastelky královny MAB

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já vím, že se opakuji, ale nestíhááám! Snad jsem nikoho nevykradla :)

Drabble: 

Otevři oči a ponoř se do sna.
Kouzelná víla.
Je to čarodějka, přízrak, nebo ztracená kamarádka z dětsví?
Zve tě dál.
Půjdete se toulat vílími lesy nebo zkoumat skřítčí chodby?
Možná oba vzlétnete a budete se dívat na svět z výšky?
Podává ti kamínek.
Je to opál, achát nebo snad růženín?
Talisman či zdroj kouzelné moci?
Možná můžeš kouzlit, dokud ho máš?
Nebo snad rozumět zvířatům?
Přivolat orly?
Co sem vlastně letí?
Jsou to podivuhodní ptáci?
Nebo zakleté knihy?
Příběhy, které chtějí, aby je někdo vyprávěl?

Odtrhneš oči od pastelkových čar.
Zůstaň.

Jenom chvilku stůj,
dívej se
a nepřestávej snít.

Závěrečná poznámka: 

http://www.pastelky.cz/
Ne že bych ji měla až tak ráda, ale vkradlo se mi to do mysli a …

Obrázek uživatele Dugi

Čiernošedý svet

Fandom: 
Drabble: 

Má len jednu ceruzku, ktorá sa nikdy neminie, a dostatok času. Papier má tiež nejaký, ale nie veľa, takže musí recyklovať starý. Kreslí teda ceruzkou na škaredý šedý recyklovaný papier.
Kreslí príbehy na pokračovanie. Budovy, ulice, stromy, oblohu, ľudí... Iné budovy ako zašednuté ošarpané komunistické špaty ceruzkou nenakreslí nikto. Zelené lístie tiež, preto je stále zimné obdobie. Obloha nakreslená ceruzkou môže byť takisto iba sivá. Na bezfarebných tvárach emócie nevidno.
Ceruzkou sa dajú kresliť iba ponuré farby. Kreslí život, ktorý je sivočierny a namaľovaný na toaletnom papieri.
Náš svet taký nie je. Dajte mu niekto pastelky, nech nakreslí ten náš.

Závěrečná poznámka: 

Priveľa ľudí vidí život nakreslený práve ceruzkou.

Obrázek uživatele Queen24

Na návštěvě

Fandom: 
Drabble: 

Malá Majda sedí u kuchyňského stolu a soustředěně kreslí. Mamka s kamarádkou klábosí v kuchyni, dlouho se neviděly. ,,Terezko, dáš si čaj nebo kafe?"

,,Tak klidně to kafe. Díky!" Sedám si naproti ní.

,,Majdo, skliď to ať si má návštěva kam sednout," volá na ni maminka. Neslyší, usilovně vybarvuje šaty princezně. ,,To je hezký, ty jsi šikovná," pochválím ji. ,,Na, můzes taky kleslit," podá mi prázdný papír. Usměji se. ,,A půjčíš mi i nějakou tužku?" Přistrčí mi celý penál. ,,Tady mam vsechny pastelky. Tak si můzes vyblat," oznamuje mi důležitě. ,,A naklesli plinceznu!"

,,Tak jo," beru pastelku a začínám kreslit.

Závěrečná poznámka: 

Vzpomněla jsem si na jednu milou návštěvu u známé, jejíž dcera hrozně ráda maluje. Tak jako já :) Takže během víkendu, který jsme u nich strávili, jsme spolu s Majdou vytvořily princeznu a hrad, pláž s plachetnicí a palmu, koníka na louce a vázu tulipánů, co stála na stole... namalovaly jsme prostě úplně všechno ;)

Obrázek uživatele Liall

Nové tetování

Úvodní poznámka: 

Co kdyby se malé princezně nelíbilo černobílé tetování?

Drabble: 

„Ahoj, zlatíčko!“ zdvihl Danny svou dceru a usmál se na ni. Nebylo to sice odloučení dlouhé jako při turné, ale každá chvíle, kterou nestrávili spolu, byla pro oba dva citelně smutná.
„Ukaž, ukaž!“ dožadovala se dcerka pohledu na nové tetování, které si její milovaný táta nechal zvěčnit.
Krátký nápis. American tragedy.
„Tati, proč to není barevné? Počkat, počkat, hned to napravím! Kde mám pastelky?“ utekla do útrob bytu hledat svůj penál, aby mohla svého tatínka dotvořit k dokonalosti.
Danny sice neplánoval žádné barevné kreace, ale pokud to jeho dcerce dělalo radost, byl schopen podstoupit cokoliv.
A tak ji nechal tvořit.

Závěrečná poznámka: 

„Get gone with it, there's nothin' wrong with it.“ - Hollywood Undead

Obrázek uživatele Karin Schecter

Pokoj

Fandom: 
Drabble: 

Červená, fialová, zelená, žlutá, modrá, růžová, oranžová, černá.
Jsou tu všechny. Ještě to pro jistotu překontroluji.
Červená, fialová, zelená, žlutá, modrá, růžová, oranžová, černá.
Každá z nich má svoje místo.
Vedle nich mám modrý budík. Zrovna ukazuje 14:35. Úplně vlevo u okraje stolu nechávám papíry. Přerovnám je ještě jednou, kdyby nějaký list přesahoval.
To je všechno. Knihovna je uspořádaná perfektně? Neměla bych ji přerovnat ještě jednou? Na posteli mám nějaký sklad, ten tam být nemá.
Tak, už je pryč. Ve skříni je oblečení roztříděné podle barev.
Ještě bych měla přepočítat pastelky.
Červená, fialová, zelená, žlutá, modrá, oranžová, černá. Jedna chybí.

Obrázek uživatele vatoz

Prodej pastelek

Úvodní poznámka: 

Poznámkový materiál (dalších 100 slov) jsem si dovolil dát do závěrečné poznámky. Pro drabble není nutné ho znát.

Drabble: 

Leonardo da Quirm, v přestrojení za obyčejného prodavače, vytáhl na pultík svou PAstelku*. PAstelky vypadala jako kormidelní kolo s každým ze šesti držadel jiné barvy, a s drobným nápisem CMYKOW**.
„Kreslí všemi barvami,“ vychloubal se.
Modrozim Křivulka, nepříliš schopný malířský učen, se nad jeho zbožím sklonil.

„To je nesmysl, kde máte tmavě lososovou,“ namítl.

Leonardo da Quirm se usmál, na kus papíru čmáral chvilku většinou vrcholů, a pak se papír opravdu skvěl devadesáti odstíny lososové***.

„Příliš složité,“ namítl Modrozim a rychle odešel.

Pokus Leonarda da Quirm vydělat si vlastní peníze nevyšel. Bude si o ně opět muset říci Lordu Vetinari.

Závěrečná poznámka: 

*Pozn. aut. Obyčejná kvalitní věc má první písmeno velké - např. Zavazadlo. Pastelka je důležitější, proto má velká první dvě písmena.

** Pozn. aut. V tiskařině se často používají 4 barvy - Cyan Magneta Yellow Key **** - tedy CMYK. Leonardo přidal i bílou, která se hodí na tmavší podklad. Tedy White. A poslední je osmá barva zeměplošského světla - Oktarínová*****.

*** Pozn. autora. Leonardo da Quirm měl každou z nich pojmenovanou. Např. Lososová z den starého lososa z Kruhového moře, ozářená světlem svíce a položená chvilenku na čistém malém stříbrném talíři.

**** Pozn. překl. Key je někdy chybně uváděno blacK.

***** Pozn. překl. Oktarínovou vidí prý jen mágové.

Obrázek uživatele Mordomor

Inkognito inspekce

Fandom: 
Drabble: 

Tam, kde selže učitel či lékař, musí nastoupit úředník. Násilí páchané na dětech je vážná věc. Proto jsem se rozhodl mezi ně inkognito infiltrovat jako… žák 1. třídy.
„To je… Jiříček, děti,“ představila mě učitelka s lehce zarudlými tvářemi.
Zapadnu? Jsem malý, tlustý, hladce oholený, ale vizáž mi přece jen kazí přehazovačka přes pleš a místo aktovky kožený kufřík.
Usadím se vedle zakřiknutého blonďáka.
„Taky tě doma bijou?“ špitnu pohotově.
Nereagoval.
„Vytáhněte si pastelky, děti… vidím, že je máte hezky podepsané.“
Zamrkám na svůj penál a ztuhnu. Takhle hloupě se prozradit. Na každé barvě se vyjímá mé skutečné jméno: „KÁJA.“

Obrázek uživatele nettiex

Pravda je tam v pastelkách

Fandom: 
Drabble: 

William byl hodné dítě, přestože trochu… jiné. Nevěděla přesně proč, ale občas měla pocit, že úplně… nezapadá.
(Nikdy o svých pochybách nemluvila, a kdyby k sobě byla doopravdy upřímná, uvědomila by si, že to bylo ze strachu před slovy: „Jak by mohl? Vždyť není tvůj.“ Protože v tom to nebylo. A on byl její, třebaže se jejich DNA neshodovala.)
Ale někdy… někdy.

Pohladila chlapce. Horečka ustupovala.
„Přinesu ti čaj, zlatíčko,“ vstala.
Náhle před ní něco spadlo. Pastelka. Vzhlédla. Uviděla na stropě desítky zabodnutých dalších.
„Williame… proč jsi to udělal?“
„Protože on taky,“ zašeptal pětiletý synek.
„Kdo?“
Ale dítě už spalo.

Závěrečná poznámka: 

To z něj určitě mluvila horečka. A... spousta lidí má ve zvyku házet tužky na strop, nejen jeho biologický otec, kterého neviděl prakticky od narození. No ne?

Obrázek uživatele Vinpike

Pastelka a fix

Drabble: 

Skvostem vesmíru, zářivou korunou, modelem Platonovy idey krásy!
Dobrota sama, něžnější než Sněženka.
A on? Hampejzní ohava, nenasytný syčák.
Protivy se přitahují, soudil.

Obyčejná holka s neobyčejnými vlasy a nízkým sebevědomím. Kudy kam? V něm jistota, pevnost, směr.
Bála se protivenství.

Tělo jako nástroj mučení muže, tanečnice venku, doma bolavá hlava. Jako jediná na širém světě dokázala spojit v jedno líné sobectví s udřenou starostí o všechny, kromě něho. Než ustaranost zadělala na šediny, olysal.

Jen občas vytrčit růžky z obalující kukly, vytáhnout nos z hradu, rozhlédnout se po obzoru!

Měla ráda pastelky, on fixy.
Stále spolu. Protiklady se doplňují.

Obrázek uživatele Iantouch

Cenzura

Fandom: 
Drabble: 

Malý Artanáro polehával mezi štosy papírů a pečlivě vybarvoval kresby. Chůva si obrázky mlčky prohlížela. Princ jí nevěnoval příliš pozornosti.
„Tohle je jeho královské veličenstvo Fingolfin?“ optala se po chvíli.
Dítě zvedlo hlavu, chopilo se modré a začalo vybarvovat plášť jezdce na bílém koni.
„Jo,“ odpovědělo.
„A kdopak je tohle?“
„Tatínek,“ řekl Artanáro.
„A to vedle něj je maminka?“ ptala se služebná.
„Ne, to je přece strýček Maitimo,“ vysvětlil chlapec a začal postavě vybarvovat vlasy.

Příštího dne se chodbami Barad Eithel nesl umanutý dětský pláč.
„Copak se stalo, synáčku?“ ptal se starostlivě Fingon.
Artanáro zakřičel: „Chůva mi ukradla zrzavou pastelku!“

Obrázek uživatele Kumiko

Přespříliš horlivý

Fandom: 
Drabble: 

Vždycky své pocity vyjadřovala obrázky. V melancholii se ráda uchylovala k zelené a žluté pastelce, propadajíc depresi užívala fialovou a po smrti babičky nakreslila veliký, černočerný obrázek.
Proto se také její matka tolik vyděsila, když našla v obýváku dceřiny pastelky rozházené okolo rudě pokresleného papíru. Nevnímala tedy nadšené žvatlání tříletého Vašíka a šla se poradit za sousedem, psychologem.
"Je to jisté. Rudá značí zlost, černé části pak beznaděj. Nepříliš vysoká úroveň obrázku dokazuje, že byla rozrušená a spěchala. Obávám se, že vaše dcera chce spáchat sebevraždu."

"Ahoj, jsem doma! Děje se něco? Ale ne! Vašek si zase půjčil moje pastelky?!"

Závěrečná poznámka: 

... aneb příliš promyšlená dedukce. :)

Obrázek uživatele Layla TB

Generační rozdíl

Úvodní poznámka: 

Artist of the Flowing World je kniha od Kazuo Ishigura, anglicky píšícího spisovatele, jehož příběhy se odehrávají často v zemi jeho původu - Japonsku. Více o knize v závěrečné poznámce.

Drabble: 

Ičiro začal opět poskakovat po místnosti v pokusech vypadat jako kovboj z televizních seriálů, které v poslední době nabyly na popularitě. Vydával při tom ty neidentifikovatelné zvuky. Za mým úsměvem nad jeho hrami se skrýval úzkostlivý hořký smutek. V dlaních mi ležely jeho výkresy ignorující veškerá pravidla kompozice či reálné fyzické stavby čehokoliv, přesto jsem jen přikyvoval, když mi začal vyprávět, o jaké monstrum se jedná.
"A co kdybys tu udělal trochu jinou barvou? Nebe přece není žlutozelené."
"To je radioaktivita!"
"Ale trochu modré by tam mohlo být," přistrčil jsem k němu pastelky.
Odkopl je stranou a pokračoval v hře.

Závěrečná poznámka: 

Zase vám budu vnucovat něco z oboru. :)
Masudži Ono patří mezi postavy označované jako "nespolehlivý vypraveč." Skrze jeho oči vidíme svět Japonska po druhé světové válce, kdy čelí nepřímé kritice za jeho jednání během válečných let. Sám si však nedokáže přiznat chybu a vidí se jako terč křivdy způsobené mladou generací. Dříve byl malířem propagandistických plakátů, udavačem a celkově si nikdy neuvědomoval, jaký dopad jeho rozhodnutí mají na ty kolem něho. A tak kolem něho svět plyne a uniká mu, stejně jako obrazy plynoucího světa ukijoe.

Obrázek uživatele Faob

Past pastelky

Fandom: 
Drabble: 

"Sebevražda je odmítnutím daru života! Vražda všech a všeho. Megamasakr!" ořezaný hrot, hltavě nasáklý černobílou, trhá blány vzduchu ostrými tahy. Nové pastelky kreslí bezestinné linky.

"Bůh odpouští, my ne. Ostrakizace sebevraždy je její prevencí... Je to vlastně taková přetvářka kvůli slabším jedincům," široké čáry se rozplizle roztékají na pozadí duhy. Stín a jeho vrhače už nelze bezpečně rozlišit. Po prvních pádech a zlomeninách z nitra vyvrženy kusy hrdé tuhy.

"Kde mám lano a stoličku?" Schopnost mluvit a komunikovat ukryta někde hluboko uvnitř, bolestné krouhání se dobírá jen rozmlácené dutosti.

A naděje? Až utrpení ostrouhá do špačka, možná vykoukne i barva.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Pastelky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Z lásky k barvám

Drabble: 

Pastelky
Žluté, oranžové, zelené

Pastelky
V papírovém pouzdru balené

Pastelky
Všech barev dokonalé spektrum září

Pastelky
Malovat kouzla s nimi se daří

Když jeden přijde vyčerpaný, plné srdce úzkosti
po papíru a barvách sáhne, začne kreslit ve zlosti

Jako kouzlem srdce svou tíhu ztrácí
a kouzelník zpět ke svému srdci se vrací

Vlákna bíleho papíru sytou barvu přijímají
Zjišťuje, že každý umí kouzlit
Na své dílo šťastné oči šťastně se dívají
Už ví co dělat, až zas bude v srdci blouznit

Pastelky
Zářivé, klidné i ohnivé

Pastelky
S těmi hned všechno obživne

Pastelky
Světlé i tmavé, barevné, nádherné

Pastelky
Kouzelné

Závěrečná poznámka: 

Barvy léčí.
O básních nic nevím, jen veršuji z inspirace máminou básní "Písmenka", to je zase její srdce léčba.

Obrázek uživatele Saphira

Krásnější než jaro

Fandom: 
Drabble: 

Muminek měl narozeniny. Maminka upekla dort a uspořádali piknik v zahradě. Jaro bylo v plném rozpuku a vše krásně vonělo, růžové okvětní plátky létaly vzduchem jako sněhové vločky.
Když se všichni nacpali výborným maminčiným dortem se šlehačkou, každý dal Muminkovi dárek.
Největší radost měl ale z pastelek, které dostal od maminky s tatínkem.
„Pfff, pastelky,“ šklebila se Majka, „to bych nechtěla!“
„Já jsem spokojený,“ odpověděl jí Muminek. „Aspoň můžu nakreslit tohle krásné jaro.“
„Je opravdu nádherně,“ přikyvovala maminka.
Muminek se hned po oslavě pustil do kreslení. Nejvíc se mu ale z nějakého důvodu zalíbila květina, kterou měla Ferka za uchem.

Závěrečná poznámka: 

Majka = malá Mia (zjistila jsem, že se objevuje vícero variant jejího jména, ale už si nepamatuju, jak byla v knížkách. Majka se mi hodila víc kvůli menšímu počtu slov, byť mám raději variantu malá Mia :))

Obrázek uživatele Arengil

Božík a pastelky

Úvodní poznámka: 

Odehrává se v Muzeu vyhynulých kouzelných nestvůr v Praze na Těšnově. Více o MVKN

Drabble: 

"A babí... Můžu pomalovat glatisanta?"
"Ne!"

"...A ušatce?"
"Ne, nemůžeš. A už mi dej dneska svátek," zabručela paní Vodnášková, která vážně neměla dobrý den, a šla si konečně uvařit kafe.

Bouchnutí. Brano zavírá samo. Mirek se asi vrací ze svačiny...
Ty dveře by měl někdo seřídit,
pomyslela si paní Vodnášková.

Tlumené cinknutí lžičky o šálek.

V oddělení vyhynulých savců a suchozemských nestvůr bylo podezřelé ticho.
Budu ho muset jít zkontrolovat, pomyslela si znovu paní Vodnášková.

Vzápětí se ozval strašlivý rachot.
"Hergot! Kdo tady rozsypal ty pastelky?"

"Božíku, já ti dám pár pohlavků!! Kolikrát jsem ti říkala, aby sis uklízel věci?!"

Obrázek uživatele Hippopotamie

Dejte Calvinovi pastelku ...

Drabble: 

"Dejte mi pastelku
nakreslím zombíka
a potom chlapíka
co před ním uniká.

A další panáček
co se tam nachomejt
zombíka trefí hned
neboť má kulomet.

Však není legrace
se zombíky si hrát.
To budeš litovat
až začnou vylejzat!

Nakreslím zombíky
budou jich mraky.
Tamtoho sežerou
a tebe taky!

Někdo však plíží se ...
najednou - hops!
Zachránce z pralesa
statečný Hobbes!

Napadl zombíky
drtí je, dusí.
Do všech stran létají
zombíků kusy ..."

"Poslyš, Calvine, jsi si jistý, že je to opravdu ta básnička, co se máte na zítřek naučit do školy?
A řekni mi, proč se všude válí ty rozkousané pomalované papíry?!"

Závěrečná poznámka: 

Báseň, která mne inspirovala, jistě poznáte ...

Stránky

-A A +A