DMD č. 12. pro 12. 4. 2016. Téma: Cena dospělosti

Obrázek uživatele strigga

Únava materiálu

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík. Pardon, pardon, pardon, omlouvám se, neodolala jsem! :D Co by to bylo za DMD, kdybych si aspoň jednou neudělala legraci ze Šípáků. Kamenujte.

Drabble: 

"Zahajuji třináctitisícou osmistou... u Jóviše, jak je to dál," zarazil se Mirek a bezradně pokrčil rameny.
"Zahajuješ schůzku Rychlých Šípů," zazubil se na něj přes stůl svým umělým chrupem Rychlonožka.
"To jsem chtěl říct," pokýval Mirek spokojeně hlavou.
"Cože?" zaskřípal probudivší se Jindra.
"Spi dál," uklidnil ho Jarka. "Až budeme o něčem hlasovat, zvednu ti ruku."
Červenáček se zasmál. "Ty určitě, plantážníku. Minule jsi prospal i čtrnácté znovuzvolení Mirka vedoucím klubu!"
*
Když se Bohouš došoural do klubovny, byla už tma.
"Tak cos vyslechl?" šťouchl do něj Bidlo hůlkou.
Bohouš se dlouze, dlouze zamyslel.
"To kdybych si pamatoval," vzdechl nakonec rezignovaně.

Obrázek uživatele Faob

Na konci cesty

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod, kachničky i komentáře. Můj osobní dluh jednomu divokému filmu.

Drabble: 

Byli jsme jako děti.
Divocí, krutí, nespoutaní.
Za námi vykradené banky, krvavé stopy.

Ale doba se změnila, stali jsme se anachronismem.
Do země přišla dospělost a s ní zákon.
Z honu na nás jsme unaveni.

Zbyli jsme čtyři. A Angel, kterého zajali Mexikánci. Žije ještě vůbec?

Jsme na konci cesty. Náš život prázdný a beznadějný. Nechtěli jsme dospět a neuměli se usadit. Ale přijde čas a muž se musí...
Ano, jsme muži, vždycky jsme byli, krutí, násilní a sveřepí.

Angela v tom nenecháme. Čtyři proti stovkám?
Musíme, je náš.

Možná to bude ta jediná správná věc v našem zpropadeném žití.

Obrázek uživatele Neferet

Příliš vysoká cena

Fandom: 
Drabble: 

Den za dnem.
Noc za nocí.
Bez ustání. Bez odpočinku.

Přemýšlel o minulosti.
O tom, jak jeho sestra rostla.
O tom, jak oba dospívali.

Přemýšlel o tom, jak pomalu přicházeli o to, co jim bylo nejdražší.
O rodinu. O přátelé. O známé.
O tom, jak žili jako lovná zvěř.

Přemýšlel jestli to byla cena za dospělost, kterou museli zaplatit.
Cena, která je připravila o klidný spánek.
Cena, která rozhodně nebyla levná.

Naučili se žít své životy naplno.
Přišli však o dětství.
O ten pomíjiví pocit bezpečí.

Den za dnem.
Noc za nocí.
Bok po boku.

Putovali míle, aby našli klid.

Závěrečná poznámka: 

Navazuje na My nikdy

Se slevou

Fandom: 
Drabble: 

Stavila jsem se ještě v sámošce pro rohlíky a pak naproti v krámku s názvem Personifikace, atributy a jiné drobnosti denní potřeby, obsluhovala tam taková Žena za pultem, víte co myslím, trvalá, bílý plášť, knírek, a celou dobu mlela: "Dospělost? Jó, to je dneska nedostatkový zboží, špatně se shání, no ale máte štěstí, jednu tady zrovna mám, jen je ještě drobátko nezralá tak vám ji dám se slevou, mějte ji na světlém vzdušném místě a ona vám dojde," a opravdu nebyla moc drahá, tak ji mám na regálu u okna, občas ji zaleju nebo opráším a má se k světu.

Obrázek uživatele angie77

Bilancování

Fandom: 
Drabble: 

Byla jsem poslušné dítě a splnila jsem téměř všechny požadavky, které na mě rodiče kladli.
Vyrostla jsem dostatečně (zejména po nedávné cestě do země malých lidiček nemám se svým vzrůstem vůbec žádný problém).
Ohledně získání onoho údajně prestižního titulu jsem se vzepřela, ale jsem velice spokojený magor a na věci to nic nemění.
Charakteristiku oné profese jako zazobaných lidí s mizernými hygienickými návyky bych raději nekomentovala.

Trávím víc času, než bych si přála, zavřená v kanceláři, s nudnými lejstry a hádavými klienty.
Ale občas se mi podaří lehnout si do mokré trávy a jsem šťastná.
Vlastně jsem nedopadla tak špatně…

Závěrečná poznámka: 

Inspirace je, myslím, zřejmá – páně Nohavicova píseň „Hlídač krav“ (známější pod názvem „Pasáček krav“)
http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/texty/hlidac_krav.htm

Obrázek uživatele Jacomo

Jak dospět

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Omlouvám se, ale tentokrát mě napadají jen melancholické myšlenky.

Drabble: 

Abeforth dospěl v okamžiku, kdy do Arianiny hrudi narazilo kouzlo. Jeho bratr, navzdory svému pozdějšímu postavení, nikoliv.
Molly dospěla v okamžiku, kdy půlročnímu Billovi vyletěla horečka na 40 stupňů a poblíž nebyl nikdo, kdo by jí poradil. Jejímu manželovi se to navzdory vychovávání sedmi dětí nepodařilo.
Regulus dospěl v okamžiku, kdy vkročil do jeskyně. Jeho bratr to navzdory vězení a patnácti letům života navíc nezvládl.
Dudley dospěl v okamžiku, kdy se rozhodl podat Harrymu ruku. Jeho rodičům se to navzdory jejich přesvědčení nepovedlo.
George dospěl v okamžiku, kdy se matka nad Fredovým tělem zhroutila. Jeho bratr šanci dospět nikdy nedostal.

Obrázek uživatele Rebelka

Krásy světa dospělých

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Trochu mě zarazilo, proč všichni píší o dospělosti tak negativně. Vám v osmnácti nepřišel tento dopis? :D ;)

Drabble: 

Milá dospělá osobo,
jménem našeho odboru pro Utajování krásy světa dospělých před dětmi Ti z celého srdce gratulujeme k Tvému jubileu.
Od dnešního dne můžeš dělat vše, co se ti zamane. Navíc každou noc náš odbor do Tvého místa bydliště tajně vyšle vílu uklizečku, která vypere, vyželí, složí, uklidí, uvaří a umyje vše, co je třeba. Každý měsíc Ti dále náš odbor pod rohožkou nechá padesát tisíc korun v hotovosti. Pro vyžádání návštěvy skřítka opraváře zanechte své boty před domem špičkami k severu.
Za tyto výhody platíte jedinou cenu. Tvařte se před nezletilými otráveně - jinak by chtěl být dospělý každý.

Obrázek uživatele Nildon

Volba

Fandom: 
Drabble: 

„Opravdu to chceš udělat?“
„Ano, chci být dospělý.“
„Žene tě touha a ne rozum.“
„Co ty o tom víš.“
„Všechno. Toužila jsem dospět. Prahla jsem po lásce, kterou poznají jen dospělý, ale má milovaná mě zradila s jinou. Bolest, to je svět dospělých. Zůstaň dítětem a užívej radosti.
„Promiň, chci poznat jaké to je být dospělý.“
„Snad tě tohle přesvědčí,“ dívka rozhrne košili a chlapec šokovaně hledí na prázdnou díru v hrudi.
„Tvé srdce?“
„Láska mi ho vzala.“
„Proč?“
„To je svět dospělých, bere a neptá se proč. Co si vybereš, dítě či dospělý, pamatuj, že cena je vždy bolestivá.

Obrázek uživatele Zuzka

Příliš mladá

Drabble: 

Plakala den.
Náhodná setkání? Úsměvy, vzkazy? Znovu vzpomínala a znovu se styděla, že jí dělaly tak dobře. Že se nechala zmást. Že zapomněla na zlé řeči.
Plakala dva.
Bratr ji chlácholil a bolelo to snad víc, než kdyby hřímal tak, jako křičel na něj. Zklamala. Nechtěla, nevěděla, ale bála se, že důvěru už jí nevrátí.
Plakala tři.
Lehkost a radost byly pryč. Vrátí se někdy? Portréty rodičů mlčely. Bratříček se na svět mračil, ale na ni se usmíval.

Další ráno vyšla na terasu. Rozkvétaly jabloně.
Bude silná. Bude opatrná. Zkusí se ještě smát.
Na šeď smutku je v šestnácti brzy.

Závěrečná poznámka: 

Moje malá silná úžasná slečna... nejzlatější.
Tenhle fandom se nám poslední dobou nějak hodí :)

Obrázek uživatele Amy

Těžká zkouška dospělosti

Úvodní poznámka: 

Dospělost dokáže být děsivá, co na to víc říct?

Drabble: 

Ruce se mu chvějí jako po úderu proudem. Po čele mu stéká pot a dopadá až za límeček naškrobené košile. Rty se křiví ve výrazu děsu, když si uvědomuje, co na něj čeká.

“Pohni si, Dutohlave!”

Trhne sebou. Listerův hlas nepříjemně prořízne ticho. Rimmer zůstane stát na místě, odkašle si. “Nezahrajeme si raději domino?” navrhne nesměle.

“Bože, Rimmere, ty jsi poseroutka. Jsou to tvoje narozeniny a je načase, aby se z tebe konečně stal pořádnej chlap. Však ono tě to neukousne.” Křikne Lister ve vedlejší místnosti.

Rimmer potlačí vzlyknutí, udělá rozhodující pohyb… a vyhodí svého plyšového zajíčka Ňufáčka do koše.

Obrázek uživatele Aveva

Poprvé

Fandom: 
Drabble: 

Bojíš se. Je to vážný krok. Nechceš to zkazit.
Skoro šeptáš. Zadrhne se ti hlas, když konečně řekneš, co bys chtěl.
Díváš se stranou, abys nezachytil pohrdání v jejím pohledu. Musí tebou podvědomě pohrdat, ona to přece dělala tolikrát a pro tebe je to dneska poprvé.
Ale máš štěstí, narazil jsi na skutečnou profesionálku. Provede tě do dospělosti bez nejmenšího zaváhání.
Nakonec to ani nebolelo.
“A dáte mi padesát korun jako správní poplatek,” řekne a vezme si ožmoulanou minci z tvé zpocené ruky, “Průkaz bude k vyzvednutí do tří týdnů.”
Protože taková je cena dospělosti.
50 Kč neboli dvě piva.

Obrázek uživatele Birute

Důkaz

Úvodní poznámka: 

Varování: krev, všude, a úzkost, taky všude

Drabble: 

Ne. Prosím, ne!
Nůž byl tupý, ale dokázala skvrnu vyříznout. Jenže to nestačilo.
Strhla prostěradlo i pokrývku, hodila je do krbu, polila olejem z lampy a zapálila.
Utřela si slzy. Mám krev i na tváři? napadlo ji.
Matrace byla taky nasáklá. Když ji vší silou cpala do plamenů, nevnímala kouř, horko, ani ruce služebných, které se ji snažily odtáhnout.
Nakonec se to třem povedlo.
„Nyní jsi ženou. Máš tušení, co to znamená?“ prohodila královna Cersei.
„Že jsem připravená vdát se a spát s králem a rodit mu děti,“ odpověděla a přitom se sama cítila jako dítě, které zoufale volá matku.

Obrázek uživatele Vinpike

Taky, broučku

Úvodní poznámka: 

Věnováno dospělosti, která to umožnila...

Drabble: 

"Ty máš taky mámu, tati?"
"Samozřejmě, Beruško, to je přeci babička Vlasta z Podolí."
"Babička Vlasta? Ale jak tě unesla?"
"Já jsem byl menší. Já jsem byl malý jako ty. A ona byla... vlastně větší."
"A to jsi taky zlobil?"
"To víš, že jo, broučku."
"A babička tě naplácala?"
"Někdy jo. Když jsem zlobil moc. Když jsem třeba utíkal do ulice - jako ty dneska!"
"A já až vyrostu, tak budu mít taky děti?"
"Dá-li Pánbůh, tak budeš."
"A jak je budu nosit?"
"Budeš velká, maličká."
"Jako ty? Takový obr?"
"Doufám, že i trochu větší..."
"Já od tebe ale nikdy nepůjdu!"

Obrázek uživatele Tenny

Kolik jsi zaplatil?

Úvodní poznámka: 

Varování: Stejná jako v kánonu, aka naznačená pedofilie. 15+

Drabble: 

Kdy vlastně skončilo tvoje dětství?

Když se krev tvého bratra vpijí do bitevního pole spolu s tvými slzami.
Když ti strýc říká, že už jsi přece velký chlapec a můžeš s ním jít do ložnice.
Když už jsi až příliš starý a jsi v jeho posteli nahrazen mladším chlapcem.
Když před tebou stojí tvůj úhlavní nepřítel.
Když pod tebou padá kůň a tobě náhle dojde, že tahle hra bude o život.

Už dávno nejsi dítě. A přitom zákon tvrdí, že nejsi dost starý být svým pánem.
Tvé tělo ještě nedosáhlo 21 let, ale tvá mysl je starší než celý věk.

Závěrečná poznámka: 

Nestíhám, nesvačím, nestihnu to, nestačím! Jsem v DMD SKLUZU!!!

Proslov k budoucím plátcům

Drabble: 

Zdráháte se vstoupit do světa dospělých.

Nebudete už moct lézt po střechách.
Nosit mafiánské obleky.
Přičarovat světový mír.
Doufat, že vás proslaví básnická sbírka a že vyhrajete hlavní cenu v loterii.
Chytat loskutáky posvátné.
Přiznat, že úplně nejradši ze všech máte svoji matku.
Opustit kariéru a zahrabat se v krámku s tofu.
Odletět do světa, když máte doma dvě děti.
Stát se Hidekičim. Tedy Hidejošim.

Nesmysl. Tohle jsou jen dobrovolné příplatky za seriózní dojem, důstojnost a nudu. To byste vyvázli moc lacino.

Za dospělost platíte tím, že si sami vybíráte, za co platit.
Za dospělost platíte tím, že jste dospělí.

Závěrečná poznámka: 

Hlavní hrdinové tohohle fandomu jsou fajn, ale teprve dospělé postavy mu dávají grády.

Bylo mu dvacet...

Fandom: 
Drabble: 

Bylo mu dvacet a cítil se na patnáct.
Byl mladší královský syn – lehkovážný a nezodpovědný – přesně takový, jakým ho navzdory všem výčitkám chtěli v skrytu duše mít, aby v budoucnu neohrozil svého staršího bratra a mír v království. Byl se svým bezstarostným údělem spokojen. Jenom občas ho v noční temnotě přepadla lítost, že po něm nezůstane nic kromě pár levobočků, o jejichž královské krvi se nikdo nesmí dovědět. Ale pokaždé ji okamžitě zahnal. Klidný život byl pro něj lákavější než věhlas.
Všechno změnila jedna válka a dvě rány mečem. Najednou byl král.
Bylo mu dvacet a cítil se na padesát.

Závěrečná poznámka: 

Dospělost se neměří věkem, ale zodpovědností.

Obrázek uživatele galahad

V tmách, kde sa mení svet

Fandom: 
Drabble: 

"Už prichádza môj čas," vravela Zelka.
"Ako to myslíš?" nechápavo sa spýtala Agátka.
"Nevieš? Musíš ísť na tmavé miesto a tam..." zasnila sa, nedokončila vetu a odišla preč.
Agátka pokračovala v jedení.

Agátka to onedlho cítila tiež. Niečo prichádza. Túžila po chlade, po bezpečnej tme a nevedela prečo. Chcela sa zavŕtať do zeme, ale veď tam nič dobré nebolo. Nechcela byť inou, musela.

Prišiel čas nevedomosti, keď ticho rozjímala v tme, nehybná. Lúčila sa.

Po celej večnosti sa Agátka vyhrabala z kukly a roztiahla krídla. Svet bol iný.
Zelka na ňu čakala a veselo poletovala okolo.
"Poď, všetko ti ukážem!"

Obrázek uživatele neviathiel

Zkouška způsobilosti

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní. Nějak mi ta scéna leží v hlavě. Sebevykrádačka z nezveřejné fanfiction.

Drabble: 

Je rok 1934 a na starém kontinentě se stmívá. Inspektor to ví velmi dobře; jeho příbuzní loni emigrovali.
Do auta nastupují dva nervózní šestnáctiletí kluci. Nemají tušení. Za pár let, až to spadne, oba narukují a možná se nevrátí. Ten blonďatý možná ne. Má čtyřicet kilo i s pohorkami. Až přijde fáze zoufalství, posadí ho do stíhačky. Zabije ho první katapultáž.
Výměna zdvořilostních frází. Tmavovlasý sedne za volant a nastartuje. Nic. Přišlápne plyn. Kamarád mu v zrcátku ukazuje na řadicí páku a prsty poskládá písmeno N.
Inspektor vyprskne smíchy.
Klukovi to konečně dojde a zařadí jedničku.
Inspektor jim neřekne nic.

Závěrečná poznámka: 

Od roku 1921 byla věková hranice v USA pro získání řidičského průkazu 16 let. Jestli a kolik se v USA tehdy platilo za skládání zkoušky, jsem nezjistila, nicméně za kurz řízení určitě kluci zaplatit museli.

Poznámka mimochodem: Katapultážní sedadla jsou kalibrována pro hmotnost pilota od 64 do 96 kg, ale v minulosti to údajně bývalo od 55 kg. (Na pětačtyřicetikilového Steva pořád příliš moc.)

Obrázek uživatele Martian

Bajza jako Bajza

Drabble: 

Pan Fajst jest pokladníkem na penzi. Má spoustu času a proto otravuje a donáší na nás do školy. Pročež jsme mu přísahali strašlivou pomstu.

Letos o vánocích k nám přijel na návštěvu brácha Láďa, co se učí na příručího až v Teplicích. Mluvil hlubokým hlasem, ptal se mě, jak prospívám, a koukal mi do sešitů.
Ale já beztak věděl, že by nejraději kul pomstu s náma, jenže nemůže, anóbrž už je dospělý.

Pročež když jsme panu Fajstovi psali na dveře neslušný nápis, Ladislav stál na rohu, pokuřoval sváteční viržinko a dával bedlivý pozor, aby nás při tom psaní nikdo nenačapal.

***
Obrázek uživatele Yuki Kaze-san

Večerní splín

Drabble: 

„Pamatuješ na zlaté dobré časy, když jsem si nedělal hlavu, co bude zítra, ale jen s tím, co je teď?“
„Pamatuju, Johne. Až moc dobře.“ odpověděl neradostně Alex.
„Ani nevím proč jsem si na to vzpomněl.“ vydechl John nad pelyňkovou brandy.
„Taky se ti dostalo ponaučení, že to, co děláš nemá budoucnost.“
„Máš pravdu, to, že jsem utekl do normálního Londýna, žil tam, mi otevřelo oči.“
„Tohle, jo? Já myslel, že to byla Suziina kulka v tvém zadku, co ti otevřelo oči.“
„Ne tak docela, Alexi. Nyní chápu, co jsem musel zaplatit, abych byl tím kým jsem. Částí sebe sama.“

Obrázek uživatele Šmelda

Lazing on a sunday afternoon

Fandom: 
Drabble: 

"Dobré ráno," ozvalo se z ložnice.
"Dobré," odpověděl z kuchyně. Svítilo slunce a v jeho teple zpívali ptáci. Pozoroval slaninu prskající na litinové pánvičce a protahoval se, začaly ho bolet záda.
"Budeme muset nakoupit," konstatovala ze spižírny, "docházejí nám vajíčka."
"Po snídani tam zajdeme," navrhl.
"Přišla pošta?"
"Jen noviny, v neděli pošta nechodí."
Ke zpěvu ptáků se přidala konvice.
"Podáš mi sport?"
Podal jí ho. Na jeho poznámku, že se blíží prázdniny jen zamručela. Čekal, až čaj vychladne.
Složila noviny a zeptala se: "Co máš v plánu?"
"Jen ty vajíčka, jinak nic, je neděle," odpověděl Harry, muž, který se nudil.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se za víkendové drabble takhle v pondělí po ránu. A dobré ráno.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Nedotknete se jich!

Drabble: 

Všichni jsme zkoprněli i když místní kolegové o něco méně. Skupinka odraných, roztřesených děvčat se snažila co nejrychleji zmizet někde v lese, klopýtaly, některé bosé, zrovna přes typický biotop kobry královské. Podařilo se je zastavit a uklidnit, Robin chrlí věty úžasně rychle, ten jazyk zatím takhle nestíhám. Psi začali zle vrčet. Dav děvčata dohání, doufal jsem, že tuhle příčinu jejich zděšení nemá. Robin nás rozestavuje kolem nich.
"Altair! Deneb! Albireo!" křičí na psy a ukazuje, kde mají stát.
Tlupa sexuchtivých chlapů se zarazila a nespokojeně brebentí. Pohnou se dopředu, naši ovčáci zle cení tesáky. Zvedám pušku a střílím do vzduchu.

Závěrečná poznámka: 

Byli jsme strachy bez sebe, bylo nás málo a ten dav čítal odhadem 100 dospělých chlapů. Kolega vysílačkou volal policii, naštěstí jsme udrželi na uzdě do jejího příjezdu. Co chtěli, myslím nemusím zdůrazňovat. Nejstaršímu děvčeti prý bylo 14. Tenhle jev není v Indii nijak nový, jen poslední roky se o tom u nás víc mluví.

Obrázek uživatele Regi

Nepřímá úměra

Fandom: 
Drabble: 

Hagrid se sehnul, zvedl malou chlupatou kuličku, a položil si ji do klína. Štěně tam chvíli šmejdilo, pak se pohodlně natáhlo a v ten moment spalo.

Hagrid si poklepal na kolena. Pejsek to vzal s rozběhem, dopadl pánovi na klín, radostně mu olízal obličej, potom se na tom malém prostoru opatrně stočil do klubíčka a spokojeně usnul.

Hagrid se posadil a Tesák mu ztěžka vyskočil na klín. Nemotorně tam balancoval, nakonec mu přední i zadní packy přepadly, a pes sklouzl zpátky na zem.
Pán ho konejšivě pohladil po hlavě. „To víš, blboune, už se sem nevlezeš. Dyť seš velkej pes.“

Závěrečná poznámka: 

Téma vybízelo opět k vážnějšímu zpracování. Hagrid po vyloučení ze školy zaplatil za uspíšenou dospělost docela vysokou cenu...
Ale nakonec zvítězila jiná inspirace. Naše borderštěně. Každé ráno piju svůj puclák kafe, Indy mi přitom lehává na klíně a má na něm místa čím dál méně. Jsme právě někde v té prostřední fázi. Nebude to dlouho trvat a s "klíningem" budeme muset přestat stejně jako Hagrid a jeho Tesák.:-)

S rukama ve dřezu

Fandom: 
Drabble: 

Vybírám bordel z dřezu, salát, kusy strouhanky, drobky brambor. Myslím přitom na jediné, na čištění záchoda, co mě čeká posléze. Těším se tím, že nemusím měnit plenky, funguje mi pračka a nevytopil jsem sousedy. Starosti, účty, únava a nuda. Pardon, nuda tu byla už dříve, nastoupila přibližně s pubertou. Existenciální nuda, nesmrtelná, nepokořitelná, tyčí se jako mrakodrapy, padá na hlavu a směje se zážehy mohutných ohňů. Plní zorné pole, hučí, syčí, voní jako citrusy a je jemná k rukám. Osvobozená bublina letí do prostoru a upomíná že zůstanu na místě. Fulghum měl přeci jen laskavou pravdu. Je to cena dospělosti.

Obrázek uživatele Jeřabina

Krajina dětství

Úvodní poznámka: 

Pokud se vám zdá, že autorka těchhle drabblat v poslední době trochu metamorfovala, máte pravdu. Mám k tomu nějaké osobní důvody a fakt mě potěší, pokud to přijmete a tu předchozí identitu už na DMD moc zmiňovat nebudete ;) Díky moc.

Následuje tak nějak po Lání za lání

Drabble: 

Kráčíme krajinou našeho dětství – ale vše se změnilo. Kde žali sedláci pole, leží spálené rovy.
Je jen jedno bezpečné místo k přenocování. Monastyr, kde slouží Bogomilovi. Přátelé našich rodičů, naše druhá rodina. S jejich Evou jsme váleli sudy z kopce, maličké Táňa a Ninuška nám rozjasňovaly dny.
Naše hlasy zvoní úzkostí, když monastyr zmíníme.
Poslední šťastné místo. Snad se jej válka netkla.

Bílé stěny monastyru se nezměnily. Bogomilovi vycházejí – vojáky doma nechtějí, ale nocleh jim neodmítnou. Nás objímají, láskyplně vítají.
Táňa ani Nina nepřišly. Ptám se po nich.
Uhýbající pohledy. Prázdné tváře.
„Válka.“

Válka. Z našeho dětství nás navždy vykořenila.

Závěrečná poznámka: 

Skácel pro ošklivé věci:
pod stromy v sadech chladno bývá z rána
a o polednách někdy zahlédneme tmu
odcházet k řece rudnou jeřabiny
a země nepatří už zase nikomu

Obrázek uživatele strigga

Pro vaše oči

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kvůli němu. A kvůli ♫ ní. (Pustit. Prosím.)

Drabble: 

Prvních pár set let uteče jako voda.
Učíte se, nacházíte přátele a získáváte první zkušenosti. Někdy na konci puberty to všechno vstřebáte a připadáte si, že už jste strašně staří.
A tehdy se to stane poprvé. S tou změnou přijde touha po dálkách, touha, kterou neuhasí přátelé, rodina ani tisíce zbytečných slov.
Během těch dalších stovek let si uvědomíte, že to všechno byl jen sen. Že je vlastně dost nanic být starý. Že chcete zůstat věčným dítětem.
A pak najednou už nemůžete zpátky.
A tak podobou mládnete, ale někde hluboko víte, že je pozdě.
Pro vaše oči je pozdě určitě.

Obrázek uživatele Scully

Bláhová

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Šalamouna.

Drabble: 

Lydia netušila, co má Wickham za lubem. Už týden byla zavřená v jedné místnosti.
Chtěla jít aspoň do divadla!
„Jak dlouho ještě?“ ptala se ho.
„Vydrž, holubičko, už jen chvíli,“ smál se na ni lišácky.
Takhle si to tedy nepředstavovala. Myslela, že být dospělou vdanou ženou znamená moci to dávat okázale najevo. Chodit na nákupy, švitořit s přítelkyněmi, koketovat s mladíky...
Ach, ty bláhová.
Nakonec si ji vzal. Prvních pár měsíců byla šťastná, měla svého Wickhama a ještě ho ukradla Líze!
Zakrátko hořce litovala. Nákupy si dovolit nemohla, na severu neměla přítelkyně a s vdanou ženou nikdo nic mít nechtěl.

Obrázek uživatele Samantha

Cena dospělosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro všechny, kteří se občas cítí být pro tento svět moc naivní a důvěřiví.

Drabble: 

Důvěra. Důvěra v to, že lidé jsou lepší, než se zdají být. Důvěra v to, že vše špatné se nakonec vysvětlí jako nešťastná náhoda. Důvěra v lepší zítřky. Důvěra v opravdovou lásku na celý život. Důvěra v opravdová přátelství. Důvěra v pevné vztahy, kde se hledají způsoby, jak si pomoci, nikoli důvody, jak to neudělat. Důvěra v rodinu a její zachování. Důvěra v prozření tohoto světa a obrácení jej v něco lepšího. Důvěra v jednotlivce i celek. Důvěra v lidskou podstatu. Důvěra sobě sama. Důvěra – to je to, co ztrácíme se zkušenostmi, jež nabíráme s věkem. Důvěra je cenou dospělosti.

Obrázek uživatele se.id

Jediná

Drabble: 

Vyprat, vyžehlit, vytřít, uvařit večeři, s Holkou napsat úkoly, Malýho vykoupat a přečíst pohádku, Mladýmu promluvit do duše.
Starej si chce v noci hrát.
Chtěla by spát.

Malej má zánět středního ucha, Holka brečí, že ji nikdo nemá rád, Mladej má skelný oči a divně páchne.
Starej přitáhl z hospody až k ránu.
Neusnula.

Malej potřebuje nový boty, Holka zaplatit školu v přírodě, Mladej rozbil kamarádovi motorku.
Starej si koupil notebook.
Vzala noční směny.

Malej kouše děti ve škole, Holka přestala jíst, Mladej si píchá.
Starej nechal práce.
Škube sebou, srdce divoce buší, pak ztichne.

Dospělí platí.
Děti jsou drahé.

Obrázek uživatele Faob

Mrtvá dospělost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jak psát o něčem, co neznám?

Drabble: 

"Je jen jedna cena. První. Teď už je to na vás."
Na nás třech.
"Jeden musí zemřít. To je vítěz."
Polkli jsme.
"Cenu dospělosti udělujeme pouze in memoriam. Milion připadne pozůstalým."
Mohli jsme to tušit. Vymknuta z kloubů doba šílí!
"Já to beru!" šeptla vyzobaná slunečnice.
"Proč?"
"Už mě stejně nebaví žít! A vnoučatům se peníze budou hodit."
"Neblázněte! Vezměte si mě!" chrchlal tovární komín. Já.
"Důvod?"
"Chci, aby ty dva žili! A prachy rozdělte mezi ně!"
"To je zrůdné," řekl Daniel, nejmladší z nás. Pětasedmdesát? "Překračujete všechny meze!"

Vyhrál on. Obalamutili nás. Nikdo nezemřel.
Prý nejsme dospělí, ale hloupí.

Stránky

-A A +A