Paní Muirová – Lucy – byla zvláštní žena. Odvážná, silná a přesto tak půvabná. On diktoval své námořnické historky a ona pilně zapisovala. On byl totiž už mrtvý. Lépe řečeno duch.
Paní Muirovou – Lucy – naprosto miloval. A co hůře – ona milovala jeho.
Nakonec mu zbyla jen jediná možnost. Paní Muirová na něj musí zapomenout a žít opravdový plnohodnotný život. Naštěstí to – jakožto duch – mohl zařídit.
Lucy. Zdál se ti sen. Ale tu knihu jsi napsala jen ty sama.
Ve spaní se zachvěla. Zapomněla.
On zapomenout nemohl. Jenže paní Muirová musí žít mezi živými.
Věděl, že jednou – za spoustu let – zase budou spolu.