Zaklínač

Obrázek uživatele Annie

Šotci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na předchozí drabble.http://sosaci.net/node/40219 Možná budu psát jen Zaklínače, ale uvidím.

Drabble: 

Geralt dostal zaplaceno, sbalil všechny své věci, vyhoupl se na Klepnu a vydal se dál. Po cestě na zaklínače pořád pokřikoval Marigold o tom, že mu složí baladu. Už mu to začínalo lézt na nervy.

„Marigolde, počkej tady.“ Geralt předal uzdičku bardovi a vyšel do pustého lesa. Došly mu lektvary a musel si natrhat přísady, a zrovna jeli kolem louky, kterou moc dobře znal. Začal sbírat, když tu najednou slyší výskání.

„Mrk, smrk! Mrk, smrk!“ přibližovalo se to k němu. Byl to šotek. Postupně přicházeli další a další. Stovky, tisíce. Obklíčili ho. Moc pozdě Marigold slyší Geraltovo volání o pomoc..

Závěrečná poznámka: 

Tak co myslíte, že se Geraltovi stane?

Obrázek uživatele Tlegy

Přichází Marigold

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokračování příběhu http://sosaci.net/node/40131

Drabble: 

Ve vřavě v hostinci zapadlo hlučné otevření dveří.

„Kde je ten hrdina, co příšerám usekává ty jejich sosáky, náš nebojácný zabiják nestvůr?“

„Marigolde, já tě… co ty tady pohledáváš?“

„Tři dny už koně štvu abych tě dohnal! Co to máš se sebou za krasavici, Geralte?“ ptá se Marigold, přisedaje k dívčině s rukou nataženou k jejímu útlému pasu ve snaze ji obejmout.

Rychle, rychleji než lasička se Elzee odsunula. Marigold zavrávoral, spěch a rychlost zapůsobily, a už se válí jako pytel pod stolem.

„Co to tam sosáš, sosáku? Pivo máš tady na stole, vylez!“

„Ta je rychlá,“ ulevil si Marigold.

Závěrečná poznámka: 

Tak už někdo poznává kdo je Elzee?
Správný tip bude oceněn lahvičnou babiččina pečeného čaje vlastní výroby.

Obrázek uživatele Cwelf

Ilustrované DMD 2

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní
Zaklínačské driáky nemusí být jen ty toxické patoky, na které si Geralt trhá kytičky. Na kuráž úplně postačí pososat takovou slivovici… hruškovici… meruňkovici… jednou, dvakrát…kam sem to… kde sem to byl.. ah! No a tak se na ně musí! Potvory…

Závěrečná poznámka: 

What is stínování...

Obrázek uživatele Annie

Popínavé květy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já se modlím, abych správně vystihla styl psaní pana Sapkowskeho..

Drabble: 

„Tak se podíváme na ty jejich sosáky.“ Geralt si s sebou vzal meč a trubadúrovi pokynul, aby zůstal ve vesnici. O těchto tvorech už slyšel ledacos. Polovina těch rčení však ani nebyla pravda. Třeba to, že nejradši vysává krev z malých holčiček.
Konečně dorazil na ono místo. Byla to křovina velice podobná popínavým růžím. Ale květy byly úplně seschlé.
„Myslím, že tu opravdu je.“ Prodral se neznámými květy a pak ho uviděl. Byl to docela obyčejný Přeskovec, snad kromě jedné drobnosti. Měl tři metry. Geralt se zaradoval, a za chvíli odcházel celý pokrytý krví zpět do vesnice. Pro svoji odměnu.

Závěrečná poznámka: 

Přeskovec je zcela normální motýl(který v realitě neexistuje), který se dorůstá normální velikosti. Takovýchto případů bylo jen pár.

Obrázek uživatele Scully

Společník

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když nevíte coby... Marigold téma zachrání :)))

Drabble: 

„Elixíry jsem doplnil,“ řekl Geralt a utáhl si zapínání na kazajce.
„A musíš jít?“ zeptal se ho poněkud roztřesený Marigold. „Pamatuješ přece, jak to bylo s tou poslední strigou, že?“
Zaklínač si básníkovy rostoucí paniky nevšímal. „Tahle není tak zákeřná. A ty se mnou nejdeš, tak co se staráš?“ zeptal se Geralt, ale Marigolda to neuklidnilo.
Regis, dosud potulující se opodál, se nečekaně zjevil za bardovým ramenem. Tomu přejel mráz po zádech.
„Ještě štěstí, že ho budeš doprovázet,“ řekl úlevně.
Regis vycenil špičáky. „Kdepak, Marigolde, zůstanu tu s tebou a budu ti dělat společnost.“
Marigold vypadal, že na místě zcepeněl.

Obrázek uživatele Tlegy

V hospodě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokračujeme v započatém příběhu. http://sosaci.net/node/39997

Drabble: 

„Zachovejte paniku, klidně se dál rozčilujte, hádejte, ale můžu vám opravdu říct: žádný ghůl tu není." Se skupinkou vesničanů v šenku hospůdky to ani nehnulo. Už jim to Geralt se starostou vysvětlovali počtvrté. Marně.

Pes to spral, řekl by Yarpen Zigrin, pomyslel si Geralt. S těmi nepohneme ani párem volů. Vždycky se najde nějaký chytrák, kterému zavrzala v noci okenice, zhasla na krbu svíčka nebo zdechla kráva. A za vším je ghůl. Údajný ghůl. Ach Sigride, nemohl jsi držet hubu o kolíčkách?

Podíval se na Elzee sedící tiše v rohu. Neusmívala se.
Co to děvče ví? Je všechno nakonec jinak?

Obrázek uživatele Cwelf

Ilustrované DMD 1

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

„Nesoutěžní“
(Dovolil sem si uvést vysvětlivku do svého bia)

Intro - aneb, vo čem to bude:

Když si -ne až tak- skromný bard usmyslí, že si vyzkouší zaklínačit na vlastní pěst (protože asi umění). Naštěstí mívá dost z ****** kliku (i když to bude pravděpodobně díky -skrytému- dohledu jeho opravdu nejlepšejšího kámoše - skutečného Zaklínače).

První téma (volně):
Geraltova univerzální -přátelská- rada! (Aka: Kdo uteče, vyhraje).

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že odkazy půjdou otevřít
(Zvolil sem pro vizuál knižní verzi postavy Marigolda)

Obrázek uživatele Borch

Občas se trochu pobavit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Ano, ten den jsem byl hodně zlomyslný. Ale moji přátelé mi to zajisté odpustí, ostatně, na kopci nad městečkem se někteří z nich smáli natolik, že spadli z koní.

"Bylo to hrozné, hrabě. Hrozné! Jen díky bohům nedošlo k žádnému vážnému zranění."
"Co se vlastně stalo?"
"Hrozný, obrovský, zářivý, zuřivý drak! Přelétl přes městečko a usadil se na skále. Všichni zmateně vyběhli z domů, ale drak nic. Sotva sme se trochu uklidnili, přelétl přes město znovu i kouř vypustil. A pak zase! Takhle to dělal až do večera, bylo to hrozné!"

"Bylo to nutné?"
Villentretenmerth zívl.
"I drak potřebuje zábavu."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Saphira

Otázka priorit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hurá, další ročník je tady!

Drabble: 

Cestou z Wyzimy byl básník rozmrzelý. Při zaklínačově poslední potyčce došla jeho loutna újmy a on nemohl hrát.
„Geralte, co říkáš, že bychom se zastavili v Oxenfurtu?“ zeptal se po chvíli nesnesitelného ticha.
„Proč?“
„No, já jen tak. Pozdravit pár známých a tak…“ Marigold na přítele vyčkávavě hleděl.
„Ne.“
„Ale Geralteeee,“ zakňučel bard.
„Řekl jsem ne, na blbosti nemám čas,“ zamračil se Geralt.
„Geralte, ale uvaž, že jinak je osud mého povolání nadobro ztracen!“
„A klevety tě snad spasí?“
„No dobrá,“ přiznal nakonec Marigold. „Potřebuju nové kolíky do loutny.“
„Ach tak…“ pokýval chápavě zaklínač. „V tom případě jedeme bez zastavení.“

Obrázek uživatele Tlegy

Kolíčky.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ahoj všem.
Tak pro mne na úvod hezké téma. Děkuji.

Drabble: 

„Nejsou kolíčky, Geralte, opravdu nejsou!“
„To chceš říct, že v okolí není žádná osika, ani jedna jediná?“
„Ne, není,“ odpověděl navztekaně truhlář.

„Nevidíš ty vypálené lesy kolem.... to je asi co, Geralte? Kde ji mám jako najít! A nač právě teď je budeš potřebovat? Copak je tady nějaký upír nebo ghůl? Tady, kde není téměř ani živáčka?“

„Není, ale co není může být,“ temně odvětil Geralt.
„Nevidíš ty vypálené lesy kolem, nevíš, jaká magie to způsobila? Temná, Sigride, temná, ta dělá i jiné věci, než je jen ghůl. A může to být dříve, než bys čekal. Proto potřebuji ty kolíky.“

Závěrečná poznámka: 

Těším se na duben a témata.

Obrázek uživatele Tlegy

Konej až vyslechneš.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 22. pro 22. 4. 2019. Téma: Snílek

Navazuje přímo na http://sosaci.net/node/38936

Drabble: 

Geralt mlčel. Díval se, čekal.
"Geralte, znáš mě, víš, že já lidi nezabíjím. Snad jen, když opravdu musím, to také víš. A já, zamilovala jsem se. Hloupě, mladě, naivně. Možná mě okouzlil... Byl to mág, Keren van Neold, zůstal tady po válce. Slíbil mi... dceru. A já, já ji chtěla. Snila jsem."
Geralt stále mlčel. Ani meč nesklonil. Čekal.
"Narodila se zdravá, lidská. Ale... jak říkám, záhada vesmíru. Jídlo nesmí, jen krev. A zuby, zuby nemá, podívej se sám, chceš-li. Krmím ji sama, krví zvířat, proto ty pečínky, dary chudákům. A jeho, zabila jsem ho. Člověk by neměl tolik snít."

Obrázek uživatele Tlegy

Teď už poteče krev

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na http://sosaci.net/node/38586

Doufám, že potěší ty, kteří chtěli pokračování.

Drabble: 

Dívka se přitiskla ke stromu. Lehce, pružně, jako šelma.
Stříbrný meč v rukou Geralte se zablýskl. "Ukaž děvče co se v tobě skrývá."
Jen letmý pohled na meč prozradil, že jej slyšela.
Geralt se pohnul, rychle a jako had se vymrštil vpřed a sekl. Jen koncem meče na plnou délku. Minul. Byla neuvěřitelně rychlá.
"Ne, Geralte. Ne, nech ji být." Vítr, šum křídel, metamorfóza, rychlá, téměř nepostřehnutelná.
Ta vůně jej překvapila, tu znal. Heřmánek, levandule, šalvěj. "Gudrun, to jsi ty?"
"Já, kdo jiný Geralte? Nech ji být Geralte. Není ani jako já. Je jiná, záhada vesmíru, ale nezabíjí, nikdy. Prosím."

Obrázek uživatele Tlegy

Mám peníze.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poznámka: Lehké erotično.

Možná se tohle někdy Geraltovi honilo hlavou. Možná, když....

Drabble: 

Peníze mám. Smějí se. Švitoří. Mezi ňadry. Velkými. Klepna řehtá. Ty fialkové oči. Halasy bitev? Mých nebo cizích... Usínám mezi nimi. Letím na vůni angreštu. Oko, modré jako lány chrpy. Líbá mě. Ne, dost. Ne, chci víc!
Peníze se chechtají! Krev tryská. Kola vozu se otáčí. Yen, bílá a černá. Ogaři, se mnou. Půllitry na stolech. Zaschlá krev. Růže z Shaerrawedd. Elfí ucho, na zemi, utržené.
Peníze pálí. Svědí v dlani. Marigold zpívá. O nich, o nás? Smějí se... Komu a proč? Zrzavý klín a vůně růží. Komu to zvony bijí? Yen, Yenefer? Ano jsem. S tebou. Navždy. Peníze. Nepálí.

Závěrečná poznámka: 

Snad to ten dadaismus bude splňovat.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Bard

Fandom: 
Drabble: 

„Copak to tady máme? Dva ožralové si vyrazili na noční vycházku?“ Černá Rayla se mračila na dva muže ležící ve strouze u cesty.
Geralt se potácivě postavil na nohy, neměl vůbec dobrý den. Nechal se Marigoldem přemluvit k tahu Vengerbergem a poslední co si pamatoval, bylo, jak je vyhodili z krčmy u Prasečí hlavy.
„Kapitáne…“
Avšak jeho kumpán ho předběhl: „Nevěděl jsem, že stráž zaměstnává takové krasavice. Co takhle se přesunout někam do tepla, jen ty a já. A já složím báseň o tvých očích.“
***
Geralt zacloumal zamřížovaným okénkem.
„Ještě slovo, ty tupče, a nechám tě sníst tu tvoji loutnu.“

Obrázek uživatele Tlegy

Výslech

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuji přímo na http://sosaci.net/node/38729

Drabble: 

Odchází, ale ne bez bezzubého. Tak hloupý zase nebude. Toho si vezme na výslech sebou.

Vědro vody ze studny zabírá. "Vstávej nádhero, uvidíme, o kom bude dál Marigold v baladách zpívat, že je okouzlující idiot. Já už to myslím nebudu," usmívá se Geralt s dýkou u zabijákova krku.
"Mluv, kdo tě najal? Komu vadím v tomhle kraji?"
"Nilfg, pff, fuj, pff, černí," plive krev se zuby vrahoun.
"Pravdu, chci pravdu," na špičce nože, ostřejšího než skalpel, se objeví malá, malinká kapka krve.
"Hned!"
"Nilf."
Rána, tvrdá, na nos. Lupnutí, přepážka praská, krev crčí i z nosu.
"Pravdu!"
"Rien, Rience, opravdu..."

Obrázek uživatele Tlegy

Temné zákoutí 2

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma číslo 25. pro 25. 4. 2019. Téma: Jeden na všechny

Přímo navazuje na Temné zákoutí viz. http://sosaci.net/node/38447
Poděkování těm, kteří chtěli vědět jak souboj dopadne, a já jim to tedy napsal. :-)

Drabble: 

Ťal přímo. Odrazil protivníkův meč a pokračoval dále. Svázal se s jeho mečem a udeřil. Levačkou - přímo do obličeje. Pěst ve stříbrně osázené rukavici narazila do zubů. Zuby povolily. Geralt ladně dokončil půlpiruetu a ihned znamením Ard udeřil na temné místo v rohu. Postava v zákoutí se rozpadla na tucet temných stínů a obkroužila jej.
Svinská kouzla, pomyslil si, pokračuje v ústupu, do podřepu, pryč od nepřátel. Ohnivá koule prolétla těsně nad ním.
"Igni," pronesl ledově. Postavy zaplály ohněm a ozval se příšerný jekot zasaženého. Pach spáleného masa přibyl k zubům na náměstí. Měštanský dům vzadu zaplápolal ohněm. Raději půjde.

Závěrečná poznámka: 

Do 100 slov pořídit popis boje je pro mne fakt mazec. :-)

Obrázek uživatele Elluška

Ach, ta láska

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes výjimečně nejsme ve Středozemi. Na tohle totiž nemá ani Thranduil.

Drabble: 

Dokázal hovořit tak libým šepotem, že to zalézalo pod kůži, a věděl to o sobě.
"Už jsem ti někdy řekl, jak mě fascinují tvé oči? Cítím se ztracen a bezmocný, když se na mě podíváš - tak, právě tak. Už jsem ti to někdy řekl?"
Dnes mu slova splývala z úst výjimečně hladce, sladce, medově. Svět se točil, točil se jen kolem nich dvou.
"Neřekl! Já hlupák. Tvoje oči! Ty tvoje oči jsou jako dvě slunce shlížející z výše."
Zasnil se. Na nebi tančily hvězdy.
"A tvé vlasy... Jako čerstvě padlý sníh... Ach, pověz mi něco."
"Drž už konečně hubu, Marigolde."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele galahad

Poručitel

Fandom: 
Drabble: 

Na hradě se ptal na práci. Vévoda mlčel, ale malý mužík za ním, dvorní šašek, se smíchem poručil ulovit králíka. Zaklínačův amulet poskočil. Rozběhl se do lesa, v hlavě tma.

Když se probral, držel v ruce prázdný flakón lektvaru. Před ním přežvykoval králík.
„Ten skrček!“

Jelena ulovil. Zvíře hodil k šaškovým nohám, v sobě další lektvar. Skočil na něho a umlčel roubíkem. Vévoda vřískal, stráže se po něm rozběhly. Znamení Aard vytvořilo cestu ven.

Utekl do lesa i se spoutaným šaškem.

Zabíjet nebude.

Když očarování vyprchalo, vydal šaška vévodovi. Ten se zabíjením nebude váhat, ale do toho se Geralt nestaral.

Závěrečná poznámka: 

Ach to krátenie.

Obrázek uživatele Tlegy

Setkání na kraji vesnice

Fandom: 
Drabble: 

Tu dívku nezahlédl na okraji vesnice poprvé.
Klepna jako obvykle zařehtala, naštvaně, smutně, nepříjemně a zastavila se.
"Kuš stará, mého nákladu se nebojíš a holka z vesnice tě přiměje stát? Co to do tebe vjelo? Chceš, aby o tobě Marigold baladu napsal?" láteřil Geralt.
"O staré fuchtli, která velkého zaklínače vozila, by se to jmenovalo. A mělo by to alespoň sedm slok," láteřil dále.
"Podívej se, tuhle žravuchu, co teď starostovi vezu, ta ti nevadí, kikomoru jsi radostně okousávala, ygherna jsi mi pomáhala odtáhnout. A teď tohle?"
A Geralt vykročil směrem k dívce. Medailon zavibroval. Geralt tasil, automaticky. Já hlupák!

Závěrečná poznámka: 

žravucha - šupinatá bestie, připomínající kládu, čelisti má jako pily
kikimora - hmyzojidní příšera žijící pod zemí nebo v močálech
yghern - gigantická stonožka

Obrázek uživatele Tlegy

Temné zákoutí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle téma si prostě o Geralta říkalo.

Drabble: 

"Teď si to Geralte vyřídíme. Jen ty a já, mezi čtyřma očima. Pěkně na meče, žádná magie, žádné špinavé triky."
Geralt tyhle týpky znal, už se s nimi setkal. Odpadlíci, námezdní vrazi, cvičení zabijáci.
A instinkt mu říkal, že vše nepůjde tak snadno jak to vypadá.
Tasil a pomaličku protivníka v kruhu obcházel, čekal, připraven na vše.
A tu najednou jeho amulet zavibroval. Už věděl, že tady v rohu, v temnotě uličky, není jen obyčejná tma. Tohle nebude boj mezi čtyřma očima, tady něco číhá, další vražedné oči, magicky ukryté, které se na něj mohou vrhnout ve vhodný okamžik. Udeřil.

Obrázek uživatele strigga

Mistryně a adeptka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já se omlouvám, pořád mi ten fandom straší v hlavě. Musím se ho nějak zbavit, jinak už asi nikdy nic pořádnýho nenapíšu, protože psaní Zaklínače mi k uzoufání nejde. :D

Drabble: 

Nikdy ji neadoptovala. Jejich vztah vždy zůstal přísně vymezen rolemi mistryně a adeptky.
Přesto jí byla matkou víc než kdokoli jiný.
Myslela na ni, kdykoli pohlédla do zrcadla, třebaže žádnou připomínku minulosti už v něm vidět nebylo.
Myslela na ni, kdykoli přijímala porážku se vztyčenou hlavou a pohrdavým úšklebkem, připravená znovu udeřit a naplivat protivníkům do tváře.
Myslela na ni, když ji jedni i druzí nutili ke spolupráci, výhrůžkami, násilím. Myslela na ni, i když jim to oplácela.
Myslela na ni, když poprvé uviděla Ciri.
Není ošklivější pohled, předala své dcerce Tissaiina slova, než na uplakanou čarodějku.
Nakonec plakaly obě.

Závěrečná poznámka: 

(Já vím, že spousta lidí Yennefer nemůže vystát. Nemůžu si pomoct; mám ji ráda. :))
(Jo, a éhm, je to k uznání? Přece jenom je tam v těch matkách trochu zmatek.. ne?)

Obrázek uživatele galahad

Nastavení mysli

Fandom: 
Drabble: 

V sedm měl hrát U růží.
V osm U harfeníka.
Původně naopak, ale U harfeníka měli pěknou děvečku, hodina navíc se hodila, protože v deset měl být v předehřáté posteli.

Jenže jak to stihne?

Zaklínač Marigoldovi poradil: „přijít včas je nastavení mysli.“

Tak dobrá.

Všude přišel jak měl. Problém nebyl v nedostatku času, jak se obával, ale v tom, že když zpíval, hleděl na písek v hodinách a namísto toho, aby držel holku za stehna, hodiny otáčel a v posteli přepočítával, kdy a kde má zítra být.

„Já si tu mysl zase nastavím po svém,“ řekl rozmrzelý do ticha noci.

Obrázek uživatele Rya

Vesnické pověry

Fandom: 
Drabble: 

Jedzenkratie za stoletie harant dzabelsky zrodie sa, znameniem temnoty na perdeuli oznaczen.
Litery na zašlém pergamenu. Černé jako znamínko na zadku děcka.
„Bratr měl takové,“ zakňourala žena. „Jednou stáhl gatě před kumpány a vědma ho kázala zabít. Bylo mu dvanáct.“
„Jedenkráte…“
Geralt skončil dřív, než začal. Tady logika neměla místo.
„Mohli byste…“
Opět nedořekl. Tahle rodina se jinam stěhovat nebude. Hrůza z toho, co je humny, jim čišela z očí.
Nakonec použil rozžhavený pohrabáč. Řev a smrad, navíc se děcko posralo.
Odměnu odmítl.
„Mám podobné,“ poznamenal Marigold, když odjížděli. „Na perdeuli.“
„Tos měl říct, když jsem držel pohrabáč,“ odpověděl zaklínač.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Coën

Fandom: 
Drabble: 

Eskadrona lehké jízdy popohnala koně k trysku. S burácením plechů, křikem mrzačených vojáků a ržáním vyděšených koní se zabořili hluboko do bloku nilfgaardké pěchoty. Jezdci se jako hrot šípu zakousli hlouběji a hlouběji do nepřátelské pozice. A začali umírat.
Coën záhy zjistil, že je sám. Nikdo další se takhle daleko nedostal a hlavní voj eskadrony se odpoutal od protivníka a obchvatem mířil k dalšímu útoku.
Ze všech stran na něj doráželi černí, on se však nedal a dál odrážel úder za úderem. Zrovna když uslyšel burácení nového útoku, hrudí mu prošla palčivá bolest, když mu pěšák s korsekou probodnul srdce.

Obrázek uživatele Tlegy

Nikdo neví co jsem.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Sprosté slovo.

Drabble: 

Všichni se děsí. Děsí se mých očí, dvou mečů na zádech. Děsí se mé pouhé přítomnosti tady. Odvrací hlavu, uplivnou si, uskočí strachem.

Jsem pro ně zrůda, mutant, hříčka přírody. Nezvaný host, kterého pozvala vrchnost řešit něco, co dokáže zvládnout setnina vojska.

Jsem pro ně jak záděra na palci, osina v prdeli, všehoschopný námezdný vrah příšer, bez citu, bez emocí, vědmák odněkud z hor.

Nikdo však ve skutečnosti neví co jsem. Kdo jsem. Nikdo neví, jak často jsem pouze sám. Já zachránce, lovec, spasitel.

Jsem sám. Jdu sám. Hledám cíl. Najdu jej, zabiju a zmizím. Sám. Nepotřebuji vás. Jsem zaklínač.

Závěrečná poznámka: 

To osamění v davu je hlavně na začátku.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tlegy

My se bát nemusíme

Fandom: 
Drabble: 

"Konečně doma..."

"Doma?" diví se Geralt, a rozhlíží se kolem a vidí omšelou hospodu, pár povozů, vesničany u ohniště, ale i hroby, pokácené stromy, vřesoviště a pach smrti.

"No jasně, že doma, co ti chybí Geralte?" odpoví bujaře Marigold.

Snad vůně angreštu a šeříku, pomyslí si Geralt.

"Pivo tu teče proudem, pěkná selka se také najde a všichni si rádi poslechnou pěknou baladu".

Tady nemůže být doma, tady je Záříčí. Tady je...

"No co, my máme zaklínače, my se bát nemusíme."

A Geralt se usměje, jen tak, koutky úst a řekne: "Zahrej Marigolde, ukaž všem vlkům, že tady jsme doma".

Obrázek uživatele galahad

Každý večer v osm

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Je to Zaklínač, takže asi 15+

Drabble: 

Triss se vrátila přesně v půl osmé, jak očekával. V osm už spolu leželi v posteli jako obyčejně.
Geraltův vlčí amulet se pohnul, to také nebyla žádná novinka.
„Proč vždy před tím čaruješ?“ zeptal se čarodějky.
„Cože?“
Ukázal jí poskakující amulet.
Triss poplašeně vyskočila z postele a rozhlížela se po pokoji. Pak její pohled utkvěl na malém zrcadle, které vyhodila z místnosti.
„Co to mělo znamenat?“ zeptal se jí.
„Existuje způsob, jak vidět i slyšet na dálku.“
„To znamená, že nás při tom někdo sledoval?“
Přikývla.
„A viděl všechno, i to včera?“
Přikývla.
„Tohle zrcadlo mi darovala Yennefer.“
Zaklínač zaúpěl.

Obrázek uživatele Saphira

V nebezpečných dobách je třeba budovat sílu

Fandom: 
Drabble: 

Geralt, Marigold a Zoltan Chivay seděli u Rozmarýnky a tymiánu a dopřávali si piva.
„Víte, začal jsem trochu pracovat na své fyzické síle,“ prohlásil Marigold najednou.
„Nepovidaj, synku,“ uchechtl se Zoltan.
„No vážně,“ ohradil se básník. „Podívejte.“ Vyhrnul si rukávy kazajky a ve světle svic předváděl své mrzké bicepsy.
Geralt se Zoltanem se rozesmáli.
Marigold naštvaně shrnul rukáv a zamračil se. „Jen se smějte. V dnešní době není radno zanedbávat sílu svalů.“
Zoltan na něj zamrkal. „Když sa ale pozrem tutaj z periférie, tak tam daký malý bicáčik vidím. No ba, šak sa neboj, na krysy v stodole to stačí.“

Obrázek uživatele Rorico

Pojetí přísahy.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma Kolektivní vina

Jak princezna Cirila čelila nebezpečí nejen od nepřátel její vlasti.

Drabble: 

Obléhání Cintry bylo rychlé a brutální. Město nyní stálo v plamenech a vojáci Nilfgardu bušili do posledních dveří, které poslední přeživší cintranští vojáci podpírali vším, co měli při ruce. Věděli ale, že barikáda stejně nevydrží a útočníci vtrhnou dovnitř, aby dokonal dílo zkázy.
Tito poslední obránci přísahali chránit malou dědičku Cintry, princeznu Cirilu, a nyní jim bylo jasné, že svou přísahu zaplatí životem.
Maršálek Cintry to však pojal trochu jinak. Rozhodl se, že malou princeznu raději podřízne, než aby ji černí démoni získali. Vytasil tedy dýku a ohlédl se k místu, kde se krčila malá dědička. Tedy, měla se krčit...

Závěrečná poznámka: 

Založeno samozřejmě na knížkách, a také na železném LARPu Nejasná budoucnost, kterého jsem měl tu čest se včera účastnit :)

Obrázek uživatele Elluška

Lvíče z Cintry

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska jsem si ovšem musela odskočit do světa, kde jsou elfové mrchy.

Drabble: 

Hraběnčina chráněnka si roztřesenou rukou upravuje výstřih. Zvlhlýma očima posoudí oboje - prsty příliš bledé, šaty příliš odvážné. Polkne doznívající vzlyky. Nesmí zklamat. Hraběnku Congreve ani císaře.
Díval se na ni, skrz ni, jako by to věděl. Že není... Ale ona je. Musí být. Silná jako pravé Lvíče z Cintry.

Falka se vymaní z náručí oddechující Mistle. Hučení větru v černých korunách, varovně poblikávající ledové hvězdy. Pocit, že se zalyká. Závan zvuku, řev požáru, který ustane, jakmile otevře oči.
Zatne zuby, zatne pěsti.
Nenávidí je. Všechny. Nenávidí ty, kdo jí vyrvali právo být, kým skutečně je.
Jsem Cirilla. Fiona. Elen. Riannon.

Stránky

-A A +A