Autorův výběr 2015

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Kočka z Rhíminee

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přemýšlela jsem, které z těch 34 je nejlepší. Měla jsem pár opravdu dobrých chvilek, kdy se mi téma i styl slily v něco pěkného. Ale ve výsledku je tahle, ke které mám nejvřelejší vztah, protože tenhle svět je něco naprosto úžasného.

Drabble: 

Strach byl jedním z důvodů, proč Alec nenáviděl, když Seregil vyrazil na noční akci sám. Zbývalo jenom doufat, že jsou to zbytečné obavy a ne ozvy partnerského pouta, které se Seregilem sdíleli. Nakonec v teple krbu na chvíli usnul. Když se probudil, venku už se o slovo hlásilo ranní šero a Seregil se právě protahoval oknem.
Alecovi stačil jediný pohled, aby věděl, že tentokrát to bylo o fous.
„Kočka z Rhíminee dostala výprask?“
Seregil se ušklíbl místo odpovědi a nechal se zabalit do přikrývky. Spokojeně přimhouřil oči, když mu Alec zabořil nos do vlasů a pohladil ho po rozbitých zádech.

Obrázek uživatele Blanca

The truth about heroes

Úvodní poznámka: 

Letos mi můj vlastní originální fandom stávkoval a nemám pocit, že bych v něm vytvořila něco extra. Takže jsem nakonec vybrala takové trochu "crack" (čti *šílené*) drabble, které mi prostě vlezlo do hlavy a nechtělo pryč, dokud jsem ho nenapsala. A myslím, že trochu trpělo nedostatkem pozornosti (vřele doufám že nikoli kvůli neznámému fandomu). Nechť žije muzikál.

Drabble: 

Bunch of thugs idling around.
Eggsy enters.
Ducks a hit from the nearest thug.
"Parkour" sequence ensues.

Eggsy:
One jump ahead of the slow pokes
One skip ahead of my doom
Next time gonna use a nom de plume
One jump ahead of the hitmen
One hit ahead of the flock
I think I'll take a stroll around the block...

Enter Harry, fighting off the thugs.

Harry: Your father would be so disappointed.

Eggsy wants to react but:

Harry:
I can show you the world,
fighting, pretending, splendid,
tell me Eggsy now when did you
last put your life on line?

Exit Harry and Eggsy, scene change - bootcamp.

Merlin:
You're a spineless, pale, pathetic lot,
and you haven't got a clue.
Somehow I'll make a man, out of you!

Roxy clears throat.

Merlin:
Be a man! You must be swift as a coursing river...

Boys fail in quests. Roxy tries to interrupt Merlin's song, repeatedly. No success. Pointing a gun at pug... shoots a thug appearing behind Eggsy instead.

smirking Roxy:
Why keep on assuming
Men will save the day
I can be the hero
And do it my own way!

I'm who I am,
I don't need a man!

Závěrečná poznámka: 

Pokud byste si náhodou chtěli zazpívat s nimi:
Eggsy se učil "One jump ahead" od Alladina.
Harry si hraje na prince a láká Eggsyho na "Whole new world" z téže disneyovky.
Merlin slibuje "I'll make a man out of you" z Mulan.
Roxy zpívá parodickou "I don't need a man", resp. Frozen - the musical.

Obrázek uživatele Iantouch

Quende

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vybíral jsem dlouho. Nakonec jsem se rozhodl pro tohle.
Učím se ten jazyk, nebo si na něj možná jen vzpomínám, kdoví...
Jednou v něm budu psát písně. A příběhy.

Drabble: 

Procházel jsem zahradami. Měsíční svit zaléval cesty a stříbřil koberce trávy.
Náhle jsem zaslechl píseň. Slovům jsem rozuměl sotva způli. Mou rodnou řečí byla sindarština. Otec by matku zabil, kdyby zjistil, že mě učí jazyku Noldor.

Isil unútië
ar i eleni,
endessë lómiva,
i lúmë autëa
erinqua caitanyë.

Dostihl jsem muže, jemuž patřil hlas, a zřejmě ho překvapil otázkou: „O čem zpíváš?“
„Mohu to přeložit, princi,“ řekl a začal recitovat.

Thinnant Ithil,
ar giliath…

„Ne!“ zastavil jsem ho. „Nenič tu píseň. Je nádherná.“
„Říkal jsi, že chceš vědět, o čem je…“
„Ano,“ odvětil jsem. „A proto se musím naučit quenye.“

Obrázek uživatele Smrtijedka

Láska s vůní tabáku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když jsem se probírala svými drabble, přišla jsem na to, že to letos bylo docela fajn. Napsala jsem asi jenom dva tři kusy, které bych označila za BJB, a dalším jsem se bránila prostým nepsaním. V tom tedy hrálo roli i vyčerpání ke konci. Sem jsem chtěla původně dát nějaké drabble, které se mi zdálo nedoceněné, ale nakonec jsem se dala cestou největšího citového vztahu ;). Tohle drabblátko čekalo na svůj zrod dlouho a letos jsem ho konečně stvořila. Mám ho strašně ráda a myslím, že si opětovné čtení zaslouží.

Drabble: 

Poprvé spolu o samotě byli u popelníku na dvoře. Pokoušel se o konverzaci, to ještě netušil, že si na řeči u cigarety nepotrpí.
Od té doby se v oblaku kouře setkávali pravidelně a prohodili sotva dvacet slov. To na místě činu měl řečí spoustu. Obvykle předstíral, že je nestíhá sledovat. Věděl, jak mu to dělá dobře.
Mlčení s ním nakonec miloval nejvíc. Slova byla proměnnou, kterou bylo potřeba odstranit. Jejich první polibek se obešel bez komentářů. Ten poslední byl až příliš zatížený výčitkami.
Když si vzájemně předvedli nikotinové náplasti, připadal si jako idiot. A pochopil, že je definitivně po všem.

Závěrečná poznámka: 

Sherlock/Lestrade! Yay!

Obrázek uživatele Macalaurë

Závěrečná znělka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vybral jsem tenhle sonet, protože to neni blbina, co bych napsal za pět minut v tramvaji, ale skutečná báseň.
Na téma: Ten, co nic nenapsal.

Drabble: 

Smích, čím víc hlasitý, víc smutku ukrývá,
veršíky veselé jak štít jsou pro duši,
co v sobě bolest má, trním se odívá,
zlámaná na kusy, nikdo to netuší.

Písničky rozmarné závoj jsou pro hříchy,
skrývá se za nimi postava vrahova,
přesto v nich ulpěl snad tklivý pláč, potichý
a slzy děcka, co nemá už domova.

Vzpomínky na mládí páří se s bolestí,
do srdce bodají dýky a jehlice,
již dávno prodal jsem své právo na štěstí,
požár plál, tekla krev ve svitu Měsíce.

V žití mém není sen, co snil bych víc,
než být zpět tím chlapcem, co nenapsal nic.

Obrázek uživatele KattyV

Projekt pro Hermionu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Opravdu jsem nevěděla, co vybrat. Ale nakonec jsem vybrala tento kousek. Hlavně proto, že vyjadřuje mé niterné přesvědčení, že magii můžeme objevit sami v sobě. Už jen ta, co proudí mezi přáteli stojí za to.

Bylo napsáno na téma: Neznámé hranice a zamýšlela jsem se nad hranicemi mezi mudly a kouzelníky.

Drabble: 

Harry se váhavě obrátil na svou kamarádku.
„Hermiono, jak se vlastně rozezná mudla od motáka a moták od kouzelníka? Kde jsou hranice mezi nimi?“
Hermioně se rozzářily oči. Co může být krásnějšího než nový projekt? Ponořila se do knihovny, vršila jednu tlustou bichli na druhou, pergameny pokrývala nekonečnou řadou složitých výpočtů.
Po několika měsících výzkumů konečně dospěla k závěru. Výsledek úhledně přepsala na vyhlazený kousek pergamenu a vítězně ho předala Harrymu. Ten s překvapením četl dvě krátká slova.

HRANICE NEZNÁMÉ

Zklamaně na ni pohlédl.
„A to je všechno?“
„No to přece znamená, že mudlové vlastně neexistují,“ přetlumočila mu svá slova.

Závěrečná poznámka: 

Jak na to Hermiona přišla? Zkusme se nad problémem mudlů a kouzelníků zamyslet. Každý máme dva rodiče, čtyři prarodiče, osm praprarodičů... v každé generaci se počet našich předků zdvojnásobí. Pokud si řekneme, že na jedno století připadnou přibližně čtyři generace, snadno spočítáme, že třeba před osmi sty lety jsme měli dvě na třicátou druhou předků. Což je 4 294 967 296. Ale tolik lidí v době Zlaté buly sicilské nežilo. Takže jak je to? Nejspíš tak, že se jednotlivé linie splétají a rozplétají a znovu a znovu se setkávají.
I tak si můžeme říct, že jsme si vlastně všichni příbuzní. Všichni máme kdesi v hloubce našich předků Karla IV. a Alexandra Velikého. Proto všichni mudlové mají mezi svými předky kouzelníky a všichni kouzelníci mudly.
K témuž výsledku dospěla Hermiona. Magie je jen nadání, podobně jako hudební sluch. Někdo ho má více, někdo méně. A výše tohoto nadání se určuje obtížně. Je příjemné vědět, že každý v sobě můžeme najít alespoň malý kousek magie.

Obrázek uživatele Rebelka

Jak dělali chlupaté knedlíky

Úvodní poznámka: 

Letos jsem dlouho váhala, co sem zařadit. Nakonec jsem si pomohla, vyloučila všechny svá drabblata, která už jsou v jiných květnových výběrech, a zbylo mi tohle.
A vážně myslím, že je to kanonické :).

Drabble: 

„Uděláme si ty nejchlupatější knedlíky, co jste viděli,“ rozhodne Pipi a hned dodá: „Tomíku, skoč do sklepa pro povidla!“
Tomy se zachvěje. Vchod do sklepa vily Vilekuly se na něj zubí jako tlama příšery.
Tři schody, nohy přestávají poslouchat a potom jej spolkne tma. Zavařovací sklenice zírají jako obrovské lesklé oči, cosi šustí – blízko, příliš blízko. Tomy téměř nedýchá, popadne povidla a vyběhne ven.

Večer, až Tomy s Anikou odejdou, naloží Pipi na talířek tři chlupaté knedlíky a bosá v pyžamu vklouzne do sklepa. Talířek položí na zem.
„Dík, žes ho nepolekal,“ špitne.
Kolem nohy se jí láskyplně ovine chapadlo.

Závěrečná poznámka: 

Bylo to na téma: Tam ve tmě

Obrázek uživatele Tenny

Nikomu to neříkej

Úvodní poznámka: 

Tenhle rok se mi poměrně zadařil, takže jsem měla nesmírné těžkosti vybrat nějaké nejlepší drabble. Jsem pyšná prakticky na všechny, i na těch pár hloupých BJB napsaných s hlavou málem ve klávesnici.

Toto drabble nepovažuji za to nejlepší, které jsem stvořila. Přijde mi ale, že je svým způsobem nejdůležitější. Protože věci, které jsou popsané v drabbleti, se opravdu dějí. Protože o nich nikdo nemluví. Protože mi lidé nevěří, když to zmiňuji.
Protože se s tím musí něco udělat.
Snad mi tedy vážení čtenáři odpustíte, že končím na smutnou notu...

Drabble bylo napsané na téma č. 7 - Pssst a obsahuje věci, které mohou někoho rozrušit.

Drabble: 

Ostatní se nad ním rozplývali, jak je ochotný a obětavý, že se o ní stará. Jenom ona věděla, co se děje za dveřmi jejich bytu.
"Radši bys měla držet hubu," řekl jí. "Beze mě se o tebe nikdo nepostará."

***

Ptali se jí, jestli je něco v nepořádku, ale ona jenom kroutila hlavou. "Nerozumím, jsem neslyšící," ukazovala. Stál za ní s prstem na rtech.

***

Necítila ho, stejně jako necítila své nohy. Cítila ale hořké ponížení. Když ho nechám, možná mi pak vrátí vozík...

***

Měla tělo ženy, ale mysl dítěte.
Než se jí začal dotýkat, řekl jí: "Psst, bude to naše tajemství."

Závěrečná poznámka: 

80% žen s postižením ve svém životě zažije sexuální násilí.

http://www.bflnyc.org/about-us/domestic-violence-disability/

Obrázek uživatele Profesor

Kočka na Superze

Úvodní poznámka: 

Vybrat letošní nej drabble byl docela boj, profesor von Drak i Magdalena Vytačková by si umístění zasloužili oba. (Omlouvám se za autorskou nekritičnost;-)
Nakonec jsem zvolila toto drabble. Protože ono se stalo. Ta lavička opravdu existuje. I ta kočka tam byla. I ty mé úvahy. Proto je pro mne tohle drabble velmi důležité.

Drabble: 

Bylo pondělí odpoledne a my se nacházeli na kopci Superga nad Turínem. Seděli jsme na lavičce za bazilikou v příjemném stinném hájku. Já mluvila, můj společník naslouchal, sbíral slova, kterými by mi mohl poradit.
Ta černá kočka předcházela plácek před námi. Příliš pozornosti jsme jí nevěnovali. Vím jen, že měla roztomilou velkou hlavu, asi ještě nebyla moc stará. Hlavou mi problesklo dnešní téma. Napadlo mě, že don Bosco, když byl malý, asi kočku neměl. Jeho maminka rozhodně neměla automatku. Takže u Bosců se kočky nejspíš nepraly.
Ani já jsem ještě kočku nevyprala. Vůni vyprané kočky tedy neznám. Naštěstí, říkám si.

Obrázek uživatele Tora

Druhá šance

Úvodní poznámka: 

Výběr byl víceméně jednoznačný. U mně to pro letošek vyhrál Macek. Kocourek, který přestál těžkou operaci a který, podle zpráv, co dostávám, si užívá život každý den tak, jak si jeho majitelka před pár měsíci ještě nedokázala ani představit. Děkuji Ti, Evo, žes to nevzdala a žes to všechno vydržela. Nebylo to lehké ani pro tebe, ani pro něho. Užívejte si jaro a léto a příští jaro a další a další... Vždyť důležité je, že Macík žije. Že nemá nohu? No a?

Drabble: 

„Pojď sem,“ hladí kocourka, zajímá ji hlavně jeho levá přední noha. Strne. Žaludek jí sevře ledová ruka.

„Je tam nádor, tlakem zlomil kost, vidíte, ta boule tady v podpaží. Máte dvě možnosti – buď kompletní amputace nohy včetně lopatky, nebo…“ slova se vytratí do vzduchu.

Laská tu nádhernou srst. Jak se rozhodnout, co udělat? Další dny chodí jak tělo bez duše, v očích slzy a v žaludku kamení pokaždé, když zahlédne pokulhávajícího zrzounka.

„Odoperovat,“ vyřkne za týden.
Tři měsíce náročné léčby, tři měsíce strachu z recidivy. Kontrolní testy – negativní. Obrovská úleva.

Na zahradě se znovu učí lézt na strom třínohý kocourek.

Obrázek uživatele Saphira

Den žní

Úvodní poznámka: 

Kritérium při výběru drabblu bylo jednoduché - musí to být Vincent. Mám ráda své trekové drabbly a chtěla jsem vybrat i jedno z nich, ale Vincent nakonec vyhrál. Zaslouží si to.
Komu se drabble líbí, nechť klikne na Vincentův fandom :)

Pšeničné pole se sekáčem a sluncem

Drabble: 

Vzduch je prosycen létem, horkem pulzuje vůně žní. Pole se chvějí záplavou zlaté, pod svitem žlutého slunce vypadá azurová obloha bez jediného mráčku skoro až zeleně. V dálce se modrají hory a pod nimi ve stínu odpočívají travnaté kopce, ve kterých jsou rozeseta hospodářská stavení.
Je čas první sklizně. Všechno tepe horečnatým životem a jako by se to odráželo v energických pohybech sekáče, který srpem seká obilí.
Vincent je obrazem před sebou naprosto omámen. Pulzující výjev v něm roznítí zápal, který ho nutí malovat. Pracuje bez přestávky až do večera. Slunce už zapadá za obzorem, když pomalu skládá malířský stojan.

Obrázek uživatele Scully

Dětský sen

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Musím říct, že letos si mé identity rozdělily zveřejňování drabblů tak, že u té druhé zůstaly ty lepší, takže výběr byl těžký. Nakonec jsem se rozhodla pro Billyho, protože to byl velmi impulsivní nápad a jsem ráda, že jsem se ho hned chopila. Navíc je to téma, které je mi velmi blízké.

Drabble: 

„Co to doprdele je?“ Billyho otec vytáhl z vaku na cvičení bílé legíny.
Chlapec se zachvěl. „To je na cvičení.“
„Jak jako na cvičení? Dyť na box nosíš tepláky! Kde se to tam zatraceně vzalo?“
Billy si povzdechl. Pravda bude muset vyjít na světlo. „Ty nejsou na box. Cvičím v nich na hodinách baletu.“
„Baletu?! Seš snad nějaká debilní buzna, že chodíš na balet? To přestane, rozumíš? Budeš boxovat jako správnej chlap.“ Otec s ním zatřásl.
Po tváři Billymu steklo několik slz. Tiše přikývl.
Napříště úbor na balet lépe schoval. Nenáviděl násilnický box. Nikdy na svoje lekce tance nepřestal chodit.

Závěrečná poznámka: 

Napsáno na téma Tepláky a legíny.

Obrázek uživatele se.id

Jak psal a nedopsal

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já vím, že tenhle fandom leze minimálně dvěma lidem na nervy (i když minimálně jeden už přivykl :-)), ale mně se tak dobře píší! V depresi, při únavě, nedostatku času, kluci mě vždycky zachrání.
Tak za všechna drbblata to poslední.

Drabble: 

Už jsme o tom mluvili ale já se tenkrát vykroutil. Měl jsem říct jasně, hned

Chtěl bych ti povědět, že nikdy s nikým

Je mi jedno, co si budou myslet příbuzní a máme prášky

S tebou se cítím tak

Na psaní jsem nikdy moc nebyl nevím jak vyjádřit

Ne, to tedy nevím, bouchl pěstí do stolu, to je k zbláznění, praštil do tlačítka DELETE, vydupal do bytu v patře, vrazil do obývacího pokoje, v televizi běžel hokej, naši zrovna dali gól, hrála hudba, fanoušci ječeli jako šílení, ale on se nedal odradit, nadechl se a zařval, Horáčku, vezmeš si mě?

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Faob

Předsevzetí, popichovači a rána

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

...aneb jeden samožerbuch. Vybíralo se mi těžce, ale toto havraně od mala trochu odstrčené, přitom romantického založení. Předhlédnutí drsňáci to sice ve světě, kde už čtou hlavně vrány, nebudou mít nejlehčí, ale snad se prosadí nějak jinak.

Drabble: 

„Bez změny beznaděj,“ houklo pivo po pravici.
„Pravdu díš,“ mžoural, „fakt že jo! Ráno jí všechno vytmavim.“
„Tos říkal už včera,“ zahučel fernet.
„Tento-tentokrát je to jiný…! Ráno!“
„Co to kecáš, voe…“ probral se mokročtvrťácký kámo. „Jaký rááno? Noc je ještě mladá…!“

„To už bych si nenechala líbit!“
„Já nevím…“
„Jaký nevim?! Do latě s nim, jestli se mu něco nezdá, ať táhne!“ popichovala další.

Když přišel, spala. Chvíli na ni hleděl.
„Do háje, ty seš tak krásná!“

Prostřel, vypravil děti. Po ránu její pleť ještě hebčí.
K vajíčku nahniličko a rajčatům sypaným kozím sýrem přikusovala topinku.
„Děkuji za snídani.“

Závěrečná poznámka: 

Téma bylo "Naděje umírá ráno".

Obrázek uživatele Aries

Po půlnoci

Úvodní poznámka: 

Nejdřív jsem si říkala, že vlastně nevím, co bych sem dala, ale nakonec myslím, že tohle sice není nic světoborného, ale svým způsobem je to reprezentativní, protože se tam Lada potkala s Evženem. Tak to bude pro Arengil ;)

Drabble: 

Lada počtvrté netrpělivě zabušila na odřené dveře.
Konečně se otevřely a teprve v tu chvíli jí došlo, že návštěva po půlnoci přichází velmi nevhod.
Evžen Vulpes se tvářil tak, že slabší povaha by okamžitě vzala nohy na ramena.
Lada se odradit nenechala.
„Fakt to spěchá.“
„Hoří?“ zavrčel, ale pustil ji dovnitř. Křísnutím rozsvítil lampu.
„Jetřich Pohorský,“ vychrlila.
Okamžitě ztuhl. Rozmrzelost vystřídala soustředěná ostražitost.
Dovtípila se hned, že je na správné adrese. Ačkoliv jí však už dvakrát pomohl, tentokrát to snadné nebude.
Chce-li zjistit co nejvíc, ale prozradit co nejméně, musí našlapovat zlehýnka. Po špetkách naklánět rameno vah na svou stranu.

Závěrečná poznámka: 

bylo to na téma Nohy na ramenou

Obrázek uživatele Skřítě

Za vůni fialek hlavu dát na špalek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Prostě proto, že takhle to mělo vypadat celý měsíc :-)

Drabble: 

Když jsem smolil svoji sočku,
omylem jsem vypral kočku.
Svěřen byl mi tehdy úkol hlídat malé koťátko,
má dívka šla na nákupy, tvrdila, že nakrátko.
Mikrovlnka nepomohla, kočka byla v pánu,
nevinu jsem neobhájil, vzdor skvělému plánu.
Vyčetl jsem přítelkyni, že byla pryč hodinu,
plísnila mě, že jsem vrahoun, lapila mě při činu.
Marně jsem jí vysvětloval, že tam číča vlezla sama,
že v nebíčku je šťastnější, s fešáckýma kocourama.
Ženy nikdy nepochopím - jinotaje, vytáčky,
tehdy Máňa prohlásila, že mi dává kopačky.
Fotbalu jsem neholdoval, dodnes mi to není jasné,
proč mi na to pověděla, nad cynismem mým, že žasne.

Obrázek uživatele Rya

Hasen

Úvodní poznámka: 

Celý den přemýšlím, k jakému drabbleti mám silný citový vztah, a už to mám! Nejsilnější vztah mám k Rakasi. Před začátkem DMD jsem si dala osobní výzvu, že napíšu ucelený příběh vyprávěný z úhlu různých postav, a mám radost, že se to povedlo. A nesměle i nepokrytě doufám, že se třeba najde někdo, kdo půjde dál a přečte si to celé.
Tohle drabble ovšem není hezké, ani trochu. Jenomže víte, jak to chodí v pohádkách - nejhorší věci se stanou na začátku, a potom...
První drabble bylo psáno na téma Proměnná.

Drabble: 

Dali jsme jí jméno Lahúda, Ptáče. Od rána do soumraku zněl dům jejím jasným hláskem.

Ženská jako ženská. Malá nebo velká. Jestli ti to vadí, chrapoune, nech příště doma starší dceru.

Byli tři. Když jsme přišli z pole, právě odjížděli. Smáli se. Lahúda ležela na podlaze, tichá, s vytřeštěnýma očima.

Malá nebo velká. Ženská jako ženská. Však se jí nic nestalo.

Lahúda už nezpívá. Ani nemluví.

Chceš si stěžovat na urozené pány, sedláku?

Starostovy oči jsou studené. Nepomůže.

Ženská jako ženská. Měli si vybrat jinou.
Jsem sedlák, ne bojovník. Zabil jsem je zbaběle. Ve spánku.
Ten den bylo Lahúdě sedm.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování: Mariela

Obrázek uživatele Arengil

Kříž s kocourem

Úvodní poznámka: 

Když už jsem u těch koček... :)

Drabble: 

"Máte? To jsem rád. Nemohl jsem ho nikde najít."

"Válel se na prádelníku, pane řediteli."

"Dobře, dobře. Teď mi ho podržte, ano?"

"Jistě, pane."

"Tááák, ještě trošku výš... tam - to je přesně ono," zavrtěl se Kukaň a spustil svrchní hábit k zemi.

"Hřeje?"

"A jak!"

"Takže nemám budit vašeho léčitele...?" ujistil se sekretář.

"Ne, ne, ne! Kocour mi úplně postačí, děkuji vám."

"Nechal jsem vám ho vyprat. ...S odpuštěním, hrozně páchl," troufl si Šašecí.

"Jste laskav," odpověděl škrobeně ředitel, "ale už se nezdržujte..."

"...konvalinkovým mýdlem," dodal Olién Šašecí ještě ve dveřích, než ho ředitel, přes své stižení ischiasem, trefil pantoflí.

Závěrečná poznámka: 

Možná to není to nejlepší, co se mi letos urodilo v hlavě, ale citová vazba by tam byla.

Loučík. :)

Obrázek uživatele Terda

Vítězové a poražení

Úvodní poznámka: 

Deset nej vložím jen co se mi podaří vymyslet nějaké pěkné kritérium výběru. ;)

Drabble: 

„Stáhněte vlajku,“ zavelela Frances bezbarvým hlasem.
Palba znaveně utichla za odevzdaného vrzání kladek. Překročila padlý stěžeň a zvolna se vydala vstříc svému protivníkovi.

„Pane, musím vás požádat, abyste mi odevzdal svůj meč,“ pronesl konverzačním tónem snědý muž, jakoby se setkali někde v krčmě a ne na palubě pokryté vrstvou zakrváceného písku. Stiskla rty. Ještě před chvílí by ji bez váhání zabil. A ona jeho. Se sebezapřením mu podala jílec své šavle.
„Bojovali jste statečně. Bylo mi ctí mít vás za protivníka.“
„Zdvořilosti si strčte za klobouk, pane, a radši přejděte k věci. O co vám jde?“
Ona se přetvařovat nedokázala.

Závěrečná poznámka: 

Nemyslím si, že by tohle byla ta nejpovedenější stoslůvka, ani mi nedala nejvíc práce, ale přesto ji mám svým způsobem nejradši. Jednak protože pořád (možná naivně) věřím, že existují lidé, kteří dodržují zásady. Druhak kvůli Girardovi, který byl původně zamýšlen jako záporňák, ale sotva jsem ho dostala do příběhu, tak si postavil hlavu a krapet se mi zvrhl.

Obrázek uživatele Lady Vader

Zrůdy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Fandomový cross over Hannibal Lecter.

Drabble: 

Palpatinovo vyprávění o smrti Mistra Darth Plagueise, vzalo Anakinovi dech.
Pochopil, kdo vraždil.
Ovšem kancléř měl dnes sdílnou náladu.
„Jediové ti o něm nikdy nevyprávěli, že? Právě tak ti nebudou vyprávět příběh Hannibala Lectera.“
Už jméno samo – kdo ví proč – přivodilo Anakinovi třesavku.
„Pocházel z jiné Galaxie,“ pokračoval Palpatin. „Geniální zrůda. Jejich jazyk pro něj neměl výraz. Esence Temnoty. Ty, jimiž opovrhoval, snědl.“
Nepřítomně se zasnil: „Nechal jsem ho přivézt. Brzy se rozkoukal. Myslel, že jeho mozek předčí můj. Začal mnou opovrhovat.“
Anakin těžce polkl: „A dál?“
Ale Palpatin jen podvědomě mlaskl. Nemohl riskovat, že se Anakin v opeře pozvrací.

Obrázek uživatele Lady Aludnev

Pálení Slamněného vdovce

Úvodní poznámka: 

Protože jako jediné obsahuje originální nápad, na který jsem pyšná.

Drabble: 

Na malém náměstí lehce povlával ve větru panák vycpaný senem. Všichni vesničané se přišli podívat na každoroční pálení Slaměného vdovce. Každé dítě dostalo od rodičů trochu sena a pak všechny společně vyrobily přibližnou postavu muže. Tradovalo se několik historek o tom, jak tradice vznikla. Třeba ta o muži, který zabil svou ženu i děti, nebo o bezcitném knížeti, kterého si vzal Ďábel. Ona měla nejradši tu o ohnivém skřítkovi, který se zamiloval do lidské dívky, a když po letech zemřela, byl tohle jediný způsob, jak se zase vrátit domů. Hranice vzplanula a na okamžik se mezi plameny zatřepotal lehký úsměv.

Obrázek uživatele Doktor

Démon a flétna

Úvodní poznámka: 

Protože mi dalo nejvíc práce. A protože když si ho čtu znova, tak jsem rád, že jsem to nevzdal.
Vychází ze stejnojmenného příběhu ze sbírky Šedé stíny (UY 13).
Napsáno na téma Ten kouzelný zpěv.

Drabble: 

Oběti umíraly vždy za zvuku flétny. Nikdo nepochyboval, že flétnista je vrah.
Když se nocí rozlehl ten kouzelný tón, vydal jsem se za ním, připraven vraha najít a potrestat.
Žena skrčená v temném koutku byla úplně zticha. Nevěnoval jsem jí žádnou pozornost.
Dokud se nezměnila v démona a nezaútočila na mě.
Flétnistou byl štíhlý muž s bílými vlasy. Žena, zaujatá bojem se mnou, si ho všimla příliš pozdě. Až když odtrhl nástroj od rtů a vrazil jí ho do srdce.
Sladký zpěv flétny byl tím jediným, co milovala, dokud byla člověkem.
A tím posledním, co slyšela na cestě do nicoty.

Obrázek uživatele Rya

Hasen

Úvodní poznámka: 

Celý den přemýšlím, k jakému drabbleti mám silný citový vztah, a už to mám! Nejsilnější vztah mám k Rakasi. Před začátkem DMD jsem si dala osobní výzvu, že napíšu ucelený příběh vyprávěný z úhlu různých postav, a mám radost, že se to povedlo. A nesměle i nepokrytě doufám, že se třeba najde někdo, kdo půjde dál a přečte si to celé.
Tohle drabble ovšem není hezké, ani trochu. Jenomže víte, jak to chodí v pohádkách - nejhorší věci se stanou na začátku, a potom...
První drabble bylo psáno na téma Proměnná.

Drabble: 

Dali jsme jí jméno Lahúda, Ptáče. Od rána do soumraku zněl dům jejím jasným hláskem.

Ženská jako ženská. Malá nebo velká. Jestli ti to vadí, chrapoune, nech příště doma starší dceru.

Byli tři. Když jsme přišli z pole, právě odjížděli. Smáli se. Lahúda ležela na podlaze, tichá, s vytřeštěnýma očima.

Malá nebo velká. Ženská jako ženská. Však se jí nic nestalo.

Lahúda už nezpívá. Ani nemluví.

Chceš si stěžovat na urozené pány, sedláku?

Starostovy oči jsou studené. Nepomůže.

Ženská jako ženská. Měli si vybrat jinou.
Jsem sedlák, ne bojovník. Zabil jsem je zbaběle. Ve spánku.
Ten den bylo Lahúdě sedm.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování: Mariela

Stránky

-A A +A