Starmel (vlastní fandom)

Obrázek uživatele Arenga

Starmel

Starmel je můj vlastní, fiktivní svět.
Prostředí starmelského světa je typově blízké evropskému středověku až renesanci (některé země toho světa mají blíž k ní).
Jméno (původně spíš pracovní název) dostal podle hradu v horách, okolo něhož se začal odehrávat první příběh. Kolem hradu v horách vznikla země, kolem země svět a svět dostal nejen mapu, ale i vlastní dějiny - oboje má však zatím stále bílá místa, která mě baví objevovat. Ten první příběh se nafoukl do délky několikadílného románu a okolo něj vzniklo a vzniká postupně i několik dalších příběhů.

Do starmelského světa patří povídky Knižní trh (finále soutěže O nejlpší fantasy 2016) a Mstitel (5. místo soutěže O dračí řád 2017).

Obrázek uživatele Arenga

Knižní trh II

Úvodní poznámka: 

O knižním trhu jsem už kdysi psala: http://www.sosaci.net/node/20170.

Dnešní drabble se odehrává stejného dne a je z pohledu Éseld (pamatujete na Éseld?). Těšen z Norivaru se také v DMD už objevil (/http://www.sosaci.net/node/19050). A princezna, která je oběma ženami pozorována, není nikdo jiný než ona princezna, která se později stane manželkou Armina ze Starmelu (viz letošní dvě drabble: http://www.sosaci.net/node/42654 a http://www.sosaci.net/node/43426).
Takže tohle je vlastně kousek, kde se to všechno tak nějak propojuje (a přiznám se: je to kousíček z románu, který mám momentálně odložený v šuplíku, a ano, měla bych ho dopsat).

Drabble: 

„Také si ještě prohlížíte stánky, paní Knihovnice?“ zeptala se svým charakteristickým pisklavým hlasem paní Jokasta. „Ani já jsem neodolala. Příležitost prohlédnout si tolik knih a nějaké zajímavé nakoupit se nenaskytne každý den.“ Pak si všimla, koho předtím Éseld pozorovala. „Ach jistě, Její Jasnost se také přišla podívat. Ta si knižní trh nikdy nenechá ujít.“
„Princeznu doprovází i váš prasynovec,“ ukázala Éseld pohledem. Těšen z Norivaru právě zřejmě řekl nějaký vtip, protože princezna se krátce zasmála.
„To mě ani trochu nepřekvapuje, že sem šel s ní, a ne s babičkou a tetičkou,“ opáčila Jokasta suše. „Těšen je bloud bez kouska rozumu.“

Obrázek uživatele Arenga

Starmelská rodová obrazárna

Úvodní poznámka: 

Opět malá, trochu upravená ukázka ze Starmelského románu ;-)
Souvisí s drabble Sázka, která nevyšla (http://www.sosaci.net/node/42654), ale jen volně, jeho znalost není důležitá.

O rodinné galerii Starmelů, respektive o jejím vzniku, jsem už kdysi psala (http://www.sosaci.net/node/20670).

Stejně jako o Arminovi a Thelfu-Sörenovi (http://www.sosaci.net/node/20825).

Drabble: 

Markus se zastavil před svým obrazem, mohlo mu na něm být okolo pětatřiceti let. „Byl jsem mladý,“ pousmál se. Pak ukázal na následující obrazy. „Arminův bratr Thelf-Sören. Byl malován podle posmrtné masky, oči měl spíš šedé. Jinak je však podoba věrná. A tady je Armin.“
Arminovi na obraze mohlo být nanejvýš dvacet pět let, vlasy měl téměř stejně krátké, jako je nosil nyní, jeho tvář byla však hladce oholená a samozřejmě bez jizvy. Jemně se usmíval, celkově působil vlídně a vyzařoval určitou radost ze života. „To nemůže být on!“ vydechla překvapeně Svatava.
Markus si povzdychl. „Čtrnáct roků je dlouhá doba.“

Obrázek uživatele Arenga

Sázka, které nevyšla

Úvodní poznámka: 

Původně jsem měla trochu jiný nápad, ale pak mi došlo, že fandom, na který tohle téma naprosto přesně pasuje, je Starmel.

Drabble je maličký kousek z velice rozsáhlého příběhu, který už má vlastně napsaný, ale chce ještě hodně úprav. Na jeho počátku stojí slib dcery oriadského knížete, že se provdá za muže, který bude nejstatečnější v bitvě - ona samozřejmě doufá, že zvolit nejstatečnějšího možné vůbec nebude. Nakonec to ale dopadne úplně jinak, než si všichni představovali. A tím se soukolí příběhu roztočí.

Drabble: 

Princezna si těžce povzdychla.: „Armin… dnes večer byl opilý, to kar-galhadské víno rychle stoupne do hlavy. Jenže i jindy se ke mně chová tak odtažitě a nepřátelsky. Nikdy mi neřekl jediné laskavější slovo, nikdy se na mne neusmál, celé dny se na mne ani nepodívá. Nechápu, proč vůbec usiloval, aby se se mnou mohl oženit!“
Markus na ni vážně pohlédl. „Po pravdě, Armin o to nikdy neusiloval.“
Jeho tichý hlas na ni zapůsobil jako blesk z čistého nebe. „Jak to? Přece - byl ze všech nejstatečnější, zvolila ho většina pánů! Proč by…“
„Armin nehledal v té bitvě slávu.“
„Co tedy?“
„Smrt.“

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova

Úvodní poznámka: 

ještě jeden neplánovaný nebod

Věnováno všem příznivcům letošního seriálu, kterým třeba na konci možná ještě něco maličko chybělo. A ještě jednou díky za všechny vaše povzbuzující komentáře.

nějak mne to dada strhlo :-) a trochu jsem si s tím zaexperimentovala, včetně psaní ve druhé osobě; zároveň obsahuje i jedno ze starších témat

Drabble: 

Trysk a cval a s větrem o závod.
Znovu tam, kams chtěl.
Vidět a najít. Zjistit proč.
Nesmí tě vidět, kdo zrádce, kdo vrah, kdo žhář…
Nesmíš být spatřen, ale to znáš.
Jsi jako stín, co se plíží neviděn.
Tam, kde to začalo. Pro některé.
Pro jiné skončilo příliš brzy.
Snad pro peníze?
Nejsi mstivý, leč některá provinění se neodpouštějí.
A myslíš na budoucnost.
Musíš zjistit, kdo ví.
Musíš zajistit, aby se nikdo nedozvěděl.
Tápeš, nitek je příliš mnoho.
Nedají se splést.
Jdeš-li po špatné stopě, nepoznáš.
Je toho víc, nežs tušil.
Intrika pavoučí sítě.
Kdo se připlete, skončí mrtev.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Dobré místo pro život

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble U cíle cesty, původně jsem tam toho chtěla dostat víc, ale zkrátka sto slov mne tentokrát těžce limitovalo.

Věnováno Toře.

Drabble: 

Yllanit ho překvapila. Jak dlouho byli v Lenghardii? Tři dny? Podle jejího výrazu a smíchu nejméně tři měsíce.
„Tohle je Trystan,“ představila mu asi devítiletého chlapce. „A mám tu opravdovou, vlastní pratetu! A počkej až uvidíš…“
Vnímal ji jen napůl. Vždyť ten chlapec jako by Odettě z oka vypadl!
Sestřenice jeho podezřívavý pohled nepochybně zachytila. „Pojď,“ vyzvala jej, náhle zčervenalá. „Čeká nás představená.“

Paní Éseld byla poměrně mladá, nepochybně vlídná, laskavá, jistě však vládnoucí „svému“ malému království pevnou rukou.
„Budete se muset rozdělit, vy a vaše chráněnka. Nemějte strach, bude tu o ni dobře postaráno.“
Veděl, že tomu může věřit.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji moc všem, kteří tenhle miniseriálek četli, zvlášť těm, kteří mě povzbuzovali svými komentáři. Moc si toho cením. Díky organizátorkám a celému podpůrnému týmu a všem účastníkům.
Bylo to s vámi letos moc fajn!
Díky a snad zase napřesrok.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – U cíle cesty

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje částečně na drabble Tápání a částečně také na drabble Nepříjemnost na cestě.

Drabble: 

Na něco si vzpomněl, některá místa jeho paměti však stále zůstávala bílá...
Když se vypořádal s těmi třemi, cesty už jim mnoho nezbývalo. Ještě, že tak. Zastavili je o hodinu později. Tentokrát byli jen dva, naštěstí patřili ke stráži Kamenného domu. Adeliza měla pravdu, stačilo ukázat znamení.
Vybavoval si, že docela jasně zvládl vysvětlit, kdo jsou a proč přijeli. Víc si ovšem nepamatoval, i když do bezvědomí asi hned neupadl. Na to zase tolik krve neztratil.
„Kde je Yllanit?“ obrátil se na Odettu. Po záhadě, co tady v Lenghardii jeho sestřenice pro všechny hvězdy na nebi dělá, bude pátrat později.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Nepříjemnost na cestě

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.
Vím, že jsem na tohle téma už psala, ale když ono se mi pro pokračování příběhu hrozně moc hodilo...

Více méně navazuje na drabble Tápání, respektive na jeho poslední větu:

Možná i díky tomu si vzpomněl.

Chronologicky ovšem předchází drabble Opravdu nečekané překvapení.

Drabble: 

Byli tři.
Netušil kde se na ně nalepili, netušil, jestli vědí, kam mají namířeno, netušil ani to, jestli si je vybrali schválně, či jestli mají nějakou spojitost s jeho nebo Yllanitinou minulostí.
Vlastně na tom až tak moc nezáleželo.

Naštěstí o nich věděl dřív, než bylo pozdě.
Naštěstí na ně byl připravený.
Naštěstí ho podcenili...
Jen ho netěšilo, že to Yllanit viděla. Znovu. Muže s rozpáraným břichem, druhého chroptícího, s dýkou v hrdle. Třetí měl dost rozumu, aby utekl.
„Neboj se. Už je to pryč,“ řekl jí konejšivě, když se vydávali na další cestu.
Po paži mu pomalu stékala krev.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Tápání

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje na drabble Opravdu nečekané překvapení.

Drabble: 

Nejstarší dceru tety Tessy, Odettu, si pamatoval, ačkoli ji naposledy viděl, když byl ještě chlapec. Ona byla už tehdy dospělá, narodila se o šest či sedm let dříve než on.
„Co tady děláš?“ zeptal se, vzápětí se zarazil: „Co tady dělám já?“
„Nepamatuješ si vůbec nic?“ Když neodpovídal, znovu se usmála. „Jsi okouzlující, když se takhle tváříš, Rotolfe.“
Netušil, jak se tváří, ale připadal si jako naprostý hlupák. Zkusil si utřídit zmatené myšlenky. Byl v Lenghardii? V Citadinu? Nebo byl tohle celé nějaký podivný sen?
Hlava ho tupě bolela, v rameni mu zacukalo bolestí.
Možná i díky tomu si vzpomněl.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Opravdu nečekané překvapení

Úvodní poznámka: 

Zjistila jsem, že mi opravdu nevyhovuje stavět příběh na tématech podle chronologie. Takže dnešní střípek sice následuje po drabble On, ona a kůň, ale ne bezprostředně. Něco dost podstatného v příběhu samozřejmě chybí a já budu doufat, že to tam později budu moct doplnit.

Drabble: 

Na pelesti seděla veverka.
Koukala na něj korálkům podobnýma očima, v pacičkách svírala oříšek.
Rotolf zamrkal. Tohle se mu přece muselo zdát, ne? Mávl rukou, aby zvířátko zahnal, ale nedalo se. Naopak: seskočilo na přikrývku a přihopkalo blíž.
Když zavřel oči a pak je znovu otevřel, neseděla na kraji postele veverka, ale mladá žena.
Znovu zamrkal. „Teto Tesso?“ Zřejmě blouznil. Otcově sestře bylo přes padesát a neměla nic společného s Kamenným domem. Tahle žena v chrpově modré musela být členkou Společenství už dlouho.
Usmála se. „Jsem ráda, že sis mě zařadil, bratránku.“
„Odetta?“ Teď už mu nedávalo smysl vůbec nic.

Závěrečná poznámka: 

Jestli ani čtenářům v tuhle chvíli nedává tohle drabble moc smysl v souvislosti s tím, co bylo řečeno v minulých dnech, je to v pořádku, chyba není na vašem přijímači ;-)

A ne, Odetta tam ještě nebyla. Ale myslím, že její příbuzenský vztah k Rotolfovi je naznačen dost jasně.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – On, ona a kůň

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje na drabble Poklidně, snad až příliš.

Drabble: 

Plamenů se díky Adelizině péči již nebála, večer tedy mohli rozdělat oheň. Rotolf byl rád, i přes teplé oblečení byl konec října nevlídný.
Hrabyšinu nechali za sebou, cestovali opět sami dva.
„Jak dlouho ještě pojedeme?“ vyzvídala po večeři.
„Tři dny.“
„Znáš cestu?“
„Teď už ano.“
„Máš mi zavázat oči? Prý je to tajné,“ ztišila hlas.
„Pro tebe ne. Získáš určité zvláštní postavení. Vysvětlila ti to paní Adeliza?“
Kývla. „Budu s Kamenným domem už napořád svázaná. Když budu chtít, můžu jako dospělá vstoupit do Společenství. Ale nemusím.“
„Postarají se o tebe, kdykoli budeš potřebovat,“ ujistil ji.
Kůň spokojeně chroupal svůj oves.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Poklidně, snad až příliš

Úvodní poznámka: 

Bez bodu a hodně po termínu. Některá témata zkrátka dozrají pro pokračování příběhu až později...

Navazuje na drabble Cesta povede na jih.

Drabble: 

Cestování s doprovodem, který kromě dvou žen v modrém tvořili ještě tři rytíři sloužící citadinskému Kamennému domu, mělo své nezanedbatelné výhody. Až do Hrabyšiny se Rotolf vlastně nemusel starat skoro o nic. Yllanit jela spolu s ženami v uzavřených nosítkách, naprosto nenápadná, výborně schovaná jak uvnitř dopravního prostředku, tak mezi modří svých dvou spolucestujících. Během cesty s ní Rotolf vlastně skoro nepromluvil.
Mezi muže tvořící spolu jejich ozbrojený doprovod se navenek sice snažil zapadnout (ctil knížecí přání, že nesmí být viděn a hlavně poznán), společná témata k hovoru s nimi však nenalezl. Ostatně, ani se o to nějak zvlášť nesnažil.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Cesta povede na jih

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Pojedete přes Hrabyšinu, spolu s dvěma členkami našeho Společenství a doprovodem, odtamtud sami. Bude vám muset stačit jeden kůň pro oba i na všechny zásoby.“
V tom problém neviděl, ovšem... „Stále neznám cestu.“
„Hrabyšinská představená ti všechno poví, stačí ukázat znamení.“
Maně si sáhl na levou stranu hrudníku, kůže jej dosud pálila, ačkoli znamení vyleptané prstenem kamenodomské paní namočeným v jakési bezbarvé tinktuře bylo při zběžném pohledu docela nezřetelné.
„Otevírá brány všech Kamenných domů, aniž bys musel cokoli říkat,“ vysvětlila Adeliza.

Cílem jejich cesty byla Lenghardie. Tajný Kamenný dům, kde měla Yllanit nalézt nejen domov, ale i sestru své babičky.

Závěrečná poznámka: 

Téma by mělo být dokonce dvakrát: jeden kůň na všechny zásoby a jedno znamení otevírající brány všech Kamenných domů.

A ano, konečně jsem byla schopná se v příběhu dál pohnout, přiznám, že mi to s těmihle tématy dalo docela zabrat ;-)

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Aby ses nemusel stydět sám za sebe...

Úvodní poznámka: 

Bez bodu a po termínu, ale potřebuju tenhle kousek tak trochu k přemostění pro následující.

Navazuje na drabble Čas na rozmyšlenou.

Drabble: 

Čest muže je silná tak, jak je silné jeho slovo.
To mu otec vštěpoval od dětství.
Laskavost není žádné vzácné koření. Buď takový, aby ses nemusel stydět sám za sebe. Tvá budoucnost leží pouze ve tvých vlastních rukou.
Tak mluvívala matka. Za jejího života měl Rotolfův život pevný řád, do vnitřního zmatku upadl až poté, co navždy odešla.
Myslel to odpoledne na oba rodiče; jejich dávno vyřčená slova mu zněla v uších, jako by oba byli dosud živí.

Když vyšla první hvězda, vrátil se k Adelize, aby oznámil, že se skutečně chce zavázat Kamennému domu.
Kývla. Zjevně takové rozhodnutí čekala.

Závěrečná poznámka: 

Kupodivu se mi tam nějak vetřela i témata "Vzácné koření" (bez komixu) a "Nejzářivější hvězda" ;-)

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Čas na rozmyšlenou

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje na drabble Co zamýšlí kamenodomská paní (3. část).

Drabble: 

Dala mu čas na rozmyšlenou.
Odmítl. Lhůty byly zbytečně svazující, svým rozhodnutím si byl jist. Za ta léta úzkých kontaktů s Kamenným domem věděl, že závazek, který je po něm žádán, mu nepřinese pouze povinnosti, ale také jisté, nezanedbatelné, výhody. Dosud prokazované služby nebyly postaveny na žádném závazku, šlo spíš o laskavosti, za něž zpravidla nežádal nic, co nebylo součástí poslání.
Jenže Adeliza na času na rozmyšlenou trvala.

Seděl na zídce v zahradě a přemýšlel. Hlavně o tom, kdo vlastně je – jak se ho Yllanit ptala cestou.
Kdo vlastně je? A kam směřuje?
Možná právě tohle bylo cílem té lhůty.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Co zamýšlí kamenodomská paní (3. část)

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžně, zcela brutálně po termínu a bez bodu, ale potřebuji ještě tenhle kousek, abych mohla navázat (a navíc jsem se trochu hecla, že si to dopíšu ;-))

Přímo navazuje na drabble Co zamýšlí kamenodomská paní (2. část).

Drabble: 

Místo, kam měla Yllanit odjet, patřilo nepochybně k tajemstvím Kamenného domu. Proto o něm Adeliza nechtěla mluvit.
Rotolf se však odbýt nenechal: „Slíbil jsem, že ji doprovodím.“
Zpytavě na něj pohlédla.
Tenhle upřený pohled nesnášel. Zatnul zuby. Pochybovala snad o jeho věrnosti? Copak ji už několikrát neprokázal? Vždyť k ní byl dokonce ještě loajálnější než ke knížeti! Což by mu samozřejmě Legelden nikdy neodpustil, kdyby to zjistil.
„Ráda bych ti vyhověla,“ přerušila protahující se ticho. „Ale je to složité. Musel by ses zavázat Kamennému domu. Nevím, zda po tobě něco takového vůbec smím žádat...“
„Jsem pánem svých rozhodnutí,“ ujistil ji.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Co zamýšlí kamenodomská paní (2. část)

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžně, zcela brutálně po termínu a bez bodu, ale potřebovala jsem se posunout zase o kousek dál (a navíc jsem se hecla, že si to dopíšu ;-))

Přímo navazuje na drabble Co zamýšlí kamenodomská paní (1. část).

Drabble: 

„Na Starmel? I to jsem zvažovala. Má tam příbuzné; spálenecký vladyka je vlastně její strýc. Jistě by se k ní přihlásil, stejně jako příbuzní ve Vyšebolu, koneckonců ani starmelská paní by ji neodmítla. A nikdo by ji tam nehledal.“
„Všichni věří, že uhořela.“
„Vyslanec může mít omezené informace. Nemůžeme si být jisti, jestli tomu věří opravdu všichni. Každopádně, poměry v horách jsou nyní nevyzpytatelné.“
Věděl, v létě byl na Starmelu jako knížecí vyslanec. Od obrovské bitvy se záhorskými klany uplynuly sotva čtyři měsíce, hory byly plné ran, příměří křehké. Pochopil, že teta tam dívenku poslat nechce. Vlastně se mu ulevilo.

Závěrečná poznámka: 

O Spáleneckých jsem psala první rok na DMD, Yllanitina stejnojmenná prababička byla v druhém manželství provdána za vladyku ze Spáleného pole (její dcera z prvního manželství byla Yllanitina babička), o jejich synovi Londrinovi (který byl nevlastním bratrem Yllanitiny babičky), jsem psala hned ve svém prvním drabble zde. Současný vladyka, jeho syn Darbud, se objevil třeba tady. Darbud Spálenecký je bratranec Yllanitina otce, proto o něm Adeliza mluví jako o jejím strýci. Ve stejném stupni příbuzenství je k ní i vladyka z Vyšebolu, jehož matka byla dcerou staré paní Spálenecké a tím pádem též nevlastní sestrou Yllanitiny babičky. Proto o nich v tomto kousku také Adeliza mluví jako o možných opatrovnících malé Yllanit - přihlásili by se k ní nepochybně oba vladykové a pomocnou ruku by neodmítla ani sama starmelská paní (ačkoli ta s ní příbuzná není).

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Co zamýšlí kamenodomská paní (1. část)

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžně, po termínu a bez bodu, ale potřebovala jsem se posunout zase o kousek dál (a navíc jsem se hecla, že si to dopíšu ;-))

Navazuje na drabble V zahradě (2. část).

Drabble: 

Dostát danému slovu nebylo jednoduché.
V první řadě narazil na Adelizu.
„Kam chceš Yllanit poslat?“ zeptal se přímo.
Zvedla obočí. Málokdo s ní mluvil takovým způsobem. Málokdo byl ovšem její synovec. Vlastně – už byl naživu jen on. Starmelští bratranci byli mrtví a Ropraht… Stiskl rty. Ta rána byla dosud příliš čerstvá. Nikomu a nikdy, ani jednou, třeba za sto let, by neprozradil, že po zprávě o bratrově smrti proplakal noc.
Kamenodomská paní na něj vážně pohlédla. „Chápu, že jsi k tomu děvčeti vázán…“
„Nejsem…“
„Podle v horách platných zvyklostí jsi,“ pousmála se jemně.
„Chceš ji poslat na Starmel?“ napadlo ho.

Obrázek uživatele Arenga

V zahradě (2. část)

Úvodní poznámka: 

Přes Velikonoce jsem sotva stíhala napsat jedno drabble (a udělat komiks), navíc jsem se trochu sekla na tématech, ale dnes můžeme pokračovat s Rotolfem a jeho rozhovorem s malou Yllanit v zahradě Kamenného domu v Citadinu, kam se dostali po nepříliš bezpečné cestě z Berseny, kde Rotolf zachránil Yllanit z hořícího domu jejího otce.

Přímo navazuje na drabble V zahradě.

Drabble: 

„Vím, že se tebou nebudu moci zůstat napořád. Nejsem takový snílek.“ Najednou mluvila, jako by jí nebylo jedenáct, ale mnohem víc. „Paní Adeliza říkala, že na tamtom místě budu naprosto v bezpečí. Ale… než se tam dostanu… prý je to daleko. Rotolfe, já… Bojím se.“ Žádost nevyslovila, přesto ji měla v očích.
Adeliza by dívenku samozřejmě nikam neposlala samotnou, ale Yllanit důvěřovala pouze jemu. Stroze přikývl. „Pojedu s tebou. Doprovodím tě.“ Svým způsobem to považoval za svou povinnost. Musí se přesvědčit, že Yllanit skutečně bude v bezpečí.
A pak se vrátí do Berseny a zjistí, kdo stál za tím požárem.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Tajný rozhovor s knížecím vyslancem

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Následuje po drabble S informacemi je občas třeba šetřit, předchází drabble V zahradě.

Drabble: 

Rotolf dbal na příkaz, že jej ve městě nesmí nikdo vidět, nicméně s panem Žernovským mluvit nutně potřeboval, proto se k němu vypravil po střechách.
Starý vyslanec byl upozorněn vzkazem kamenodomské paní, a tak jej již očekával. „Nezlobte se, že vás vítám takhle vsedě,“ omlouval se, „kolena mi v poslední době vypovídají službu. Inu, věk si občas žádá svou daň. Opravdu jsem myslel, že jste při tom neštěstí uhořel spolu s Qanterskými. Proč jste mi nic neřekl?“
„Mohu postavit svou vůli proti knížecímu příkazu?“ odpověděl otázkou. „Nikdo z Qanterského rodiny nepřežil?“
Vyslanec zavrtěl hlavou. „Zahynul kancléř, jeho manželka i dcerka.“

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – S informacemi je občas třeba šetřit

Úvodní poznámka: 

Následuje po drabble Kamenodomská paní, předchází drabble Tajný rozhovor s knížecím vyslancem.

Drabble: 

Že s ním kníže bude chtít mluvit, Rotolf očekával. Že dostane příkaz dostavit se do Paláce tajně, jej překvapilo.
„Jsem rád, že jste naživu,“ uvítal jej kníže.
„Děkuji. Proč ale to utajení?“
„Nechal jsem rozšířit zprávu, že z Berseny jste odjel rovnou do Imberlie. V Citadinu vás nesmí nikdo vidět. Teď mi povězte, co jste zjistil v Berseně.“
„Takže jste v tom domě vůbec nebyl?“ tázal se, když Rotolf se svým hlášením skončil.
„Ne. Ale chtěl jsem, aby si to všichni mysleli,“ zalhal. Že z hořícího domu zachránil Yllanit, kníže vědět nepotřeboval.
Čím méně lidí tajemství zná, tím je bezpečnější...

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – V zahradě

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje, byť ne bezprostředně, na Kamenodomská paní.

Drabble: 

Zahrada Kamenného domu byla útěšným místem.
Yllanit seděla na lavičce, klátila nohama ve vzduchu. Přisedl vedle ní.
„Podívej,“ ukázala na květinový záhon. „Jsou krásné, viď? Vypadají jako rozzářené hvězdičky.“ V očích měla jas, který tam po celou dobu jejich cesty z Berseny nebyl.
Zamrkala. „Ty ses usmál!“ Znělo to skoro jako obvinění.
„To nemohu?“
„Ještě jsem tě neviděla usmívat se.“
Neměl co odpovědět.
„Chtěla bych tu zůstat,“ řekla po chvíli. „Ale nemůžu.“
Nemohla. Byla příliš malá.
„Tvoje teta je hodná. Říkala, že mne pošle někam, kde jsou děti jako já.“
Zvedl obočí. Tentokrát jí Adeliza zjevně prozradila víc než jemu.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Přízračná noc

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje na drabble Sny měnící se v můry.

Drabble: 

Co se dělo po zbytek noci, vnímala jako v mrákotách. Dům, v němž se narodila, stál v plamenech. Sousedé a městská stráž už začali hasit, či alespoň zabránit rozšíření ohně do okolí.
Její zachránce ji zatáhl do jedné z bočních uliček, teprve později si uvědomila, jak se snažil, aby je nikdo nezahlédl.
„Jmenuji se Rotolf, kdybys nevěděla,“ řekl jí nad ránem, když kdesi sehnal jednoduchou halenu a nohavice a zastřihoval jí ohořelé konečky vlasů. Jestli je pustí po větru nebo hodí do vody, bylo v tu chvíli Yllanit naprosto lhostejné. Všechno, čím byla až do včerejšího večera, bylo v troskách.

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Kamenodomská paní

Úvodní poznámka: 

Takže další kousek mozaiky, dnes navazuje na drabble Návrat do Citadinu.

Drabble: 

Představená Kamenného domu vtrhla do návštěvnického pokoje krátce poté, co je uvedli.
Vroucí objetí Rotolf rozhodně nečekal – ani nevítal. Od všech, kromě svých sourozenců, si rád udržoval odstup, navíc byl neoholený, neumytý, celý zaprášený...
Vysvětlení dostal vzápětí: „Mysleli jsme, že jsi mrtvý! Vyslanec informoval knížete, že…“ Adelizin pohled utkvěl na dítěti, které se napůl schovávalo za synovcovými zády.
„Všechno ti vysvětlím,“ řekl Rotolf.
„Vysvětlíš. Ale nejdřív pošlu vzkazy Célině a knížeti, musejí vědět, že jsi naživu. Tobě,“ obrátila pozornost zpět k dívence, „nechám nachystat koupel a večeři.“
Yllanit razantně zavrtěla hlavou a přimkla se k Rotolfovi. „Chci zůstat s ním!“

Závěrečná poznámka: 

Célina je Rotolfova sestra, dvojče. Objevila se v drabble Nejbližsí člověk.

Co se mi do drabble nevešlo je detail, proč se Rotolf cítí tak rozpačitě, když ho jeho teta obejme (což mezi nimi nadto není zvykem) a on je celý špinavý - špína z cesty Rotolfovi osobně nějak nevadí, ale pointa je v tom, že všechny představené Kamenných domů vždy nosí oděv čistě bílé barvy.

Obrázek uživatele Arenga

Sny měnící se v můry

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Myslela jsem, že se posuneme kousek dopředu, ale téma padlo tak, že se opět podíváme zpátky.
Dnešní kousek následuje po Téměř tichá noční ulice, navazuje na něj Taková nenápadná tretka.

Drabble: 

Měla ráda dobu před usnutím, kdy ležela v posteli a představovala si všechno možné i nemožné.
Toho večera ji ze snění s otevřenýma očima vytrhl neobvyklý hluk, zdivočelý vír hlasů o patro níž. Jedenáctileté dívky bývají zvědavé. Vyplížila se na chodbu, až ke schodišti. To, co viděla, se stalo její noční můrou na mnoho následujících let.
Stáhla se zpět, vyděšená tak, že sotva dýchala. Musí se schovat!
Přesto ji našel. To už byl v domě cítit kouř.
Vytáhl ji na nohy.
Snažila se bránit, proti dospělému muži byla bez šance.
„Znáš mne.“ Neptal se, prostě to řekl. „Musíme pryč. Hned.“

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Návrat do Citadinu

Úvodní poznámka: 

Dnes to pro mne bylo paradoxně velmi jednoduché, ba by se dalo dokonce říci, že mi téma hrálo do karet. Heraldika nebyla zohýbána pro účely tohoto tématu, ale v širším kontextu hraje svou roli již mnoho let.

Navazuje na drabble Rotolf z Rohova - Hořkosmutek.

Drabble: 

Ačkoli v Citadinu obvykle bydlíval u sestry, tentokrát zamířil rovnou ke Kamennému domu.

„Představená je moje teta,“ vysvětlil Yllanit už cestou. „Sestra mé matky, původem ze Starmelu.“
„Starmelští páni mají ve znaku černou vlčí hlavu na bílém poli. Vlk je jejich rodové zvíře. Někdy se jim také říká Vlci ze Starmelu.“
Asi se chtěla pochlubit, kolik toho ví...
„Neřekl jsi mi, že jsi napůl Starmel,“ pokračovala se zájmem. „Má babička pocházela z téhož rodu.“

Kamenodomský dveřník Rotolfa dobře znal. Přesto se zatvářil navýsost překvapeně, když jej spatřil.
„Pane z Rohova?!“
Jemu nic vysvětlovat nemínil. „Ohlaste paní Adelize, že jsem přijel.“

Závěrečná poznámka: 

Pokud by někoho zajímalo, jak jsou spolu Rotolf a Yllanit vlastně příbuzní, hlaste se v komentářích ;-)

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Služebník svého knížete

Úvodní poznámka: 

Druhé drabble.
(Bodovat tedy prosím pouze v příapadě, že by první drabble nebylo uznáno jako tematicky dostatečné - což snad, alespoň doufám, nenastane ;-))

Částečně předchází drabble na téma 01 - Desátá hodina odbila a lampa ještě svítila - Rotolf z Rohova – Téměř tichá noční ulice , částečně na něj navazuje.

Drabble: 

Byl-li členem nějakého diplomatického poselstva, Rotolfovi vyhovovalo zůstávat na okraji. Vyhovovalo to i knížeti, který štíhlého, nenápadného pana z Rohova zpravidla pověřil nějakým jiným úkolem, než měl „hlavní“ vyslanec.
Nejinak tomu bylo i v Berseně. Zatímco pan Žernovský jednal s vladařem, Rotolf zjišťoval stanoviska lacinijského kancléře. Tentokrát oficiálně, vyslanec o všem věděl. Proto se na to Rotolf vymluvil i večer, kdy se vydal plnit úkol svěřený mu knížetem mezi čtyřma očima.
Teprve o několik dní později Rotolfovi došlo, že požár v domě Qanterských vypukl právě v době, kdy tam měl být i on.
Kdo všechno to věděl?
Existovala zde souvislost?

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Soukromá večeře u pana z Norivaru

Úvodní poznámka: 

Myslela jsem původně, že se posuneme zase trochu dopředu, ale nakonec se opět podíváme zpátky, odehrává se cca pět let před tím, než Rotolf zachrání malou Yllanit z hořícího domu jejího otce.
Rotolfovi je devatenáct let.

Drabble: 

„Lacinijské či relemarské, pane?“ nabízel sklepník.
Těšen z Norivaru, přední oriadský velmož a příbuzný knížete, vybral to druhé.
Rotolf byl zvyklý věnovat služebnictvu pozornost. Když sklepník naléval, sledoval jeho ruce. Mistru svého řemesla by se při takovém běžném úkonu neměly chvět...
Vstal. Než pan Těšen stačil zdvihnout číši k přípitku, strhl sklepníka za vlasy a smýkl s ním, až zbytek vína v konvici vyšplíchl. „Ochutnej první, příteli,“ vyzval jej tiše. „Na počest svého pána.“
Zbývající tři hosté u stolu zalapali po dechu.
Sklepník se roztřásl.
Toho večera získal Rotolf vděčnost muže, který se o pět měsíců později stane oriadským knížetem.

Závěrečná poznámka: 

Těšen z Norivaru se už kdysi v jednom mém drabble objevil. Bylo to předloni, v drabble Spolehnout se na druhé .

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Hořkosmutek

Úvodní poznámka: 

bez bodu

Opět se posuneme kousek dál na cestě Rotolfa a Yllanit.
Následuje po: http://www.sosaci.net/node/35693

Drabble: 

Jedináčci, zejména vyrůstající mezi dospělými, bývají prý rozumnější a vyspělejší. Yllanit byla. Většinou. V některých ohledech zůstávala dítětem...
Třeba to lechtání stéblem.
Samozřejmě nespal. Jen na chvíli zavřel oči, tady v Oriadu (konečně!), navíc při poledním odpočinku, si to mohl dovolit.
Tentokrát to nebylo stéblo, ale snítka hořkosmutku. Věděla vůbec, že v Oriadu se hořkosmutek dává do rakve milovaným zemřelým? Rotolf jej nesnášel. Bylinka za to nemohla, jenže od doby, kdy jako kluk ztratil maminku, pro něj byla zhmotněním bolesti.
Posadil se. „Copak?“
„Proč jedeme až do Citadinu? Kamenný dům je přece i v Berseně.“
„Tam by tě hledali nejdřív.“

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Jejíma očima

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Znala jej jako tatínkova hosta, diplomata oriadského knížete, uhlazeného, zdvořilého muže s chladnýma, šedýma očima a tmavými vlasy. Tatínka převyšoval víc než o hlavu, jeho výšku ještě podtrhovala štíhlá postava. Nosil strohý oděv bez ozdob, k osobě urozeného původu, natož knížecímu vyslanci, se skoro nehodil. Byl pravým opakem lacinijských rytířů.
Pak ji zachránil z hořícího domu. Slíbil, že se o ni postará a odveze ji do bezpečí. Zabil kvůli ní dva muže (ano, věděla i o tom druhém, který je chtěl přepadnout v noci).
„Kdo jsi doopravdy?“ zeptá se ho později.
Je to první otázka, na niž jí Rotolf neodpoví.

Závěrečná poznámka: 

Z Rotolfova pohledu by se nepochybně mělo zakázat jakékoli téma týkající se jeho osoby.

Stránky

-A A +A